- V dubnu 2021 novinka – Letní desítka (chmel Harmonie, plzeňský a vídeňský slad).
- Sentická velmi prokvašená desítka byla uvařena pro letní žízeň ze směsi plzeňského a vídeňského sladu a nachmelena novou odrůdou chmele Harmonie ze Žatecka. V prodeji PET lahve i sudy všech velikostí od června 2019.
- Od 2.4.2019 novinka Velikonoční pšeničná dvanáctka, svrchně kvašená, chmelená Galenou.
- Od 6.3.2019 novinka – Jarní ležák 12 % s vídeňským sladem a chmelem Harmonie.
- Na konci roku 2018 v prodeji Vánoční speciál z plzeňského, mnichovského a vídeňského. Byla to lehce polotmavá dvanáctka s chmelem Harmonie.
- Ke stému výročí založení Československa v roce 2018 uvařili z moravského sladu a žateckého chmele Harmonie světlý ležák Republika.
- Od 15.3.2018 v prodeji Velikonoční Kvasar. Jarní chuť pšeničného sladu, příjemná chmelová hořkost, svrchně kvašená dvanáctka.
- Od 6.3.2018 v prodeji novinka Kvasar A.P.A. 14 % (chmely: Chinook a Cascade).
- Minipivovar dne 1.12.2017 zahájil prodej Vánočního piva – ležák 12° z vybraných sladů, chmele a medu.
- Prodej v nové budově v Senticich 219 začal dne 24.10. v 7.30.
- V březnu 2017 v prodeji novinka – Amerika Pale Ale svrchně kvašená kvasnicemi BRY97 s aróma tropického ovoce zejména mango a ananas v prodeji. Současně v prodeji nový Velikonoční ležák z vídeňského sladu.
- Na jaře 2017 již pivovar fungoval ve zcela v nové budově, ve větší kapacitě.
- Dne 21.11.2016 zahájen prodej Vánočního ležáku. Tentokrát vyroben z mnichovského sladu a jemného žateckého chmelu.
- Od 16.3.2016 v prodeji Velikonoční ležák. Tentokrát je vyroben z mnichovského, vídeňského a plzeňského sladu.
- Od 6.11.2015 v prodeji nový Vánoční ležák. Jednalo se o silnější dvanáctku, tentokrát vyrobenou z vídeňského a mnichovského sladu.
- Dne 31.10.2014 zahájen prodej nové várky Americké Pale Ale (A.P.A., svrchně kvašené chmelené americkým chmelem).
- Od 12.9. zahájen prodej Svatováclavského piva Kvasar vyrobeného z nakouřeného sladu.
- Dne 11.7. byl zahájen prodej Letního ležáku z vídeňského sladu (3x chmelený, s přídavkem žita).
- V únoru 2014 pivovar uvařil nový ležák Velikonoční, tentokrát pšeničný.
- Dne 5.12.2013 zahájen prodej Vánočního ležáku, tentokrát z bavorského a plzeňského sladu.
Starší info:
„Kvasar se vyrábí se stejných surovin jako klasické pivo, navíc se však přidává med, který obohacuje nápoj o celou řadu stopových prvků. Originální způsob výroby odpovídá přibližně hmotnostním 15 % extraktu v původní mladině. Pivo neobsahuje žádné konzervační přísady, jeho trvanlivost není prodlužována ani chemickou, ani tepelnou cestou. Kvasar je tedy čerstvý nápoj s živými mikroorganismy, obsahující B-vitamíny. Pivo má zákal, způsobený kvasnými mikroorganismy, charakteristický pro všechna kvasnicová piva. Nízká teplota skladování (2o -6o C) zaručuje dlouhodobou plnohodnotnost nápoje, která při 2o C
výrazně překračuje minimální dobu trvanlivosti, která je 2 měsíce.“
Jiří Jelínek vybudoval vlastními silami svůj minipivovárek v rodinném domku v obci Sentice nedaleko Brna. O celou výrobu se staral majitel sám, pouze s pomocí svého syna. Vše dělali ručně. Pivo zpočátku nebylo dostupné v distribuční síti, většinou bylo prodáváno pouze přímým zájemcům, kteří si pro něho k Jelínkům přišli. Stačilo jen zazvonit u dveří domu v horní části vesnice a zakoupit studený nápoj v PET lahvi (v roce 2001 za 35 – 40 Kč za 1,5 l). Pivo bylo nejen v Senticích, ale i v okolí velmi oblíbené, takže u Jelínků bývalo často vyprodáno. Čepovaný Kvasar bylo možno ochutnat v místní hospůdce (v roce 2001 12 % za 13,50 Kč za 0,5 l). Sezónně byl v Senticích vyráběn i speciální tmavý ležák.
K vaření medového piva donutil Jiřího Jelínka dospívající syn, který při předvánočním úklidu před šesti lety objevil skripta o technologii výroby piva. „Musel jsem přiznat, že jsem studoval střední potravinářskou chemickou školu v Praze, kde jsme se vaření piva pochopitelně podrobně věnovali. Potom už nebylo daleko k tomu, abych splnil synovo přání a pokusil se doma pivo uvařit,“ přibližil začátky podnikání Jelínek. První várky, zatím z klasických surovin, okusili spolupracovníci v tišnovském ČSAD, kde Jiří Jelínek dlouhá léta pracoval v různých funkcích. „Sám jsem byl překvapen, že se první várka dala pít. Chlapi v práci nechtěli věřit, že jsem pivo vařil doma. Klasická dvanáctka chutnala, první úspěch a přání kolegů mě donutily k dalším várkám. První vaření byla jednoznačně zábavou, koníčkem po práci.“ Potom musel Jiří Jelínek odejít kvůli problémům s páteří do invalidního důchodu. „Řešil jsem životní dilema: Pracovat někde jako vrátný, nebo zkusit podnikat s výrobou piva? Dlouho jsem se rozhodoval, nakonec jsem do riskantního podnikání šel.“
Čerstvého absolventa jediné potravinářské střední školy u nás, rodáka z Havlíčkova Brodu, poslala po ukončení školy umístěnka do likérky v Ústí nad Labem. Vojna pak odvála dnešního podnikatele na jižní Moravu, kde usídlil natrvalo. „Od piva jsem musel k dopravě. Platem z výzkumného ústavu pivovarského jsem rodinu nemohl uživit. Najednou jsem se dostal ke své klukovské lásce, motorům. Proč jsem vůbec studoval obor, který mě neučaroval? Otec, který pracoval ve škrobárnách v Havlíčkově Brodě rozhodl, že půjdu v jeho šlépějích. To víte, moc se mi nechtělo, ale kdo má v patnácti letech představu o svém budoucím zařazení? Musím přiznat, že táta ve mně jakýsi talent či vztah ke kvašení nalezl. Podpořily ho v tom asi mé pokusy s výrobou vína. Jednou to mělo být jeřabinové víno, jindy jsem kvasil chlebové kůrky.“
„Od samého počátku to byla promyšlená akce. Věřil jsem, že se medové pivo stane životaschopným a své trvalé místo na trhu si najde. I když musím přiznat, že tato představa byla dlouho ukrytá někde vzadu,“ přibližil své myšlenky Jelínek. I o názvu nového výrobku bylo rozhodnuto velmi brzy. Nově se rodící mok dostal jméno podle vesmírných útvarů – kvasarů. „V době, kdy já bral ve škole rozum, byly kvasary černými dírami vesmíru. Dnes vím, že je tomu s kvasary trochu jinak, ale to v mých představách o volbě názvu piva nemá velký význam. Když jsou kvasary černé díry ve vesmíru, proč by potom nemělo být pivo kvasar černou dírou na trhu.“
Domácí pivovárek u Jelínků měl brzy namísto plastových kádí na kvašení nerezové tlakové nádoby. Z amatérských pokusů vznikla výroba piva, kterou bylo nutné legalizovat. „To jsem netušil, jaký maratón vyřizovacích povinností mě čeká. Všechno trvalo skoro celý rok. Rodina, která mi dlouho fandila, přestávala věřit, že se můžu k něčemu rozumnému a prosperujícímu dopracovat. Často jsem slýchal: Jen vyhazuješ peníze a nikdy z toho nic nebude. Já ale šel jako beran za svým cílem a věřil, že se mi to podaří. Dnes se pohled rodiny změnil, ale jako každé jiné podnikání, má i pivovarnictví své zákony, které se musí dodržovat. Vaření piva je časově náročnou záležitostí, kvasinkám nemůžete poručit, aby o víkendu nekvasily. Z možného výletu s manželkou pak stejně nic není…“
Podnikavý Jiří Jelínek našel po letech zálibu ve vaření piva, při jeho výrobě se uplatnil i další koníček – včelaření. „V jedné z fází vaření piva se musí suroviny doslazovat. Od nápadu dosladit pivo medem namísto cukru nebylo k realizaci daleko. Pochopitelně mi nějakou dobu trvalo, než jsem přišel na to, jak a kdy med do kvasného procesu přidávat.“ Med nebyl jedinou přísadou, která v Senticích skončila v některém z kvasných sudů. „Jednou mě inspirovalo rčení: Pivo jako křen. Zkusil jsem tedy do jedné z várek křen přidat. Výsledek? Nulový. Látky obsažené v křenu kvašení brzdí, z křenového piva nebylo nic. To jsem si uvědomil pozdě, várka skončila v kanále.“ Jiří Jelínek přiznal, že do piva vyzkoušel přidat i další látky. Ve svém technologickém deníku má připraveno další zajímavé pivo, s přísadou bylin.
Patnáctistupňový Sentický kvasar si brzy našel cestu i k profesionálům. Výrazem spokojenosti skvalitou i ojedinělým nápadem byla úzká spolupráce Jiřího Jelínka s pivovarem Černá Hora. Na českém pivním trhu se objevil Černohorský kvasar, medové čtrnáctistupňové pivo stáčené jak do sudů, tak i do lahví. „Mnozí si mysleli, že jsem prodejem licence zbohatl. Ono je to trochu jinak. Prodej zajistil měsíční přilepšení k mému podnikání. Je pravdou, že první várky zmizely z prodejen jako mávnutím kouzelného proutku. Na vánoční stůl, kam byly určeny, se ani nedostaly. Kvasar z Černé Hory se nadále prodával velmi dobře. Černohorský pivovar měl představu, že bude kvasar vařit jen příležitostně, na vánoce, velikonoce, k různým svátkům či příležitostným akcím. Kvasar se prostě měl stát exkluzivitou pivovaru Černá Hora.“ Jiří Jelínek neviděl důvod, proč by se jeho výrobek neměl dobře prodávat, navíc obsahuje-li přírodní produkt – med. „Proti medu přece nemůže nikdo nic mít. O jeho kvalitě a prospěšnosti pro lidský organizmus bylo řečeno dost. Na to sázím. Medové pivo si koupí dříve nepivař a člověk, který chce, udělat něco pro své zdraví. Kvasar je vařen tak, aby všechny zdraví prospěšné látky z medu zůstaly zachovány. Potom je lékem. Musí se ale užívat přiměřeně, v malých dávkách. Doporučuji jedno pivo denně a každý bude vypadat tak, jako já,“ usmíval se Jelínek a hladil si pivem dokonale vytvarované bříško.
Další období přineslo »boom« medového piva. Doposud skromné podmínky malinkého pivovaru již nestačily svým výstavem uspokojit žíznivé příznivce léčivého piva. „To víte, že mě moc mrzí, když musím lidi odmítat. Řešení je jednoduché. Jestliže pivo nemám, musím se snažit výrobu nějak rozšířit. To ale znamená velké finanční náklady.“ V první fázi rozšíření výroby počítal Jiří Jelínek s výměnou tanků, která by měla v nejbližší budoucnosti zdvojnásobit výrobu, což by mělo v nejbližší době stačit k uspokojení zájmu. „I s tím si dokážu poradit. Jsem schopen výrobu dále rozšiřovat.“ Optimizmus Jiřího Jelínka brzdil černohorský pivovar Černá Hora. Při zvýšeném zájmu totiž mohl reagovat mnohem operativněji na požadavky trhu a prakticky okamžitě jej zaplavit.
Exkluzivitu svého minipivovaru však hodlal Jiří Jelínek zachovat. Licence jeho medového piva sice našla uplatnění, ale Sentický kvasar prý bude vždy originálem. „Velké pivovary musí pivo upravovat filtrováním a pasterováním. Velký pivovar musí v rámci konkurenceschopnosti vyrábět trvanlivá piva. To já nemusím. Klasické kvasnicové pivo má přece jenom svou originální chuť. Navíc já se mu můžu věnovat mnohem lépe než ve velkém pivovaru. Sentický kvasar bude stále originálem, který může mít řadu licenčních podob.“
Nerezová varna domácího pivovaru měla obsah 10 hl. PET lahve byly nakupovány od jedné české firmy, Jelínek je sám plnil a opatřoval papírovou etiketou. Slad byl v roce 2001 z Poštorné, chmel žatecký, kvasnice ze Starobrna. Med byl vlastní, z důvodu zvýšování zájmu o pivo, musel být dokupován.
„Jirko, dej čtyři flaše toho tvojeho černého!“ zvonil starší pán na dveře nenápadného domku v Senticích. „To je kamarád tady ze vsi,“ usmíval se v listopadu 2002 Jiří Jelínek (56) a rychle přinel čtyři PET lahve. Ty skrývaly medově zlatý nápoj a skvěly se na nich etikety s nápisem Kvasar. Soused s výrazem radostného očekávání odnášel láhve. „Vezmeme to po řadě,“ řekl pan Jelínek a jeho syn Jiří (24) hned naléval. „Nejslabší pivo, jaké tu vaříme, je světlá dvanáctka. Pak přijde tmavá třináctka a nejsilnější je světlá patnáctka. Všechna jsou s přídavkem českého medu.“ Opatrně ochutnáváme – piva jsou skvělá. Pánové Jelínkové nás pozorují s takovou pýchou, s jakou by rodiče sledovali třeba první velký koncert svého dítka. „Však je dobré, že? V roce 1992 jsem uvařil první várku – pět litrů. Dozrávala v ledničce, pít se to dalo. Další várku už jsem udělal v zabíjačkovém kotli a vzal klukům do práce. Chutnala jim – taky byla zadarmo. Hecovali mě, ať vařím dál.“ Tak se pan Jelínek stal nejmenším českým pivovarníkem anebo, jak on řekl, „největším z těch, co dělají pivo doma na koleně“. Prazdroji zatím konkurovat věru nemohl: spolu se synem v roce 2001 uvařil 374 hl piva. Na rok 2002 ale naplánoval výstav 430 hl. „Už se z toho dá uživit,“ řekl Jelínek starší. „Bývaly však časy, kdy jsme byli moc rádi, že manželka Marie má pevné místo u dráhy. Bez její pomoci bychom náš domácí pivovar nevybudovali.“ Celé zařízení Jelínkovic pivovaru se sice vešlo na dvorek a do bývalé kůlny, i tak však stálo 2,5 milionu korun. „A to jsme ještě všechno nakreslili a s kamarády udělali sami!“ řekli Jelínkovi. „Jen nerezové tanky jsme koupili od firmy, ty bychom nezvládli.“ Jiří Jelínek starší ovšem jako šikovný manažer (kdoví, třeba mu jednou budou říkat Baťa moravského piva…) věděl, že s obyčejným pivem by se jenom zařadil do čela fronty vymírajících malých pivovárků. Proto se rozhodl dělat specialitu v našich krajích nevídanou: kvasnicové pivo s medem. „I doktoři mi potvrzují, že je to bomba vitaminů a živin, taková česká viagra,“ usmíval se. „Jezdí k nám pro něj lidé z celé republiky jako pro posilující lék.“ V Senticích měla chalupu Eva Veškrnová a vždy, když ji navštívil prezident Václav Havel s manželkou Dagmar, chodila si prý jejich ochranka k Jelínkům pro pivo Kvasar. „Posílali jsme po nich pivo i panu prezidentovi,“ líčil nadšeně oba Jelínkové. „Manžel paní Evy nám pak řekl, že prezidentovi pivo chutnalo a že se k nám někdy přijde podívat!“ Chuť hradního pána začala sdílet i tolik dalších příznivců medového piva, takže v některé dny neměli Jelínkovi co prodávat. „Devadesát procent výroby prodáme tady ve dveřích, proto tu ve dne v noci někdo musí být, ani na dovolené kvůli tomu nejezdíme,“ řekli. „Naše pivo se točí ještě u nás ve vsi a pak v jedné restauraci ve Žďáru nad Sázavou. V PET lahvích se něco vozí i do obchodů v okolních obcích.“ Při ceně 35 korun za 1,5 litru dvanáctky a 38 korun za stejné množství třináctky a patnáctky určitě nebylo pivo ze Sentic drahé. Kolik je v něm medu a jak se vyrábí?
„To je tajné – medové pivo máme chráněné jako užitný vzor,“ usmíval se lišácky starší z Jelínků. „Můžu snad jen prozradit, že je to, asi jako když dáte lžičku medu do hrnku čaje.“ Zprvu si Jelínkovi mysleli, že jejich medové pivo je světový unikát. Až po čase zjistili, že nezávisle na nich vyvinuli podobné pivo i v Belgii a USA. „Některé pivovary u nás dělají piva s příchutí eukalyptu, kávy, máty, malin, třešní, whisky, ženšenu a bůhví čeho ještě,“ vypočítávali Jelínkovi. „Tím se ale vzdalují u nás obvyklé chuti piva plzeňského typu. Přídavek medu tuhle chuť zase tolik neovlivní.“
Proč se pivo jmenuje Kvasar? „Nejde ani tak o to, že je kvasnicové,“ vysvětluje starší z rodu Jelínků. „Dlouho jsme o tom s kluky v hospodě přemýšleli: oni třeba navrhli, ať se pivo jmenuje Paroháč – to jako že jsem Jelínek. Nakonec jsem ale zvolil Kvasar, protože to je velká černá díra do vesmíru a naše pivo udělá stejnou díru do světa.“ Astronomové by nejspíš s takovým výkladem pojmu kvasar moc nesouhlasili, copak ale na tom zase tolik záleží? „Hlavně že je naše pivo dobré!“ hlaholil Jiří Jelínek starší. „Podle mě to je nejlepší medicína pro dospělé. Každému říkám: denně půl litru medového piva je pro zdraví a neublíží. Co je nad to, to už je chlastání.“ Aby svému pivu dodal ještě většího věhlasu, založil sentický pivovarník – který také hraje na trubku – dechovou kapelu Kvasarku a napsal pro ni řadu skladeb s velmi jednoznačným obsahem. „Chci do světa vykřičet, jak je to pivo dobré!“ rozohňoval se nad další sklenkou. „Složil jsem Medový kvasar, Sentické tango, Chlapi z Kvasarky a ještě asi osm dalších písniček o kvasaru. Něco z toho hráli i v rozhlase, ale pak někoho napadlo, že je to reklama, a tak přestali…“
Medový kvasar – největší hit! (polka)
Medový, medový kvasar je největší hit,
medové, medové pivo měl by každý pít,
medový, medový kvasar, ten já musím mít,
budu ho stále, budu ho stále každý den pít.
Pivo je to silné, jak sládek Jelínek,
nejlépe se pije z tuplovaných sklínek…
Ta moravská piva máme všichni rádi,
jsou to nerozluční naši kamarádi!
Byla už tma a v Senticích dávno svítilo pouliční osvětlení, když sem ve středu 8. ledna přijeli nečekaní hosté. Na návštěvu ke svým příbuzným zavítal prezidentský pár. Václav Havel s chotí se vraceli z Brna a přestože spěchali do Prahy za dalšími povinnostmi, strávili zde několik hodin. Poté, co paní Dagmar opustila dům své setry Evy Veškrnové – Kempné, která v Senticích trvale bydlela, zamířila kolona aut k sentickému pivovaru – k Jelínkům. Prezident Havel využil dávného pozvání sentického sládka a nečekaně jej poctil svou návštěvou. Sentické pivo ovšem nebylo pro pana prezidenta a jeho paní neznámým nápojem. Rodina Kempných Kvasarem zásobovala prezidentský pár už dlouho. Pan prezident chtěl však na vlastní oči vidět, jak takový rodinný pivovárek vypadá. Po 20. hodině zazvonila u Jelínků prezidentova ochranka. Několik statných mužů proběhlo domkem, aby zkontrolovalo situaci a poté už mohli Jelínkovi pozvat vzácnou návštěvu dál. Sedělo se, jak jinak, přímo v pivovaře. U sklenice Kvasaru zavzpomínal Václav Havel na své mládí, kdy v pivovaře sám pracoval. Nejprve navaloval sudy, vymýval spilkové kádě a poté pracoval u filtrace piva. Bylo vidět, že pan prezident problematiku piva opravdu ovládá, prozradil něco z rozhovoru s Václavem Havlem pan Jelínek. Dostalo se samozřejmě i na historii sentického pivovaru, zálibu zdejšího sládka v hudbě a na další zajímavá témata. Prezidentský pár si nás získal svou otevřeností a upřímností. Skutečně na nás udělal velký dojem, líčil svoje pocity pan Jelínek. Teprve po 21. hodině opustil Václav Havel s manželkou příjemné sentické hostitele a s celým doprovodem zamířil k Praze. S sebou si odvážel několik lahví Kvasaru a ujištění, že v pivovaru je kdykoliv vítán. Sentický sládek Jiří Jelínek si na jaře 2003 pochvaloval velký zájem o medové pivo Kvasar. Přiznal, že zvýšená poptávka je způsobena především návštěvou bývalého prezidenta Václava Havla a následnou popularitou ve sdělovacích prostředcích. Jak jinak by se dalo vysvětlit, že poslední dobou zastavovalo u rodinného domu s pivovarem jedno auto za druhým? „V roce 2002 jsme měli výstav 434 hl. Těším se, že letos překročíme magickou hranici 500 hl“, řekl pan Jelínek. Bodrý sládek si chválil také prodejnost Kvasaru na několika místech v okolí. Stálým odběratelem je např. Cukrárna u Zdubů ve Velké Bíteši, Kvasar si kupovali na svých vycházkách obyvatelé Brna – Bystrce (sentické pivo se prodává poblíž přístaviště ve Včelnici – ve stánku s různými včelími produkty), fajnšmekři našli Kvasar i v nově otevřené hospodě v Železném a jinde. Nejvíce se však pivo kupovalo přímo v pivovaru. Aby ne, nepřetržitá pracovní doba od pondělí do neděle, od rána do večera… A podle poznávacích značek na autech, která k rodinnému pivovaru do Sentic míří, se dalo poznat, že Kvasar se pije opravdu po celé republice. Kromě Václava Havla, který rodinný pivovárek navštívil v lednu, byl další významnou osobností, která do Sentic zavítala, ministr zemědělství. Ing. Jaroslav Palas. Přijel 30. května 2003 v rámci návštěvy Tišnovska.
V květnu 2004 se přímo na místě pivo prodávalo denně od 8 do 20 hodin. Cena všech tří druhů v 1,5 PET lahvi byla 42 Kč.
Na jaře 2005 začal Jiří Jelínek vařit i světlou desítku (alk.: 3,8 %).
V říjnu 2005 se v Senticích dala koupit světlá desítka v 1,5 l PET lahvi za 35 Kč, světlá dvanáctka za 43 Kč, tmavá třináctka za 44 Kč a světlá patnáctka za 45 Kč.
Výbavu, jaká se jen tak nevidí, má na svém dvorku šedesátiletý Jiří Jelínek ze Sentic. Na dvoře jeho rodinného domku stojí šest obrovských tanků na pivo. Původní stodolu, dílnu i prádelnu v přístavku za domem pak u Jelínků zabral jejich malý pivovar. A ne ledajaký, jde o první místo v republice, kde se průmyslově vyrábělo pivo ochucené medem. A Jiří Jelínek se může pyšnit titulem „vynálezce medového piva“. Chmelový mok nazvaný Kvasar se u Jelínků vaří už patnáctý rok. Výrobu podle tajného receptu už přebíral i osmadvacetiletý syn Jiří Jelínek mladší, jako neplacenou brigádnici potom jeho otec označuje i svoji manželku. „Já spíš jen tak pomáhám a také musím trochu hlídat, aby mi další tanky s pivem nestavěli až přímo v kuchyni u stolu. Vždyť jsem na dvorku uchránila už jen poslední kousek místa, abych měla kam dát alespoň květiny,“ smála se Marie Jelínková. Ne vždy je ale vaření piva jen příjemnou zábavou. O tom, že by Jelínkovi za posledních 15 let jeli třeba na dovolenou, si nechávají jen zdát. „Jsme jenom tři a práce je hodně. Kromě vaření totiž ručně umýváme láhve, plníme je, lepíme na ně etikety, pivo také sami prodáváme. Kapacitu na rozvoz už nemáme, takže lidé si pro ně chodí k nám, jezdí si i hostinští. Kromě pivovaru tak doma máme i nonstop prodej dvanáct hodin denně včetně svátků a víkendů,“ dodal v červnu 2006 Jelínek.
„Není se čemu divit, piva z velkých pivovarů musí vydržet řadu týdnů a měsíců, proto z nich výrobci musejí odstranit vše, co by se mohlo zkazit. Odfiltrují kvasinky, chmel mnohdy nahrazují nejrůznější pasty a podobně, až je z toho už jen hořká alkoholická voda spíš než klasické pivo,“ řekl v červnu 2006 Jiří Jelínek. „Nechci pomlouvat, ale je logické, že takzvané eurobeery jsou chuťově prázdnější,“ dodal Jelínek.
Světlým speciálům na historicky první celonárodní soutěže o Jarní cenu českých sládků určené minipivovarům kraloval patnáctistupňový Kvasar. Soutěž se uskutečnila 24.3.2007 ve Zvíkovském Podhradí.
Minipivovar měl roční výstav mezi 650 až 700 hektolitry, v roce 2009 měl být určitě vyšší. Jiří Jelínek, majitel pivovaru, se synem produkovali Sentický Kvasar, medové pivo. Je to tmavý či světlý nefiltrovaný, nepasterizovaný a chemicky či tepelně neupravovaný ležák. Má také kratší, dvouměsíční, trvanlivost a musí být uschován v chladu. Proto se taky plní do plastových láhví. „Tomu se divil už Václav Havel, který nás v roce 2003 s manželkou Dagmar navštívil. Dal mně za pravdu, když jsem mu vysvětlil, že naše pivo by ve skle mohlo v přílišném teple vybuchnout. Stačily by dvě sťuknuté láhve, vždyť za tepla by vznikl v našem pivu s vysokým obsahem vitálních kvasinek tlak šest až osm atmosfér. A elastická plastová láhev to vydrží,“ líčil Jelínek. Výbuch je málo pravděpodobný, ale pivovarník je opatrný. Jeho zákazníci si na pivo v plastu zvykli. „Koupíte si ho fakticky jen tady. Původně jsme chtěli letošní sortiment rozšířit o pivo s bylinkami, zkoušeli jsme docela úspěšně, ale nedotáhli jsme to do konce, není čas. Lidi stačí celou produkci vykoupit,“ dodal v červenci 2009.
Nedávno byli jedna ruka. Teď si nemohli přijít na jméno a přeli se o to, jestli je Kvasar sentický, nebo černohorský. Spor vedli u patentového úřadu, respektive Úřadu pro průmyslové vlastnictví. Na jedné straně stál majitel rodinného minipivovaru Jiří Jelínek, který vymyslel medové pivo a před třinácti lety ho pod značkou Kvasar začal prodávat, na druhé straně pivovar Černá Hora, který si značku pronajímal. Za licenci a za to, že medový Kvasar vařil ve velkém, platil donedávna jeho vynálezci. Problém v jinak fungujícím obchodním vztahu nastal před rokem. „Černá Hora přestala za pronájem značky Kvasar panu Jelínkovi platit a požádala si u patentového úřadu o registraci takzvané kombinované ochranné známky na značku Kvasar,“ řekl Jelínkův právník Miroslav Pokorný. Ochranná známka, kterou se snažila Černá Hora zaregistrovat, měla podobu etikety, pod kterou černohorský Kvasar prodával. „Zároveň podali návrh na výmaz slovní ochranné známky na značku Kvasar, kterou měl registrovanou pan Jelínek a která měla vyšší účinnost než kombinovaná,“ dodal Pokorný. Podle právničky Černé Hory Lenky Příkazské nebyly ale nároky protistrany podloženy. „Černá Hora veškerá označení ve své obchodní činnosti užívá v souladu s právními předpisy. Postup pana Jelínka je pouze dalším z kroků, jak pivovar donutit k finančnímu plnění, na které však nemá nárok,“ uvedla. Vynálezce medového piva Kvasar byl ukřivděný. „Není to fér. To není o penězích, jde o to, že někdo něco vymyslí, jiný to s jeho souhlasem používá a pak řekne dost, přestane platit a pivo vaří a prodává dál a nerespektuje přitom pravidla fér hry,“ poznamenal v září 2009 Jiří Jelínek. Ve věci napadení slovní ochranné známky už patentový úřad jednou rozhodoval a návrh Černé Hory zamítl. Ta se proti tomu odvolala. „Řízení dosud nebylo pravomocně ukončeno, teď řešíme odvolání. Slovní ochranná známka Kvasar, jejímž majitelem je pan Jelínek, je tedy platným dokumentem,“ uvedla Iva Koutná z Úřadu průmyslového vlastnictví. V Senticích se ročně uvaří 800 hl piva, což bylo bez vlastní restaurace úspěch. Černá Hora za rok uvařila medového piva sedmkrát více. „Hodně jsme do jeho propagace investovali. Dneska už se dostalo mezi rentabilní druhy,“ řekl mluvčí pivovaru Černá Hora Hubert Adámek. Ani jedna strana nechce ustoupit. Spolumajitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek si myslel, že Jelínek má vůči nim morální dluh. „Pokud bychom tuto značku neprosadili, byla by neznámá,“ hájil se Fusek.„Vypadá to, že se na stará kolena budu muset soudit,“ mínil Jelínek.
„Zvedl jsem produkci zhruba o padesát hektolitrů. V roce 2010 jsem tak uvařil 816 hektolitrů piva,“ pochvaloval si výrobce sentického medového piva Kvasar Jiří Jelínek.
Dne 19.3.2011 se uskutečnilo ve Zvíkovském Podhradí již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků. V kategorii „světlý speciál“ obsadilo první místo pivo Kvasar.
Na konec roku 2011 minipivovar připravil Vánoční polotmavou 12° ( láhev ).
V dubnu 2012 minipivovar prodával speciální Velikonoční ležák ( láhev ).
Na jaře 2012 se novinkově objevila Pivní limonáda Kvasarka.
Od. 3. září 2012 zahájili prodej omezeného množství nakuřovaného Svatováclavského ležáku.
Na Vánoce 2012 připravili jednu várku Vánočního speciálu. Prodej byl zahájen 3.12.2012 a k dostání byl do vyprodání zásob. Bylo to 12° plnější pivo s jemně karamelovou příchutí a mírně vyšší barvy.
Od 15.3.2013 byl zahájen prodeje velikonočního světlého pšeničného ležáku.
Koncem května 2013 byl zahájen prodej omezeného množství Letního ležáku vyrobeného z vídeňského sladu a žateckého chmele.
V létě 2013 připravovali nový Svatováclavský ležák z dovozového nakuřovaného sladu.
další informace o sortimentu a novinkách pivovaru >>>
Výstav piva:
rok 1998: 102 hl
rok 2001: 375 hl
rok 2002: 434 hl
rok 2004: 530 hl
rok 2005: 550 hl
rok 2010: 816 hl |
fotogalerie
etikety
