Horní Police a císařský pivovar

Toulky Českolipskem a Děčínskem nabízí pivovarskému fajnšmekrovi cesty krásnou krajinou, notně ale poznamenanou vysídlením původního německého obyvatelstva. Někdejší tradice jsou přervané desetiletími a historie jednotlivých míst se hledá stále obtížněji. Příkladem je i Horní Police.

Pivovar do Horní Police přestěhovalo panstvo ze sousedního Žandova. V zámeckém areálu se pro něj našlo dostatek místa. Pivovar tu byl podle dostupných informací v letech 1731 až 1926, kdy byla výroba piva ukončena. Informace jsou poměrně kusé, přecejen se dostáváme na území bývalých Sudet a pamnětníků tu zůstalo minimum.

výřez z historické pohlednice – za zámkem je pivovar. foto: archiv obce

Od roku 1848 až do své smrti v roce 1916 pivovar vlastnil rakouskouherský císař František Josef I., stejné jako například pivovar v Bystrém u Poličky. Podle pivovarských statistik šlo o podnik s úctyhodnou kapacitou.

V roce 1873 vystavil přes 8000 hektolitrů piva. Výstavy v dalších letech kolísaly, v sezoně 1896-7 ale přesáhly 10.000 hl a do konce století se držely těsně pod touto hranicí. V Horní Polici koncem 19. století sládkovali Reinhold Dietze, který přišel z České Lípy, Eduard Mikl, který v roce 1895 z Horní Police odešel na hraběcí pivovar do Mimoně, dále Josef Marek, J. Feigert nebo Jan Jícha. Pivovar v Horní Polici přežil poměrně hektické období konce 19. století. Vyrovnal se se změnami na trhu, jeho koncentrací. Stop mu vystavilo období krátce po konci první světové války.

Zámecký areál v Horní Polici dnes nabízí spíše smutný pohled. Po desítkách let správy zemědělců areál vlastní obec, na jeho obnovu ale chybí peníze. Původní pivovar stával poblíž dnešní železniční trati. Zbyly z něj zejména rozsáhlé sklepy, které dodnes působí monumentálně. Jejich plocha dosahuje 700 metrů čtverečních. V některých místech mají výšku až osmi metrů.

Sklepy byly budované klasicky směrem do svahu od řeky Ploučnice. Ve svém závěru naráží na skalní masiv. Sklepy dnes nabízí doslova labyrint, na povrchu proděravělý světlíky a větracími šachtami. Patrně nad těmito sklepy stával původní pivovar. Dnes místo působí na povrchu dojmem zříceniny.

Historické zprávy uvádí, že původní pivovar byl přeložen do protilehlého křídla zámeckého areálu blíže k řece. Dnes zde můžeme rozpoznat snad humna, případně spilku. Pata jednoho z komínů je návštěvníkům nepřístupná, nachází se totiž v bytě jednoho z nájemníků. Hned ale vedle nacházím historickou raritu – kamenný záchod, na kterém snad při troše fantazie sedával i hornopolicský sládek?

Areál zámku kromě pivovaru obsahoval také vinopalnu a sušárnu chmelu, která stávala před vstupem do zámeckého areálu. Za hospodářskými staveními byl pivovarský rybník, ve kterém se ledovalo. Napájený byl vodou z dnes již neznatelného pramene. Vše je znehodnoceno zemědělskou navážkou a slévárenským odpadem ze sléváren bývalého ČKD v Žandově. Ostatně zemědělci v Horní Polici krmili krávy dokonce v patře na parketách tanečního sálu.

Vraťme se ale do současnosti. Dnes areál zámeckého areálu vlastní obec. Jedním z cílů je areál postupně opravit a někdy v budoucnu snad v místech k tomu stvořených obnovit výrobu piva formou restauračního pivovaru.

autor: Filip Vrána