Pivovarnictví Černé v Pošumaví


Knížecí Schwarzenberský pivovar založil a postavil roku 1568 Jakub Krčen z Jelčan, nejzdatnější úředník Viléma z Rožmberka. V roce 1605 odebíralo z tohoto pivovaru pivo 48 hospod. Až do 70.let 19. století byla v provozu sladovna systému “Poupě”, i když systém výroby sladu zůstal až do konce výroby piva stejný. Proto mělo pivo kouřovou příchuť. Podstatné změny tehdy postihly pouze zkvašování zeleného sladu. Potřebné obracení sladu bylo od elektrifikace pivovaru v roce 1909 prováděno automatickými obraceči.

Čtěte také:  Historie hostinců – podsudnictví

Mlýn, který sloužil především potřebám pivovaru (sladovny) byl právě tak založen Jakubem Krčínem v roce 1568. V letech 1880 byl tento mlýn, včetně vodního práva, vyměněn za louku společného majetku a na této louce byl založen hořejší rybník pro těžbu ledu. Všichni poddaní museli v tomto mlýně nechat mlet svoje obilí, stejně tak odebírat svoje pivo z pivovaru z Černé, a to proti vysokým trestům za porušení této povinnosti.

Chmelnice pro pivovar vznikly u Mokré a u Olšovského dvora; byly opuštěny koncem roku 1788.

Po roce 1568 vyměřil Krčín pod pivovarem také dva rybníky, které měly velikostí překonat Olšovský rybník; tento plán se ale nerealizoval. Tehdy se právě vracel Olšovský rybník zpět zlatokorunskému klášteru a proto nastala potřeba za něj pořídit náhradu pro získávání ledu. Před rokem 1880 byl založen dolní rybník o rozloze 1.150 m2 a v roce 1880 horní rybník o rozloze 1.650 m2. V roce 1931 bylo k dispozici šest sklepních prostor s obsahem 5.000 m3, které byly každý rok naplněny ledem z obou pivovarských rybníků. Potřebné množství činilo 400 až 500 železničních vagonů. K těžbě ledu bylo přijímáno až 40 dělníků a náklady na zásobení pivovaru ledem se pohybovaly od 10.000 do 20.000 Kč.

Množství vyrobeného piva z jedné várky se postupně zvyšovalo, a to z 24 sudů (cca 12 hl) v roce 1603 až na 30 hl v roce 1880 a dalších.

Ročně bylo vyrobeno:
1650 – 430 hl (ječné červené pivo), 390 hl (pšeničné
bílé pivo), 255 hl (patoky)
1700 – 850 hl
1800 – 1.490 hl
1900 – 19.980 hl
1930 – 20.500 hl

 

K výrobě piva byla odebírána (a nadále i k výrobě šťáv a limonád) voda z “Bílé studny”, která leží na “kostelní stezce” směrem na Jámy. Pramen této studny vyvrhuje bílý písek, odtud jméno “Bílá studna”. Voda z ní je k výrobě piva vhodné,
avšak o dva stupně tvrdší oproti ideálnímu stavu. Prameniště bylo zakoupeno od společného majetku obce Slavkovice. V roce 1879/80 byly vystavěny nové skladovací a kvasné sklepy. Tím se uvolnily staré, nevyhovující sklepy na frymburské silnici, do nichž byly v roce 1917 umístěny sklepy na ovocné šťávy. Výroba piva byla ukončena v roce 1948 a nadále zde zůstala výroba ovocných šťáv a limonád. Ovocné šťávy se vyráběly až do začátku 90tých let 20.století.

Velký rožmberský ekonom Jakub Krčín z Jelčan viděl zvláště v monopolizaci várečného a sladovnického práva nejlepší zdroj příjmů pro knížecí pokladnu. Tak byl mezi jinými roku 1568 zřízen knížecí pivovar v Černé. Okolo ležící obce byly odkázány na odběr piva odtud – i Hořice a Horní Planá. Poslední mohla vařit pivo vyjímečně v zimě roku 1569, když cesty do Černé byly zaváty sněhem. Založením pivovaru v Černé byly právě v roce 1568 poškozeny pivovary náležející klášteru Vyšší Brod ve skelné huti (Skláře) a v Hořicích. V roce 1590 požadoval Vilém z Rožmberka od vyšebrodského kláštera přenechání práva vaření piva na doživotí a opat Anton Flaming musel dát souhlas také k opuštění klášterního pivovaru ve skelné huti. Celé hořické okolí bylo odkázáno na odběr knížecího piva z Černé.

Čtěte také:  Toulky po zaniklých pivovárcích Ostravska díl.1. – Moravská Ostrava prapočátky

V roce 1651 nechal tehdejší opat vyšebrodského kláštera Georg Wondschuh v nově postavené skelné huti opět vařit pivo a zde vyrobené klášterní pivo bylo ke škodě pivovaru v Černé čepováno v okolí Hořic. Kníže Eggenberg si na toto stěžoval u císaře. Tento dne 3.listopadu 1674 rozhodl, aby kníže ponechal klášteru staré právo čepování piva. Tu sáhl kníže ke svépomoci. Dne 6.prosince 1674 asi o půlnoci vnikli knížecí trubač spolu s vrchním lovčím a ještě jinými sloužícími, každý s párem pistolí v rukou a s nimi dobře 100 mužů do skelné huti, vtrhli do sklepa a nechali vytéct všechno pivo. Na  rozbřesku dne přišel zase pivovarský písař z Černé s asi třiceti sedláky a obsadili blízký mlýn. Tento, následující léta
trvající spor, mezi panstvím Krumlov a klášterem Vyšší Brod byl ukončen 20.září 1714 s tím, že v městyse Hořice, v rychtě Plánička má být čepováno pivo z Černé. Smlouva byla dne 16.září 1715 potvrzena císařem Karlem VI.

Nad pivovary na rožmberských statcích měl vrchní dozor regent nebo zámecký hejtman, zatímco každý pivovar měl svého pivovarnického písaře, který se staral o finanční vedení pivovaru.

Ke konci 20.století sloužil pivovar jako sodovkárna, v roce 2002 byly budovy k prodeji v dražbě.

Pivovar fungoval až do roku 1995 jako sodovkárna. Dne 5.5.2006 shořela část rozsáhlého objektu, hlavně střecha a krovy.

Majitelé:

   

Výstav piva v hl:

   
1888-1914 Adolf Josef kníže Schwarzenberk   1901/02  20 597 1902/03 19 800
1914-1938 Jan Nepomuk kníže Schwarzenberk   1903/04  21 165 1904/05 20 082
1938-1947 JUDr. Adolf kníže Schwarzenberk   1905/06 19 441 1906/07 22 000
1945-1947 národní správa   1909/10 22 500 1911/12 24 000

Sládci:

    1912/13 22 317 1913/14 20 716
1883-1902 František Bělohoubek   1914/15 13 834 1915/16 11 724
1902-1908 Ing.Dr. Josef Hrach   1916/17 1 089 1917/18 2 312
1908-1911 Jindřich Skřidla   1918/19 7 400 1919/20 10 910
1911-1912 František Senft   1920/21 12 615 1921/22 13 200
1912-1927 Karel Špatný   1922/23 13 800 1923/24 15 773
1927-1933 Ing.Václav Schauer   1924/25 17 300 1926/27 18 000
1933-1938 Ing. Leopold Seichert   1927/28 18 300 1928/29 19 000
1938-1939 Ing. Walter Koberz   1930/31 20 000 1931/32 14 600
1940 Eugen Hasching   1932/33 11 500 1933 10 641
1945-1947 Vojtěch Kozák   1934 9 980 1935 10 913
      1937 10 980 1938/39 19 651
      1939 16 600 1943 11 138
      1944 18 397 1945 2 007
      1946 7 191    

You may also like...