Pivovar Ostravar

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Hornopolní 1075/57, 702 00 Ostrava

www.ostravar.cz

e-mail: ostravar@molsoncoors.com


Základní sortiment:

 

 

Ostravar Výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Ostravar 12
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Ostravar Mustang
světlý ležák
alk.: 4,9 %

Černá Barbora
tmavý ležák

  • V březnu 2020 nový speciál ze spilky – Bard. Do detailu vyladěný kvasnicový ležák s čerstvými kvasničnými kroužky pojmenovali po legendárním anglickém hřebci. Barda poznáte podle zlatavě bronzového zabarvení a slabého opálu, který získává díky přirozené sedimentaci kvasinek. Voní bavorským a karamelovým sladem a prolíná se v něm jasné chmelové aroma a lehký kvasničný podtón.
  • Další Speciál ze spilky v květnu 2019: Taros byl chuťově nezaměnitelný, chmelený zastudena českými aromatickými chmely, s plným tělem a harmonickou hořkostí. Byla to světlá třináctka, pojmenovaná po českém teplokrevníku, silném valachovi z hořické stáje.
  • V květnu 2018 byl tmavý speciál Černá Barbora opět v prodeji. Čtyři druhy sladů a unikátní plná chuť, ve které hořkost vítězí nad sladkostí. Teď s ní mířili do celé republiky a k dostání už byl po celý rok.

Starší info:
Pivovarnictví ve městě vzniklo již v 12.století. Pivovar byl založen roku 1897 jako protějšek zaběhlého staršího Městského, později Strassmannova pivovaru. Strassmanové byli zdejší Němci, kteří své soukmenovce také všemožně podporovali. Jejich obchodní politika se projevovala přednostními dodávkami německým hostincům. Na rozdíl od místního rivala (ryze německého charakteru), byl tehdy nový pivovar pořízen z českého kapitálu. Však svůj původ nesl i v hrdém znění firmy „Český akciový pivovar v Moravské Ostravě.
Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru se konala 24.října 1897. Dostavilo se 187 upisovatelů akcií, jejichž celková cena byla 1200 zlatých a byla rozdělena na 3000 akcií. Zároveň byly přijaty stanovy společnosti a zvoleni členové správní rady. Ze známých jmen se mezi jejími členy objevuje významný ostravský advokát dr. Edmund Palkovský, syn moravskoostravského starosty Konstantin Grünwald ml., předseda občanské záložny Vojtěch Fiala, stavitel František Jureček, vrchní horní správce Václav Macourek, vrchní horní inženýr Josef Hýbner a další. Neprodleně byl za 35 tisíc zlatých zakoupen pozemek při dnešní ulici Hornopolní a uzavřeny smlouvy na stavební a řemeslnické práce. Moravskoostravská německá honorace se pokusila vzniku českého pivovaru zabránit. Představenstvo města Moravské Ostravy společně s důlním podnikatelem hrabětem Wilczkem, Severní drahou Ferdinandovou a dalšími podalo proti založení pivovaru stížnost, kterou muselo řešit v nejvyšší instanci až ministerstvo orby ve Vídni. V listopadu 1897 byli stěžovatelé definitivně odmítnuti, naopak bylo vyhověno stížnosti pivovaru proti omezování čerpání vody z vlastních studní s tím, že pivovar může brát vodu dle vlastních potřeb. Tím byla stavba pivovaru definitivně povolena a mohla se rozběhnout v plném tempu. A skutečně, pivovar byl 16. května 1898 dostavěn a ještě v témže měsíci se uskutečnila první várka piva. Do konce roku ho bylo vystaveno 11,3 hl. Poprvé se pivo Českého akciového pivovaru čepovalo v neděli 4.září 1898 v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo J.Myrona) za velké účasti obecenstva a vyhrávání hornické kapely. Ještě v roce 1898 si Český akciový pivovar v Moravské Ostravě pronajal prostory na sladovnu v Petřvaldě, takže rolníci ze širokého okolí sem mohli dovážet sladovnický ječmen. Za pivovarem, nedaleko Hornopolní ulice, byl vybudován rybník kvůli získávání levného ledu. Do provozu byla dána stáčírna láhvového piva, které neslo jméno Královské. Slad byl nakupován na Hané. Černé pivo se jmenovalo Havíř a prodávalo se za 12 zlatých za hektolitr v sudech a 14 zlatých za hektolitr v láhvích. Ležák byl levnější, hektolitr v láhvích stál 9,85 zlatého a 11,25 zlatého stál hektolitr piva značky Královské. V roce 1899 bylo vystaveno českým akciovým pivovarem 42 470 hektolitrů piva. V srpnu 1899 byla slavnostně otevřena pivovarská restaurace (Vystavěl ostravský stavitel Arnošt Mortek v letech 1898-1899.) na dnešní ul. Cihelní (dodnes je v provozu). Specialitou pivovaru bylo černé pivo Ostravský havíř. Již po dvou letech provozu Český akciový pivovar vyplácel dividendy a v roce 1902 měl již výstav 60 tisíc hl piva. Jeho založením vstoupila do regionu pražská Živnostenská banka, díky němu byla financována řada českých školských, spolkových a kulturních aktivit.
Nový český pivovar byl založen na výrobu 50 000 hl piva. K tomuto množství se také výstav pivovaru až do začátku první světové války blížil. Pivovar se začal rozšiřovat a získával stále více rysy průmyslové velkovýroby. V roce 1905 bylo uvařeno celkem 52 895 tisíc hektolitrů piva. V roce 1907, tedy právě před sto lety, stal se tento podnik na Hornopolní ulici členem Spolku českých pivovarů a sladoven na Moravě; začala se budovat druhá varní garnitura. V roce 1911 vzrostly ceny sladovnického ječmene i chmelu, takže byla cena piva zvýšena o dvě koruny. První světová válka byla příčinou snižování výroby piva, v roce 1916 bylo úředně nařízeno snížit výstav o 45 procent, v dalších letech nastal ve výrobě značný pokles, v roce 1918 se téměř nevyrábělo, výstav činil pouhých 3700 hektolitrů. Po válce se ovšem situace zlepšovala jen pomalu, v roce 1928 činil výstav 30 tisíc hektolitrů, v roce 1934 se zvedl na 59 tisíc hektolitrů, ale v roce 1939 již na 92 tisíc hektolitrů. V roce 1940, za protektorátu, se zmocnily Moravsko-ostravského akciového pivovaru (dříve M. Strassmann) okupační orgány a dosadily vlastní správu. Byl přejmenován na Moravskoostravský městský pivovar AS a jeho německé vedení mělo značné výhody v přísunu surovin i v odbytu. Při náletu 23.8.1944 byla v Strassmannově pivovaru poškozena varna. Z toho důvodu pak byla okamžitě zahájena výroba piva v Českém akciovém pivovaru, mladina odtud se pak převážela do pivovaru městského v kovových cisternách, kde výroba pokračovala až po expedici. Bylo to řešení provizorní, ale také velmi účinné.

historické pivovary území dnešní Ostravy >>>

Podle § 1, odst. 4 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, byl znárodněn pivovar firmy Moravsko-Ostravský městský pivovar, akc. spol. v Ostravě, včetně s ním sloučeného pivovaru býv. firmy Český akciový pivovar, akc. spol. v Ostravě, provozovaný toho času národní správou. Po roce 1950 s ohledem na zastavení výroby z důvodu poddolování a uzavření pivovaru v Karviné, bylo započato s rekonstrukcí závodu s výhledem na výrobu 480 000 hl. Toto množství bylo záhy překročeno. Vyrábělo se až 650 000 hl. Nárůst výroby souvisel s celkovým rozvojem průmyslového Ostravska. Bohužel překračováním kapacity trpěla kvalita piva.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Moravskoslezské pivovary n.p.
1953-1959 Ostravské pivovary n.p.
1960-1989 Severomoravské pivovary n.p.
1989-1990 Pivovary s.p. Přerov

dřívější názvy piv z Ostravaru (1960-1999)
Ostravar 120 světlý ležák
Ostravské pivo světlé 100
Ostravské pivo tmavé 100
Baník speciál 140 světlý ležák
Ondráš speciální tmavé pivo 160 ležák (pivo převzato ze sortimentní skladby zrušeného pivovaru Hukvaldy)
Rubín tmavé pivo 100
Diapivo
Koník světlé výčepní 10 %
Vraník tmavé výčepní 10 %
Poník konzumní světlé lehké pivo 8 %
Pito (nealkoholické světlé)
Karát rubínové pivo 12 % (polotmavý ležák; alk.: 5,1 %)
Ondráš (světlý ležák; alk.: 5,0 %)
Koník (světlé výčepní)
Moravar Lager (exportní forma světlého ležáku)

V roce 1990 se pivovar osamostatnil, od 25.6.1990 se jmenoval Ostravar, státní podnik Ostrava. Společnost Pivovar Ostravar a.s. vznikla 24.2.1993.
Rok 1994 skončil pivovar ztrátou 34,2 mil. Kč. Hlavní příčinou ztráty byla nevyvážená obchodní politika, vytvoření vlastního informačního systému a ochranářská opatření okolních států. V roce 1994 pivovar zmodernizoval sladovnu, která zajistila pivovaru soběstačnost. Dále byla dokončena modernizace filtrace, obnova parku vysokozdvižných vozíků a zajištěna provozuschopnost výrobních zařízení. Od ledna 1994 začal pivovar vařit v licenci pivo v polském Niemodlinie u Opole. V témže roce podepsal Ostravar smlouvu s litevským pivovarem Ragunis, na jejimž základě získal 38,5procentní podíl majetku. V polovině roku 1995 přistoupila firma ke změně obchodní strategie. Zrušila záměr kapitálově vstoupit do pivovarů v Jihoafrické republice (v úmyslu bylo odkoupit podíl v pivovaru Viva v Johannesbourgu nebo vařit pivo v J.A.R. licenčně), Litvě a Polsku a hodlala vytvořit silnou regionální konkurenci Nošovicím. Hospodaření pivovaru v roce 1995 skončilo ztrátou ve výši 117,4 mil.Kč při obratu 290 milionů. Vykázanou ztrátu tvořily zejména rezervy a opravné položky a částečně provozní ztráta, kterou způsobil růst cen surovin a energií. Potíže Ostravaru ovlivňoval také konkurenční tlak pivovaru Radegast a Moravskoslezských pivovarů. Oproti roku 1994, kdy ztráta dosáhla 34 milionů Kč při obratu 295 milionů Kč, se v roce 1995 snížil výstav pivovaru z 395 na 372 tisíc hl. Mezi českými pivovary se Ostravar řadil v roce 1995 podle výstavu na jedenácté místo. Na domácím trhu měl podíl 2,2 % a kolem 13 % na severomoravském trhu. Majoritním vlastníkem pivovaru se základním jměním 411 milionů Kč se stala v říjnu 1995 britská pivovarnická společnost Bass, která získala 51 % akcií. Na tuzemském trhu firma v roce 1995 prodala 208 tisíc hl lahvového piva a 150 tisíc hl piva v sudech a cisternách. Do zahraničí vyvezla 14 tisíc hl. Na počátku roku 1996 pivovar zaměstnával 255 lidí. Rozhodnutím valné hromady z 27.6.1996 byla společnost zrušena bez likvidace sloučením se společnosti Pražské pivovary a.s. (Nádražní 84; Praha 5; 150 54). Pohyb kursu akcií pivovaru Ostravar, který v červnu 1996 vzrostl o polovinu, ovlivnil zájem investorů o Ostravar poté, co se začlenil do skupiny Pražských pivovarů. Pražské pivovary zvýšily od 1.1.1998 ceny piv, které se vařily v pivovaru Ostravar. Hlavním důvodem bylo zvýšení spotřební daně, které vstoupilo v platnost počátkem roku a také nárůst cen některého zboží, které se dováželo ze zahraničí. Půllitr desetistupňového Koníka začal pivovar prodávat svým odběratelům za 6 Kč v lahvích a o padesát haléřů dráže v sudech. Ondráš přišel na 8,25 Kč. Zvýšení cen se týkalo všech značek, které společnost vyráběla, mimo polotmavého ležáku Velvet.
Vlastník pivovaru, společnost Pražské pivovary, pokračoval v roce 2000 v rozsáhlých investicích do výroby a prosazení značky ostravského piva na trhu. Po instalacích nových technologií a zavedení výroby piv Velvet a Kelt v roce 2000 pivovar čekaly změny tradičních názvů etiket deseti a dvanáctistupňového piva, úpravy zevnějšku pivovaru a otevření degustační místnosti s expozicí z historie pivovaru. „Chceme pivovar přiblížit lidem. K tomu bude například sloužit naučná stezka, která ukáže výrobu piva. Návštěvníci pak prohlídku zakončí právě v nové degustační síni,“ řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Sto tři let starý pivovar v roce 2000 zaměstnával 220 lidí. „V sedmdesátých a osmdesátých letech ročně pivovar vyrobil i 750 000 hl piva, ale nedbalo se na technologický postup, takže se často pivo nedalo pít. To dosti poškodilo značku, které se v posledních letech snažíme vrátit dobré jméno,“ řekl vrchní sládek Petr Kovařík. Kromě změny názvu piva a etiket, se změnily i přepravky, ve kterých je pivo rozváženo do obchodů. Klasické staré hnědočervené přepravky bez nápisu nahradily nové světle červené s logem pivovaru. Na dvoře pivovaru se pak nashromáždily tisíce původních přepravek, které byly sešrotovány. „Z umělohmotné drti budou vyrobeny přepravky nové,“ řekl manažer pivovaru Roman Jelínek. Ačkoli si pivaři ještě nějakou dobu objednávali v restauracích desetistupňový Koník nebo dvanáctku Ondráš, tyto názvy piv pivovaru již od května 2000 neplatily. Tým manažerů zhruba třičtvrtě roku hledal nové názvy a připravoval nový vzhled etiket. Místo Koníku se tak začala prodávat Desítka, Ondráše nahradilo pivo Premium. „Změnám předcházel průzkum, ve kterém Ostravané říkali své názory na nové názvy a etikety,“ řekl Roman Jelínek. Při průzkumu vyšlo najevo, že Ostravané jsou na původní názvy zvyklí. „Mnohé jsme ale přesvědčili, že změna je nutná,“ řekl manažer Jelínek. Název Koník podle něj coby zdrobnělina připomíná slabší pivo a Ondráš nepatří tolik k Ostravě, jako spíše k Valašsku. „Symbol podkovy však na etiketě zůstává, ten jsme si změnit netroufli,“ řekl Roman Jelínek.
Soutěž o největší pivní pupek byla nejlákavější atrakcí druhého ročníku slavností, které dne 17.6.2000 Ostravar pořádal ve svém areálu. Pořadatelé naměřili vítězi Karlu Síkorovi objem břicha čítající 154 cm. Všichni přítomní shodně označili toto číslo za úctyhodné. Jak dlouho na něm pracoval a kolik piv vypil, vítěz ani organizátoři neupřesnili. Pivařský šampion překonal i rekordní pupek z roku 1999, kterým se honosil Josef Kozák s parametrem 146 cm. Akci odstartoval přípitek vrchního sládka pivovaru Petra Kovaříka s ostravským primátorem Evženem Tošenovským. Organizátoři však nechtěli návštěvníky jen pobavit a opít, ale snažili se je i trochu poučit. Více než sedm tisíc lidí, kteří nakonec do pivovaru přišli, se tak mohlo dozvědět i více o tom, jak se pivo vyrábí. Průvodci je provedli po jednotlivých částech pivovaru a ukázali jim i zcela novou degustační místnost s expozicí pivovarského muzea. Tu obhospodařovali členové Klubu sběratelů pivních suvenýrů. V pivovaru vzbuzovala úctu měděná varna s dvojitou varní garniturou na 600 hl horké mladiny, jedno z posledních děl královéhradeckých ještě ZVÚ z konce 80.let. Milovníci pěnivého moku rozhodli v říjnu 2000 o tom, jak mělo vypadat pivo, které jim Ostravar uvařil jako dárek pod vánoční stromek. Nové pivo mělo takové vlastnosti, o jaké projevilo zájem nejvíc z téměř osmi tisíc účastníků soutěžní ankety nazvané „Uvařte si vánoční pivo“. Anketa ukázala, že Ostravané preferovali dvanáctistupňové, světlé a středně hořké pivo. Vánoční pivo proto mělo vyšší obsah alkoholu, jemnější hořkost, mírně tmavší barvou a výraznější aroma než Ostravar Premium. Název piva zůstal překvapením. Lidé navrhovali: Adamův sen, Evino blaho, Ranní vyprošťovák či Pěna Vánoc. V polovině listopadu 2000 pak pivovar dodal na trh první lahve Svátečního ležáku (světlý ležák; alk.: 5,3 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Pivovar se v březnu 2001 připravoval na veletrh nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, který se konal ve francouzském městě Cannes. Festival, který se uskutečnil ve dnech 14.až 17.března 2001, proběhl opět za účasti evropských metropolí a regionů. Nechyběla samozřejmě ani Ostrava. Pivovar se v Cannes představil již v roce 2000. V roce 2001 hodlá prezentovat svůj světlý ležák. Také v roce 2001 se pivovaru dařilo. Rok zahájil druhým místem pro nealkoholické pivo a čtvrtým místem pro světlý ležák na lednových pivních slavnostech v jihočeském Táboře. I pro rok 2001 chystal pivovar několik akcí, zejména 3. ročník naučně-zábavné akce „Jak se pivo vaří“, které se zúčastňuje tradičně řada ostravských občanů, ale i mnozí cizinci. Pivovar zavedl před časem akce pro veřejnost, exkurze »Poznej, jak se pivo vaří«. Od ledna do dubna 2001 se na obhlídku pivovaru vypravilo už více než čtyři a půl tisíce návštěvníků. Akce se zalíbila i jisté pražské cestovce. Nabízela ji klientům ve svých pobočkách v Polsku. Trasa prohlídky začínala ve varně, jejíž vizitkou byla zejména obří nádoby na vaření zlatavého moku. Jejich měděný povrch byl nejmladší v republice. Návštěvníci se pak vydali do ležáckého sklepa či stáčírny láhví a sudů. Exkurze končila v pivovarském muzeu, kde kromě vystavených exponátů zaujala i ochutnávka domácí produkce. Polští turisté nebyli navíc ochuzeni ani o výklad. Dostalo se jim ho totiž v jejich mateřštině. V květnu 2001 se stal vrchním sládkem Ostravaru Robert Kužela. Dne 9.června 2001 proběhla v areálu pivovaru akce „Jak se pivo vaří III.“. K ochutnání byl mj. světlý kvasnicový ležák (10 Kč) a dokonce i nealkoholické Rallye (5 Kč). Cenu českých sládků získal v září 2001 v soutěži měsíčníku Pivní kurýr světlý ležák Ostravar Premium. Anonymní degustaci piva a jeho následné hodnocení provádělo 28 sládků a podsládků z českých a moravských pivovarů. Soutěžilo se v kategorii výčepních a ležáckých piv. Celkem se zúčastnilo 32 pivních značek. Světlé výčepní desetistupňové pivo z Ostravy pak skončilo ještě na čtvrtém místě. V kategorii speciálních piv, v níž bylo zastoupeno osm tuzemských značek, získal druhé místo polotmavý ležák Velvet, vařený rovněž v pivovaru Ostravar.
Pečeti kvality výčepu udělil pivovar na konci roku 2001 sedmnácti restauracím a pivnicím. Hodnoceno bylo skladování piva ve sklepech, kvalita zlatého moku ve sklenici, péče o výčepní zařízení i vzhled a čistota provozovny. Svou roli hrála také vhodná propagace značky. Pečeti jim byly postupně předávány do poloviny prosince 2001.
Pivovar v roce 2001 vystavil 474 629 hl piva, což bylo více než v předchozím roce. Ostravar patřil mezi 13 výrobců piva z celkem 54 tuzemských pivovarů, které v roce 2001 dokázaly zvýšit výstav. Společně s městem lákal investory do Ostravy a Moravskoslezského kraje na veletrhu investičních příležitostí, který se uskutečnil od 12. do 15. března 2002 ve francouzském Cannes, opět také Ostravar. Cílem firmy bylo dvanáctistupňovým ležákem zpříjemnit atmosféru v ostravské části výstaviště. Pražské pivovary začaly měnit obchodní strategii svého pivovaru Ostravar. Ten na jaře 2002 zahájil cílené tažení za novými zákazníky. Ostravar býval po léta poněkud opomíjenou pivní značkou Pražských pivovarů, jež žila ve stínu renomovanějších pražských značek skupiny. Vlajkovou lodí Pražských pivovarů byl Staropramen, do skupiny patřil také pivovar Braník. Manažeři PP ale zřejmě usoudili, že investovat do posilování image ostravského piva se vyplatí. Nedávno najali pro Ostravar takzvaného „brand managera“ – obchodníka, jehož úkolem je péče o obchodní značku a posilování jejího prodeje. Ostravar měl zůstat i do budoucna pivem, jehož prodej stojí a padá s ostravským regionem, neaspiroval na nová odbytová teritoria. Pivovar ale změnil logo, zavedl nové reklamní materiály a nově vybavil své odběratelské hospody. „Nový image značky by měl být sjednocen během následujících tří měsíců,“ informoval nový brand manager Pavel Barvík. Zatím jen v areálu pivovaru se příležitostně čepoval kvasnicový ležák, tedy pivo nefiltrované, které má prvotřídní chuť. Měl však podle vrchního sládka Roberta Kužely krátkou dobu trvanlivosti, proto jej zatím nebylo možné prodávat na trhu. “ Musí se zkonzumovat za jeden den a na to naše hospody nejsou přizpůsobeny,“ řekl Kužela. Přesto zatím Ostravar nevzdal tuto myšlenku realizovat. Podle sládka například v Japonsku jsou pivovary schopny rozvézt pivo do 48 hodin. Zmíněné pivo mohli ochutnat v pivovaru návštěvníci pivních slavností, které se konaly 8.6.2002. Kromě tohoto speciálu se zde čepovaly i další 4 druhy piva vařené v Ostravaru. Cena byla 10 Kč za půllitr piva. Mezi ohodnocenými v degustační soutěži Pivo České republiky 2002 získal Ostravar za své pivo Desítka třetí místo v kategorii desítka. Potvrdil to Pavel Sobol, zastupující skupinu Pražské pivovary, do nichž patřil také Ostravar. Rozsáhlé daňové úniky mezi hostinskými začaly v létě 2002 prověřovat finanční úřady v Ostravě, Praze a zřejmě i v některých dalších městech. Pražské pivovary se totiž přibližně před dvěma lety rozhodly motivovat hostinské tím, že jim umožnily odebírat pivo načerno. Majitelé restaurací od nich dostávali na fakturu jen část odebraného piva, přičemž z větší části dodávek si doklady do účetnictví s vědomím pivovarů nedávali. Nemuseli tak vykazovat zisky a platit daně z příjmu a DPH. Tuto nekalou praxi by nikdo neměl šanci dokázat, kdyby si pivovar nevedl podrobnou evidenci hostinských, kterým pivo bez dokladů dodával. Daňovým úředníkům se tak stačilo dostat k počítačům ve Staropramenu a Ostravaru. “ Je to pravda, berňák už u mě byl. Přesně věděli, kolik zboží jsem za minulý rok takto odebral,“ řekl jeden z ostravských hospodských. Podle zdroje blízkého vedení Finančního ředitelství v Ostravě prozradil jména restaurací speciální kód, k němuž se lidé z “ berňáku“ dostali. Každý podnik měl své legální sedmimístné číslo, ale ve chvíli, kdy se odehrávala transakce, o níž se vědělo, že neprojde účetnictvím restauratéra, zadal se do počítače kód 6680000. “ Když kontroloři zadali do počítače v pivovaru tento kód, vyjely jim všechny podniky, které braly pivo bez dodacích listů. Jednalo se o velkou většinu restaurací, které Ostravar prodávaly,“ řekl nejmenovaný zdroj. Finanční úřad nabídl hostinským, ať si udělají dodatečné daňové přiznání a věc nebude postoupena orgánům činným v trestním řízení. “ Největší průšvih ale měli ti, kdo se díky uměle sníženému obratu dostali pod hranici, kdy musí platit daň z přidané hodnoty. Teď musejí předělávat celé účetnictví,“ uvedl zdroj. Rozsáhlou kontrolní akci finančních úřadů potvrdilo všech osm náhodně oslovených hostinských. “ V Ostravaru mi to před necelými dvěma lety nabízeli, ale nešel jsem do toho. Znám ale několik kolegů, kteří jsou teď nuceni daně doplatit. Od pivovaru je to neskutečné, že se data dostala do rukou finančáku. Dostali své obchodní partnery do prekérní situace,“ řekl jeden z hostinských, který ale pivo odebíral legálně. PP se k celé záležitosti odmítlo vyjadřit. Tajemník firmy Ivan Šíma nicméně důrazně upozornil, že firma rozhodně neporušila žádný zákon a ani nenabádala hostinské k daňovým únikům.“ Veškeré naše prodeje se odehrávají v souladu se zákonem. Pokud hospodští neplatili daně, je to jejich problém,“ řekl Šíma. Také vedoucí činitelé Finančního ředitelství v Ostravě se nechtějí o celé věci bavit. “ Máme povinnost mlčenlivosti,“ řekl šéf oddělení nepřímých daní Hynek Holý a na všechny další otázky odpovídal slovy “ Bez komentáře“. Podle důvěryhodných informací PP umožnily odebírat pivo načerno řádově stovkám restaurací. Jeden z hostinských dokonce řekl, že obchodní zástupci PP se teď všem za způsobené problémy omlouvali a slibili, že jim budou pokuty nějak kompenzovat, aby zůstaly nadále jejich zákazníky. “ Naštěstí jsem odebral minimum, takže pokuta uložená finančním úřadem nebyla velká. Ale chci ji dostat od pivovaru,“ řekl jeden z nich. Ostravar byl v roce 2002 v pořadí druhým nejsilnějším pivovarem v Moravskoslezském kraji. V posledních letech se snažilo jeho pivo útočit na patrioty v Ostravě a ti také pociťovali jeho znatelné zlepšení. Pivo se prodávalo především v Ostravě a okolí. Výroba piva v posledních letech stoupla a na Ostravsku se pila nejvíce „dvanáctka“. „Naše pivo je oproti někdejšímu Ostravaru lepší a populárnější. Vylepšili jsme jeho chuť a kvalitu,“ řekl v říjnu 2002 obchodní manažer Ostravaru. Dodal, že Ostravar klade velký důraz na patriotismus. „Proto se snažíme našim příznivcům otevřít například tím, že pořádáme stále navštěvovanější návštěvní dny přímo v pivovaru. Snažíme se být lidem blíž a bereme je jako partnery,“ řekla mluvčí PP, kam Ostravar patřil, Simona Krautová. Od podzimu 2002 začal pivovar zkušebně stáčet speciály Velvet a Kelt i do 0,5 l lahví. Neopakovatelnou várkou Výročního ležáku (alk.: 5,1 %) oslavil dne 24.10.2002 pivovar 105. výročí založení firmy. „Uvařili jsme asi 400 hl piva, které je sice hodně podobné ostravarskému ležáku, ale má poněkud tmavší barvu, jeho hořkost je mírně zjemněna a je aromatičtější,“ pochlubil se vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Zakladatelé pivovaru již tenkrát zaměřili výrobu tohoto hořkého piva na širokou masu konzumentů. „Již tehdy se v českých zemích a na Moravě vypilo kolem sta litrů piva na osobu ročně,“ poznamenal sládek, přičemž receptura se v základních parametrech od tehdejších dob nezměnila. Součástí oslav byly křtiny Výročního ležáku. Ty proběhly v areálu Pivní pohotovosti pivovaru v Ostravě mimo jiné za účasti členů skupiny Buty. Milovníci piva zde mohli zdarma ochutnat první litry mimořádně uvařeného ležáku. Oslavy pokračovaly ještě i v dne 25.10.2002 v hale Tatran. Pivo bylo k ochutnání dne 23.října 2002 ve všech hospůdkách Ostravaru. Každá restaurace obdržela jeden sud piva tohoto speciálu, který čepovala zájemcům zdarma. Do muzea, které bylo přímo v areálu pivovaru, přibyl v listopadu 2002 nový exponát: historický výčep, starý přes šedesát let, z něhož se kdysi čepovalo právě zdejší pivo. „Jde zřejmě o jediný kus, který má souvislost s Ostravarem a zachoval se do současnosti. Přitom nechybělo mnoho a cenný exponát mohl být nenávratně zničen,“ podotkl mediální zástupce pivovaru Pavel Sobol. Předválečnou výčepní stolici našel na půdě mezi starým harampádím Radim Bulínský z Valašského Meziříčí a rozhodl se, že ji opraví. Když ale našel na výčepu štítek s nápisem „Český akciový pivovar“ – což je právě dnešní Ostravar – rozhodl se jej vrátit do míst, odkud kdysi vyšel. Pivovar pak zajistil odborné zrestaurování památky, která byla poté dokonce opět plně funkční.
Populární skupina Čechomor vystoupila v rámci již pátého ročníku Pivních slavností, které zorganizoval Ostravar dne 14.června 2003. Návštěvníci si mohli zasoutěžit, prohlédnout pivovar a jeho muzeum. Připraven byl i speciální kvasnicový ležák.
Vedra v červnu 2003 naplnily také restaurace, letní zahrádky a hospůdky. Někteří lidé totiž považovali půllitr dobře vychlazeného piva za nejlepší zbraň proti žízni v horku. A tak pivovary vyprazdňovaly v tomto období a v létě mnohem více tanky piva do pojízdných cisteren, do sudů a lahví. Protože však uvaření piva přeci jen pár dnů trvá, musely počítat s podobným vzrůstajícím zájmem o lidový mok už dopředu. „Například výroba dvanáctistupňového ležáku trvá asi 30 dnů, musíme plánovat větší výstav piva třeba už v květnu,“ řekl obchodní sládek pivovaru Zdeněk Nohel. Pivovary tradičně počítají s tím, že víc piva uvaří v létě. „A tak začínáme vařit v neděli večer a končíme v pátek. Naopak v zimě vaříme někdy jen tři dny,“ řekl obchodní sládek. Sedm varných kotlů dokázalo v tomto pivovaru uvařit denně 3 600 hl piva. „V tomto vedru však si pracovníci varny užijí horka, protože je ve varně více stupňů než venku,“ řekl obchodní sládek, zatímco některým návštěvníkům této části výroby mokvaly košile potem. Naopak při kvašení piva v hale s velkými káděmi zvané spilka si pracovníci mohli užít příjemného chládku. Teplota se tam totiž musí udržovat na sedmi stupních. A odtud po prokvašení putuje pivo do dvě stě padesáti tanků ve sklepích, kde leží „desítka“ patnáct dnů, dvanáctka více, aby oba ležáky dokvasily. A získaly alkohol a nahořklý říz. „Tady je práce přes horké léto příjemná. V zimě si zase naopak libují pracovníci vyhřáté varny,“ řekl sládek Zdeněk Nohel, když procházel mezi potrubími ženoucí ještě zakalené pivo na filtraci, odkud už teče jako zlatě čirá tekutina. „Filtraci piva zajišťuje křemelina, což jsou zbytky křemičitých schránek jednobuněčných řas a rostlin, které se těží v českých Borovanech a ve Francii a Americe,“ řekl obchodní sládek.

Na jaře 2003 se majitel pivovaru společnost Pražské pivovary a.s. přejmenovala na Pivovary Straropramen a.s. Odnepaměti platí, že sládek pivo vaří, hospodský ho dělá. Třiatřicetiletý Robert Kužela nastoupil do Ostravaru jako vrchní sládek před dvěma lety. Právě pod jeho vedením sbíral Ostravar v poslední době jedno ocenění za druhým.
Myslíte, že klasických pivařů bude ubývat?
* Nosnou značkou pivovaru je ležák Ostravar Premium. Mladí lidé dnes mají větší snahu zkoušet a experimentovat. Nová „pivní“generace roste a chce něco nového. Právě jí by se měly nabízet nejrůznější pivní speciality. V tom je šance především pro malé pivovary.
Roční spotřeba piva v tuzemsku na obyvatele se drží na 160 litrech, což je nejvíce na světě. Počítáte, že bude v budoucnu klesat?
* Již dnes tuto spotřebu pomáhají držet turisté, kteří naši republiku navštíví. Životní styl Čechů se pomalu mění a domácí spotřeba neporoste. Pivovary proto musejí vsadit na export, nebo právě na již zmíněné speciály.
Nemáte obavy z toho, že až vstoupíme do EU, začnou vám více konkurovat zahraniční piva a domácí spotřeba klesne?
* Již dnes se k nám dovážejí desítky nejrůznějších zahraničních značek, zájem o ně však není velký. Český pivař je velmi konzervativní.
Domníváte se tedy, že se vstup ČR do EU českého trhu s pivem příliš nedotkne? Nestoupne ani jeho cena, která dnes patří k absolutně nejnižším v Evropě?
* Žádný dramatický růst cen neočekáváme. Přestože již mnoho pivovarů zaniklo, zbývá jich u nás stále dost. Právě velká konkurence tlačí kvalitu piva nahoru a ceny dolů.
Jaké pivo se nejvíce pije v Ostravě?
* Trh je v podstatě rozdělen. Čtyřicet procent patří Radegastu, čtyřicet procent Ostravaru a o zbytek se dělí všechny ostatní značky. Ostravar je pivo typické pro Ostravu a okolí. Vaří se zde od roku 1898 a dodnes mu klienti zůstali věrní. I když pocházím z jižní Moravy a v Ostravě žiji teprve dva roky, mou snahou je, aby měl Ostravar stejnou duši, jakou mají lidé, kteří ho pijí.
Vaříte více dvanáctky, nebo desítky? Proč je v poslední době desítka tak málo v restauracích?
* Ostravsko je dvanáctkový kraj. Je to dáno tradicí, která je tady zažitá z minulosti a zákazníci jsou dodnes věrní vysokostupňovým pivům. Pivní mapa se u nás mění jen velmi pomalu.
Práce sládka se v pivovarech většinou dědí z otce na syna. Bylo tomu tak i u vás?
* Nebylo. Na rozdíl od mnoha jiných rodin, kde byl sládkem otec, děda a mnohdy i několik předcházejících generací, v naší rodině tato tradice není. Jsem první a jediný, kdo se pustil do pivovarnictví, a nelituji, protože to je obor s velkou perspektivou.
Ostravar, nejmenší a jediný regionální pivovar ze skupiny PP, v roce 2002 uvařil 540 000 hl piva, což bylo nejvíce za posledních deset let. Na produkci druhé největší domácí pivovarnické skupiny v zemi se podílel jednou pětinou. Ostravar Premium získal první místo v degustační soutěži Pivo České republiky 2003 v Českých Budějovicích kategorii světlých ležáků. Bodoval zároveň i Ostravar Originál, ten obsadil druhé místo v kategorii desetistupňových piv. Ostravar už v roce 2003 uspěl na Pivexu, kde získal certifikát kvality. „Dovolenou v létě si u nás nemůžeme dovolit, jedeme na maximální výkon. Zažíváme to každý rok, letos je to ale ještě umocněno tím, že počasí je výrazně teplejší a horké dny začaly dřív než bývá obvyklé. Sezona se letos natáhne o několik týdnů,“ pochvalovala si v červenci 2003 si hlavní sládek Robert Kužela. Pivovar v plné sezoně uvařil dvakrát tolik piva, než kolik prodával například v únoru – v měsíci, který je pro pivovarníky u nás tradičně nejslabší v roce. „Poptávka v létě roste stejně u sudového piva jako u lahví, u desítky stejně jako u dvanáctky. Lidé sice přes den zahánějí žízeň spíš desítkou a třeba na některých koupalištích se dvanáctka ani nesmí prodávat, ale na druhou stranu večer si zase dají spíš dvanáctku, zájem je o obojí stejný,“ řekl sládek Kužela.
Vrchní sládek pivovaru Ostravar v srpnu 2003 řekl:
* Jak se projevuje parné léto na spotřebě piva?
Oproti zimním měsícům jsme zvedli výrobu o 50 %. Jedeme na maximální výkon. Ale zájem nás nepřekvapil.
* Ostravaru se v konkurenci daří. Dokonce jste získali prestižní ocenění.
Náš ležák získal na hodnocení v Českých Budějovicích mezi desítkami značek první místo. Významné na tomto ocenění je především to, že je to odborné ohodnocení, protože pivo zde degustovali sládkové z pivovarů. Naše desítka obsadila místo druhé.
* Nedá se na toto ocenění navázat v určité expanzi? Stále tvrdíte, že jste regionální pivovar?
Ano, pivovar Ostravar je regionální a tento charakter bude mít i nadále. Neznamená to však, že nedodáváme pivo i mimo region. V červenci jsme třeba začali stáčet do lahví Velvet a Kelt, který je distribuován do velkých obchodních řetězců, do specializovaných barů apod. Pravidelně třeba naše pivo odebírá jeden zákazník v Anglii.
* Proč Velvet a Kelt do lahví, když doposud bylo běžné je pouze čepovat, maximálně byl Velvet v plechovkách.
Oproti plechovce má láhev nesporné výhody. U českých konzumentů má tradici i lepší image. Navíc plechu patří na trhu jen asi 2,5 %. Výhodou je i to, že jde o půllitr piva, zatímco v plechovce to bylo 0,44 litru.
* Je vůbec vhodné pít pivo v parných dnech?
Samozřejmě že výhodou piva je, že se jedná o nízkoalkoholový nápoj, který významně osvěží. Navíc také podporuje výrazně chuť k jídlu. Pivo vás zklidní. Já si ho dávám třeba před spaním, zejména pak v době, kdy se nedá pořádně spát ani při otevřeném okně.
* Vy tedy nesdílíte názor, že z piva roste břicho?
Určitě ne, protože pivo obsahuje lehké cukry, které jsou dobře odbouratelné. Problém je spíše v tom, že pivo podporuje chuť k jídlu. V pivu jsou chmelové hořké látky, které napomáhají trávení.
* Ve středověku se pilo pivo teplé. Myslíte si, že by český konzument takové pivo pil?
Ze středověku skutečně tato tradice pochází a krajově se i dnes ve světě teplé pivo pije. U nás však měly pivovary vždy dostatek ledu, a tak pivo chladily. V Anglii takové zimy nebyly. Mohu říci, že my sládkové teplejší pivo degustujeme. Lépe se tak rozpoznají chuťové vlastnosti, lépe se uvolňují aromatické látky. Pivovar začal 15. září 2003 do obchodů dodávat svá lahvová piva Originál a Premium s novými etiketami ve stříbrné a zlaté barvě. Premium mělo navíc do „košilky“ zabalené hrdlo lahve. Etikety připomínaly úspěch v posledním ročníku soutěže Pivo České republiky, v níž Ostravar získal první a druhé místo. Kvůli změně etiket koupil Ostravar za několik milionů nový stroj z Německa. Ostravar Strong byl název podzimní novinky z varny ostravského pivovaru. Světlá čtrnáctka s 6 % alkoholu měla plnou chuť s výrazným hořkým charakterem přecházejícím v doznění v až drsnou chmelovou suchost. V druhém největším pivovaru Moravskoslezského kraje vařil i v roce 2003 pivo sládek Robert Kužela:
* Jak hodně pijete pivo?
Dávám přednost pití piva ve společnosti přátel a je jedno, zda je to v hospodě, nebo jinde. Většinou končím stejnou značkou piva, se kterým jsem začal. Během jednoho večera značky nestřídám.
*V čem se dnes liší práce sládka od sládků před sto lety?
V Ostravaru byli oproti dnešku také bednáři, truhláři, kočí a spousta jiných profesí, které souvisely s charakterem práce na začátku dvacátého století. Sládek byl dříve více oddán řemeslu, dnes je více manažerem. Pracoval více s tužkou, pivovarskými tabulkami a empirickými zkušenostmi. Na rozdíl ode dneška, kdy používá jako pomůcky počítač, odbornou literaturu a vědecké poznatky. Jedno však zůstalo, a to je vaření piva, které musí obstát v konkurenci, jak před sto lety, tak nyní.
* Jsme opravdu v pití piva na světě nejlepší?
Přestože spotřeba piva mírně klesá, stále jsme na prvním místě na světě ve spotřebě na hlavu.
* Čím je pivo Ostravar odlišné od jiných piv a podle čeho ho odborník a na druhé straně laik může rozeznat?
Ostravar je pivo vyrobené klasickou technologií. Vyznačuje se především výraznou, charakteristickou hořkostí, plností chuti a vyšším řízem.
Na oblibu vícestupňových piv vsadil Ostravar když začal dodávat i do hospod čtrnáctku Strong. „Severomoravský region je opravdu výjimečný, spotřeba ležáků je výrazně vyšší než celostátní průměr,“ řekl sládek pivovaru Robert Kužela. „Projevuje se to hlavně u sudového piva, u lahvového piva to není tolik. Toto pivo navazuje na tradici pivovaru ve vaření speciálních vícestupňových piv. A jak se zdá podle prvních ohlasů jeho konzumentů, pivo se opravdu povedlo,“ pochvaloval si Robert Kužela.
Pivovar testoval na jaře 2004 už více než tři měsíce nové pivo Strong. Je to speciální silnější pivo, „čtrnáctka“, které vlastně nemá novou recepturu. „Pouze jsme zvýšili podíl surovin pro výrobu klasické dvanáctky na úkor vody. Snažíme se reagovat na fakt, že v tomto kraji se pije mnohem více dvanáctky oproti desítce než v jiných částech republiky,“ řekl v březnu 2004 sládek Robert Kužela. Dodal, že nové pivo na jaře testovalo 15 vybraných ostravských restaurací. „Protože jsme s výsledky velmi spokojeni, bude jich brzy mnohem více,“ řekl sládek s tím, že si lidé v Ostravaru hráli s vývojem nového piva celé léto 2003. „V těchto dnech jsme mu navíc pro prodej v lahvích dali novou honosnější etiketu,“ řekl muž, který stál například u zdroje piva Velvet.
O tom, že fanoušci zahraničních hokejových týmů při mistrovství světa měli alkohol v oblibě, svědčila i slova představitelů pivovaru. Každý den prošlo v dubnových a květnových dnech roku 2004 během dvouhodinovou exkursní trasou pivovaru několik skupin návštěvníků, zejména Seveřanů. „Jsou uchváceni úplně vším – výrobními provozy i pivovarským muzeem ve staré varně. A samozřejmě tou konečnou třešničkou je ochutnávka všech našich značek,“ řekla asistentka vrchního sládka Ostravanu Iva Havlíčková.
Unikátní promotion k uvedení nového piva Osto6 odstartovaly Pivovary Staropramen na jaře 2004 ve spolupráci s agenturou Linkman . Světlý a méně hořký ležák s vyšším obsahem alkoholu 5,2 %, který „tě pošle do další akce“, byl určen konzumentům ve věku 18 až 24 let a distribuován pouze v oblasti on trade. Nebyl tedy k mání v klasických prodejnách. Akce spojené s různými hrami trvaly do konce května ve vybraných hudebních klubech, music barech a diskotékách po celé České republice. Pivo se podávalo v čirých lahvích objemu 0,33l s praktickým twist-off uzávěrem, který lze otevřít pouhým otočením v ruce. Spousta hudby, zábavy a soutěží proto souvisí právě s vyzkoušením nového uzávěru piva Osto6, které bylo novinkou na českém trhu. „Nové pivo jsme vyvinuli speciálně pro tuto cílovou skupinu s ohledem na její aktivity a příležitostné konzumace,“ řekl v dubnu 2004 Zbyněk Kovář z marketingu Staropramenu. Doporučená cena byla 35 až 40 korun. Pivo bylo vyráběno v pivovaru Ostravar.
Pro návštěvníky Slavností pivovaru Ostravar 2004 bylo připraveno kvasnicové pivo. Toto nefiltrované pivo se opět stalo tahákem akce, kterou v roce 2003 navštívilo 11 000 lidí. Slavnosti byly dnem, kdy se jednou ročně dostala ostravská dvanáctka ke konzumentům v této podobě. Kvasnicovému pivu přezdívají sládci „živé“ pivo, neboť v něm zůstávají pivovarské kvasinky, které jinak filtrace z piva odstraní. Pivo tím obsahuje více vitaminů, je na pohled tmavší a mírně zakalené. „Takové pivo se pilo běžně do začátku dvacátého století. Filtrace nastoupila proto, že zákazníci začali požadovat pivo s delší záruční dobou, k čemuž také filtrace, tedy zbavení kvasinek, slouží. Jsou lidé, kteří kvasnicové pivo považují za lahůdku, jiným toto pivo naopak nejede,“ řekl sládek Robert Kužela. Návštěvníkům slavností Ostravaru však zřejmě toto pivo chutná. Jen v roce 2003 každý z jedenácti tisíců návštěvníků vypil v průměru čtyři piva a pípy ve stáncích v celém pivovaru ho vyčepovali 217 hektolitrů. Konzumaci návštěvníkům slavností pivovaru dne 5. června 2004 zpříjemnily kapely jako například Kryštof, Mňága a Žďorp či slovenští No Name. Na slavnosti díky deštivému počasí dorazilo do pivovaru „jen“ sedm a půl tisíce lidí.
Novou etiketu piva Ostravar Strong vytvořil na jaře 2004 pro Pivovary Staropramen design shop Unity GDG. Podle tiskové zprávy Unity „bylo logo upraveno speciálně pro posílení komunikace funkčních atributů piva. Původní kůň z loga Ostravaru byl redesignován do postoje, barev a stylu vyjadřující sílu“. Pražské studio bylo rovněž autorem designu nového piva Staropramenu Osto6 a novinky Staropramen Q-pack.
Pivovar chystal průnik k severním sousedům po prázdninách 2004. „Vytváříme speciální obchodní tým, který bude v Polsku řídit distribuci a prodej našich piv,“ řekl v červenci 2004 vrchní sládek Robert Kužela. Pivovary Staropramen působily na polském trhu již pět let se značkami Staropramen a Braník, například v polské metropoli měly 10 restaurací, ale stále šlo o minimum. Od září 2004 se podle Kužely v Polsku představil také Ostravar, kterému patřil 40 % moravskoslezského trhu. „Pivovar Ostravar musí navázat obchodní vztahy. V Polsku máme zájem o tři oblasti – Varšavu a okolí, Slezskou pánev a region Poznaňska,“ uvedl sládek bez dalších podrobností. “
V roce 2004 začal pivovar opět vyvážet své pivo do Polska pod názvy Moravar Premium (světlý ležák; alk.: 5,1 %) a Moravar b (světlý speciální ležák; alk.: 6,0 %).
Hned několik speciálních piv vařil pivovar v roce 2004 a jejich nabídku dál rozšiřoval. Začínali tu s Velvetem, pak přibyl Kelt, Strong, na jaře 2004 zavedli zatím poslední novinku: lehké světlé pivo O106, méně hořké a aromatické než běžné ležáky. Bylo určeno pro mladé lidi do hudebních a tanečních klubů. Speciální piva z Ostravaru se až na čtrnáctistupňový Strong prodávaly na celém území republiky. Přesto tvořily jen zlomek celkového výstavu pivovaru a nemohly konkurovat tradiční desítce a dvanáctce. „Podíl pivních speciálů na domácím trhu činí asi 2 %, u naší pivovarnické skupiny je to podobné,“ řekla v září 2004 Simona Krautová, mluvčí Pivovarů Staropramen, jimž Ostravar patřil. „Češi se řadí, co se týká piva, k nejkonzervativnějším národům na světě,“ dodala.
Ostravar koncem listopadu 2004 stočil svůj půlmiliontý hektolitr piva. „Měli jsme dobrý rok a chystáme se zaútočit na rekordní výrobu piva z roku 2002,“ řekl vrchní sládek Robert Kužela. Na výsledcích se podle něj podepsal zejména rostoucí zájem spotřebitelů o klíčovou značku Ostravar, která si podle sládka na severní Moravě svou pozici rok od roku vylepšuje.
Ostravar spojil své jméno s dalším známým ostravským sportovním klubem. Po fotbalovém Baníku Ostrava se jeho jméno začalo objevovat i v souvislosti s hokejovými Vítkovicemi. „Chceme být u hokeje i u dalších akcí v ČEZ Aréně,“ uvedl v prosinci 2004 manažer značky Ostravar Pavel Barvík.
Ne zrovna příjemný dárek na vánoce 2004 dostali pivaři v restauracích, kde se čepovalo pivo pivovaru Ostravar. Od prosince stoupla v některých hospodách cena všech piv vyráběných v Ostravě až o korunu. Například ve stejnojmenné restauraci v Ostravě-Fifejdách. „Všechny piva jsou dražší o korunu. Lidi si zatím spíše zvykají,“ řekl jeden z hospodských, když v pondělí a v úterý přišlo do restaurace o poznání méně lidí než jindy. „Dají si třeba dvě a jdou domů,“ řekl hospodský. Návštěvníci restaurace Ostravar už však ve středu přistoupili na novou cenu a do lokálu se opět vrátili v hojném počtu. Někteří číšníci v Ostravě si dokonce posteskli, že nová cena piva jim trochu kazí spropitné. „Když si lidi dají pět piv za osmnáct korun, nemám z toho ani orla,“ řekl jeden z číšníků v restauraci v centru města. Mluvčí Pivovarů Staropramen, pod který Ostravar patřil, řekla, že pivovar zdražil cenu piva o tři procenta.
Čtrnáctistuňové pivo Strong z pivovaru ocenili odborníci jako nejlepší pivní speciál roku 2004: Strong dostal v soutěži Cena českých sládků ve své kategorii první místo. Když v roce 2003 začali v Ostravaru vařit novou světlou čtrnáctku, počítali původně s tím, že to bude jen mimořádná jednorázová nabídka pro vánoční trh. Jenomže silnější mok s šesti procenty alkoholu měl u zákazníků takový úspěch, že ho tu nakonec zařadili do výroby nastálo. Strong se od běžného Ostravaru lišil nejen vyšším obsahem alkoholu, ale také výraznější chutí. „Vaříme ho podle lety prověřené ostravarské receptury s použitím většího množství chmele a sladu,“ vysvětlil v prosinci 2004 vrchní sládek pivovaru Robert Kužela, podle něhož právě větší podíl uvedených surovin dodalo Strongu silnější chuť a specifickou barvu. Pivovar už měl se speciálními pivy zkušenosti: Před lety tu začali vařit první speciál – pivo Velvet, o něco později přibyl Kelt, v roce 2003 Strong a nakonec na jaře 2004 lehké světlé pivo O106. Další speciál – kvasnicové pivo – připravoval Ostravar každoročně na své pivní slavnosti. Speciální piva – i když se prodávala na celém území republiky – ale pořád tvořily jen zlomek z celkové produkce pivovaru. Jeho prodej stojí a padá s klasickým pivem Ostravar – a to i přesto, že ten je k dostání jen v Ostravě a okolí. Ve speciálech se však v tuzemsku moc nevedlo ani jiným pivovarům, většina pokusů o zavedení novinky končila neúspěchem. Ostravské speciály, které si našly místo na trhu a prodávaly se, tak znamenaly pro pivovar slušný úspěch.
Ostravar, který v roce 2005 oslavil již své 108. výročí založení, připravil ve spolupráci s Magistrátem města Ostravy v únoru 2005 výstavu s názvem „Jedno město, jeden tým.” Výstava se konala ve vestibulu ostravské radnice a proběhla až do 4. března. Na 12 velkoformátových panelech se návštěvníci mohli seznámit s historií a současností ostravského pivovaru, aktuální produkcí pivovaru, s řadou ocenění, které Ostravar v posledních letech získal, s pivovarským muzeem, které bylo jednou z turistických atrakcí města, nebo s postupem výroby piva. „Ostravar se stal díky své více než stoleté tradici nedílnou součástí města. Touto výstavou, umístěnou přímo v prostorách Magistrátu města Ostravy, chceme veřejnosti tuto skutečnost připomenout,” přibližil záměr výstavy manažer značky Ostravar Pavel Barvík.
Světlé výčepní pivo Ostravar Originál, vařené v ostravském pivovaru, obsadilo v Brně v soutěži Zlatý pohár PIVEX 2005 ve své kategorii v konkurenci dalších 17 značek bronzovou příčku.
Přestože se Ostravar zaměřoval především na ostravské pivaře, na počátku roku 2005 vozily kamiony stále více piva vařeného v Ostravě do Velké Británie. Angličané totiž vyzkoušeli ostravskou dvanáctku a začali si objednávat další pivo této značky. Stáčecí linky pivovaru proto 24. a 25.března 2005 plnily z velké části půllitrové láhve pro anglické pivaře. „Vozili jsme už pivo do Anglie dávno, ale před Vánocemi jsme tam poslali do obchodní sítě několik kamionů piva. Zaprášilo se po něm a angličtí distributoři k našemu překvapení chtějí další,“ řekl vrchní sládek Robert Kužela. Ostravské pivo se nemuselo ani moc přizpůsobovat novému trhu. Mělo v podstatě stejné etikety, jen je výrobce sladil s anglickou legislativou. „Těší nás to, zvláště když jsme se dozvěděli, že anglický distributor sondoval v mnoha evropských pivovarech a nakonec si vybral nás,“ řekl Kužela. „Anglie má dlouhou tradici výroby piva a to se například způsobem kvašení výrazně liší od evropského piva plzeňského typu. Jejich tradiční piva jsou tmavší barvy a při konzumaci snesou i pokojovou teplotu. Na druhé straně mají i charakterističtější aroma a pěna je v mnohem menším poměru než například u piv plzeňského typu,“ řekl Robert Kužela. Dodal však, že tato piva vyrábějí spíše střední pivovary, které udržovaly tradiční výrobu. „Na druhé straně existují v Anglii velké pivovary, které vaří pivo podobné našemu,“ mínil. Úspěch na anglickém trhu přikládal vrchní sládek Ostravaru jak přijatelné ceně piva pro anglické zákazníky, tak i tomu, že Angličané se v poslední době poohlíželi po rozšíření sortimentu pro své pivaře. „Anglický zákazník platí za půllitr piva nesrovnatelně více než český pivař, a tak se tamní distributoři snaží hledat piva, která mohou nabídnout za atraktivnější cenu,“ řekl.
Spojit fotbal a pivo? Ve světě už to nebylo nic neobvyklého a v Ostravě se taková spolupráce rozjížděla také. Oficiálním pivem ostravského Baníku byl Ostravar. Proto 14.dubna 2005 současní hráči ostravského celku Radek Slončík, Martin Čížek, Peter Drozd a Martin Raška společně s vrchním sládkem Ostravaru Robertem Kuželou oficiálně vyslali do světa nové balení piva. To zdobilo portréty fotbalistů a jeho součástí byla také fotbalová soutěž pro spotřebitele. „Moc nás nefoťte. My pivo nemůžeme,“ usmívali se fotbalisté na křtu a popíjeli přitom nealkoholické pivo. „Pivo bychom neměli pít ani po zápase, ale to už záleží na každém z nás…“ poznamenal Radek Slončík.
Ve sklepích pivovaru ležela už na konci května 2005 třetí týden speciální várka piva, kterou pivovar připravil pro nadcházející Slavnosti pivovaru. Jednalo se o kvasnicový ležák, jejž vrchní sládek pivovaru Robert Kužela vařil speciálně jednou ročně právě jen pro tuto příležitost. Na čepu byl při sedmém ročníku Slavností pivovaru Ostravar, které se uskutečnily 11. června od 14 hodin v areálu pivovaru na Hornopolní ulici v Ostravě. Z původního dne otevřených dveří se slavnosti postupně staly skutečným svátkem piva a dobré zábavy a každoročně se jich zúčastnilo několik tisíc návštěvníků. “ Přestože čepujeme všechny naše značky – to znamená Ostravar Premium, Ostravar Original, čtrnáctistupňový Strong, speciály Velvet i Kelt, po kvasničáku se každoročně jenom zapráší,“ tvrdil Kužela. “ Letos jsme jej uvařili už v prvním květnovém týdnu. Aby měl správnou chuť a říz, musí se čtyři týdny uležet,“ řekl sládek. Kvasničák byl stejně hořký a aromatický jako Ostravar. Tmavší barva a jemný zákal byly způsobeny přítomností pivovarských kvasinek, které nebyly odfiltrovány, jako v případě normálního piva. “ Živé pivo“, jak mu říkají pivovarníci, bylo dříve v řadě hospod. Dnes již se však pro svou krátkou trvanlivost vaří jen pro slavnostní příležitosti. “ Právě toto pivo je vhodné na podobné akce, jako jsou slavnosti, kdy se během odpoledne vypije téměř vše, co uvařím,“ doplnil vrchní sládek. Návštěvníci se však mohli těšit nejen na výborné pivo, ale i bohatý kulturní program, skvělou muziku a řadu soutěží pro celé rodiny.
Sosáci, sosačky a sosáčata, bavte se na účet jednoho z nejoblíbenějších pivovarů. Tak by mohl znít reklamní slogan na pivní slavnosti, které už se staly tradicí pivovaru Ostravar. Dne 11.června 2005 v něm byla hlava na hlavě a všemi směry v něm korzovaly proudy lačných hrdel a příznivců kapel jako Banana, Ready Kirken, 05 & Radeček, Rock & Roll Band Marcela Woodmana a především hlavní hvězdy slavností – kapely Divoký Bill. Přestože počasí otestovalo příchozí zataženou oblohou a jedním pořádným lijákem, nakonec se dostavilo do Ostravaru téměř deset tisíc návštěvníků. Ti vypili sto šedesát hektolitrů piva, tedy průměrně tři piva na člověka včetně kojenců a žen. Během osmi hodin, kdy slavnosti trvaly, se ukázalo i slunce, ale nestačilo vysušit kaluže. A tak si mnozí kromě dobré nálady odnášeli později domů na oblečení i tlustou vrstvu bláta. Toto „rochnění“ však stálo za to, jinak by jistě mnozí z nich nevydrželi až do finálního hopsání s Divokým Billem. Ten rozhoupal nabitý prostor před pódiem, z něhož někteří lidé prchali na střechu místního hangáru, ač je ochranka zase posílala zpět dolů. Pro mnohé návštěvníky se staly slavnosti také velkou příležitostí zastřílet si na bránu například s Antonínem Panenkou či Romanem Skamene. Ač ten někdy své družstvo oslabil kopem, který neproměnil v gól. O blok dál si fanoušci Baníku Ostrava mohli potěžkat letošní Českomoravský pohár třeba s Radkem Slončíkem či Peterem Drozdem, kteří se na jeho získání podíleli. S přibývajícími pivy a blížícím se večerem se prostranství pivovaru zaplňovalo prázdnými kelímky a močícími muži, kteří často rezignovali na chemická WC a odcházeli po vyhraném slovním boji s ochrankou například k plotem chráněnému pivovarskému rybníku. Divoký Bill dokázal zaujmout na vrcholu večera drtivou většinu pivařů tak, že sládek mohl bez následků vypnout ve tři čtvrtě na deset pípy a ukončit slavnosti úderem policejní hodiny.
Vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela řekl v červnu 2005 v rozhovoru pro Právo:
* Příští týden budete mít valnou hromadu, která se m. j. bude zabývat loňskými hospodářskými výsledky a schvalovat uzávěrku. Jaký byl minulý rok pro Ostravar?
Loňský rok byl úspěšný, překonali jsme rekordní výrobu z roku 2002. Tehdy výstav piva dosáhl 554 tisíc hektolitrů, loni jsme ale tento rekord pokořili a výstav překročil 575 tisíc hektolitrů. Ambiciózní cíl máme i pro letošní rok, opět bychom chtěli překonat loňský výstav.
* Pokud jde o roční spotřebu piva na hlavu, se 162 litry suverénně vedeme světový žebříček. Mají ještě vůbec naše pivovary prostor pro zvyšování výroby?
Domácí trh je opravdu nasycený. Zhruba 160 litrů na osobu ročně se drží už několik let, jedinou odchylku ve spotřebě, plus minus litr či dva, způsobuje počasí. Prostor pro uplatnění vyšší produkce je ale na zahraničních trzích. Buď cestou budování vlastních obchodních vztahů v zahraničí, takto si hledají obchodní cesty samostatné, malé a střední pivovary, anebo využitím synergie. Část pivovarů vlastní zahraniční majitelé, tak jako v našem případě, takže pro export využíváme distribuční sítě v rámci skupiny InBrev. Například loni na podzim jsme začali s exportem lahvového piva pro dva řetězce v Anglii, funguje to velmi dobře a k našemu milému překvapení Britům Ostravar chutná, takže dodávky zvyšujeme.
* Speciály Velvet a Kelt sice dodáváte do celé republiky, ale značka Ostravar je spíše regionální. Neuvažujete s rozšířením jejího prodeje do celé země?
Rozhodující část značky Ostravar má své spotřebitele zhruba do padesáti kilometrů od Ostravy. Také já osobně dávám přednost místnímu pivu. I v době globalizace je pivo nápojem spíše lokálním. Je čerstvé, nejlepší je, když necestuje na žádné velké vzdálenosti. Kromě toho je však pivo i svým charakterem, svými chuťovými vlastnostmi uzpůsobeno místním zvyklostem, mentalitě a kultuře. Jeho hořkost, plnost, říz, barva – to vše odpovídá i charakteru regionu.
* Jaké místo patří speciálům na českém pivním trhu?
Speciální piva se dělají v malém množství. Jsme konzervativní pivaři, nejraději máme ležák, tedy dvanáctku, nebo desítku, tedy pivo výčepní. Speciály nekopírují ani sezónní křivku, jimi se nezahání letní žízeň. Vyšší poptávka po speciálních pivech je před Vánocemi, protože o svátcích si lidé dopřávají něco lepšího. Také ve výstavu Pivovaru Ostravar tvoří speciály menší část.
* Velvet jste uvedli na trh v roce 1997, Kelt o dva roky později, před Vánocemi v roce 2003 jste spotřebitelům poprvé nabídli Strong. Chystá Ostravar nějakou další novinku?
Prostor pro novinky už velký není, tam by měly hrát svou roli právě malé pivovary. Do podzimu určitě s žádnou novinkou nepřijdeme.
* A do konce roku ano?
Nezkoušejte to, nezlomíte mě. Nic konkrétního neprozradím.
* Má vrchní sládek pivovaru chuť zajít si na pivo večer do hospody?
Určitě patřím k lidem, kteří vypijí ročně více než zmíněných 160 litrů piva, vždyť ten průměr musíme držet i za kojence a ty, kteří pivo nepijí. Ale že bych průměr překračoval nějak výrazně, to ne. Samozřejmě, pivo si dám rád.
Společnost Pivovary Staropramen podpořila letní prodej svého Pivovaru Ostravar například tím, že v červenci 2005 spustila billboardovou kampaň. Svou pozornost zaměřila i na podporu letních zahrádek, vybrané hypermarkety byly zásobeny multibalením svých deseti piv.
Ostravar investoval v létě 2005 bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Šlo o investici, která souvisela s přípravou pivovaru na hlavní sezónu a rostoucí poptávkou po značce Ostravar. Před prázdninami v pivovaru na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně lahví a nainstalovali supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a kontrolovalo láhve před jejich naplněním. Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar připravil na vrchol hlavní sezóny tím, že se snažil o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července 2005 zahájil novou billboardovou kampaň.
Ostravar Premium se stal vítězem v soutěži České pivo roku 2005 mezi světlými ležáky, Ostravar Originál získal prvenství v kategorii světlých výčepních piv. Soutěž České pivo roku vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským. Hodnotiteli byli pivovarští odborníci. Výsledky byly oznámeny 20.září 2005 při Svatováclavské slavnosti českého piva. Přihlášené vzorky, které si sám vybíral organizátor soutěže přímo ze skladů nebo z výrobní linky jednotlivých pivovarů, byly testovány pomocí analytických rozborů. Ty zkoumaly původní koncentraci, obsah alkoholu, barvu a obsah oxidu uhličitého. Dalšími posuzovanými kritérii byly pěnivost piva a výše pH- koncentrace vodíkových iontů, tedy měřítko kyselosti.
Zájem o pivovarskou historii, ale především světoznámé české pivo lákal ročně k návštěvě Česka tisíce zahraničních turistů. Velký zájem byl o prohlídku Ostravaru. Denně provedli varnou a muzeem tři až čtyři skupiny turistů. Zájem o exkurze měli především Skandinávci. “ Zejména loni, když se v Ostravě hrálo mistrovství světa v hokeji, navštívily pivovar tisíce fanoušků,“ vzpomínal vrchní sládek Robert Kužela.
Sto osm let ode dne, kdy byl pivovar založen, oslavili dne 24.října 2005 zaměstnanci pivovaru. „Tak dlouhou tradicí se v Ostravě může pochlubit jen málokdo,“ radoval se vrchní sládek pivovaru Robert Kužela.
Ostravar, nejmenší pivovar společnosti Pivovary Staropramen, pronikl v roce 2005 za hranice ostravského regionu a prodával své pivo i ve Velké Británii. První várku piva vyvezl Ostravar na britské ostrovy na konci roku 2004. „Dnes má pivovar dva britské certifikáty a jeho prémiový ležák je k dostání ve více než tisícovce britských supermarketů. Ostravar tam letos prodá nejméně dva miliony piv,“ řekl v prosinci 2005 vrchní sládek pivovaru Robert Kužela. Oba certifikáty získal pivovar během letních prázdnin 2005, což podle Kužely posílilo jeho pozici na britských ostrovech. „Certifikace podle britských standardů pomohla usnadnit proces uzavírání smluv s velkými mezinárodními řetězci v zahraničí,“ uvedl sládek. Po řetězci Somerfield, se kterým před Vánocemi 2004 začal ostravský producent spolupracovat, zařadil v srpnu 2005 Ostravar do svého sortimentu i řetězec Morrisons se čtyřmi sty prodejnami a na podzim 2005 pak londýnský řetězec Imperial Cash&Carry. V britských supermarketech se ostravský prémiový ležák prodávalá pod původním názvem Ostravar. „Stejné pivo, které si mohou koupit lidé například v ostravských čtvrtích Mariánské Hory či Poruba, je nyní k dostání i ve Velké Británii. Jen nápisy na etiketě jsou v angličtině,“ dodal sládek. Pivovar značku Ostravar vyráběl ve 3 variantách, a to Premium, Originál a Strong. Dále pivovar vařil pivní speciály Velvet a černý Kelt.
Už přes čtyři roky šéfoval výrobě Ostravaru sládek Robert Kužela. Ten pracoval kdysi v Praze na vývoji speciálu Velvet a v Ostravě přivedl na svět silnější podobu dvanáctky, pivo Strong.
“* Co pro vás cena České pivo znamená?
Především je to ocenění lidí, kteří to pivo vyrábí. Zároveň je to jakási pomoc našim pracovníkům obchodu, kteří dnes při nabízení zákazníkům mohou k pivu říci i více než jen to, kolik sud nebo přepravka piva stojí. Mohou říci, že prodávají výrobek, který je skvěle hodnocený odborníky. A že dokáže uspět v tvrdé konkurenci na českém dvorku, kde je dnes na osm set dvacet značek piv.
* Některé soutěže piva jsou diskutabilní. Čím to je, že si ceny českých sládků váží všechny pivovary?
Za prvé: Tuto cenu zaštiťuje Svaz pivovarů a sladoven, tedy respektovaná profesní organizace. Za druhé, soutěž má dvě kola, takže se neposuzuje jen jedna várka piva. A za třetí, při soutěži se dělá analytický rozbor piva, takže pivo musí složením odpovídat tradicím a charakteru českého piva.
* Je české pivo něčím specifické oproti jiným?
Hlavně svou technologií, která dává českému pivu větší hořkost díky chmelení piva. Má také oproti jiným pivům sytější barvu a větší plnost. Tu si ponechává díky procesu vaření piva a zrání, při němž nedojde k úplnému prokvašení.
* Drží se toho všechny české pivovary?
Ty tradiční určitě. Horší je to už u těch rádoby pivovarů, které dodávají levné pivo do řetězců za diskontní ceny. Ty často podřizují kvalitu tomu, aby pivo prodaly za co nejnižší cenu. Něco jiného jsou speciály, kdy se některé pivovary, mezi nimi i Ostravar, snaží dodat do určitého typu zařízení pivo, které neodpovídá charakteru českého piva, ale třeba pivu z Anglie.
* U vás je to značka Kelt.
Ano. Kelt není pivo českého typu a nikdy jsme ho tak nepředstavovali. Přesto jsme ho názvem, který jsme vybírali ze tří navrhovaných, chtěli lidem u nás přiblížit. Keltové žili kdysi tady i v Irsku a patří k dávné historii českých území.
* Zástupci některých pivovarů míní, že úspěch pivovaru je možná zásluha jednoho muže, tedy vás. A že pokud byste z Ostravy někdy odešel, může to mít vliv na kvalitu ostravského piva.
To v žádném případě. Pivovar pracuje v nepřetržitém provozu, varna vaří od pondělí do pátku a každý pracovník musí být vytrénován, aby pivo uvařil stejně kvalitně. A já nemohu dohlížet na každou várku. Pivovar musí pracovat jako dobře namazaný stroj. Navíc ostravské pivo je receptura, s kterou se nedá hýbat, a neprojde, kdyby někdo řekl, že zítra budeme vařit pivo jinak. Dnes už ji navíc hlídá nadnárodní společnost. A může se stát, že mne zítra přejede auto, a pivovar nemůže spoléhat na jednoho člověka, na kterém by to vše stálo.
* Mnoho obyvatel Ostravy říká, že ostravské pivo se hodně v devadesátých letech zlepšilo.
Ostravar ale neměnil charakter piva. Pouze jsme se soustředili na to, abychom veškeré výkyvy, které s sebou nese výroba piva, vychytali, a zároveň jsme se zaměřili na restaurace a hospody, aby dodržovaly pravidla pro dobré čepování piva.
* Přestože se charakterizujete jako pivo pro Ostravu, vyvážíte stále více lahvového piva do Anglie. Je to změna?
Snažíme se být hlavně silnou regionální značkou a nikdy jsme neměli ambice být nadnárodní značkou, kterou lze najít od Portugalska po Novosibirsk. Ale proč nevyužít příležitosti ukázat se i trochu venku, když na českém pivním trhu už jsou víceméně karty rozdány? Dnes už uvažujeme i o dalších zemích, ale to bychom předbíhali.
* Žijete už několik let i s rodinou v Ostravě. Jak ji vnímáte?
Před čtyřmi lety jsem měl týden na rozmyšlenou, zda se z Prahy i s rodinou přestěhuji do Ostravy, a teď vím, že to bylo dobré rozhodnutí. Co oceňuji na Ostravě, jsou především lidé. Není rozhodující, jestli je tady pět nebo padesát divadel či dvacet nebo padesát muzikálů. Je rozhodující, že je to město, kde žijí féroví a zároveň tvrdí lidé. Kteří nechodí kolem horké kaše a nesnaží se přetvařovat jako jinde. Tady platí: Řekneme si to z očí do očí, a když se na tom dohodneme, tak se to udělá a můžeme to třeba i pořádně oslavit.
* Vadí vám na Ostravě něco?
Především kilometry, které musím mezi Ostravou a Prahou, kde máme vedení, strávit za volantem. * Do Ostravy konečně míří velcí investoři. Znamená to i něco pro pivovar?
Lidé na Ostravsku pijí oproti Čechům více dvanáctku a ta je pochopitelně dražší. Velcí investoři tu vytvoří více pracovních příležitostí a zvednou životní úroveň místních lidí. Ti nebudou odsud odcházet za vyššími penězi jinam a peníze utratí tady. Mimochodem i za pivo. A na to my se těšíme.“
V roce 2005 pivovar přestal vyrábět nealkoholické pivo Rallye (světlé nealkoholické; plněno jen do 0,5 l lahví; ). V rámci společnosti Pivovary Staropramen byl tento segment nahrazen pivem Staropramen nealkoholický. Točené pivo z pivovaru v roce 2006 mělo podražit. Ostravar podle mluvčí firmy Michaely Trýznové jako jediný ze skupiny Pivovarů Staropramen nezdražil v listopadu 2005. Kdy se cena ostravského čepovaného piva zvýší a o kolik, nebylo ještě v únoru 2006 rozhodnuto.
Pivovary Staropramen zvýšily v březnu 2006 cenu točeného piva Ostravar. Důvodem zdražení byl růst cen vstupů do výroby a distribuce. Nárůst ceny činil 6,3 %, což u půllitru výčepního piva Ostravar Premium představovalo navýšení zhruba o 0,70 koruny, sdělil Martin Procházka ze zastupující mediální agentury. Ostravar je severomoravská značka, která je silně spjata s regionem Ostravy a okolí, ročně se uvaří asi půl milionu hektolitrů tohoto pěnivého moku. „Zvýšení ceny se do konečné ceny v restauracích nepromítne okamžitě. Předpokládáme, že majitelé restaurací upraví cenu v časovém horizontu dvou až tří měsíců,“ uvedl obchodní ředitel společnosti PS Petr Kovařík. Ostravské restaurace ale už na vyšší cenu reagovaly hned. „Zvyšujeme cenu piva Ostravar Premium od zítřka z 22 na 23 korun,“ řekla zástupkyně vedoucího restaurace Kartáč v Mariánských Horách Jiřina Jurášková. Zvýšení cen piv skupiny PS v listopadu 2005 se jako jediné nedotklo značky Ostravar, jejíž cena se naposledy zvyšovala v roce 2004.
Pivovar získal ocenění na Pivexu 2006. Světlému ležáku Ostravar Premium udělila odborná porota Certifikát kvality. „Certifikát kvality je výjimečný tím, že posuzuje pivo komplexně a hlavně dlouhodobě. Právě proto je tato cena mezi sládky tolik ceněna,“ řekl vrchní sládek pivovaru Robert Kužela.
Netradiční odměna čekala na střelce vítězného gólu týmu Vítkovic v zápasech hokejové play-off v březnu 2006. Ostravar jim slíbil padesátilitrový sud piva. „S vedením klubu jsme se ale dohodli, že střelce vítězných gólů odměníme až po skončení celé sezony, abychom nenarušovali soustředění hráčů na další utkání,“ usmál se manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Pivovar měl připravených 12 sudů. Tedy přesně tolik, kolik by musel rozdat v tom případě, že by Vítkovice čtyřikrát vyhrály ve čtvrtfinále, semifinále i finále a vybojovaly mistrovský titul. „Je to naše přání, abychom na závěrečném ceremoniálu mohli odměnit celkem dvanáct střelců vítězných vítkovických branek,“ podotkl Barvík. Za vítězný gól se přitom považoval ten, který byl v konečném výsledku rozhodující. Pivovar a klub ovšem v play-off neodměňoval pouze hráče. Stejně jako v minulé sezoně chystal atrakce pro diváky, kteří v ČEZ Aréně vítkovickým hokejistům vydatně pomáhali. „Také letos jsme pro hokejové fanoušky připravili zpestření přestávkového programu v podobě střelby na branku,“ poznamenal Pavel Barvík.
K tomu, aby člověk ochutnal život prvoligového fotbalisty, už nebylo třeba od dětství podstupovat dennodenní tvrdou tréninkovou dřinu. Fanoušci Baníku na jaře 2006 měli jedinečnou příležitost, jak ochutnat zevnitř chod ve svém oblíbeném týmu. „Opravdu, fanoušci mají šanci vyzkoušet si, jaké to je být hráčem Baníku,“ potvrdil v dubnu 2006 manažer pivovaru Pavel Barvík. Pivovar totiž připravil pro fotbalové fanoušky soutěž, jejíž hlavní cenou byl denní pobyt s týmem Baníku. „Ale aby to výhercům nebylo líto, my je provedeme po pivovaru a dáme jim okoštovat naše pivo,“ podotkl Barvík. A co museli fanoušci Baníku udělat pro to, aby se mohli zúčastnit soutěže nazvané Staň se hráčem Baníku? „Musí koupit pět piv a poslat esemesku s pěti kódy z víček a také dostatečně rychle a přesně odpovědět na soutěžní otázku. Pak už den může být jejich,“ vypočítával Barvík. Pivovar vydal pro tuto příležitost speciální edici fotbalového balení piva. Fotbalové multipacky zdobil snímek radujících se hráčů Baníku Radka Slončíka, Martina Čížka a Pavla Besty. A fotbalový multipack mohl udělat radost nejen fanouškům Baníku, ale i sběratelům pivních etiket. „Je to docela rarita. Vyloženě fotbalových pivních multipacků není mnoho,“ přitakal Barvík.
Pořádná nadílka piva, zábavy a hudby. Tak vypadalo sobotní odpoledne a večer dne 10.6.2006 v areálu pivovaru, kde se konal již sedmý ročník pivních slavností. Pořadatelé si účast, na rozdíl od minulého roku, kdy pršelo, pochvalovali. “ Na slavnosti přišlo deset a půl tisíce lidí. Vytočilo se 180 hl piva, což je asi 36 tisíc piv,“ uvedl Metoděj Novák z pořádající agentury. Návštěvníci měli na čepu několik druhů piva. Speciálně pro tuto akci pivovar připravil kvasnicovou dvanáctku. Vedle piva lákal návštěvníky hudební program, během kterého se představila tradičně kapela Mňága a Žďorp, dále zpěvačka Lenka Dusilová, skupiny Kuličky štěstí, Děda Mládek Illegal Band či Peha. “
Měsíc červen 2006 z hlediska prodejů značky Ostravar byl nejlepším měsícem za posledních deset let. Ve srovnání s červnem 2005 narostly její prodeje o 14 %, oznámil pivovar, který rovněž přičítal výsledek hlavně tropickým teplotám a fotbalovému šampionátu. Podobný vývoj očekávala společnost i v červenci 2006, tvrdil vrchní sládek Robert Kužela. Ve výrobním provozu se pracovalo naplno na tři směny. “ Zvýšenou poptávku našich zákazníků v letních dnech jsme díky dostatku piva schopni okamžitě uspokojit. Nejvíce se pije tradičně Ostravar Premium,“ dodal.
Nárůst exportu o desítky procent v roce 2006 očekával pivovar, když začal vyvážet své pivo do Itálie. Po Velké Británii šlo už o druhou zemi EU, kde se ostravské pivo prosadilo. Z portfolia pivovaru si Italové vybrali prémiovou značku Ostravar Premium.
Spolupráce pivovaru a fotbalistů Baníku Ostrava měla pokračovat také v další sezoně. Obě strany v srpnu 2006 uzavřely nový kontrakt, jehož délka ani finanční podmínky však nebyly zveřejněny. Na tiskové konferenci to oznámil manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Barvík jen prozradil, že finanční podpora fotbalového klubu by měla být trvalejšího charakteru. „Vždy jsme deklarovali, že náš vstup do Baníku považujeme za dlouhodobou záležitost,“ uvedl Barvík. Společnost se slezským klubem kooperovala už v sezoně 2005/2006, ale v létě to vypadalo, že na jeho místě by se mohlo objevit logo konkurenční značky. Nakonec však oba stávající partneři dojednali prodloužení smlouvy. Podle neoficiálních zpráv se sponzorský příspěvek pivovaru pohyboval ročně v řádech milionů korun s bonusem za umístění v konečné tabulce nejvyšší soutěže. „Podpis smlouvy je pro klub dobrá zpráva. Spojení s Ostravarem znamená spojení se silným regionálním partnerem,“ řekl předseda představenstva Baníku Jakub Kahoun.
Sládek Robert Kužela potvrdil, že vánoční svátky jsou pro pivovary druhou největší špičkou po létě. „Pivovar je v plném provozu, protože naše pivo zraje 25 až 30 dní ve sklepě, takže to, co půjde na vánoční trh, to se teď vaří ve varně a kvasí tak, aby mohlo odležet na vánoční svátky,“ řekl v listopadu 2006. Pracovalo se také delší dobu než standardně.
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, vyhlásilo dvanáctkou roku 2006 Ostravar Premium. „Přestože z ostravský pivovar Ostravar pochází z velké pivovarnické skupiny, je zatím ještě stále vyráběn tradičním postupem,“ zhodnotil předseda sdružení Tomáš Erlich.
Ležák Ostravar Premium vyhlásilo dne 15.listopadu 2006 Sdružení přátel piva vítězem kategorie dvanáctistupňových piv. Tímto vítězstvím pivovar Ostravar zaokrouhlil počet prvenství v pivních soutěžích v České republice od roku 2001, kdy jej čeští sládci poprvé vyhodnotili jako nejlepší, na deset. „Toto ocenění je zvláštní v tom, že vyjadřuje jak názor laické veřejnosti, tak veřejnosti odborné,“ řekl po převzetí ceny vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela.
Ostravar podpořil regeneraci parku Kpt. Jaroše v Ostravě-Bartovicích částkou ve výši více než 250 tisíc korun. Robert Kužela, vrchní sládek pivovaru, předal symbolický šek starostovi Městského obvodu Ostrava – Radvanice a Bartovice Vojtěchu Mynářovi.
PS zdražily od začátku prosince 2006 sudové pivo Ostravar, od 1. ledna 2007 podražilo také lahvové pivo z produkce ostravského pivovaru. Cena točeného půllitru Ostravar Premium vzrostla o 6,7 %, což představovalo navýšení o 0,84 koruny. Lahvové pivo podražilo o 0,25 koruny za půllitr, tedy o 2,7 %. Uvedla to Michaela Trýznová, mluvčí PS, jejichž součástí pivovar Ostravar byl. Točený Ostravar v roce 2006 zdražoval již podruhé. „K úpravě ceny, jež se týká také točeného piva Ostravar Strong a lahvového piva Ostravar Originál, dochází v souvislosti se zvýšením cen vstupů do výroby a distribuce,“ dodala Trýznová. Stejným způsobem společnost vysvětlovala i poslední zdražení točeného Ostravaru na začátku března 2006. Půllitr výčepního piva Ostravar Premium, tzv. dvanáctky, tehdy podražil o 6,3 %, zhruba o 0,70 koruny. Ostravar je severomoravská značka, která se vyrábí přes 100 let, je silně spjata s regionem Ostravy a okolí. Ostravský pivovar byl součástí společnosti PS (dříve Pražské pivovary) od roku 2000. Vedle Staropramenu a Ostravaru tam patřil také Braník.
Pivní speciál Ostravar Strong se stal podle českých sládků v anketě časopisu Pivní kurýr v roce 2006 nejlepším tuzemským pivem v kategorii speciálních piv. „Tohoto ocenění si velmi vážíme proto, že jej udělují sami sládci,“ řekl v prosinci 2006 vrchní sládek pivovaru Robert Kužela a dodal, že přísnější porotu si těžko dokáže představit. Soutěž probíhala formou anonymní degustace a Ostravar Strong v ní zopakoval vítězství z roku 2004.
Pivovar v roce 2006 zvýšil produkci o 15 % a uvařil 584 tisíc hektolitrů. „Nárůst nezpůsobilo jen příznivé počasí, ale především dobrá kvalita piva,“ tvrdil vrchní sládek. Přestože měl své příznivce především na Ostravsku, každoročně se zvyšoval i jeho export. Ochutnat jej mohli například i ve Velké Británii, kde byl k dostání především ve velkých obchodních řetězcích.
S novým designem svých lahví přišel pivovar v únoru 2007. Jako první velká severomoravská značka opoustil Ostravar unifikované NRW láhve a začala své pivo stáčet do moderního obalu. Pivovar načasoval obměnu svých lahví do roku, ve kterém slavil 110. výročí založení, čímž se řadil k nejstarším pivovarům u nás. Poprvé začal Ostravar své pivo stáčet do lahví ve čtyřicátých letech minulého století. „NRW lahve nám neumožňovaly žádné odlišení naší značky od konkurence, proto jsme se nyní rozhodli vybrat pro Ostravar zcela nový tvar láhve,” řekl Pavel Barvík, manažer značky Ostravar. Hlavní novinkou na nových lahvích byl jejich tvar – odlišily se od NRW lahví užším a delším hrdlem. Tento tvar byl inspirován nejnovějšími trendy v designu pivního skla. Ostravar při změně láhve spolupracoval s českými skláři z firmy Avirunion. Vedle uvedení nových lahví prošly drobnou úpravou také etikety. Celkem bylo provedeno 15 úprav včetně nového zpracování pivovarských koní, kteří nyní působily výraznějším a sebevědomějším dojmem. Ostravar chtěl tímto krokem zdůraznit sílu své značky, která díky růstu popularity a prodaných objemů neustále posilovala svou pozici na trhu, a také zdůraznit příslušnost k Ostravě, která má symbol koně rovněž ve svém logu. Ostravar začal do nových lahví stáčet postupně všechny své druhy – Originál, Premium a Strong. Uvedení nových lahví na trh bylo podpořeno lokální mediální kampaní, jejímž ústředním motivem byl slogan Léty prověřená chuť v novém. Nosnými médii byly print a outdoor. Kampaň kromě uvedení nové lahve zdůraznila také dlouhodobé propojení značky Ostravar s ostravským regionem.
Nové láhve, které uvedl pivovar na trh v polovině ledna, zvedly prodej ostravského piva. „Prodej lahvového piva Ostravar narostl v únoru meziročně o 14 %,“ uvedl manažer značky Pavel Barvík.
Teplé počasí pomáhalo na jaře 2007 v prodeji pivovaru Ostravar, který však vsadil také na nový typ pivních láhví. „Dobré počasí zvedá prodeje všem pivovarům. Daří se nám nad celorepublikovým průměrem,“ řekl sládek Ostravaru.
Prodej piva Ostravar rostl do konce června na 2007 domácím trhu rychleji než celý český pivní trh. Zatímco produkce českých pivovarníků pro tuzemsko vzrostla za první pololetí o 3,8 %, domácí prodej značky Ostravar vykázal meziroční nárůst o 6,3 %, řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Robert Kužela. Prodej piva ale zároveň rostl pomaleji než odbyt celé společnosti. Na domácím trhu firma v pololetí zvýšila prodej o 7,8 % na 1,26 milionu hl. Na růst Ostravaru mělo podle Kužely vliv zejména teplé léto a nové láhve. „Nový design našich lahví významným způsobem přispěl k našim současným výsledkům,“ tvrdil Kužela s tím, že v segmentu lahvového piva dosáhl Ostravar dvouciferného nárůstu. Například obchodní řetězec Tesco zmiňoval Ostravar jako nejprodávanější pivo na severní Moravě. V pivovaru se ale situace s poptávkou podle Kužely nezměnila ani na konci léta. „Stále vaříme pivo ve čtyřsměnném provozu, abychom mohli uspokojit zájem našich spotřebitelů. Týdně opouští brány pivovaru stovka plně naložených kamionů,“ řekl Kužela.
Pivovar vyměnil na podzim 2007 vrchního sládka. Dosavadní šéf ostravského pivovaru, osmatřicetiletý Robert Kužela, se totiž stal novým manažerem logistiky společnosti PS. Kužela působil ve společnosti PS na různých manažerských pozicích v oblasti výroby a zajištění kvality od roku 1993. Pozici vrchního sládka Ostravaru zastával od roku 2001. Nyní již řídil veškeré logistické operace společnosti a vedl celý tým oddělení logistiky v Praze. „V Ostravaru jsem strávil šest let a musím přiznat, že mi za tu dobu pivovar i místní kraj přirostly k srdci,“ přiznal v říjnu 2007 Kužela, který nabídku šéfovat oddělení logistiky přijal v době, kdy Ostravar prožíval velmi úspěšné období. „Pivovar splňuje ty nejvyšší standardy společnosti InBev, což potvrzuje mimo jiné i udělení zvláštní certifikace VPO, kterou Ostravar nedávno získal,“ uvedl bývalý vrchní sládek. Kužela jako vrchní sládek pivovaru Ostravar uvařil více než tři miliony hektolitrů piva.
Stejné množství půllitrů piva jako je na zeměkouli lidí uvařil pivovar za 110 let své existence. Od svého založení v roce 1897 totiž pivovar vyrobil přibližně 6,4 miliardy půllitrů, řekl Martin Procházka ze zastupující mediální agentury. Své 110. narozeniny oslavil pivovar ve středu 24.10.2007. „Ostravar se stále vaří jako za starých časů metodou spodního kvašení v otevřených kádích. Zatímco ale na začátku jeho vzniku vařil pivovar střídavě světlé nebo černé pivo, dnes vyrábí hned několik značek. Výstav pivovaru se zdesetinásobil,“ uvedl. Pivovar překročil hranice regionu. „Zatímco na konci 19. století byl k dostání pouze v několika hospodách v Ostravě, dnes je k dostání třeba pár kroků od stadionu Chelsea v Londýně,“ uvedl Procházka.
Pivovar v únoru 2008 vstoupil na trh plechovkového piva. „Vycházíme vstříc poptávce našich spotřebitelů, kteří stále více preferují tento typ balení,“ uvedl manažer značky Ostravar Pavel Barvík,. Podle zástupců pivovaru si značka Ostravar v kraji dlouhodobě udržovala velmi silnou pozici. „I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se v loňském roce prodeje piva Ostravar zvýšily meziročně o tři a půl procenta. Podobné nárůsty vykazujeme už několik posledních let,“ dodal Barvík. V plechovkách byl na trhu Ostravar Originál,který v roce 2004 získal certifikát kvality na soutěži Pivex a o rok později obsadil první místo v soutěži České pivo. Uvedení na trh bylo provázeno reklamní kampaň Valime ven. „Chceme umožnit, aby naše pivo nebylo jen v hospodách, ale všude tam, kde lidé tráví volný čas,“ řekl Barvík.
Sváteční ležák Ostravar opět
21.června 2008 tekl proudem. Pro tradiční Slavnosti pivovaru Ostravar jej navařil vrchní sládek Hans-Arnd Dahnken. „Bude to na šest set hektolitrů určených k okamžité spotřebě. Vše je vařeno podle tradiční receptury, která přirozeně zůstává tajná,“ uvedl sládek. Slavnosti, které se konaly již po desáté opět počítají s velkolepou hudební zábavou. Jubilejní ročník se tak neobešel bez špiček české popmusic jako jsou Chinaski či Wohnout. Překvapila účast Mňágy a Žďorp, ale také novinka v podobě stylové Afterparty na Stodolní ulici. „Poslouchám hodně žánrů, třeba rock nebo country a myslím si, že ke konzumaci piva se hodí každá hudba,“ dodal diplomaticky sládek.
Ostravar vedl už téměř rok sládek Hans-Arnd Dahnken, který prošel nejen pivovary v rodném Německu, ale vařil pivo i v pobočkách svého domovského pivovaru v Číně či Indii. V pivovaru nahradil v listopadu 2007 roku sládka Roberta Kuželu a snažil se dostat ostravské pivo i do podvědomí obyvatel jiných měst v republice. Sám razil názor, že Češi a Ostravané jsou možná o to více světoví šampioni v pití piva, že na rozdíl od jiných míst mají v oblibě pivo vícestupňové. Hans-Arnd Dahnken řekl, že se mu Ostrava líbí. „Je to příjemné město, a to i proto, že už v něm není tolik dolů a fabrik a snad se i ovzduší zlepšuje. Když jsem přijel do Ostravy poprvé, přijel jsem z Kuby a to byl rozdíl. Tady byly minus dva stupně Celsia a tam letní horko. Takže mi aklimatizace trochu dala zabrat,“ řekl v červnu 2008 sládek, který byl v Ostravě s manželkou. Řekl, že nevidí velký rozdíl mezi českým a německým pivem. „Česká republika je domovem takzvaného ležáku. Obě země mají dlouhou historii výroby piva a vždy dávaly velký důraz na kvalitu. A české pivo si vede dobře v Německu, konkrétně i Staropramen, který patří do stejné skupiny jako Ostravar,“ připomněl Hans-Arnd Dahnken s tím, že jak Němci, tak Češi mají k pivu zcela jinačí postoj než velká část zbývajícího světa. „Bereme pivo jako potravinu, jako součást jídelníčku, zatímco pro řadu národů na světě je pivo spíše luxus, který pro ně není denní záležitostí,“ řekl Hans-Arnd Dahnker a s úsměvem přikyvuje dotazu, zda i pro Němce často tak jako pro Čechy platí ona „přesvědčovací“ hospodská průpovídka, že hlad je ve skutečnosti převlečená žízeň. Podobně podle něj neexistuje téměř žádný rozdíl mezi českým a německým pivařem. „Oba národy pivo milují. Já jsem také pivař, jenom musím upozornit, že i pivo se musí pít zodpovědně a s mírou,“ říká. Mínil, že na druhé straně je pivo ideální nápoj pro setkání s přáteli. „Nemá v sobě tolik alkoholu než jiné alkoholické nápoje, dá se u něho dostat pozvolna do dobré nálady a dobře se pobavit,“ řekl německý sládek Ostravaru.
Teplé počasí počátku srpna 2008 nedělalo radost jen milovníkům léta, ale také pivovarníkům. Pivovar v těch dnech jel na plný výkon. „Během horkého léta se sudová linka téměř nezastaví, ve špičce opouští brány pivovaru až třicet kamionů denně,“ říká Richard Kornas z výrobního oddělení pivovaru Ostravar.
Pivovar plánoval v roce 2008 vařit nové pivo. Výběr chuti, sílu, název i obal přitom vybírali fotbaloví fanoušci. Na tiskové konferenci to řekl manažer značky Ostravar Pavel Barvík. Podle zástupců pivovaru šlo v Česku o ojedinělý projekt. „Hledali jsme dlouho způsob, jak zpestřit nabídku. Došli jsme k tomu, bychom mohli přinést pivní speciál, kteří si lidé vytvoří sami. Rádi bychom dali možnost všem fotbalovým fandům, aby se s námi podíleli na něčem, co v této zemi žádný klub nemá – své pivo, které si sami fanoušci vytvoří,“ uvedl Barvík. S projektem Naše fotbalové pivo se mohli setkat během září 2008 fanoušci klubu a milovníci ostravského piva v obchodních centrech a ve vybrané síti hospod v Ostravě, Havířově a Karviné, před stadionem na Bazalech před domácími utkáními. Byli pro ně přichystány speciální stánky se dvěma vzorky piv. „Vzorek A je polotmavý ležák smíchaný ze světlých a tmavých sladů. Má jemně hořkou chuť a plnou chmelovou vůni. Vzorek B je proti tomu tradiční světlý ležák s plnější a lehce nahořklou chutí. Volba je čistě na spotřebitelích, to jak pivo bude vypadat, je na nich,“ dodal Barvík. Nový produkt byl podle manažera projektu Daniela Farkaše připraven pro fotbalovou sezonu 2008/2009. „V podzimní části se lidé zapojí do tvorby finálního produktu, v jarní části ligy bude uvedení výrobku na trh,“ uvedl. O názvu nového piva mohli lidé hlasovat také na internetu. Projekt Naše fotbalové pivo bylo podle Barvíka vyvrcholením dosavadní spolupráce mezi ostravským pivovarem a klubem Baník Ostrava. Ta trvala od roku 2004 a pro pivovar se tak podle něj otevřela cesta k mladým lidem.
Nové pivo, které chtěl pivovar uvést v roce 2009 na trh, měl být polotmavý ležák. Rozhodli o tom fanoušci fotbalu a příznivci pivovaru na Ostravsku, kteří na podzim 2008 vybírali ze dvou vzorků piv a navrhovali i nový název. O názvu pivní značky se mělo rozhodnout z 11 vybraných návrhů. Novinka se mohla jmenovat například Kanonýr, Bazal, Mistrák nebo také Baník či Baníček, sdělil manažer značky Ostravar Pavel Barvík. „Do přípravy našeho ‚fotbalového‘ piva se aktivně zapojilo na Ostravsku téměř 4000 lidí. Pro polotmavý ležák hlasovalo 2195 účastníků, zatímco světlý ležák získal 1633 hlasů,“ upřesnil Barvík, s tím, že finální podoba nového piva doznala změn na základě připomínek hlasujících. Ti se během ochutnávek vyjadřovali k chuti nového piva, k jeho síle a navrhovali i název nové značky. Záměr vložit osud nového piva do rukou fotbalových fanoušků a příznivců vyhlásil pivovar Ostravar na začátku září 2008 ve spolupráci s klubem FC Baník Ostrava. Nové pivo pak lidé mohli ochutnat v obchodních centrech a ve vybrané síti hospod v Ostravě, Havířově a Karviné, před stadionem na Bazalech před domácími utkáními či na městských slavnostech. Během 36 dní se na 39 místech na Ostravsku uskutečnilo 48 ochutnávek, kterých se zúčastnilo 3828 lidí. Symbolickou tečku za hlasováním udělali hráči Baníku, kteří pivo ochutnali v době reprezentační přestávky.
Nové fotbalové pivo, do jehož přípravy pivovar zapojil širokou fotbalovou veřejnost, získávalo v listopadu 2008 čím dál konkrétnější obrysy. „Od dnešního dne už můžeme fotbalovému pivu říkat Bazal,“ řekl manažer značky Ostravar Pavel Barvík. S uvedením na trh počítal Ostravar na jaře 2009. Do hlasování o novém názvu fotbalového piva se zapojilo téměř šest tisíc fanoušků. Hlasování probíhalo souběžně v hospodách i na internetu a bylo po celou dobu velmi napínavé. „Pokud bych to měl popsat fotbalovou hantýrkou, pak šlo o souboj favoritů vyrovnaný až do konce utkání. V pětaosmdesáté minutě se však Bazal ujal vedení a do závěru zápasu ho udržel,“ popsal průběh hlasování. „Bazal je pro pivo originální a sebevědomé jméno, které výborně vyjadřuje spojení s Baníkem,“ vysvětlil Barvík. Až za Bazalem skončila jména Baníček, Baník nebo třeba Šutér. Nový název evokoval jméno fotbalového stadionu Baníku Ostrava, kterému všichni v Ostravě a okolí říkají Bazaly.
Pivovar v roce 2008 vyrobil 769 tisíc hl piva, což byl druhý nejlepší výsledek v jeho stodvanáctileté historii. Pro srovnání – v roce 1908 by k prodeji stejného množství piva potřeboval ostravský pivovar 12 let. „Přestože jsme v Česku zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ řekl Pavel Barvík, mluvčí společnosti PS.
„Přestože jsme v Česku zaznamenali mírný pokles prodejů související s poklesem trhu, podařilo se nám splnit hlavní cíl loňského roku, kterým bylo rozšíření teritoria působnosti značky,“ řekl mluvčí společnosti Pivovary Staropramen Pavel Barvík. V regionech Opavska a Karvinska se prodeje Ostravaru v meziročním srovnání zvedly o 6 %. Největší meziroční nárůst však Ostravar zaznamenal v exportu na Slovensko, které je pro něj klíčovým vývozním trhem, na němž prodal o 142 % piva více než v roce 2007. „Nárůst prodejů na Slovensku loni plně kompenzoval nižší poptávku po pivu v Česku,“ sdělil Barvík.
Ojedinělý projekt pivovaru, vznik „fotbalového“ piva fanoušků Baníku Ostrava s názvem Bazal, byl těsně před dokončením. Pivovar v lednu 2009 oficiálně představil etikety polotmavého ležáku. Fandové Baníku Ostrava a štamgasti hospod dosud v anketách a ochutnávkách vybrali nejen chuť a sílu piva, ale také jeho jméno a podobu sklenic, do kterých se pivo bude čepovat. Do všech anket se dosud zapojilo bezmála devatenáct tisíc respondentů. A fandové ostravského fotbalového klubu byli nakonec také tváří piva Bazal – pivovar je nedávno vyzval, aby se zúčastnili jakéhosi konkurzu na tvář piva. „Fotografovat se přišlo přes sto zájemců, přišly manželské páry, jednotlivci, mladí i starší, ženy i muži a také větší party fandů,“ řekla manažerka projektu piva Bazal Zuzana Bečková. Pivo Bazal nemělo mít jednotnou etiketu, byla jich celá řada, pivovar 26.1.2009 představil první tři. Na jedné byl fanoušek sám, na dalších dvou byla dvojice fandů. Pod fotografií byl nápis: BANÍK PIVČO…“Nyní máme zhruba dvacet dva druhů etiket s fanoušky, ještě vybíráme, které a kolik jich nakonec půjde do prodeje na lahvích,“ dodala Bečková. Řekla, že pivovar nabídl v anketách o vzhledu etiket varianty s fanoušky spíše v popředí fotografie, anebo v pozadí. „Většina hlasujících ale chtěla, ať jsou fandové na etiketách dobře vidět, a proto jsme jim nakonec vyhověli.“ Pivo Bazal se bude prodávat v lahvích a čepovat pouze v Moravskoslezském kraji, manažeři pivovaru zatím nevěděli, jak dlouho bude na trhu. „Předpokládáme, že nejzazším termínem, ve kterém bude pivo Bazal na trhu, je prosinec 2008,“ řekl Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, kam ostravský pivovar patřil.
Nové pivo Ostravar Bazal bylo oficiálně uvedeno na trh 27.března 2009.
Všech 11 etiket piva Bazal
Polotmavý fotbalový ležák se začal poslední březnový pátek čepovat v 79 hospůdkách v Moravskoslezském kraji úderem 18 hodiny. Začátkem dubna začala jeho distribuce po obchodech v regionu. Pivovar měl zatím připraveno 120 000 litrů nového piva. Bazal byl ve 112leté historii pivovaru patnáctou značkou, kterou vyráběl. Podle Zuzany Bečkové z pivovaru Ostravar bude pivo s pětiprocentním obsahem alkoholu vlajkovou lodí pivovaru pro sezonu 2009. „Pivo je unikátní v tom, že si ho stvořili sami fotbaloví fanoušci. Jako jediné také nese jméno fotbalového stadionu a zároveň je jediné pivo v Česku, které má 11 různých etiket s různými tvářemi a různými lidmi,“ uvedla. „Prodejní cena v obchodech je 13,90 koruny, v hospodách doporučujeme na úrovni Ostravaru dvanáctky, což je zhruba kolem 22 korun,“ dodala Bečková. Fanoušci rozhodli, že pivo pokřtí 22. dubna v rámci oslav 50 let existence stadionu Bazaly hráč FC Baník Rudolf Otepka.
Do provozu byla v dubnu 2009 v pivovaru spuštěna nová moderní myčka vratných lahví s označením DELTA 28. Má kapacitu 34 tisíc lahví za hodinu a je mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Nová myčka vratných lahví je plně automatická a její instalaci zvládl Ostravar v rekordně krátkém čase dvou týdnů. Myčka,. Která stála téměř dvacet miliónů korun, je největší výrobní investicí ostravského pivovaru od roku 2005, je také daleko více šetrnější k životnímu prostředí. „Po náběhu do plného provozu budeme k mytí potřebovat mnohem méně vody, páry i elektřiny,“ uvedl Richard Kornas, vedoucí technické podpory pivovaru. Jednu láhev zvládne umýt za 16 minut při poloviční spotřebě vody a páry.
Pivovar přesunul v roce 2009 slavnosti po deseti letech kvůli modernizaci na konec prázdnin (29.8.2009), místo obvyklého začátku léta..Dvanáctistupňový Bazal, kterého pili pivaři od pátku 27. března v 80 restauracích v Moravskoslezském kraji, slavil úspěch. „Za necelý měsíc a půl se tohoto piva vypilo dvakrát tolik, než jsme předpokládali. Zatím ale se držíme úmyslu nezvyšovat výstav Bazalu i toho, že jeho výrobu ukončíme na konci roku,“ uvedl v květnu 2009 manažer značky Útlý. Posunutí termínu Slavností pivovaru Ostravar ovlivnila instalace nové myčky vratných lahví, kdy v dubnu šestnáct dní vůbec nestáčeli pivo do lahví. „Dvacetimilionová investice si vyžádala na čas výrazné omezení výroby. Nyní vaříme a stáčíme pivo pro hlavní sezonu, červnové slavnosti by opět omezily chod pivovaru. Proto budou až na konci léta, podobně jako při prvním ročníku v roce 1999, tehdy byly až v září. V roce 2010 se vrátíme k červnovému termínu slavností,“ sdělil Útlý.
„Po dubnové odstávce způsobené instalací nové velkokapacitní myčky vratných lahví za 20 milionů korun jsme okamžitě zvýšili počet lidí ve výrobě a logistice o desetinu a najeli na čtyřsměnný provoz. V posledních červnových týdnech roku 2009 vypravujeme z pivovaru v průměru 50 kamiónů a nákladních aut za den,“ řekl vedoucí technické podpory pivovaru Richard Kornas.
Příznivci tmavého pivního speciálu Kelt si museli nechat zajít chuť. Firma se rozhodla jeho výrobu po deseti letech ukončit. „Vidíme větší potenciál v jiných našich značkách,“ vysvětlila Alena Váchová z tiskového oddělení pivovaru. Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. „Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004,“ doplnila Váchová. Výroba skončila na jaře 2009.
Pivovar měl od července 2009 nového vrchního sládka. Stal se jím třiatřicetiletý Čech Richard Kornas, který po 20 měsících střídal na této pozici o devět let staršího Němce Hanse-Arnda Dahnkena, řekl Martin Procházka ze zastupující mediální agentury. „Richard Kornas je považován za jednoho z nejtalentovanějších pivovarníků ve společnosti PS. Karvinský rodák působil v pivovaru Ostravar šest let,“ upřesnil Procházka. Kornas začínal na úseku výroby a logistiky, kde byl podřízen předchozímu vrchnímu sládkovi Robertu Kuželovi. Na roli vrchního sládka se připravoval posledních deset měsíců. Nový vrchní sládek se zapíše přípravou nového piva, které měli ochutnat návštěvníci Slavnosti pivovaru Ostravar poslední prázdninovou sobotu. „Přípravy tohoto piva jsme už zahájili,“ řekl Kornas. Dosud měli návštěvníci slavností možnost ochutnat takzvaný kvasničák.

Fotbalové pivo Bazal šlo nečekaně dobře na odbyt. Pivovar se proto rozhodl, že výrobu původně sezonního moku prodlouží na celý rok 2010. Počítal i se zvýšením odbytu. Pivovar dodával polotmavý ležák do stovky moravskoslezských hospod. Prodeje byly 2,5krát vyšší. „Před koncem roku nemůžeme zveřejňovat objemy prodeje. Ale proti tomu, co jsme s Bazalem původně zamýšleli, jsme v hospodách na 250 procentech. V obchodech jsme ho odhadli podstatně lépe a jedeme plus minus na 100 procent,“ uvedl v říjnu 2009 manažer značky Ostravar Michal Útlý.
Společnosti Anheuser-Busch InBev a CVC Capital Partners dne 2.12.2009 oznámily dokončení transakce týkající se prodeje podniků ve střední Evropě. AB InBev prodal firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy USD pivovary v ČR, na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku. V Česku šlo o Pivovary Staropramen; „Ode dne 2.12. má naše společnost Pivovary Staropramen nového vlastníka a stává se součástí nové pivovarské skupiny StarBev. Jsme velice rádi, že její ústředí bude v Praze,“ sdělil generální ředitel společnosti PS Zbyněk Kovář.
Pivo značky Bazal, které ve spolupráci s fanoušky fotbalového klubu Baník Ostrava představil v září roku 2008 pivovar, už nebylo k dostání v lahvích. Pivovar totiž v lednu 2010 ukončil stáčení Bazalu do lahví, a dále bylo toto pivo distribuovat již jen v sudech do restaurací. „Předpokládáme, že poslední lahve budou v obchodech zhruba do poloviny února. Fotbaloví příznivci tak měli poslední příležitost získat originální balení piva s etiketami, na nichž byly tváře fotbalových fanoušků,“ řekl manažer značky Ostravar Michal Útlý. Ostravar původně plánoval vařit pivo Bazal pouze do konce roku 2009. I když skončilo stáčení Bazalu do lahví, pivovar rozšířil počet restaurací, do kterých toto pivo rozvážel. „Bazal si lidé nejraději dopřejí ve své hospodě s přáteli či kolegy. Doma pak spotřebitelé tradičně preferují světlá piva,“ popsal chování spotřebitelů Útlý. Jeho slovům odpovídaly také prodejní výsledky polotmavého ležáku Ostravar Bazal. Zatímco jeho lahvová podoba splnila plán, točený Ostravar Bazal předčil původní očekávání několikanásobně a plán na rok 2009 splnil na 250 %. „Proto jsme se rozhodli v distribuci točeného Bazalu pokračovat,“ řekl manažer značky Útlý.
Pivovar investoval na jaře 2010 více než devět milionů korun do nových zařízení. Šlo o investice, které pivovaru pomohou uspořit náklady a budou také šetrné k životnímu prostředí. „V pivovaru bude nainstalován nový vzduchový kompresor, nová čistící a sanitační stanice a modernizováno chladicí zařízení,“ řekl vrchní sládek Richard Kornas. Na konci února 2010 byl v pivovaru instalován vzduchový kompresor nové generace americké firmy Atlas Copco. Kompresor pivovaru umožnil využívat odpadní teplo vznikající při kompresi vzduchu k ohřevu pitné vody a výrobě teplé užitkové vody. „Využití odpadního tepla je elegantní způsob, jak maximálně využijeme energii potřebnou k výrobě stlačeného vzduchu. Tímto krokem snížíme náklady a zároveň výrazným způsobem šetříme životní prostředí,“ uvedl vrchní sládek. Do konce března 2010 Ostravar zmodernizoval pivovarské chladicí zařízení a vybudovat novou čistící a sanitační stanici ve varně. Nová stanice spotřebovala méně energie, vody a čistících látek.
Vzpínající se kůň měl navrátit, alespoň podle manažerů pivovaru, znovu štamgastům chuť k pití piva. Vedení Ostravaru v dubnu 2010 oznámilo, že zcela změní nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, půllitry i tvář hospod, které měly vývěsní štíty a vnitřní vybavení právě od Ostravaru. Rok byl ve znamení menšího prodeje piva, pivovary prodaly v průměru o šest procent piva méně. „My jsme na tom docela dobře, náš pokles činí jen 3,7 procenta,“ řekl manažer Ostravaru Michal Útlý. Zatímco při poslední úpravě loga pivovaru grafici jen zlehka pročísli dvěma koňům na etiketě hřívy, nejnovější změna je mnohem výraznější. „Navrátili jsme se ke kořenům a tradicím, pivovar Ostravar před rokem 1991 měl ve znaku jediného koně. Až poté tam byli dva,“ dodal Michal Útlý. Podle vedení Ostravaru teď tato značka prodělává „totální“ inovaci. Změnilo se nejenom logo pivovaru, ale také etikety na lahvích, plechovky a sklenice. „Do restaurací v nejbližších dnech zamíří osmdesát osm tisíc nových půllitrů,“ řekl Michal Útlý. Skláři vyrobili pro Ostravar jeden druh půllitrů pro dvanáctistupňové a jiný zase pro desetistupňové pivo. „Poprvé v historii pivovaru nebudeme půllitry polepovat, ale název pivovaru je na sklenicích speciální metodou vypískován,“ řekl Pavel Barvík, mluvčí společnosti Pivovary Staropramen, kam Ostravar patřil. Po kraji na jaře 2010 jezdilo několik pracovních čet, které měly za úkol během několika týdnů namontovat na průčelí stovek restaurací a hospod nové grafické symboly pivovaru. Vedení pivovaru zveřejnilo také informaci o tom, na kolik je zavedení nového znaku a jeho použití na zmíněných produktech stálo peněz. „Jde o přibližně patnáct milionů korun,“ řekl manažer Michal Útlý. Vedení pivovaru věřilo, že návrat ke znaku s jediným koněm pomůže firmě také návrat k dobám, kdy se pivo značky Ostravar čepovalo po celém kraji. „Chceme na tu dobu navázat, vždyť už dnes mají Ostravar ve své nabídce restaurace od Českého Těšína až po Krnov.“
Téměř osm tisíc návštěvníků přišlo na konci srpna 2010 na Slavnosti pivovaru Ostravar, největší pivní svátek na Ostravsku. Na akci vystoupilo osmnáct kapel a na čepu bylo sedm pivních značek. Návštěvníci během deseti hodin stačili zkonzumovat jedenáct tisíc půllitrů kvasnicového piva. Celkově se na slavnostech vypilo dvaadvacet tisíc piv.
Pivovar dosáhl v listopadu 2010 historického rekordu, když k výrobě jednoho litru piva potřeboval pouhých 3,3 litru vody. Ostravští pivovarníci tak přivedli proces vaření piva z pohledu efektivity nakládání s vodou téměř k dokonalosti a jsou v tomto ukazateli mezi nejlepšími v Česku. Dnešní spotřeba vody byla přitom výsledkem dlouhodobé strategie pivovaru v níž je jeden z pilířů zaměřen na ekologii. Podle mínění vědců se přitom voda stala v blízké budoucnosti strategickou surovinou podmiňující další rozvoj lidské společnosti. Otázka, kolik litrů vody je potřeba k výrobě jednoho litru piva, vypadá na první pohled jako nějaký vtip. „Laik by mohl říct, že k výrobě jednoho litru piva potřebujete zhruba jeden litr vody,“ vysvětlil vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. „Ve skutečnosti potřebujete k výrobě litru piva několikanásobně více vody, neboť vodu při výrobě piva potřebujete nejen při vaření piva, ale také v dalších výrobních procesech – například při chlazení piva, sanitaci zařízení či k mytí obalů..“ Za nízkou spotřebou vody i elektrické energie na jeden litr vyrobeného piva v ostravském pivovaru stojí mezinárodní program SPOt, který měl Ostravar implementován od roku 2007. „SPOt je postaven na 7 nejdůležitějších pilířích při výrobě piva. Kromě standardních procesů klade velký důraz právě na ekologii.“ vysvětlil vrchní sládek. V posledních třech letech investoval Ostravar desítky miliónů korun do nových ekologičtějších technologií. V roce 2010 zakoupil Ostravar do svého provozu kompresor využívající odpadní teplo, aby snížil spotřebu elektrické energie. Výsledkem ekologických investic ostravského pivovaru bylo snížení spotřeby elektrické energie o 23% a snížení spotřeby vody o 21%. „V našich ekologických investicích budeme pokračovat i napřesrok,“ řekl vrchní sládek Richard Kornas. „Již teď připravujeme druhou etapu modernizace chlazení na spilce, která příští rok přispěje k dalšímu snížení spotřeby vody i elektrické energie.“ uvedl závěrem Richard Kornas.

V roce 2010 již pivovar nevyráběl pivo Velvet (speciální polotmavý ležák; lk.: 5,3 %).
Nová výčepní technologie irského typu, využívající kombinace dusíku a CO2 v poměru 50:50, dodává pivu unikátní sensorické vlastnosti: lavinový efektv je vizuální efekt, při němž se rozvířené pivo usadí během několika minut a zůstane čiré; hustá krémová dlouho držící pěna, která zůstane na dně sklenice i po vypití jejího obsahu. Pivo se plní do nového typu plechovky tzv. widget v Anglii v pivovaru Cape Hill Brewery (P.O.Box 27, Birmigham, West Midlands, B 16 OPQ). Objem je 0,44 l. Lavinový efekt způsobí speciální výčepní patrona na dně plechovky. Z ní okamžitě po otevření expanduje dusík, který pivo prosytí. Velvet je nutno vychladit a nalévat najednou celý obsah plechovky po stěně sklenice. V restauracích čepováno do speciálních 0,4 l sklenic. Do lahví stáčeno od podzimu 2002.

V roce 2010 již pivovar nevyráběl také pivo Kelt (tmavý stout irského typu; alk.: 4,8 %).
Pivo vytváří lavinový efekt při načepování, má nízkou, hustou, kompaktní pěnu smetanové barvy, nahořklou kávovou chuť a černou barvu. Pivo bylo novinkou roku 1999. Kelt je určen především lidem, kteří vyhledávají něco výjimečného, vyžadují perfektní servis a příjemnou atmosféru míst, kde se toto pivo točí. K jeho výrobě se používá barevných a karamelových sladů. Na rozdíl od stoutů britských jde o spodně kvašené pivo. Pro výrobu jsou dováženy z Anglie dva typy speciálních sladů, kvasnice jsou místní. Hlavní kvašení na spilce však probíhá při vyšší teplotě, čímž je účinnost svrchního kvašení částečně nahrazována. Do lahví stáčeno od podzimu 2002. Výroba ukončena na jaře 2009.

V roce 2010 pivovar již rovněž nevyráběl pivo Ostravar Strong (světlý speciální ležák; alk.: 6,0 %; láhev do r.2006 ; láhev od r.2007 ).
Pivo bylo vyráběno od podzimu 2003.Výroba ukončena na konci roku 2008. Nahrazeno polotmavým speciálem Bazal.

V roce 2010 již pivovar nevyráběl speciál Osto6 (světlý speciální ležák; alk.: 5,2 %).
Vyráběno od jara 2004.

Závěr roku patří tradičně k obdobím, kdy si Češi mohli dopřát více piva. Sládek pivovaru Richard Kornas potvrzuje, že Vánoce jsou po letním období druhou největší špičkou v roce. „Začali jsme se na ně připravovat už od začátku listopadu. Ostravar musel v těchto dnech stočit do lahví mnohem více svého světlého ležáku Premium než v kterémkoliv jiném měsíci letošního roku,“ přibližuje Kornas. Spotřebitelé si podle něj zkrátka chtějí o Vánocích dopřát to nejlepší, a proto klidně sáhnou na pultech obchodů i po dražším pivu a nejrůznějších speciálech. V tom jsou české Vánoce pro tuzemské pivovarníky specifické. „V prosinci se u nás v maloobchodě mění struktura poptávky po pivu. Roste odbyt především u ležáků. V Moravskoslezském kraji je tento nárůst zjevný. Zatímco v hospodách lidé preferují ležáky v průběhu celého roku, v obchodech lze zaznamenat jejich prokazatelný růst právě v prosinci,” doplňuje Richard Kornas.
Zlepšení a zlevnění výroby piva si slibovali manažeři ostravského pivovaru od modernizace spilky, místa, kde kvašením vzniká pivo. Za tři miliony korun by měla spilka dostat nové chlazení. „Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladicí systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětlil vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. „Technici budou při modernizaci muset položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení ventilů,“ dodal vrchní sládek. Vedle modernizace spilky chtěli v roce 2011 v Ostravaru postavit i nový mlýn na ječmen a rekonstruovat stanici na kvasnice, to vše celkem za dvacet milionů.
Pivovar se stal novým dodavatelem piva jednoho z nejprestižnějších hudebních festivalů v Česku – world music festivalu Colours of Ostrava. Ostravar plánoval, že v roce 2011 nabídne na festivalu až dvojnásobný počet piv než dosud. Kromě značky Ostravar to budou také piva z portfolia jeho mateřské společnosti. „Základní myšlenkou hudebního festivalu Colours of Ostrava je pestrost. Jsme si vědomi, že s pestrostí hudebních žánrů roste význam tohoto hudebního festivalu, a proto se chystáme nabídnout návštěvníkům také pestrý sortiment piv,“ řekla manažerka značky Ostravar Martina Bučková. Na čepu tak návštěvníci najdou nejen další česká piva, ale také vybrané zahraniční značky. Pivovar pro doprovodný program Colours of Ostrava nabídl také prostory pivovaru. „Představa, že pro potřeby festivalu můžeme využít areál pivovaru, je velmi lákavá. Vždyť Ostravar stejně jako naše hlavní hudební scény leží v centru Ostravy, takže se zde nabízejí zajímavé možnosti, jak návštěvníkům zpestřit festivalový pobyt,” uvedla ředitelka festivalu Zlata Holušová.
„Už dnes můžeme říct, že máme v Ostravě více hospod a restaurací než Radegast, do budoucna bychom chtěli obdobně uspět i v dalších městech kraje, například v Karviné nebo v Bohumíně,“ přiblížil další neviditelná bitevní pole mezi oběma pivovary mluvčí Ostravaru Pavel Barvík.
„Muzeum pivovaru je pevnou součástí obhlídkové trasy a návštěvníci zde mohou najít i více než sto let staré exponáty,“ přiblížil možnosti prohlídky mluvčí pivovaru Pavel Barvík. Mezi nejstarší exponáty patří například lahve, do kterých hospodští čepovali ostravské pivo před více než sto lety. „Tehdy ještě nebylo lahvové pivo nijak rozšířené a láhve byly využívány podobně, jako když si někdo poslal pro pivo do džbánku. Hospodští tak postupně prodávali pivo nejprve svým klientům, později i do některých obchodů,“ přiblížil historii prodeje piva Pavel Barvík. „První stáčecí linka pak vznikla v ostravském pivovaru až v šedesátých letech minulého století,“ dodal mluvčí s tím, že si návštěvníci pivovaru mohou ve zdejším muzeu prohlédnout i historické náčiní, které se dříve k výrobě piva využívalo, nebo staré sudy na pivo.
Hudební festival Colours of Ostrava mělo v roce 2011 poprvé ve své desetileté historii vlastní pivo. Pro festival ho uvařil jeho nový partner – pivovar Ostravar. “Chtěli jsme dát Coloursům k jejich jubileu nějaký dárek. A jelikož jsme pivovar, bude od nás nejlepším dárkem várka speciálního festivalového piva,” řekla v červnu 2011 manažerka značky Ostravar Martina Bučková. Festivalové pivo mělo unikátní recepturu. Jejím autorem byl devětadvacetiletý talentovaný pivovarník Jan Řehůřek z Ostravy. Ostravar uvařil pro festival tzv. barevné kvasnicové pivo. “Festivalový kvasnicový Ostravar nebude barevný svou barvou, ale barvou své chuti,” vysvětlil vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Při tvorbě jeho receptury využil Ostravar bohatých zkušeností s vařením kvasnicového ležáku. “Ve srovnání s tradičními kvasničáky, které znají například návštěvníci Slavností pivovaru Ostravar, bude festivalové pivo uvařeno na malinko jiném základě,” řekl Kornas. “Festivalová inovace se týká nejen sypání, ale i chmelení. Pivo tak dostane plnější chuť a typická hořkost Ostravaru bude doprovázena výraznějším chmelovým aroma” vysvětlil Jan Řehůřek. Díky pozměněnému postupu a receptuře získalo kvasnicové pivo větší pestrost. “Přesně v duchu Colours,” poznamenal Kornas. Návštěvníci se tak mohli těšit na speciální festivalový kvasnicový ležák plnější chuti s výraznějším chmelovým aroma doprovozeným osvěžující esterovou vůní. Kvasnicový ležák měl mít navíc ráznější říz, sytější barvu a vyšší obsah zbytkového extraktu. Ostravar začal s přípravou festivalového piva na přelomu května a června. V ležáckém sklepě zrálo až do 13.července. “Pak ho stočíme a převezeme ve speciálních chladících kamionech na Colours,” uvedl vrchní sládek s tím, že na Colours přiveze Ostravar celkem 1000 sudů festivalového piva.
V pivovaru Ostravar v září 2011 finišovaly přípravy na uvedení nového typu balení. Ostravar v PET lahvi si lidé mohli koupit začátkem října 2011. Ještě nedávno to bylo pro české pivaře nemyslitelné. Pivo a plastová PET láhev – tohle spojení podle nich nešlo vůbec dohromady. Doba se ale změnila a lidé měli tento typ obalu v čím dál větší oblibě. „Rozhodli jsme se také začít stáčet pivo do PET lahví, protože tento segment je v současné době na českém pivním trhu výjimečný. V posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, totiž významně vyrostl a stal se nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech,“ konstatoval Richard Kornas, vrchní sládek pivovaru. Ve srovnání s celostátním průměrem se ale podle něj zatím na severní Moravě a ve Slezsku prodávalo méně piva v PET lahvích. Důvodem mohlo být to, že velké regionální značky tento typ obalu dosud nezavedly.
Desítka Ostravar v dvoulitrové PET lahvi mířila v druhé polovině roku 2011 na pulty obchodů, její distribuce začala dne 26. září 2011. „Na pultech obchodů by se měl největší lahvový Ostravar všech dob začít postupně objevovat ve druhé polovině týdne,“ řekl vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Pro zavedení piva v PET lahvích se pivovar rozhodl už v létě kvůli rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento druh balení, který je důsledkem měnícího se životního stylu lidí. „Spotřebitelé stále více preferují vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva. PET lahve jim tento komfort nabízejí. Jsou nejen lehké, ale také nerozbitné a uzavíratelné. Právě kvůli těmto výhodám jim spotřebitelé dávají stále častěji přednost,“ dodal Kornas. Segment PET lahví, do kterého vstoupil i Ostravar, byl v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože významně vyrostl v posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, a zároveň byl momentálně nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar dne 16.2.2012 zveřejnil bližší informace ke svému nejnovějšímu projektu výročního piva, které uvařil v souvislosti s letošním 115. výročím založení pivovaru. Pivo se jmenovalo Ostravar STO15° ( láhev )a symbolicky se jednalo o patnáctistupňový polotmavý speciál. Poprvé ho mohli spotřebitelé ochutnat na začátku března a vzhledem k limitované edici bylo na trhu zhruba dva měsíce. Záměr uvařit výroční pivo ohlásil ostravský pivovar ve druhé polovině ledna. „Naše narozeninové pivo chceme věnovat především všem místním partám, které projevují naší značce neuvěřitelnou věrnost,” řekla v lednu 2012 manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. Naposledy Ostravar uvařil výroční pivo před deseti lety. Tehdy bylo spotřebitelům k dispozici pouhý jeden den – v samotný den narozenin 24. října. „Letos jsme chtěli dát příležitost ochutnat náš speciál co největšímu množství našich příznivců, proto bude na trhu zhruba do konce dubna,” vysvětlila Cieciotková. K výrobě nového piva, které Ostravar uvařil v limitované edici 3 tisíc hektolitrů, použil tým vrchního sládka Richarda Kornase zcela originální recepturu vycházející z tradic a zkušeností ostravských pivovarníků. „Naše nové pivo patří do kategorie speciálních piv. Jedná se o silnější polotmavé pivo s vyšší plností a výraznějším chmelovým aroma. Pečlivě jsme vybrali a namíchali dva slady a zkombinovali jsme nejlepší odrůdy aromatických chmelů. Pivo pomaleji kvasilo v otevřených kádích spilky a nyní dokváší a zraje v ležáckých tancích našeho sklepa. Použitím vybraných surovin a naší léty osvědčené technologie výroby získá náš výroční speciál ojedinělý charakter chutě a vůně,” prozradil o přípravě piva vrchní sládek Richard Kornas. Příznivci Ostravaru si mohli dát výroční STO15° v hospodách již od začátku března. Během dalších dvou týdnů se pak výroční pivo dostalo do regálů obchodů. Podle Cieciotkové zde byla STOpatnáctka k dispozici v lahvích o objemu 0,5 litrů přibližně do dubna. Kromě toho, že mělo nové pivo několik ostravarských pivních nej (historicky nejsilnější pivo na čepu, nejsilnější polotmavý speciál, největší obsah alkoholu), mělo také jednu marketingovou zajímavost. Výroční pivo propagovali přímo jeho autoři: vrchní sládek pivovaru Richard Kornas a jeho pivovarský tým. V hlavní roli reklamní kampaně se postava vrchního sládka v novodobé historii pivovaru Ostravar objevila vůbec poprvé. „Doposud v našich reklamních kampaních vystupovali především místní party. Ať ty fotbalové nebo party kamarádů z okolních měst ,“ řekla manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. „V případě výročního narozeninového piva jsme se ale rozhodli filosofii naší prezentace obrátit.“ Ostravar totiž koncipoval své nové pivo jako poděkování místním partám za jejich loajalitu a přízeň. „Proto se v naší reklamě objevuje vrchní sládek se svou pivovarskou partou, který přináší pivo svým věrným štamgastům, “ dodala Cieciotková. Nová kampaň výroční Ostravar STO15° propagovala na billboardech, v tisku, v rádiu i na internetu. Vidět byla samozřejmě také v místech prodeje – v hospodách i obchodech. „Nakonec vše dopadlo dobře, ale v průběhu příprav reklamní kampaně to tak vždy nebylo,“ řekl Kornas, jinak rodák z Petrovic u Karviné. „Nejvíce mi dalo zabrat natáčení rozhlasové reklamy. Točili jsme čtyři různé spoty. Myslel jsem si, že za hodinu budeme mít vše hotovo. Z jedné hodiny byly ve výsledku čtyři a půl a já se při tom pořádně zpotil. Zato focení jsem si opravdu užíval,“ řekl Richard Kornas, který se v této roli objevil poprvé v životě. Své povolání by s rolí herce či modelu neměnil. „Byla to však pro mě zajímavá zkušenost,“ řekl vrchní sládek. Kreativu kampaně připravila agentura Jandl Praha, média nakoupila agentura Universal McCann. PR aktivity řídila agentura Walker a Lambert. Logo a celý obalový design byl prací Unity Design. (tisková zpráva pivovaru)
Středoevropskou pivovarskou skupinu StarBev, jejíž vlajkovou lodí byly Pivovary Staropramen, koupila v dubnu 2012 severoamerická pivovarská skupina Molson Coors Brewing Company. Cena transakce vyla zhruba 66 miliard korun. StarBev se sídlem v nizozemském Amsterdamu a v Praze provozoval ve střední a východní Evropě devět pivovarů. Akvizice StarBev dokonale zapadla do strategie Molson Coors rozšiřovat portfolio prémiových značek a působnost na rostoucí trhy po celém světě. Transakci musely nejdříve schválit některé evropské antimonopolní úřady. Její dokončení se předpokládalo ve druhém čtvrtletí roku 2012. Molson Coors je jednou z největších pivovarnických skupin na světě s provozy v Kanadě, USA, Velké Británii a mezinárodní pobočkou Molson Coors International (MCI). Do portfolia společnosti patří mimo jiné značky Coors Light, Molson Canadian a Carling. Nový vlastník PS prý neplánoval měnit ani receptury a chuť vyráběného piva.
Pivovar se v roce 2012 připravoval na svou již stopatnáctou letní sezónu. „V rámci přípravy investujeme do obnovy zařízení přes 50 miliónů korun,“ řekl vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. „To je nejvíce peněz za posledních 15 let.“ Na začátku nového tisíciletí nastoupil pivovar program dlouhodobého rozvoje a zlepšování výroby. Do jara 2012 stál tento program ostravský pivovar skoro čtvrt miliardy korun. Program dlouhodobého rozvoje a zlepšování výroby spočíval v tom, že každý rok především během zimních měsíců využíval Ostravar toto období s přirozeně nižší poptávkou po pivu k obnově a modernizaci výrobních zařízení. V roce 2011 takto Ostravar zmodernizoval spilku, v roce 2010 zase uvedl do provozu novou velkokapacitní myčku lahví. „Naše největší investice letos směřují do finálních technologií zpracování piva,“ řekl vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. „Kromě těchto investic máme v plánu vybavit novými přístroji naši laboratoř, která nám pomáhá střežit kvalitu našich piv. Za důležité považujeme také investice do ekologie provozu a bezpečnosti práce.“ Největší a momentálně probíhající investicí v pivovaru bylo vybudování nového přetlačného sklepa. „Přetlačné tanky slouží k uchování už filtrovaného piva. To znamená, že se jedná o pivo připravené rovnou ke stáčení,“ vysvětlil vrchní sládek. Ostravar v dubnu a květnu 2012 nainstaloval a zprovoznil 8 nových nerezových tanků v hodnotě téměř 20 miliónů korun. „Nové tanky mají větší kapacitu než 26 starých. Dokážeme v nich uskladnit celkem 7 tisíc hektolitrů piva připraveného rovnou ke stáčení,“ prozradil Richard Kornas. Ostravar si od nových tanků sliboval jednodušší manipulaci a sanitaci zařízení. „Nové tanky však mají také pozitivní vliv na ekologii – přinesou úspory ve spotřebě vody i eletřiny,“ upozornil Kornas.
Organizátoři hudebního festivalu Colours of Ostrava dne 29.5.2012 spolu s pivovarníky z Ostravaru představili sytě červený jedenáctistupňový festivalový ležák Ostravar RED, který Ostravar uvařil speciálně pro období blížícího se hudebního svátku. „Díky pivovaru Ostravar bude letos na Colours barevné i pivo,“ řekla při představení nového piva ředitelka festivalu Zlata Holušová. Nové pivo lidé mohli ochutnat již před festivalem. V hospodách, restauracích a obchodech Moravskoslezského kraje se objevilo na počátku června. „V uplynulých 115 letech jsme se nikdy nesnažili o to, aby měla naše piva jinou než tradiční pivní barvu. Nebyl k tomu důvod,“ uvedl při představení nového piva vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Po spojení s hudebním festivalem Colours of Ostrava se ale situace změnila. “Nechali jsme se barveným festivalem inspirovat a začali přemýšlet, zda by se dalo uvařit pivo, které by mělo tradiční chuťový profil Ostravaru, ale úplně jinou barvu a bylo tak na první pohled jiné,“ přibližil sládek příběh nového piva. Ostravar Red byl jedenáctistupňový ležák s obsahem alkoholu 4,9%. Ten v nabídce ostravského pivovaru doposud chyběl. Oproti běžným typům piv měl Ostravar Red netradiční sytě červenou barvu. „Výsledná barevná podoba každého piva je zpravidla dána typem použitého sladu, přičemž mezi nejčastější barvy patří různé tóny zlaté, hnědé a černá. My jsme ale chtěli docílit barvy, kterou by u chuťově tradičního piva nikdo nečekal,“ vysvětlil vrchní sládek. “Červená je přitom barva Ostravaru a ke značce tak přirozeně patří,” Podle Kornase ostravští pivovarníci od začátku hledali vhodný přírodní koncentrát, který požadované zabarvení piva způsobí. A nebylo snadné ho najít. „Hledali jsme totiž takový, který by našemu pivu dokázal dát novou barvu, aniž by výrazně ovlivnil jeho chuťový profil.“ Nakonec ostravští pivovarníci sáhli po přírodním koncentrátu z černé karotky. „Díky jeho účinkům získalo naše pivo nádhernou sytě červenou barvu, a přitom si uchovalo tradiční chuťové vlastnosti Ostravaru, což především znamená hořkost a říz,” řekl k novince z Ostravaru Kornas “Protože však jde o jedenáctistupňový červený ležák, je jeho hořkost ve srovnání s našim tradičním ležákem jemnější. Po vychlazení na optimálních osm stupňů pivo působí osvěžujícím dojmem. Což je pro teplé letní dny v době festivalu velký benefit a doufáme tak, že lidem zachutná,” dodal vrchní sládek.
Pivovar dne 24.10.2012 oslavil 115. narozeniny. K oslavě poslal do hospod 200 sudů narozeninového piva Ostravar STO15 zdarma. K oslavě narozenin uvařil Ostravar pro své příznivce další várku výročního speciálu Ostravar STO150. Poprvé uvařil Ostravar patnáctistupňové narozeninové pivo na jaře 2012 a pivo se setkalo s velmi pozitivním ohlasem. „Se stopatnáctkou jsme se opravdu trefili do chuti našich spotřebitelů, což rozhodně nebylo nic jednoduchého, protože jak víme, místní pivaři jsou velmi nároční. Stopatnáctka jim ale zachutnala natolik, že jsme od jara slýchali prosby, abychom ji letos ještě jednou uvařili,“ řekla manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. „Vyslyšeli jsme tedy tato přání a u příležitosti našeho výročí jsme připravili druhou várku stopatnáctky.“ Podle Zuzany Cieciotkové byl výroční speciál ve většině ostravarských hospod na čepu až do konce roku. „Do vybraných hospod k oslavě narozenin totiž posíláme pro naše příznivce 200 sudů, aby si s námi mohli připít na 115. narozeniny. Sudy budeme narážet najednou, a to v 18. hodin,“ dodala Ciecotková. Kromě výročního piva připravil Ostravar pro své příznivce v rámci narozeninových oslav soutěže, které budou probíhat v hospodách i na facebooku, speciální narozeninové noviny, narozeninovou exkurzi a pivovarskou školu. Mottem narozeninových oslav byl slogan „115 let zkušeností ničím nenahradíš”.
Pivovar přestal být na konci roku 2012 po osmi letech spolupráce partnerem FC Baník Ostrava. Klub a pivovar se rozcházely v dobrém, nešlo o rozchod, který by vzešel jen z jedné či druhé strany. Obě strany se na tomto kroku dohodly. Důvodem byl zvýšený tlak ligy, jejímž titulárním partnerem byl jiný pivovar. „S Baníkem jsme zažili 8 úžasných let, během kterých jsme se snažili klubu a jeho fanouškům přinášet zajímavé akce a projekty. Patřili jsme k nejstálejším finančním podporovatelům klubu. Jako místní patrioti jsme byli hrdými partnery této ikony našeho kraje. Bohužel zpřísněná marketingová pravidla první fotbalové ligy nám ani klubu již neumožňují dál smysluplně spolupracovat. Přejeme Baníku, aby se mu podařilo ustát tuto těžkou dobu a dostat se opět tam kam vždy patři. Mezi elitu klubového fotbalu u nás,“ řekl k ukončení spolupráce Pavel Barvík, tiskový mluvčí pivovaru, který byl i u zahájení spolupráce obou partnerů. „Zpřísnění pravidel přicházelo ze strany ligy postupně. Každým rokem jsme toho pro Baník mohli udělat méně a méně, jelikož se zmenšoval prostor pro naši prezentaci,“ dodal Barvík. Zatímco na začátku bylo v podstatě jediným zásadním omezením pro pivovar nemožnost čepovat své pivo na stadionu, v posledním roce spolupráce již Ostravar nemohl veřejně komunikovat ani to, že je partnerem klubu. Spolupráce mezi Ostravarem a Baníkem začala po mistrovské sezóně v roce 2004. Spojení dvou ikonických značek na Ostravsku vyústilo ve společnou marketingovou kampaň Jedno město, jeden tým a následně řadu dalších projektů.
Do nové pivní sezóny roku 2013 vstupoval pivovar s novým vrchním sládkem. Stal se jim zkušený pivovarník Roman Richter, který pivovarnictví vystudoval a má v něm 13 let praxe. Od založení pivovaru v roce 1897 byl jeho sedmnáctým vrchním sládkem. „K výběru nového vrchního sládka jsme přistoupili s maximální pečlivostí a odpovědností. Pivovar Ostravar je pro nás důležitou součástí naší firmy a osoba vrchního sládka jeho vůdčí osobou. Jsem tak rád, že jeho řízení bude mít v rukou právě Roman. Člověk se zkušenostmi i vizí.,“ vysvětlil v březnu 2013 Zdeněk Lux, výrobní ředitel společnosti Pivovary Staropramen, do které Ostravar patřil. Roman Richter měl 41 let a byl absolventem Fakulty chemickej a potravinárskej technológie na Slovenské technické univerzitě v Bratislavě. Třináct let působil v pivovaru Topvar. „Roman má nejen velké zkušenosti s pivovarským řemeslem a vařením piva, ale také s řízením výroby a vedení týmu zaměstnanců. A to pro nás při jeho výběru bylo rozhodující,“ uvedl Zdeněk Lux. „Navíc jsme hledali člověka, který dokáže Ostravar dále rozvíjet, pomáhat tvořit a naplňovat jeho strategii.“ „Stát se vrchním sládkem pivovaru Ostravar je pro mě velká čest, jde o pivovar s výtečným pivem a obrovskou tradicí“ řekl po svém nástupu do funkce Roman Richter. „Budu se snažit navázat na práci svých předchůdců a posunout ji zase o kus dál. Jako místní pivovar musíme být co nejblíže lidem v region a tomu přizpůsobit naše aktivity. To jsem si vytyčil jako hlavní cíl,“ dodal Richter. Roman Richter na pozici vrchního sládka vystřídal Richarda Kornase, který přijal nabídku vysoké manažerské pozice v jiném oboru potravinářství. Období jeho působení v Ostravaru bylo charakteristické uváděním řady inovací na trh a investicemi do postupné modernizace výrobních zařízení Z piv se do paměti místních nejvýrazněji zapsal především výroční speciál Ostravar STO15. Z investic šlo například o modernizaci spilky či chladících zařízení.

Nezapomenutelní ostravští sládci:
František Hörbinger
Byl to on, kdo uvařil první Ostravar. Proněmecky orientované vedení města mu nechtělo dovolit prodávat Ostravar v Ostravě. Kvalitou svého piva je přesvědčil.
Emanuel Kavalla
Měl před sebou obtížný úkol. Porazit konkurenční německy orientovaný Strassmannův pivovar. V třicátých letech minulého století začal mít Ostravar nad Strassmannem skutečně navrch a Kavalla po 37 letech na postu sládka odešel do penze.
Jaromír Franzl
Ztrojnásobil výrobu, podporoval tankové hospody, uvařil legendární piva Baník a Rubín a udělal z Ostravaru značkové pivo.
Petr Kovařík
Po privatizaci v devadesátých letech a navazujícím období hledání role Ostravaru na trhu znovu nastartoval pivovar směrem vzhůru. Svou prací přesvědčil nové vlastníky, že značku Ostravar stojí za to zachovat a investovat do ní. Za jeho éry začaly populární Slavnosti pivovaru.
Robert Kužela Dokázal dostat Ostravar mezi elitu piv v Česku a vybojovat s ním řadu pivních ocěnění. V roce 2005 získal Ostravar pod jeho vedením v soutěži Pivo České republiky dabl – tituly v obou hlavních kategoriích světlý ležák i světlé výčepní pivo. Za jeho éry vznikla novodobá pivní legenda – čtrnáctistupňový Strong.

Pivovar na začátek pivní sezóny se svými kolegy připravil všem příznivcům značky pivní lahůdku v podobě nefiltrovaného ležáku. Pivu s typickým zákalem, plností a příjemnou zakulacenou hořkostí dali ostravští pivovarníci jednoduše přímý a krátký název Nefiltr. Ostravar Nefiltr byl prvním počinem nového sládka, pod který bude podepsán. „Jako místní pivovar musíme být co nejblíže lidem v regionu a tomu přizpůsobit naše aktivity,“ řekl nový vrchní sládek. „Hledali jsme takové pivo, jehož chuťový profil, charakter i vlastnosti budou mít dlouhodobý potenciál spotřeby. Jedině takové se totiž může postupně dostat do široké distribuce k co největšímu počtu lidí,“ vysvětlil kritéria při hledání nového typu piva Roman Richter a dodal: „V tomto případě jsme nehledali pivo pro limitovanou edici, jako bylo několik našich posledních novinek, vařených ke specifickým událostem a někdy až s charakterem speciálu. Hledali jsme typ piva, který si budou lidé pravidelně vychutnávat a nám na delší dobu rozšíří portfolio.“ Ostravar Nefiltr byl pivem, které mělo základ v tradiční ostravarské receptuře. Jak už název piva napovídal, při jeho výrobě ostravští pivovarníci vynechali jednu část výroby – filtraci. V pivu tak zůstává řada jinak odfiltrovaných přírodních látek. „Nefiltr je pivo blízké tomu, jak ho míváme u nás v ležáckých tancích. Je typicky zakalený, má plné pivní tělo a také příjemnou zakulacenou hořkost. Vychlazený je příjemně osvěžující,“ popsal charakter nového ležáku Richter. Zajímavostí byla diskuze kolem názvu piva. Ostravar totiž jako pravděpodobně první pivovar u nás takto název zkrátil. „Ve zkrácení, přímočarosti i tvrdosti názvu vidíme symboliku. Myslíme si, že my Ostraváci přímí a tvrdí jsme. Věci říkáme na rovinu. Chtěli jsme tak, aby se naši příznivci v novém Nefiltru našli,“ řekla manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková. Proto i kampaň představující nové ostravské pivo ponese slogan „Nefiltrovaný. Přímý. Jako my.“ Nový Ostravar Nefiltr je spodně kvašený nefiltrovaný ležák s původní stupňovitostí 11,6% a s alkoholem 5,1%.
Pivovar uvedl v prosinci 2013 v Ostravě do provozu rekonstruovanou kontrolní laboratoř, která nepřetržitě dohlíží na proces výroby piva. Rekonstrukce laboratoře byla poslední velkou investicí Ostravaru v roce 2013, celkově v tomto roce pivovar investoval do modernizace více než 23 milionů korun. Základními parametry, které se v laboratoři sledují, jsou stupňovitost, alkohol, barva, čirost a pH. „Zatímco kdysi stanovení všech hodnot zabralo celé hodiny, dnes máme díky moderní laboratorní technice výsledky každého měření k dispozici během několika minut,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Roman Richter. Frekvence měření se podle něj neustále zvyšuje. „Naše kontrolní laboratoř nyní pracuje permanentně na tři směny. Denně provede 150 rozborů,“ řekl sládek. Příští rok má pivovar v plánu pořídit další nové přístroje. Pivovar kromě laboratoře investoval také do modernizace druhého oddělení spilky, tedy části, kde se kvasí pivo, do revitalizace ležáckých tanků, výměny membránových filtrů a modernizace dopravníků ve stáčírně. „Naší největší letošní investicí byla jednoznačně rekonstrukce druhého oddělení spilky, která je pro nás klíčová. Ta nás přišla na více než šest milionů korun,“ uvedl Richter. (zdroj: www.financninoviny.cz)
V roce 2014 již pivovar nevyráběl pivo Bazal (polotmavý ležák; alk.: 5,0 %; láhev; V distribuci od března 2009. V lednu 2010 ukončeno stáčení do lahví.)

Bývá tradicí, že se v průběhu Slavností pivovaru Ostravar čepuje i pivní speciál, uvařený pouze pro tuto příležitost. Nejinak tomu bylo i v roce 2014. Spolu s branami areálu pivovaru se 7. června otevřely i pípy a začaly chrlit černou třináctku s plnou chutí a výraznou hořkostí. Návštěvníci slavností tak mohli vůbec poprvé ochutnat černý pivní speciál Černá Barbora 13°. Sliboval to sládek Ostravaru Roman Richter:
• V pivovaru se vaří stále tradiční technologií spodního kvasu v otevřených kádích spilky. Jak se tento postup projevuje na kvalitě a charakteristice piva?
Kvašení piva v otevřených kádích spilky vytváří charakter Ostravaru. Na jedné straně to vyžaduje zvýšenou péči, protože připravovat pivo takto na spilce je mnohem citlivější než v uzavřených tancích. Odměnou nám je barvitá chuť a vůně našeho piva, kterou lidé oceňují.
• Jste vrchním sládkem v Ostravaru relativně krátkou dobu, čím jste podle vás nejvíce přispěl?
Ostravar vaří výtečná piva, má talentované lidi i úžasnou historii, kterou bychom si měli neustále připomínat a hledat v ní inspiraci do budoucna. Proto jsem po svém nástupu tolik stál o návrat Slavností pivovaru Ostravar i o pokračování v tradici vaření nových piv, což se daří realizovat. Pro Ostravar bylo vždy typické vaření specifických či speciálních piv. Jsem také rád, že naši majitelé oceňují význam tohoto regionálního pivovaru a pravidelně do něj investují, což je pro rozvoj pivovaru vždy velmi důležité.
• Na Slavnosti pivovaru Ostravar bývá tradicí i to, že se uvaří pivní speciál. Bude tomu tak i letos? Jaké pivo chystáte a v čem se bude lišit od současného portfolia pivovaru?
Ano, speciální pivo na slavnosti samozřejmě vaříme. Za 14 let se stalo neodmyslitelnou součástí slavností a lidé jsou vždy zvědaví na to, co pro ně připravíme tentokrát. Letos jsme pro ně uvařili opravdovou lahůdku. Poprvé v historii Slavností pivovaru Ostravar nabídneme našim návštěvníkům černé pivo. A ne ledajaké. Bude se jednat o prémiovou černou třináctku. Vyšší stupňovitost dává tomuto černému pivu vyšší plnost, chuť i vůni.
• Černá třináctka není úplně obvyklá. Spíše se černá piva vaří s nižší, nebo naopak daleko vyšší stupňovitostí. Proč jste zvolili zrovna třináctku?
V případě našeho nového piva jsme hledali inspiraci v naší historii. V počátcích pivovaru hrála černá piva velmi důležitou roli obzvláště černý speciál nazvaný Ostravský havíř, kterým se Ostravar na přelomu 19. a 20. století proslavil. Ostravský havíř byl pro nás zdrojem nápadů a myšlenek. Dá se říci, že jsme při přípravě nového piva zvolili obdobný postup. Dvě věci jsme ale změnili. Použili jsme tentokrát více sladů konkrétně čtyři a naše černé pivo nebudeme přislazovat. Ponecháme mu jeho přirozenou vyšší hořkost, která je pro Ostravar i celý Moravskoslezský kraj příznačná
• Pro náš region je typické, že lidé mají raději spíše dvanáctistupňové pivo s výraznou hořkostí. Proč si myslíte, že tomu tak je?
Ano, to je pravda. Moravskoslezský kraj je v tomto velmi specifický. V jiných částech republiky lidé silnější a hořká piva tolik nepreferují. Tady naopak ano. Důvod je podle mě historický. Souvisí to s tvrdším živobytím v tomto regionu. Čím těžší a fyzicky náročnější práci děláte, tím větší máte výdej energie. A energii musíte nějak doplnit. Chlapi tady vždy dobíjeli „baterky“ jídlem a pivem. Pivo muselo být správně hořké, aby podpořilo kvalitní trávení, dostatečná plnost a vyšší stupňovitost přinesly chuťový zážitek i uvolnění. Vznikla tak tradice, která trvá dodnes. S množstvím vypitých piv se to však dvojnásob nesmí přehánět. Ráno je potřeba vstávat a jít do práce. (zdroj: moravskoslezsky.denik.cz)

Barbora se vrátila. Už dne 4.12.2014 šlo ochutnat čerstvě uvařený tmavý speciál.
Nefiltrovaný a nepasterizovaný Velikonoční Ostravar 11° se připravoval v otevřených kádích na spilce a uzrál v ležáckém sklepě. Ve vybraných hospodách byl 3.- 6. dubna 2015.
Výstav piva:
rok 1994: 395 000 hl
rok 1995: 372 000 hl
rok 1997: 375 096 hl
rok 1998: 424 993 hl
rok 1999: 441 896 hl
rok 2000: 440 602 hl
rok 2001: 474 629 hl
rok 2002: 542 830 hl
rok 2003: 480 363 hl
rok 2004: 575 536 hl
rok 2006: 584 000 hl
rok 2007: 819 000 hl
rok 2008: 769 000 hl
rok 2009: 740 000 hl

You may also like...