Pivovarský dvůr Chýně

 
adresa: Hlavní 525, 253 01 Chýně
www.pivovarskydvur.cz
e-mail: info@pivovarskydvur.cz

   fotogalerie

               etikety

               tácky

Základní sortiment:
* Světlé výčepní
* Dvorní ležák polotmavý
* Dvorní speciál tmavý

Na čepu a v prodeji bylo:
 
  • Mimo provoz.

Starší info:
Pivovar byl otevřen v roce 1992. První várku zde uvařil flekovský sládek.
Obec Chýni (13 km od Prahy, směrem na jihozápad), kterou kvůli tamnímu obřímu JZD před rokem 1989 hojně navštěvovali spřátelení státníci, mezi nimiž v šedesátých letech nechyběl ani sovětský komunistický vůdce Nikita Chruščov, se své pověsti výjimečné obce nehodlala vzdát ani v současnosti. V obci ležící těsně za západním cípem metropole bylo sedm hospod, i když obyvatel tam žilo jen několik set, a navíc miniivovar Pivovarský dvůr, který si sám vařil dvanáctistupňový kvasnicový ležák, polotmavou dvanáctku a černou čtrnáctku. Zařízení pivovaru dodala společnost ZVU Hradec Králové. Pivovar měl kapacitu 1 600 hl ročně. Všichni hosté měli v restauraci možnost přímo při jídle vidět mistrovskou práci sládka, který pivo vařil před zraky hostů ve třech měděných varnách. Třetinu piva vařil pro potřebu restaurace a zbytek stáčel do sudů. Poměrně dobrá je dostupnost obce městskou hromadnou dopravou. Třináctkrát denně (jednou za hodinu) jezdil do Chýně autobus 358, a to od metra ze Zličína. Jak stálo v záhlaví jídelního lístku, dnešní dvůr býval součástí hospodářských budov kláštera, naposledy sloužil jako stáj, kravín či něco podobného. Jeho rekonstrukce na hospodu byla udělána citlivě a dopadla dobře. Lokálu, kde panuje i přes den příjemné příšeří, dominovaly varné tanky zdejšího minipivovaru. Z něj vycházel výborný Dvorní ležák, nefiltrované kvasnicové pivo bez bublinek. Trochu zakalené, barvy světle kaštanové. Stoly byly uspořádány do oddělených boxů s lavicemi, což mělo tu nevýhodu, že nebylo možné přesouvat židle. K jednomu stolu se vešlo nejvýš šest lidí. Pivovarský dvůr, kde stávají ubrousky připraveny do komínku, nebyl žádnou lidovou hospodou, nadprůměrné ceny však měly vzhledem ke kvalitě i velikosti porcí své opodstatnění. Přespolní klientela přijížděla do Pivovarského dvora mnohem častěji vlastními auty než autobusem, takže v hospodě ani nevisel jízdní řád. Personál ovšem na požádání odjezd nejbližšího spoje ochotně sdělil. Večer byla kolem úplná tma a ticho, nic nenasvědčovalo tomu, že velkoměsto leží, coby kamenem dohodil.
Asi největším problémem tuzemských mikropivovarů bylo zajištění odbytu produkce. Pokud není zařízení přímo spojeno s vlastní restaurací, má ve většině případů majitel minimální šanci uplatnit své pivo jinde. „Je to těžké. Naše pivo hospodští chtějí pouze jako doplněk k velkým značkám. Po pár měsících to ale zjistí jejich dealer a hostinskému točit pivo od nás zakáže,“ postěžoval si v prosinci 2000 sládek Pivovarského dvoru Chýně Tomáš Mikulica. Chýňský mikropivovar začal být trnem v oku i tuzemské jedničce – Prazdroji. Ten totiž měl v obci své distribuční centrum a toužil po tom, aby se jeho pivo prodávalo přímo v Pivovarském dvoře. „Když neuspěli, chtěli u nás prodávat alespoň lahvové, což jsme odmítli. Pak přišli s návrhem celý pivovar koupit. Když i tentokrát odešli s nepořízenou, začali k nám v hojné míře posílat zákazníky, kteří se dožadovali natočení plzeňské dvanáctky,“ tvrdil Mikulica. Pořídit si vlastní minipivovar není zas tak finančně náročné. „Cena se pohybuje od čtyř do dvanácti miliónů korun,“ řekl Mikulica. Jednou ze šancí pro přežití mikropivovarů byla jejich orientace na zahraniční klientelu. Podle Mikulici tvořilo značnou část hostů turisté, kteří měli návštěvu pivovaru jako doplněk při zájezdu do Prahy. „V roce 2000 k nám náhodně zavítala šestice Angličanů, kterým pivo nakonec tak zachutnalo, že se ubytovali na týden v místním hotelu a každý večer u nás popíjeli,“ pochlubil se Mayer s tím, že příští rok jich prý přijede celý autobus. Pivo z Chýně si také oblíbil prezident Václav Havel. „Lidé z prezidentské kanceláře byli u nás na obědě a panu prezidentovi vzali pivo na ochutnávku. Poté si pro něj přijeli ještě pětkrát ve dvou týdnech,“ řekl Mikulica, který byl jediným zaměstnancem miniivovaru. Ten v roce 2000 vystavil 300 hl piva. V únoru 1999, září 2000 byla cena všech druhů piv: čepované 0,5 l za 35 Kč, lahvové 1,5 l PET za 30 Kč. Pivo se dalo ochutnat naproti v Pivovarském šenku za nižší cenu, ale v září 2000 už se zde čepoval Gambrinus. Pivovarský dvůr byl otevřen od 11:00 do 23:00 hod.

O vánocích 2002 zde navařili opět Sváteční 14 % světlou a nově i Vanilkové pivo (alk.: 3,0 %; plněno do sudů a 1,5 PET lahví) a Zázvorové pivo (alk.: 4,0 %; plněno do sudů a 1,5 PET lahví).

Na velikonoce 2003 pivovar připravil světlou čtrnáctku. Pro letní sezónu zdejší sládek připravil 11% polotmavou pro cyklisty s názvem Kolařské pivo.

Na počátku září 2003 navštívil pivovarskou restauraci Premiér Vladimír Špidla a německý kancléř Gerhard Schröder.
Oblíbené nefiltrované desetiprocentní pivo, polotmavý ležák a tmavou čtrnáctku vařil Pivovarský dvůr do roku 2003. Tento základní sortiment v roce 2003 obohatil například sedmnáctistupňový speciál a zázvorové pivo. V Chýni vařili v zimě dvě várky týdně, v létě i tři. Postupně chtěli výstav zvyšovat, protože kapacita varen byla postavena na více než dvojnásobek. Kromě vlastní restaurace prodával minipivovar pivo v roce 2003 do dvou nebo tří hospod, například do Radotína. Hospodští si pro ně sami jezdili a čepovali ho jako doplňkové, druhé pivo pro zpestření nabídky. Proniknout do jiného regionu minipivovar mohl jen stěží, protože zákazníci tam výrobce neznali.

Pivovar v červenci 2004 nabízel novinkový světlý Kukuřičný ležák (světlý; alk.: 4,0 %). V PET lahvích se zde dalo koupit kromě 12,13 a 14 i Zázvorový ležák.

V srpnu 2004 jste zde mohli ochutnat: Dvorní výčepní kvasnicové světlé, Dvorní ležák kvasnicový polotmavý 12, Dvorní speciál kvasnicový tmavý 14 – vše za cenu 39 Kč za 0,5 l. Kromě tohoto stálého sortimentu byla nabízena ještě 11 světlá (tzv. Kolařské pivo) za stejnou cenu. Pro sběratelé byly k dispozici pivní samolepkové etikety : 12 druhů, kus po 2Kč.

Podnikatelé s podporou samosprávy vytvořili v oblasti Lužických hor „Tolštejnské panství“, bylo to něco, co lákalo turisty. Tolštejnské panství nabízelo také „své“ pivo. Pokud jste navštívíli hradní restauraci na hradě Tolštejn v Jiřetíně pod Jedlovou, případně hotel Křížový vrch rovněž v Jiřetíně, mohli jste ochutnat polotmavý ležák Tolštejnský říz. Byl to v produkt minipivovaru Chýně, který byl prostřednictvím hotelu JEF Doubice v této oblasti distribuován. Třetím místem, kde bylo možné toto pivo ochutnat byl právě hotel JEF v Doubici. Cena piva na Tolštejně v září 2004 činila 16 Kč za 0,5 l. Měli ho točené a také v 1,5l PET lahvi za 40 Kč.
V minipivovaru v prosinci 2004 zdejší sládek uvařil světlou desítku, světlý Dvorní ležák, tmavou čtrnáctku a a na vánoce světlou čtrnáctku Sváteční speciál. V restauraci minipivovaru byly piva nabízena v 0,3 l sklenicích za 30 Kč a 0,5 l sklenicích za 39 Kč. V přilehlé Pivovarské krčmě jste však pořídili dvanáctku i čtrnáctku za 17 Kč (0,5 l).
Pro Hotel V Pivovaře v Davli vařil minipivovar pivo Táckova sedumnáctka (polotmavý ležák; alk.: 6,5 %).

Pivo Tolštejnský říz (polotmavý ležák; alk.: 4,0 %) bylo vyráběno od jara 2004 pro tzv.Tolštejnské panství.
Pivo v 1,5 l PET lahvi jste v říjnu 2006 koupili za 39 Kč. V místní krčmě, prodávali své pivo (desítka, dvanáctka a sedmnáctka) za lidovou cenu 13 Kč.
V prosinci 2006 sládek Tomáš Mikulica navařil světlou čtrnáctku. „Vaříme ji dvakrát do roka na vánoční a velikonoční svátky,“ upřesnil sládek, který měl recept i na zázvorové a vanilkové pivo nebo kukuřičný ležák.
V lednu 2007 v Pivovarské krčmě bylo pivo za 19 Kč, v Pivovarském dvoře za 39 Kč. Točila se světlá desítka, polotmavá dvanáctka, tmavá čtrnáctka a světlá Starostova sedmnáctka.
„Nechci se chlubit, ale kdybychom tu nevařili pivo, lidé by o Chýni sotva něco věděli. Zájem i ze zahraničí je velký, takže budeme muset vymyslet, jak výhledově zvětšit kapacity,“ řekl v lednu 2007 zástupce sládka Ladislav Pavlík.
V Pivovarnickém dvoře uvařili na jaře 2007 novinku, kouřové pivo. „Vyrábí se ze sladu, který se sušil horkým vzduchem prosyceným kouřem. Podobně jako když se udí maso. A stejně i chutná,“ předkládal recept zdejší podsládek Vladimír Pavlík. A kdo nerad uzené, mohl si objednat u vrchního třeba kukuřičnou jedenáctku.
Sortiment Pivovarského dvora v červnu 2007: (v Pivovarské krčmě bylo pivo za 19 Kč, v Pivovarském dvoře za 39 Kč , v bufetu na dvoře za 14 Kč) světlá 10°, polotmavá 12° a světlá 15°; piva v PET 1,5 l/45 Kč; v nabídce byl i polotmavý kouřový ležák.
Dvacet hektolitrů speciálního ležáku uvařili na Vánoce 2007 v Pivovarnickém dvoře. Světlou čtrnáctku tu přibalí hostům i s sebou domů. PET láhev po 45 korunách.
Všechny druhy piv byly v únoru 2008 v restauraci za 39 Kč. A to jak Dvorní výčepní 10% kvasnicové světlé tak i např. Dvorní speciál 14 % kvasnicové černé či Dvorní ležák 12% kvasnicové polotmavé.
V Pivovarské krčmě v Chýni se v září 2008 točila světlá 10, polotmavá 12 a Starostova 17 (světlá), v PET lahvích v prodeji to samé + světlá kukuřičná 11. PET lahve za jednotnou cenu 50 Kč.
Na konci roku 2008 pivovar uvařil Vánoční Speciál 14°.
Na počátku roku 2009 minipivovar vařil i polotmavý Víděňský speciál 14°.
Pro zájemce byla na jaře 2009 na čepu světlá Velikonoční 14 %, která byla uvařena již po Novém roce a tři měsíce zrála. „Jedná se o kvasnicové, nefiltrované a nepasterované pivo, které zde vaříme v tomto čase již tradičně,“ řekl místní sládek Tomáš Mikulka. Dalším jarním speciálem byla Mlynářská 12 %, vařená ze směsi ječného, pšeničného a žitného sladu. Kromě toho byla stabilně na čepu 10 %, 12% a tmavá 14 %. „Čtvrté a páté pivo se obměňuje sezóně, za rok se u nás vystřídá až 17 druhů piva. Lidé se těší vždy na něco jiného, každý týden je čeká jiné pivo. I proto se k nám rádi vracejí,“ dodal Mikulka.
V Chýni byl v dubnu 2009 ke koupi Višňový ležák – dvanáctka. Pro hospodu Zlý časy uvařil tmavý speciál Zabiják 19 %.
Brandejský Fext – 11 Granát, polotmavý kvasnicový ležák, byl vařen v minipivovaru v roce 2009 na zakázku.
V pivovarském dvoře Chýně si dávali v červenci 2010 lidé letní jedenáctku pšeničnou či kukuřičnou, která byla vhodná i pro bezlepkovou dietu. „Jsou to lehká a osvěžující piva,“ vysvětlil sládek Tomáš Mikulica s tím, že se výtoč zvedla za poslední dny o čtvrtinu. „Když je teplota do třiceti stupňů, lidé pivo přes den moc nepijí. Ve vedrech jezdí i méně cyklistů. Chodí ale večer,“ dodal.
Na podzim 2010 minipivovar uvařil i pšeničné rozmarýnové pivo s názvem Rosemary.
Dne 19.3.2011 se uskutečnilo ve Zvíkovském Podhradí již 5. setkání sládků malých pivovarů za účasti 39 pivovarů. V soutěži Jarní cena sládků bylo přihlášeno 157 vzorků. V kategorii „polotmavý ležák“ obsadilo druhé místo pivo Dvorní ležák a v kategorii „tmavý speciál“ obsadilo druhé místo pivo Kladenka 14. V kategorii „svrchně kvašená piva anglosaského typu“ obsadilo třetí místo pivo Ejlík.
V květnu 2011 minipivovar uvařil pivo s názvem Buqičák (belgický typ witbier, alk.: 4,0 %).
Počátkem února 2012 byl v restauraci sortiment: Světlá 10˚, Polotmavá 12˚, Zázvorová 12˚ a Černá 14˚.
V květnu 2012 se Pivovarské krčmě točilo: Dvorní 10° (23 Kč), Dvorní 12° (polotmavé 23 Kč).
Dne 22.8.2012 na čepu: Cyklistická 11°, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 12°.
Dne 24.8.2012 na čepu Polotmavá 14° (jubilejní speciál), Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12°, Černá 12.
Dne 7.9.2012 na čepu: Kolařská 11°, Polotmavá 14° (jubilejní speciál), Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12°, Černá 12°.
Dne 18.9.2012 na čepu Ejlík 12°, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12°, Černá 12°. Prodej piva v PET lahvích (1,5 l za 63 Kč).
Dne 8.10.2012 na čepu Pšeničná 11°, Svatováclavská 15°, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12°, Černá 12°.
Dne 12.11.2012 na čepu Ejlík dvanáctka světlá, Polotmavá čtrnáctka jubilejní speciál (k 20.výročí pivovaru), Světlá Desítka, Polotmavá Dvanáctka, Zázvorová 12°, Černá 12°.
Od 3.12.2012 na čepu 14° světlá Vánoční.
Dne 13.12. 2012 na čepu Vánoční světlá 14°, Ejlík 13° polotmavá (svrchně kvašená), Světlá desítka, Polotmavá dvanáctka, Zázvorová 12° a Černá 12°.
Dne 3.1.2013 na čepu Vánoční světlá 14°, Weizenbock 16 °, Světlá desítka, Polotmavá dvanáctka, Zázvorová 12°, Černá 12°.
Dne 7.1. na čepu Weizenbock 16°, Ejlík 12°, 10° světlé, 12° polotmavé, Zázvorová 12°, 12° černé.
Od 14.1. na čepu nově Starostova 17° zlaté pivo.
Dne 28.1. nově na čepu – Sládkův speciál 15 °.
Dne 4.2. na čepu speciál Ale Simco 13°.
Dne 18.2. nově na čepu a v PET lahvích Kouřový ležák 12°.
Od 4.3. v nabídce pivo v 1,5 l PET lahvích 14° Polotmavá (žitný speciál), 13° Světlá altbier.
Dne 19.3. na čepu speciál Dispečerská světlá 12°.
Od 21.3. Velikonoční světlá 14° v prodeji v PET lahvích 1,5 l.
Dne 18.4. na čepu speciály Mlynářská světlá 12° a Ejlik 12°, pravidelná nabídka Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 12°.
Od 27.4. speciály 13° Speciál historie světlé a 12° Vídeňský červený ležák.
Od 11.5. v prodeji Sládkova 15° a Buqvičák wittbier 11°.
Od 25.5. prodej piv Ale Mondeo 13° polotmavé, Kolařská 11° světlé a Polotmavá 12°.
Dne 26.6. prodej piva v PET lahvích 1,5 l: Kukuřičný ležák 11° světlá, Polotmavá 13° Ale Simco, Světlá 10° a Polotmavá 12°.
Dne 12.7. na čepu Vídeňský světlý speciál 14° a Pšenično –bezové pivo světlé 11°.
Dne 2.8. na čepu Ejlík 12° světlé, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Černá 12°, Zázvorová 12° a Kolařská 11° světlá.
Dne 5.9. Mnichovská 13 ° polotmavá v PET lahvích 1,5 l.
Ve dnech 28.-29.9. proběhly Svatováclavské hody, na čepu Svatováclavská 15° polotmavá.
Dne 20.9. v PET lahvích 1,5 l v prodeji nově 11° Světlá cyklistická.
Od 27.9. prodej piva v PET lahvích – 15 % Svatováclavská světlá, 12 % Polotmavá, 12 % Černá, 11 % Kolařská a 10 % Světlá.
Od 10.10.v prodeji piva v PET lahvích – 15° Svatováclavská polotmavá a 17° Světlá.
Dne 29.11. na čepu a v prodeji 12 ° Ejlík (světlé), 16° Weizenbock Safír, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 12°.
Dne 13.12. Vánoční světlá 14° v prodeji v PET lahvích 1,5 l.
Dne 29.12.2013 na čepu 16° Pšeničná Weizenbock a 14° Světlá Vánoční speciál.
Dne 3.1.2014 v PET lahvích v prodeji 17° Zlaté pivo a 16° Weinzenbock.
Od 10.1. 2014 pivní speciál 12 ° Kouřový ležák (polotmavé) v prodeji v PET lahvích.
Dne 24.1. na čepu 10° Světlá, 12° Polotmavá, 14° Černá, 12° Zázvorová a 12° Světlá.
Dne 6.2. v prodeji piva 12 ° Mlynářská (světlé), 15° Sládkova (světlé), Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 14° (nově v prodeji).
Dne 9.2. v prodeji speciál 13° Světlá Altbier – Historie , 15° Světlá – Sládkův speciál , 12° Polotmavá – Dvorní ležák.
Od 7.3. na čepu speciály 16 % Weinzenbock a 13 % stout – Černý pes.
Dne 17.3. na čepu 13 ° Historie Altbier, 17° Zlatý Speciál, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 14°.
Od 11.4. v prodeji Velikonoční světlá 14°.
Od 30.4. na čepu speciál 13° Altbier (světlé).
Dne 23.5. v prodeji novinky – Chýně Simco Ale (13° English Pale Ale) a Chýně Buqičák (4% svrchně kvašený wittbier).
Od 25.5. na čepu nově uvařený speciál – 14° polotmavá žitná.
Od 6.6. v prodeji Klokan Australia Pale Ale 13°.
Dne 22.6. na čepu Světlá 10°, Pšeničná 11°, Polotmavá 12°, Zázvorová polotmavá 12°, Černá 14° a nově uvařený speciál Ale Mondeo 13°.
Od 10.7. v prodeji 11° Pšeničné bezové.

Nejstarší český minipivovar v Chýni, který redaktoři týdeníku Ekonom navštívili při přípravě tématu o malých českých pivovarech, sází na šeptandu a dobrou pověst. Jaký je jeho příběh úspěchu?
Středočeská obec Chýně oko návštěvníka ničím zvláštním nezaujme. Místní pivovar ale rozhodně přehlédnout nelze. Je to sice minipivovar s ročním výstavem jen 1500 hektolitrů, budovy bývalého JZD, kdysi součásti kláštera, tvoří ale rozlehlý celek. Pivovar s restaurací, přilehlé pivní lázně a Pivovarská krčma zaměřená zejména na projíždějící cyklisty však k sobě kupodivu nepatří. Poté, co se původnímu majiteli přestalo podnikání dařit, a zadlužil se, jednotlivé části areálu rozprodal.
Před šesti lety tak dostal zavedený chýňský restaurační pivovar, první svého druhu, který v Česku vznikl, nové majitele – Jitku Eichlerovou a sládka Tomáše Mikulicu. Oba v pivovaru pracují už 20 let a podnikatelsky se doplňují. O vše kolem výroby piva se stará sládek Mikulica, o provoz restaurace, v níž má pivovar své technologické zázemí, Jitka Eichlerová. „Známe se dlouhé roky a takové řešení nám vyhovuje,“ řekla v červnu 2014 Eichlerová. Návratnost investice, jejíž výši nechce zveřejňovat, odhaduje střízlivě zhruba na 10 let, „možná dříve“.
Polovinu vyrobeného piva prodá pivovar „svojí“ restauraci. O zákazníky pro zbylou část produkce rozhodně není nouze. „I kdybych vařil třikrát tolik, nebude to problém prodat,“ podotkl Tomáš Mikulica, který je po sládkovi pivovaru U Fleků Ivanu Chramosilovi druhý nejdéle sloužící sládek zachovávající věrnost stále stejnému pivovaru.
S rozšiřováním stávající kapacity Mikulica nepočítal. „Je to dáno i stavebně, tady už to není kam rozšiřovat,“ řekl, když návštěvu provádí zázemím pivovaru. Ten tvoří tradiční měděné kotle ozvláštňující restauraci, v podkroví budovy ukrytá spilka, uzavřená kvůli požadované nízké teplotě v obrovské „lednici“, a ležácký sklep. V místnosti, kde někdejší JZD kdysi skladovalo mléko, je dnes desítka nerezových tanků, v nichž pivo postupně dozrává. Odtud také pivo zájemcům na počkání natočí ať již do lahví, soudků či KEG sudů. Pro pivo si sem jezdí zástupci hospod a pivoték nejen z Česka, ale i ze světa, z Dánska, Polska i Anglie.
Nabídka je pestrá. Stálý sortiment představují čtyři druhy piv – světlá desítka a dvanáctka, polotmavá dvanáctka, jež byla i prvním pivem, které se v Chýni začalo vařit, tmavá čtrnáctka, plus vždy dva aktuální speciály, které sládek přizpůsobuje mimo jiné i ročnímu období. „V létě vařím lehčí piva, většinou jedenáctku nebo dvanáctku, v zimě silnější od třináctky do šestnáctky. Piva typu Ale dělám celoročně, ale přes léto opět spíše slabší,“ vypočítával Mikulica.
Zejména hořká a v Česku stále ne úplně obvyklá piva typu ale jsou pro sládky profesně zajímavá a vyžadují i dost úsilí při shánění surovin: „Když vás nějaká chuť zaujme, sháníte chmel doslova po celém světě. Dnes už vám obchodníci seženou cokoli, i když to není jednoduché. Je ovšem fajn se pak pochlubit, že jste nějaké pivo z této odrůdy chmele uvařil jako první v republice.“ Zájem o nové minipivovary v Česku i světě se odráží právě i v dostupnějších surovinách a není prý problém nechat si poslat byť jen dva kilogramy speciálních chmelů. „Bývají docela drahé, ale jde i o tu prestiž,“ podotkl Mikulica. „V Anglii mi třeba doporučili odrůdu chmele Simco a já ji pak opravdu intenzivně sháněl celý rok. Podobně to bylo s australským chmelem Galaxy.“
To, že se stal ze zaměstnance majitelem pivovaru, si nemůže vynachválit. „Mohu si vařit, co chci, vymýšlet a objevovat novinky a nemusím se nikomu zpovídat,“ řekl. Už v 90. letech jako první sládek v Česku zkoušel vařit pšeničné pivo, ani tehdejší majitel, ani poptávka konzumentů tomu nepřála. „Lidé to ještě neznali a přiznám se, že když jsem se poprvé v životě v Rakousku napil pšeničného piva, tak jsem to nemohl ani dopít. Postupně jsem mu přišel na chuť. Zjevně nejen já, dnes dělá pšenici každý,“ podotkl Mikulica.
Lidé už podle něho nechtějí tolik pít obyčejná piva. Zejména od malých pivovarů čekají něco více než fádní světlou desítku. „Chtějí ochutnat jiný pivní styl a nešizené pivo. Lidé cestují, objevují novinky a hledají to i v Česku,“ řekl a změnu přirovnává k tradiční japonské kuchyni: „Kdybyste si před 20 lety otevřel restauraci se sushi, nikdo by tam nepřišel. Dnes to už lidé znají ze světa a rádi přijdou. Stejné je to s novými pivními styly.“
Dosud neobjevených pivních stylů je podle něho velké množství a jde jen o to, kdo se novým směrem vydá jako první. Sám aktivně hledá inspiraci v zahraničí, pravidelně jezdí do Anglie, kde pomáhá tamním malým pivovarům s recepturami. „Učil jsem i tady v Chýni sládky z Filipín. Zajímalo mne, jak vaří pivo u nich, a říkali, že u nich dělají kukuřičné. Tak jsem to taky zkusil.“ Pivní konzervatismus Čechů podle něho postupně odeznívá. „Přetrvává ještě mimo velká města, ale generace lidí pod 50 let je už i tam poměrně tvárná a otevřená novinkám,“ podotkl chýňský sládek.
Zájem o neobvyklá piva má podle Mikulici i svoji odvrácenou stránku. „Je sice poptávka po zajímavých chutích, ale někdy se za zajímavé pivo vydává i takové, které se prostě nepovedlo, je třeba zkyslé, ale všichni se navenek tváří, že takhle to přece má chutnat. Když ten pivní styl znáte, nestačíte se divit,“ poznamenal Mikulica. „Jednou mi nad úplně zkyslým pivem tvrdili, že to je správně, že to je pivo typu Lambic, což je belgické pivo dělané spontánním kvašením. Tohle ale opravdu nebylo ono.“ (zdroj: byznys.ihned.cz)

Od 23.8. v prodeji speciály – 16° Světlý speciál a 11° Kukuřičné světlé.
Dne 2.10. v prodeji 15° Svatováclavský speciál polotmavé, Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zazvorova 12° a Černá 14°.
Dne 26.10. v prodeji speciály 12° Vídeňský červený ležák (polotmavé) a 13° Australian Pale Ale (polotmavé).
V listopadu měli uvařené speciály – Světlý tulák 16° a světlou 12° Ale.
Dne 17.11. novinka – Gorilák (English Pale Ale).
Dne 22.11. v prodeji piva 12° Světlá Ale, 16° Tulák (světlé), Světlá 10°, Polotmavá 12°, Zázvorová 12° a Černá 14°.
Dne 18.12.2014 na čepu a v prodeji 14° Vánoční speciál (světlé).
Dne 9.3.2015 v prodeji speciály 15° světlá Sládkova a 12° polotmavá Kouřová.
Od 3.4. v rámci Velikonočních hodů na čepu Světlá 10°, Polotmavá 12°, Černá 14° a speciál Zelené pivo 12°.
Dne 31.3. na čepu Melounová 12°.
Výstav piva:
rok 1998: 537 hl
rok 1999: 270 hl
rok 2000: 170 hl
rok 2001: 240 hl
rok 2002: 259 hl
rok 2003: 387 hl
rok 2004: 335 hl
rok 2005: 530 hl

You may also like...