Pivovar v Buštěhradu

Obec leží 6 km východně od Kladna.
Podle archivních záznamů náležel buštěhradský pivovar k nejstarším podnikům pivovarským v kraji. Již v době, kdy byl Buštěhrad povýšen na město (1497), dostal mimo jiná práva též tzv. právo várečné. Avšak první a tedy nejstarší zápis o pivovaru pochází až z roku 1548, kdy se o dědictví zdejšího panství, k němuž vždy pivovar náležel, dědili potomci pana Jetřicha II. Bezdružického z Kolovrat, a to bratři Jan a Vladislav Bezdružičtí z Kolovrat. Do větších desek zemských byla o tom zapsána podrobná
smlouva, podle níž byl pivovar společným majetkem obou bratří, kteří se dělili stejným dílem o všechny důchody, které z něho plynuly, i o náklady k provozu potřebné. K pivovaru patřila i sladovna a chmelnice nad městečkem.

Čtěte také:  Počátky vstupu zahraničního kapitálu do českého pivovarnictví po roce 1989

Za třicetileté války byl velmi zpustošen a vyrabován. Dokonce i varný kotel byl zavlečen až do Drážďan. Roku 1633 se však dočkal obnovy a různých stavebních úprav. Až jej konečně v roce 1755 přestavěl vlašský stavitel Anselmo Lurago (budovy pozdněgotického panského pivovaru byly přestavěny v barokním stylu), podílející se i na stavbě zdejšího zámku. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku
1873 byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla „zastaralá“ technologie vaření piva přebudována „na parní“. Pivovar často střídal majitele, byli mezi nimi například Anna Marie Františka, vévodkyně Toskánská a Leopold, vévoda Toskánský. Po Ferdinandovi, velkovévodovi Toskánském a jeho synu Leopoldovi II. Toskánském, přešel majetek roku
1847 na císaře Ferdinanda Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal  rukách Habsburků. Po vzniku Československé republiky areál pivovaru připadl státu, v jehož vlastnictví zůstal až do privatizace v roce 1993. Kvalita piva byla zřejmě po všechny časy dobrá. Už od roku 1685 bylo buštěhradské pivo dováženo do vrchnostenského a knížecího dvora a paláce v Praze. Prodávalo se do hospod, zejména panských, které byly provozovány na Buštěhradě, v
Brandýsku, Bůhzdaři, Lidicích, Stehelčevsi a Dřetovicích. Dále bylo určeno pro vrchnost a zaměstnance jako deputát, ba i pro různé dotace. Vrchnost jej dávala poddaným také při různých slavnostech a později též havířům. Při průchodu obcí dostávaly pivo také vojenské jednotky. Ale i v 20.století byla potvrzena dobrá kvalita buštěhradského piva. V roce 1964 se konala v Pardubicích přehlídka jakosti piva, na níž byly zastoupeny pivovary ze tří krajů. Buštěhradské pivo tehdy dostalo plný počet bodů a spolu s několika dalšími pivovary získal první místo.Vařilo se pivo 7-mi, 10-ti a 12-ti stupňové. Dlouholetou tradici vaření piva u nás ukončila až
ministerská vyhláška z roku 1966 o zrušení rajonizace, která dávala zákazníkům větší volnost ve výběru dodavatelů. Pivovar nevydržel konkurenci větších pivovarů s lepšími ekonomickými podmínkami a v roce 1967 poklesl odběr piva natolik, že byl dán návrh na jeho zrušení. Poslední pivo bylo vyexpedováno 9.9. 1967. Likvidace pivovaru byla dokončena 31.12. 1967. Vařil m.j. 7°, 10°, 12° Kladenka, 10° Kladenka. V roce 2000 se zde nacházelo sídlo firmy Level, která areál získala v privatizaci v roce 1993.
Odbor výstavby kladenského magistrátu povolil v lednu 2010 demolici barokního pivovaru v Buštěhradu.

Díky iniciativě občanského sdružení Buštěhrad sobě, vedení obce a především studentů architektury, firma Level přijala nabídku ústavu Památkové péče Fakulty architektury ČVUT, že zadá studii rekonstrukce pivovaru zpracovat studentům. Mělo se tak stát v září 2010. Kladenský magistrát o rok prodloužil platnost povolení k demolici barokního pivovaru v nedalekém Buštěhradu, které vypršelo 31.ledna 2013. Vlastníkem areálu byla společnost Level, která tam podle původních plánů chtěla postavit bytovky. Během šesti let od vzniku plánu se proti demolici objektu postavila část místních obyvatel. Majitelé požádali o prodloužení kvůli náročnosti rozhodnutí o využití objektu, uvedl Frček. Podle zástupce společnosti Pavla Rumla zatím není definitivně jasné, co a kdo bude v areálu stavět. Nedokázal ani sdělit, jestli bude muset bývalý pivovar stavbě ustoupit, nebo bude její součástí. S případným bouráním objektu nesouhlasilo občanské sdružení Buštěhrad sobě, podle kterého má budova ohromný kulturně historický i estetický význam. Nejstarší zápis o buštěhradském pivovaru pochází z roku 1548. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen, obnovy se dočkal v roce 1633. V polovině 18. století ho přestavěl Anselmo Lurago, který se také podílel na stavbě buštěhradského zámku. Pivovar byl postupně rozšiřován a modernizován. Od roku 1847 byl ve vlastnictví Habsburků, v roce 1918 připadl státu. Poslední pivo odsud bylo vyexpedováno v září 1967. Současní majitelé ho získali v aukci v roce 1993.

Majitelé:

   

Výstav piva v hl:

   
1875-1916 císař
František Josef I
  1901/02  24 100 1902/03 18 980
1916-1918 Karel I.   1903/04  20 715 1904/05 21 284
1919-1921 vnucená správa habsbursko-lotrinských statků   1905/06 18 086 1906/07 23 800
1922-1948 čs.stát   1908/09 20 380 1909/10 18 200
1948-1950 Rakovnicko-kladenské pivovary n.p.   1910/11 18 000 1912/13 17 000
1951-1952 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.   1913/14 17 296 1914/15 12 492
1953-1957 Krušovické pivovary n.p.   1916/17 1 216 1917/18 1 213
1958-1959 Berounsko-rakovnické pivovary n.p.   1918/19 3 494 1919/20 6 907
1960-1967 Středočeské pivovary n.p.   1920/21 9 750 1921/22 9 811

Sládci:

    1922/23 10 008 1923/24 11 050
1873-1903 Josef Tichý   1924/25 11 500 1925/26 12 300
1903-1930 Čeněk Buk   1926/27 13 000 1927/28 16 744
1931-1937 Antonín Tesař   1928/29 17 550 1929/30 18 776
1937-1940 František Filip   1930/31 17 699 1931/32 18 564
1940-1941 František Sokol ml.   1932/33 17 472 1933 15 861
1941-1948 Josef Emunger   1934 15 514 1935 15 814
1948-1950 Eduard Svoboda   1937 19 593 1938 21 666
      1939 22 156 1940 21 255
      1941 25 729 1942 36 097
      1943 38 924 1944 37 312
      1945 35 281 1946 29 025
      1947 28 294 1948 27 752
      1949 32 765 1950 33 566
      1967 15 299    

You may also like...