Pivovar knížete Kinského Choceň

Rozmach Chocně nastal za majitele Zikmunda ze Šelenberka, který choceňské panství koupil v polovině 16. století. Obec osvobodil roku 1581 od všech panských platů, povolil vařit „pivo bílé, řídké i pozdní“ a prodávat ho mimo lázeň a rychtu, které pivem zásoboval pivovar panský. V první polovině 17.století byly z kamene postaveny především budovy panské, mezi nimiž vynikal zámek. Byla v něm mj. i pivovarská spilka. V blízkosti zámku byly dvě štěpnice, v nichž se pěstoval i chmel, naproti zámecké frontě při řece stál kamenný pivovar se sladovnou, hvozdem, sýpkou na slady a bečvárnou a za ním bylo zřízeno sedm sádek na ryby. Pivovar zásoboval 12 krčem ve vesnicích, 2 domy v městečku a 2 na předměstí. Pobělohorský útisk přinesl obci zákaz vaření piva.
Majitel choceňského panství knížetem Kinským ze Vchynic a Tetova vystavil panský pivovar v roce 1587. Byl vybudován přímo na břehu řeky Tiché Orlice. Tehdy se vařilo asi 2 000 věder kvasnicového piva ročně pomocí svrchního kvašení pro potřebu panských dvorů roztroušených v okolí Chocně.

Čtěte také:  Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Plas

Později byl pivovar přeložen opodál řeky a ve 19.století úplně přestavěn. Kolem roku 1850 se začalo používat spodní kvašení a z nepatrných počátků dostoupila výroba do roku 1914 na 24 000 hl piva ročně. Během první světové války poklesl výstav až na 3 500 hl
V období „první republiky“ se stálým zdokonalováním technologie vaření, výroby sladu a tím i zlepšení kvality piva dosáhlo zvýšení výstavu až na 30 000 hl v hospodářském roce 1930/31. Tehdy byl vyráběný sortiment: 10° světlé výčepní, 12° světlý ležák, 12° tmavý granát a 13° světlý speciální březňák.
Pivovar zaměstnával 50 zaměstnanců. Byl moderně vybaven včetně chladícího zařízení. Sladovna byla zařízena na zpracování 200 vagónů ječmene ročně. Pivovar byl zrušen v roce 1984. Budovy stále stojí a slouží ke komerčním aktivitám. Před uzavřením byl sortiment: sv. 8°, 10°, 11°, Granát.


Majitelé:
? rod Kinských
1855-1904 Ferdinand kníže Kinský st.
1904-1919 Karel Ferdinand kníže Kinský
1920-1938 Oldřich Ferdinand kníže Kinský
1938-? František Oldřich kníže Kinský
?-1945 Karel kníže Kinský
1945-1946 národní správa, Zemský národní výbor
1947-1948 československý stát, Vrchní správa st.pivovarů
1948-1952 Východočeské pivovary n.p.
1953 -1954 Orlické pivovary
1955-1984 Východočeské pivovary n.p.

Výstav piva v hl:
1901/02 27 630
1902/03 17 920
1903/04 21 545
1904/05 21 656
1905/06 22 685
1906/07 23 739
1907/08 25 528
1908/09 23 147
1909/10 24 750
1910/11 26 340
1911/12 25 950
1912/13 24 083
1913/14 27 081
1914/15 22 099
1915/16 16 606
1916/17 3 266
1917/18 3 501
1918/19 10 488
1919/20 12 554
1920/21 14 580
1921/22 14 164
1922/23 21 120
1923/24 26 900
1924/25 28 679
1925/26 29 047
1926/27 29 576
1927/28 30 670
1928/29 31 000
1929/30 31 250
1930/31 26 047
1931/32 25 756
1932/33 23 589
1933 20 746
1934 20 390
1935 18 944
1935/36 18 498
1936/37 19 192
1937 20 065
1938 20 838
1939 21 799
1940 17 868
1941 22 597
1942 24 762
1943 21 861
1944 22 537
1945 21 711
1946 17 645
1947 20 916
1948 18 430
1949 22 753
1950 24 022
později až 150 000

Sládci:
1898-1903 Vilém Greif
1903-1919 František Sattran ml.
1919-1948 Jaroslav Kopista
1948-1950 Jiří Klement

You may also like...