Minipivovar Kozlíček Horní Dubenky

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Horní Dubenky 145, 588 52 Horní Dubenky

www.pivovar-kozlicek.cz

e-mail: milan.kozlicek@pivovar-kozlicek.cz

   Základní sortiment:

* Javořický ležák světlý
* Javořický polotmavý speciál


Na čepu a v prodeji bylo:

 
  • Na podzim 2019 uvařili pro družstvo Zemědruh konopný speciál KonoPí světlý spodně kvašený ležák (alk.: 5,1 %).
  • Dne 18.8.2018 šlo ochutnat zdejší pivo na Popelínských pivních slavnostech. Na čepu byl Javořický světlý ležák, Javořické výčepní a Javořická pšenice.

Starší info:
Se stavbou zařízení na vaření piva a odbornou radou při vaření piva zde pomohl pan Rambousek z Hradce Králové. Piva je vyráběno klasickým varním způsobem. Kvašení probíhá v otevřených spilkách a zrání (ležení) v tancích umístněných v ležáckém sklepě. Piva jsou nefiltrovaná a nepasterovaná. V lednu 2008 zde fungovala varna na 100 litrů, ale už byla vyrobena 200 litrová, která měla být instalována na jaře 2008. Pivo zatím zrálo přímo v sudech ve vychlazené místnosti. Ale i to se mělo změnit, brzy zde měly být 450 litrové stojaté tanky. Roční kapacita byla 80 hektolitrů piva.
Na počátku roku 2008 vaříli 3 druhy piva:
– světlý Javořický ležák s výraznou hořkostí, po staru dvanáctka. Obsah alkoholu je 5% objemových.
– světlý Javořický speciál – 13°- 15°(dříve označováno jako čtrnáctka), obsah alkoholu 5.9% objemových
– polotmavý Javořický speciál s výraznou sladovou příchutí a granátovou barvou, 13°-15°, obsah alkoholu 5.9% objemových

Zatím zde měli jen etikety na láhve. Pivo dodávali jen do hostince U lípy, který najdete ve vesničce Zborná u Jihlavy.
V malinkém pivovaru v Horních Dubénkách vařil pivo už třetí rok truhlář Milan Kozlíček z Jihlavy. Jeho pivo je oceňovanou raritou vyhledávanou fajnšmekry. Koupit jej lze jen na objednávku v pivovárku a na Vysočině jej zatím čepoval v červnu 2009 jen hostinec ve Zborné. Zato v den čepu Kozlíčka tam bývá doslova přeplněno. Kozlíček přitom pivo poprvé vařil v roce 2005 – doma v kastrolech.
* Jak jste ho tehdy připravil?
Člověk si nechá sešrotovat slad, měl jsem ho z jihlavského pivovaru. Je tam určitý výrobní postup, který není tajný. Pak se ale narazí na technické obtíže související s teplotou, kterou je třeba dodržovat při kvašení a ležení. Při kvašení se kvasinky různě chovají a mají zásadní vliv na chuť piva. Při ležení piva musí taky být zabezpečený takzvaný hradící přetlak, aby pivo bylo správně nasycené a držela na něm pěna.
* Toho se dá v hrncích dosáhnout?
To právě nedá. Na začátcích mi třeba pivo vypěnilo po otevření z lahví. Ale nezdary mě přiměly, abych se do toho pořádně zakousl.
* Co vás k vaření piva přimělo?
Na začátku byla snaha vyzkoušet, jestli se dá pivo uvařit v domácích podmínkách, jak začínala asi většina lidí. Postupně jsem zjišťoval, že hrnce nejsou to pravé. Další várky jsem dával ochutnat kamarádům. Zjistil jsem, že pivo není špatné, povzbudili mě. Domluvil jsem si schůzku s majitelem malého pivovaru panem Rambouskem z Hradce Králové. Ten mi dal ledovou sprchu: na rovinu mi řekl, že jestli to chci dělat, jak se má, tak to musím dělat se vším všudy, legálně, což obnáší ale i vyřízení veškerých úředních povolení. Postupně jsem to dal dohromady a začátkem roku 2007 začal pivo oficiálně vařit. Pořád v malém, ale už oficiálně. Poptávku nestačím uspokojit, ale nedá se nic dělat, víc zatím vyrobit nemůžu.
* Kolik piva ročně uvaříte?
Teď je to kolem stovky hektolitrů. S druhou kvasnou nádrží se to možná trochu zvedne, ale jak se to dělá jen o víkendech, nejste schopen víc zvládat. Nejde jen o uvaření, ale je třeba taky čistit a dezinfikovat zařízení a lahve, plnit lahve…
* Nechcete vyrábět víc, když zájem stoupá?
Jedna diplomantka z Vysoké školy zemědělské z katedry staveb bude dělat diplomovou práci na téma modernizace mého pivovaru. Tak jsem zvědavý, co z toho vyjde, protože součástí by měla být i analýza rizik a výhod. Pak budu chytřejší, jestli do toho jít, nebo nejít. Zatím chci pokračovat jako dosud, s tím, že když se něco vydělá, zase to do pivovaru zpátky vložím.
* Přesto plánujete změny, díky kterým budete moci vyrábět piva opět o něco víc, o co se jedná?
Mám zadanou výrobu druhé kvasné kádě na kvašení, abych byl schopen kvasit víc a tím pádem o něco navýšit výstav. On není problém pivo uvařit, ale problém je, aby mělo kde kvasit a zrát. Musí na to být nádrže z potravinářské nerezi, které musí odpovídat potravinářským požadavkům, to není levná záležitost. V tom tkví to hlavní, protože pivo kvasí osm až deset dní, až dosáhne stupňovitosti nějaké dvanáctky. Pak je ještě v ležáckém sklepě, kde při určité teplotě dozrává, než se dá stáčet do sudů nebo lahví.
* Pivovárek máte v Horních Dubénkách, což je obec na okraji Javořických vrchů, kde je tradičně rozšířená turistika a tramping. Když se někdo z kolemjdoucích u vás dnes zastaví, může si tam pivo dát?
Zatím to není možné. Kvůli kapacitě sklepů v pivovaru si to zatím nemůžu dovolit. Já jsem na začátku vůbec neplánoval, že by se to nějak takhle rozjelo, takže jsem ani neplánoval otevření nějakého výčepu. Když si lidi zavolají dopředu, jsem jim schopen připravit lahvové pivo. To ale třeba pro cyklisty není praktické, protože dávámpivo do zálohovaných dvoulitrových skleněných lahví. Na příští rok chci ale udělat stáčení do přijatelnějších lahví. Dělá se mi sice husí kůže z PET lahví, ale pro cyklistu, který může tu láhev někde pak hodit do kontejneru, je to výhodné.
* Plánujete, že někdy opustíte současné zaměstnání v truhlařině a budete se živit jen vařením piva?
Spíš bych chtěl, aby to promě zůstalo jako koníček. Aby to bylo životaschopné a uživilo to člověka, musel by být výstav piva kolem 500 hektolitrů ročně, což odpovídá standardnímu minipivovaru s výčepem nebo restaurací. Protože se ale nechci pouštět do nějakých úvěrů, chtěl bych to dělat bez dluhů – na co si vydělám, to se pořídí.
* Jste schopen uvařit každou várku piva stejnou?
Většinou chutná stejně, ale samozřejmě tammohou být odchylky. Záleží na surovinách i na procesu kvašení. Laik to ale myslím bez analýzy nepozná.
* Uspělo vaše pivo v soutěžích?
Ze soutěží, kterých jsem se zatím účastnil, jsem loni na Jarní ceně českých sládků na pivovarském dvoře Zvíkov za dvanáctku ležák dostal třetí místo.
* Mě zaujalo, že se vám podařilo začít naprosto od nuly a přesto velmi rychle uvařit výrazné dobré pivo, o které je velký zájem, přestože je relativně málo známé. Je to dáno talentem toho, kdo pivo vaří?
Je to spíš tím, že se pivo dělá poctivě, jak se má dělat, nejsou tam snahy o rychlé zbohatnutí, nebo – jak to nazvat? – nějak to ošidit. Dobré pivo je schopný uvařit kdekdo, když bude dodržovat určité zásady. Důležité jsou kvalitní suroviny a voda. Pak je to jen o tom, dotáhnout to na chuť, jakou si člověk představuje, a naslouchat lidem, jaké mají požadavky. Kolikrát člověk má jakousi svou představu o chuti, ale zjistí, že zrovna o to není až takový zájem. To je případ pšeničných piv, která nejsou špatná, ale v Česku jim pořád moc lidí na chuť nepřišlo.
* Co sledujete u vašeho piva, jaké charakteristické rysy?
Je to nefiltrované nepasterované spodně kvašené pivo. Je to čistý produkt, který není nijak dál upravovaný. Není tam používaná technologie ředění vodou, což vymysleli někde v Americe – je to ta známá HGB technologie. Uvaří se koncentrovaná mladina, která má čtrnáct stupňů a dořeďuje se upravenou vodou. Používají to většinou velké pivovary, z ekonomických důvodů. V mém pivu je jenom klasický slad, voda, chmel a kvasnice. Nic víc tam není. Žádné mladinové koncentráty.
* Docení už český pivař kvalitu?
Někdo má podezření v tom, že je to pivo kalné, protože není filtrované. Lidi si ale už zvykli, že to není závada, mají naopak z toho piva pocit, že je jakoby hustší.
* Všechno pivo prodáte, nic takříkajíc nevyléváte. Jak vypadá váš běžný týden, když sám musíte pivo uvařit, stočit a ještě prodat?
Už druhý rok dodávám pivo do hospody ve Zborné, každý týden ve čtvrtek ho tam mají na čepu. Co zbude, dávám do lahví. Mám ho v bednách po šesti lahvích a je spousta lidí, kteří si koupí bednu a jenom ji mění. Z každého výstavu piva je dopředu prodáno už 85 procent. Lidi si pivo objednají a na termín mají pivo připravené, třicetilitrový nebo padesátilitrový sud či lahve.
* Máte v podstatě rodinnou klientelu…
Ano, má to výhodu i v tom, že se rovnou lidí zeptáte, jak jim pivo chutnalo, jestli by ho nechtěli hořčí, nebo silnější. Pak jim můžete vyjít vstříc a spokojenost je na obou stranách.
* Pivovar je v Dubénkách, žijete ale v Jihlavě, jak do pivovaru dojíždíte?
Dvakrát týdně tam zajedu a jsme tam s rodinou o víkendech. V pátek přijedu a chystám se. V sobotu ráno vstávám kolem čtvrté a uvařím pivo. Pak se to dá do spilky, což jsou nádrže, ve kterých to kvasí. Pak je udržované v určité teplotě chlazením pláště ledovou vodu, to řídí automatika. Sleduje se teplota a zapisují se hodnoty ze sacharometru. Pak ke konci kvašení se sbírají vysrážené hořké látky v pěně na hladině. Pak je třeba technologii umýt, dezinfikovat, aby tam nevznikaly nějaké plísně. V neděli většinou dopoledne trávím tím, že chystám pivo do lahví a do sudů, jak ho kdo má objednané. V neděli odpoledne si pro to lidi do Dubének jezdí.
* Odkud za vámi jezdí?
Přijíždí ze Žirovnice, z Počátek, z Třeště, občas přijedou i neznámí. Dokonce tam byl člověk ze Švédska, asi na mě narazil na internetu. Občas přijde nějaký mail v angličtině s pochvalou, to potěší. Málokdo ale přijíždí takříkajíc na blint, většinou zavolají, jestli se mohou stavit a jestli pro ně něco budu mít.
* Kolik hodin týdně vám pivovar zabere?
Bez úžasné manželky a její tolerance by to nešlo dělat. Sobotu to zabere komplet a většinu času z neděle. A středu. Takže tři dny v týdnu se tomu musím věnovat intenzivně.
* Pije manželka vaše pivo?
Občas si pivo dá, ale platí, že kovářova kobyla chodí bosa. Doma piva moc nemám, málo ho zbývá.
* Měl jste na počátku touhu naučit se pivovarské řemeslo, anebo prostě mít své pivo?
Líbí se mi zařízení pivovarů, jak to funguje, celá ta pivovarská kultura. A mít své pivo, umět ho udělat, moci si uvařit černé pivo, dokázat ovlivnit jeho chuť – to je bomba…
* Máte slogan, heslo pivovaru?
Nemám. Filosofií je dělat pivo poctivě. Tak, jak by se dělat mělo.

Vedle pivovaru Ježek měl v Jihlavě sídlo i další pivovar. Milan Kozlíček od roku 2007 vařil čtyři druhy piva podle vlastní receptury pod názvem Javořické pivo. Výsledkem bylo přírodní nefiltrované a nepasterované pivo s krátkou trvanlivostí. V Jihlavě měl pivovar Kozlíček pouze úřední adresu, výroba byla soustředěna do provozovny v Horních Dubenkách nedaleko Batelova. Pan Kozlíček prodával pivo v lahvích s keramickým uzávěrem a vlastní etiketou. Jako sudové pivo bylo možné ho ochutnat každý čtvrtek v hostinci U lípy na předměstí Jihlavy. „Je to zpestření sortimentu na trhu s pivem“, řekl o svém pivu Milan Kozlíček. Suroviny pro výrobu piva musel majitel minipivovaru nakupovat stejně jako každý jiný pivovar. „Pivo dělá sládek, tak se považuju za sládka“, uvažoval majitel minipivovaru. Vaření piva bylo pro Milana Kozlíčka jen vedlejším zaměstnáním. Přes týden pracoval v Jihlavě a výrobě piva se věnoval hlavně o víkendu. V Horních Dubenkách pro své odběratele připravoval Javořický ležák světlý a speciální piva Javořický speciál světlý, tmavý a polotmavý. Roční produkce minipivovaru Kozlíček byla kolem osmdesáti hektolitrů.
V červnu 2010 minipivovar nabízel sortiment: Javořický ležák světlý (alk.: 5% ), Javořický speciál světlý (alk.: 5.9%), Javořický speciál polotmavý (alk.: 5.9%) a Javořický speciál tmavý (alk.: 5.7%).
Minipivovar v létě 2011 vsadil na svoji pšeničnou dvanáctku. „To je pivo, o které je opravdu velký zájem. Vyrábí se z pšeničného sladu a pro lidi, kteří jsou zvyklí na klasický český ležák, je opravdu nevšedním chuťovým zážitkem,“ sdělil v červnu 2011 majitel minipivovaru Milan Kozlíček. „Pšeničná dvanáctka má jemnou banánovou příchuť a není tak hutná jako jiná piva, takže je ideálním zlatavým mokem na léto,“ popsal Kozlíček.
Milan Kozlíček z minipivovaru v Horních Dubenkách měl jako hlavní produkt světlou dvanáctku. Uvařit mohl i čtyři další druhy piva v závislosti na sezoně a poptávce. „Kapacity máme naplněné. Rozšiřovat je zatím neplánuji. Chtěl bych to zvládat tak jako dosud v rodině,“ řekl Kozlíček. (zdroj: jihlava.idnes.cz)
V základní nabídce minipivovar byl v roce 2012vždy světlý ležák 12°, navíc na počátku dubna 2012 Vídeňský ležák 12° a India Pale Ale 15°.
V polovině dubna 2012 minipivovar pravidelně zásoboval svým pivem Hostinec U Lípy ve Zborné u Jihlavy.
Dne 28.4.2012 ve Zborné v Hostinci U Lípy se točil Javořický ležák 12° a 14°polotmavá.
V obci Zborná v Hostinci U Lípy šlo v květnu 2012 ochutnat světlý Javořický ležák 12° a Pšeničný svrchně kvašený speciál 12°.
Dne 27.6.2012 byl nabízen světlý ležák 12° a v průběhu 14ti dnů pšeničné pivo 12°.
Před vánocemi roku 2012 byl k mání Javořický polotmavý speciál 14°. Toto pivo zde vařili pouze v zimním období. Kromě toho byly k dispozici světlá 12° a tmavá 13°.
V lednu 2013 byl k dostání pouze Javořický světlý ležák 12°.
Dne 8.7. byla v prodeji piva Světlý ležák 12°, Pšeničná 12°, Polotmavý Speciál.
Dne 8.10. 2013 v prodeji piva Javořický světlý ležák a Vídeňský ležák.
Dne 13.1.2014 v prodeji Javořický světlý ležák a Vídeňský ležák.
Dne 1.10. k dostání Javořický světlý ležák a Javořický polotmavý speciál.
Dne 13.10. v nabídce Javořický světlý ležák a Javořický polotmavý speciál.
Dne 14.11.2014 k dostání Javořický světlý ležák, polotmavá Javořická pšenice a Javořický tmavý speciál.
Dne 8.1.2015 v prodeji Javořický světlý ležák, Javořický tmavý speciál, Javořická polotmavá pšenice a Javořická India Pale Ale.
Dne 18.3. byl k dostání Javořický světlý ležák a Javořický polotmavý speciál.
Dne 12.11.2015 byl k dostání Vídeňský ležák a novinky Javořický Rauchbier a Javořický Bock.

You may also like...