- Od 25.6.2021 v prodeji Bajza polotmavá 13°. Středně hořký ležák s příjemnou plnou chutí sladu a karamele.
- Od 10.5.2021 v prodeji Jirsák 13 světlý ležák.
- V září 2018 k příležitosti oslav 100 let od zakoupení rychnovského pivovaru rodinou Mikšů uvařili speciál, polotmavý Bajza 13 %.
Starší info:
Plánovaný sortiment: Rychnovský Zilvar 10 %, Rychnovský Kaštan 11 %, Rychnovská Kněžna 12 % a speciál Rychnovský Habrovák.
V Rychnově je většinovým vlastníkem pivovaru tamní Podorlická sodovkárna. Ročně tisíc hektolitrů piv by mělo vznikat v prostorách bývalého pivovaru, který získal v restituci vnuk původních majitelů pivovaru a nynější vlastník Podorlické sodovkárny Jan Mikš.
Ve speciálních tancích Podorlické sodovkárny v na počátku roku 2008 zrálo 4800 litrů piva. Jako první měli ochutnat zlatý mok v nabídce tří druhů návštěvníci Hotelu Havel na Starém náměstí 20.února 2009. „Veřejnost si myslí, že pivo je jako guláš. Jeden den se uvaří a druhý se hned jí. Tak tomu opravdu není. Desítka zraje v ležáckém tanku 30 dní, jedenáctka 40 a dvanáctka 50. Nejdéle trvá zrání třináctky, ale tu jsme zatím ještě nevařili,“ vysvětlil Tomáš Konvalina, který má v Podorlické sodovkárně na starost i připravovaný pivovar. Jak doplnil, v únoru měli uvařeno 2400 litrů dvanáctky a po 1200 litrech jedenáctky a desítky. „Jako první ochutnají rychnovské pivo návštěvníci Hotelu Havel, kde jsme připravili ochutnávku pro veřejnost na 20. února. K nám do sodovkárny si budou moci přijít zájemci koupit soudekzřejmě až od 1. března,“ upřesnil Tomáš Konvalina.
Polotmavá jedenáctka Rychnovský kaštan, dvanáctka Rychnovská Kněžna a desítka Rychnovský Zilvar. Tak vypadalo pořadí nejžádanějšího kvasnicového piva z Městského Podorlického pivovaru. Tři druhy rychnovského piva se celý poslední únorový týden točily ve všech prostorách Hotelu Havel. „Super návštěvnost, zamluvené stoly dlouho dopředu, rozšíření podávání piva ve všech prostorách hotelu a dvojnásobná výtoč oproti jiným dnům,“ zhodnotil nadšený ředitel rychnovského Hotelu Havel Miroslav Špaňhel končící Týden rychnovského piva a čekal na pracovní schůzku s majitelem pivovaru Janem Mikšem, aby úspěšnou akci zhodnotili. „Nám tato prezentace rychnovského piva přinesla důležité zjištění, že jsme schopni vyrobené pivo prodat. Na rychnovský zlatý mok máme výborné ohlasy nejen ze strany rychnovských štamgastů a veřejnosti, ale i zahraničních hostů. Všem chutnalo, přičemž největší zájem byl o polotmavou jedenáctku, pak dvanáctku a desítku,“ pokračoval v hodnocení Miroslav Špaňhel. Také majitel pivovaru Jan Mikš byl velmi spokojený. „Součástí prezentace piva byla i anketa, kdy nám konzumenti vyplnili 410 degustačních lístků. Z toho drtivá většina ohodnotila pivo jako výborné a velmi dobré a třicet procent mok ocenilo jako kvalitní. Jen asi jednomu nebo dvěma procentům účastníků ankety nechutnalo. Na to má každý právo a je to názor, který ctím,“ uvedl Mikš s tím, že rychnovské kvasnicové pivo se lidé musí naučit pít. Jde totiž o speciální mok, zakalený, nefiltrovaný a tím odlišný od europiva. Podle Jana Mikše došlo k určitému paradoxu při vyhodnocení nejúspěšnějšího piva. „Předseda degustační komise českých pivovarů František Šámal a další odborník Stanislav Procházka totiž nejvíce ocenili desítku a já jsem naschvál o tom nemluvil. Je vidět, že něco jiného je hodnocení odborníků a laické veřejnosti. Výroba piva se však podřídí chuti Rychnováků,“ dodal.
Zájem veřejnosti ochutnat rychnovské kvasnicové pivo v Hotelu Havel byl tak veliký, že nejoblíbenější ze tří nabízených druhů, a to polotmavá jedenáctka Kaštan, v jednu chvíli i došla. Společnost Městský Podorlický pivovar byla založena v červnu 2008, přičemž čtvrtinovým společníkem byl Rychnov nad Kněžnou, zbývající část vlastnila Podorlická sodovkárna, která minipivovar vybudovala. Hlavním „kuchařem“ rychnovského piva byl Vladimír Černohorský, který byl poradce v oboru kvasové chemie majitele pivovaru Jana Mikše. „Pro začátek jsme připravili tři druhy kvasnicového piva, které jsou základním nosným sortimentem rychnovského pivovaru. Pro mimořádné události však počítáme i se speciálem s vyšším obsahem alkoholu jako je například třináctka Habrovák,“ uvedl Černohorský. I v Rychnovském pivovaru vyráběli pivo na základě klasické technologie. „Vše začíná výběrem surovin, které pocházejí výhradně od nás. Bereme žatecký chmel, nazývaný poloranný červeňák a slad pochází z malé sladovny s velikým podílem ruční práce. Využíváme místní vodu, nikoliv povrchovou, ale z hloubkových studní. Tím se v zásadě lišíme od velikých pivovarů, kde se používají některé náhražky,“ nechal nahlédnout pod pokličku odborník přes pivo.
Pivovar na začátku prázdnin 2009 otevřel i zastřešený venkovní šenk tak trochu připomínající muzeum. Jeho stěny totiž pokrývala spousta dokumentů a fotografií, které popisují poutavý a někdy – zejména v minulém století – i trochu smutný osud pivovaru. Obnovení vaření piva v pivovaru si podle Jana Mikše, současného většinového majitele a vnuka bývalého majitele pivovaru, vyžádali obyvatelé Rychnova. „Už čtvrtým rokem se na dvoře pivovaru s rybníkem konají některé akce festivalu Poláčkovo léto. Mnoho lidí mi říkalo, že už jsem po dědečkovi obnovil všechno, jen to rychnovské pivo ne. Tak jsme se spojili s radnicí a obnovili v objektu také pivovar,“ řekl v červenci 2009 Mikš. Ten prošel dědečkovu pozůstalost a našel původní receptury Vladimír Černohorský, „pivní vynálezce“ se zkušenostmi z plzeňského i z pražských pivovarů, přizpůsobil současným podmínkám pro výrobu piva a dohlédl na uvaření první várky rychnovského piva. „Nejvíce mě potěšilo, když staří štamgasti z Rychnova při otvírání řekli, že je to pivo, které si pamatují od dědy,“ řekl Mikš. Na rychnovské pivo šlo v létě 2009 zajít nejen do pivovarského šenku, ale i do pivnice hotelu Havel v centru města. Nedávno otevřený šenk v pivovaru však nebyl jen hospodou pro patrioty a cyklisty přijíždějící z Orlických hor. Bylo to také malé pivovarské muzeum. Řada fotografií a archiválií na stěnách dokumentuje historii rychnovského pivovaru, který dlouho patřil k tamnímu zámku. V roce 1913 si ho díky náhodě od Kolowratů pronajal dědeček dnešního majitele Jan Mikš. Ten na počátku minulého století pracoval v řadě pivovarů nejen v Evropě, ale i v Jižní Americe. V Santiagu de Chile se setkal s hrabětem Kolowratem, který tam byl velvyslancem Rakouska-Uherska. „Právě, když se zajímal o pronájem pivovaru, poznal hraběte, s nímž se přátelil v Chile, na několika obrazech v místnosti. A měl vyhráno,“ řekl vnuk pivovarníka Jana Mikše. Jeho dědeček v roce 1918 pivovar od Kolowratů koupil a začal ho modernizovat. „Vystavěl novou varnu a měl široko daleko první ocelové tanky místo dřevěných. Za další dva roky koupil novou spilku. Všechno, co vydělal, dával do modernizace,“ řekl Mikš. Dodal, že až do šedesátých let minulého století chodily na dědečkovu adresu prospekty západoněmeckých firem, které se zabývaly stavbou pivovarů. „Nabízely mu své moderní produkty. A děda trápil dopisy a urgencemi ty, kteří mu pivovar vzali, nabádal je, že by měli pivovar modernizovat.“ Pivovarník Jan Mikš musel po roce 1948 z pivovaru do dřevěné garáže, kterou mu v objektu bývalého zámku milostivě ponechal k bydlení nový správce pivovaru. „Každý den chodil kolem pivovaru a kontroloval, kolik piva vaří. Mluvil se zaměstnanci, přestože už mu pivovar nepatřil. Psal třeba i na ředitelství pivovaru, že v Německu vyrobili novou spilku, ať ji koupí. Že až mu pivovar jednou vrátí, že jim to pak doplatí. Neopouštěl ho humor a optimismus. Až do roku 1962. Tehdy odvezli zařízení rychnovského pivovaru do Dobrušky a výrobu piva zrušili. To nesl moc těžce,“ vzpomínal Mikš. Současný majitel získal dědečkův pivovar v roce 1993. Pomalu ho rekonstruoval a začal vyrábět jablečný mošt. Pěkně postaru, z jablek a bez přídavných látek, ne z jablečného extraktu a vody. Potom rozjel lihovar. Na stěnách pivovarského šenku visí i obrazy rychnovského malíře Václava Seidla z třicátých letminulého století. Ten na svých plátnech zachytil pivovarské provozy. „Dědeček ho nechal pít pivo zadarmo a on mu za to pivovar zvěčnil,“ ukazoval Mikš soubor obrazů od malíře, jehož manželka prý na pivovar dokonce žárlila. „Její muž byl prý v pivovaru víc než s ní,“ usmíval se Mikš. Je to šestnáct karikatur z třicátých let od jiného kreslíře, který za pár piv namaloval obrázky pijáků a na téma rychnovské pivo vždy psal různá oslavná čtyřverší. „Věděl jsem, že ty obrazy a kresby někde jsou. Nakonec jsem je objevil v garáži v poslední skříni, kterou jsme měli s dědovou pozůstalostí v Hradci Králové,“ řekl Mikš.
Pivovar ve svém šenku v září 2009 pod otevřeným nebem točil 10° světlou Zilvara, 11° polotmavou Kaštana a 12° světlou Kněžnu (23, 24 a 26 Kč/0,5 l). Pivnice přímo v areálu nebyla, neměli zde vhodný prostor.
První várku speciálu už stačili vypít a další ještě nebyla uleželá v tancích pivovaru v Rychnově nad Kněžnou. „O speciál byl velký zájem, takže jsme ho už vyprodali. A další várka bude po svátcích,“ informovala Jitka Zahradníková. Šlo o 15°polotmavou – Rychnovský Habrovák.
Kdyby nynější jednatel společnosti Podorlická sodovkárna v Rychnově nad Kněžnou Tomáš Konvalina neschoval před 20 lety nápis Pivovar z tamního pivovarského areálu, možná už nikdy by se výroba piva do města nevrátila. Nápis však zůstal a v roce 2008 začala společnost po 46 letech znovu vařit pivo. Obnovila tak tradici, která se v Rychnově datovala od konce 16. století. „Za první rok jsme uvařili asi 600 hl, ale letos to bude určitě tisíc.“ Řekl v červnu 2010 Tomáš Konvalina, jednatel pivovaru. „Když jsme pak v roce 2006 dokončili fasády, nápis jsem na bránu zase vrátil a přesvědčoval majitele, že bychom pivo mohli znovu zkusit vařit. Po dvou letech se to podařilo, když se spolu s městem založila firma Městský podorlický pivovar a v prosinci 2008 se uvařila první várka,“ vzpomínal Tomáš Konvalina. Pivo bylo zatím poslední výrobek z bohaté škály výrobního portfolia rychnovské sodovkárny. Jako jeden ze závodů státního podniku Východočeské pivovary Hradec Králové skončil Rychnov v roce 1993, kdy jej restituoval potomek původního majitele Jana Mikše. Ale pivo se tam přestalo vařit už v roce 1962. „Pivovar byl v hrozném stavu, ale mně se podařilo ještě v době fungování státního podniku sehnat peníze a opravit alespoň střechu. Nový majitel tehdy říkal, že kdyby ta střecha nebyla, asi by o pivovar vůbec neusiloval,“ řekl Konvalina. Na místě nynějšího pivovaru stál Trčkův zámek ze 16. století. Pivovar z něj udělali až Kolowratové, kteří jej nejdříve provozovali sami, ale pak ho v roce 1913 pronajali Janu Mikšovi. Ten se vyučil pivovarskému řemeslu ve smíchovském pivovaru v Praze, absolvoval odborné školy v Praze a Berlíně a zkušenosti získával až v Jižní Americe. V Santiago de Chile se seznámil s hrabětem Kolowratem, který ho později doporučil jako správce rychnovského pivovaru. V roce 1919 ho Mikš od Kolowratů odkoupil a zmodernizoval. Mikšův pivovar patřil v té době mezi nejlepší pivovary středně velkého typu s roční produkcí 15 tisíc hektolitrů piva. Dnes měl pivovar roční kapacitu jeden tisíc hektolitrů piva a vařil čtyři druhy piv – desítku Zilvar, polotmavý Kaštan, dvanáctku Kněžnu a speciál Rychnovský Habrovák.
Pivovar připravil na Vánoce 2010 patnáctku Habrovák v množství 3 600 litrů.
Pivovar byl opět po roce dějištěm akce nazvané Vítání jara, která na nádvoří přilákala řadu návštěvníků. Se zimou tak v Rychnově skoncovali. „Jedná se o třetí ročník s tím, že ten první byl 21. března 2009, kdy došlo ke znovuotevření pivovaru veřejnosti. Před rokem to bylo 20. března a v roce 2011 to vyšlo na Josefa. Hrají tu dvě kapely, jednou z nich je takřka naše dvorní Combi, která vše uzavře. Je tu prodej zabijačkových specialit, prodávají se rychnovská piva včetně velikonoční várky Habrováka,“ líčil nedlouho po zahájení akce jednatel pořádající společnosti Tomáš Konvalina. Zpestřením akce bylo zahájení prodeje pivní novinky nazvané Habrovák. „Je to patnáctistupňový velikonoční speciál, tmavé a silnější pivo, ale lidem chutná,“ těšilo Konvalinu.
„Máme vypito,“ hlásil rychnovský pivovarník Tomáš Konvalina. V roce 2011 uvařil jen malé množství. Pivovar se právě rozšiřoval, a tak bylo málo prostoru na větší várku. „Stejně jako na Vánoce, tak i na Velikonoce máme většinou tři navařené tanky, ale letos nám naše podmínky dovolily jen jeden,“ podotkl v dubnu 2011 Konvalina.
Na Velikonoce 2012 byl opět uvařen 15° tmavý Habrovák ; od 24.3. byla v prodeji Kněžna 12° uvařená podle nové receptury.
Pořádnou patnáctku navařili na Vánoce 2012 v Podorlickém pivovaru v Rychnově nad Kněžnou. Podle stejné receptury ji ve 20. letech minulého století chystal tamní sládek Jan Mikš.
Dne 6.12.2012 byl zahájen prodej vánočního speciálu 15° Habrováka v lahvích i sudech.
Dne 23.3. proběhlo Vítání jara v pivovaru Rychnov nad Kněžnou. Na čepu velikonoční várka Habrováka 15° a nové pivo Kvardian 14° tmavá. „Speciál je určený k pití po půstu. Vaříme ho podle receptury z 30. let stejně jako bývalý sládek a majitel Podorlického pivovaru Jan Mikš,“ uvedl jednatel rychnovského pivovaru Tomáš Konvalina. Černý speciál, který získal i ocenění na Jarní ceně sládků na Zvíkově, byl k dostání jak v sudech, tak v lahvích s patentním uzávěrem. Intenzivní barvu, chuť i vůni mu sládek dodal použitím několika druhů aromatických karamelových sladů a také správným chmelením.
Dne 14.9. proběhla v pivovaru akce Loučení z létem, na čepu byl Zilvar za 10 Kč, Kaštan za 11 Kč a Kněžna za 12 Kč.
Od 6.12. 2013 zuačal prodej vánočních speciálů – Habrovák a Kvardian.
Speciály na akci Vítání jara, které bylo 22.3.2014, – Habrovák i Kvardian.
Sezóna byla zahájena 1.5.2014. Na čepu piva 10° Zilvar, 11° Kaštan, 12° Kněžna.
V létě proběhly práce na rozšíření kapacity sklepa.
Dne 6.12. 2014 začal prodej Vánočních speciálů Kvardiana a Habrováka.
Dne 25.7.2015 novinka v sortimentu – Rychnovský Cider ( 4,5 % alkoholu).
Polotmavý ležák Kaštan 11 % Podorlického pivovaru Rychnov nad Kněžnou získal ocenění Česká chuťovka 2015. |
fotogalerie
etikety
