Bohové piva


Pivo a další fermentované nápoje se vyráběly v různých formách po celém světě odnepaměti. Staly se důležitou komoditou a nezbytnou součástí již ve starověkých kulturách, které uctívaly bohy či dokonce celá božstva zasvěcená pivu a pivovarnictví. Fermentované nápoje (víno, pivo, medovina) byly od svého počátku součástí náboženských rituálů a obřadů. Jejich omamné účinky, které přiváděly šamany, kněží i ostatní účastníky těchto praktik do extatických stavů byly připisovány nadpřirozeným a božským silám. Lidé také věřili, že jim bohové dali tyto nápoje proto, aby jim pomohli lépe snášet těžký úděl lidské smrtelnosti.

Čtěte také:  Historie Panského pivovaru Batelov

Zde uvádíme nejznámější starověké bohy či bohyně, kteří měli co dočinění s pivním mokem:

Silénus (Řecko)
V řecké mytologii je Silénus bohem piva a druhem pijáků. Jeho původ je nejasný, uvádí se, že je synem boha Herma nebo snad lesního boha Pana. Silénus je znázorňován jako veselý, často podnapilý stařík, který vyhledával zábavu a pití. Byl vychovatelem a průvodcem boha Dionýsa.

Dionýsos (Řecko)

Původně thrácký bůh úrody, obilí, piva a plodnosti, který je dnes však především znám jako bůh vína a nespoutaného veselí. K této změně došlo především díky vzrůstající popularitě vína v Řecku někdy v 1. tisíciletí př.n.l.. Dionýsos je synem nejvyššího boha Dia.


Ninkasi (Mezopotámie)

Ninkasi je starověká sumerská patronka piva a pivovarnictví, ale také bohyně alkoholických nápojů vůbec. Říká se o ní, že poskytla lidem tajemství na výrobu pivního moku. Bděla nejen nad jeho výrobou, ale byla i patronkou pijáků a měla se postarat o jejich bezpečný návrat domů, pokud „přebrali“. Z 19 stol.př.n.l. pochází písemně dochovaná památka „Chvalozpěv na Ninkasi“- báseň, která obsahuje nejstarší recept na výrobu piva.

Usirev či Osiris (Egypt)

V antické kultuře Egypta byl Usirev bohem zemědělství, úrody, ale i bohem mrtvých a patronem piva. Egypťané věřili, že obilí byl dar tohoto boha lidstvu a pokládali je za symbol života po smrti. Podle legend byl Usirev kdysi králem, který svůj lid naučil obdělávat půdu, pěstovat pšenici a péct chléb a z ječmene vařit pivo.

Aegir (Norsko)

Podle norské mytologie byl tento bůh pánem moří, oceánů, větrů a pobřeží. Legenda vypráví, že se svými devíti dcerami vařil pivo v obrovském kotli pro ostatní bohy. Každou zimu je svým pivem ve své domácnosti častoval, a tak proslul svou pohostinností.




Tezcatzontecatl (Mexiko)
Podle aztécké mytologie byl tento bůh bohem nápoje pulque (pivu podobný, tradiční mexický mléčně zbarvený alkoholický nápoj, vyráběný kvašením šťávy z agáve). Tezcatzontecatl byl synem boha Patecatl, který, podle pověsti, objevil proces fermentace, a bohyně Mayahuel, která byla patronkou rostliny agáve. Byla mu také přisuzována moc nad alkoholismem a opilstvím či nad plodností.

Mbaba Mwana Waresa (Jižní Afrika)
V zulské mytologii je Mbaba Mwana Waresa bohyní piva. Věřilo se, že to byla právě ona, která uvařila lidem první pivo a naučila je, jak ho mohou sami vyrobit a oslavit tak časy radosti. Proto byla jednou z nejvíce ctěných bohyní v jižní Africe. Byla také pokládaná za bohyni duhy, deště, úrody a zemědělství.

Yasigi (Mali)
Africká bohyně tance, masek a piva, která bývá vyobrazena jako tančící žena s velkým poprsím, držící v levé ruce sběračku na pivo. Její role v pivovarnictví (bývá oslavována jako ta, která přinesla svému lidu pivní mok) byla však zastíněna její mocí nad láskou a ženskou plodností.

Čtěte také:  Klobouk pana starého

Radegast (Česká republika)
V české mytologii je Radegast pohanským bohem slunce, války, vítězství, ale i úrody, hojnosti a pohostinnosti. Dnes je jeho jméno spojováno s pivovarnictvím především zásluhou nošovického pivovaru. Bůh Radegast bývá vyobrazen jako muž s tváří podobnou lvu, na hlavě má přilbici v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti s kačenou a v levé sekeru, na nohou má valašské krpce. Podle bájí byl Radegast velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejný lid a nechával se hostit.

Ragutis, Raugupatis, Ragutiene (Litva)
V litevské mytologii existuje božský triumvirát: Ragutis je bohem piva, Ragutiene bohyní piva a Raugupatis bohem fermentace.

Hathor (Egypt)
Hathor byla bohyní lásky a zároveň ochránkyní všeho, co lásku podněcovalo a doprovázelo: hudby a zpěvu, tance a veselí, ale také alkoholu. Byla označována za bohyni zkázy a opilosti.

Byggvir (Norsko)
Postava norské mytilogie. Slovo „bygg“ je staré označení pro ječmen. Byggvir byl méně významným bohem, zodpovědným za všemožné způsoby zpracování této plodiny, tedy i za pivovarnictví.

Thor (Norsko)
V severské mytologii je druhým nejdůležitějším bohem po Odinovi. Jeho jméno znamená hrom, je to tedy vládce nad bouřkami a blesky. Thor vlastní mocné kladivo, které používá i k orání a zlepšení úrody. Thor je také znám svou láskou k pivu. Podle legendy hřmělo, když Thor čistil obrovský kotel a když bohové vařili pivo, bylo nebe zatažené a plné mraků. Lidé věřili, že jeho mocným nasáváním piva z picího rohu dochází ke kolísání mořské hladiny, které způsobuje příliv a odliv.

Deméter (Řecko)
Bývá označována za „matku-zemi“, bohyni obilí a rolnictví, života, ochránkyni manželství, která byla uctívána dlouho před tím, než se objevili olympští bohové. Byla to ona, kdo svému lidu věnoval obilí. Při obřadech k uctění bohyně se pil fermentovaný ječmenný nápoj kykeon.

Zelený muž
Zelený muž představuje pohanský symbol plodnosti, nekonečného vegetačního cyklu přírody, mužský božský element. Je znám také jako Ječmínek – ten, z jehož těla (ječmene) se připravuje kvašený nápoj – pivo. Každý rok o žních se symbolicky obětovával, aby z něj mohl další rok na jaře vzejít nový život. Lidé věřili, že jeho božskou sílu přijímáme prostřednictvím chleba a piva. V literatuře se uvádí mnoho paralel mezi Zeleným mužem a jinými bohy či mytologickými postavami (např. The Horned god, Cernunnous, Viridios, Zelený Jan, Pan, Sylvanus, Derg Corra aj.). Existuje hypotéza, podle které je i bůh Usirev Ječmínkem.

Kamui-Fuchi (Japonsko)
Bohyně ženské plodnosti, ohně (domácího krbu) a piva. Pivo se vařilo za odříkávání motliteb k ní a také se jí obětovávalo (lilo se do ohniště).

Goibniu (Irsko)
Keltský bůh kovářů, který umět ukout meče, které nikdy neminou cíl. Ovládal však také umění vařit pivo, v čemž byl nepřekonatelný, jeho nápoj dával nesmrtelnost. Toto pivo se podávalo v zásvětí na hostině zvané Fled Goibnenn, které tento bůh předsedal.

Siduri
Babylónská bohyně fermentace, piva a ječmene. Byla to moudrá a zábavná žena, která sloužila bohům jako šenkýřka a byla zosobněním požitkářství.

You may also like...