Měšťanský pivovar Polička

 

   fotogalerie

   etikety

adresa:Pivovarská 151, 572 01 Polička

www.pivovar-policka.cz

e-mail: pivovar@pivovar-policka.cz


Základní sortiment:

 

 

Hradební světlé 10 %
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Hradební tmavé 10 %
tmavé výčepní
alk.: 3,9 %

Otakar 11 %
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Záviš 12 %
světlý ležák
alk.: 5,5 %

František Bittner 13 %
světlý speciál
alk.: 5,5 %

Eliška 13 %
tmavý speciál
alk.: 5,8 %

  • Od 27.11.2020 v prodeji vánoční várka 13% silných piv Eliška tmavá a František Bittner světlá.
  • Od 21.5.2020 v prodeji nový řezaný 11% ležák Kunhuta také v lahvích 0,5 l.

Starší info:
Sněmem zemského Království Českého bylo roku 1517 přiznáno majitelům 113 měšťanských domů uvnitř hradeb královského věnného města Polička právo várečné.

Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Měšťanský pivovar v Poličce“, Polička (majitel pravovárečné měšťanstvo).
Po roce 1948 byl pivovar součástí podnik:
1953-1954 Orlické pivovary n.p.
1955-1989 Východočeských pivovarů Hradec Králové n.p.
1989-1994 Pivovary Hradec Králové s.p.
Restitucí byl vrácen původním vlastníkům ke dni 1.5. 1994. Pivovar vsadil při vaření piva na kvalitní vodu z vlastního zdroje v areálu podniku a hlavně na tradiční technologii výroby (kvašení na spilce, dokvašení ve sklepích). Ředitelem pivovaru v roce 1994 byl Karel Witz.
Růst prodeje a nízkou ztrátu vykázal pivovar podle auditovaných výsledků hospodaření za rok 1997. „Odbyt vzrostl téměř o 15 %, což bylo nejvíce mezi tuzemskými malými pivovary. Začali jsme více vyrábět a prodávat dvanáctistupňové pivo, které je dražší. Dříve tvořila desítka tři čtvrtiny naší produkce, v roce 1997 to byla už jen polovina,“ uvedl předseda představenstva pivovaru Karel Witz. Pivovar v roce 1997 utržil přes 40 mil. Kč, v roce 1996 to byly necelé 34 miliony. Společnost skončila rok 1997 minimální ztrátou 78 tisíc korun, v roce 1996 vykázala malý, stopadesátitisícový zisk. „Pivovar je hodně starý, většina technologie pochází ještě z doby před znárodněním. Věnujeme se hodně obnově závodu, takže přiměřená ztráta je logická,“ uvedl v červnu 1998 Witz.
Trend z předchozích let, postupný nárůst produkce, potvrdil pivovar i v roce 1998. Pivovar, který patřil mezi nejmenší v zemi, vykázal v roce 1998 zisk a jeho tržby vzrostly. Produkci dokázal zvednout o více než 2 %, celkové tržby vzrostly o tři miliony korun. V roce 1997 utržil pivovar 40 mil.Kč, v roce 1998 celkem 43,2 milionu. Produkce piva dosáhla téměř 54 000 hl, zisk před zdaněním 700 000 Kč. Pivo v Poličce vařili starou technologií s řádnou stupňovitostí. Každý rok museli investovat do inovace zařízení. Pivovar v roce 1999 zaměstnával 25 pracovníků. Produktivita práce v podniku v roce 1998 stoupla o 48 %. Pivovar za pololetí 1999 vykázal meziroční růst výstavu o 9,9 %. Za leden až srpen 1999 pivovar vyrobil 42 318 hl piva, což bylo o 14 % více než za stejné období roku 1998. Na hospodaření podniku měl příznivý vliv vysoký podíl ležáků, které tvořily 54 % výstavu, a také značný podíl sudového piva, který dosahoval 3/4 výstavu. Aby se podnik, který vykazoval po několik let ztrátu, postavit na nohy, muselo vedení přistoupit k některým opatřením. Witz především získal gentlemanskou dohodu s odpůrcem – Státním podnikem pivovary Hradec Králové – o postupném finančním vypořádání. Snížil na minimum administrativu, zavedl finanční účetnictví, vytvořil systém hmotné zodpovědnosti pro každý provoz i zaměstnance a našel dobrého daňového poradce. „Finanční cedník jsem zestručnil na jednu díru a u té jsem si počkal,“ vysvětlil předseda. Přesto přiznal, že začátky byly velmi krušné. Nebylo na výplaty a na účtě tři sta korun, které tam vložil on sám.
Celkové tržby společnosti činily v pololetí roku 1999 celkem 26 mil.Kč, což bylo téměř o 6 mil. více než v roce 1998. K výrobě byl používán žatecký hlávkový chmel. Pivovar v roce 1999 neměl žádné úvěry, ke zdravému hospodaření přispěly prakticky nulové pohledávky po lhůtě splatnosti a obezřetné investování. Polička byla jediným pivovarem, který nepodlehl tlaku při masovém přechodu z lahví EURO na láhve NRW. I v roce 1999 stále plnil do EURO lahví. Podnik koupil českou univerzální plničku, kterou šlo během velmi krátké doby přestavit na NRW lahve a ty používali v místech, kde se poličské pivo teprve zavádělo. Ekonomiku nezatěžovaly ani investice do základní výrobní technologie, protože pivovar považoval starou technologii za výhodu a místo výměny ji udržoval. V roce 1999 firma zaměstnávala 25 lidí a v její dceřiné společnosti Pivo servis, zajišťující i údržbu pro další pivovary, pracovala podle sezónní potřeby 15 až 25 lidí. Na strop technologických možností narážel pivovar v roce 1999, když za tři čtvrtletí zvýšil výstav o 17 % na více než 48 000 hl. Sdružení přátel piva vyhlásilo pivo Záviš za nejchutnější dvanáctku roku 1999.
Úspěšný rok 1999 přinesla pivovaru tradičně vařená a vícestupňová piva. Pivovar zvýšil výstav oproti roku 1998 o 19,5 % na více než 64 100 hl. Vedle vyššího výstavu vykázal ještě podstatnější nárůst vlastních tržeb. Šlo o zvýšení zhruba o 24 % oproti 43 milionům korun z roku 1998. „Jednak neděláme levná nízkostupňová piva, dále se přibližně o 4 procentní body na 54 % zvedl podíl ležáků a navíc prodej rostl i po říjnovém zdražení, které znamenalo zvýšení ceny o 20 až 40 haléřů na půllitr,“ komentoval situaci pivovaru Witz. Základem úspěchu byl vedle kvalitních surovin tradiční způsob vaření, hlavního kvašení piva za atmosférického tlaku a dokvašení v ležáckých tancích. „Ve stojatých tancích vznikají již při výšce tři metry rozdíly v nasycení oxidem uhličitým i rozdíly ve vyčeření piva mezi vrchní a spodní vrstvou,“ citoval Witz z více než 30 let staré knihy Pivovarství. „Jistěže lze do jisté míry kompenzovat nevýhody CK tanků, ale nám se sázka na tradiční postupy osvědčila. Do sezóny zprovozníme novou spilku, naši technologii z roku 1930 považujeme za konkurenční výhodu,“ dodal Witz k záměru pro rok 2000 zvýšit výstav na 70 000 hl. Údaje za první dva lednové týdny roku 2000 naznačily pokračování vzestupného trendu prodeje, oproti stejnému období roku 1999 tržby vzrostly přibližně o 20 %. Polička v roce 1999 stočila do lahví 26 % z celkové produkce, přitom ještě 60 % z tohoto množství koncem roku pivovar plnil do starého typu lahví EURO bez toho, že by obal způsobil negativní dopad na obchod. Vysoké pivní lahve NRW používal podnik zejména při získávání nových zákazníků, což podle ředitele umožnilo navýšení výstavu lahvového piva o 9,7 % oproti roku 1998. Čistý zisk pivovaru roku 1999 se pohyboval kolem miliónu korun a byl použit na úhradu ztráty z minulých let. „Nehledáme odbyt ve velkých obchodních řetězcích, v kterých dlouhé doby splatnosti, někdy i tři měsíce, umrtvují tok peněz,“ řekl ředitel Witz. Podle něj byl dobrý hospodářský výsledek dosažen díky nekompromisnímu „narovnání“ vztahu s odběrateli. Dobré postavení firmy mezi malými a středními pivovary potvrdil i tajemník Českého svazu pivovarů a sladoven Ivo Trojan.
Zvýšený zájem o pivo z Poličky ukazovaly i první dva měsíce roku 2000. V lednu 2000 stoupl odbyt o necelých 20 % a v únoru o 28 % proti stejnému období roku 1999. V únoru 2000 podnik obdržel upozornění od Českého svazu pivovarů a sladoven, aby si nejpozději do konce března 2000 objednal potřebný počet lahví NRW. Po tomto datu nebylo jisté, zda sklárny budou lahve dodávat. „Povolení k výrobě a používání lahví NRW má v ruce Německý pivovarský svaz (DBB), který na ně drží ochrannou známku,“ uvedl v této souvislosti tajemník ČSPS Ivo Trojan. Podle něj se i přes velice dlouhé jednání s DBB nepodařilo podepsat smlouvu o vstupu ČSPS do lahvového poolu německé svazové 0,5 l lahve, a nešlo proto uzavřít s jednotlivými pivovary dohody o používání těchto lahví. „Ve vedení DBB se změnili lidé a nyní vedeme spor o to, kdo bude kontrolovat používání těchto lahví v ČR. Doposud to dělal náš svaz, nyní německá strana trvá na vlastní kontrole,“ vysvětlil Trojan. Podle ředitele pivovaru Witze byla celá záležitost zralá pro Úřad pro hospodářskou soutěž. „Německá strana totiž chce kontrolovat obrus lahví. Pokud by tvrdě trvala na svých kritériích, nemohli bychom lahve použít až 30krát, ale po deseti naplněních bychom ji mohli vyhodit,“ tvrdil Witz.
Téměř 29 000 hl piva vystavil pivovar od ledna do května roku 2000. Představovalo to meziroční nárůst o 31,5 %. Přitom 55 % výstavu představovaly ležáky a 70 % výroby putovalo k zákazníkům v sudech. Úměrně s výstavem vzrostly i tržby, které za prvních pět měsíců toku činily asi 28 milionů korun. Vzhledem k tomu, že další zvyšování výstavu by již bylo na úkor dodržování klasické technologie výroby piva, firma se rozhodla investovat a rozšířit kvasnou kapacitu o 80 %. Pivovar tak mohl ročně uvařit 90 tisíc hl piva. Podnik zvýšil ceny piva od 1.června 2000. Pivovar do června 2000 celkem vystavil 36 477 hl piva, což představovalo meziroční nárůst zhruba o 31 %. Ředitel pivovaru Karel Witz řekl, že tržby za výrobky a zboží meziročně vzrostly o 36,5 % téměř na 31,4 milionu korun. Důležitým krokem v rozvoji pivovaru se podle Witze stalo zahájení zkušebního provozu nové spilky. „Díky ní můžeme nadále dodržet klasickou technologii výroby piva. Kvasná kapacita pivovaru se rozšířila o 80 % a společnost mohla ročně uvařit zhruba 90 tisíc hektolitrů,“ řekl Witz.. Navíc firma připravovala vlastní areál čistírny odpadních vod. Budova pivovaru z roku 1865 byla podle ředitele geniálně postavená, takže je doposud manipulovatelná a přizpůsobitelná. Byla postavena v opukové skále, což snižovalo náklady na chlazení. Měla dvě vlastní studny s pitnou vodou. Stavitelé ji budovali s výhledem přesahujícím stoleté trvání a s ideálem vyrábět zde skutečně dobré pivo. Pivovar dosáhl v létě 2000 historické výroby. „Už několikrát jsme vyrobili měsíčně asi sedm tisíc hektolitrů, ale v květnu to bylo přes osm a v srpnu osm a půl tisíce hektolitrů,“ pochvaloval si Karel Witz.
V Poličce se k poslednímu říjnu 2000 již přiblížili celoroční skutečnosti roku 1999, když výstav dosáhl 62 701 hl (v roce 1999 za celý rok 64 122 hl). Zlepšily se i ekonomické ukazatele pivovaru, tržby meziročně vzrostly z 39 na 47 milionů korun. Obrovským překvapením pro širokou veřejnost bylo dne 6.12.2000 ocenění Měšťanského pivovaru v Poličce Pivovarem století. Udílenou cenu podpořil Český svaz malých nezávislých pivovarů, jehož zástupci se předávání ceny zúčastnili. Hodnotitelé ocenili hlavně impozantní obchodní úspěch pivovaru, který byl koncem osmdesátých let určen k likvidaci. Vedení se z něj podařilo vytvořit vzkvétající a ziskovou firmu. Poličské pivo, které mívalo v období normalizace nevalnou pověst, se stalo během několika let naopak kvalitním. Největší zásluhu na rozkvětu malého pivovaru v rodišti Bohuslava Martinů měl sládek Pavel Váša a ředitel pivovaru Karel Witz. Ten pochází ze starobylé pivovarské rodiny, ale až do konce osmdesátých let se živil jako rockový muzikant. Hrál na kytaru ve slovenské skupině Modus s Marikou Gombitovou a Pavlem Žbirkou a jistý čas hostoval i ve skupině Katapult.
„Dvanáctky jsme prodali v roce 2000 o 13 % více než v roce 1999. Mám z toho radost, protože to dokazuje, že lidé začínají cestu za dobrým pivem nacházet,“ řekl Karel Witz. V roce 2000 pivovar vystavil 72 942 hl, což představovalo 113,75 % proti předchozímu roku.
„Důraz na kvalitu piva je u nás nadstandartní. Podíl extraktu původní mladiny je u nášich piv vyšší než deklarovaná stupňovitost. Tomu odpovídá i vyšší chmelení žateckým chmelem,“ uvedl v lednu 2001 Witz. Dne 30.června 2001 se v pivovaru uskutečnil tradiční Den otevřených sklepů. Oslavy připomněly 484. výročí udělení práva várečného 113 domům uvnitř hradeb královského města Poličky v roce 1517 a sedmé výročí obnovení pivovaru. Pivní soutěže, mimo jiné v pití piva na čas či vrh štěněte do dáli, byly prostřídány kulturním programem. Od ledna do srpna 2001 pivovar uvařil 47 617 hl piva, když v roce 2000 ve stejném období to bylo o 3 882 hl více. Podíl ležáků dosahl 68 % a meziročně vzrostl o 9 %. Pokles výstavu Witz připisoval především zvýšeným obchodním aktivitám velkých pivovarů. „Poslední rok se zde podle mého názoru projevuje snaha zaujmout výchozí pozice před vstupem do EU,“ řekl Witz. Pivovar v roce 2001 investoval celkem asi osm milionů korun převážně do technologií a oprav sklepů. Pořídil například novou automatickou filtraci. Pivovar přímo zaměstnával kolem 25 lidí, dalších asi 15 až 20 lidí pracovalo v dceřiné společnosti Pivo servis. Viceprezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Karel Witz byl přesvědčen, že cenová válka velkých pivovarů způsobila v roce 2001 již osmiprocentní pokles výstavu pivovaru, kde byl předsedou představenstva. „Od 1. října roku 2000 jsme neměnili ceny. Přesto je nyní naše pivo na pultech obchodů v Poličce druhým nejdražším. Níže jsou i mnohé známé značky jako Staropramen, Radegast, Braník a Velkopopovický Kozel,“ poznamenal. Velmi nízké ceny velkých pivovarů si Karel Witz vysvětlil snahou zahraničních investorů, jimž tyto podniky patřily, zaujmout co nejlepší výchozí pozici před vstupem ČR do Evropské unie. „Očekávají, že se ceny i mzdy srovnají a tím se návratnost vložených prostředků přiblíží na nějaký rozumný dohled, řekněme dvacet let,“ řekl v listopadu 2001 Witz. Dodal, že zahraniční majitelé velkých pivovarů přitom u nás investují peníze, které nepocházejí z výnosů z prodeje piva v ČR.
Ve dnech 28.-29.11.2001 proběhla celostátní konference Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou pořádal pod záštitou starosty Víta Češky pivovar v Poličce. Úkolem podobných jednání konajících se vždy po půl roce bylo podle ředitele Karla Witze připravit české pivovarnictví na vstup do Evropské unie. „Je třeba dát s předstihem českým výrobcům návod, jak mají postupovat, co musejí změnit, aby v novém konkurenčním prostředí obstáli,“ řekl Witz. Podle jeho názoru bylo nutné, aby se čeští výrobci nejen přizpůsobili, ale rychle se dostali na špici pelotonu. Kdo zůstane vzadu, nic neovlivní. „Jiná cesta by vedla k potlačení českého pivovarnictví.“ Český svaz pivovarů a sladoven zastřešoval všechny české výrobce. Mezi nimi však panovala tvrdá konkurence. „Je třeba si uvědomit, že na našem trhu je silný zahraniční kapitál, který si často konkurenci představuje jako kudlanka nábožná,“ myslel si Karel Witz. Malé pivovary se proto sdružily do Svazu malých nezávislých pivovarů.
O 227,5 hl na celkových 4 877,6 hl zvýšil pivovar výstav v březnu 2002. Podnik vykázal růst výstavu celé první čtvrtletí roku 2002. Za první tři měsíce uvařil celkem 14 182,5 hl, což byl ve srovnání s předchozím rokem růst o 106,17 %. Firma za vlastní výrobky a služby utržila 13,6 milionu korun, tedy rovněž o zhruba 6 % více. „Pivovar dosáhl uvedených výsledků při stejných cenách piva, neboť naposledy zdražoval předloni,“ řekl ředitel firmy Karel Witz. Ležáky představovaly přes 70 % výstavu. O rok dříve ležáky vytvořily 65 % výstavu pivovaru. „Tento podíl a růstový trend je vzhledem k celkovému vývoji v českém pivovarnictví zcela opačný,“ řekl Witz. Pivovar přímo zaměstnával kolem 25 lidí, dalších asi 15 až 20 lidí pracovalo v dceřiné společnosti Pivo Servis.
Pivovar v pololetí vystavil 34 500 hl piva, což znamenalo meziročně o 8 % více. Firma podle předběžných výsledků utržila takřka 34 miliónů korun, což znamenalo nárůst přes 10 %. Pivovar těchto výsledků dosáhl při stejných cenách piva. Naposledy totiž zdražoval v roce 2000. „Na růstu tržeb našeho pivovaru v tomto roce se podílí nejenom meziroční růst výstavu, ale také změna skladby prodaného piva, kdy na nárůstu prodeje se podílely téměř výhradně ležáky,“ uvedl Karel Witz. Podíl ležáků na výstavu byl 70 % a v porovnání s pololetím 2001 se zvýšil o 5 %. Zhruba 30 % celkového výstavu putovalo k zákazníkům v lahvích.
Nárůst výstavu o 13 % v červnu a o 11,1 % v červenci zaznamenal pivovar v roce 2002, kde za sedm měsíců roku vyrobili 43 000 hl piva. „Na nárůstu prodeje se podílely téměř výhradně ležáky. Uspokojujeme zákazníky dokonce i na západě Čech,“ uvedl ředitel pivovaru Karel Witz.
I když počet restaurací v Pardubickém kraji byl druhý nejmenší v ČR, pro přežití pivovarů v regionu to nebylo zásadní. Pivovary totiž dodávaly svoje výrobky i mimo region a samozřejmě se snažily zvyšovat svůj export. „Podle mě nemá toto číslo žádný vztah k tomu, jaké mají zdejší pivovary hospodářské výsledky. V kraji je méně hospod, ale také tu o místo na trhu bojují jen tři průmyslové pivovary,“ řekl v srpnu 2002 Karel Witz. Poličské pivo se navíc podle něj úspěšně prosazovalo i ve vzdálených městech, jako jsou Praha, Vsetín, Brno nebo Sokolov. „S naším pivem se obvykle majitelé hospod seznámí o dovolené, kterou tráví v našem regionu a pak mají zájem ho točit,“ uvedl Witz.
Pivovar do konce září 2002 pivovar vystavil takřka 57 000 hl piva, zatímco v roce 2001 ve stejném období to bylo přes 52 000 hl. Uvedl to řekl Karel Witz. Tržby pivovaru ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o zhruba 11 % na 56 miliónů korun. Společnost dosáhla výsledků při stejných cenách piva, neboť naposledy zdražovala v roce 2000. Na zvýšení tržeb se podílel nejen meziroční růst výstavu, ale také změna skladby prodaného piva. Neustále rostl podíl ležáků, který ke konci září činil zhruba 72 %.
Systém objednávání piva přes internet zavedl pivovar v roce 2002. „Už v roce 1994 jsme zřídili non-stop výdej a prodej piva, dnes funguje také ambulantní příjem objednávek v rámci takzvané internetové hospody,“ řekl v říjnu 2002 Karel Witz, který jako šéf a vlastník pivovaru za nepřetržitého provozu také občas přijímal a vyřizoval objednávky. Podle něj se objem prodeje mimo pracovní dny již začal blížit čtvrtině celkových tržeb. Witz tvrdil, že zavedený systém rovněž přináší možnost prodeje poličského piva zájemcům, kteří ho běžně nekupovali. „Stává se, že když v nějaké hospodě dojde pivo našeho konkurenta, který není schopen rychle dodat další, provozovatel se často obrací na nás,“ konstatoval Witz.
Pivovar hodlal i v roce 2003 prodávat svá piva za stejné ceny, které měl již od roku 2000. „Malé pivovary musí mít střízlivou obchodní politiku. Velké firmy různými množstevními slevami a jinými výhodami nutí hospody odebírat jejich výrobky. Informace v tisku, že Prazdroj a Pražské pivovary zdražují, to jsou jen hrátky pro spotřebitele, skutečnost je jiná. Prodávají za cenu, kterou mají malé pivovary, aby je zlikvidovaly a ovládly celý regionální trh,“ mínil v prosinci 2002 ředitel Karel Witz.
Pivovar v roce 2002 uvařil rekordních 73 700 hl piva, což představovalo meziroční růst 8,5 %. V porovnání s rokem 1998 stoupla výroba piva o více než 37 %. Firma v roce 2002 utržila 73 milionů korun, zatímco v roce 2001 to bylo 66 milionů korun.
„Vaření piva je prastaré řemeslo, které nám zbylo po předcích a nezbývá nám, než ho poctivě udržovat. Za socialismu se rozhodlo, že se tu u nás už pivo vařit nebude. Stal se ale malý zázrak a po roce 1989 se pivovaru ujali potomci lidí, kteří tu dříve pracovali podobně jako třeba můj děda,“ řekl předseda představenstva pivovaru Karel Witz. Ukazoval přitom na jednoho z důstojně oblečených mužů na staré, pečlivě zarámované fotografii. Úcta k tradici je v poličském pivovaru patrná na každém kroku. Budova, v níž se dnes pivo vaří, kvasí a dozrává, pochází z roku 1865. O necelých třicet let později ji mírně naivisticky ztvárnil jeden z tehdejších zaměstnanců na obraze, který visí dnes ve Witzově kanceláři. Pití místního piva patřilo k typickému městskému patriotismu, což připomínají i reprodukce pohlednic místního nakladatele Josefa Kaňky-Kaňkovského z počátku minulého století. To, že se od té doby změnilo v pivovaru jen velmi málo, připouští i Witz. „Pivovar v Poličce je postaven na lidech z Poličky a dlouholeté tradici. V roce 1930 byla vybudována měděná varna a od té doby se tu toho moc nového neudálo. Sklepy zůstaly v původní podobě s dvojitými klenbami, mezi nimiž jsou vzduchové mezery, které jsou velmi dobrou izolací. Je to pro pivo velmi dobré prostředí,“ pochvaloval si Witz.
Tradiční kvalita, dobrá marže pro hospodského a žádná velká překvapení pro konzumenta jsou podle ředitele pivovaru Karla Witze základem úspěchu malého pivovaru. Pivovar tyto zásady podle něj ctil a dařilo se mu. V roce 2002 zvýšil výrobu o 8,5 % na rekordních 73 700 hl a do května 2002 zatím vykázal nárůst o 11 %. „Vaříme tradiční české pivo z tradičních surovin, tradiční technologií, tedy to, s čím jsou lidé spokojeni. A žádné překvapení. Lidé musí mít jistotu,“ řekl v červnu 2003 Witz. Malý pivovar si také podle něj nesmí žít nad poměry. Polička například nepoužívala ani provozní úvěr. Asi 90 % výroby pivovar prodal v regionu kolem Poličky. Prodej podporoval čtyřiadvacetihodinovým prodejem a servisem pro své odběratele. Nosným pivem byl dvanáctistupňový ležák, který se na produkci podílel více než sedmdesáti procenty. Speciální piva Polička nevařila. Podle Witze jsou okrajovou záležitostí, která k úspěchu nevede. Pivovar zaznamenal v prvním pololetí 2003 tržby přibližně 35,5 mil. Kč, což bylo o 13 % více než ve srovnatelném období předchozího roku. Rovněž výstav se zvýšil na téměř 39 000 hl. „Veškerá produkce zásobovala tuzemský trh“, řekl 13.srpna 2003 Karel Witz. Pivovar ze 70 % plnil pivo do nerezových sudů, zbytek stáčel do lahví. Nejvíce se prodávaly ležáky, jejichž produkce činila téměř tři čtvrtiny.
Pivní stezky nemají pevně vyznačenou trasu. „Nabízejí místa, kde kromě dobrého piva a jídla lidem ukážou, jak se dělá poctivé pivo, nabídnou nocleh a k tomu například kus historie své i města,“ řekl v září 2003 Karel Witz. „Kdo by u nás potřeboval chytit žízeň, může si před návštěvou našeho pivovaru vyběhnout na městskou věž,“ dodal Witz.
Karel Witz má doma Zlatou bratislavskou lyru, kterou získal s kapelou Modus, hrál v uskupeních Colegium Musicum a doprovázel Petera Nagyho s vlastní kapelou Profesor Indigo. V roce 2003 byl v čele prosperujícího malého pivovaru, viceprezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. Karel Witz řídil pivovar vlastním citem, s vírou ve vlastní zdravý rozum, bez experimentů a především s pokorou k nápoji, který nabízel spotřebitelům. V rozhovoru pro Hospodářské noviny:
hn: Jak se to přihodí, že se úspěšný rockový muzikant objeví v čele regionálního pivovaru?
* Tohle skončilo v osmdesátých letech, protože mám svoje vize. Nechtěl jsem být zajímavý i ve svých padesáti šesti letech jen hudbou. Dostal jsem jinou práci a také platí Werichovo, že jednou jste dole a jednou nahoře.
hn: A přinesla vám muzika něco do současné kariéry?
* Strašně moc. Ve svobodném povolání nemáte ani den placené dovolené, nemůžete použít neschopenku, kapela na vás čekat nebude, musíte být velice přísný a uvážlivý, ať se to týká čehokoliv. Žádné půjčky, žádné investice, žádné velké plány. Navíc v té době byla potřebná maximální důvěra mezi lidmi. To, vedle rodičů, mě naučilo hospodařit. Měl jsem na starosti gáže muzikantů a tam se nepromíjel ani desetník. Muzikant musí žít tak, aby na jeho výkonu nebylo poznat, že ho něco trápí, bolí, že má problémy, lidi si zaplatili za jeho plný výkon.
hn: To ještě nevysvětluje cestu do křesla ředitele pivovaru.
* Ta byla poměrně jednoduchá s neuvěřitelnými začátky. Tento podnik měl být už zlikvidován podle rozhodnutí z roku 1976. Čili se do něho od té doby neinvestovala ani koruna, tedy celé čtvrtstoletí. K likvidaci nakonec nedošlo a po revoluci přišly restituce, moji předci byli mezi původními právovárečníky. A státní podnik se ho velmi rád zbavil formou soudního rozhodnutí, podle kterého se majetek bez zásob a provozních prostředků vracel potomkům původních právovárečníků. Nikdo nepředpokládal, že podnik v tak zbídačeném stavu udrží výrobu, a také bylo přece lepší jeho likvidaci svěřit někomu cizímu.
hn: Ale vy jste to ustáli. Jak?
* Vlastně jsme nevěděli, jaké kroky podnikat. Byl to bezprecedentní stav. Nakonec jsme se dohodli, že od státního podniku převezmeme i zásoby, pivo, všechno, co tu bylo. Neudržované budovy s pozemky byly restituenty vloženy do základního kapitálu nově vzniklé akciové společnosti, ale vedle toho žádný akcionář nedal do pivovaru ani jednu korunu. Nezbylo než se pokusit pivovar udržet. Jednou z cest bylo okamžité inkasování záloh za sudy a přepravky. Za tisíc sudů jsme měli 600 tisíc korun, za tisíc přepravek 120 tisíc a to byl disponibilní kapitál, který samozřejmě nejde do výnosů. Dále jsme za pivo inkasovali pokud možno jen v hotovosti. Zavedli jsme prodej a výdej piva non-stop 24 hodiny denně sedm dní v týdnu. Pro smluvní i drobné odběratele. Nemohli jsme a ani nechtěli pro vaření tradičního piva modernizovat technologii, naopak varna Novák & Jahn z roku 1930 nám slouží dodnes. Výdaje jsme si rozdělili na kalendářní dny v měsíci a žili jsme z cash flow, z ruky do huby. K tomu jsme najali nezávislého účetního a daňového poradce, nevytvořili jsme žádné funkce ředitele, náměstků, nic takového. Do toho riskantního podniku jsem šel i se svým jménem. První léta jsme se nevyvarovali červených čísel. V té době jsem strávil na podniku téměř každý den v roce. I když dnes je to podobné, ale z jiného důvodu.
hn: Dnes pivovar prosperuje, rok od roku zvyšuje výstav piva a už několik let vykazuje zisky. Stále máte jeho řízení jen ve svých rukou, nebo jste ochoten delegovat některé pravomoci na spolupracovníky?
* To mě také naučila předešlá kariéra. Chtěl jsem vařit dobré pivo, na nic si nehrát a být přísný k sobě i k lidem. Použil jsem metodu cedníku s jednou dírkou. Dodnes všechny smlouvy a výdaje denně kontroluji osobně. Pivo prodáváme většinou jen za hotové a jsme ve stavu, kdy nám odběratelé za rok 2002 dluží méně než 0,25 %za vyfakturované pivo. Tím jsme dosáhli rychlého obratu peněz, což nám také umožnilo určitý rozvoj.
hn: Ale vraťme se k původní otázce na lidi, spolupracovníky.
* Ano, jsem ochoten přenechat některé starosti jiným, ale nesmím je přestat kontrolovat. Mnozí lidé, když nemají informace, si totiž myslí, že některé věci nejsou důležité, nebo je odloží. U piva sem může patřit třeba spokojenost odběratelů, reklamace a jejich vyřízení. Nikdo normální nemá náladu a čas, aby utrácel za telefon a stěžoval si. Pak se může stát, že chybí informace. A jako všude existují lidé, kteří jsou schopni šidit zákazníka i pivovar. To je také potřeba hlídat. Na druhou stranu uznávám, že jsou okolo mě zaměstnanci, kteří přinášejí nápady, jsou progresivní, pro firmu dávají i svůj osobní zápal a je to vidět na jejich výkonu. Třeba při jednání s našimi odběrateli. I mladíci udělají takové věci, které já sám musím obdivovat, a to je dobře. Důležitá věc je také umět poradit. Když někdo nezvládá svůj úkol a přijde o radu či s návrhem, nelze ho poslat za někým třetím. On tu radu čeká ode mne. Takže je to také věc trpělivosti a naslouchání. Někdy vystupuji i jako sociální kurátor, ale to se nedá nic dělat.
hn: Jaký je průměrný věk zaměstnanců pivovaru?
* To jste mě zaskočil, nevím. Odhaduji tak něco kolem čtyřicítky. Ale o tom to není.
hn: Jaký je recept, aby se malý pivovar udržel ve vysoce konkurenčním prostředí? Velké pivovary vybavují hospody reklamními předměty, slunečníky, půjčují na opravy budov. Vy ani neprodáváte v supermarketech, ani nevaříte levná akční piva.
* To nikam nevede. My nebudeme nikdy vařit homeopatické pivo. Naše desítka, jedenáctka, dvanáctka musí mít vždy o chlup přes deklarované stupně. Prodáváme dobré pivo z žateckého chmele, moravského sladu a vlastní vody. Nechceme dělat trvanlivá piva, na jejichž lahvích usedá prach. Chceme prodávat čerstvé české pivo. Je pitelné a ve své kategorii konkurenceschopné. Prostě pivo musí lidem chutnat, žádnou reklamou je nepřesvědčíte. A musí chutnat v Karlových Varech i ve Vsetíně, v hospodách i v lahvích. Na becherovce také nejde nic nového vymyslet. Proč bychom měli štamgastům nabízet nějaké experimenty. To nikam nevede. Řeknu to s nadsázkou – naše pivo je k okamžité spotřebě a k okamžitému zbohatnutí.
hn: Sedíte na několika židlích. Jste viceprezident malých nezávislých pivovarů a zároveň jste v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven. Tam jsou největší giganti. To pro vás musí být poněkud antagonistický vztah.
* Tak to není. Hájit zájmy malých pivovarů je ušlechtilá věc, ale také je potřeba mít šanci mluvit do legislativy, připomínkovat návrhy zákonů například o spotřební dani. To je moje role v Českém svazu pivovarů a sladoven, kam mě ti malí delegovali.
hn: Jak vidíte vlastní budoucnost v globalizovaném světě?
* Dobré pivo za dobrou cenu se nemůže ztratit ze světa. Měšťanský pivovar v Poličce byl založen Sněmem zemským Království Českého L. P. 1517. Myslím, že neuškodí trochu nadsázky a dobrá mysl. U nás se říká: „Pijte Poličské pivo denně. V malých dávkách posílíte svého ducha, při větších uchováte alespoň své zdraví.“ I v tom je naše budoucnost.
Pivovar ohlásil za tři čtvrtletí roku 2003 zvýšení výstavu téměř o 14 % na 65 000 hl. Obdobným tempem vzrostly pivovaru též tržby, a to na 64 milionů korun. „Trvalý růst, který pokračoval i v říjnu, je dán kvalitou poličského piva, které získává další zákazníky,“ tvrdil Karel Witz. Pivovar zvýšil v roce 2003 výstav o 13,5 % na 83 660 hl v porovnání s rokem 2002. Tržby kopírovaly tento vývoj, když se zvedly přibližně o deset milionů na 80,5 milionu korun. Růst byl podle představitelů pivovaru dosažen oblíbeností poličského piva, vařeného klasickým způsobem. Vliv mělo i mimořádně horké léto.
Hasiči ze Svitav a Poličky museli v noci 25.4. vyjet k požáru v pivovaru. Oheň poničil strojovnu chlazení. Podle vedení pivovaru se však příznivci poličského piva nemuseli obávat, že jejich oblíbeného nápoje bude nedostatek. Příčinou vzniku požáru byla pravděpodobně technická závada na motorovém spouštěči kompresoru. Požár zničil elektroinstalaci a řídicí počítač. Poškozeny byly i kompresory a místnost strojovny. Škoda byla předběžně vyčíslena na půl milionu korun.
Rozhovor ředitele pivovaru Witze s Mladou frontou Dnes v dubnu 2004:
„Je rozdíl mezi chutí piva vyráběného v malém pivovaru a ve velkovýrobě?
Rozdíl je velký. Ale lidi skutečně hlavně zajímá, kolik zaplatí. Z tradičních důvodů pijí naše, ovšem dají si i Gambrinus. To je moderní pivo, které se ale dělá silné a ředí se vodou. Jediné dělení pivovarů je na ty v růstu a ty ostatní.
* Je těžké prosadit pivo do vzdálených měst nebo do Prahy?
Je i není. V Praze máme několik hospůdek, které naše pivo točí, v Karlových Varech například berou naše kvasnicové pivo. Jenže právě v Praze se lidé, kteří provozují restaurace, velmi rychle mění a jsou zaměřeni hlavně na výdělek. Takže máme několik hospod, které točí naše pivo, není jich moc, ale jsme rádi, že je máme.
* Jak se díváte na působení nadnárodních společností, které vlastní v České republice pivovary?
Bylo by vše v pořádku, kdyby jim tak nerostl výstav. Jenže na druhou stranu jsou dobří, když se jejich piva tolik prodá. Zaniklo u nás téměř třicet pivovarů, ale úbytek se netýkal těch velkých. Naopak, některé malé podniky jsou nyní už také koupené firmami ze zahraničí. Myslím ale, že nehrozí, že by tyto firmy zrušily výrobu typicky českého piva a začaly vařit cizí značky.
* Malé pivovary tedy v budoucnu přežijí?
Buď uvaří konkurence schopné pivo, nebo zaniknou. Ovšem pokud například pivo Opat má výstav sedm tisíc hektolitrů ročně, tak je to špatně pochopené pivo. I zaniklý pivovar ve Svitavách je dobrý příklad špatného hospodaření. Ale bylo by opravdu tristní, kdyby skončily všechny malé pivovary.“
„Lidé vypili zhruba o 3 % více než v loňském roce,“ domníval se v srpnu 2004 předseda představenstva Karel Witz. Pivovar jel v létě na plnou kapacitu, a to i díky příjezdu turistů. „V červenci a srpnu sem lidé jezdí na dovolenou,“ uvedl Witz. Výstav v červenci tak dosáhl téměř 10 000 hl. Podnik na trh dodával desítku Hradební a silnější piva Otakar a Záviš.
„Lidé, kteří pijí naše pivo, nechtějí žádné novinky. Jim jde naopak o tradici. Chtějí pít dobré pivo, na které jsou zvyklí,“ uvedl v září 2004 předseda představenstva pivovaru Karel Witz.
Během třech čtvrtletí roku 2004 zvýšil pivovar výstav o tři procenta oproti stejnému období roku 2003. Za lepším výsledkem stál větší zájem spotřebitelů o ležáky, a to jak točené, tak lahvové. Celková výroba piva v Poličce se za prvních devět měsíců roku 2004 vyšplhala na 66 300 hl. Pivovar v listopadu 2004 nechystal zdražení, ke kterému nedávno přikročil Prazdroj a které už ohlásily někteří další výrobci. Naposledy zvýšil ceny v květnu 2004 a od té doby poptávka po jeho výrobcích dokonce stoupla. Přitom se zvedly právě ceny ležáků, které byly hlavním tahounem růstu výstavu. Pivovar, který v roce 2004 zaměstnával přes 50 lidí, vyráběl celkem šest druhů piva – světlou a tmavou desítku Hradební, světlou jedenáctku Otakar, světlou dvanáctku Záviš a kvasnicové speciály Otakar a Záviš. Kromě zlatavého moku tvořily součást výrobního sortimentu také limonády. Podnik v roce 2004 neexportoval a vzhledem ke kapacitě pivovaru ani expanzi do zahraničí nechystal.
Sládkem roku se dle hodnocení Sdružení přátel piva stal zakladatel Měšťanského pivovaru Polička Jiří Váša, kterého v září 2004 profesní Český svaz pivovarů a sladoven uvedl do síně slávy. „Spíše než Sládek roku by se titul měl spíše jmenovat Cena za celoživotní dílo,“ připomněl v listopadu 2004 zástupce Sdružení Tomáš Erlich.
„Už neexistuje, že by nějaký pivovar ustřelil v chuti nebo kvalitě. Takovou jistotu zákazník jakéhokoliv pivovaru dříve neměl,“ řekl v lednu 2005 šéf pivovaru Karel Witz.
V Poličce nebyl v létě 2005 ani jeden výčep, kde by se místní pivo nečepovalo, a v okruhu třiceti kilometrů kolem města neměla žádná jiná značka šanci s Poličkou soupeřit. „Občas si zajdu na pivo a piju jedině Poličku – desítku, případně jedenáctku. Například Gambrinus je až o pětikorunu dražší a jak chutná, ani nevím, protože jsem ho už dlouho neměl,“ řekl Václav Čapek z Poličky. „Vaříme to, co lidé chtějí pít. Letos jsme zvýšili produkci ležáku ještě o čtyři procenta,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.
Rozhovor s ředitelem poličského pivovaru Karlem Witzem v říjnu 2005:
Karel Witz se už dvanáct let staral o rozvoj pivovaru v Poličce. Bývalý muzikant, který v sedmdesátých letech hrál například s Mariánem Vargou, totiž patřil do jednoho z právovárečných rodů. Jejich potomci v roce 1993 dostali pivovar zpátky v restituci. Tehdy firmě mnoho lidí nedávalo skoro žádné šance na přežití.
„Soud tehdy rozhodoval o oprávněnosti restitučního nároku. Pivovar jsme získali zpět, ale hodně lidí tvrdilo, že brzy skončíme. Ovšem my jsme se rozhodli, že se o pivovar budeme starat sami a zkusíme uspět. Dopředu jsme si také uvědomili, že z našeho podnikání asi na dlouhá léta velké výdělky nekoukají. Věděli jsme, že deset nebo dvacet let není žádná velká doba. Výdělky zkrátka necháváme až našim dětem,“ říká Witz.
„* Poličský pivovar před druhou světovou válkou vlastnily právovárečné rodiny. Byly to skutečně rody, které byly po staletí spojené s Poličkou?
Soud v roce 1993 rozhodoval o vrácení majetku těm rodinám, které pivovar vlastnily k datu znárodnění v roce 1950. Tehdy skutečně pivovar vlastnili potomci rodů, které jsou pevně svázané s Poličkou. Ovšem nedá se říct, že by úplně všichni žili v Poličce několik staletí. Dnes jsme akciovou společností a je jasné, že se vlastnické podíly poněkud změnily. Někdo z původních vlastníků nechtěl čekat, až budeme ziskoví. Důvodem bylo třeba i stáří. A tak se postupem času struktura vlastníků proměnila.
* Jste typicky regionálním pivovarem. Změnila se nějak v poslední době situace v Pardubickém kraji, nebo tu stále vládne plzeňský pivovar?
Odstup značek Gambrinus a Prazdroj je značný. Myslím, že se už několik let na takzvané pivní mapě regionu nic nemění. Pokud náhodou někde zaznamenají tato piva pokles, tak to plzeňský pivovar nemusí ani příliš zajímat. Doženou to jinde. Na druhou stranu všechny malé pivovary, včetně našeho, se snaží okamžitě obsadit jakékoli příležitosti. Takže je to neustálý souboj a všechny ztráty se snažíme ihned nahrazovat. Čísla za září jsou navíc pro všechny pivovary hodně příznivá, takže se dá říct, že si každý přišel na své.
* Chystáte nějaké novinky? Speciální vánoční várku nebo něco podobného?
Nechystáme, protože momentálně máme hodně práce s dokončením čistírny. Také upravujeme dva sklepy, takže máme dost práce na dva příští roky. Samotné pivo a jeho prodej je jen část toho, čemu se musíme věnovat. Je třeba se starat o spoustu dalších věcí, aby pivovar fungoval. Z těchto důvodů jsme také nyní zcela rezignovali na export. Prakticky nevyvážíme a ani se nesnažíme nijak extrémně uspět mimo hranice kraje. Pro nás je teď nejdůležitější rozšíření výroby. Pak teprve budeme chtít expandovat i jinam. A pak zase přijdou další úpravy pivovaru. Zkrátka je to takový kolotoč.
* Některé výzkumy říkají, že lidé v Čechách mají stále více v oblibě víno. Myslíte, že víno může být v budoucnu pro pivo konkurentem?
To si rozhodně nemyslím. Odpovím příkladem. Situace na pivním trhu je už léta ustálená a nezaznamenala výrazný pokles. Mluvil jsem o tom, že září dopadlo pro pivovary příznivě, kdy firmy přidaly do kroku. Při srovnání produkce za stejné období dosáhly čísla 104,5%. Jenže ze všech dalších údajů vyplývá, že české pivovary obvykle okolo 5% své produkce směřují na export. Prostor pro zvyšování prodeje je tedy pouze ve vývozu. Lidé u nás pili a pijí hodně piva a nástup vína to neovlivní. Pro nás je spíš daleko zajímavější to, že se ročně obmění jedna třetina odběratelů. Přitom nevíme proč. Možná lidé chtějí ochutnávat stále nová piva, a tak se musí měnit i nabídka. Musíme se proto hlavně snažit hledat nové odběratele.“
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo desítkou roku pivo Hradební. „Desítka je nejrozšířenějším typem piva a Hradební si přes neúprosnou globalizaci a unifikaci ponechává svůj lokální charakter,“ řekl k oceněnému pivu předseda sdružení Tomáš Erlich.
„Každý rok byl zcela jiný v odbytu i v poptávce. Zatímco v roce 2004 jsme šli s výrobou piva nahoru, v roce 2005 jsme výrobu udrželi,“ řekl předseda představenstva pivovaru Karel Witz. Drahé televizní kampaně se malým pivovarům nemohou vyplatit. „Jsme nejraději, když zájem o naše pivo zvyšuje jeho dobrá pověst mezi lidmi,“ uvedl Witz. „Musíme ještě opravit a případně zvětšit dva ležácké sklepy. Do té doby nemůžeme na export ani pomyslet,“ upřesnil Witz.
Pivovar v roce 2005 zvýšil tržby přibližně na 88 milionů korun. Bylo to asi o dva miliony korun více než v roce 2004. „Mezi spotřebiteli byl vyšší zájem o dražší ležáky, jejichž prodej stoupl asi o dvě procenta,“ řekl předseda představenstva Karel Witz. Výstav pivovaru zůstal přibližně na stejných 85 000 hl. Čistý zisk činil zhruba 13 milionů korun po předchozí mírně ztrátě.
Pivovar s přeceňováním na počátku roku 2006 zatím vůbec nepospíchal. „Zatím pivo nezdražujeme. Loni jsme zdražili v květnu o 10 % dopravu v jednotlivých tarifních pásmech. Pro 95 % odběratelů to znamenalo zdražení piva od 2,5 haléře v nejbližším pásmu až po 10 haléřů, například pro pražské odběratele,“ řekl v únoru 2006 předseda představenstva Karel Witz.
Vlastní láhve, které na trh na podzim uvedl Budvar a které začaly používat i Staropramen nebo Starobrno, dělaly starosti malým pivovarům. „Nové láhve jsou tenčí, méně vydrží, i proto by měla být jejich výkupní cena vyšší,“ poznamenal v březnu 2006 viceprezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Karel Witz.
Na jaře 2006 začal pivovar dodávat nepasterované pivo v lahvích. „Nepasterované lahvové pivo má jednoznačně úspěch. Protože se nezahřívá, má lepší chuť, což jsme už poznali na jeho vyšší spotřebě,“ řekl v červnu 2006 Karel Witz.
Výletníci, kteří dorazí do Poličky, si k občerstvení můžou vybrat řadu místních podniků. Ve většině z nich se také setkají s místním pivem. Pivovar patří k těm menším, ale místní na něj nedali dopustit. Pivovar v Poličce má za sebou téměř pětisetletou tradici. A zatímco některé velké pivovary se po roce 1989 staly majetkem nadnárodních společností, poličský podnik se naopak po mnoha letech vrátil do rukou potomků původních rodin, které v roce 1517 získaly právo vařit pivo. Právo várečné získalo na základě rozhodnutí zemského sněmu celkem sto třináct měšťanských domů uvnitř hradeb věnného města Poličky. Roku 1771 se ve městě začalo dělat pivo průmyslovým způsobem. Ovšem kvalita uvařeného piva zůstávala velmi rozdílná. Roku 1865 se poprvé v poličském pivovaru uvařilo pivo takzvaného plzeňského typu. „To znamená pomocí spodního kvašení a chlazené ledem,“ vysvětluje Karel Witz. Ještě stále se však dnešnímu pivu nepodobalo, nebylo totiž filtrované. I přes další rozvoj zůstal podnik jen malým pivovarem s výstavem pod deset tisíc hektolitrů. V roce 1930 se pivo začalo vařit v nové varně, která funguje dodnes. V roce 1938 byl pivovar znárodněn komunisty a roku 1950 bylo rodinám odňato právo várečné. Pivovar však zůstal nadále v provozu. V roce 1985 ale hrozilo, že podnik zanikne. Provoz potřeboval další investice, ale stát se rozhodl podporovat raději pivovar v nedalekých Svitavách. „Po roce 1990 se pivovar vrátil do rukou potomků právovárečníků a stát zřejmě ani nepočítal s tím, že provoz uspěje,“ řekl jeho ředitel Karel Witz. Z původních sto třinácti vlastnických rodin jich dnes už zůstala jen polovina, akcionářem pivovaru bylo i město Polička.
„Podařilo se nám v létě uzavřít smlouvu na nákup sladu za cenu stejnou jaká byla vloni. Naposledy jsme zdražovali pivo před dvěma lety kvůli růstu cen pohonných hmot. Ty nyní klesají, takže určitě nic nechystáme,“ dodal Karel Witz v říjnu 2006 jako reakci na zvýšení cen Prazdroje kvůli podražení ječmene.
Pivovar v roce 2006 vystavil 82 631 hl piva. Pivovar neexportoval své pivo. Už více než rok produkoval pouze nepasterované lahvové pivo. V roce 2006 vystavili 22 290 hl lahvového piva. Sudové pivo produkoval od roku 1994 pasterované. Ale zhruba od roku 1999 i nepasterované nefiltrované sudové pivo. Nepasterované nefiltrované sudové pivo se podílelo v roce 2006 1,16% na celkovém výstavu sudového piva, který činil celkem 60 341 hl. V roce 2006 se v pivovaru pustili do cca ročního zkušebního provozu vlastní pivovarské čistírny odpadních vod. Poté byla ČOV podrobena přísným zkouškám a byla zařazena do trvalého provozu. Tato ČOV byla postavena na holandské technologii od firmy Biothane, kterou si pivovar koupil přímo od Holanďanů. Projekt byl tuzemský a na základě tohoto projektu si pivovar nechal dodavatelsky zřídit dvoučinnou ČOV, založenou na anaerobním a aerobním principu. V roce 2006 také dokončili opravu ležáckého sklepa č. 5, při které vyměnili podlahy, kanalizaci, obložení stěn apod.
„Vloni jsme měli, a dosud máme, s neúrodou chmele potíže. Chmel se dožil nejslabšího období za posledních 60 let. To samé nám udělala příroda s ječmenem,“ řekl v březnu 2007 Karel Witz. Měšťanský pivovar dodal v roce 2006 na český trh méně piva. Vyrobil 82 631 hl, v roce 2005 jej uvařili 85 390 hl. „Výstav v minulém roce záporně ovlivnilo, že jsme pivovar bez exportu,“ řekl Witz. Aby mohl pivovar výrobky vyvážet, musel podle Witze nejdříve dostavět a obnovit původní ležácké sklepy a spilky. V budoucnu chtěl pivovar kapacitu sklepů téměř zdvojnásobit.
„Cenu piva jsme měnili na Nový rok. Může za to především navýšení ceny sladu ze 7 500 korun za tunu bez pěti procent DPH na 12 500 korun za tunu bez devíti procent DPH,“ řekl v lednu 2008 KarelWitz, ředitel pivovaru. Podle něj se také do zdražení promítla cena chmelu, která vzrostla ze 165 korun za kilogram na 200 korun za kilogram. „Výsledky vaření piva ovlivnil v minulém roce všeobecný trend v ústupu pití piva v tuzemsku. Je možné, že se také změnil vkus pijáků piva,“ řekl šéf poličského pivovaru.
O devět procent méně piva než v roce 2007 vyrobili pivovar za první pololetí 2008. Konkrétní výsledky vedení pivovaru prozradit nechtělo.
„O zdražení vůbec neuvažujeme. Vysvětlení Prazdroje je nesmysl, slad šel s cenou proti loňsku dolů. Jejich nákupčí sladu zřejmě selhali a měli by být vyměněni. Pokud se týká našeho piva, tak můžeme zákazníky uklidnit,“ řekl v září 2008 ředitel pivovaru Karel Witz. Podle něj v Poličce v roce 2007 zdražili pivo proto, že šly nahoru ceny sladu i chmele. V roce 2008 šel dolů s cenou slad a nahoru chmel. Ale jelikož je sladu víc, tak se pivovaru podařilo nějaké finance uspořit. „Takže není tedy žádný důvod uchýlit se k tomu, co nyní provádí Plzeňský Prazdroj,“ dodal Karel Witz.
Když na konci září 2008 Prazdroj oznámil zdražení piva, bylo jasné, že je jen otázkou času, kdy ho budou následovat pivovary menší. „Ke zvýšení cen nemají pivovary nejmenší důvod. Například cena sladu, která představuje 40 procent výrobních nákladů, šla radikálně dolů – z 12,5 tisíce na 10 tisíc korun. A ceny dalších vstupů, například energií? Vždyť začal zlevňovat i benzin,“ podotkl v říjnu 2008 Karel Witz.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V kategorii Jedenáctka roku skončil Pivovar Polička se svým Otakarem na druhém místě.
Na menší spotřebu piva v roce 2008 doplatil například Měšťanský pivovar v Poličce, kde produkce poklesla ze 77 na 71 tisíc hektolitrů, což znamenalo pokles přibližně o 7 %.
Pivovar na počátku roku 2009 zdražení neplánoval. „Prozatím to není aktuální,“ řekl v lednu 2009 Karel Witz, ředitel poličského pivovaru.
Některých podniků se recese příliš dotknout neměla. Horší výsledky v roce 2009 neočekával ředitel pivovaru v Karel Witz. „Naše pivo je dost levné a nemyslím, že by je lidé méně kupovali,“ uvedl v březnu 2009 Witz. Napovídaly tomu i prodeje v prvních dvou měsících roku 2009. Firma proto nemusela přistoupit k propouštění.
Pivo Otakar se stalo dle soutěže Sdružení přátel piva Jedenáctkou roku. Toto ocenění získalo Poličské pivo ve spotřebitelské soutěži, která je ojedinělá i svým charakterem. Tuto soutěž vyhlašuje každoročně Sdružení přátel piva (SPP) a jde o dvoukolovou soutěž spojující v prvním kole anketní část mezi širokou členskou základnou a v druhém kole probíhají odborné degustace.
Regionální pivovar v roce 2009 uvařil o 4 % méně piva než v předchozím roce. Na tuzemský trh dodal přes šedesát osm tisíc hektolitrů piva. Produkce pivovaru klesala podle předsedy představenstva Karla Witze od roku 2006. „Trh s pivem je obsazený. Kdyby tady bylo méně pivovarů, než je dnes, nebyl by trh tak přesycený. My stále bojujeme se všemi pivovary. Obsadíme hospodu a nevíme, do kdy ji budeme mít,“ uvedl Karel Witz. Pivovar dodával asi třicet procent piva přímo zákazníkům v Poličce a okolí. Většina produkce pak mířila v okruhu osmdesáti kilometrů od podniku. Pivovar se zaměřoval především na vaření ležáku, kterého prodá okolo pětaosmdesáti procent. U ostatních pivovarů to bylo spíše naopak. „V tuzemsku se prodává méně než třicet procent ležáků, my to máme obrácené. Všechna piva vyrábíme nepasterizovaná,“ vysvětlil Karel Witz. Chuť poličského piva mimo jiné specifikovala celoměděná varna Novak & Jahn z roku 1930. Takto staré varny a z tohoto materiálu se v pivovarech už nevidí. Převážil nerez. Podle Witze je to škoda, meď jinak vede teplo. „Pouze plzeňský Prazdroj si nechal udělat novou měděnou varnu, protože chtěl zachovat originální chuť piva,“ řekl Witz. Pivovar v roce 2009 zaměstnává dnes patnáct lidí, v dalších třech firmách, které zajišťují například servis, dalších čtyřicet pět pracovníků.
V pivovaru zvýšili v lednu 2010 ceny po dvou letech. „Zdražujeme o 70 haléřů. Jenom jsme přičetli daňový nárůst. S větším obchodní domy nesouhlasí,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz.
Pro advent roku 2010 pivovar připravil svůj první speciál – Speciální tmavé pivo Eliška ( láhev ). Extrakt byl 13,5 %, alkohol 5,8 %. Ve vyváženém poměru zde byla karamelová nasládlost a vyšší hořkost, danou trojím chmelením. Doba ležení v opukovém sklepě byla 150 dní.
Dvojkou v Pardubickém kraji podle množství uvařeného piva zůstal v roce 2010 pivovar v Poličce. Jeho ředitel Karel Witz očekával propad z loňských 69 tisíců hektolitrů o sedm procent. Přitom už v roce 2009 svoji produkci snížil proti předcházejícímu roku o čtyři procenta. Pivo měli v Poličce velmi dobré, například tmavé pivo v září získalo stříbrnou medaili při soutěži na žatecké Dočesné, ale pivovar příliš nerozšířil okruh zákazníků. V Poličce by pivo v plastu nepřipustili. „Plastový obal je ekonomický nesmysl. Bude stát minimálně dvě koruny, zákazník se ho nezbaví, nikdo nemá povinnost ho vykupovat. Je to hloupost,“ řekl ředitel Karel Witz.
„Pokud trend prodejů našeho piva nepoleví, uvaříme v tomto roce zhruba o 10% piva více než loni,“ řekl v prosinci 2011 předseda představenstva pivovaru Karel Witz. V roce 2010 vyprodukoval jeho pivovar kolem 64 tisíc hektolitrů piva. Příčin vzestupu bylo podle něj víc. Od roku 2009 pivovar žádné pivo nepasteroval, od roku 2010 ho skladoval v ležáckých tancích a při stáčení ve dvojité ochranné atmosféře dusíku a oxidu dusíku. Pitelnost piva tedy měla přednost před jeho trvanlivostí. Navíc měli v Poličce prodej piva non-stop, který využívá 42% odběratelů, proto se může pivovar zaměřit při rozvozu na vzdálenější oblasti, jako jsou Brněnsko, Ostravsko či Praha. Ve hře je i motivace lidí. „Pokud prodáme minimálně pět tisíc hektolitrů piva za měsíc, obdrží každý pracovník za pivo nad tento limit odměnu,“ dodal Karel Witz.“ Jsou takové obchodní domy, které na nás vymáhají u lahvového piva minimálně 0,5 procenta zlevnění. Leč marně. Protože kromě povinného zvýšení cen, které bylo dané zvýšením daně od 1. ledna 2010 a od toho samého dne o jednoprocentní zvýšení DPH, jsme naposledy zvýšili ceny k 1. lednu 2008. Příští rok nechceme hýbat s cenami, raději zvýšíme výstav,“ uvedl šéf poličského pivovaru. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Od 15.12.2011 pivovar opět distribuoval speciál – tmavé pivo Eliška.
Měšťanský pivovar o zdražování piva neuvažoval. „My pivo zdražovat nebudeme,“ sliboval v lednu 2012 předseda poličského představenstva Karel Witz. (zdroj: pardubice.idnes.cz)
Na XXII. ročníku reprezentačních Slavností piva v Táboře, které se konali ve dnech 8.2 – 11.2. 2012, obdrželo speciální tmavé pivo Eliška ocenění „Zlatá pivní pečeť“.
Od 23.3.2012 zahájena distribuce speciálu – tmavého piva Eliška pro letošní velikonoce.
Od 14.9.2012 byl opět v prodeji tmavý speciál Eliška (v lahvích i sudech). Současně od 20.9. 2012 byl zahájen prodej nového 13° světlého speciálu František Bittner (zatím pouze v sudech).
Pivovar v roce 2012 očekával zvýšení výstavu piva ve srovnání s rokem 2011 asi o 19 %. Výroba rostla i v předcházejících letech. „Letos jsme za devět měsíců vystavili 61 888 hl piva. Meziroční růst představoval asi 9 600 hl. Průměrně jsme vystavili přes 118 % každý měsíc, koncem roku čekáme výstav okolo 82 000 hl,“ uvedl v říjnu 2012 Witz. Vyrábí se dva druhy desetistupňového piva, jeden jedenáctistupňový a jeden dvanáctistupňový ležák a dva třináctistupňové speciály, světlé pivo František Bittner a tmavé Eliška. Podle Witze se o odbyt nejvíce zasloužili odběratelé z okolí, takzvaně „okolo komína“. Od ledna pivovar zvýší cenu dopravy, ale 68 % smluvních odběratelů si ji zajišťuje samo, proto se jich změna nedotkne. „Cena piva je ve hvězdách. Především jde o DPH. Kdyby se zdvihla o procento, určitě bychom navýšili obdobně naše piva,“ uvedl Witz. „Varnu máme dvounádobovou celoměděnou Novák & Jahn z roku 1930. Žádné z piv neokrádáme o jeho specifika,“ dodal Witz.
Pivovar vzdal úctu slavnému jménu historie tím, že pojmenoval sváteční třináctku po Františku Bittnerovi. Což bylo jméno dvou poličských sládků, otce a syna, legend pivovarnictví od konce devatenáctého do třetí čtvrtiny dvacátého století. „Je to opravdu dobré pivo, přestože když to říkám já, tak to vypadá nadneseně. Oproti obvyklé chuti poličského piva je to chuť zvláštní. Víc nechci prozradit, jen to, že je čistě ze žateckého chmelu,“ řekl ředitel pivovaru Karel Witz. Podle něj více než dva tanky kvůli omezené kapacitě pivovaru uvařit nemohli. O poličské pivo byl totiž v poslední době takový zájem, že v roce 2012 tak pivovar vyprodukoval kolem 82 tisíc hektolitrů.
„Za dobu 19 let podnikání v Poličce teď prožíváme úplně nejlepší období,“ uvedl předseda představenstva Karel Witz. Pivovar se dokonce poušěl do rozsáhlé přestavby a oprav, k původní budově přistavoval administrativní prostory a sklady v délce 27 metrů a chtěl investovat i do oplocení a výměny deseti tanků v ležáckém sklepě. Výstav roku 2012 – 82 tisíc hektolitrů znamenal nárůst oproti předcházejícímu roku o celou pětinu a pokračoval i v roce 2013, v prvních měsících roku dokonce vyrobil o čtvrtinu víc piva.
Dne 25.3.2013 zahájil k velikonočním svátkům pivovar prodej speciálů Elišky (13° tmavé speciální pivo) a Františka Bittnera (13° světlé speciální pivo).
Měšťanský pivovar v Poličce uvařil v roce 2013 poprvé víc než 100 tisíc hektolitrů piva a se 102 tisíci byl jedničkou v Pardubickém kraji. Když jich uvařil ještě o rok dříve 82 tisíc, už tehdy to znamenalo výrazný nárůst. Tamní pivo přitom už v roce 2013 sbíralo zlato v degustačních soutěžích. A to nejen za světlou jedenáctku Otakar, ale i za tmavý speciál Elišku či za světlou dvanáctku Záviš. „Již několik let naše pivo nepasterujeme. Ani pivo v lahvích, ani v sudech. Pivo neexportujeme. Používáme dva inertní plyny. V převaze je dusík a jen při stáčení piva do lahví a sudů používáme kysličník uhličitý. Vodu odebíráme z vlastních artézských vrtů o hloubce až 350 metrů,“ vysvětlil si úspěch piva ředitel pivovaru Karel Witz. Jedná se podle něho o vodu, která se původně vypařuje z horkých hlubokých vrstev a potom v horních vrstvách kondenzuje. „Je to velice měkká, dá se říci destilovaná voda,“ dodal. Tři čtvrtiny odběratelů si jezdí pro pivo kdykoliv v průběhu dne či noci podle své potřeby. Z kapacitních důvodů pivovar už v dubnu 2013 zastavil příjem dalších odběratelů piva.
Od 28.6. byl zahájen prodej nové várky tmavého speciálu Elišky 13°. Zakoupit jej bylo možno v lahvích 0,5 l nebo sudech KEG 0,30 hl.
Eliška 13° tmavé speciální pivo bylo v prodeji od 6.12., František Bittner 13° světlý speciál pak byl v prodeji od 9.12. 2013.

Rok Výstav piva Tržby Hrubý HV
1994
1995 42 200 hl
1996 45 700 hl 34 mil.Kč zisk 150 tis.Kč
1997 52 445 hl 40 mil.Kč ztráta 78 tis.Kč
1998 53 649 hl 43,2 mil.Kč zisk 700 tis.Kč
1999 64 122 hl 53 mil.Kč zisk 1 mil.Kč
2000 72 942 hl 66 mil.Kč čistý zisk 3,8 mil. Kč.
2001 68 000 hl
2002 73 703 hl 73 mil.Kč
2003 83 659 hl 80,5 mil.Kč
2004 85 599 hl 80 mil.Kč
2005 85 390 hl 88 mil.Kč čistý zisk 13 mil.Kč
2006 82 631 hl (z toho lahvové 22 290 hl a sudové 60 341 hl) 85,7 mil. Kč
2007 77 500 hl 82,5 mil. Kč
2008 71 000 hl
2009 68 800 hl
2010 64 000 hl
2011 69 000 hl
2012 82 000 hl
2013 102 000 hl
2014 108 900 hl
2015 116 494 hl

You may also like...