Pivovar Hlinsko

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Resslova 260, 539 01 Hlinsko v Čechách

www.rychtar.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 

Rychtář Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Rychtář Grunt 11 %
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Rychtář Fojt
světlé výčepní pivo
alk.: 4,0 %;

Rychtář Natur
světlý ležák nefiltrovaný
alk.: 4,8 %

Rychtář Rataj
čtyřikrát chmelený světlý ležák, při jehož výrobě se používá speciální odrůda aromatického chmele a také metoda tzv. „chmelení za studena“
alk.: 5,0 %;

 
   
  • TEXT

Starší info:
I když byl pivovar založen v roce 1912, byl třetím nejmladším velkým pivovarem v Čechách (před Nošovicemi a Mostem). Před založením se v Hlinsku čepovalo pivo z 15 různých pivovarů. Zvláště v zimních měsících se vyskytovaly obtíže. Často nedošlo pivo včas, někdy bylo napolo zmrzlé a jestliže byla vánice nedorazilo vůbec. Od svého založení až do roku 1948 nesl pivovar název Společenský pivovar v Hlinsku. Výstav byl během první republiky okolo 25 000 hl. Oblíbený byl tehdy 12o tmavý Hlinecký granát. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1.ledna 1948 znárodněn „Společný pivovar v Hlinsku, akciová společnost“, Hlinsko v Čechách (majitel akciová společnost). Po znárodnění byl pivovar od roku 1948 do roku 1990 součástí podniku Východočeské pivovary n.p., který se poté změnil na Pivovary Hradec Králové s.p. V roce 1977 se rozhodovalo o další existenci pivovaru. Přestala se vyrábět 11o , zbyla pouze 10o . Téhož roku však pivovar obdržel titul za pivo vzorné jakosti a obnovil výrobu 12o sudového piva. Od roku 1981 se 12o opět stáčela do lahví. První veřejná obchodní soutěž na prodej pivovaru proběhla v červenci 1994. Vítěz tehdy ve stanovené lhůtě peníze nesložil, proto vyhlašovatel Fond národního majetku ČR výsledek zrušil. V roce 1995 podnik vystavil rekordních 80 621 hl (z toho 10 %: 45 000 hl, 12 %: 35 000 hl). Pivovar vsadil na svůj region, ale prosadil se např. i v Harrachově (4 hostince) nebo Brně. V roce 1995 pořádal pivovar Svátek piva. Čepovala se dvanáctka, světlá, řezaná i tmavá za 7 Kč. Při akci se vytočilo 4 500 hl piva. K dostání byly pivovarské suvenýry, konaly se pivní soutěže. Ředitelem pivovaru byl Milan Vedra. V únoru 1996 vyhlásil FNM ČR opakovanou veřejnou soutěž o pivovar. Minimální cena byla stanovena ve výši 12,55 mil. Kč. Zvítězila firma ZP Consult s.r.o. z Hradce Králové. Ve stanovené lhůtě však opět nebyl pivovar zaplacen a tudíž zůstal i nadále ve vlastnictví státu. Dne 1. října 1996 získal pivovar v privatizaci česká společnost IMEX Premium spol. s r.o. Tato společnost okamžitými investicemi do výroby a odbytu zabezpečila další rozvoj pivovaru. Pivovar vystavil od ledna do září roku 1999 celkem 62 500 hl piva, což bylo o 20 % více než za srovnatelné období roku 1998. Rekordních 82 633 hl piva vystavil podnik v roce 1999, což byl meziroční nárůst téměř 20 %. Pivovar touto produkcí zcela vytížil svou technologickou kapacitu. „Ležáky a vícestupňová piva se na výstavu podílela více než polovinou, přičemž 70 % prodeje společnost realizovala v sudech,“ řekl ředitel pivovaru Milan Vedra. Tržby pivovaru v roce 1999 vzrostly o 20 % na téměř 75 mil.Kč, hospodaření společnosti za rok 1999 bylo vyrovnané. Ředitel a spolumajitel pivovaru byl v roce 1999 Milan Vedra.

Pivovar podle ředitele Milana Vedry v roce 2000 každý měsíc prodával výrobků víc než v roce 1999. Podnik zvýšil ceny svého piva v březnu 2000. V červnu 2000 u piva zaznamenali nárůst asi o 20 %, u nealkoholických nápojů, které pro pivovar vyráběla jiná firma, odbyt vzrostl o 15 %. Pivovar za osm měsíců roku 2000 vystavil celkem 64 000 hl piva, což bylo o 7500 hl více než za stejné období roku 1999. „V roce 2000 jsme plně naplnili kapacitu a nárůst výstavu piva o 6 300 hl byl na hranici možností,“ uvedl v lednu 2001 ředitel pivovaru Milan Vedra. Pivovar dosáhl při výstavu piva 88 935 hl i rekordních tržeb ve výši 86 miliónů Kč. V květnu 2001 nákladem 2,5 mil. Kč uvedl do provozu novou spilku, která přispěla k rozšíření kvasné kapacity pivovaru. Dalších šest miliónů korun podnik v roce 2001 věnoval na rekonstrukcí budov a obnovu technologie. Zvýšení pořizovacích nákladů na vodu, slad i chmel přinutily pivovar zdražit od 9.dubna 2001 prodejní ceny všech druhů svých piv. „Nejen cena základních surovin, která v roce 2001 vzrostla nejrazantněji, ale i nárůst ceny plynu a většiny materiálů i surovin nutných pro výrobu piva, nás k tomuto kroku donutila,“ zdůvodnil navýšení ceny ředitel a sládek pivovaru Milan Vedra. U lahvových piv byla desítka a jedenáctka dražší o 25 haléřů a u dvanáctky a patnáctky o 30 haléřů. U sudových byla desítka a patnáctka zdražena o 40 haléřů, jedenáctka o 50 haléřů a všechny druhy dvanáctky včetně kvasnicové dražší o 55 haléřů na půllitru. Tento krok však podle Vedry pivovar nahradil trvalou kvalitou piv, která jsou vyráběna klasickou technologií, a v neposlední řadě i kvalitním a odborným servisem pro odběratele. „Potvrzuje to stálý zájem odběratelů nejen na Chrudimsku. Například v Krkonoších se stal Rychtář pojmem,“ dokládal Milan Vedra. Dvůr pivovaru zaplnily 15.září 2001 tisícovky lidí. Konal se zde totiž Den otevřených dveří. Celá akce vzbudila u veřejnosti obrovský zájem a jediný pivovar v chrudimském okrese se ocitl doslova v obležení návštěvníků. „Jsme spokojeni. I ohlasy veřejnosti jsou kladné,“ řekl 17.9.2001 ředitel Milan Vedra. Další obdobná akce se v pivovaře měla uskutečnit podle slov ředitele v roce 2003. „Za dva roky budeme slavit devadesáté výročí založení Rychtáře. Chceme připravit ještě pestřejší program,“ doplnil Milan Vedra. V roce 2001 pivovar k 88 letému výročí založení vyrobil pivo Výroční Rychtář 19 % (polotmavý ležák; alk.: 8,8 %; extrakt pův.mladiny: 19,13 %). Na vývoz do Německa putovalo pivo s názvem Königgrätzer Löwe 12 % (tmavý ležák; alk.: 4,5 % a světlý ležák; alk.: 5,0 %). Celkem o 3 % se v roce 2001 snížil výstav pivovaru. „Podepsaly se na tom hlavě špatné klimatické podmínky především v první polovině roku,“ konstatoval ředitel společnosti Milan Vedra.

Na počátku roku pivovar rozšířil sortiment o jednu z novinek, jež byla vyrobena pod patronací hejtmana Pardubického kraje Romana Línka. Šlo o 12stupňový polotmavý ležák Hejtman, který doplnil nabídku lahvových piv.
Výstav pivovaru za I. čtvrtletí 2002 dosáhl výše 18 200 hl piva a stoupl tak na 102 % skutečnosti předchozího roku . Společně s pivovarem Polička byl jediným na Pardubicku, který zvyšoval produkci. Tržby pivovaru meziročně vzrostly o 8 % téměř na 20 miliónů korun, sdělil ředitel podniku Milan Vedra. Necelou polovinu výstavu představovaly ležáky, 70 % piva firma prodala v sudech a zbylých 30 % v lahvích.
Pivovar vystavil do pololetí roku 2002 celkem 42 500 hl piva, což bylo o 4 % více než ve stejném období roku 2001. Ředitel pivovaru Milan Vedra růst připsal zejména teplému počasí. „Celkový výstav piva za polovinu letošního roku je tak druhým nejvyšším prodejem v dosavadní historii pivovaru a svojí výší řadí hlinecký pivovar na první místo v Pardubickém kraji,“ řekl. Necelou polovinu výstavu pivovaru představovaly ležáky a vícestupňová piva, 70 % piva firma prodala v sudech a zbylých 30 % v lahvích. Export představoval zhruba 1 % výstavu a směřoval do Německa. Vzhledem k tomu, že kapacita pivovaru byla prakticky naplněna, musela firma investovat do rozšíření výroby. Nová spilka začala sloužit již v druhé polovině roku 2002. Do vybudování nového oddělení kvasných kádí v roce 2001 pivovar investoval přes čtyři milióny korun. V roce 2002 pivovar hodlal do rekonstrukcí a další obnovy technologie vložit dalších téměř pět milionů korun. Pivovar zaměstnával včetně vlastní dopravy průměrně 60 lidí.
Do ledna 2002 bylo sídlo vlastníka, tedy společnosti IMEX Premium, s.r.o., Hradec Králové, Na Hrázce 215, 500 09. Společníci do dubna 2002 byli Ing.Jiří Vávra a Milan Vedra. Poté se stali společníky s rovnocenným podílem Ing. Ladislav Valtr a Milan Vedra.
S ležákem Hejtman uspěl pivovar v srpnu 2002 na 45. ročníku Žateckých slavností chmele.
„V červenci 2002 jsme zdražili půl litru piva podle druhu o 30 až 50 haléřů. Zatím máme solidní ekonomické výsledky a úpravu cen ve výhledu žádnou nemáme,“ potvrdil v prosinci 2002 ředitel Milan Vedra.
Pivovar v roce 2002 mírně zvýšil výrobu na 86 095 hl piva, což byl druhý nejlepší výsledek v historii podniku. Pivovar si tak udržel pozici největšího výrobce zlatavého moku v Pardubickém kraji. „Naše tržby podle předběžných výsledků vzrostly meziročně zhruba o 5 % na 92 milionů korun,“ sdělil ředitel Milan Vedra. Z uvedené výroby prodal pivovar téměř 70 % piva v sudech, zbývajících 30 % k zákazníkům putovalo v lahvích. Podíl ležáků a vícestupňových piv z celkové výroby činil necelou polovinu. Export piva představoval přibližně procento z celkové produkce podniku a směřoval do Německa. Pivovar včetně vlastní dopravy zaměstnával průměrně 60 lidí, jeho majitelem byla od privatizace v roce 1996 společnost s ručením omezeným Imex Premium Hlinsko v Čechách. Hospodaření pivovaru bylo v roce 2002 ziskové, stejně jako v předchozích letech.
Dobrušský pivovar, v němž se pivo naposledy vařilo v roce 1995, měl opět ožít. Výrobu sladu a částečně také zlatavého moku v něm hodlala obnovit pivovarnická společnost IMEX Premium, která uzavřený závod koupila od státního podniku Pivovary Hradec Králové v konkursu, řekl jednatel hlinecké společnosti s ručením omezeným IMEX Premium Ladislav Valtr. Nový majitel, kterému v roce 2003 patřil pivovar v Hlinsku, do areálu hodlal postupně investovat přes 20 miliónů korun.
Pivovar naposledy zdražoval v létě 2002, kdy zvýšil cenu půllitru piva podle druhu o 30 až 50 haléřů. Na letní sezónu 2003 zdražovat nehodlal. „Nyní o tom neuvažujeme,“ řekl v červnu 2003 ředitel pivovaru Milan Vedra.
„Našim odběratelům nabízíme rychlý a kvalitní servis tak, abychom mohli přesně reagovat na jejich přání,“ řekl v červnu 2003 ředitel Milan Vedra s tím, že kolem 90 % piva končilo u zákazníků v Hradeckém a Pardubickém kraji. Ve výrobě zvláštních speciálních piv Hlinečtí budoucnost svého pivovaru také neviděli. „Nyní naše tři speciální piva tvoří do 3 % produkce a bereme je jako doplnění nabídky,“ uvedl Vedra. V současnosti, v době převládajících výrobců unifikovaných piv, šlo však podle něj pokládat za „speciál“ již i pivo vařené klasickou technologií, jak to dělal i hlinecký pivovar. „Klasickými postupy vyrobené dobrušské pivo Rampušák však bude k mání pouze v místě vaření v Dobrušce,“ uvedl Vedra.
Spokojenost pivovarů s létem 2003 potvrdil i Milan Vedra. „Jedeme na plnou kapacitu. V létě se pravidelně prodej piva zvyšuje téměř dvojnásobně, ale letos v červenci jsme vyrobili o 10 % více než loni,“ uvedl Vedra. Podle něj však počasí neovlivňovalo spotřebu piva jen v létě. „Pro pivovary je ideální, když je teplo celý rok a slunečné počasí vydrží třeba už od dubna,“ sdělil ředitel.
Pivovar bilancoval uplynulých 90 let. Přichystal proto velkolepé oslavy. Větší, než kdy jindy v minulosti. A bylo proč. Odolal nejen konkurenci nadnárodních společností, ale dokázal též expandovat. Stal se osvědčenou značkou doma i v zahraničí. „Konkurence je tvrdá. Řada východočeských pivovarů proto už zanikla. My bychom měli tento tlak ustát. Podařilo se nám stabilizovat výrobu, zabydlet se v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, proniknout na Olomoucko, Brněnsko a do Prahy. Exportujeme také do Německa. I do budoucna bychom rádi zůstali ryze českou společností,“ představil pivovar jeho ředitel a sládek v jedné osobě Milan Vedra.
Nebýt vytrvalého deště, přišly by na oslavy 90.výročí založení pivovaru dne 13.9. daleko větší davy. I tak se na nádvoří, ve výrobních prostorách a poprvé i na zahradě pivovaru vystřídalo průběžně sedm tisícovek lidí. Pět tisíc návštěvníků se přitom zajímalo o exkurzi, kterou zajišťovalo šest zdejších zaměstnanců. Mohli vidět varnu, spilku a sklepy. K tomu jim vyhrával Dětský dechový orchestr ZUŠ Hlinsko, Hlinečanka, soubor Kohoutek a skupina Trampoty. V zahradním amfiteátru pak duněl rock v podání místních kapel Torzo, Artur, Metal Jan a Motouz. Nedostalo se jen na Katapult, jemuž liják znemožnil před půlnocí vystoupit. Stejně dopadli i parašutisté, kteří si netroufli za snížené viditelnosti seskočit. A tak pověstnou třešničku na dortu obstaral po 21. hodině více než dvacetiminutový ohňostroj nad pivovarem. Tak jako žíznivě pila kapky deště po dlouhotrvajících parnech vyprahlá zem v zahradě, stejně dychtivě si počínali i pivaři. Nedbali náhlého ochlazení a za „oběť“ jim padlo během jediného dne neuvěřitelných 18 tisíc půllitrů piva! Rychtář se chtěl před svými příznivci a hosty patřičně vytáhnout a přichystal ke svým narozeninám vedle stávajících sedmi druhů točeného a lahvového piva jednorázově polotmavý Rychtář Výroční Speciál 13,9 % (alk.: 6,0 %). Pivo bylo v omezeném množství naplněno i do lahví a prodáváno ve firemní prodejně u pivovaru. (13,9 % proto, že oslavy připadají na 13. září). „Bude u nás k mání až do vyprodání zásob,“ tvrdí Milan Vedra. „Počasí nás docela vypeklo, a tak se Den otevřených dveří nekonal, jak jsme si původně představovali. Chceme se proto omluvit za výpadky v programu, jež způsobil déšť,“ řekl vzápětí ředitel. Pivovar se ale do budoucna chystal zprovoznit zahradní areál s pódiem, a tak zde o další společenské akce neměla být nouze.
Velký úspěch přinesla pivovaru účast na 46. ročníku Dočesné. Dvoudenní slavnosti u příležitosti ukončení sklizně chmele se každoročně konají v Žatci. Jejich součástí byla kromě jiného i odborná degustace piv. Rychtář si tentokrát na Vysočinu přivezl hned dvě prvenství, jednu stříbrnou medaili a také jedno čtvrté místo. Odborníci z Chmelařského institutu posuzovali více než šedesát vzorků zlatavého moku z pivovarů z celé ČR. „V kategorii speciálů získala patnáctka Rychtář Speciál první místo. Mezi polotmavými pivy byl jako nejlepší degustátory vyhodnocen náš Hejtman. S tímto pivem jsme obhájili prvenství z loňského roku,“ uvedl ředitel Milan Vedra. Druhé místo pak odborníci přisoudili mezi tmavými ležáky dvanáctistupňovému Malvazu. Jako velmi kvalitní umístění pak ředitel Vedra hodnotil i čtvrtou příčku hlinecké jedenáctky Standard. „Degustace je prováděna anonymně a má svá přísně stanovená kritéria. Není to tedy jen nějaká ochutnávka,“ doplnil vzápětí Milan Vedra.

Pivovar používal pro svoji výrobu vodu z vodovodního řadu, jejímž zdrojem je Hamerská přehrada. Šlo o vodu měkkou. Kapacita zdejší varny byla 160 hl horké mladiny na jednu várku. Varna byla dvounádobová a na podzim 2003 zde plánovali rekonstrukci varního kotle. Slad pivovar nakupoval od dvou soukromých českých sladoven, a to v Prostějově a Kounicích. Chmel zde používali hlávkový – žatecký. Kvasnice pro hlavní kvašení zlatavého moku nakupoval Rychtář v Budvaru. Spilka měla kapacitu 2400 hl – osm kádí po 300 hl, která byla v provozu už od roku 1972. V závěru roku 2003 byla do provozu uvedena nová spilka v prostoru nad ležáckými sklepy. Její kapacita byla 3000 hl a tvořilo ji dvacet nerezových kvasných kádí. Byla vybavena řízením kvasného procesu včetně řízení teplotního režimu a filtrace přiváděného vzduchu. Do ležáckých sklepů se v Hlinsku vešlo celkem 9700 hl moku. Pivo zde zrálo v tancích o objemu 140 až 230 hl. Kapacita místní stáčírny lahví byla deset tisíc lahví za hodinu. Stáčírna sudů Keg dokázala naplnit za stejný čas padesátku obalů.
Pivo nebylo pasterováno, pro zachování trvanlivosti v Hlinsku používali speciální mikrofiltr.
Renomovaný fotograf Ladislav Vašek z Hlinska, jehož díla zhlédlo několik finských měst, zaměřil v listopadu 2003 objektiv svého fotoaparátu na zdokumentování interiérů pivovaru. „U příležitosti letošního výročí pivovaru jsem s použitím objektivu rybí oko zachytil, jak vypadá vnitřek pivovaru v roce svých významných oslav,“ uvedl Vašek. Černobílé fotografie v hnědém tónu o rozměrech dvacet na třicet centimetrů vkusně zarámované byly ozdobou velké zasedací a společenské místnosti pivovaru. Dýchaly zvláštní atmosférou i světlem a byly mezi nimi neobvyklé záběry, například ležáckých tanků, spilky, lahvovky, sklepů a dalších prostor tak, jak je běžný návštěvník neviděl.
Pivovaru se podle jeho ředitele Milana Vedry v roce 2003 dařilo. Výstav zvýšil asi o 1 % na 86 860 hl a tržby se předběžně zvýšily asi o 5 % z 92 miliónů korun v roce 2002. Významnou roli sehrálo příznivé počasí v létě, které položilo základ dobré sezóně, řekl Vedra. Produkce pivovaru mířila z 99 % na tuzemský trh, kde měl asi 600 odběratelů. Nejdále se zlatavý mok z Hlinska čepoval například v restauracích v Luhačovicích a Malenovicích na Moravě. Zbylé procento pivovar exportoval německému zákazníkovi poblíž Berlína.
V roce 2003 pivovar vyrobil na zakázku pro Original Czech Beer Chateau Bar v Praze pivo Chateau Lager (světlý ležák; alk.: 5,0 %).
Milovníky hlineckého desetistupňového piva Rychtář, kteří si ho šli koupit do obchodů v Proseči či Jarošově na Chrudimsku, čekalo na jaře 2004 překvapení. Lahvová desítka se totiž dodávala do obchodů v jedenácti vesnicích mikroregionu Toulovcovy Maštale s novým názvem Toulovec. „Snažíme se, aby o nás lidé věděli. Specifické pivní etikety považujeme za nenásilný propagační prostředek. Doufáme, že návštěvníky našeho kraje zaujmou jako dárek z výletu i jako sběratelská kuriozita,“ řekl manažer mikroregionu Leoš Malina. „Připravujeme zvláštní dodávky lahvové desítky označené jako Toulovec do prodejen v mikroregionu Toulovcovy Maštale. Zákazníky mohu ubezpečit, že půjde o desetistupňové pivo Rychtář, na které jsou zvyklí. Bude to vyznačeno i na jeho etiketě. Pouze v oblasti Maštalí se bude prodávat pod jiným názvem,“ řekl ředitel pivovaru Milan Vedra. Podobné změny názvu a etiket hlineckého piva jsou na přání odběratelů prý prováděny i na lahvích dodávaných například do Německa.
Zvýšený prodej zaznamenali v pivovaru v létě 2004. „Prodej šel samozřejmě nahoru, je to dáno počasím,“ prohlásil v srpnu 2004 ředitel Milan Vedra. Měsíční výstav se pohyboval kolem 9 500 hl. Nosnými produkty pivovaru byl ležák a výčepní pivo Rychtář a polotmavá dvanáctka Hejtman.
Pivovar bodoval v srpnu 2004 na soutěžní přehlídce piva při Dočesné v Žatci. Na pivních slavnostech, které zakončily sklizeň chmele, byla polotmavá dvanáctka Hejtman vyhodnocena jako druhé nejlepší pivo z padesáti zúčastněných. Na třetím místě skončila hlinecká světlá desítka Klasik.
Dne 27.8.2004 vyrazil z Vysočiny do Švédska první kamion naložený pivem Rychtář. Uvedl to ředitel podniku Milan Vedra. Po sousedním Německu se stalo severské království další zemí, kde pivo z Hlinska ochutnali. „V Německu už máme stabilní odběratele. Je tam evidentní každoroční nárůst exportu. Letošek je v tomto směru velmi výrazný. Oproti loňsku bychom mohli na konci roku dosáhnout až stoprocentní růst. Z celkového výstavu našeho pivovaru tvoří export sice jen dvě procenta, ale objem se zvedá,“ tvrdil Vedra. Kontakty se švédskými odběrateli navázal Rychtář asi před čtyřmi měsíci. Od té doby vedly obě strany jednání o podmínkách kontraktu. Mimo jiné, v jakém balení pivo na sever Evropy poputuje. „Kamion bude naložen asi tísíci bednami piva v kartonech,“ doplnil ředitel. Pokud šlo o budoucí spolupráci se Švédskem, bylo vedení pivovaru zatím opatrné. „Uvidíme, co se z prvního kontaktu vyvine,“ nechtěl předjímat Vedra. Spolupráci však neodmítal. Podle něj Rychtář dostával denně minimálně jednu novou poptávku po pivu. „Záleží ale na podmínkách jednotlivých kontraktů,“ řekl ředitel. Odbyt hlineckého piva byl za prvních osm měsíců roku 2004 na zhruba stejné úrovni jako v roce 2003. I když se prý do čísel negativně promítlo nepříznivé počasí, například v červenci, výsledky by měly být pro pivovar dobré. „Už za první půlrok je patrné, že si stále držíme pozici největšího pivovaru v Pardubickém kraji,“ uzavřel ředitel.
„Nemalou roli samozřejmě hraje určitý místní patriotismus. Každý malý pivovar má totiž svůj regionální okruh, kde jsou lidé na místní pivo zvyklí. Důležitější je však kvalita piva, dobré služby pivovaru a také příznivá cena. Není to ale levné pivo, které se prodává v supermarketu za 4 koruny,“ sdělil v září 2004 ředitel Milan Vedra. Určitá cesta rozvoje malých pivovarů se naskýtala ve vývozu piva do zahraničí. „Vývoz nám oproti loňskému roku vzrostl na dvojnásobek. Před čtrnácti dny nám po jednáních, která trvala čtvrt roku, odjel první kamion do Švédska. Vypadá to, že spolupráce se Švédy se bude rozvíjet. Rozšířil se také okruh odběratelů v Německu,“ uvedl Vedra a připomněl, že export představoval asi pět procent produkce pivovaru. „Nosným programem však zůstává zásobování stálých odběratelů,“ dodal.
Hlineckého Rychtáře mohli pít lidé i v kraji Vysočina. „Statistiku si sice krajově nevedeme, nicméně naše pivo se na Vysočině prodává, hlavně na Havlíčkobrodsku a Žďársku, prodáváme ale i v Jihlavě. Velký prodej máme v regionech těsně sousedících s Hlinskem, například kolem Vojnova Městce nebo Krucemburku,“ řekli v pivovaru.
Ředitel pivovaru Milan Vedra drobnou úpravu cen v řádu desetníků v průběhu roku 2005 nevylučoval. „Na léto máme navařeno dostatečné množství piva. V nabídce je šest druhů lahvového a sudového piva. Za pět měsíců letošního roku jsme prodali více zboží než vloni,“ dodal v červnu 2005 Vedra.
Na Hlinecku si pivaři potrpí na místní pivo. Ti, kteří jezdí do Hlinska autem z Chrudimi, vědí, že už od Nasavrk se téměř v každé hospodě čepuje hlinecký Rychtář. Lidé místní pivo pijí nejen kvůli ceně, která bývá ve srovnání s celostátními pivy nižší, ale i kvůli tradici. „Sázíme na kvalitu, tradici, pivní patriotismus, a hlavně nízkou cenu. Věříme, že naše pivo lidem chutná a mezi sebou si o tom řeknou. V okolí Hlinska se točí ve většině restaurací a lidé žádného jiného piva více nevypijí,“ řekl v červenci 2005 ředitel pivovaru Milan Vedra.
Pivovar prodal za první pololetí roku 2005 celkem 42 041 hl piva. Oproti stejnému období předešlého roku šlo o nárůst zhruba 4,5 %. „Nejvíce jsme prodali světlé dvanáctky, která představuje 47 % z celkového prodeje,“ tvrdil v červenci 2005 ředitel pivovaru Milan Vedra. Tři procenta produkce Rychtáře za prvního půl roku mířila do zahraničí, a to především do Švédska, Německa a Itálie. „Je to téměř tolik jako za celý loňský rok. Exportujeme všechny u nás vyráběné druhy,“ doplnil Vedra. Kromě zlatavého moku byl Rychtář producentem sudové limonády. Té za první pololetí Hlinečtí prodali tisíc hektolitrů. Pivovar přistoupil také k úpravě cen, a to směrem nahoru. Podle ředitele nešlo ovšem o razantní zdražení. „V případě lahvových jedenáctek a dvanáctek došlo k navýšení ceny o deset haléřů na půllitru. Desítka a patnáctka zůstaly nezměněny,“ vysvětlil Milan Vedra. V případě sudových piv zdražil Rychtář o dvacet haléřů na půllitru desítku a patnáctku. U jedenáctky a dvanáctek došlo ke zvýšení o třicet haléřů. Rozhodujícím faktorem, který donutil hlineckého výrobce ke zvýšení cen, však nebyl nárůst cen základních surovin nutných pro výrobu. „Především však postupné zdražení energie, plynu a nafty,“ vysvětlil ředitel. Zejména vývoj cen nafty byl pro pivovar velmi nepříznivý. Distribuci si totiž zajišťoval vlastní dopravou. Většina pivovarů přistoupila ke zdražení už v březnu a dubnu 2005. „My jsme se snažili ceny držet co nejdéle. Přesto jsme se tomu od 1. července nevyhnuli,“ uzavřel Vedra.
Dne 10.září 2005 proběhl v pivovaru Den otevřených dveří. Ten začal už v 10 hodin dopoledne, kdy vystoupil Dětský dechový soubor ZUŠ Hlinsko a po něm Hlinečanka. Pro návštěvníky byla připravena exkurze pivovarem. Celý den také probíhaly různé pivní soutěže o věcné ceny. Odpoledne jste mohli shlédnout historický šerm. V celém areálu bylo mnoho stánků s občerstvením, suvenýry a s propagačními předměty,… V pivovaru hráli také hudební skupiny, ať už to byl Motouz, Tři sestry revival Banda, či Anna K, nebo skupina Turbo. O půl desáté na návštěvníky také čekal velký ohňostroj. Vše bylo ukončeno přesně o půlnoci.
K příležitosti Dne otevřených dveří (10.9.2005) uvařil pivovar třináctku s názvem Hlinecké speciální polotmavé pivo (alk.: 6,0 %).
„Rok 2005 dopadl vcelku dobře, prodali jsme 86 500 hl piva, což je na úrovni předchozích let,“ řekl Milan Vedra, spolumajitel pivovaru s tím, že kapacita výroby je do 90 tisíc hektolitrů ročně. „Spíše se objevujeme jako partneři různých akcí v regionu Hlinecka,“ řekl Vedra. Cizinci vypili dvě až tři procenta z celkové výroby.
Mnohé české pivovary na počátku roku 2006 své produkty zdražily. Hlinecký Rychtář zatím ceny držel, ale ani zde se zvýšení cen nevyhnou. Mělo k němu dojít ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Uvedl to ředitel pivovaru Milan Vedra. „Nejde o to, že by docházelo ke zdražování vstupních surovin, jako je slad a podobně. Dochází ovšem k zásadnímu růstu cen energií – plynu. A také nafty, což je pro nás podstatné vzhledem k tomu, že naše výrobky distribuujeme vlastní dopravou,“ vysvětlil v únoru 2006 Vedra. Skutečnost, že zdražily ostatní pivovary nebo větší producenti, by podle ředitele sama o sobě vliv na cenovou politiku Rychtáře neměla. Hlinečtí ovšem nemohli nereagovat právě na zvyšování nákladů na energie. „K úpravám cen tedy dojde, ale bude to v řádech desetihaléřů,“ podotkl ředitel.
Pivovar vsadil na dobrou muziku. Už počtvrté pořádal v roce 2006 na svém dvoře sérii koncertů rockových a beatových skupin nazvanou Léto s Rychtářem, na kterém vystoupily kapely, jako jsou Tři sestry, Divokej Bill nebo Znouzectnost. „Podle mě je to takové hrabalovské spojení pivovaru s kulturou. Ostatně pivo bezesporu patří ke kapelám, jako jsou Motouz, Znouzectnost nebo Tři sestry, které odjakživa koncertovaly po hospodských sálech,“ uvedl v červnu 2006 ředitel Milan Vedra. Koncerty v pivovaru byly pro lidi z Hlinska a okolí velkou společenskou událostí, na kterou se město těšilo.
Pivovar zaznamenal další úspěch. Tentokrát ve 13. ročníku soutěže Cena českých skládků. Rychtář získal se svojí světlou patnáctkou Cenu sládků speciál 2006 za třetí místo v kategorii speciálních piv. „ Do soutěže bylo přihlášeno 54 značek z 35 českých pivovarů,“ poznamenal v prosinci 2006 ředitel Milan Vedra. Po třetím místě speciální třináctky ve 12. ročníku soutěže se tak Rychtáři podařilo i tentokrát „bodovat“ u odborné veřejnosti. Cenu totiž udělovali sládci na základě anonymní degustace.
Celkem 83 209 hl piva prodal pivovar v roce 2006. „Ze 69 % se na výsledku podílel prodej piva v sudech, zbývajících 31 % opustilo pivovar v lahvích. Nejprodávanějším výrobkem byla světlá dvanáctka, jejíž objem prodeje dosáhl přes 46 % z celkového výstavu, tedy téměř 39 tisíc hektolitrů. Dalších 30 % z celkového prodeje patřilo světlé jedenáctce,“ uvedl ředitel pivovaru Milan Vedra. Do zahraničí exportoval Rychtář téměř 1800 hektolitrů piva, a to především do Německa a Švédska. „Nejžádanějším výrobkem u zahraničních odběratelů byla opět světlá dvanáctka, které se v sudovém provedení prodalo více než 70 % z celkového objemu vývozu,“ dodal Vedra. Kromě toho pivovar dodal na trh téměř 2600 hektolitrů sudových limonád.
Od středy 30.května 2007 byla ve studiu na Karlštejně skupina Josef IX. & Ultrablue, aby zde natočila pro pivovar Rychtář nový singl s písní Léto s Rychtářem. Skladba měla oslovit co nejvíce Hlinečáků, a tak kapela neváhala zasadit do jejího děje i ředitele pivovaru Milana Vedru, kterého zmiňovala v textu: „Hej, hej, Vedro sudy narážej“.
Pivovar prodal v prvním letním měsíci o tři sta hektolitrů piva více než v květnu. „Počasí a nápoje jedno jest. Samozřejmě máme největší prodeje v letních měsících. Více piva se prodává ale také v období Vánoc,“ řekl v srpnu 2007 ředitel pivovaru Milan Vedra. „Pivo dodáváme hlavně do okolních regionů. Do Hlinecka a Chrudimska, Pardubicka a Královéhradecka. Zavážíme ovšem také na Moravu na Zlínsko a do okolí Luhačovic,“ dodal Vedra.
Pivovar uspěl na jedné z nejprestižnějších degustačních přehlídek zlatavého moku s názvem „Pivo České republiky“. Její 11. ročník se uskutečnil v Českých Budějovicích pod záštitou ministerstva zemědělství. Odborníci přisoudili hlinecké jedenáctce a dvanáctce druhá místa. V metropoli jižních Čech se představilo 42 pivovarů z Česka a jeden ze Slovenka. Podniky přihlásily do odborné degustace 181 vzorků piv. „Tímto počtem je akce nejvýznamnější svého druhu v celé republice. Kvalitu piv posuzuje 60 odborníků z řad sládků a pracovníků českých pivovarů. Degustace je anonymní. Piva byla rozdělena do deseti kategorií,“ podotýká ředitel pivovaru Milan Vedra. Úspěch Rychtáře byl o to větší, že „bodoval“ v nejvíce obsazených kategoriích. Jedenácti a dvanáctistupňová piva byla totiž považována za vlajkové lodě svých pivovarů. Druhá místa Rychtáře podle slov ředitele Vedry potvrdilo kvalitu a tradici klasické výroby hlineckého piva.
Na Den otevřených dveří dne 15.září 2007 pivovar připravil speciální polotmavou třináctku.
„Ceny ječmene a sladu jsou až o 30 % vyšší. To se do ceny piva rozhodně promítne. O kolik se tedy přesně podraží, nemůžu říct,“ řekl v září 2007 ředitel Milan Vedra, kde se zdražením počítali na jaře 2008.
Hlinecká jedenáctka se umístila v roce 2007 na druhém místě v kategorii světlých výčepních piv v Ceně českých sládků. „Je to další významný úspěch hlineckého piva. Tento úspěch znovu potvrzuje kvalitu klasické výroby našich produktů,“ řekl Milan Vedra. „Vždyť pivo získalo významné ocenění v letošním roce již podruhé. V červnu obdržela hlinecká jedenáctka stříbrnou medaili v soutěži Pivo České republiky 2007,“ dodal Vedra. Skoro celá produkce v roce 2007 byla dodávána na tuzemský trh, zhruba 1% produkce směřovalo do Německa. K výrobě piva byla používaná upravená voda z Hamerské přehrady. Zhruba padesátiprocentní podíl zaujímalo v produkci pivovaru dvanáctistupňové pivo. Oceněná jedenáctka s téměř třicetiprocentním podílem byla další významnou složkou sortimentu.
Podle ředitele pivovaru bylo zdražení v hospodách znát. „Zdražili jsme v průběhu ledna o desítky haléřů. Každá hospoda pracuje s jinou marží, takže si netroufám říct, o kolik v průměru podražily kvůli naší vyšší ceně. Naše zdražení se ale určitě na koncových cenách projeví,“ řekl v lednu 2008 Milan Vedra.
Pivovar začal na jaře 2008 vařit pivo z jiné vody. A jeho vedení si přálo jediné – aby si toho nikdo nevšiml. Chrudimské vodárny rozhodly, že Hlinecko už nebudou zásobovat měkkou vodou z Hamerské přehrady, ale podzemní a daleko tvrdší vodou z Havlíčkobrodska. Naneštěstí nová voda obsahovala i vyšší koncentrace dusičnanů. Pivovar ale tvrdil, že na změnu je připraven. „Momentálně budujeme vlastní úpravnu vody, která dokáže snížit koncentraci dusičnanů a také snížit tvrdost vody. Kdybychom to neudělali, na chuti piva by se to mohlo projevit. Takto ale nic podobného nehrozí,“ řekl ředitel Milan Vedra. Úpravna za více než sedm milionů korun, na kterou přispěly i vodárny, by měla podzemní vody z okolí Chotěboře upravit do podoby co nejbližší vodě z Hamerské přehrady. „Nechali jsme si udělat ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském várky ze staré a nové upravené vody. Degustační komise nedokázala odlišit rozdíl,“ řekl Vedra.
Za osobitou chuť piva vděčil pivovar tomu, že jako jedni z mála používali při výrobě Rychtáře žatecký hlávkový chmel. „Samozřejmě, že hlinecké pivo má svou specifickou chuť, je hořčí, plnější, pěnivější,“ řekl v květnu 2008 ředitel Milan Vedra.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Mezi speciálními světlými pivy zvítězil Rychtář 15%. Pivovar vyhrál také s Hejtmanem 12% v polotmavých pivech.
„Momentálně hodnotíme situaci, dobíhá uzavírání smluv na suroviny z letošní sklizně. Rozhodneme se v průběhu října 2008,“ řekl ředitel pivovaru Rychtář Milan Vedra. Podle něj nebylo možné odhadnout, zdali se ke zdražování připojí více dalších výrobců piva, „Je to věcí obchodní politiky každého pivovaru,“ dodal Milan Vedra, který před několika dny převzal ocenění za druhé místo jedenáctky piva Rychtář v degustační soutěži o cenu Českých sládků v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy..
Česká společnost K Brewery Group získala na podzim 2008 Pivovar Rychtář z Hlinska. Předseda představenstva Zdeněk Radil potvrdil, že on sám a podnikatelka Eva Kropová drželi ve společnosti dohromady menšinový podíl. „Nejednáme v zájmu nikoho jiného, obor pivovarů považujeme za perspektivní a chceme ho rozvíjet,“ uvedl Radil. Dominantní vliv ve společnosti měl majitel Lázní Luhačovic a dalších firem Martin Burda společně s třineckým finančníkem Grzegorzem Hótou.
V hlineckém pivovaru, který patřil do skupiny osmi pivovarů K Brewery, uvařili v roce 2008 asi o tři procenta piva méně.
„V souvislosti s plánovaným otevřením nového pivovaru v Chotěboři neočekáváme žádný zásadní přesun spotřebitelů od našeho piva,“ řekl v květnu 2009 sládek Milan Vedra a dodal: „Naopak dlouhodobě výborná kvalita našeho piva potvrzená řadou odborných ocenění i rostoucí poptávka v našem regionu i mimo něj jsou důkazem, že se obávat nemusíme.“ Důvody k obavám tak Hlinečtí neměli. V roce 2008 se navíc Rychtář začlenil do ryze české skupiny pivovarů K Brewery, čímž došlo ke kapitálovému posílení podniku. Pod křídly této skupiny se nyní nachází vedle Rychtáře i pivovary Platan, Klášter, Janáček, Ježek či Lobkowicz. „Začleněním do této skupiny se nám otevřely nové možnosti i trhy. Je tak možné očekávat další zájem o pivo i v jiných regionech,“ dodal ke změně vlastníka sládek. Pivovar v roce 2009 investoval do rozšiřování ležáckého sklepa, připravil instalaci nových přetlačných tanků včetně sanitační stanice a obměnu vozového parku.
Hlinecký podnik je jediným větším pivovarem v Pardubickém kraji, který v roce 2009 uvařil víc piva, a to i přes nepříznivé prognózy trhu. Vyrobil 79 800 hl piva, což byl nárůst zhruba o šest procent oproti předchozímu roku. Hlavní podíl na tomto nárůstu neslo pivo sudové, jehož výroba stav rostla rychleji než u piva lahvového. A především změna vlastníka. „Díky začlenění do skupiny K Brewery Group se nám podařilo dostat naše výrobky i do oblastí, které pro nás byly dříve vzdálené a nedostupné. Jako například Praha, Olomouc,ale i Plzeň, Cheb, Chomutov, Karlovy Vary či Ostrava,“ vysvětlila rostoucí křivku prodeje obchodní ředitelka pivovaru Rychtář Lenka Vedrová.
V Hlinsku zvýšili od ledna 2010 pivovarníci cenu Rychtáře o 7 %, když poslední úpravu cen provedli na počátku roku 2009.
Zatímco velké pivovary v ČR hlásily za počátek roku 2010 významný pokles prodeje piva, hlinecký Rychtář zaznamenal opačný trend. Zdálo by se, že 14% nárůst prodeje v posledním čtvrtletí roku 2009 bylo maximum, kterého může pivovar dosáhnout. Nicméně výsledky produkce za první čtvrtletí roku 2010 byly ve srovnání s minulým rokem dokonce o 30 % vyšší. „Vsadili jsme na tradici a poctivý přístup k vaření zlatavého moku bez používání technologií HGB a CK tanků. Že to bylo rozhodnutí správné, dokládají naše obchodní výsledky,“ řekla v dubnu 2010 obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová. Strmý růst prodeje potvrdil stoupající oblibu piva u spotřebitelů, kteří se v poslední době čím dál více vracejí k tradičně vařeným pivům. Rok 2009 znamenal vstup nového vlastníka pivovaru, společnosti K Brewery. Její obchodní strategie vytvořila prostor pro rozsáhlou expanzi piva Rychtář i do jiných regionů v ČR (např. na Olomoucko, Ostravsko, Plzeňsko či Karlovarsko). Nejprodávanějším pivem z produkce pivovaru nadále zůstal Rychtář Premium, následovala piva Rychtář Standard, Rychtář Klasik a velkou oblibu získával v poslední době také nefiltrovaný Rychtář Natur. Změny čekaly lahvové pivo. Statistická čísla jeho prodeje vypovídaly o stabilní produkci, nicméně jen s 20% podílem na celkovém počtu hektolitrů vyrobeného piva. I proto byla stáčecí linka lahví v provozu jen jeden či dva dny v týdnu. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o jejím odstavení – pivo se začalo na stáčení vozit do sesterského pivovaru v Jihlavě. V této souvislosti došlo rovněž k úpravám etiket. „Všechny změny a vylepšení mají jediný cíl, a tím je vyšší kvalita piva i služeb, které poskytujeme“, řekla Lenka Vedrová.
Zdálo by se, že 14% nárůst prodeje v posledním čtvrtletí roku 2009 bylo maximum, kterého mohl pivovar dosáhnout. Nicméně výsledky produkce za první čtvrtletí roku 2010 byly ve srovnání s předchozím rokem dokonce o třicet procent vyšší. „Vsadili jsme na tradici a poctivý přístup k vaření zlatavého moku bez používání technologií HGB a CK tanků. Že to bylo rozhodnutí správné, dokládají naše obchodní výsledky,“ řekla v květnu 2010 obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová. Stáčírna lahvového piva už v Hlinsku nebyla, přestěhovala se do sesterského závodu v Jihlavě. Nikoho ze zaměstnanců ale hlinecký pivovar kvůli tomu nepropustil. „Pracovníky jsme přesunuli na jinou pozici,“ zdůraznila obchodní ředitelka a dodala, že informace o propouštění šířící se na Hlinecku neměly pravdivý základ. „Je to naopak – díky plánu navýšit produkci se dá předpokládat, že budeme zaměstnance přibírat,“ řekla. Novým majitelem se hlineckému pivu otevřely cesty k zákazníkům, kteří dosud o Rychtáři možná jen slyšeli. „Nezaměnitelná chuť našeho piva se měnit nebude. Stále ji tvoří tradiční suroviny: voda, český slad a žatecký chmel,“ uvedl výrobní ředitel pivovaru Milan Morávek.

V roce 2010 pivovar přestal vařit piva Rychtář Malvaz (tmavý ležák; alk.: 4,5 %; láhev ) a Hejtman (polotmavý ležák; alk.: 5,0 %; láhev . Vyráběno od podzimu 2001. Pivo bylo plnější chuti vařené s přídavkem karamelového sladu, granátové barvy, se silným řízem a bohatou pěnou. Navazovala na tradici piva Granát, které se v pivovaru vařilo ve 30. letech 20.století.)

Hlinecký pivovar zdražil od října 2010 pivo. „Průměrná výše zdražení se pohybuje okolo pěti procent, což představuje u nejprodávanějších výrobků 40 až 80 haléřů na půllitru piva,“ uvedla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová. Zdražení postihla většinu produktů pivovarnické společnosti K Brewery.
Ještě po sametové revoluci byl hlinecký pivovar ve srovnání s pardubickým trpaslíkem, množstvím uvařeného piva za ním zaostával. Malý pivovar v jižní výspě Pardubického kraje se ale na konci roku 2010 stal jasným lídrem, pardubický i poličský pivovar vařil podstatně méně piva. Před dvěma roky se pivovar stal součástí české pivovarské společnosti K Brewery, díky čemuž se pivní lahve s nálepkou Rychtář objeviliy po celé zemi. V roce 2010pivovar Rychtář svoji pověst jedničky v Pardubickém kraji ještě posílil. Zatímco spotřeba piva šla dolů o dvanáct procent, Rychtář svůj prodej naopak za poslední půlrok o více než 20 % navýšil, a to především díky prodeji sudového piva. V Hlinsku v roce 2010 uvařili něco pod hranicí 100 000 hl. Větší odbyt sudového piva se dokonce odrazil i ve zvýšení počtu zaměstnanců z 56 na 62. „Příčinu vidím v tom, že lidé více porovnávají poměr kvalita a cena – právě v tomto je Rychtář zajímavou alternativou velkých značek,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Lenka Vedrová.
100 000 hektolitrů piva. K takovému číslu se přibližovala výroba piva v hlineckém pivovaru. Největší oblibě se těšila hlinecká jedenáctka, která se dostávala k „pivařům“ ve vzdálenějších lokalitách. Přes redukci sortimentu se zvýšil prodej piva o 18%. Pivovar investoval za rok 2010 celkem 12 miliónů korun do výrobních technologií, které pomohly navýšit výrobu piva až na magickou hranici 100 200 hektolitrů piva. „Především jsme vybudovali nové oddělení ležáckého sklepa a přetlačných tanků, díky kterým došlo k navýšení výrobní kapacity pivovaru. Dále jsme zmodernizovali kvasničné hospodářství, což nám umožňuje lepší péči o kvasnice, a na spilce byl za účelem zlepšení kontroly kvašení instalován nový software,“ řekl sládek pivovaru Milan Morávek. „Nárůst prodaného piva způsobily zejména vyšší dodávky sudového piva do hospod a restaurací, které tvoří téměř 80% veškerého piva, které se u nás vyrobí,“ sdělila obchodní ředitelka Lenka Vedrová. Prodej se zvýšil i přes ukončení výroby speciálních piv, jako byl tmavý Malvaz, Granát či Hejtman. „V rámci naší skupiny se vzájemně různými druhy piv doplňujeme. Podobně je to i se sortimentem nealkoholického piva, které můžeme naším konzumentům nabídnout, např. nealkoholickým pivem Forman z pivovaru Černá Hora,“ ozřejmila fungování skupiny K Brewery, pod kterou Rychtář patřil, tisková mluvčí společnosti Barbora Burešová. Konzumenti zlatavého moku nemuseli mít strach ani z toho, že se v Hlinsku některá piva Rychtář nevaří, jak se někteří hlinečtí „pijáci“ domnívali. „Všechna piva se vaří v našem pivovaru bez výjimky. Lahvové pivo však stáčíme do tanku a plníme ho v pivovaru Ježek v Jihlavě,“ ujišťoval hlinecké patrioty sládek pivovaru Rychtář Milan Morávek. V oblibě si držela prim hlinecká jedenáctka Standard, která překonala dříve první značku v pořadí – Rychtář Premium. Mimo zájem nezůstalo ani stále oblíbenější pivo kvasnicového typu Natur, štamgasty nazývaný „kvasničák“. „Neprodává se ho zdaleka tolik, jako výše uvedených piv, ale poptávka po něm u spotřebitelů rychle narůstá. Nefiltrované pivo dosáhlo meziročního růstu necelých 250%,” mluvila o pozitivních výsledcích Lenka Vedrová.
Do pivovaru v Hlinsku mířilo v září 2011 další ocenění. Porota degustační soutěže speciálních a neobvyklých piv při festivalu Znojemský Hrozen rozhodla, že pivu Rychtář Speciál 15 % náležela stříbrná příčka v kategorii světlých speciálních piv. „Náš Speciál je dlouhodobě vnímám jako velmi povedený, tato cena jeho kvalitu jenom potvrzuje. Všichni v pivovaru z něj máme velkou radost,“ uvedl Milan Morávek, sládek. Do degustační soutěže se přihlásilo celkem 11 pivovarů se 24 značkami piv, které spolu bojovaly celkem ve třech kategoriích. Odborným garantem soutěže byl jako již tradičně Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s. (VÚPS). Ve dvacetičlenné porotě zasedlo grémium expertů složené ze členů degustační komise VÚPS a nezávislých odborníků z dalších institucí (například VŠCHT Praha a Zemědělská univerzita Praha) a dále novináři a významné osobnosti.Piva Rychtář získala řadu ocenění i v dalších degustačních soutěžích – např. Rychtář Premium obsadil druhé místo v klání Pivo České republiky 2011, Rychtář Speciál 15 % získal stříbrnou medaili v soutěži Sdružení přátel piva 2010, redaktoři týdeníku The Prague Post pak udělili pivu Rychtář Natur ocenění Best Beer 2010 (Nejlepší pivo 2010).
Pivovar měl na podzim opět důvod k oslavě. Podle Sdružení přátel piva, které dne 2.11.2011 slavnostně vyhlašovalo výsledky své degustační soutěže, byl totiž pivo Rychtář Speciál druhým nejlepším speciálem tohoto roku. „Z ocenění mám radost. To, že se náš Speciál po roce opět umístil mezi trojicí nejlepších, jen dokazuje, že dlouhodobě patří k nejlepším speciálním pivům u nás. Letos si oproti loňsku dokonce ještě o příčku polepšil,“ uvedl Milan Morávek, sládek pivovaru. Sdružení přátel piva udšlovalo své ceny pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti bez přestávky již od roku 1990, a tak se jednalo o nejstarší novodobou soutěž u nás. Degustace probíhá ve dvou kolech, kdy nejprve jednotlivá piva do klání nominují členové Sdružení přátel piva a následně tři nejoblíbenější piva v každé kategorii formou anonymní ochutnávky, na jejíž průběh dohlíželi nezávislí pivovarští odborníci, hodnotil Pivní sněm a předsednictvo Sdružení přátel piva. Piva Rychtář v roce 2011 sbírala ocenění i v dalších degustačních soutěžích – Rychtář Speciál si odvezl stříbrnou medaili ze soutěže speciálních a neobvyklých piv Znojemský Hrozen 2011 a Rychtář Premium obsadil druhé místo v klání Pivo České republiky 2011. (tisková zpráva pivovaru)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Hlinecký Rychtář zvýšil od února 2012 ceny lahvového i sudového piva.“Například půllitr nejprodávanějšího piva Rychtář Standard v padesátilitrovém sudu podraží o 20 haléřů z 11,60 na 11,80 korun, půllitr druhého nejprodávanějšího piva Rychtář Premium ve stejném balení potom o 30 haléřů z 12,40 na 12,70 korun,“ řekla obchodní ředitelka Pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Ke zvýšení cen Rychtáře podle ní přispěla důkladná analýza vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva. Ale roli hrály i ceny obalových materiálů, energií a pohonných hmot. Rychtář naposledy upravoval ceny piva v říjnu 2010. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Pivovar měl v létě 2012 důvod oslavovat. Na Žatecké dočesné totiž získal hned dvě prestižní ocenění, když se piva Rychtář Standard a Rychtář Klasik umístila na 2. a 3. místě ve svých kategoriích. 55. ročník Žatecké dočesné se uskutečnil ve dnech 30. a 31. srpna 2012. V průběhu dvou dní ohodnotilo 204 degustátorů z řad laiků i odborníků na 100 vzorků piv ze 32 českých pivovarů. Degustace byla zaměřena na světlá piva v kategoriích výčepní pivo, ležák a ležák premium. Vynikající výsledek na Žatecké dočesné 2012 navázal na úspěchy piv Rychtář – ležák Rychtář Premium tehdy obsadil stříbrnou příčku v degustační soutěži Pivo České republiky 2011 a speciální pivo Rychtář Speciál získalo stejné ocenění v degustacích Znojemský Hrozen 2011 a Sdružení přátel piva 2011.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
Výstav roku 2012 byl prakticky stejný jako v roce 2011. Pivovar chtěl v roce 2013 investovat do kompletní rekonstrukce chlazení, ale ještě víc do propagace, příležitostí k tomu byla oslava 100 let založení. Proto pivovarníci začali od dubna 2013 s obměnou etiket u lahvového piva, které nesly výrazný symbol stoletého výročí a na zadní straně také nejdůležitější události z historie pivovaru. Ještě větší úctu svých zákazníků mu však zřejmě přinesla nabídka účinkujících při seriálu letních koncertů Léto s Rychtářem. V Hlinsku se představila řada zvučných jmen české pop kultury včetně Tomáše Kluse a kapel Divokej Bill, Vypsaná Fixa, Kryštof, Buty a řady dalších. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Pivovar mimořádně kvůli Velikonocům roku 2013 žádný speciál nepřipravil, ale díky propojení s ostatními pivovary skupiny Lobkowicz nabízelo jeho obchodní oddělení Velikonoční Krasličák. „Na Zelený čtvrtek si budou moci lidé pochutnat nejprve na zelené čtrnáctce Zelený Krasličák a po zbytek svátků jara na dvoubarevném zeleno-červeném Velikonočním Krasličáku. Červený Krasličák je středně prokvašená světlá desítka. Dvoubarevný efekt vytváří až mistr výčepní, který do sklenice načepuje nejprve zelené a potom červené pivo. Poptávka po této specialitě roste,“ řekla mluvčí pivovaru Barbora Kameníková. Ve skutečnosti vzniklo pivo čtyřbarevné -odspodu červené, žluté a zelené vytvořilo jakýsi „semafor“, nad ním byla bílá pěna.
Pivovar v roce 2013 oslavoval 100 let od založení pivovaru. K této příležitosti připravil dvě nová piva. Kromě Hlineckého polotmavého speciálního piva, které zde připravovali tradičně jednou za dva roky na pivovarské slavnosti, také úplnou novinku – speciálně chmelené pivo Rychtář Rataj. Polotmavý pivní speciál Hlinecké bylo charakteristický jantarovou barvou, bohatou pěnou a karamelovou vůní. Jednalo se o příjemně hořké pivo se silným řízem, které zrálo v ležáckém sklepě celkem 50 dní. Hlinecké bylo 13% polotmavé speciální pivo s obsahem alkoholu 5,5 % obj. Stáčelo se také do lahví. Rychtář Rataj bylo tradičně vyráběné speciálně chmelené pivo. Tento výjimečný ležák zaujmul všechny pivní labužníky svou vyváženou hořkostí i příjemně osvěžující chutí s lehkým nádechem citronových tónů. Rataj v názvu piva odkazovalo na praslovanský výraz pro oráče, sedláka či čeledína a také na hlineckou městkou část Rataje, která začíná nedaleko pivovaru. Rychtář Rataj byl světlý ležák s obsahem alkoholu 5,0 % obj.
Již v prvním prázdninovém měsíci roku 2013 pivovar dosáhl historicky nejvyššího výstavu sudového piva. Další měsíční rekord překonal v srpnu – tentokrát šlo o výstav sudového piva a celkové množství uvařeného piva. „V minulém měsíci jsme do sudů stočili celkem 8 194 hl piva Rychtář, tedy o 2 088 sudů více než v v dosud rekordním srpnu roku 2000. Zároveň jsme na varně uvařili 10 736 hl piva, což je o více než tisíc hektolitrů více než v srpnu roku 2000. Množství piva uvařené v letošním srpnu je současně druhým absolutně nejvyšším množstvím piva, které jsme kdy během jednoho měsíce uvařili, více jsme navařili pouze v květnu 2011, kdy se jednalo o 11 744 hl,“ sdělil v září 2013 Milan Morávek, sládek pivovaru.
Pivovar Rychtář v roce 2013 slavil 100 let od svého založení. Při příležitosti tohoto významného výročí rozšířil sortiment o několik nových piv – polotmavý 13% speciál Hlinecké, speciálně chmelené pivo Rychtář Rataj a světlé výčepní pivo Hlinecký Hamr. U příležitosti Dne s Rychtářem pak uvařil ještě jednu novinku, nefiltrované výčepní pivo připravené s použitím žateckého hlávkového chmele a chmele Mandarina. (zdroj: chrudimsky.denik.cz)
Biskup Jan Vokál královéhradecké diecéze dne 25. 10. v pivovaru požehnal výroční várku piva Rychtář, kterou tento den místní pivovarníci připravili téměř na den přesně 100 let od historicky úplně první várky hlineckého piva.
Pivo Rychtář Rataj připravili k 100. narozeninám pivovaru a na základě kladných ohlasů od spotřebitelů jej zařadili do stálé nabídky. Typ: světlý ležák, alk.: 4,8 %; čtyřikrát chmelený, při výrobě se používá speciální odrůda aromatického chmele a také metoda tzv. „chmelení za studena“, kdy se chmel přidává do piva dodatečně až v průběhu jeho dokvašování v ležáckém sklepě.

V Hlinsku upravovali ceník naposledy v roce 2012. V roce 2015 tu nastal čas zdražování. Zákazníci si připlatili od února. „Po důkladné analýze cen našich výrobků a vzhledem k vývoji cen vstupních surovin, především pak obalového materiálu a českého chmele, přistupujeme od 1. února k úpravě cen piva Rychtář. Provedeme pouze opravdu nevyhnutelné změny, které budou mít co nejmenší dopad na obchodní partnery a konečné spotřebitele. Zdražení piva Rychtář bude činit 36 až 80 haléřů na půllitr piva podle druhu a balení,“ uvedla mluvčí společnosti Pivovary Lobkowicz Renata Melíšková. Množství piva uvařeného v Hlinsku tato společnost už tradičně nechce prozradit. Novinkou roku 2014 byly nové etikety, opět se na ně vrátila postava rychtáře. Názvy piv Klasik a Standard se proměnily ve staročeské Fojt a Grunt. Rychtář Speciál nesl označení Regionální potraviny Pardubického kraje a všechny druhy piv pak označení Kvalita z Hlinecka. V závěru roku 2014 pivovar rozšířil trasu exkurze s ochutnávkou piva. „Nová část takzvaného pivního muzea zahrnuje prohlídku celé řady historických artefaktů, které lze porovnat se současným stavem,“ dodala Melíšková. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Výstav piva:
rok 1995: 80 621 hl (desítka: 45 000 hl, dvanáctka: 35 000 hl)
rok 1997: 71 674 hl
rok 1998: 71 720 hl
rok 1999: 82 633 hl
rok 2000: 88 935 hl
rok 2001: 86 000 hl
rok 2002: 86 095 hl
rok 2003: 86 864 hl
rok 2004: 86 664 hl
rok 2005: 86 547 hl (export 2 175 hl)
rok 2006: 83 209 hl (39 000 hl dvanáctky; export: 1 800 hl)
rok 2007: 79 000 hl
rok 2008: hl
rok 2009: 79 800 hl
Obrat:
1999: 74 mil. Kč
2000: 86 mil.Kč

You may also like...