Pivovar Protivín

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovar 168, 398 11 Protivín

www.pivovar-protivin.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 

Platan Desítka
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Platan Jedenáctka
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Platan Nealko
nealkoholické světlé
alk.: 0,49 %

Platan Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Protivínský Granát
polotmavý ležák
alk.: 4,6 %

Lobkowicz Premium
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Lobkowicz nealko
nealkoholické
alk.: 0,5 %

Bruncvík, Argus
piva na zakázku pro obch.sítě
alk.: dle druhu

  • TEXT

Starší info:
Za rok vzniku pivovaru je udáván rok 1598, z kterého existuje první písemná zmínka o provozu. Tento původní pivovar byl součástí zámku, kde se pivo vařilo až do roku 1876. V roce 1711 získal pivovar koupí rod Schwarzenbergů, v jehož vlastnictví zůstal až do roku 1947. Vzhledem k tomu, že původní provoz přestal postupně vyhovovat požadavkům doby, byl vystavěn v letech 1873-1876 nový pivovar s názvem Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín. Ve své době byl jedním z nejmodernějších pivovarů na našem území. Měl vlastní železniční vlečku, laboratoř, byla zde zavedena propagační stanice na pěstování čistých várečných kvasnic. O jeho rozmachu svědčí i fakt, že již v roce 1893 se zde uvařilo 100 000 hl piva. Protivinské pivo si tehdy dobylo svou jakostí trhy nejen v Rakousku-Uhersku, ale i v Německu, Chicagu a New Yorku. Zvláštní oblibě se těšil Protivinský granát, dle tehdejší reklamy chuti i barvou dostihující nejlepší mnichovská piva. Po první světové válce se již nepodařilo dosáhnout předválečnou kapacitu výroby, neboť pivovar ztratil odbytiště v bývalé monarchii.

Celý pivovar se rozkládá na 14-ti hektarovém pozemku typu lesoparku, který vytváří historickým budovám nádhernou kulisu. Unikátní je platanová alej lemující příjezd k pivovaru. V areálu je rovněž krytý taneční parket se stoly pro hosty a pódiem pro kapelu. Každou letní sezónu zde ve znamení hudby a piva probíhá „Léto pod platanem“.

Po privatizaci by pivovar součástí a.s. Jihočeské pivovary. V roce 1995 pivovar vystavil 350 000 hl, z toho desítka byla 65 % a jedenáctka 25 %. Vrásky na čele vedení JčP způsobil v létě 1997 protivínský pivovar. Sudové pivo vyrobené v tomto pivovaru totiž odběratelé vraceli s tím, že se kazí. „Technická závada na pastéru způsobila, že pivo odcházelo částečně nepasterizované, a mělo tedy sníženou trvanlivost. Porucha byla bohužel tak komplikovaná, že ji nebylo možné najít. To se nám povedlo až v polovině srpna 1997 a přes víkend jsme porouchanou stáčecí linku opravili,“ uvedl obchodní ředitel JčP Karel Dvořák, který dodal, že sudové pivo měli poté opět s deklarovanou trvanlivost. „Stále stahujeme z trhu i zdravé pivo, u kterého máme podezření na sníženou trvanlivost způsobenou těmito problémy,“ řekl koncem srpna 1997. V červnu 1997 vypravil pivovar kamión s plechovkovým pivem do hlavního města africké Guineje Konakry. V roce 1998 slavili Protivínští kulaté výročí čtyři sta let od doby, kdy Schwarzenbergové začali ve městě vařit pivo. Akcionáři JčP se v únoru 1999 rozhodli zaměřit na budování značky Samson a zbývající provozy včetně Platanu prodat.
Zadlužené JčP dne 1.3.2000 definitivně potvrdily úmysl zbavit se Platanu, jednoho ze svých tří závodů. Téměř všichni zaměstnanci ze 132 dostali tříměsíční výpověď s tím, že během této doby se skupina pokusí Platan prodat. Pokud by se to nepodařilo, výroba piva Platan by zůstala zachována, ale přesune se do českobudějovického Samsonu. Podobný osud jako protivínský pivovar čekal i Regent Třeboň. Vedení JčP jednálo se zájemci o koupi Platanu, přičemž přednostně jej nabídlo městu Protivín. Kapacitu Platanu nepotřebovali a bylo pro JčP nákladově výhodnější přesunout uvedenou produkci do Samsonu. Starosta Protivína Jan Vojík řekl, že místní pivovar jim společnost nabídla za 200 milionů Kč. „To je pro město naprosto neúnosná částka, o celé situaci teprve budeme jednat na zastupitelstvu příští týden,“ řekl Vojík.
Nepřehlednou situací a obavami z budoucnosti byly nejvíce znepokojeni kromě pracovníků Platanu i představitele města, v němž pivovar představoval významného zaměstnavatele. „Nečekali jsme propouštění tak razantní. Nelíbí se nám ani jeho načasování, vždyť tříměsíční výpovědi doběhnou přesně před letní sezónou, kdy se prodává nejvíce piva,“ reagoval odborový předák Platanu Karel Brabec. Přímo zaskočeno však razantní vlnou bylo město. Pro propuštěné zbyly dvě šance – buď je zpátky přijme příští vlastník Platanu, jinak musejí k dojíždění za prací využít výhodné polohy na hlavním tahu České Budějovice – Písek. Odborář Brabec uvedl, že vedení zdůvodnilo snižování počtu zaměstnanců lepší vyjednávací pozicí při prodeji pivovarů. V březnu 2000 se Protivinští obávali, zda vůbec do třetího tisíciletí ještě vstoupí Protivín s neodmyslitelným přívlastkem pivovarnické město. Vysoká hra tajených majitelů, do níž místní lidé neviděli, nekompromisní řeč ekonomických čísel, jimž nevěřili, jim možná po čtyřech stoletích a dvou letech navrch zruší největší chloubu města. Pivovar – o němž místní patrioti nemluvili jinak než coby o nejkrásnějším pivovaru v zemi – dostal od vlastníků poslední šanci. Vždyť lidé v okolí nic jiného nepijí, jsme úspěšní, takovému kapitalismu už opravdu nerozumíme, kroutili hlavou propuštění zaměstnanci. K nádhernému pivovaru důvtipně umístěnému v samém středu města vede cesta lesoparkem lemovaná alejí stromů. Platan založený v roce 1598 je jednoznačně dominantou města – už zdálky je vidět kouř z pivovarnického komína. Opravené historické budovy, vysoký komín, uprostřed rozlehlý plac tak trochu to připomíná filmový pivovar z Postřižin – chybí už jen krásná paní správcová a hladová správní rada, která by sem dojížděla. „Bez pivovaru si zkrátka vůbec nedokážu naše město představit,“ odmítl nejčernější myšlenky starosta Protivína Jan Vojík, i když hned na to představu přece jen nastínil: „Protivín by se stal městem nezaměstnaných a důchodců.“ V místní hospodě u Strnadů se už stala rozprava o osudu pivovaru hlavním tématem. „Tady lidé nic jiného než Platan pít nebudou,“ pravil rezolutně muž za výčepem. To potvrdil i jeho kolega z hostince U svatého Václava – i přes současnou nejistotu kolem budoucnosti svého dodavatele ho zatím ani nenapadlo poohlédnout se po jiné značce. „Vždyť štamgasti jsou zvyklí čtyřicet let na Platan.“ Na bývalém sládkovi Platanu Václavu Márovi, který zhruba před rokem odešel do důchodu, je patrná nostalgie – zůstal řemeslu věrný celý život, v pivovaru se vyučil a pracoval v něm čtyřicet let. Dvaašedesátiletý muž chodil i v důchodu občas s bývalými kolegy poklábosit, v hektických dnech roku 2000 byl vidět na vrátnici častěji. „Vždyť tenhle pivovar přežil všechny války, fašisty i komunisty – a nakonec nepřežije dvouleté působení pana Chvalovského,“ uvažoval Mára. „V nejhezčím pivovaře vaříme nejchutnější dvanáctku,“ řekl větu jako vystřiženou z reklamního sloganu. Podobná slova jsou slyšet na každém rohu. Úmysl prodat Platan – a brzy zřejmě i třeboňský Regent – vysvětlili manažeři z generálního ředitelství nekompromisními ekonomickými výpočty. „Skupina JčP tuto kapacitu nepotřebovala – je pro ni nákladově efektivnější přesunout výrobu do pivovaru Samson, čímž by bylo dosaženo lepších nákladů na jeden hektolitr,“ vysvětlil generální ředitel Miroslav Leština s finančním ředitelem Martinem Trešlem. Ještě před touto krajní variantou se však chtěli pokusit Platan prodat a hned nabízeli novému majiteli podnikatelský záměr: „Měl by zůstat v regionu s cílem vydělat na nízkých dopravních a nižších marketingových nákladech,“ radili. O prodej obou lokálních pivovarů – Platanu i Regentu – se přitom neúspěšně snažilo i předchozí vedení, ale jednání vždy zkrachovala na výši kupní ceny. Firma nyní nabídla Platan za dvě stě milionů korun i městu Protivín, přičemž tuto možnost vlastnictví označila za běžný německý model. „V Německu je běžné, aby města vlastnila svůj pivovar. To má mnoho předností – zkušenosti například prokázaly, že to zvyšuje loajalitu místního obyvatelstva ke značce. Pijí pivo, které sami vlastní. Městské zastupitelstvo o těchto úvahách jednalo, radní už se záměrem vyjednávat o koupi souhlasili. „Ovšem dvě stě milionů korun je pro nás naprosto neúnosná částka,“ řekl starosta Vojík. Upřesnil, že radnice si pravděpodobně nechá zpracovat ekonomickou analýzu, zda do toho má vůbec jít. „V žádném případě na koupi pivovaru totiž nemůžeme použít peníze z našeho třicetimilionového rozpočtu. Jde o to, jestli bychom stačili splácet případný úvěr, nebo zda máme hledat nějakého partnera,“ uvažoval Vojík. Podle propočtů píseckého pracovního úřadu by v případě, že by se pro pivovar nenašel kupec, a výroba se tak bude stěhovat do Českých Budějovic, vyskočila míra nezaměstnanosti v mikroregionu Protivínsko z 9,3 na 12,3 %. V samotném Protivíně by se z 9,5 vyšplhala na 13,6 %. Lidé, kteří před hlavní branou vzrušeně diskutovali o nejčerstvějších krocích, měli strach z budoucnosti. Děláme v pivovaře celý život, nic jiného neumíme, říkali. „Proč se tohle všechno děje? Pečovali jsme o pivovar jako o vlastní, co bylo potřeba, to jsme vždy opravili. A teď tohle,“ zlobil se Pavel Trtkovský se zelenou kšiltovkou Platan na hlavě. Další muž, který se uklidňoval v kantýně před branou, neměl pro majitele slušné slovo. „Pracuji v Platanu čtyřicet let a vždy, když bylo třeba, tak jsme přišli i o sobotách a nedělích – jenom aby to jelo,“ lomil rukama. „Lidé jsou naštvaní, nadávají, nebaví se teď pochopitelně o ničem jiném,“ popisoval náladu v jídelně kuchařka Jitka Hlinková. Také dostala výpověď, stejně jako její dvě kolegyně. „Všichni doufáme v jedinou věc – že Platan někdo koupí a zase nás všechny vezme zpátky. Jinak nevíme co dál, protože v Protivíně těžko najdete jiné místo,“ řekla další kuchařka Jana Pozdílková. Starší muž ve firemní zelené kombinéze měl o budoucím majiteli jasno. „Nejlepší by bylo, kdyby to koupil Schwarzenberg, a jsme za vodou,“ mínil. Karel Schwarzenberg, mimo jiné také spolumajitel Karlovarské Becherovky, už o dílo svých předků v Protivíně skutečně zájem měl hned po pádu komunistického režimu, kdy chtěl Platan koupit. Tehdy však byl odmítnut. Dnes by si všichni místní přáli, aby se vrátil v roli bohatého zachránce. „Pravděpodobně ho také oslovíme, zda by do toho s námi nešel,“ řekl starosta Jan Vojík.

Léta se v Čechách traduje – kdo zdraží pivo, padne. O osudu toho, kdo zavře pivovar, zatím žádné úsloví není. I když v Protivíně už pár štamgastů přicházelo s prvními návrhy. Zadlužené a ztrátové JčP se již delší dobu snažily prodat Platan Protivín a Regent Třeboň a ponechat si jen českobudějovický Samson. Z ekonomického hlediska to byl správný krok – když dlužím, na koho se podívám, musím nějaký majetek prodat, abych mohl platit. Jenže když chci prodat třeba auto, předtím ho pořádně vyšlechtím, abych vytěžil co nejvíce. Ne tak manažeři firmy – hlavně ti bývalí, kteří pivovar viděli sotva zpoza kouřových skel svých nablýskaných vozů. Na jihu Čech, kde se patrioti ze dvou vedlejších vesnic dokážou poprat o to své nejlepší pivo, chtěli naivně vytlačit z hospod Regent i Platan Samsonem. Byl to asi vychytralý úmysl skrytého majitele, za něhož tuto černou práci odvádějí jiní. Ale co víc – pak ještě distribuci svěřili do rukou konkurenčního Plzeňského Prazdroje, který pak vystrnadil i ten Samson! Nad takhle vysokou hrou už zůstal rozum stát. Za takto poškozené podniky pak chtěli nesmyslných dvě stě milionů korun. Pochopitelně nikdo neměl zájem. Ale je tu finta. Dáme lidem výpovědi a nabídneme pivovar městu. To ho koupí, bude se přece bát nezaměstnanosti, uvažují. Město podnikatelem? Nesmysl. O Platan se zajištěným odbytem „kolem komína“ by jistě bylo skutečných zájemců dost, prodělečný podnik to není. To by ale nejdříve musely jít Jihočeské pivovary pořádně dolů s požadovanou cenou. Protivín se rozhodl koupit místní pivovar, aby tak zabránil zániku této největší chlouby města a zároveň zastavil růst nezaměstnanosti. Ovšem do podnikání se pětitisícové město nechtělo pustit samo, ale hodlalo oslovit další větší města ve svém okolí. Dne 7.3.2000 večer o tom jednomyslně rozhodli zastupitelé. „Vytvořili jsme komisi, která bude vyjednávat o odkoupení pivovaru,“ sdělil starosta Protivína Jan Vojík. „Naším úmyslem je přizvat do projektu další města, zřejmě Písek a Vodňany, s cílem založit společnost Městské pivovary.“ Ostatním uvedeným městům se však do koupě pivovaru, kvůli níž by jim hrozilo zadlužení, příliš nechtělo. Starosta Písku Luboš Průša uvedl, že případný souhlas je na zastupitelstvu, ale přímý finanční vstup do Platanu spíše vyloučil. „Je to moc riskantní, šli bychom do toho jedině při prodeji za symbolickou cenu. Přitom ale nevylučuji určitou poradenskou pomoc Protivínským, maximálně jim můžeme ručit za případný úvěr,“ řekl Průša. Podobně to vidí i první muž Vodňan Václav Heřman. „Jsme příliš zadlužené město, zřejmě by nám žádná banka na podobnou akci ani nepůjčila peníze,“ uvedl starosta Heřman. Obě města, na něž se protivínská radnice obrátila, však přislíbila, že o návrhu budou jednat jak finanční komise, tak i radní. Ovšem jejich základním požadavkem zůstalo vypracování analýzy o budoucí perspektivě pivovaru Platan. Analytik Československé obchodní banky Jan Tesař, který se zabýval rozbory pivního trhu, vidí úkol města spíše v hledání skutečného zkušeného kupce. „V tom by mohla radnice sehrát úlohu třeba tím, že by případného investora nalákala na určité pobídky či úlevy,“ soudil. Podle něho totiž vládla na domácím trhu příliš velká konkurence, kde uspějí jen silní. „Města by se mohla nákupem Platanu vyčerpat, zatímco hned po převzetí pivovaru musí následovat další významné investice do dříve chuzeného marketingu a obchodu,“ tvrdil Tesař. Kupte s námi pivovar! S touto výzvou se radnice v Protivíně obrátila v březnu 2000 na své kolegy ve třech dalších městech. Nejdále byla jednání s radnicí v Praze 4. Doslova za každou cenu chtěli radní v Protivíně zachránit místní pivovar, který hodlal jeho majitel buď do tří měsíců jako ztrátový prodat, nebo prostě uzavřít a výrobu přesunout do Českých Budějovic. Jedinou možnost záchrany 130 pracovních míst viděla přitom protivínská radnice v tom, že Platan koupí sama společně se strategickým partnerem. Mezi jinými oslovili radní své kolegy ve Vodňanech, Písku a v městské části Prahy 4, která už v Protivíně vlastnila zámek. „Kvůli Platanu budeme mít 6. až 7. 4. v Protivíně výjezdní zasedání městské rady,“ řekla starostka Prahy 4 Miroslava Studenovská. I když podle ní muselo o případné pomoci protivínským kolegům rozhodnout nakonec zastupitelstvo, ona sama byla velmi nakloněna myšlence městského pivovaru, vlastněného hned několika radnicemi zároveň. „V případě úspěchu by to byl možná návod i pro ostatní města, jak řešit rostoucí nezaměstnanost,“ uvedla Studenovská. Starosta Protivína Jan Vojík byl však zatím po prvních jednáních k původnímu projektu jakéhosi „čtyřměstského pivovaru“ skeptický. Zároveň ale tvrdil, že protivínská radnice postupem času evidovala už čtrnáct dalších nabídek na partnerství při koupi Platanu z řad podnikatelů a firem, jejichž jména chtěli radní zatím udržet v tajnosti. Nabídky vyhodnocovala komise ustanovená zastupitelstvem. Vojík pouze potvrdil, že radnice rozhodně nehodlá respektovat cenu 200 milionů korun, původně navrženou Jihočeskými pivovary. „Taková hodnota pivovaru v likvidaci je samozřejmě nesmyslná,“ řekl Vojík. Jinak se ale neobával, že by radnice nedokázala spolu se strategickým partnerem dovést Platan k lepším výsledkům než dosavadní majitel. „Vůbec se toho nebojíme,“ dodal starosta. Generální ředitel Miroslav Leština rozeslal novinářům fax, v němž paradoxně popisoval výhodnou polohu Protivína nedaleko hranic s Německem a Rakouskem a vypočítával hned několik možností, jak by mohl Platan vydělávat. Mimo jiné doporučoval právě takzvaný německý model, kdy menší pivovary spoluvlastní města. Zastupitelstvo Protivína vyjádřilo souhlas s tím, aby se město stalo vlastníkem pivovaru Platan. Starosta Protivína Jan Vojík dne 12.4.2000 řekl, že kupní cena za pivovar by měla činit 80 milionů Kč. „Předpokládám, že smlouva bude podepsána příští týden,“ dodal Vojík. Přestože zastupitelstvo Protivína už 11. 4. 2000 souhlasilo s tím, aby se město stalo vlastníkem pivovaru Platan, vše se ještě opozdilo. Starosta přitom doufal, že kupní smlouva s JčP bude podepsána již v týdnu před velikonocemi. „Město nechalo posoudit návrh kupní smlouvy a rozhodlo se, že vypracuje vlastní, který 25.4.2000 předložím vedení pivovarnické společnosti,“ řekl 17.4.2000 Vojík. Podle jeho slov byla konstrukce smlouvy o koupi pivovaru správná, ale chyběly v ní některé důležité údaje. Přestože se mimořádné zasedání zastupitelstva města Protivín konalo v neděli 21.5. 2000 večer, zúčastnilo se jej tentokrát několik desítek občanů. Šlo především o zaměstnance Platanu, kterým k 31. květnu končila výpovědní lhůta. Právě koupě obchodního podílu pivovaru do majetku města byla jediným bodem programu jednání zastupitelů. Proto také zastupitelstvo rozhodlo o koupi obchodního podílu společnosti Platan, s. r. o., která měla ve svém vlastnictví pivovar Platan. „Přestože je neděle večer, zastupitelé souhlasili s mimořádným zasedáním. Situace je vážná. Více než stovce lidí hrozí, že zůstanou bez práce. V některých případech dělají v pivovaru oba manželé a zastavení výroby by pro takové rodiny byla doslova katastrofa,“ zdůraznil starosta Jan Vojík. Ještě před tím, než zastupitelé začali jednat o návrhu kupní smlouvy, seznámili se s aktivitou pivovarnické skupiny z Německa, která měla zájem Platan koupit a okamžitě investovat do jeho provozu desítky miliónů korun. Jihočeské pivovary však při jednáních upřednostňovaly město vzhledem k deklarovanému zájmu zastupitelstva Platan odkoupit. Dne 22.5.2000 to potvrdil i generální ředitel JčP Miroslav Leština. K návrhu kupní smlouvy zazněla řada připomínek především ze strany zastupitelů za ODS. Miroslav Bísek a Vojmír Němeček sice podpořili snahu města pivovar koupit, požadovali však konkrétnější informace o zajištění úvěru i budoucím fungování pivovaru. Jiří Pudík (KDU-ČSL) navrhl, aby město zvážilo možnost koupi celého obchodního podílu i přesto, že by zaplatilo daň z převodu nemovitostí. Návrh kupní smlouvy dne 21.5.2000 schválen nebyl a zastupitelé se k této problematice znovu vrátili 24.5.2000. Ze strany některých zastupitelů i zaměstnanců pivovaru zazněly obavy, že vaření piva bude zastaveno již v tomto týdnu. Tyto obavy dne 22.5.2000 vyvrátil generální ředitel JčP. „Rozhodnutí představenstva naší akciové společnosti je jasné. Pokud se do 31. května nepodaří Platan prodat, bude výroba zastavena. Vyčkáme tedy na výsledky středečního jednání protivínského zastupitelstva a teprve potom rozhodneme o dalším postupu. Zastupitelstvo má od nás k dispozici všechna potřebná data, která ke svému rozhodnutí potřebuje,“ řekl Miroslav Leština.
S návrhem na prodej stoprocentního obchodního podílu pivovaru Platan místo dosud nabízených 99 % přišel na jednání zastupitelstva Protivína dne 24.5.2000 ředitel JčP ing. Miroslav Leština. Těsnou většinu hlasů pak získal návrh starosty Jana Vojíka, aby město koupilo pivovar Platan jako nemovitost za 80 miliónů korun. Návrh nepodpořil ani jeden zastupitel za ODS a proti byli také dva zastupitelé za KDU-ČSL. „Dá se snadno spočítat, že předložený návrh úvěru je na hraně ekonomických možností, dnes se navíc dovídáme, že úroková sazba je ještě vyšší. Jsme přesvědčeni, že na tento obchod město doplatí,“ uvedl Jaromír Hlaváč. Jeho kolegyně z ODS Jitka Škrnová ho ještě doplnila: „80 miliónů považujeme za naprostý hazard, přijatelná by byla cena poloviční. Je škoda, že si občané neuvědomují, že nejde jen o stovku zaměstnanců pivovaru, ale o krach celého města.“
Pivovarští, přítomní na jednání, rozhodnutí zastupitelstva zatleskali a odešli spokojeně domů. Jenže definitivně rozhodnuto ještě nebylo. Pověření starostovi, aby jednal o úvěru 100 miliónů korun, sice těsně prošlo, ale pověření podepsat směnku na 80 miliónů ve prospěch JčP splatnou k 30. 11. 2000 bylo schváleno až při druhém hlasování. Podle slov Miroslava Leštiny, začaly JčP připravovat vše potřebné, aby Platan předaly městu už k 1. 6. 2000.
„Peněžní ústav, který nám slíbil úvěr na koupi pivovaru Platan, požadoval nejpozději do pátku (2.6.2000) složit jistinu ve výši 1,5 miliónu korun. To jsme nemohli splnit a společnost SDK Bohemia Chrudim od předběžné smlouvy odstoupila,“ uvedl dne 28.5.2000 večer na mimořádném jednání zastupitelstva starosta Jan Vojík. Jaromír Hlaváč tlumočil stanovisko i dalších zastupitelů za ODS: „Již dříve jsme upozorňovali na to, že návrh smlouvy s chrudimským peněžním ústavem je nevěrohodný. I když se podaří získat úvěr jinde, podnikatelský záměr to prodraží o pět až osm miliónů. Zastupitelé revokovali usnesení ze 24. 5. týkající se úvěru od SDK Bohemia a pověřili starostu jednáním s jiným peněžním ústavem.
Dne 30.5.2000 v noci podepsal po dvou měsících vyjednávání starosta města Jan Vojík kupní smlouvu s JčP, dne 1.6.2000 pak radní převzali veškerý majetek. Kupní cena zůstala prozatím obchodním tajemstvím, ovšem podle dřívějších údajů se zřejmě bude pohybovat okolo osmdesáti milionů korun. Důvodem byla skutečnost, že město ještě tuto částku nezaplatilo. „Dohodli jsme se na odkladu platby. Jako město máme několik nabídek od bank na poskytnutí úvěru. Je to nadějně rozjednané, takže brzy zaplatíme,“ sdělil starosta Vojík. Ten již dříve dostal souhlas od zastupitelstva vyjednávat o úvěru v maximální výši sto milionů korun. Tato suma však nemusela zahrnovat jen prostředky nutné na pořízení Platanu, ale i potřebné peníze na financování výroby a nezbytný marketing. Nová společnost Městský pivovar Platan s.r.o. (sídlo: Protivín, Pivovar 168, 398 11, založena 31.5.2000, jediný společník Město Protivín) zároveň převzala všech zhruba sto zaměstnanců, jimž 31.5.2000 vypršely výpovědní lhůty u JčP. „Už jsem se bála, aby pivovar nezavřeli. Nakonec to dobře dopadlo, snad se městu podaří a výroba a odbyt zase pojedou,“ uvedla jedna se zaměstnankyň Jana Uhlířová. Dvěma jednateli městské společnosti, kteří v podstatě začali Platan řídit, byli lidé z bývalého vedení JčP – někdejší technický ředitel Milan Průša a hlavní účetní Ladislav Rosmüller. Průša se zároveň stal šéfem nové firmy. Rozhodující strategické kroky však budou muset projít schválením v zastupitelstvu. „Nejde nám o žádný velký rozmach, ale spíše se pokusíme udržet stávající pozice v regionu,“ naplánoval Vojík vizi pivovaru, který vařil zhruba 25 tisíc hl piva měsíčně. Prodejem Platanu se kompletně obměněnému vedení Jihočeských pivovarů podařilo splnit první bod z úkolů, které mu v březnu 2000 na valné hromadě zadali akcionáři.
Město Protivín, které se stalo novým vlastníkem místního pivovaru Platan, čekalo strategické rozhodnutí, kam vlastně 402 roky starý pivovar dál nasměrovat. První krok už přišel: piva podražila od léta 2000 o několik desetihaléřů. Zvýšení cen označovali noví majitelé jako nevyhnutelné kvůli tomu, aby byl Platan vůbec ziskový, a město tak mohlo splácet úvěr na jeho pořízení. Hodnota značky Platan utrpěla dřívější profilací v rámci skupiny JčP coby levnějšího piva, v případě osmistupňového Trendu dokonce dotovaného mateřskou společností. „Chceme opět Platan vrátit do střední kategorie,“ plánoval jednatel a šéf společnosti Milan Průša. Město převzalo od Jihočeských pivovarů Platan s nevýhodou značně narušené distribuční sítě, ale i s výhodou velmi dobrého technického stavu díky nedávným masivním investicím do modernizace výrobních technologií. Vlastníci tak museli investovat výhradně do obchodu a podpory prodeje. „Základem je udržet stávající odběratele, pak se pokusit sehnat nové a přijít se strategií, která zajistí efektivitu výroby,“ předpovídal další vývoj analytik ČSOB Jan Tesař. Vůbec nejtěžší rozhodnutí čekalo Protivínské v souvislosti s objemem výroby. Modernizovaný provoz měl roční kapacitu 450 tisíc hl, zatímco například v roce 1999 pivovar uvařil jen 225 tisíc. Existovaly tudíž dvě základní cesty kudy dál, z nichž každá měla své výhody i nevýhody. Tou první bylo udržet stávající stav, neboli prodávat dál především ‚kolem komína‘. Výhodou této varianty byly hlavně nízké náklady na distribuci a reklamu. Jednak totiž dvě stě tisíc hektolitrů bylo možné prodat v regionu, takže firma nepotřebovala rozsáhlou obchodní síť či distribuční střediska, protože zboží rozvážela z jednoho místa – přímo z pivovaru. Jednak pivovar mohl těžit z lokálního patriotismu – štamgasti vždy chtějí pít to své místní pivo. Naopak potíží bylo vytížení výrobních kapacit zhruba z poloviny, což pochopitelně představovalo vysoké fixní náklady a malou efektivitu nebo dokonce ztrátovost produkce. Opačnou cestou byla právě sázka na co nejnižší výrobní náklady díky využití kapacity nejlépe na sto procent. V případě této volby by se však Platan s roční výrobou nad 400 tisíc hl dostal do takzvané kategorie středních pivovarů, které měly na tuzemském trhu nejtěžší pozici. Takový objem produkce totiž již nebylo možné prodat v nejbližším okolí a pivovar musel vyrazit za hranice regionu. To znamenalo značné náklady na distribuční síť i nezbytnou marketingovou podporu prodeje. Kterou cestu si protivínští zastupitelé vyberou? „V žádném případě se nechceme stavět do role pivovarnických odborníků, nebudeme mluvit do výroby ani personálních věcí,“ zdůraznil starosta Jan Vojík, „kvůli tomu jsme si najali odborníky do vedení Platanu, kteří za jeho chod nesou odpovědnost. Úloha města jako majitele byla především kontrolní, zajištěná účastí zastupitelů v dozorčí radě.“ Milan Průša tvrdil, že rozhodnutí o další vizi a podobě Platanu padne během několika měsíců. „Nyní nově vytvořený tým obchodních zástupců mapuje stav distribuční sítě, již musíme v první řadě opět rozběhnout a zjistit své reálné šance na trhu. Mile nás překvapilo, že už nás oslovila řada bývalých distributorů JčP i některé obchodní řetězce,“ uvedl Průša. Platan se 2.6.2000 definitivně odstřihl od bývalé matky JčP, když s ní přerušil počítačové propojení a během víkendu si vytvořil nezbytnou vlastní databázi odběratelů. Se stovkou zaměstnanců nová společnost ihned uzavřela pracovní smlouvy a to bez zkušební doby. „Lidé jsou spokojeni, vždyť z dřívější nejistoty, co bude dále, už byli nervózní,“ chválil vstřícnost města odborový předák v Platanu Karel Brabec.
Platan zvýšil ceny o několik desetihaléřů už od 12.6.2000 (světlé výčepní piva o 60 haléřů, zvýšila se také cena sudové dvanáctky).
„Dát dohromady obchodní oddělení a urychleně zmapovat distribuční síť, to byl také jeden z prvních úkolů po převzetí pivovaru,“ uvedl v polovině června 2000 ředitel obchodu a marketingu pivovaru ing. Josef Kolář. „Především nám jde o to udržet nynější odběratele a postupně distribuční síť rozšiřovat. S obchodem začínáme téměř od nuly. V žádném případě však nechceme vybudovat nějaké mamutí obchodní středisko, ale síť zhruba deseti obchodních zástupců v republice. Stejně jako to je u větších pivovarů, budou mít rozdělenou republiku na oblasti a budou je ošetřovat. Vzhledem k vysokým nákladům na dopravu, těžiště odběratelů předpokládáme v jižních Čechách a nejbližším okolí. Jsme rádi, že se nám hlásí i některé velké obchodní řetězce,“ doplnil ing. Kolář.
Problém, kde město získá 65 milionů korun, které mají od Protivína dostat Jihočeské pivovary, nevyřešilo ani dne 17.7.2000 zastupitelstvo, jež nakonec rozhodlo, že nabídku rakouské banky Kommunalkredit Austria AG na poskytnutí pětačtyřicetimilionového úvěru posoudí pravděpodobně až další týden. „Abychom mohli kvalifikovaně rozhodnout, musíme mít o podmínkách úvěru co nejvíc informací,“ zdůvodnila lidovecká zastupitelka Naďa Urbánková, proč je v této záležitosti důležitý časový odklad. Radikálnější postoj zastával Jaromír Hlaváč (ODS). Upozornil, že je zřejmé, že banky chtějí Protivínu půjčit peníze jen se zárukou příjmové stránky městského rozpočtu, nikoli na majetek pivovaru. „Město, jehož roční daňové příjmy dosahují asi 20 milionů korun, však na takovou záruku nemůže přistoupit, když dosud není jasné, jak bude pivovar hospodařit,“ zdůraznil Hlaváč. Rozčarování po schůzce samosprávy neskrýval starosta Protivína Jan Vojík (KDU-ČSL), který prosazoval co nejrychlejší schválení úvěru od Kommunalkredit Austria AG. „Jsem zklamaný. Pro město bylo velkým vítězstvím, když pivovar koupilo. Někteří zastupitelé však zahořkli, když zjistili, že městská rada zároveň ze zákona tvoří valnou hromadu Městského pivovaru Platan. Nezajímá je už, že Platan si jako městská společnost vede dobře a že exportuje pivo třeba i do Německa nebo Švédska,“ řekl Vojík. Podle kupní smlouvy, kterou na konci května 2000 podepsal starosta Vojík se zástupci Jihočeských pivovarů, mělo město 65 milionů korun zaplatit nejpozději do 25. listopadu 2000, jinak by o pivovar přišlo. Ovšem pokud by neuhradilo celý obnos už do konce července 2000, od začátku srpna by se zmíněná částka bude navyšovala o roční úrok deseti procent. Jednou z možností, jak šlo tomuto nebezpečí předejít, byl vstup strategického partnera do pivovaru, který by Protivínu dodal chybějící peníze. „Myslím, že by to bylo nejlepší řešení. Jinak mám vážné obavy, že samotné město provoz pivovaru neutáhne,“ uvedl místostarosta Zdeněk Růžička (KDU-ČSL). Potvrdil, že zájem o majetkový vstup do Platanu projevil například pivovar Svijany. „Máme však za sebou teprve první schůzku,“ dodal v červenci 2000 Růžička. Zastupitelé Protivína nakonec na jednání dne 27.7.2000 odsouhlasili, že město přijme nabídku rakouské banky Kommunalkredit Austria AG na poskytnutí pětačtyřicetimilionového úvěru. Cena za Platan však podle kupní smlouvy činila 65 milionů, takže zástupci města požádali vedení JčP, aby prodejní částku o dvacet milionů korun dodatečně snížilo. Společnost byla náhlým požadavkem o zhruba třetinový pokles původně dohodnuté ceny zaskočena. Vedení pivovarů se totiž dlouho vůbec nechtělo vyjadřovat, jak se k této otázce postaví. Protivínští zastupitelé o úvěru banky Kommunalkredit Austria AG jednali necelé dvě hodiny. S podmínkami půjčky nakonec souhlasilo patnáct přítomných členů samosprávy, zbylí čtyři se hlasování zdrželi. „Jsem velmi spokojený. Většina zastupitelů pochopila, že JčP peníze potřebují rychle. Přitom my jim teď už do deseti dnů můžeme v plné výši vyplatit dvě směnky a část třetí. Mezitím budeme dál jednat o snížení kupní ceny,“ uvedl starosta Vojík. Zástupce Kommunalkredit Austria AG Pavol Zajac na schůzce protivínským zastupitelům podrobně vysvětlil podmínky půjčky. „Je to úvěr na patnáct roků s možností až pětiletého odkladu splátek při ročním úroku pod osm procent. Přitom půjčka nebude zaručena rozpočtem, ale směnkami. Kdyby se tedy město dostalo do problémů se splácením, městský rozpočet to neohrozí. Více než 45 milionů však naše banka Protivínu poskytnout nemůže. Myslíme si totiž, že maximálně tato nákupní cena pivovaru je pro město ještě akceptovatelná,“ uvedl Zajac, který dodal, že Kommunalkredit Austria AG v Rakousku financuje 2400 měst a obcí. Jedním ze zastupitelů, kteří se hlasování zdrželi, byla Jitka Škrnová (ODS). „Myslím, že tento úvěr je pro město docela výhodný. Ale zatím není jasné, kde město sežene zbylých dvacet milionů, pokud JčP nesníží cenu za Platan,“ zdůvodnila svůj postoj Škrnová, která se rovněž obávala, že následujících patnáct let město nebude moci získat jakýkoliv jiný úvěr pro své další potřeby. Naopak místostarosta Protivína Zdeněk Růžička (KDU-ČSL) řekl, že brzká úhrada dvou třetin kupní ceny pivovaru bude pro město znamenat lepší pozici při jednání s JčP o dvacetimilionové slevě.
O dalším osudu čtyři století starého pivovaru v létě roku 2000 vzrušeně debatovalo 21 zastupitelů města, každý si představoval další vývoj trochu jinak, a tak se politikařilo. Ovšem otázka Platanu byla pochopitelně hlavním tématem i v místních hospodách. Byly přitom znát typické poměry na malém městě: Štamgasti věděli o pivovaře až neskutečné podrobnosti – kolik zrovna vaří, do které nové hospody značka pronikla, co kdo řekl na zastupitelstvu. „Město, které nemá pivovar, není město,“ opakoval svou oblíbenou nadsázku starosta Protivína Jan Vojík. JčP stále striktně odmítaly 20-miliónovou slevu na nákup pivovaru a trvaly na zaplacení původně dohodnutých 65 milionů. Město zároveň hledalo strategického partnera, jemuž by prodalo část svého podílu, protože samo nebylo schopno financovat náklady na další rozvoj Platanu.
Prvním a nejdůležitějším krokem, který na nové majitele po převzetí Platanu čekal, byla obnova absolutně zhroucené vlastní distribuce. Obchod totiž dříve výrazně utrpěl na dvou frontách – v jihočeském regionu se o odbyt Platanu starali obchodní zástupci Samsonu, za hranicemi regionu zase zástupci Prazdroje. „Když jsme prvního června 2000 nastoupili, byly tyhle tři místnosti prázdné, nebyl tu ani žádný nábytek,“ rozhlížel se ředitel obchodu a marketingu Platanu Josef Kolář po patře, kde už opět sídlilo obchodní oddělení. To představovalo šest lidí – vedoucí, jedna zaměstnankyně měla na starosti výhradně supermarkety a čtyři obchodní zástupci vyjednávali s hospodami v celé zemi, kterou si rozdělili na rajony. Během roku 1999 firma nejenže finančně nevypomáhala hostinským s nákladným vybavením, ale neměla pro ně ani obyčejné tácky, skleněné půllitry či nové ubrusy. „Ta doba je už pryč. Pomalu opět zásobujeme stávající zákazníky propagačními materiály, obnovujeme staré smlouvy, hledáme nové odběratele,“ popisoval denní práci jeden z obchodních zástupců, Vladimír Matějka. „Tradičních restaurací si mimořádně vážíme, protože i za těch dřívějších špatných podmínek značku neopustili.“ Nájezdům ‚ostrých hochů‘ konkurenčních pivovarů, kteří využívali nečinnosti Platanu, odolávali především hostinští v nejbližším okolí Protivína. Jedním z nich byl Vladimír Stoklasa, majitel restaurace Platanka v Písku. „Byli tady obchodní zástupci snad od všech pivovarů – Plzeň, Kozel, Starobrno, Bernard. Slibovali mi hory doly, pokud začnu čepovat jejich pivo. Jeden mi dokonce nabídl takové peníze, že bych mohl jet dvakrát třikrát na dovolenou do Ameriky. Ale vydržel jsem,“ řekl hrdě Stoklasa. O pivu věděl úplně všechno, zákazníky si zhýčkal – na chladicím boxu má nastavenu teplotu mezi 5,8 – 6 stupně Celsia, zatímco doporučená pro čepování je o stupeň až dva vyšší. „Pánové, tady to máte, jako obvykle přesně šest stupňů,“ pokládal štamgastům půllitry na stůl.
Zhruba stovka zaměstnanců mluvilo o Platanu jako o svém pivovaru, a to s patřičnou hrdostí. Na JčP, do jejichž područí dříve patřili, neřekl nikdo ze zaměstnanců v provoze dobré slovo. „Odpoutali jsme se od JčP, takže jsme spokojeni,“ stručně vystihl náladu mezi pracovníky Ladislav Matoušek ve varně. Mistrová stáčírny Marie Janošová se zamýšlela nad stavem podniku: „Jsme rádi, že se konečně situace uklidnila. I když děláme méně piva, alespoň jsme samostatní. Pomalu znova budujeme obchod a brzy se vše zlepší.“ Více, než coby jen pouhého zaměstnavatele, brali Platan nejen dělníci v zelených kombinézách, ale i ‚bílé límečky‘. Třeba ještě před odchodem z práce si sedli s kolegy z výroby v pivovarském parku na pivo a chvíli poklábosili. Zavzpomínali i na dobu, kdy přijímali před rokem propuštěné lidi zpět do obchodního oddělení. „Celý měsíc jsme jim nedokázali říct, za kolik budou dělat, protože jsme nevěděli, jak na tom firma bude. Přestože neznali výši své mzdy, klidně začali ihned intenzivně pracovat,“ uvedl Josef Kolář. „Přestože jsem měla jiné místo v Písku, šla jsem raději do Platanu. Mám to tady ráda a práce mě baví. Proto jsme do toho šla i bez smlouvy, i když dneska se na city moc nehraje,“ řekla vedoucí obchodního oddělení Helena Vlachová. Obchoďáci, jak se v branži přezdívá obchodním zástupcům, už za dva měsíce svého působení získali třináct nových restaurací. „To je slušný výsledek, protože dostat dnes pivo do hospody je nesmírně těžké,“ chválil je obchodní ředitel Kolář. Kromě hostinců, kde zcela nahradil Platan konkurenční značky, šlo především o takzvanou přítoč. To znamená, že Platan nevytlačil z pípy jiné pivo, ale čepoval se tam společně s ním. „Přítoče jsou pro nás levnějším způsobem, jako proniknout k novým zákazníkům, protože nemáme takové náklady na výčepní vybavení. Když totiž přetáhneme konkurenci celou hospodu, tak musíme majiteli dodat kompletní pult,“ vysvětlila Vlachová. V květnu 2000, poslední měsíc před převzetím městem, vyrobil Platan. 19 000 hl piva a z toho tvořilo 12 000 desetistupňové. Proto noví majitelé udělali nejdříve dva kroky – jednak o šedesát haléřů zdražili jeden půllitr, jednak omezili produkci desítky a naopak zvedli dvanáctku. „Hlavním marketingovým úkolem je opět vrátit pojetí naší značky tam, kam patří, tedy do střední kategorie piv. Vždy v pivovarnictví je to nejzákladnější tradice, tedy nevymýšlet nějaké novinky, pokud jde o chuť, ale držet se ověřených receptů. Bohužel předchozí vlastníci zkoušeli různé experimenty a to se v oboru nevyplácí,“ vysvětlil sládek Miloslav Tomšovic při inspekci v písecké restauraci Platanka. „S panem Stoklasou jsme spokojeni, pivo má dobře vychlazené, takže nezteplá ani těm, kdo pijí pomalu. Trubky vyčištěné, vše v pořádku,“ chválil majitele hospody, který za týden vytočí až padesát sudů. Platanu nyní v meziročním srovnání klesla výroba, protože už nechrlil hektolitry nízkostupňových piv pro celou skupinu JčP. „Zato dnes ale máme pivo kvalitnější. Protože ho neděláme tolik, máme více času na několik výstupních kontrol,“ chlubil se sládek. „Zfiltrované pivo necháme jeden den stát, teprve pak odebereme vzorky a uděláme analýzu v laboratoři. Až pak stáčíme do lahví či sudů.“ Jdeme na Plátno, říkávají Protivínští. Když měli charakterizovat jeho chuť, povídali: Protivín leží mezi Českými Budějovicemi a Plzní, takže Platan je něco mezi Budvarem a Prazdrojem. „To znamená spíše hořké, ale hluboko prokvašené,“ vysvětlil sládek Tomšovic. Plzeňští vaří tradičně velmi hořké pivo, zatímco Budvarští sladší, ovšem hluboko prokvašené. V říjnu 2000 se zastupitelstvo města Protivína rozhodlo opět prodat 99procentní podíl v pivovarské společnosti. Zájem o pivovar byl dost velký, jelikož se managementu podařilo solidně rozjet obchod a výstav byl i po změně vlastnických vztahů na úrovni roku 1999. Z 12 zájemců jich již osm předložilo na počátku října konkrétní nabídky, tři pak i plné finanční krytí. Mezi nimi byla vedle 3 českých fyzických osob i německá pivovarská skupina Oettinger Bier a britská North Ernlight Ltd. Město odůvodňovalo prodej Platanu tím, že zachránilo pivovar před zavřením, ale už chyběly prostředky na podporu prodeje a tím i vytvoření prostoru pro další zvýšení výstavu. Přestože pivovar opět pronikl díky ceně do většiny řetězců, jeho pozice v hospodách byla složitá, protože na průnik mimo jižní Čechy chyběly zdroje a v kraji je tvrdá konkurence. Platanu rovněž začaly chybět finance na další investice.
Na večerním zasedání dne 12.10.2000 zastupitelé Protivína nejprve rozhodli o tom prodat pivovar jakoukoliv formou, která uhradí veškeré náklady, spojené s jeho koupí. Zastupitelé pak většinou jednoho hlasu odsouhlasili prodej pivovaru třem českým fyzickým osobám, kterými byli Michalis Dzikos, JUDr. Jaroslav Kašpar a ing. Ivan Hurník. Toto nepodpořili zastupitelé za ODS a ČSSD. Opozice požadovala bližší podrobnosti o nových majitelích, ale nikdo nebyl schopen je podat. „Splnili jsme historický úkol – zachránili pivovar ve městě, aniž nás to bude stát jedinou korunu,“ prohlásil spokojený starosta Protivína Jan Vojík. Symbolické procento v pivovarské společnosti si ponechalo město: Zůstal totiž obchodní název Městský pivovar Platan. Liberečtí podnikatelé – Jaroslav Kašpar, Ivan Hurník a Michalis Dzikos – zaplatili všechny náklady, které městu s převzetím Platanu vznikly. Zaplatili tudíž kromě kupní ceny 65 milionů Kč ještě některé poplatky a především úroky z prodlení platby, protože město dosud Jihočeským pivovarům nic neuhradilo. Noví vlastníci si zastupitele získali zkušenostmi z oboru – Kašpar je spolumajitelem Pivovaru Svijany. Spokojeno bylo i vedení Platanu. „Při předběžných jednáních se všemi zájemci na nás vybraní podnikatelé působili velmi seriozně, v oboru se vyznají,“ řekl ředitel pivovaru Milan Průša. Za vítězi z Liberce se na druhém místě umístil bavorský pivovar Oettinger Bier, třetí skončil britský North Ernlight. Prodej největšího majetku města, které sledovalo na veřejném zasedání zastupitelstva několik desítek obyvatel, byl hotov během neuvěřitelných deseti minut – bez jakékoliv diskuse. Totiž ještě než se začalo jednat o Platanu, navrhl lidovecký místostarosta Jan Rejda: „Ať zůstane pivovar v českých rukou!“ Tento požadavek zastupitelstvo podpořilo, když pro něj zvedlo ruku jedenáct z celkem jedenadvaceti členů. Tím v podstatě rozhodli i o budoucím majiteli – zbývající dva solventní zájemci byli ze zahraničí. Sálem to v ten moment jen zahučelo. Rychlost, s jakou lidovečtí zastupitelé rozhodli, překvapila opoziční členy ODS a ČSSD. „Můžete nám o té firmě, kterou jste právě vybrali, alespoň něco říci?“ ptal se Jaromír Hlaváč. Opoziční klika totiž chtěla prodej pivovaru odložit a vytvořit odbornou komisi, která by nového vlastníka pro Platan vybrala. Radní však tlačil fakt, že do 25. listopadu 2000 museli Jihočeským pivovarům zaplatit. „Přesto jsme otřeseni, že bez podrobných informací tak rychle rozhodli,“ divila se Irena Mašková, jedna z obyvatel Protivína přítomných veřejnému zasedání. A proč vlastně dalo lidovecké vedení radnice líbivě přednost českým majitelům? „Existovaly signály, že zahraniční firmy jsou pouze zprostředkovateli, takže jsme měli obavy, aby pivovar pak nezavřeli,“ řekl Vojík. Proč však o budoucím vlastníku nerozpoutali v zastupitelstvu demokratickou rozpravu? „Opozice vůbec nechodila na pracovní jednání o Platanu, neměla snahu situaci řešit, ale jen konečné řešení neustále oddalovat. Vím, že to rychlé rozhodnutí nebylo úplně košer, ale museli jsme udělat opozici léčbu šokem,“ vysvětlil Vojík.
Noví majitelé pivovaru se rozhodli zvýšit výrobu a odbyt piva exportem do Velké Británie. Uzavřeli kvůli tomu zhruba desetiletou distribuční smlouvu s anglickou společností North Ernlight. Tato firma obchodovala s pivem a alkoholem, přičemž na ostrovy už importovala pivo Velkopopovický kozel. Sami Britové měli zájem o koupi Platanu, ale ve výběrovém řízení města neuspěli. „Přesto mají i nadále zájem s námi spolupracovat, konkrétně jde o import dvanáctistupňového piva,“ řekl ředitel Milan Průša.
Exkluzivní dlouhodobá smlouva na vývoz dvanáctistupňového piva do Velké Británie a zcela nový výrobek čtrnáctistupňová Prácheňská perla – to měly být dvě esa, kterými hodlali noví majitelé povznést pivovar. Na obou strategických záměrech pracovali společně se stávajícím vedením Platanu, které i pod novými majiteli nadále zůstalo v čele firmy. „V první řadě chceme zkvalitnit technologii výroby, prodloužit trvanlivost piva, opravit nevyhovující kotelnu, postarat se o zaměstnance a proměnit firmu v akciovou společnost,“ prohlásil jeden z trojice nových majitelů Ivan Hurník. S těmito záměry dne 16.10.2000 seznámil i sto dvacet zaměstnanců Platanu. „Samozřejmě jsou to hezké vize, ale teprve uvidíme. Musíme doufat, že změna povede k lepšímu,“ reagoval odborový předák Karel Brabec. Definitivní kupní smlouvu měla být uzavřena do konce října. Druhou věcí, na niž Platan pod křídly nových vlastníků sázel, bylo obnovení tradice výroby čtrnáctistupňové Prácheňské perly. Silné pivo, které v Protivíně přestali vařit před více než čtyřiceti lety, chtěli uvést na předvánoční trhy na přelomu listopadu a prosince. „Původní receptury se už nezachovaly, takže jsme je museli částečně vymyslet,“ prozradil sládek Miloslav Tomšovic. Nejdřív však potřebovali majitelé investovat asi šestnáct milionů korun do přestavby zastaralé kotelny, protože jinak kvůli vypouštěným škodlivým emisím hrozila pivovaru pokuta až deset milionů korun. „Přežít zimu se stávající kotelnou by bylo velmi riskantní,“ zdůraznil potřeby rekonstrukce Průša. Platan plnil pivo především do lahví, a byl tudíž pevně usazen v několika obchodních řetězcích. Naopak jeho bolestí zůstal příliš malý podíl sudového piva na celkové produkci. Díky mírnému zdražení byla firma zisková – za devět měsíců roku 2000 vydělala půldruhého milionu korun. Manažeři proto tvrdili, že Platan je zdravým podnikem. „Nemáme žádné závazky po lhůtě splatnosti, a naopak jen minimum pohledávek po splatnosti,“ řekl finanční ředitel Ladislav Rosmüller. Potíží Platanu, který produkoval 12 až 14 000 hl měsíčně, zůstalo vytížení výrobní kapacity ani ne z poloviny. To znamenalo příliš vysoké fixní náklady, které mohly pivovar hnát do ztráty. A kdože byli liberečtí vlastníci ? Jaroslav Kašpar je jedním z největších podnikatelů na Liberecku. Držel například podíl v úspěšném Pivovaru Svijany. Ivan Hurník pracoval jako ředitel pro strategii v pražské stavební společnosti VSB. Michalis Dzikos spoluvlastnil soukromou dětskou polikliniku Medicentrum v Liberci.
Dne 20.11.2000, deset dní před vypršením ultimáta, do kdy museli zaplatit Jihočeským pivovarům kupní cenu 65 milionů, uhradili noví majitelé pivovaru první část z celkové sumy. JčP totiž pohrozily, že pokud by celá částka nedorazila do 30.11.2000 na jejich účet, jsou připraveny závod Platan definitivně zavřít. „První část jsme už odeslali, zbytek během pár dnů doplatíme,“ slíbil ředitel Platanu Milan Průša. Upřesnil, že proplacení kupní ceny pozdrželo vyjednávání nových majitelů Platanu s městem Protivín o přesné podobě smlouvy. „Dne 20.11.2000 obě strany definitivně uzavřely smlouvy, takže nyní už odeslání peněz nic nebrání. Nyní se konečně můžeme plně soustředit na vzpružení obchodu,“ řekl Průša. V Protivíně poté všichni věřili, že pivovar má snad nejhorší za sebou. Platan na podzim 20000 vyráběl 10 až 12 tisíc hl piva měsíčně, po letním zdražení se hospodaření opět vrátilo do kladných čísel. Noví majitelé uhradili v první fázi nemovitosti. Část z nich, ty, které se nacházely mimo areál závodu, zůstala v majetku města. Celá kupní cena ve výši zhruba 65 miliónu korun byla městu a posléze JčP do konce měsíce listopadu uhrazena. Z hlediska obchodní strategie chtěl pivovar více proniknout na trh v severních Čechách, zejména na Liberecko a Jablonecko. V severních Cechách chtěli noví vlastníci vybudovat sít značkových restaurací Platan. Noví majitelé museli vyřešit i nevyhovující stav současné kotelny. „Požádali jsme Státní fond životního prostředí o změnu schválené dotace městu na novou kotelnu na úvěr soukromému subjektu ve výši padesáti procent předpokládaných nákladu,“ informoval ředitel pivovaru Pruša. Jak doplnil, podle nabídek několika firem se cena nové kotelny pohybovala okolo 12 miliónu korun. Pujčka od fondu by měla být s dobou splatnosti osm let a dvouprocentní úrokovou mírou. Za prvních pět měsíců roku 2000 byl Platan stále součástí JčP, vyrobil 79 tisíc hl a v následných sedmi měsících, pod vlastnictvím města a posléze nového majitele, 76 tisíc hl, celkem tedy 155 tisíc hl. Celkem 65 % vyrobeného piva opustilo v pivovar v lahvích. „Naším záměrem je tento poměr otočit ve prospěch sudového piva a návrat ke spotřebitelům takzvaně v okolí komína,“ uvedl Rosmüller. Připomněl, že Platan si znovu našel pevné místo i v obchodních řetězcích, například v Jednotě, Bille, Kauflandu, Aholdu či Delvitě. V prosinci roku 2000 uvedl Platan na trh čtrnáctistupňový ležák pod značkou Prácheňská perla, které do února 2001 vyrobil něco přes 500 hektolitrů. „Speciální piva sice nejsou v tuzemsku příliš rozšířená, ale své konzumenty také mají. V soutěži O pivní pečeť, která se za účasti 40 pivovarů z celé republiky konala v lednu v Táboře, získala protivínská čtrnáctka stříbro. Stejné ocenění si Protivínští odvezli za jedenáctku. Za dvanáctku získali zlato. Majitelé na počátku roku 2001 naordinovali pivovaru ozdravnou kůru, jejíž součástí bylo i snižování počtu zaměstnanců. „Dnes u nás pracuje 119 lidí. Restrukturalizace sice snižování stavů přinese, propouštění ale rozhodně nebude nijak dramatické,“ konstatoval Rosmüller Pivovar na počátku roku 2001 definitivně dorazil do cíle spletité cesty, během níž několikrát změnil majitele. Jeho nynější vlastníci, tři podnikatelé z Liberecka, totiž konečně první týden v lednu 2001 uhradili Jihočeským pivovarům poslední splátku kupní ceny. Tím smazali značnou pochybnost, která na Platanu dosud ležela a komplikovala jeho některé obchodní aktivity. „Konečně máme čistý stůl, jsme plně vyrovnáni s bývalými majiteli. Můžeme se plně soustředit na novou obchodní strategii a odbyt,“ těšil se ředitel Milan Průša. Liberečtí podnikatelé – Jaroslav Kašpar, Ivan Hurník a Michalis Dzikos – platili kupní cenu 65 mil. Kč za Platan ve třech splátkách. Nejprve v listopadu 2000 uhradili 25 mil.Kč za nemovitosti a pozemky, v prosinci 2000 pak pět milionů za ochrannou známku a v lednu 2001 zaplatili zbylých 35 milionů za výrobní technologie. Starosta Protivína Jan Vojík byl spokojen, že se mu podařilo udržet ve městě výrobu piva, ovšem zároveň v sobě nosil nepříjemné poznání z horkých měsíců, kdy se o osudu pivovaru rozhodovalo. „Nechal jsem na tom kus zdraví, riskoval jsem, opozice mě napadala, mnozí mě od toho odrazovali. Ale to vše stálo za to, jsem nesmírně rád, že Platan zůstává,“ přemítal starosta. „Všechny závazky jsou vyrovnány a noví majitelé rozhodli vkladem nemovitostí v hodnotě zhruba 20 miliónů korun do společnosti o navýšení základního jmění,“ informoval v lednu 2001 finanční ředitel Ladislav Rosmüller.
Noví majitelé Platanu se po čtyřech měsících od zakoupení pivovaru osmělili v dubnu 2001 k prvním výraznějším změnám. Jednak vyměnili hlavního i obchodního ředitele, jednak propustili 26 lidí, čímž snížili počet zaměstnanců na rovných sto. „Dále už propouštět nebudeme, sto lidí je nezbytný počet pro obsluhu zařízení,“ řekl nový ředitel Jaroslav Kovaříček, který v březnu 2001 vystřídal na postu šéfa Milana Průšu. Obchodní oddělení převzala po odvolaném Josefu Kolářovi jeho zástupkyně Helena Vlachová. Platan se teprve vzpamatovával z otřesů v roce 2000, kdy několikrát měnil majitele. I v důsledku toho se v roce 2000 výroba meziročně propadla o 30 % na 154 tisíc hl piva. Za ně podnik utržil 150 mil. Kč a hospodařil se ziskem 5,2 milionu. Kromě zastavení propadu výroby hodlal v roce 2001 Platan změnit poměry v sortimentu. Jednak chtěl zvýšit podíl vícestupňových, a tudíž dražších piv, na polovinu z celkové výroby. Zároveň měl v úmyslu obrátit poměr plnění ve prospěch sudového piva, zatímco v roce 2000 tvořilo 60 % odbytu pivo lahvové. „Hospody jsou totiž pevnějším klientem,“ vysvětlil ředitel. Pivovar zdražil své pivo od června 2001 asi o 0,30 Kč. „My se kloníme k pojetí, že logičtější je to před sezónou, a toho se každoročně držíme. Před sezónou možná vyšší ceny zbrzdí nárůst odbytu, ale před zimou mohou prodej úplně zmrazit,“ argumentoval šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. V roce 2001 podnik začal vyrábět tmavou jedenáctku Platan Granát.
Produkce roku 2001 necelých 150 tisíc hl piva představovala v meziročním srovnání pokles o šest tisíc hektolitrů. Naopak tržby díky vyšším cenám a prodeji dražších výrobků pivovar zvedl o 5 % na rovných sto milionů korun. Pivovar zaměstnávající zhruba stovku lidí vykázal v roce 2000 ztrátu téměř šest milionů korun, jeho hospodaření roku 2001 bylo ziskové. Pivovar v roce 2001 investoval osm milionů korun, které vložil především do rekonstrukce chlazení, kotelny a sklepů. „Silné mrazy nám vadí stejně jako v jiných výrobních odvětvích, ale zatím žádné škody nezpůsobily,“ řekl v lednu 2002 vedoucí laboratoře a reklamačního oddělení pivovaru ing. Jiří Bodlák. Jak uvedl, z tohoto pohledu hrozí nebezpečí zmrznutí a zhoršení kvality piva zvláště při přepravě. To v pivovaru eliminovali nakládkou ve skladech, kde je udržována teplota nad 15o C a přeprava se realizuje pouze v krytých a zateplených vozech. Pokud by u takového vozu došlo k poruše na trase, je neustále v záloze jiný nákladní automobil, na který by bylo zboží přeloženo. Pokud by se přesto objevil například u lahvového piva takzvaný chladový zákal, nejedná se o vadu, protože ten se opět při normální teplotě rozpustí. Do současné doby však žádnou reklamaci tohoto druhu v Protivíně neobdrželi. Na Itálii, jednu z mála evropských zemí, kde každoročně rostla spotřeba piva, v roce 2002 logicky soustředily pivovary z Jihočeského kraje své síly. Platan mohl mluvit o úspěchu, protože se chystal poslat na Apeninský poloostrov první zkušební zásilku – plně vytížený kamion s 450 sudy. „Je to na dobré cestě, ale neradi bychom to zakřikli. Na obzoru je exkluzivní smlouva,“ uvedl v březnu 2002 finanční ředitel Ladislav Rosmüller. Itálie se tak pro Protivínské stala nejdůležitějším exportním trhem. Doposud totiž skoro všechnu produkci prodávají doma, na export putovalo jen zhruba 4 % – do Švédska, USA a Německa. V Itálii, tak typické vinařské zemi, si stále větší oblibu získávalo pivo především u mladých lidí. Na ty také mířily své marketingové strategie tamní pivovary. Pro cizí pivovary je přitom výhodné, že více než čtvrtina spotřeby byla z dovozu, což Itálii řadilo mezi nejotevřenější trhy. Zakázku pomohla Platanu získat státní agentura na podporu exportu Czechtrade. Kontakt firma získala na nedávno skončeném veletrhu Pianeta Birra v přímořském Rimini. Podle zástupců Czechtrade stojí Platan před podpisem smlouvy s italským importérem DFC. V prvním roce měla dodávka představovat zhruba 3 500 až 4 000 hl. O tisíc hektolitrů piva víc vystavili v pivovaru za květen a červen roku 2002 ve srovnání s stejným obdobím předchozího roku . „Už v květnu se v odbytu projevilo, že léto přišlo dříve, zvýšený prodej pokračoval v červnu a díky tropickým vedrům to platí i pro první červencovou dekádu. Dalo by se předpokládat, že ve velkém horku bude spíše zájem o nízkostupňová piva, ale zákazníci vyžadují stejný sortiment jako v jiných obdobích, tedy hlavně jedenáctistuňové sudové pivo, uvedla 10.července 2002 ředitelka obchodu pivovaru Helena Vlachová. Pro mimořádně horké dny doporučila dále řidičům, kteří tráví dlouhé hodiny za volantem, novinku pivovaru roku 2002, kterou bylo bezalkoholické pivo Platan Free. V Platanu se na zvýšenou letní spotřebu zlatavého moku dobře připravili a byli schopni okamžitě reagovat na zvýšenou poptávku, ať již přímou zavážkou na Písecku, nebo prostřednictvím distribučních skladů na Českokrumlovsku a Příbramsku. „Odběratele nenecháme na holičkách ani v případě, že jim pivo dojde v sobotu nebo v neděli. Po oba volné dny dopoledne je v pivovaru služba a mohou si hned odvézt požadované množství,“ dodala Helena Vlachová. Během povodní v srpnu 2002 bylo pivo ze zatopeného Samsonu stáčeno do lahví v Platanu. „Na chvíli jsme hodili za hlavu vzájemné hašteření,“ řekl šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. A hned upozornil: „Nebyla to humanitární pomoc, ale normálně stáčení za peníze, řádný smluvní vztah.“ Výstav pivovaru v roce 2002 vzrostl zhruba o 7 % na 135 000 hl. Jeho ředitel Jaroslav Kovaříček viděl důvody růstu hlavně ve zlepšení pozice na trhu a v aktivní obchodní politice. Počet restaurací, v nichž se točilo protivínské pivo, za poslední rok vzrostl o 100 na 320. Cílem pivovaru bylo zvyšování prodeje sudového piva a podílu vícestupňových piv na celkovém výstavu. Pivovar v roce 2002 vlastnilo několik fyzických osob. Největší podíl měl Michalis Dzikos, jedním ze společníků byl i šéf fotbalové Sparty Praha Vlastimil Košťál. Předpokládané tržby za rok 2002 by měly dosáhnout 160 milionů korun.
Z 13. ročníku Reprezentačních slavností piva, kterých se zúčastnilo 47 pivovarů, si pivovar odvezl významná ocenění. Zlatou pivní pečeť získaly světlý ležák 11 % a Prácheňská perla 14 %, stříbrnou pivní pečeť tmavý ležák Granát a bronz získal Platan Alcohol Free. „Z výsledků této degustační soutěže máme velkou radost. Mohlo by se zdát, že jde o soutěž regionálního významu, ale není tomu tak. Soutěž má obrovské renomé mezi pivovary, o čemž svědčí účast. Samotné výsledky hodnotíme ze dvou pohledů. Jednak se ukazuje, že nastoupená cesta důrazného dodržování technologické kázně ve výrobě všech druhů piv, nese výsledky a dosažená kvalita a standardnost jsou nutností i pro dosažení komerčních výsledků. Za druhé: Výborných výsledků dosáhly naše tradiční druhy piv, které ve svých kategoriích vyhrály soutěž. Neméně potěšující však je, že nově vyráběné druhy jsou kvalitou srovnatelné, což potvrdili degustátoři tím, že Platan Granát umístili na druhé místo a Platan Alcohol Free na třetí,“ uvedl 3.února 2003 ředitel pivovaru ing. Jaroslav Kovaříček. K úspěchům Protivínských na soutěži v Táboře patří také čtvrté místo „desítky“ a páté piva Platan Linie. „Pouze Platan Prémium zůstal před branou finále. Protože jsem trochu pověrčivý a nechci neskromností urazit pivního boha, i výsledek tohoto piva je velmi dobrý,“ dodal ředitel Kovaříček. Novým vlastníkem bývalého píseckého měsťanského pivovaru se za dva milióny korun stal v únoru 2003 Platan. Šlo o poměrně rozsáhlý areál bývalého pivovaru právovárečného měšťanstva, který byl postaven na počátku osmdesátých let 19. století a kde se naposledy pivo vařilo v roce 1952. Výhodná kupní cena byla podmíněna tím, že areál bude do pěti let rekonstruován, jinak nový majitel zaplatí smluvní pokutu ve výši 3,7 mil. Kč. „Pro náš záměr je areál bývalého měšťanského pivovaru výhodný svou polohou blízko centra města, jehož obyvatelé jsou dlouhodobě našimi hlavními zákazníky. Pivovarské ležácké sklepy přímo vybízejí k rekonstrukci v dobovém stylu a k provozování jako historická pivnice,“ informoval ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Pivovar od března 2003 začal vařit pro Prazdroj pivo Klasik. Dohodu mezi oběma pivovary, která předpokládala produkci zhruba 100.000 hl piva ročně, už svým rozhodnutím stvrdil také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pivo Klasik patřilo k tzv. ekonomickým značkám v portfoliu Prazdroje a bylo určeno pro prodej v maloobchodní síti. Poptávka po pivu Klasik, které se dosud vyrábělo ve Velkých Popovicích a v Nošovicích, se neustále zvyšovala. Výrobně technický ředitel Prazdroje Stanislav Fridrich uvedl, že metoda tzv. contract brewing je ve světě běžná a umožňuje pivovarům efektivně rozložit výrobní kapacity. Používají ji v řadě zemí také pivovary mateřské skupiny Prazdroje SABMiller. Prazdroj při plnění této smlouvy dodal nezbytnou výrobní dokumentaci a kontroloval standardy surovin a dodržování stanovených výrobních postupů tak, aby byla zachována kvalita a všechny parametry piva Klasik. „Po pečlivém prozkoumání jsme našli v pivovaru Platan spolehlivého partnera pro smluvní výrobu,“ řekl Fridrich. „Smluvní výroba pro Prazdroj nám umožní účinně využít existující kapacity a podniknout řadu dalších plánovaných kroků pro rozvoj naší firmy jako významného regionálního pivovaru,“ poznamenal ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Podle něho nehrozilo žádné omezení výroby dosavadního sortimentu. „Nedílnou součástí rozvojové strategie pivovaru i nadále zůstává samostatná obchodní politika, pokud jde o naše značky,“ uzavřel Kovaříček. Smlouva zahrnovala pouze výrobu a expedici piva značky Klasik do dodaných obalů a nepředpokládala žádné samostatné marketingové, prodejní a distribuční aktivity. Nejen v severomoravských Nošovicích, ale i v Protivíně se od května 2003 stáčelo pivo značky Radegast. Na zakázku jej pivovar vyráběl pro Prazdroj. Ten ale přitom v plné míře zachoval svou dosavadní produkci. „Chceme využít volné výrobní kapacity,“ zdůvodnil záměr vyrábět na zakázku pro jiný pivovar ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. Platan tak chtěl získat další finanční zdroje na rozvoj některých aktivit, zejména v marketingu. V roce 2003 chtěli v Protivíně vyrobit nejméně 100 000 hl Radegastu, ale jak uvedl Kovaříček, nemuselo to být konečné číslo. Horní hranice zakázky může dosahovat až 200 000 hl. Platan nebude s Radegastem obchodovat. „Nemáme právo na samostatnou obchodní činnost,“ připomněl dohodu s Prazdrojem Kovaříček. V ČR se jednalo o první případ výroby piva na zakázku. Na jaře 2003 pivovar zaměstnával 102 lidi, pro novou výrobu přijal až 30 dalších zaměstnanců. Platan po jižních Čechách nejvíce prodával v Praze. Z ostatních regionů odsunul většinou své aktivity, sklady mu zůstaly v Hodoníně, Sokolově, Liberci a Jablonci nad Nisou. Pivo takřka neexportoval, na vývoz šlo pouze 0,5 % výstavu, a to do Švédska a Itálie. Platan na jaře 2003 smluvně zásoboval 350 hospod, před dvěma roky to bylo jen 220. Deset hospod měl pivovar v nájmu a čtyři vlastnil. Pivovaru se v poslední době podařilo zvýšit podíl cenově výhodnějšího sudového piva, na úkor lahvového, které představovalo 52 % prodeje. V létě 2000 se nad pivovarem stahovala pomyslná mračna, podnik propouštěl a městu hrozil definitivní konec vaření tradiční značky Platan. V roce 2003 všemu bylo jinak: pivovaru se dokonce dařilo takovým způsobem, že musel přijmout dalších 25 zaměstnanců. Firma tak v červenci 2003 dohromady zaměstnávala 130 lidí. „Rozšíření počtu pracovníků souvisí s licenční výrobou piva klasik pro Plzeňský Prazdroj,“ uvedl šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. Protože lidé získali práci, zapomnělo se i na tradiční pivní patriotismus. Nikomu ve městě tak již příliš ani nevadí, že už čtyři měsíce se v místním pivovaru kromě platanu vaří také konkurenční klasik. „Zkrátka se na to musíme dívat globálně a opustit od vnímání světa, který končí za naším pivovarským komínem,“ řekl protivínský místostarosta Václav Meloun. O 61 % na 104 800 hl vzrostl v 1.pololetí 2003 výstav pivovaru. To byl největší skok z 53 tuzemských pivovarů. Zásluhu na tom měla především výroba piva Klasik pro a.s. Plzeňský Prazdroj, která v Platanu začala na jaře 2003. Zatímco pivo vlastní značky posílilo o 10,5 %, Klasik výstav pivovaru vytáhl o dalších více než 50 %. „Umožňuje nám to mnohem efektivněji využívat vybudované kapacity,“ řekl v září 2003 ředitel Jaroslav Kovaříček. Ten nečekal, že by firma na této výrobě formou contract brewing vydělala velké sumy. Umožní jí to ale investovat do oprav a obnovy zařízení.
Výstav pivovaru v roce 2003 zřejmě dosáhl 145 000 hl piva, což znamenalo meziroční růst o 10 000 hl. Pivovar v roce 2003 navíc uvařil také 112 000 hl piva Klasik, jež patřilo k takzvaným ekonomickým značkám v portfoliu Plzeňského Prazdroje. „Příští rok by měla spolupráce s Plzeňským Prazdrojem pokračovat,“ informoval v prosinci 2003 ředitel Jaroslav Kovaříček. Z výstavu roku 2003 pivovar vyvezl kolem 1000 hl, což bylo ale pětkrát více než v roce 2002. „Vyvážíme do Německa, Itálie, Nizozemska a Velké Británie. Předpokládám, že v budoucnu by Platan mohl na evropské trhy ročně vyvážet 5000 až 10 000 hl piva,“ odhadl Kovaříček.
Pivovaru, nad kterým ještě před čtyřmi lety visela hrozba zániku, se dařilo. Za rok 2003 zvýšil oproti roku předchozímu objem výroby o 7,5 %, a prodal tak 258 000 hl piva. Vedení pivovaru ale nezapíralo, že velký podíl na výsledcích má smlouva z Prazdrojem, pro který vařil levné pivo Klasik.“Je to pro nás dobrý výsledek, ačkoliv ho ovlivnilo také horké léto,“uvedl šéf Platanu Jaroslav Kovaříček. Platan podle něho přesto uvažoval o doplňkové výrobě, stáčení limonád, jako to dělají další menší pivovary, ale odmítal. „Stálo by to hodně peněz na stavební úpravy a hygienu. Uvažujeme o jiném typu sortimentu,“řekl Kovaříček, aniž by záměr rozšíření produkce nějak blíže konkretizoval. Platan menší část produkce vyvážel do evropských zemí. Nová celní opatření mu ale přidělala starosti. U celního úřadu například musel složit vývozní jistinu ve výši sedmi milionů korun. Náklady na výrobu Platanu byly v roce 2004 podle Kovaříčka větší také o vyšší daně za vodu z vlastních vrtů a o spotřební daň.
V 10. ročníku soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a sérii etiket za rok 2003 získal pivovar prvenství za etiketu se znakem města na výčepním světlém pivu. Ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček v květnu 2004 řekl: „Náš pivovar se stal partnerem postiženého malého Michala Pixy. Rodině jsme poskytli finanční dar, který synovi zajistí investiční životní pojištění a zároveň tolik potřebné prostředky, které po letech může použít na nákup nadstandardního vozíku nebo počítače, či dalších pomůcek, bez kterých se pro své postižení nemůže obejít.“
Pivovar v létě 2004 začal vyrábět v lahvích pro maloobchodní síť Lidl světlé výčepní pivo s názvem Pivo (alk.: 4,0 %).
Ředitel pivovaru Jaroslava Kováříčka v červenci 2004 řekl:
* Na výrobce poživatin se vztahují přísná hygienická pravidla a ekologické normy. Vyhovět předpisům znamená pro firmy investovat vysoké částky do požadovaných zařízení. Jak je na tom pivovar Platan?
Jelikož nespadáme pod veterinární kontrolu, ale rostlinářskou, nebyl pro nás přechod na evropské normy tak razantní a striktní jako například pro masokombináty. Na ně jsou kladeny mnohem tvrdší požadavky. Nám se navíc podařilo pivovar kompletně rekonstruovat před deseti lety, aniž bychom tušili, že tak obrovské úpravy budou potřeba. Generální opravy se tehdy dělaly z prostého důvodu. Chtěli jsme se po devětaosmdesátém, kdy se otevřely hranice, vyrovnat konkurenci Němců a Rakušanů.
* Současné apely na důkladnou hygienu prostředí poněkud shazují výrobu v socialismu. Má si laik snad myslet, že pivo se tenkrát vyrábělo v šílených podmínkách a nebylo tudíž kvalitní?
Hygiena se skutečně v komunistické éře zanedbávala, ale kupodivu tehdejší stav pivovarů nijak neubližoval kvalitě piva. Jen měl samotný výrobek trvanlivost maximálně čtrnáct dní, v sudech jedenadvacet, pasterované pivo vydrželo měsíc. To byl důsledek toho, že jsme byli izolováni a vývoj technologií byl brzděn. Po otevření hranic jsme pochopili, že nám začne šlapat na paty konkurence. Museli jsme reagovat. Během rekonstrukce například pivovar kompletně přezbrojil na nerezový program. Nerezové sudy? Do té doby něco nemyslitelného.
* Změny dokázaly nemožné. Pivo má dnes trvanlivost i rok . . .
Trvanlivost výrobku plníme podle přání zákazníka, tedy odběratele. Pivo může mít půlroční až roční trvanlivost. Pro český trh stačí půlroční trvanlivost, tudíž pivo pociťuje minimální výrobní zásahy. Roční trvanlivost si přejí naši odběratelé ze zahraničí.
* Kam nejdál vlastně Platan putuje?
Asi do Ameriky. Momentálně posíláme vzorek Platanu do Austrálie. Běžně ale zásobujeme Skandinávii, Německo, Itálii, Anglii, Holandsko.
* Kolik lahví piva denně vyexpedujete?
Lahvovna denně ve třech směnách stočí zhruba 2200 hektolitrů, což je 440 000 lahví. Denně taktéž naplníme až osm set sudů.
* Pivní fajnšmekři na Písecku by jistě druhy protivínského piva vyjmenovali i ze spánku. Přesto pro neznalé: Čím zásobujete trh?
Je to pivo s nízkým obsahem cukru Platan Linie, pivo s nízkým obsahem alkoholu (bývalé Pito) Platan Alkohol Free, Platan výčepní, postaru „desítka“, Platan jedenáctistupňové světlé a tmavé, kterému říkáme Granát. Platan Premium je dvanáctistupňový, Platan Prácheňská perla je čtrnáctistupňový.
* Ovšem máte v záloze novinku. Právě dne 31.7.2004 pokřtíte pivní miminko . . .
Ano. Představíme jedenadvacetistupňové pivo s názvem Schwarzenberské knížecí.
* Jak vlastně vzniká nová receptura na výrobu piva?
Každý pivovar má svůj mustr. Třeba v případě Prácheňské perly jsme jen oprášili recepturu, podle níž se takové pivo vyrábělo již před čtyřiceti lety. Aktualizují se jen suroviny. V takovém případě jsme během týdne připraveni spustit výrobu. Pokud se ovšem jedná o úplně nové pivo, trvá příprava i několik měsíců.
* Je normální, že si člověk zvykne na jeden druh piva a jiný mu pak nechutná? Ti, co pijí Platan, tvrdí, že ostatní piva nic moc . . .
Normální to je. Říká se tomu patriotismus a je to určitý návyk na charakter piva. Ovšem nebude-li mi chutnat pivo z jižní Moravy, ještě to neznamená, že pivo je špatné. Dám příklad. Napiji se piva, nechutná mi. Totéž udělám za měsíc, za půl roku, za rok. Stále mi nechutná. Ale svědčí to o tom, že dotyčné pivo je standardně stejné, tudíž kvalitní.
* Na stěnách visí spousta ocenění. Kterého si nejvíce vážíte?
To nelze takhle říct. To je jako určit, které dítě mám z rodiny nejraději. Ale fakt je, že ta, co jsme získali v nezávislých degustačních soutěžích, mají pro mě větší váhu. Tyto soutěže jsou anonymní a piva hodnotí profesionální degustátoři.
* Chcete snad naznačit, že v ostatních soutěžích nejsou zrovna rovnocenné podmínky pro všechny aktéry hry?
No, jsou soutěže, kde se ocenění nezískávají ani tak za kvalitu piva, jako spíše za to, že si někdo to umístění zaplatí, zajistí.
Kulturně-společenské centrum vznikne do roku 2008 z objektu ležáckých sklepů bývalého měšťanského pivovaru v Písku – Hradišti. Protivínská s.r.o. Městský pivovar Platan, která nemovitost v roce 2003 za dva miliony korun od města koupila, zde chce nákladem asi 50 milionů korun zřídit exkluzivní restauraci a pivnici s celkem 220 místy u stolu, pivovarnické muzeum, sál pro exkurze a expediční sklad Platanu. Podle ředitele pivovaru Jaroslava Kovaříčka by první část, včetně restaurace, měla být v provozu na jaře 2005. „V době koupě bylo v objektu několik nájemců a my jsme ho získali celý s tím, že ho budeme rekonstruovat. Prodělali jsme ‚papírovou válku‘ s příslušnými schvalovacími orgány a nyní jsou již první výsledky rekonstrukce patrné na fasádě a vnějším obalu pivovaru. Máme již i stavební povolení na úpravu interiérů,“ řekl Kovaříček. Součástí píseckého areálu s parkovištěm budou i tři byty pro personál. Platan celou investici, která by měla skončit do roku 2008, hradí z vlastních zdrojů. Pivovar již vlastní dvě restaurace v Liberci a další čtyři v Jihočeském kraji má v nájmu.
Pivovar se hodlal prosadit na severu Čech a za jeden z možných objektů svých služeb v Libereckém kraji si vybral polorozpadlý objekt Starý dvůr v Hrádku nad Nisou. Město sice nesouhlasilo s jeho prodejem, ale nebyla vyloučena finanční angažovanost výrobce piva při obnově stavby a její částečné využívání. Připravovaný projekt proto počítal s možností umístění malé muzejní galerie pivovarnictví. Nápadu na vybudování základny protivínského piva právě v Hrádku, zřejmě přispěl i úspěch s prodejem Platanu v jedné obnovené hrádecké hospůdce.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stal Jedenáctkou roku Platan z pivovaru Protivín.
První várka 60 hl extra silného piva Knížecí 21, které pivovar vyráběl, byla v prosinci 2004 prodaná. Nejsilnější světlé pivo v ČR s obsahem alkoholu 10,5 % uvařil Platan poprvé v březnu 2004, stáčet a prodávat ho začal v srpnu 2004. Mířil především do barů a malých obchodů, v řetězcích nebyl k dostání. V březnu 2005 pivovar uvařil druhou várku.
Pivovar v roce 2004 výrazně zvýšil výstav piva. Zatímco v roce 2003 vyrobil 255 000 hl, za rok 2004 to bylo už 371 tisíc. Pivovaru se ho podařilo zvýšit díky výrobě piv Klasik a Primus pro Plzeňský Prazdroj, která se zdvojnásobila na 230 000 hl. V roce 2004 pivovar také začal vyrábět pivo pro obchodní řetězec Lidl – vystavil ho 23 000 hl. Výroba samotné značky Platan naopak poklesla ze 141 na 119 000 hl. Příliš se také nedaří novému pivu, které na podzim 2004 začal vařit – extra silné Knížecí 21. Jedenadvacítky s 10,5 % alkoholu se ještě neprodala první várka necelých tří set hektolitrů. „Je to atypické pivo, neprodává se tak, jak jsme si představovali,“ uvedl finanční manažer pivovaru Ladislav Rosmuller.
Pivovar obdržel stříbrnou Pivní pečeť za pivo se sníženým obsahem cukru na XV ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře v únoru 2005.
Pivovar investoval velké částky do výměny technologických zařízení. Ředitel Jaroslav Kováříček k tomu v březnu 2005 řekl: „Jednou z těch největších a pro pivovar zásadních je výměna myčky na láhve. Staré zařízení na mytí pivních lahví již dosluhovalo. Šlo o zastaralou technologii s vysokou spotřebou vody a energie, a to nás vedlo k nutnosti změnit celé zařízení. Ve výběrovém řízení byli kromě dvou českých firem zastoupeni i zahraniční výrobci, protože tato technologie je specifická a výrobců je málo. Nakonec zvítězila česká firma NATE Chotěboř. Nejdříve jsme rozřezali a demontovali starou linku a nyní již pracovníci chotěbořských strojíren instalují nové zařízení. Na celou rekonstrukci máme jen velmi málo času, v řádu zhruba deseti dní, protože nemůžeme posunovat stáčení piva. Nová myčka umýje dvacet 4 000 pivních lahví za hodinu. Jedná se o elektronicky řízené velice moderní zařízení, které splňuje i ty nejnáročnější požadavky a velmi zrychlí a usnadní celou výrobu a stáčení piva. Myčka podobného charakteru běží v současné době v naší republice ve společnosti vyrábějící nealkoholické nápoje. Pro náš pivovar to znamená investici deset milionů korun. A jak se daří obnova bývalého Měšťanského pivovaru v Písku v Hradišťské ulici? Měli bychom tam v květnu 2005 otevřít pro veřejnost novou restauraci. To bude dokončení první etapy rekonstrukce tohoto objektu a ta bude ještě pokračovat. V současné době tam práce finišují, dokončuje se výstavba příček, sociálního zařízení a další dokončovací stavební práce.
„V těchto případech se samozřejmě čeká, co udělají velké pivovary, jako je Budvar nebo Prazdroj,“ vysvětlil v březnu 2005 ke zvyšování cen piva finanční manažer pivovaru Platan Ladislav Rosmuller, jak se menší výrobci přizpůsobují větším. Samotný Platan se zdražením počítal a už rozeslal dopisy zákazníkům – bude s nimi tento krok konzultovat. „Zdražujeme na jaře už několik let po sobě vždy o několik haléřů – cenu spíše přizpůsobujeme inflaci,“ doplnil Rosmuller.
V roce 2005 pivovar vyráběl pro maďarský potravinový řetězec světlé výčepní pivo Hektor.
Jubilejní Platan byl světlý ležák (alk.: 5,1 %) vyrobený v roce 2005 k 65.výročí vzniku legendárního jeppu.
Platan počítal s tím, že svůj nynější podíl 85 % piva prodaného na jihu Čech (101 000 hl) sníží. „Silně začínáme prodávat na Moravě a v Praze,“ poznamenal v červenci 2005 obchodní ředitel pivovaru Vladimír Jindřich. Oblibu jednotlivých značek piva často posiluje místní patriotismus. Například v malé obci Nákří na Českobudějovicku se v místní jediné hospodě pokoušel prosadit prazdroj – ale zdejší lidé se drží právě platanu. „Pili ho naši dědové, tak my ho budeme pít také,“ prohlásil starosta Nákří Pavel Božovský.
Antimonopolní úřad v srpnu 2005 bez jakýchkoli podmínek schválil smlouvy mezi Prazdrojem a Městským pivovarem Platan o výrobě piva Klasik. I tady úřad změnil své zamítavé stanovisko. Platan zajišťoval pro Prazdroj celou výrobu piva.
U příležitosti 120 let od založení lesnické školy v Písku označil v roce 2005 pivovar svůj světlý ležák speciální etiketou s názvem Platan jubilejní lesnický ležák.
„Pro nápoje obecně bylo toto léto velice špatné. Počasí se projevilo nejen na odbytu, ale i na provozu restaurací a náladě hostinských, kteří rušili různé zvláštní akce,“ potvrdil v říjnu 2005 obchodní manažer pivovaru Vladimír Jindřich, že se léto roku 2005 vzhledem k odbytu piva nevydařilo.
Exportní čísla výrazně zvýšil pivovar v roce 2005, kdy zvýšil vývoz z dvou tisíc hektolitrů v roce 2004 na zhruba 40 tisíc v roce 2005, tedy na desetinu celkového výstavu. „Buďme realisté. Pro stabilitu bývá klíčový vždy místní trh a pozice dané značky. Počítám proto, že ještě minimálně pět pivovarů skončí,“ nedělal si v listopadu 2005 iluze Jaroslav Kovaříček, ředitel Platanu. Argumentoval především stagnující spotřebou piva v Česku. Přitom Platanu se v roce 2005 dařilo. Do zahraničí, hlavně na Slovensko a do Maďarska, se dostal přes velké nadnárodní obchodní řetězce hlavně kvůli ceně. To s sebou neslo i rizika. „Za rok nás tady může nahradit pivo z Polska, Rumunska nebo Bulharska,“ nedělal si iluze Kovaříček. V těchto destinacích podle něj běžným spotřebitelům příliš nezáleželo na značce či balení.
Pivovar v roce 2005 měl vystavit zhruba 380 až 400 tisíc hektolitrů piva. Na již pátém setkání pivovarských se zástupci dodavatelů a odběratelů dne 16.listopadu 2005 to uvedl výrobní ředitel Platanu Jaroslav Kovaříček. „Podařilo se nám výrazně zvýšit export zejména na Slovensko a do Maďarska, kde zásobujeme především obchodní řetězce. Dále vyvážíme pivo hlavně do Německa, Holandska a Ruska. Zatímco Rusům chutnají jedenáctka až čtrnáctka, v západní Evropě dávají přednost lehčím pivům. Platí to i o Maďarech, kam dovážíme šest a půlku,“ řekl Kovaříček. Na domácím trhu musel Platan o místo na slunci tvrdě bojovat, ale podle slov výrobního ředitele zatím úspěšně odolával nátlaku velkých obchodních společností. I když do vánočních svátků chyběl ještě více než měsíc, v Platanu již byli připraveni. „Stejně jako v předcházejících letech děláme všechno proto, aby naši odběratelé byli dobře zásobeni. Pokud by některá provozovna potřebovala dozásobit, bude i o svátcích služba v prodejně vedle pivovaru,“ informovala asistentka ředitele Platanu Helena Vlachová. Zvláštní „vánoční“ pivo v Protivíně nenachystali. Na trhu byl celoroční sortiment, lahve měly vánoční etikety a korunky.
Pivovar v roce 2005 vyvážel pivo do Maďarska s označením Donauer gold a Bonvar, do Itálie se jménem Gold Pils.
Na konci roku 2005 pivovar lepil na svá piva speciální vánoční etiketu.
Ladislav Rosmüller, ředitel Městského pivovaru Platan v prosinci 2005 řekl:
„V objektu Měšťanského pivovaru v Písku intenzívně pokračuje rozsáhlá rekonstrukce a předpokládáme, že pivovarské služby budou otevřeny v březnu nebo dubnu příštího roku. Očekáváme, že tam bude asi dvě stě míst k sezení, ve vnitřních i venkovních prostorách. Začali jsme hledat i nájemce, aby vyslovil své požadavky ke konečné fázi budování restaurace. Hledáme spíše silného partnera, který dokáže restauraci naplnit, protože bude svým způsobem jedinečná. Měl by to být takový partner, který by dokázal přilákat nejen klientelu píseckou, ale i venkovní. Aby dokázal spojit příjemné s užitečným. V Protivíně na náměstí jsme zakoupili restauraci Blanice se záměrem vybudovat zde pivovarskou restauraci. V současné době se připravují projekty, takže je to v počáteční fázi. Zatím se ještě vyjednává o nájemci v přízemí, takže přesný datum otevření ještě neznám. Myslíme si, že v Protivíně chybí restaurace takovéhoto většího rozsahu. S tím záměrem jsme to vlastně i kupovali.“
Pivovar si ze svého piva nechal vyrobit pivní pálenku jako prezentační dárek v v poněšickém lihovaru na Českobudějovicku.
V roce 2005 pivovar vývoz zvýšil z 8 500 na 37 500 hl piva, což byl jeden z největších exportních nárůstů v ČR.
Dlouhotrvajícímu mrazu v lednu 2006 se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožovaly kvalitu piva. Pivovary byly ale připravené. V pivovaru s pivem nejezdila otevřená auta, jen zateplená skříňová. „Museli jsme také udělat opatření ve výrobě, není to ale nic drastického,“ přiblížil ředitel Jaroslav Kovaříček. Platan se zateploval, aby nikde nebyl průvan, do sklepů umístil ohřívače, aby nenamrzaly podlahy a nepraskalo potrubí. „Naopak, pivo při ležení a zrání potřebuje, když se teplota blíží nule,“ doplnil Kovaříček.
Platan na počátku roku 2006 chtěl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem byly rostoucí ceny energií a nafty. „Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok,“ potvrdil v únoru 2006 ředitel pivovaru Ladislav Rosmuller. Platan plánoval zdražit od dubna nebo května.
Vlastní láhve, které na trh na podzim uvedl Budvar a které začaly používat i Staropramen nebo Starobrno, dělaly starosti malým pivovarům. Právě v řetězcích viděl ředitel Platanu Ladislav Rosmüller velký problém. „Hlavně u nich se setkáváme s tím, že láhve nechodí vytříděné,“ vysvětlil v březnu 2006 Rosmüller. Ten by viděl jako jedno z řešení směnu láhví mezi jednotlivými pivovary.
Pivovar koupil zdevastovaný objekt Starého dvora ve Hrádek nad Nisou a chtěl tam zřídit výkladní skříň svých produktů a pomocí restaurace a distribučního centra expandovat na severu Čech a dál do Německa.
Problémy s originálními lahvemi, které na trh uvedly velké pivovary, menší jihočeské výrobce piva sice trápily, ale žalobu na velké pivovary jako jejich souputníci ze svazu malých pivovarů nepodaly. „Každopádně s tím problémy jsou a je to čím dál horší. Zatím to vytřiďujeme, teď toho máme asi dvacet palet po čtyřiceti bednách,“ přiblížil v dubnu 2006 ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.
Pivo Kůrovcovou patnáctku „Kalamity“ si nechal vyrobit Národní park Šumava u příležitosti patnáctého výročí svého vzniku. Speciální várku tohoto moku s recesistickou značkou mu na zakázku dodal pivovar Platan. Jako první mohly pivo, které bude park nabízet během akcí spojených s oslavami jeho výročí, ochutnat české celebrity, které se 27.4.2006 staly prvními kmotry Šumavy.
Pivovar získal od Evropské unie a státu tři miliony korun na modernizaci výroby piva. Dotaci pivovar použil na nákup nové centrální sanitační stanice a filtrace za celkem 11 milionů korun. Pivovar na jaře 2006 usiloval o další příspěvek z EU na rozvoj a vzdělávání svých pracovníků. „Účelem nové technologie je především snížení energetické náročnosti výroby a další zvýšení kvality piva,“ uvedl v květnu 2006 výrobní ředitel pivovaru Jaroslav Kovaříček. Pivovar dotaci získal z Operačního programu Průmysl a podnikání.
Pivovar prodával během teplého června 2006 více piva lahvového. „U nás jde nahoru hlavně prodej piva, které vyrábíme pro Plzeňský Prazdroj a řetězec Lidl,“ vysvětlil ředitel Ladislav Rosmüller. Z vlastních piv Platanu, které vyráběl pod svou značkou, šla nejvíce na odbyt nejoblíbenější jedenáctka, a to sudová.
Pivovar dostal v červnu 2006 kuriózní pokutu: za nabádání k nestřídmému pití piva. Potrestal ho krajský živnostenský úřad za reklamní kampaň, v níž v restauracích soutěžila čtyřčlenná družstva, kolik vypijí piva za půl hodiny. Podobných soutěží byly na jihu Čech přitom ročně stovky. Pivovar dostal téměř pětitisícikorunovou pokutu poté, co na akci upozornil krajské úředníky Milan Berka ze sdružení Kontext. Ti udělali v restauracích kontrolu a zjistili, že soutěž Propij se do pivovaru porušovala zákon o reklamě. „Jeden z paragrafů zakazuje nabádání k nestřídmému požívání alkoholu. Toto reklamní soutěž porušovala, proto jsme udělili pivovaru pokutu téměř maximálně možnou,“ řekl vedoucí kontroly krajského živnostenského úřadu Jaroslav Příhoda. Pivovar svou chybu uznal, ale tvrdil, že podobných přestupků se za rok dopustí stovky organizátorů nejrůznějších soutěží. „Na příští akce se už raději budeme radit s právníkem. Bohužel je to přestupek, který se děje běžně na většině pivovarských akcí,“ uvedl ředitel pivovaru Ladislav Rosmüller.
Výstavem 401 000 hl piva překročil pivovar v roce 2006 poprvé za dobu svojí existence magickou hranici čtyř set tisíc hektolitrů. Pokořil tak i historické maximum 390 000 hl z roku 1993. Jak známo, tehdy se jednalo o velmi teplý a suchý rok, což se v odbytu projevilo. „Důvodů nárůstu je hned několik, ale za všemi je jednoznačně vidět vysoká odbornost a kvalita práce našich lidí na všech stupních. U spotřebitelů stoupla obliba našich piv a o kvalitě hovoří i to, že si náš pivovar vybral Prazdroj, pro který v licenci dva druhy piva vyrábíme. Tím rovněž narostl kredit Platanu,“ řekl výrobní ředitel Jaroslav Kovaříček. K rekordnímu výstavu přispělo i zapojení do prodejního řetězce Lidl. Je všeobecně známo, že nemalou roli hraje při prodeji produktu rovněž jeho propagace. „Reklama je samozřejmě důležitá, ale aby splnila svůj účel, musí jít ruku v ruce s kvalitou. Jinak by neměla valnou cenu, nebo by byl její účinek jen krátkodobý a ve své podstatě vlastně kontraproduktivní,“ dodal Jaroslav Kovaříček.
Pivovar v březnu 2007 posbíral všechny vítězné trofeje mezi sběrateli pivních etiket, tácků a korunek za rok 2006.
Cena sudového jedenáctistupňového piva Platan vzrostla od 11.června 2007 o 40 haléřů, uvedl ředitel Ladislav Rosmüller.
Až o čtyřicet procent vyšší prodej zaznamenal v létě 2007 pivovar Platan. „Turistická sezona začala opravdu hodně brzy proti jiným rokům. To má samozřejmě vliv i na konzumaci nápojů. Prodej piva v těchto měsících od května do září tvoří rozhodující podíl celoročního prodeje,“ řekla v červenci 2007 obchodní ředitelka pivovaru Helena Vlachová. I rekreanti si už zvykli, že podniková prodejna hned vedle pivovaru byla otevřena také o víkendech. Výrobce nezapomínal ani na motoristy, kteří se nechtěli spoléhat jen na minerálky a limonády. Pro ně bylo v sortimentu připraveno i pivo Platan Alcohol Free, balené do lahví o obsahu 0,5 a 0,3 litru, o které byl v parnech opravdu velký zájem.
„Čekali jsme na krok našeho největšího konkurenta. Předpokládáme mírné zdražení, ale až v novém roce,“ potvrdil v říjnu 2007 ředitel Platanu Ladislav Rosmuller v reakci na vlnu zdražování piva.
Pivovar skončil na podzim 2007 s výrobou 21° piva. Nadále zůstal sortiment 10, 11, 11tm, 12 a 14°
Pivovar uvařil v roce 341 tisíc hektolitrů piva. Nepřekonal tak historicky rekordní výstav z roku 2006, kdy se výroba zastavila na 401 tisíci hektolitrech. Za poklesem odbytu v pivovaru, který v licenci vyráběl pro Plzeňský Prazdroj, stály menší dodávky pro největší odběratele i úbytek vlastní výroby. „Vaříme pivo pro Plzeňský Prazdroj, privátní značku pro řetězec Lidl a pokles, ne tak razantní, byl i u nás. Jsme závislí, kolik si naši odběratelé objednají. Negativně ale rok 2007 nehodnotím. Je to jeden z lepších výstavů za poslední dobu,“ uvedl ředitel. Pivovar vyráběl pro plzeňskou skupinu pivo značky Klasik. Společnosti Lidlu od července roku 2004 dodával výčepní osmistupňové a nealkoholické pivo. Výstav tradiční značky Platan v roce 2007 tvořil asi jen jednu čtvrtinu celkové produkce pivovaru. Na podzim roku 2007 pivovar ukončil výrobu piva Platan Knížecí 21 (světlý speciální ležák; alk.: 10,5 %; láhev;; plněno jen do 0,33 l lahví. Pokřtěno dne 31.7.2004 na pivních slavnostech).
Pivovar, který dosud vlastnilo šest společníků, měl od počátku roku 2008 nového majitele. Jediným vlastníkem protivínského pivovaru se stala firma K Brewery Group, která od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl v pivovarech Černá Hora, Svijany, Rohozec a Janáček. Jednala také o vstupu do pivovaru v Jihlavě. Do té doby byla majitelem firma Městský pivovar Platan s.r.o. (společníci: JUDr.Jaroslav Kašpar, Michalis Dzikos, Ing.Ivan Hurník).
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. V kategorii piv se sníženým obsahem cukru bodoval třetím místem Platan Linie z Protivína.
Pivovar od jara 2009 začal označovat své výrobky názvem Schwarzenberg.
„Zdražení piva předpokládáme až na začátku příštího roku. Zatím nevíme, kdy to přesně bude – od 1. ledna to však stoprocentně nebude,“ podotkla vedoucí obchodního oddělení Platanu Helena Vlachová v dubnu 2009.
Skupina K Brewery Group, která vlastnila šest regionálních pivovarů v Česku, se rozhodla, že svůj nový ležák Lobkowicz Premium začne distribuovat po celém Česku a udělá z ní vlajkovou loď svých pivovarů. „Je to tradiční pivovar se známým jménem, proto jsme se rozhodli uvést na trh zcela nové pivo, v němž vidíme velký potenciál,“ vysvětlil v říjnu 2009 předseda představenstva firmy Zdeněk Radil. Ležák Lobkowicz se však neměl vařit ve stejnojmenném pivovaru, který sídlí ve Vysokém Chlumci, ale jeho výroba měla probíhat v jihočeském Protivíně, kde vaří K Brewery Group pivo Platan. „Pivovar ve Vysokém Chlumci by pro výrobu nové značky neměl dostatečnou kapacitu, v Protivíně máme navíc nejlepší vodu ze všech našich závodů,“ vyjmenoval důvody tohoto rozhodnutí Radil. Ve Vysokém Chlumci se nadále budou vařit piva Vévoda a Démon. Pivo Lobkowicz chce firma vyrábět za použití tradičních postupů, nechce pro kvašení používat CK tanky, ani upravovat stupňovitost piva jeho ředěním vodou (technologie HGB). „Ročně bychom chtěli prodat desítky tisíc hektolitrů po celé zemi. Významná část Lobkowicze bude určena na vývoz,“ plánoval Radil. V Česku chtěl Lobkowicz Premium konkurovat především tzv. prémiovým ležákům. Pro propagaci Lobkowicze zvolila firma slogan Šlechtic mezi pivy. „Celostátní distribuce Lobkowicze nemění nic na naší strategii, že chceme nadále rozvíjet v jednotlivých regionech silné lokální značky,“ uvedl Martin Burda, jeden z investorů, kteří za skupinou K Brewery Group stál. Pivo je vyrobeno z ječného sladu z odrůdy Bojos, chmelí se na třikrát Žateckým poloraným červeňákem a Premiantem. Doba zrání: 35 dní.
V roce 2010 pivovar přestal vařit světlou dvanáctku Platan Premium (alk.:: 5,1 %) a pivo Platan Linie
(světlé, se sníženým obsahem cukru; alk.: 4,0 %, 100 ml piva má energetickou hodnotu 140 kJ – 33,3 kcal a obsahuje max. 0,4 g bílkovin, max. 0,75 g zatěžujících sacharidů, 0,7 g cukrů a 1,8 mg sodíku.)

Souběžně s novým prémiovým ležákem Lobkowicz se vyvíjela jeho nealkoholická varianta, nicméně oficiálně ji pivovar uvedl na trh až v březnu 2010, společně s láhvemi. Na poháru Pivex 2010 tomuto zcela novému pivu Lobkowicz Premium Nealko udělila odborná porota 2. místo v žebříčku nealkoholických piv. „Je to mimořádný úspěch nováčka mezi nealkoholickými pivy u nás. Ačkoliv toto pivo oficiálně uvádíme na trh teprve nyní, vaříme ho v pivovaru Protivín již asi půl roku. Nabízeli jsme ho však jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme ještě dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, vždyť používáme tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc používáme speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva“, řekl vrchní sládek pivovaru Jiří Faměra. Stejně jako světlý ležák Lobkowicz Premium chtěla i jeho nealkoholická varianta uspět především v prémiovém segmentu.
Společnost K Brewery připravila pro Velikonoce 2010 nezvyklou várku – uvedla na trh čepované dvoubarevné pivo pod názvem Velikonoční Krasličák. „Svátky jara jsou ve znamení barev. Že se barví vajíčka, to nikoho nepřekvapí. Že můžete mít i barevné pivo, to už je jiný soudek,“ uvedla firma v tiskové zprávě. Společnost nabízela čepované zelené nebo červené pivo, ale dodala, že šlo do půllitru dostat i barevnou kombinaci, která bude nepromíchanou a obě barvy jasně oddělené Speciální Červený Krasličák bylo světlé pivo s výraznou hořkostí, plné, chlebnaté chuti a výrazné chmelové vůně. Zelený Krasličák bylo středně prokvašené světlé výčepní pivo střední hořkosti s jemnou chmelovou vůní a vyváženou skladbou chutí. „Červený Krasličák se čepuje jako první, aby vytvořil základ pro druhý pivní speciál. Zelený Krasličák se čepuje jako druhé a tvoří příjemnou pěnu,“ dodala firma. Barevného efektu se dosahuje přírodními výtažky. Dvoubarevné pivo bylo k dostání pouze ve vybraných restauracích, přičemž edice je limitovaná.
O titul Pivo České republiky 2010 usilovalo na 14. ročníku Slavností piva 51 pivovarů z Čech a Slovenska. Odborníci ochutnali 243 vzorků piva ve 14 kategoriích. Hlavním kritériem hodnocení byly chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva. Nealkoholické pivo České republiky pro rok 2010 vařil Pivovar Platan jako Lobkowicz Premium Nealko .
Protivínský sládek Michal Voldřich a jeho výrobní tým mohli být na svou práci hrdí. Jen v rámci jihočeského regionu za první pololetí 2010 přibylo 100 restaurací, které čepovaly protivínské pivo. „Největší oblibě se v jižních Čechách stále těší Platan 11, který na základě rostoucí popularity vaříme i v nefiltrované podobě,“ řekl Voldřich. V těsném závěsu se držela desítka Schwarzenberg, nesoucí jméno po šlechtickém rodu, který se významně zasloužil o největší rozmach pivovaru v jeho dějinách. V Protivíně se vyráběla také speciál Prácheňská Perla a polotmavé pivo Protivínský Granát. Nadějně se vyvíjela i poptávka po nealkoholickém pivu. „Poptávka po nealku obecně roste, ovšem v posledních dnech jeho spotřeba překonala veškerá naše očekávání. V porovnání s týdny, kdy počasí konzumaci piva příliš nepřálo, vaříme v současnosti značky Platan Nealko o 80 % více, v porovnání s lednem letošního roku vaříme dokonce trojnásobek,“ dodal Voldřich.
Rejstřík značek, jež produkují regionální pivovary sdružené v ryze české pivovarnické skupině K Brewery, na podzim 2010 obohatil prémiový tmavý ležák Merlin, který se zrodil v protivínském pivovaru. Pivovarníci z K Brewery se nechali při výběru názvu pro nové pivo inspirovat legendární postavou z britské mytologie – mocným kouzelníkem, mágem a čarodějem z legend o králi Artušovi, rytířích kulatého stolu a meči Excalibur. Merlin byl na rozdíl od běžných tmavých piv výjimečně černý. „Při vývoji receptury piva Merlin jsme se nechali inspirovat pivem typu stout. Připravujeme ho podle speciální receptury za použití praženého ječmene. Proto jsme i název hledali na britských ostrovech, kde je tento druh piva tak populární,“ uvedl vrchní sládek pivovarské skupiny K Brewery Jiří Faměra. Pro výrobu piva Merlin byly kromě praženého ječmene dále použity tři druhy sladu, voda z hlubinného jezera a kvalitní chmel. Merlina šlo popsat jako spodně kvašený silný tmavý ležák o stupňovitosti 12,8 % a obj. alkoholu 4,7 %, který je charakteristický černou barvou a bohatou pěnou. Do piva nebyly dle výrobce přidávána žádná umělá sladidla ani karamel. První sudy tohoto piva byly stočeny 14.října 2010.
Pivovaru v roce 2010 stouply prodeje vlastních značek o 36 %. Nejoblíbenější byla jedenáctka Platan, kterou následovala desítka Schwarzenberg. Zvyšovaly se i prodeje pivních speciálů Prácheňská Perla a Protivínský Granát. Téměř čtyřikrát se zvýšil zájem o kvasnicové pivo, uvedl nový obchodní ředitel Platanu Vilém Štěpánek. Prodej nealkoholického piva stoupl o 48 %. Většina protivínských piv se prodala v domácím regionu. Export směřoval zejména na Slovensko, do Německa, Srbska, Dánska nebo Honkongu a Brazílie. Pivovar v roce 2010 investoval 15 milionů korun do výrobních technologií, zejména do zlepšení technického stavu provozů a modernizace technologií na uchovávání kvasnic a zakvašování. Pivovar také instaloval nové zařízení, díky kterému mohou stáčet pivo do třetinkových lahví, uvedl Voldřich.
Pivovar v roce 2010 hospodařil se ziskem 15,1 milionu korun. To bylo o 2,6 milionu korun více než v roce 2009. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Společnost v roce 2010 utržila za prodeje vlastních značek 143 milionů korun.
Pivovar pro nově otevřený táborský klub Kotnov uvařil speciální várku piva Lobkowicz s názvem Kotnovský anděl. K ochutnání bylo pivo dne 15.1.2011.
Speciální tmavé pivo s názvem Svatý Patrik bylo v hospodách k dostání od 17. do 19.března 2011. Uvařil jej sládek pivovarnické skupiny K Brewery Michal Voldřich z Protivína. Den svatého Patrika (Saint Patrick’s Day) je nejvýznamnější irský svátek. V minulosti měly oslavy tohoto světce ryze náboženský charakter, dnes jej lidé po celém světě slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva. Právě proto připravila pivovarnická skupina K Brewery pro tento den tmavý pivní speciál.
Pivovar Platan již delší dobu nevyráběl pouze pivo stejného jména, ale i další značky piv z tuzemské skupiny K Brewery. Majitel pivovaru se proto rozhodl v roce 2011 změnit jméno na Pivovar Protivín a také jeho právní formu. Ze společnosti s ručením omezeným se stala akciovka. „Pro změnu názvu jsme se rozhodli proto, že protivínský pivovar vyráběl kromě značky Platan také jiné značky, a to nejen regionálního charakteru – Lobkowicz Premium (i Nealko), Schwarzenberg a Merlin. Tímto krokem tedy dojde k odlišení názvu pivovaru a jeho geografického určení od značek zde vyráběných,“ řekla mluvčí K Brewery Barbora Burešová.
V roce 2011 pivovar pro maloobchodní sítě vyráběl pivo Bertold Nealko.
Pivovar chtěl zvýšit svůj podíl na trhu, nabízel na jaře 2011 proto novinku – jedenáctistupňové pivo Schwarzenberg. Skupina K Brewery, do které pivovar patřil rozšířila svůj sortiment v rámci snahy nabídnout alternativu těm, kteří neměli rádi klasická piva, která Platan produkoval. Při výrobě tohoto ležáku sládci pečlivě dbali na dodržování tradičních výrobních postupů, a aby docílili jeho výjimečné kvality, nechávali jej zrát v pivovarských sklepích minimálně po dobu 40 dnů. Přidáním bavorského sladu získalo pivo tmavší zabarvení, které přecházelo z odstínů zlaté až k tmavé mědi. Byla to druhá novinka, kterou v roce 2011 pivovar uvedl na trh. První byl sváteční speciál Svatý Patrik, vařený pouze k oslavám svátku tohoto irského světce.
Do jihočeského pivovaru putovalo v září 2011 prestižní ocenění z odborné degustační soutěže Dočesná 2011. Její porota udělila stříbrnou medaili světlému výčepnímu pivu Schwarzenberg 10 %. „Z ocenění mám já i všichni moji kolegové radost. Bereme jej jako důkaz, že naše pivo vaříme dobře, a to nás motivuje v dalším úsilí,“ uvedl Michal Voldřich, sládek pivovaru. Odborná degustační soutěž Dočesná probíhá již tradičně pod záštitou Chmelařského institutu v Žatci, a to při příležitosti Žateckých slavností. Do letošního 54. ročníku se přihlásilo 35 pivovarů s rekordními 196 vzorky piv. Výčepní pivo Schwarzenberg tímto úspěchem navázalo na výsledky z Piva České republiky 2011 a Dočesné 2010, na kterých obsadilo také druhé místo. Pozadu nezůstala ani další protivínská piva – Prácheňská Perla získala druhé nejvyšší ocenění v kláních Znojemský hrozen 2010 a Sdružení přátel piva 2010. Úspěchy pak sklízela také vlajková loď celé skupiny značka Lobkowicz, která si odvezla ocenění například ze soutěží Pivo České republiky 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium Nealko), Australian International Beer Awards 2011 (3. místo pro Lobkowicz Premium i Lobkowicz Premium Nealko) či Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2011 (Certifikáty za vyrovnanou kvalitu v obou kolech soutěže pro Lobkowicz Premium, Lobkowicz Premium Nealko i pivo Merlin). (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar měl na podzim opět důvod k oslavě. Sdružení přátel piva totiž dne 2.11.2011 na slavnostním vyhlášení udělilo pivu Prácheňská Perla ocenění Speciál roku. „Z ceny mám velkou radost. Beru ho jako ocenění všech mých kolegů ve výrobě, kterým patří nesmírný dík za to, jak dlouhodobě odvádějí svou práci,“ uvedl Michal Voldřich, sládek pivovaru. Sdružení přátel piva uděluje své ceny pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti bez přestávky již od roku 1990, a tak se jednalo o nejstarší novodobou soutěž u nás. Degustace probíhá ve dvou kolech, kdy nejprve jednotlivá piva do klání nominují členové Sdružení přátel piva a následně tři nejoblíbenější piva v každé kategorii formou anonymní ochutnávky, na jejíž průběh dohlíží nezávislí pivovarští odborníci, hodnotí Pivní sněm a předsednictvo Sdružení přátel piva. Vítězná piva se vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality. Protivínská piva v letošním roce sbírala ocenění také v následujících degustačních soutěžích:
Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2011: Lobkowicz Premium Nealko – Certifikát za vyrovnanou kvalitu, Lobkowicz Premium – Certifikát za vyrovnanou kvalitu a Merlin – Certifikát za vyrovnanou kvalitu.
Australian International Beer Awards 2011: Lobkowicz Premium – 3. místo, Lobkowicz Premium Nealko – 3. místo.
Pivo České republiky 2011: Lobkowicz Premium Nealko – 3. místo, Schwarzenberg 10 % – 2. místo.
Dočesná 2011: Schwarzenberg 10 % – 2. místo. (tisková zpráva pivovaru)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Piva společnosti Pivovary Lobkowicz opět bodovala. V prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2012 pivo Lobkowicz Premium Nealko získalo bronzovou medaili. Soutěže se zúčastnilo celkem 45 pivních značek z 18 pivovarů a jejím odborným garantem byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Vzorky byly degustovány ve dvou na sobě nezávislých kolech, což podle organizátorů vyloučí statistické chyby a uspějí jen piva dlouhodobě kvalitní. Anonymní hodnocení prováděli odborní degustátoři ze soutěžících pivovarů, dále z VÚPS a dalších odborných institucí. Degustátoři hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. v barevnosti, jasnosti apod.). V obou kolech soutěže byly u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. (tisková zpráva pivovaru)
Obchodní tým Pivovary Lobkowicz nabízel speciální várku silného černého piva Merlin Strong, které připravili sládci pivovaru v Protivíně. Čepovalo se od 16. března 2012 až do vyčerpání zásob. Pivem Merlin Strong si mohli konzumenti připít na oslavu svatého Patrika. „Den svatého Patrika je nejvýznamnější irský svátek. Právě proto jsme pro tento den připravili speciální pivo inspirované tradičními irskými pivy. Merlin Strong je podobně jako irský stout výrazně hořké černé pivo s typickou kávovou příchutí. Je charakteristický sametovou, krémově hnědou pěnou a výraznou hořkostí,“ uvedl vrchní sládek Jiří Faměra. Receptura speciálu Merlin Strong zahrnovala kromě tří druhů sladu, vody, a kvalitního chmele také pražený ječmen. Jak již název napovídal, Merlin Strong patřil mezi silnější piva – jednalo se o 14 % speciál s obsahem alkoholu 5,3 % obj. (tisková zpráva pivovaru)
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
Výstav piva:
rok 1993: 390 000 hl
rok 1995: 350 000 hl
rok 1997: 270 196 hl
rok 1998: 299 270 hl
rok 1999: 225 706 hl
rok 2000: 153 810 hl
rok 2001: 127 000 hl
rok 2002: 134 827 hl
rok 2003: 258 273 hl
rok 2004: 371 663 hl (z toho Platan: 119 000 hl, Klasik a Primus: 230 000 hl, pro Lidl: 23 000 hl; export: 8 500 hl)
rok 2005: 383 450 hl (z toho Platan: 105 000 hl; export: 37 660 hl)
rok 2006: 400 416 hl (z toho Platan: 100 000 hl)
rok 2007: 341 000 hl (z toho Platan: 25 %)
Tržby:
rok 2001: 100 mil. Kč

Hospodářský výsledek:
rok 2000: ztráta 6 mil. Kč
rok 2001: zisk
rok 2010: zisk 15,1 mil. Kč

You may also like...