- V únoru 2021 novinka – Rog IPA (alk.: 4,6 %). Pro chmelení byly použity americké aromatické chmely Citra, Sabro a český aromatický chmel Kazbek. Hořkost: 50 IBU.
Starší info:
V druhé polovině 20.století se zjistilo, že na severní Moravě a ve Slezsku je sice dost pivovarů, avšak poptávka po kvalitním pivu je stejně natolik silná, že je třeba postavit nový pivovar. Odborníci dlouho hledali vhodnou lokalitu. Nakonec našli velice dobré místo s vhodnými klimatickými podmínkami (v podhůří Beskyd) a s dostatkem kvalitní čisté horské vody (z beskydského údolí řeky Morávky). První várka nošovického piva, které bylo uvařeno 3. prosince 1970, nesla tehdy ještě pracovní název Beskydská desítka. O tom, že se bude příznačně jmenovat podle staroslovanského boha pohostinnosti, rozhodla o pár měsíců později veřejná soutěž. “ Po výzvě v místních novinách lidé poslali spoustu nápaditých názvů. Čtyři z nich shodně obsahovaly jméno boha Radegasta, který střeží z vrcholu Radhoště zdejší kraj,“ vzpomínal Jaromír Franzl , který působil v letech 1970 – 1981. Pivovar byl součástí Severomoravských pivovarů k.p. Přerov. Ještě v roce 1985 vařili Nošovičtí své pivo jen pro obyvatele Frýdecko-Místecka. V roce 1988 byly v pivovaru postaveny první provozní CK tanky ze ZVU Hradec Králové (18 ks – 1 800 hl). Radegast se v roce 1990 oddělil od Moravskoslezských pivovarů s.p., které vznikly přeměnou Severomoravských pivovarů n.p.. Obrovský rozvoj výrobce Radegastu nastal až po roce 1991, kdy byl pivovar odstátněn a stal se akciovou společností (od 25.3.1991). Progresivní nástup firmy zejména v oblasti marketingu a reklamy zařadil Radegast mezi nevýznamnější pivovary u nás. Základem úspěchu Radegastu bylo využití nejmodernější technologie výroby piva.
sortiment piva v letech 1970-1999
70 světlé pivo
100 světlé pivo
Radegast 120 světlý ležák
Vítek 11 % světlý ležák
Radegast Dark (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech)
Radegast Porter (tmavý ležák; alk:: 6,5 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech; plněno jen do speciálních nevratných 0,33 l lahví)
Radhost, Radgost (světlý ležák, exportní forma)
Podíl piva značky Radegast na českém trhu se v roce 1994 zvýšil na 9,1 %. Pivovar rovněž zvýšil v roce 1994 svůj podíl v Pivovaru Velké Popovice na 31 % a v Pivovaru Most na 51 %. S těmito pivovary dosáhl ročního prodeje kolem 2 760 000 hl piva, což představovalo 16procentní podíl na domácím trhu. Zisk společnosti za rok 1994 byl vyšší než 127 mil. Kč, přičemž prodej piva dosáhl rekordní hodnoty 1 596 000 hl (z toho 82 000 hl byl vývoz), což bylo zhruba o 251 tisíc hl více než v roce předešlém. V roce 1994 byla v pivovaru uvedena do provozu nová moderní varna včetně řízení technologie výpočetní technikou s roční kapacitou 2 200 000 hl (varní nádoby o jmenovitém varu 700 hl).
Hrubého obratu 2,2 miliardy Kč dosáhl pivovar v roce 1995, což znamenalo meziroční zvýšení o 400 milionů Kč. Čistý zisk byl 95,776 mil.Kč, kdežto v roce 1994 to bylo 127,5 mil.Kč. Radegast měl v roce 1995 základní jmění 794,3 mil.Kč, zaměstnával 620 lidí a na tuzemském trhu piva se podílel zhruba desetinou. Valná hromada akcionářů přitom rozhodla, že firma vyplatí stokorunovou dividendu na jednu akcii. Celkový výstav pivovaru za rok 1995 činil 1 763 722 hl. Pivovar v roce 1995 vlastnil 58,7 % akcií bývalého pivovaru Most (později Radegast Sedlec) a 49,2 % akcií Pivovaru Velké Popovice. Celá skupina nošovického pivovaru, která v roce 1995 vyrobila 2,77 mil. hl piva, kontrolovala asi 16 % tuzemského trhu při obratu 1,3 miliardy. V roce 1995 se o 64 % akcií pivovaru Radegast dělily fondy Investiční a Poštovní banky a Kapitálová investiční společnost České pojišťovny, asi 20 % získal britský koncern Bass, který hodlal svůj vliv v Radegastu posílit. V roce 1995 byly na volném prostranství postaveny přetlačné tanky. V roce 1995 bylo uvedeno v pivovaru do provozu anaerobní předčištění odpadních vod (bez přístupu kyslíku). Během svého zkušebního provozu, který byl zahájen v srpnu 1995, přineslo nové čisticí zařízení společnosti úspory 600 000 Kč. Výplatu dividend ve výši 140 korun na akcii před zdaněním schválila v květnu 1995 valná hromada a. s. Pivovar Radegast. Všem držitelům akcií k 15. květnu 1995 tak pivovar vyplatil na dividendách přes 113 mil. Kč.
Vyšší výroba, obrat i zisk – takové byly výsledky hospodaření za rok 1996 tehdy druhého největšího domácího pivovaru. Radegast dosáhl v roce 1996 hrubého zisku ve výši 270 mil.Kč, což bylo zhruba o osmdesát milionů více než v roce 1995. Tržby společnosti dosáhly v roce 1996 přibližně 1,6 miliardy Kč, tedy zhruba o 230 milionů Kč více, podnik zvýšil výrobu piva z 1,7 roku 1995 na 1,9 milionů hl piva v roce 1996. Pivovar v roce 1996 asi 10 % celkové produkce vyvezl. Od roku 1991 proinvestoval podnik již kolem dvou miliard korun. Radegast dne 16.7.1996 vstoupil na evropský kapitálový trh vydáním pětiletých obligací v markách. Jejich celkový objem činil 70 mil. marek, tedy asi 1,2 miliardy Kč. Získané peníze posloužily společnosti k završení jejích investičních záměrů. K růstu kapacit pivovaru přispěla například výstavba dvanácti výrobních tanků a inovace plnicí technologie. Zatímco v roce 1995 věnovala firma na posílení výroby přes 300 mil.Kč, v roce 1996 investice dosáhly půl miliardy. K završení investičních záměrů společnosti posloužil úvěr ve výši 70 mil. marek, který získala od lucemburské společnosti Bankers Trust Luxembourgs po vydání dluhopisů ve stejné výši. Dluhopisy uvedla na trh společnost Nomura International. Obligace s ročním kupónem 6,5 % byly kotovány na burze cenných papírů v Lucembursku a obchodovalo se s nimi v Londýně. O koupi akcií Radegastu v roce 1996 Bass jednal s Kapitálovou investiční společností České pojišťovny, která vlastnila 15 % akcií nošovického podniku. Majitel další pětiny pivovaru Radegast – Investiční a Poštovní banka – sice tvrdil, že akcie prodat nechce, ovšem banka již nabídla svůj podíl za předběžnou cenu 8000 korun za jednu akcii. Britský koncern Bass získal v závěru roku 1996 dalších 10 % akcií Radegastu nákupem akcionářského podílu od Raiffeisen Capital and Investment, a zvýšil tak svůj podíl v této společnosti téměř na 30 %. Pivovar v roce 1996 vyrobil rekordních 1,921 miliónu hl piva a jeho čistý zisk dosáhl 140 miliónů Kč. Výstav celé skupiny Radegast v roce 1996 dosáhl 2,796 miliónu hl. Pivovar začal od roku 1996 vybavovat své pivo tzv. termoetiketou. Na zadní straně láhve byla umístěna etiketa se speciálním, na teplotu reagujícím logem pivovaru, které se zviditelní vždy, když teplota piva klesne pod 100C, tedy na teplotu kdy je pivo ideální ke konzumaci. V průběhu prvního pololetí 1996 v souvislosti s provozem anaerobního čištění odpadních vod došlo k úsporám využitím bioplynu pro výrobu el.energie. Denní produkce bioplynu se u nového čistícího zařízení pohybovala kolem 3 000 m3 . Z 1 m3 bioplynu šlo vyrobit 1,8 kWh elektrické energie.
Za první tři měsíce roku 1997 vystavil pivovar 395 000 hl piva. Radegast zvýšil od 1. května 1997 ceny většiny svého sortimentu o 7 až 9 %. Důvodem byly rostoucí ceny vstupních surovin a vývoj inflace. Radegast rovněž od května 1997 začal nabízet pivo v NRW lahvích. Valná hromada v červnu 1997 rozhodla, že budou vyplaceny dividendy v celkovém objemu 63,545 miliónu Kč, což představovalo 80 Kč na akcii. A to přesto, že původní návrh na rozdělení zisku předložený představenstvem to nepředpokládal. Valná hromada také schválila rozšíření počtu členů představenstva ze 7 na 9. Byli do něj zvoleni dva členové managementu, dva zástupci Bass a pět zástupců skupiny IPB a KIS. Prezident Pivovaru Radegast Jan Sikora popřel informace, že by Bass v něm měl majoritní podíl. Připustil však, že tato britská pivovarnická skupina má zájem koupit další akcie. Hrdé plány pivovaru vyrobit přes dva miliony hektolitrů piva v roce 1997 ztroskotaly na tvrdé konkurenci na domácím trhu. Skupina Radegast – pivovary Nošovice, Sedlec, Most a Velké Popovice – měla proti roku 1996 výstav piva o 10 % menší. Ztratila tak druhé místo mezi tuzemskými pivováry a nahradily ji Pražské pivovary. Radegast v roce 1997 vyrobil 1,85 miliónu hl piva, dosáhl hrubého zisku 78 mil. korun. Téměř o 160 mil.Kč horší hospodářský výsledek odrážel především tvorbu rezerv na kursové ztráty ze zahraničních úvěrů a investice do nové linky na plnění lahví, kterou uvedly do provozu v roce 1998. Přibližně na dvoutřetinovém meziročním propadu zisku se podepsal také výpadek v prodeji piva, který pivovar přičítal na vrub povodním, které postihly i severní Moravu v červenci 1997. Pivovar získal v květnu 1997 pozici majoritního akcionáře v Pivovaru Velké Popovice a.s., ve kterém dosud držel 49,1 % akcií. Podle údajů Střediska cenných papírů Praha zvýšil Radegast svůj dosavadní podíl ve velkopopovickém pivovaru na 53,9 %. Skupina Radegast byla v roce 1997 druhou nejsilnější pivovarnickou skupinou v zemi a ovládala 15,4 % trhu. Nomura Capital, která byla českou pobočkou Nomury International, koupila v červenci 1997 od Investiční a poštovní banky 12,58 % akcií a. s. Pivovar Radegast. Podíl IPB v Radegastu tak klesl z 19,53 % pod 10 %. Společnost Radegast pokračovala v roce 1997 také ve výrazné investiční činnosti. Největší objem z téměř osmi set milionů korun pohltila výstavba nové lahvovny v hodnotě 500 milionů Kč, s zprovozněním v na počátku roku 1998. V roce 1997 bylo instalováno 12 obřích CK tanků o výšce 21,5 metrů.
Nová lahvárenská linka, kterou dne 11.3.1998 uvedli do provozu pracovníci pivovaru, měla hodinový výkon 50.000 lahví. Byla největším zařízením ve střední Evropě a pivovar ji pořídil za 430 mil.Kč. Hlavním důvodem pro její výstavbu byla snaha o zvýšení kapacitních možností stáčení a další zvýšení kvality lahvového piva. Základní technologickou změnou je zavedení tzv. mžikové pasterace, tedy zkrácení doby pasterace na minimum. Podle vedení pivovaru tento krok pro spotřebitele znamená podstatné přiblížení chuti a pěnivosti pivu klasicky čepovanému. Radegast, který v poslední době zmodernizoval všechny části výroby, ve svém snažení pokračoval. Technologické investice roku 1998 společnosti směřovaly do ležácké části výroby, především do sklepů.
Radegast začal od ledna 1998 vykupovat od drobných vlastníků akcie pivovaru v Popovicích. Lidé, kteří chtěli tyto akcie prodat sice museli přijet do Nošovic, za jednu však dostali asi o šedesát korun více než na burze.
Pivovar skončil v roce 1998 poprvé od svého osamostatnění začátkem devadesátých let ve ztrátě. Záporný hospodářský výsledek téměř sto milionů korun tak zaznamenal proti minulému roku propad přibližně o 180 milionů. Podepsalo se na něm nejvíce uzavření ztrátového pivovaru Sedlec, který byl dán do konkursu. Příčiny ztráty Radegastu byly velmi podobné jako u jejich největšího rivala Pražských pivovarů – zaúčtování opravných položek ze zavřených provozů v roce 1998, u pivovaru Sedlec šlo přibližně o 250 mil.Kč. Hlavním přínosem celé investice do mosteckého pivovaru byl především zisk trhu o velikosti asi tři sta tisíc hektolitrů. Kromě toho ovšem existovaly ještě další důvody. Radegast se zaměřil na levné pivo Klasik, které prodával s menší marží. Získával tím sice trh, ale méně na něm vydělával. Pivo Klasik ovšem podle vedení společnosti výraznou měrou přispělo k nárůstu výroby nošovického provozu, čímž si upevnil druhé místo mezi domácími pivovary v roce 1998. Pivo Klasik našlo na trhu své místo a měsíční průměr prodejů kolem padesáti tisíc hektolitrů to jen potvrzoval. Zatímco celková výroba piva v tuzemsku klesla za rok 1998 asi o 2 %, Radegast prodal roku 1998 o 16 % piva více než v roce předchozím, tedy 2,145 mil.hl. Zároveň tím poprvé ve své historii překonal hranici dvou milionů hektolitrů a jako jeden z mála domácích producentů využíval většiny výrobní kapacity. Celá skupina Radegast, do které patřil ještě pivovar Velké Popovice, v roce 1998 prodala 2 840 000 hl. Kvůli zhroucení odbytu v Rusku a na Slovensku ovšem klesl vývoz Radegastu o 35 000 hl a téměř o 20 000 hl u Velkopopovického Kozla. V roce 1998 vykázala firma ztrátu 253,811 milionu při tržbách 1,961 miliardy. Po uzavření mosteckého pivovar přestal pivovar nabízet pivo Radegast Dark (tmavý ležák; alk: 3,6 %; plnilo se do 0,5 l lahví a sudů) a Radegast Porter 18 % (tmavý porter; alk: 6,5 %; plnilo se do speciálních nevratných 0,33 l lahví).
Britský koncern Bass se na mimořádné valné hromadě Radegastu dne 23.1.1999 opět snažil o získání silnějšího vlivu v tomto pivovaru, stejně jako v předešlých případech však neuspěl. Akcionáři, z nichž největší byla prostřednictvím firmy IMP Finance japonská Nomura, neschválili ani jednu ze změn, které Britové navrhli. Bass, který vlastnil v Radegastu přes 33 % akcií, usiloval například o zavedení dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů pro přijetí veškerých usnesení valné hromady či vyloučení všech pěti zástupců Nomury z představenstva. Nomura, která držela na počátku roku 1999 prostřednictví IMP Finance v Radegastu 66 % akcií, si začala připravovat půdu pro prodej svého podílu v Radegastu. Valná hromada dne 24.1.1999 odsouhlasila poskytnutí podrobných informací o jeho hospodaření vybraným zájemcům. O podíl Nomury se zajímal například nizozemský Heineken, Jihoafrické pivovary, rakouský Binding Brauerei či americký koncern Anheuser Bush. Nejvíce o koupi usiloval právě Bass, jako majitel Pražských pivovarů by spojením s Radegastem mohl lépe konkurovat Prazdroji. Za soudními spory, iniciovanými Bassem, týkající se neschválené, ale fakticky uskutečněné fúze, byla vidět zřetelná snaha Britů, dostat se snadněji k většímu podílu akcií. V případě úspěchu Bassu by totiž mohl soud pozastavit na rok hlasovací práva IMP Finance, čímž by rozhodující slovo v Radegastu získal právě britský pivovar, což by mu otevřelo cestu ke zvýšení podílu například změnou základního jmění či vydáním obligací směnitelných za akcie. Bass napadl už mimořádnou valnou hromadu v roce 1997, soudní řízení se však stále vleklo. Skupinu kromě nošovického pivovaru tvořily na počátku roku 1999 Pivovar Velké Popovice, Radegast ex spol.s r.o. (firma pro tuzemskou distribuci výrobků celé skupiny; Ostrava-Zábřeh) a Radegast Slovakia (pro export). Pivovar Sedlec již byl v konkursu a čtvrtinový podíl Radegastu ve fotbalovém klubu Baník Ostrava byl na prodej. Od počátku roku 1999 nastaly v rámci skupiny Radegast výrazné změny, jejichž podstatou byl přesun obchodních činností výhradně na mateřský pivovar v Nošovicích. Radegast a Velké Popovice, které patřily do stejné skupiny, zvýšily od dubna 1999 ceny v průměru o 6 % – to znamenalo o 30 až 60 haléřů na půl litru piva. Radegast byl nucen ke zvýšení cen piva zejména stále rostoucími cenami vstupů, od cen energie až po ceny surovin, a rovněž vlivem propadu kursu koruny, který zdražil výrazně dovozy technologií i surovin.
Pivovar zvýšil v pololetí roku 1999 výrobu piva meziročně téměř o čtvrtinu. Produkce vzrostla o 24,2 % na 1,12 mil. hl piva. Tržby činily 1,006 miliardy Kč, což představovalo proti pololetí roku 1998 růst o 27 %. O zvýšení tržeb rozhodl odbyt na českém trhu, kde se Radegastu podařilo prodat téměř 1,1 mil. hl. V roce 1998 to bylo pouze 847 tisíc. Největší podíl na výrobě Radegastu mělo se 40 % pivo Triumf. Značky Premium a Klasik se podílely shodně po 29 %. Zbylá dvě procenta připadly na nealkoholické pivo Birell. Společnost Pivovar Radegast a.s. držela 85,04 % akcií Pivovaru Velké Popovice a.s. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u většiny svých značek zvednout ceny. Důvodem byla snaha udržet si určitý cenový odstup od konkurence. Radegast vykázal za devět měsíců roku 1999 ztrátu 29,4 mil.Kč při tržbách 1,6 miliardy. Za stejné období roku 1998 měl pivovar zisk před zdaněním 114 mil.Kč, tržby činily 1,3 miliardy.
Dosavadní generální ředitel firmy Jan Sikora odstoupil k 31. srpnu 1999 z funkce a rozhodl se opustit i pivovar. „Dospěl jsem k pocitu, že moje historická role ve vývoji pivovaru Radegast se naplnila, stejně tak jako jedna etapa vývoje samotného pivovaru,“ uvedl Sikora. Ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva působil od roku 1991. Z postu šéfa představenstva odstoupil na vlastní žádost v červnu 1999, kdy oznámil i svůj úmysl opustit post generálního ředitele. V 90. letech se Radegast pod Sikorovým vedením vypracoval na jeden z klíčových českých pivovarů. Pro další vývoj Radegastu bylo důležité schválení fúze s Prazdrojem, kterou dlouhodobě podporoval i Sikora. Iniciátorem sloučení byla japonská Nomura, jež obě společnosti ovládala. Radegast dne 31.8.1999 učinil další krok ve fúzi, když převedl svůj akciový podíl 60,7 % na holding České pivo, který zároveň vlastnil téměř 88 % Prazdroje. Převod akcií zjednodušil strukturu v rámci skupiny Nomura a koordinaci vedení obou pivovarů. Britský pivovarnický koncern Bass se definitivně vzdal své snahy o ovládnutí druhého největšího producenta piva v zemi – nošovického Radegastu. Bass, vlastnící Pražské pivovary, se dne 21.9.1999 dohodl se společností České pivo, že jí prodá svůj třetinový balík akcií Radegastu.
Období 1 – 6 /99 Radegast 1998 Radegast 1999
Prodej celkem
900 hl
1096 hl
Prodej v ČR
847 hl
1110 hl
Export
53 hl
24 hl
Výsledky skupiny okolo Prazdroje kazilo hospodaření Radegastu, který za devět měsíců roku 1999 vykázal ztrátu téměř 30 milionů Kč při tržbách 1,6 miliardy Kč. Oproti svému plzeňskému partnerovi však zvýšil meziroční výstav o 14 % na 1,81 mil.hl piva. Skupina Radegastu v roce vystavila celkem 2 949 tisíc hl piva, což bylo meziroční zvýšení o 4 %. Vývoz naopak poklesl o 45 % na 89 tisíc hl.
Pivovar ukončil hospodaření roku 1999 s auditovanou ztrátou 105,482 milionu Kč při tržbách 2,768 miliardy. Provozní zisk podniku se meziročně snížil z 327,924 milionu na 118,185 milionu korun. Konečný záporný výsledek Radegastu ovlivnila hlavně ztráta z finančních operací 201,273 milionu Kč a také ztráta z běžné činnosti 80,882 milionu Kč.
V roce 1999 byla oficiálně vytvořena fúze a.s. Plzeňský Prazdroj s a.s. Pivovar Radegast. Dne 7.10.1999 byl oznámen prodej obou pivovarů jihoafrické společnosti SAB.
podrobnosti vzniku a komentáře k fúzi >>>
K 1.12.1999 vlastnila společnost České pivo a.s. 94,36 % akcií pivovaru Radegast.
Veřejný odkup akcií Radegastu nabídl 9.2.2000 jeho majoritní vlastník, Plzeňský Prazdroj. „Cena za akcii odpovídá šestiměsíčnímu průměru cenného papíru na veřejných trzích a byla stanovena na 3854 korun,“ sdělil mluvčí plzeňské firmy Jaroslav Pomp. Na valné hromadě dne 13.4.2000 bylo schváleno snížení počtu představenstva společnosti z devíti na pět.
Výroba piva v Radegastu proti prvnímu pololetí předchozího roku v roce 2000 klesla o téměř 8 % na 1,03 milionu hl.
Řádná valná hromada se sešla 30.června 2000 a vedle hospodaření roku 1999 se zabývala i projektem sloučení Radegastu s Prazdrojem a Pivovarem Velké Popovice.
Noví majitelé pivovaru, zástupci společnosti South African Breweries, oznámili v listopadu 2000, že hodlají posilovat pozice Radegastu na trhu. „Doslechl jsem se, že milovníci piva Radegast mají obavy o osud své značky, když ji koupila naše společnost. Rád bych uklidnil všechny lidi na Moravě, že jsme velmi pyšní na značku Radegast. Chceme pokračovat v jejím zušlechťování a posilování pozice na trhu,“ řekl generální ředitel Tony van Kralingen. Dále uvedl, že noví majitelé budou i nadále naslouchat spotřebitelům. „Víme, že tři ze čtyř spotřebitelů na severní Moravě a ve Slezsku dají přednost Radegastu. Víme ale také, že občas si, například při nějaké zvláštní příležitosti, rádi dají plzeňské pivo. Proto se budeme snažit, aby měli tuto možnost. “ Pivovar zatím vyvážel pivo na Slovensko a také do Ruska. V listopadu 2000 poslali 3 000 hl piva i do USA. Noví majitelé tří domácích významných pivovarů připustili, že některé varianty piva v budoucnu zmizí z trhu. „V některých případech skutečně nebude opodstatněné vyrábět i nadále všechny varianty značek. Například ve výrobě nealkoholického piva se budeme zřejmě soustřeďovat na Birell, který se vyrábí v Nošovicích,“ řekl Tony van Kralingen. Uvedl, že však bude záležet na spotřebitelích. „Například pivo Klasik je oblíbené a jeho výroba bude zřejmě na stejné úrovni jako nyní.“
Pivovar v roce 2000 vystavil 2 076 883 hl, což byl podíl 11,59 % na celé ČR. Na export šlo 29 092 hl, tedy 1,83 % na celkovém vývozu z ČR. V roce 2000 pivovar vyrobil 61 500 hl birrelu, zatímco ještě před rokem to bylo necelých 45 tisíc. Růst produkce birellu nebyl způsoben jen uvolněním trhu po ukončení výroby ostatních nealkoholických piv skupiny. Rostl delší čas, od roku 1997 se výroba birellu asi zdvojnásobila. Kvůli vyšší poptávce prodávali birrel i v sudech. (Prodej Birellu: 1998 – 39 000 hl, 1999 – 45 000 hl, 2000 – 62 000 hl). Pivovar prodal v roce 2000 v zahraničí mírně přes 50 tisíc hl piva, což bylo v porovnání s rokem 1999 o 4 000 hl méně. Současně se v zahraničí prodalo nejméně Radegastu od roku 1992. Vývoz nošovického piva klesal od roku 1996, kdy se vyšplhal na rekordních 180 tisíc hl. Podle odborníků měla vedle zavádění ochranářských opatření lví podíl na každoročním snižování chybějící marketingová strategie na západních trzích. Po začlenění do skupiny Prazdroje se Radegast stal nejslabším exportérem skupiny. Přitom právě fúze s největším domácím pivovarem měla Nošovicím pomoci při posílení exportních aktivit. Tak alespoň obhajoval někdejší projekt České pivo bývalý prezident společnosti Jan Sikora. Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp dne 30.srpna 2001 řekl, že exportní strategie skupiny vychází z přirozeného tržního potenciálu jednotlivých značek. „Hlavní úloha značky Radegast je na domácím trhu, kde si udržuje pozici druhého nejprodávanějšího piva za Gambrinusem,“ uvedl. Pivovar v roce 2000 zavedl licenční výrobu v zahraničí. Ve slovenském pivovaru Velký Šariš vyrobil prvních 21 000 hl. Vedle Slovenska byly v roce 2000 významnými vývozními teritorii USA, Kanada a Rusko. Celá skupina, která byla největším českým exportérem piva, zvýšila meziročně prodej piva v zahraničí o 29,2 % na 323 tisíc hl. Odborníci soudili, že důvody, proč Radegastu nerostl export, mohou být: malý zájem o pivo a neochota investovat do podpory prodeje v zahraničí.
Celkem 40 miliónů Kč vynaložil Radegast v roce 2001 proti 60 miliónům Kč v roce 2000 do systému čištění dešťových vod a modernizace kvašení a zrání piva. Na jaře 2001 přistoupil pivovar, stejně jako celá skupina, k obměně etiket.
Východoslovenský pivovar Velký Šariš, který patřil SAB od června 2001 vyráběl pivo Velkopopovický kozel místo dosud produkovaného Radegastu. Rozhodnutí bylo podle tiskového mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa logické. Přepravní náklady při dovozu Radegastu z Nošovic jsou nižší než jeho výroba na Slovensku.
Lídrem severomoravského trhu s pivem zůstává pěnivý mok z Nošovic: piva Radegast a Klasik si v regionu držela čtyřicetiprocentní podíl na trhu. Obavy pivařů z toho, že po fúzi pivovaru s Prazdrojem pod vlajkou SAB vytlačí nošovickou produkci plzeňské pivo, se nepotvrzovaly. Jihoafričané po převzetí největší domácí pivovarnické skupiny prohlásili, že se známka Prazdroj stane „vlajkovou lodí“ celého jejich nadnárodního uskupení. Pivovarům Nošovice a Velké Popovice, jež byly součástí Prazdroje, přisoudili roli regionálního charakteru. Přesto byl Radegast druhou nejprodávanější značkou piva v celé republice. Točil se ve více než třetině tuzemských hospod a restaurací, prodávalo jej 55 % obchodů. „Hlavními konkurenty Radegastu jsou některé regionální značky, jejichž podíl je však nižší než 10 %,“ uvedl Michal Kačena, manažer Prazdroje pro vnější vztahy. Podle Kačeny rostl v roce 2001 také export nošovického pivovaru, který stoupl o 49 % (rostl tedy nejrychleji ze všech tří značek plzeňské skupiny), vyvážel se ho však jen zlomek ve srovnání s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovického Kozla se v zahraničí vypilo třikrát víc než Radegastu. Domácí odbyt Nošovic šel v roce 2001 mírně dolů: „Podepsal se na tom především nižší prodej levnějšího piva Klasik a také horší počasí ve srovnání s loňským rokem,“ řekl Kačena. Oteplení v červenci 2001 se však na žízni pivařů a odbytu nošovického piva okamžitě projevilo: „Obě nošovické značky zaznamenaly ve srovnání s loňským červencem růst,“ dodal mluvčí. Přitom některé kroky nošovických obchodníků pivaře mátly: „Známá etiketa nošovického piva se změnila, marně jsem v obchodě hledal starého Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, než mi došlo, že se pod novým obrázkem skrývá mé oblíbené pivo,“ postěžoval si jeden z ostravských pivařů. „Značka Radegast teď prochází obdobím proměny, jejím cílem je definování nové pozice v portfoliu skupiny Prazdroje, které povede ke zvýšení atraktivity pro nové konzumenty nejen na Moravě,“ vysvětlil Kačena, podle něhož by měl Radegast symbolizovat „svobodomyslnost, spontánnost, optimismus a chuť prožít vše naplno“. „Potřeba inovovat tradiční etikety vyplynula i z průzkumu mezi konzumenty,“ řekl Kačena, podle něhož byli spotřebitelé s novou podobou pohanského boha na nošovických lahvích spokojeni.
Čistý zisk 258,987 miliónu Kč zaznamenal pivovar v roce 2001. Proti roku 2000 si výrobce druhého nejprodávanějšího českého piva polepšil o 20 %. V roce 2000 měl totiž zisk 209,268 miliónu, zatímco v roce 1999 skončil s prodělkem 105 miliónů korun.Výkony společnosti v roce 2001 meziročně vzrostly o 0,3 % na 2,03 miliardy Kč. Na celkových pasivech 2,949 miliardy se vlastní kapitál podílel částkou 1,789 miliardy korun. Cizí zdroje 1,087 miliardy zahrnovaly bankovní úvěry 127,389 miliónu korun. Základní kapitál činil 794,320 miliónu Kč. Pivovar v roce 2001 vyrobil 1,902 miliónu hl piva, což proti roku 2000 znamenalo pokles o 8,4 % a zároveň nejnižší výrobu od roku 1998. Export značky Radegast ale současně vzrostl na 40 436 hl, což ve srovnání s rokem 2000 byl nárůst o 39 %. Konsolidovaný čistý zisk skupiny Radegast v roce 2001 činil 366,6 miliónu, když o rok dříve byl 334,2 miliónu Kč. Vzrostly také konsolidované tržby na 2,78 miliardy z 2,69 miliardy korun. Do skupiny patřily stoprocentně podnik Radegast Slovakia a Pivovar Velké Popovice, kde měl Radegast 84,2 % akcí. Kromě toho vlastnil podíly ve společnosti Park Golf Club a ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.
Pivovar zaznamenal v prvním čtvrtletí 2002 více než dvojnásobný meziroční pokles čistého zisku na 20,3 milionu z 44,3 milionu korun. Tržby vzrostly o 19 % na 534 milionů
Radegast. Jedna z nejmladších značek piv, která se vyšvihla mezi nejpopulárnější piva v zemi. Na jaře 2002 na něj někteří pivaři nadávali, jiní ho naopak vlastenecky bránili. Dva frýdecko-místečtí vyznavači piva se obrátili na redakci deníku Dnes se stížností: Pivo Radegast se podle nich v posledních měsících zhoršilo. „Když piju v hospodě nošovické pivo, mám druhý den průjem. Už to trvá dlouho. Několik měsíců,“ řekl Marek Häusler, který proto v poslední době už raději vyhledává podniky s jinou značkou. Jeho žena dodala, že o průjmu z Radegastu zaslechla diskutovat cestující v městském autobuse. Vojtěch Barson z Frýdku-Místku má podobné zkušenosti. „Zdá se mi, že se Radegast změnil k horšímu. Mám z něj v poslední době průjem, stejně jako někteří kolegové.“ Stejné problémy popisuje i řidič Zdeněk Pliska z Kopřivnice. „Zrovna v pátek jsem si dal čtyři desetistupňová piva a druhý den jsem proseděl na záchodě,“ tvrdil a dodal, že nyní už na nošovickou desítku chodí do své oblíbené restaurace s rizikem, že bude mít zřejmě druhý den střevní problémy. Jiní oslovení pivaři ale tvrdili, že nezaznamenali u Radegastu žádnou změnu. „Včera jsem jich měl opravdu dost, ale žádné problémy,“ řekl Tomáš Kuchař z Václavovic. Také stálý návštěvník ostravské restaurace U Křížánků v Ostravě, který však nechtěl zveřejnit celé jméno, si na Radegast nestěžoval. „Spíš záleží na tom, jak pivo ten který hospodský natočí,“ řekl pivař František. Šéfové nošovického pivovaru reagovali na připomínky konzumentů překvapeně. „Máme zrovna tolik radostí či starostí jako jakýkoliv jiný pivovar u nás. Ale nevěřím, že někdo z konkurentů registruje tak málo stížností na kvalitu jako my,“ řekl manažer závodu Ivo Kaňák. Dodal, že Radegast používá špičkovou technologii a soustavně zdokonaluje výrobní postupy a kázeň. „Nemůžeme si pokles kvality dovolit, konkurence je příliš silná.“ Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp, do jehož skupiny nošovický pivovar patřil, popřel, že by Radegast v poslední době měnil zavedené výrobní postupy. „Výrobní proces a suroviny jsou na nejvyšší úrovni. Pivo Radegast se vyrábí naprosto stejně, všechny várky jsou podrobně analyzovány v laboratořích a procházejí pravidelnými degustačními kontrolami,“ řekl Pomp. Uvedl, že obchodní zástupci ani pracovníci oddělení kvality nezaznamenali v poslední době ani reklamace, ani stížnosti spotřebitelů. Pomp dodal, že odbyt piva Radegast se naopak zvýšil, takže se nezdálo, že by se od něj zákazníci odvraceli.„Domnívám se, že se jedná o šíření falešné poplašné zprávy,“ řekl mluvčí k názorům frýdecko-místeckých pivařů.
Zaměstnanci Radegastu mohli od prvního května 2002 v podnikovém klubu pít pivo zadarmo. Na čepu v klubu, který byl otevřen v době od čtrnácti do osmnácti hodin, byla piva Pilsner Urquell 12, Gambrinus 10, Radegast 12 a nealkoholický Birell. „Lidé byli zpočátku spíše ostýchaví, pak zvědaví a druhý den už to v klubu hučelo jako v úle,“ řekl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Počet vypitých piv nebyl limitován, ale opilost se netolerovala.
Radegast ve vedrech června 2002 vyexpedoval 15 000 hl piva, což bylo množství, které uvaří malý pivovar za rok.
Více než milion hektolitrů piva prodal pivovar za prvních šest měsíců roku 2002. V meziročním srovnání to znamenal nárůst o 11 %, přičemž prodej v zahraničí stoupl o 57,5 %, řekl 15.července 2002 mluvčí skupiny Jaroslav Pomp. Radegast si tak upevnil pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR i v rámci skupiny Prazdroje. Prodej značky Radegast Birell, jediného nealkoholického piva v portfóliu skupiny Prazdroje, se ve sledovaném období zvýšil o 32,4 %.
Dynamický nárůst vykazal na trhu nealkoholického piva na Slovensku prodej značky Radegast Birell – od srpna 2001 do července 2002 se zvýšil o více než 200 %. Jeho tržní podíl na Slovensku činil více než 26 %, řekl v září 2002 Alexej Bechtin z Prazdroje. „Radegast Birell je na slovenském trhu jedničkou mezi importovanými pivy a číslo dvě na trhu nealkoholických piv za domácím producentem Heineken Slovensko s jeho pivem Zlatý bažant nealkoholické,“dodal. Růst prodejů na Slovensku přitom podle Bechtina zaznamenal v posledním období většina hlavních nealko značek, kam patří také Clausthaler a Budvar Alcohol- Free. Dominantní nealko Zlatý bažant ovládal přes 60 % trhu. Distribuci Radegastu Birell na Slovensku zajišťoval Pivovar Šariš.
Investoři dne 30.9.2002 naposledy kupovali nebo prodávali akcie společnosti Pivovar Radegast a.s. na pražské burze. Komise pro správní řízení burzy totiž Pivovar Radegast vyloučila s platností od 1. října z vedlejšího trhu. Důvodem vyloučení emise z obchodování bylo zrušení společnosti bez likvidace sloučením se společností Plzeňský Prazdroj, vysvětlila burza.
Radegast měl v Moravskoslezském regionu neotřesitelnou pozici v množství vyrobeného piva. „Celkově se dá říci, že se značce Radegast daří, je to prototyp moderního, výkonného, ekologického pivovaru, který jako první v ČR splnil přísné normy,“ chlubil se Alexej Bechtin z a.s.Plzeňský Prazdroj. Manažeři pivovaru dodali, že Radegast z 90 % prodal pivo právě na Moravě, nejvíce v Moravskoslezském kraji. „Pociťujeme, že obliba našeho piva a takzvaný patriotismus k Radegastu je v kraji mnohem větší, než s jakým se setkávají pivovary v Čechách,“ řekl manažer Radegastu.
Až o 13 % vzrostl v roce 2002 meziročně výstav piva v pivovaru, který byl součástí Prazdroje. V roce 2002 se v Nošovicích vyrobilo 2 mil. 155 tisíc hl zlatého moku, což bylo o 5 % více, než předpokládal plán. „V posledních dvanácti měsících jsme se v rámci skupiny odrazili a Radegast se začal opět prosazovat na trhu. Kromě značky Radegast se v Nošovicích vyráběl také sudový gambrinus, jehož roční výstav 360 000 hl. Výrazně se zvýšil zájem o nealkoholické pivo Birell, jehož se v ČR a na Slovensku v minulém roce prodalo 100 000 hl. Nošovické pivo začali od jara 2003 hospodští čepovat do zbrusu nových sklenic. Zavedení nového firemního skla bylo součástí velké reklamní kampaně na pivo z Nošovic, kterou právě rozjel vlastník pivovaru, Prazdroj. Nové sklenice na Radegast byly silné, robustní a bez tradičního potisku. Nápis Radegast a logo pivovaru měly podobu vystouplého reliéfu. „Nové sklo jsme vyvíjeli přes dva roky,“ řekla v březnu 2003 Simona Brabcová, která měla v Prazdroji na starosti značku Radegast. Podle ní byly nové sklenice levnější, trvanlivější a lépe uchovaly teplotu piva a pěnu. „I když jsou silnostěnné sklenice těžší do ruky, hospodským se líbily. Když jsme je testovali, výčepní tvrdili: Jsou tak sexy, že tu větší zátěž sneseme,“ prohlásila manažerka. Nošovický Radegast byl v roce 2002 po Gambrinusu z Prazdroje druhým nejprodávanějším pivem na trhu. Oblíbený byl především na Moravě, Gambrinus zase kraloval mezi pivaři v Čechách. „Češi dávají přednost méně hořkému pivu, Moravanům hořkost tolik nevadí,“ tvrdila Brabcová. Obchodníci z Prazdroje se snažili, aby si obě firemní značky nekonkurovaly, a tak se o expanzi nošovického piva do Čech a plzeňského na Moravu ani nepokoušeli. Na druhou stranu – Gambrinus se od roku 2001 vařil kromě Plzně i v Nošovicích (za poslední rok činil jednu šestinu z celkového nošovického výstavu), zatímco kdysi tradiční nošovické pivo Klasik se již vyrábělo nejen v pivovaru Velké Popovice, ale začali ho vařit také v Městském pivovaru Platan v Protivíně.
Radegast bodoval v červenci 2003 jako jediný český pivovar na potravinářské přehlídce Monde Selection v belgickém Bruselu. V konkurenci 900 nápojářských firem z celého světa získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Odborná porota mezinárodního institutu pro kvalitu Monde Selection udělila zlaté medaile pivům Radegast Original a Premium, nealkoholické pivo Birell získalo ve své kategorii stříbro. „I to byl velký úspěch, zlatá medaile nebyla v kategorii nealkoholických piv udělena vůbec,“ řekl manažer Radegastu Ivo Kaňák. Své výrobky do soutěže přihlásily pivovary ze 37 zemí všech kontinentů. Vedení Radegastu si úspěchu velmi cenilo. „V minulosti jsme účast na těchto akcích trochu podceňovali, pak jsme si ale dali za cíl uspět alespoň na třech významných soutěžích, a to se povedlo,“ pochvaloval si šéf Radegastu.
Pivovar měl i v roce 2003 vlastní sladovnu, která ročně spotřebovala asi 32 tisíc tun ječmene. Nakupoval ho většinou na severní Moravě a ve Slezsku.
Od 18.8.do 30.9.2003 pivovar realizoval spotřebitelskou hru Velký Lov. Pivaři hledali pod víčky piva symboly různých dárků a 5 stejných poté odeslali.
Velký den Radegastu k oslavě konce léta připravila pro všechny své příznivce a návštěvníky společnost Plzeňský Prazdroj – pivovar Radegast již na 20.9.2003. Pivovar, kde byla první várka piva uvařena v prosinci 1970, se po třiatřiceti letech poprvé zcela otevřel pro nejširší veřejnost i s bohatým doprovodným programem. „Piva je dost, určitě chybět nebude,“zval všechny manažer společnosti Ivo Kaňák. Již od deseti hodin dopoledne byl pro celé rodiny připraven kulturní program, v němž kromě známých domácích skupin a souborů vystoupili i Ilona Csáková a Martin Maxa. Zájemci si mohli prohlédnout vojenská historická vozidla, známou tatrovku Karla Lopraise, zhlédnout ukázku práce psovodů, či pouliční show chůdového divadla. Připraveny byly i soutěže o největšího jedlíka, karaoke show a další zábavné soutěže pro děti i dospělé. Kdo chtěl vidět, kde se jeho oblíbené pivo vaří, mohl absolvovat exkurzi po nejzajímavějších provozech. Až do areálu pivovaru v Nošovicích mohli zájemci přijet historickým parním vlakem, který odjížděl z Ostravy – hlavního nádraží již v 7 hodin 40 minut ráno a po celý den pak bude pravidelně jezdil z Frýdku-Místku do Nošovic a zpět.
Za kvalitu piva v pivovaru od prosince 2003 ručil nový sládek. Stal se jím jedenatřicetiletý absolvent Vysoké školy chemickotechnologické, oboru pivovarství a sladařství Petr Kwaczek, který do Radegastu nastoupil před sedmi lety jako technolog výroby. Vystřídal tak dosavadního sládka Jozefa Špirka, který odešel do pivovaru ve Velkých Popovicích.
Ačkoli to znělo neuvěřitelně, roční objem piva vyrobeného v pivovaru by mohl zaplnit zhruba 400 bazénů, jaký hodlalo v roce 2004 v aquaparku u Olešné postavit město Frýdek-Místek. Jenomže napouštět pivem bazény by přece byl těžký hřích. A zvláště pivem nošovickým, které v poslední době sklízelo úspěchy doma i v zahraničí. Prestižní první a druhé ceny byly v americkém Aspenu (World Beer Cup 2002) uděleny nošovickému světlému ležáku, výčepní světlé desítce i nealkoholickému Birellu, prvním místem, Zlatým pohárem Pivexu – Pivo 2003, byl oceněn světlý ležák Radegast Premium v Brně, první ceny z Bruselu (soutěž 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do Nošovic pro Original a Premium, druhá cena pro Birell. „Při zachování technologických postupů, které jsou neměnné desítky let, se v udělených oceněních odráží práce našich odborníků a všech lidí ve výrobě i kontrole,“ poznamenal v prosinci 2003 Petr Kwaczek, nový sládek (oficiálně manažer výroby). Bylo mu dvaatřicet let a v pivovaru v Nošovicích pracoval už osmým rokem. „Hořkost, která je pro české pivo typická, tomuto nápoji dodávají chmel a chmelové výrobky. Naše pivo je charakteristické výraznou hořkostí, která je dána vyšším chmelením, než je obvyklé u jiných pivovarů, dále plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí. Hořká chuť je pro Radegast tak charakteristická, že ji chceme udržet, přestože chmel je jednou z nejdražších surovin při výrobě piva a s tím jsou spojené vyšší výrobní náklady,“ řekl šéf výroby. Může mít pak sládek po dni stráveném v provozech pivovaru ještě večer chuť dát si zlatavý pěnivý mok doma nebo v restauraci? „Pivo kontrolujeme v každé fázi výroby. Při řízených degustacích nebo kontrolách po hlavním kvašení se samozřejmě pije malé množství. V práci jsem do večera, a když pak přijdu domů, rád si dám pivo po večeři. V pohodě lépe chutná. A také si rád dám čepované o víkendu, třeba s kamarády na bowlingu,“ přiznal. „Pivo nesmí chybět ani na Silvestra. Samozřejmě nepohrdnu šampaňským nebo kvalitním vínem, ale pivu dávám přednost,“ dodal.
Pivovar zatím o výrobě silnějšího ležáku neuvažoval. „My se spíše snažíme zvyšovat výstav už zaběhaných piv plzeňského pivovaru, s nímž jsme spojení,“ řekl sládak Petr Kwaczek. „Proto kromě Gambrinusu a Primusu jsme v prosinci uvařili v Nošovicích první várky Velkopopovického Kozla,“ řekl sládek a dodal, že „Kozel“ uvařený v kraji půjde poprvé do restaurací a hospod na Moravě v lednu 2004, až v tancích na výrobu ležáku uzraje.
V roce 2003 byla ukončena výroba piva Klasik a přesunuta do Protivína.
Pivovar získal ve čtyřech prestižních degustačních soutěžích v roce 2003 hned šest ocenění, z toho tři zlaté, dvě stříbrné a jedno bronzové. Kvalitu jeho piva ocenili i odborníci v Bruselu na prestižní soutěži Monde Selection 2003, odkud si Radegast odvezl hned tři medaile – zlatou pro značku Premium a Original a stříbrnou pro nealkoholické pivo Birell. Zisk dvou zlatých medailí v konkurenci 130 značek od 37 výrobců piva z celého světa bylo pro ocenění kvality piva z Moravy velký úspěch. “ Radost nám udělal také Zlatý pohár Pivex 2003 pro Radegast Premium a stejně tak stříbrná pozice v soutěži České pivo 2003 v kategorii ležáků pro Radegast Premium. Úspěchem bylo i třetí místo v soutěži oblíbenosti konzumentů Pivo roku 2003. Ve zmíněných degustačních soutěžích chtěl Radegast snažit získat ocenění také v letošním roce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. Získaná ocenění znamenaly pro pivovar a jeho zaměstnance ohromný úspěch. “ V posledních třech letech, kdy se systematicky zúčastňujeme nejprestižnějších degustačních soutěží, Radegast vyhrává doma i v zahraničí. Je to potvrzení, že investice do rozvoje a modernizace technologií přinášejí své ovoce. Každý takový úspěch je pro zaměstnance nejen pohlazením a povzbuzením, ale i signálem, že jejich práce je vedle preferencí konzumentů vysoce hodnocena i odborníky a profesionály. Pro značku i její rozvoj je to velmi důležitý okamžik,“ uvedl Kaňák. Úspěchy pivovaru podle Kaňáka spočívaly hlavně v lidech, týmové práci a vysoké kvalifikaci zaměstnanců. “ Jejich zaujetí, tvořivost, rozsah znalostí a loajalita k vyráběným značkám a firmě jsou mnohem důležitější než technologie, se kterou pracují. Ve světě najdeme spoustu příkladů potvrzujících, že technická úroveň pivovaru není to nejdůležitější pro jeho úspěch,“ poznamenal Kaňák. Řadou unikátních ekologických projektů přispěl v roce 2003 pivovar i ke zkrášlení okolí – chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Pokud by se pivo značky Radegast vyrobené v fiskálním roce 2003 všechno stočilo do sudů a ty se postavily to řady, vytvořily by sudy kolonu odpovídající vzdálenosti z Nošovic až do Říma. Piva značky Radegast se v roce 2003 prodalo 1,188 milionu hektolitrů. „Pokud by se toto množství stočilo do lahví a ty se postavily na sebe, tak za šest let budeme na Měsíci,“ ilustroval objem ročního výstavu piva značky Radegast Dušan Holý, šéf prodeje na Moravě. Celkem pivovar vyrobil za uplynulý rok 2,234 miliónu hektolitrů piva osmi značek. To představovalo meziroční nárůst o 3,6 %. Nákladem 13 miliónů korun modernizoval pivovar provoz své sladovny. Ta byla v roce 2004 druhou největší v republice )s roční produkcí 27 000 tun sladu. Šlo o nejvýznamnější investici pivovaru v uplynulém finančním roce, který ve skupině skončil 31. března 2004. „Vylepšili jsme chlazení klíčícího ječmene, což dovolí stabilizovat kvalitu sladu i v horkých letních dnech s příznivým dopadem na jakost piva,“ vysvětlil Petr Kwaczek, manažer výroby pivovaru.
Pivovar ve fiskálním roce, který v souladu s praxí mateřské společnosti SABMiller začal 1.dubnem 2004 a končil 31.března 2005, plánoval investovat do technologií 76 miliónů korun. Jak řekl manažer závodu Ivo Kaňák, rozvojové záměry se týkaly především dokončení modernizace varny, která začala již v roce 2003, a výroby páry. Blížící se vstup ČR do EU by pro pivovary neměl přinést výraznější změny. „Žádný šok české pivovarnictví neočekává, ani náraz nebo vliv na cenu piva,“ řekl tiskový mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. „Přínosem pro nás bude, že do EU vstupují i Polsko a Maďarsko. V Polsku totiž máme určité zábrany v tarifech a v Maďarsku v kvótách. To padne a otevře se tak větší prostor pro vývoz. Kapacity máme dostatečné,“ dodal. Druhý největší pivovar v ČR, který byl součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, měl nejvíce odběratelů právě na severní Moravě a ve Slezsku, ale i v Praze. Na tuzemském pivním trhu se značka Radegast zařadila na druhé místo hned za Gambrinus. Již tradičně se zvyšil zájem o dvanáctku. Největší zvýšení prodeje – téměř o pětinu – však zaznamenal Radegast Birell, který byl nejprodávanějším nealkoholickým pivem v ČR. “ Soustředíme se na větší prosazení nealkoholického piva Birell u nás i v zahraničí, což byylo v souladu se změnami spotřebitelského chování konzumentů i změnou životního stylu,“ uvedl manažer pivovaru Ivo Kaňák. V lednu 2004 zahájil pivovar licenční výrobu piva Velkopopovický kozel. Nošovičtí počítali s tím, že této značky v roce 2004 uvaří zhruba dvě stě tisíc hektolitrů. Licenční výroba značky Gambrinus se v Nošovicích udržela na dosavadní úrovni 400 000 hl.
Světlé výčepní pivo Radegast Original získalo bronz v nejprestižnější světové degustační soutěži World Beer Cup 2004 v kategorii piv českého typu. Letošního 5. ročníku v San Diegu v Kalifornii se zúčastnilo 1566 značek piv od 393 pivovarů ze 40 zemí. Pivovar není v této světové soutěži s dvouletým cyklem žádným nováčkem. Účastnil se už jejího prvního ročníku v roce 1996 v USA ve Vailu. Již podeváté se na Prvního máje roku 2004 otevřely brány pivovaru pro všechny skalní návštěvníky, příznivce a přátele, kteří si v rámci již tradičního dne otevřených dveří mohli prohlédnout, kde a jak se jejich oblíbený nápoj vaří. Součástí exkurzí byla ochutnávka piva značek skupiny Plzeňský Prazdroj včetně tmavého Kozla.“Zavítalo k nám více než pět set návštěvníků a v parném dni šlo pivo hodně na odbyt,“potvrdila Jana Ryzáková, která měla exkurze v Radegastu na starosti. Velkému zájmu se těšila i doprovodná výstava fotbalových záběrů fotografa Aleše Krecla.
Poznávat krajinu a přitom konzumovat oblíbený chmelový nápoj mohli cykloturisté v Moravskoslezském kraji od 28.června 2004 již na třech „pivních“ cyklotrasách. Stezky byly nenáročné a samozřejmě vedly kolem řady restauračních zařízení. Nejnovější byla nazvána „Trojmezí Radegast CykloTrack“ a vedla nepříliš frekventovanou částí Beskyd. Cyklisty zavedla až na nejvýchodnější místo České republiky. Nošovický pivovar restaurace kolem tras zásoboval také nealkoholickým pivem.
Ze 43. ročníku mezinárodní soutěže kvality Monde Selection 2004 v Amsterdamu přivezl pivovar v červnu 2004 hned tři medaile. Zlatou získalo pivo Radegast Premium, stříbrnou Radegast Original a také nealkoholický Radegast Birell. Pivovar v Polsku neprodával. “ Radegast v Polsku neprodáváme, a to z rozhodnutí sesterské společnosti Kompania Piwowarska, která byla stejně jako Plzeňský Prazdroj součástí pivovarské společnosti SABMiller,“ řekla v červenci 2004 Kateřina Louw z tiskového oddělení Prazdroje.
Pivovar zvýšil v prvních pěti měsících roku 2004 prodej nealkoholického piva Radegast Birrel o 30 % nad plán. „Zvyšování prodeje pokračovalo i v letních měsících,“ řekl v srpnu 2004 Alexandr Bechtin, mluvčí Prazdroje.
Neuvěřitelných 14 000 návštěvníků zavítalo během dne 18.září 2004 do Nošovic, kde probíhal Radegast den. Zdejší pivovar se tak rozhodl po dobrých zkušenostech z úspěšného prvního ročníku v roce 2003 oslavou konce léta založit pro příznivce dobrého piva a dobré zábavy novou tradici. Radegast tak v roce 2004 do své bašty přilákal ještě o pět tisíc návštěvníků více než v předchozím roce. “ Slyšte, slyšte, bůh Radegast dnes naděluje,“ ozývalo se každou chvíli bubnování bubeníků a průvod zbrojnošů ve středověkých kostýmech neustále přiváděl před brány pivovaru do “ země Radegast, země hojnosti a her, kde rostou klobásy a buřty na stromech a pivo teče potokem“ další a další zájemce.
Nejprodávanější pivo na severní Moravě a ve Slezsku, nošovický Radegast, začali objevovat Maďaři. Radegast se totiž už od podzimu 2004 vařil také v maďarské Budapešti. „Pivo Radegast Klasik začal v roce 2004 v licenci vařit budapešťský pivovar Dreher, který také patřil do naší pivovarnické skupiny. Je to vůbec největší pivovar v Maďarsku,“ řekl Jan Hlaváček, který měl ve skupině Prazdroje na starosti právě výrobu českého piva v zahraničí. „Značku Klasik jsme pro Maďarsko vybrali, protože jsme tu potřebovali obsadit segment levnějšího piva, což právě Klasik představuje. Na trh se v tomto oboru tlačila německá konkurence, které chceme čelit právě Radegastem,“ vysvětlil Hlaváček. Budapešťský pivovar Dreher ovšem nevyráběl jen licenční Radegast, který měl i v budoucnu zůstat jen zlomkem jeho celkové produkce. Podle Jana Hlaváčka byl licenční maďarský Radegast – stejně jako ostatní licenční piva, která vařil Prazdroj v zahraničí – k nerozeznání od svého nošovického originálu. „Výrobu v zahraničí vždy hlídají čeští sládci, takže chuť licenčního piva od domácího vůbec nerozeznáte,“ ujišťoval pivovarnický manažer.
V roce 2004 si produkcí 2,156 milionu hl udržel pozici druhého největšího pivovaru v ČR. Téměř pětasedmdesát procent z celkové výroby se jej prodalo na severní Moravě.
Kdo si spustil při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluvil k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti a pohostinnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. „Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i živá,“ řekla v únoru 2005 manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová. Pivovar se v poslední době na tento symbol pohostinnosti hodně upjal, o čemž svědčilo například i to, že v roce 1998 financoval výrobu kopie sochy Albína Poláška, která nahradila tu původní. „Je to symbol piva, které vyrábíme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, která ležela ve skladu po filmařích. Oprášili jsme ji a před dvěma lety jsme jí vyrobili i jakousi rakvičku-obal, abychom maketu při přepravě nepoškodili,“ řekla Danuše Ernestová. Dodala, že symbol Radegasta je pro zaměstnance a tisíce lidí, kteří pijí pivo Radegast, především srdcovou a citovou záležitostí. „Tady nejsou lidé tak zmlsaní a například akce, které nám tato postava boha zaštiťuje, navštěvuje stále více lidí,“ řekla manažerka s tím, že v roce 2005 chtěli organizátoři letních dnů s pivovarem ještě více vsadit na postavu pohanského boha. „Měly by mít jakýsi staroslovanský nádech.“ Svůj citový vztah k soše pohanského boha a Beskydám nezastírá ani ředitel pivovaru Ivo Kaňák. „V Beskydech, v překrásném údolí Šance a Řečice jsem prožil své dětství. Mám tu kořeny, znám tu kdejaký kopec a jsem velký patriot těchto hor a tohoto kraje,“ přiznal. „A Beskydy jsou kolem mne vlastně stále. Když jsem doma, dívám se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem všudypřítomného Radegasta,“ řekl s nadsázkou. Kaňák mínil, že Radegast je velkým symbolem tužeb prostých lidí. „A je moc dobře, že se jméno tohoto boha stalo jménem značky piva. Pomáhají si navzájem,“ řekl ředitel pivovaru s tím, že celý jeho profesní život je vlastně spojený s Radegastem a že je připravený leccos užitečného pro něj ještě udělat.
Hned dvě ocenění si přivezl pivovar ze 13. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex. Z dvaadvaceti značek světlých ležáků získal Radegast Premium bronzové umístění a Radegast Original dostal „Certifikát kvality“. Celkem se do soutěže přihlásilo 23 pivovarů se 40 značkami piv.
Tuzemští pivaři neztráceli ani v roce 2005 zájem o levné láhvové pivo Klasik z portfolia Prazdroje. Jeho prodej byl stabilní od roku 1999. Jeho roční výstav činil přibližně 600 000 hl a na celkovém výstavu se podílelo šesti procenty. Podíl Klasiku v tuzemské maloobchodní síti byl kolem devíti procent. Levné pivo se pod názvem Radegast Klasik začalo vyrábět před sedmi lety v nošovickém pivovaru podle receptury, kterou vymysleli zdejší sládkové. Kvůli vysokým nákladům na dopravu se od roku 2004 už jen jako Klasik vyrábělo ve všech pivovarech Prazdroje a na smlouvu i v protivínském pivovaru. Klasik dobře plnil svou roli v segmentu levných piv, jeho prodeje neklesal.
Nealkoholické pivo Radegast Birell, bylo nejprodávanějším nealkoholickým pivem na českém trhu a jeho výstav každoročně stoupal. „Na domácím trhu dnes tvoří birell 70 % všech prodaných nealkoholických piv. Jen ve srovnání s rokem 2003 se zvýšil jeho prodej o dalších 6 %,“ uvedl v dubnu 2005 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Rekordní nárůst zaznamenal především prodej jeho sudové varianty. Nejvíce se jej prodalo na severní Moravě, je však rozšířen po celé republice. Největší část exportu mířila na Slovensko, kde se po zlatém bažantovi stal dvojkou tamního trhu nealkoholických piv. „Rostoucí poptávka ze strany motorestů, restaurací, ale i pořadatelů fotbalových zápasů nás přesvědčuje o tom, že řidiči stále více respektují zpřísnění podmínek pro řízení motorových vozidel a požadují co nejkvalitnější náhradu svého oblíbeného nápoje,“ doplnil šéf prodeje Milan Gába. Radegast Birell poprvé uvařili nošovičtí pivovarníci v roce 1993 podle licence malého švýcarského pivovaru FGH Rheinfelden. Ten už v roce 2005 sice neexistoval, nealkoholický birell však stále sklízel úspěchy. V roce 2005 slavil pivovar 35 let od uvaření první várky piva.
Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala na jaře 2005 v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa.
Parní kotel za bezmála 10 miliónů korun, který uvedl pivovar Radegast do zkušebního provozu v březnu 2005, snižil výrobní náklady pivovaru. Zajistil i lepší plynulost výroby a neméně podstatný byl také jeho ekologický přínos. Ukázaly to již první dva měsíce provozu kotle, během nichž ušetřili v Nošovicích 135 tis. kubíků zemního plynu, tj. 751 tisíc korun, v porovnání se stejným obdobím roku 2004.
Dvanáctiprocentní meziroční nárůst prodeje nealkoholického piva Birell na více než 60 tisíc hektolitrů zaznamenal pivovar v prvním pololetí 2005.
Tři místa na Moravě o víkendu 10.-11.září 2005 patřily Radegastovi, což je nejen pohanský bůh, ale i patron nošovického pivovaru. Právě proto se stal hlavní postavou oslav třicátého pátého výročí uvaření první várky nošovického piva. Pivní slavnosti na Pustevnách, ve Zlíně a Olomouci konané pod názvem Radegastův rej byly být zábavou nejen pro pivaře, ale pro celou rodinu. V roce 2004 se akce konala poprvé a pouze na Pustevnách, a pro velkou návštěvnost se pořadatelé rozhodli oslavy rozšířit do dalších míst. „Značka Radegast slaví v letošním roce pětatřicet let od svého vzniku a takové kulaté výročí si zaslouží velkolepé oslavy. Zahájil je druhý ročník Radegastova letního reje, který byl zároveň pozvánkou na vyvrcholení oslav, kterými byl Velký Radegast den, konaný dne 17. září 2005 v pivovaru. Pro návštěvníky bylo připraveno vystoupení historických skupin, souborů lidových písní a tanců, koncert formace Kočko & Orchestr a zpěváka Dana Bárty. Oslavy ve Zlíně byly na parkovišti před Velkým kinem. Během dne se na obou místech uskutečnil Radegastův pětiboj o ceny, který obnášel hod míčkem do hlavy Radegast, opičí dráha s krýglem v ruce, kuželky s plechovkami, zdvihy 15litrového sudu za šedesát vteřin a přeskládání obsahu bedny.
Pětatřicet let od svého vzniku oslavil pivovar v Olomouci na Envelopě. Milovníci pěnivého moku mohli ochutnat speciální kvasnicový ležák. Doprovodný program zahrnoval kromě hudebních vystoupení i představení činnosti integrovaného záchranného systému, zajímavé atrakce a čtyřkolky.
Dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, který „vynalezl“ nahořklou chuť piva Radegast, byl na Svatováclavské slavnosti českého piva dne 20.9. 2005 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V roce 2005 již sedmaosmdesátiletý Jaromír Franzl působil v oboru pivovarnictví od roku 1942 a s nošovickým pivovarem spojil plodný závěr své profesní kariéry. Symbolicky vstoupil do síně slávy v roce, kdy pivovar, u jehož zrodu stál, oslavil pětatřicet let od svého založení.
Počasí příliš nepřálo Dni Radegasta 17.září 2005 v Nošovicích. Déšť odradil hodně návštěvníků, těch bylo znatelně méně než v roce 2004. Pořadatelé přitom připravili pestrý celodenní program tak, aby si v něm našly něco zajímavého všechny věkové kategorie.
Nový kreativní koncept doprovázený sloganem „Život je hořký. Bohudík“ podpořila značka Radegast mobilní venkovní kampaní na formátech mobilboard a cityboard v jedenáctce měst severní Moravy. Na téměř stovce vozů městské dopravy bylo např. využito pohybu dveří k naznačení přípitku dvou sklenic. Outdoorová reklama byla zároveň zastoupena nosiči formátu citylight na zastávkách v kampani využitých linek MHD.
Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňak v listopadu 2005 řekl:
„* Počasí v létě příliš spotřebě piva nepřálo. Poznamená to letošní výsledky?
V prvním pololetí tohoto roku české a moravské pivovarství překonalo veškerá očekávání a zaznamenalo růst. Konečný výsledek ke konci roku bude na úrovni roku loňského, což je ale fantastický výsledek, protože dlouhodobé prognózy říkají, že výroba piva v České republice musí v budoucnu nutně poklesnout. Pokud jde o letošní výstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitrů.
* Jaká je kapacita Pivovaru Radegast?
Pivovar investoval do technologických zařízení na zvýšení kapacity a stal se druhým největším producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyrábět 2 mil. 300 tisíc hektolitrů ročně.
* Nošovický pivovar letos slaví 35 let. Co bylo impulsem pro jeho výstavbu?
Podle pamětníků to hodně ovlivnila událost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolován pivovar v Karviné natolik, že musel být uzavřen. Bylo to v době intenzívní výstavby Havířova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelové srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zabývala se tím i tehdejší československá vláda, bylo vytipováno pět míst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, že pivovar bude postaven v podhůří Beskyd, na území Nošovic. Jedním z naprosto zásadních důvodů byla dostupnost skvělé vody z horské nádrže Morávka. První várka piva v novém pivovaru byla uvařena 3. prosince 1970.
* Používáte vodu z Morávky dosud?
Jistě. Občas se sice objevují informace, že tady máme studny, ale není to tak. Pořád používáme vodu z Morávky, která má kvalitu vody kojenecké. Ostatně objevují se i informace, že české pivovary používají chmel z dovozu. To se nošovického pivovaru nikdy netýkalo. Používáme výhradně chmel žatecký. A tím, že máme vlastní sladovnu, používáme vybraný sladovnický ječmen, zejména z Moravy. Ten nám dodávají pěstitelé podle toho, jaké odrůdy potřebujeme. Charakter piva Radegast se snažíme udržet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvním sládkem Jaromírem Franzlem. Radegast je především regionální značkou a v tomto kraji žijí tvrdí lidé, zvyklí na tvrdou práci. Mají rádi hořké pivo. Odpovídá to jejich naturelu.
* V Nošovicích se ale vaří i další značky.
Vyrábíme sortiment osmi variant šesti značek z portfolia naší firmy Plzeňský Prazdroj. Každá má jasný senzorický profil, u těch licenčních naprosto shodný s tím, jak se vaří v domovském pivovaru. Radegast ale pro nás zůstává stěžejním. Na severní Moravě a ve Slezsku prodáváme 90 procent produkce značky Radegast. A přitom je tato značka druhou nejprodávanější na českém trhu, patří jí sedm procent celkového prodeje veškerého piva v ČR. O její kvalitě svědčí nejen podíl na trhu, ale i úspěchy v domácích a zahraničních soutěžích. Za poslední tři roky jsme získali devatenáct ocenění.
* Patříte vy osobně k těm, kdo drží Českou republiku průměrnou roční spotřebou piva 160 litrů na osobu na světové špičce?
Ve všední dny nemám čas zajít si do restaurace na čepované, takže si večer musím dát doma jedno dvě lahvová z lednice. Ale samozřejmě mám své oblíbené restaurace, kam si občas na dobře ošetřený radegast zajdu. Ovšem pokud mám možnost, nepiji jen naše piva, ale i konkurenční značky. A rád říkám, že kvalita českého piva obecně je velmi vysoká.“
V rámci organizačních změn ve všech závodech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích propustil Prazdroj k poslednímu březnu 2006 necelých pět procent ze současných 2650 zaměstnanců. Šlo zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery; redukce se netýkala přímo výroby piva. Organizační změny zvýší výkonnost firmy, řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. „O redukcích v technickém úseku jsme rozhodli po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů,“ dodal. Firma tím naplnila mezinárodní pivovarnické standardy. Radegast ke dni 31.března 2006 propustil čtyřicet zaměstnanců. Pivovar zeštíhloval nevýrobní provozy a výpověď tak dostalo zhruba 40 zaměstnanců. „Po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů ve všech pivovarech Plzeňského Prazdroje se firma rozhodla provést organizační změnu v technickém úseku – ne přímo ve výrobě, ale hlavně v úseku technické a administrativní podpory, středního managementu. Tato změna přináší s sebou i určité snižování stavu zaměstnanců,“ uvedl tiskový mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.
„Jsme rádi, že konečně začalo jaro a že se konečně otevírají zahradní restaurace. Radegast je “ zahrádkové“ pivo,“ tvrdil v květnu 2006 Kaňák. Největší nárůst však zaznamenalo již několik let nealkoholické pivo Radegast Birell, které na domácím trhu tvořilo 70 % všech prodaných nealkoholických piv. Jen za rok 2005 dosáhl jeho výstav 170 000 hl a v posledních letech sbíralo v mezinárodních pivních soutěžích jedno ocenění za druhým. “ Nealkoholické pivo odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí, a nejen motoristů, mu dnes díky jeho chuti, blízké klasickému pivu, dává přednost před limonádou nebo minerálkou,“ tvrdil manažer značky Radegast Milan Gába. Radegast Birell poprvé uvařili nošovičtí sládci v roce 1993 podle licence malého švýcarského pivovaru FGH Rheinfelden. Ten už sice neexistuje, nealkoholický birell však sklízel stále větší úspěchy. Nárůst jeho prodeje dosáhl během posledních dvanácti měsíců rekordních 18 %, sudová varianta dokonce 28 %.
Před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně. Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o změně. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ řekl v květnu 2006 manažer značky Radegast Milan Gába. Dodal však, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky,“ řekl manažer. A proč vlastně pivovar opět po několika letech měnil podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat průzkum. Některým se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam. Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku,“ řekl Milan Gába.
Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium získal stříbrnou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award. Porota v Melbourne hodnotila celkem 969 soutěžních vzorků piva, které reprezentovaly 31 zemí. Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumala v květnu 2006 chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotily také jeho balení. Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou – v roce 2005 získalo stříbro a roku 2004 rovněž bronz. V roce 2006 Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium, která získala stříbro.
Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa. Již od počátku dubna 2006 probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně ČR. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.
Od poloviny června 2006, kdy udeřila vedra a také začalo mistrovství světa ve fotbale, expedoval Radegast k zákazníkům denně přes šest tisíc hektolitrů piva, což představovalo ve srovnání s běžnými měsíci nárůst přibližně o 30 %. “ Šestkrát se v těchto měsících pivovaru Radegast podařilo expedovat dokonce rekordních devět tisíc hektolitrů piva za den. K zákazníkům vyjede během dne z pivovaru až sto osmdesát nákladů s pivem, naproti tomu v zimě kolem šedesáti,“ uvedl šéf pivovaru Ivo Kaňák. Pivovar v horkých dnech léta 2006 vařil pivo na horní hranici své výrobní kapacity, která představovala 2,4 milionu hektolitrů piva za rok. “ V letních měsících funguje pivovar na čtyři směny a zaměstnáváme navíc šedesát brigádníků, zejména na pomocné práce,“ doplnil Kaňák.
Radegast den přitáhl dne 16.září 2006 do pivovaru tisíce návštěvníků. Akci přálo tentokrát i počasí. Pivovar uvařil 120 hl speciálního kvasnicového piva. Polovinu tvořil světlý kvasničák, druhá várka byla tmavá. V Nošovicích vyrostlo pohanské městečko, v němž siláci soutěžili v hodu kamenem anebo v běhu s kancem na zádech. Děti si mohly zašermovat se skutečnými šermíři, zastřílet si z luku anebo si vyzkoušet, jak se metají kameny. Zcela v pohanském duchu vědma předpovídala budoucnost, vykládala lidem karty anebo věštila z ruky. Přímo v areálu pivovaru vyrostla sportovní scéna, na níž se soutěžilo v šipkách, volejbalu nebo bungee runningu. Nabídka kulturních programů byla skvělá. Na dvou pódiích hráli Ivan Hlas, Jan Nedvěd, Jiří Schmitzer, Peter Nagy, Ivan Mládek, Pepa Streichl, Kuličky štěstí, potěšila i cimbálová muzika Šajtar. Děti si nenechaly ujít vystoupení populární Majdy z Kouzelné školky – herečky Magdalény Reifové. Pivo šlo v teplém počasí dobře na odbyt. Nechyběly bramboráky, opékané párky a další pochutiny v příjemných cenových relacích. Do akce se zapojili také místní živnostníci, takže spokojeni mohli být skutečně všichni.
Výroba piva značky Radegast v Nošovicích zajímala i turisty ze zahraničí, především z Polska a Německa. Do pivovaru v roce 2006 na exkurzi přicestovalo téměř 800 cizinců, což bylo v meziročním srovnání přibližně dvojnásobek, řekl Pavel Sobol ze zastupující mediální agentury. Celkový počet návštěvníků pivovaru se ve srovnání s rokem 2005 zvedl o pět procent na více než 5700 lidí. „Jsme jeden z mála pivovarů, který ukazuje výrobu piva v reálu. Pivovary stále častěji směřují k budování návštěvnických center mimo místa, kde se pivo skutečně vaří. Je to podstatně jednodušší cesta, ovšem rozhodně méně atraktivní,“ dodal v říjnu 2006 ředitel pivovaru Ivo Kaňák s tím, že Radegast chce pro další rok počet turistů dále navýšit. Exkurze proto začal pivovar více propagovat v informačních centrech a u poskytovatelů ubytovacích služeb. Podle Sobola souvisel vyšší zájem zahraničních turistů o návštěvu pivovaru spíše se zlepšením jejich informovanosti než s plánovanou stavbou evropské automobilky jihokorejské firmy Hyundai Motor Company, která měla vyrůst v sousedství pivovaru. „Návštěvnost hostů z ciziny stoupala už před oznámením o zahájení stavby,“ dodal. Provádění exkurzí měl v Radegastu dlouhou tradici. První pivní turisté navštívili pivovar začátkem 80. let 20. století. V roce 2006 měl pivovar šest průvodců, kteří prováděli milovníky piva šest dnů v týdnu. Stále častěji přitom hosté využívali možnosti přihlásit se na exkurzi formou on-line formuláře na stránkách www.radegast.cz. Za dvouhodinovou prohlídku pivovaru zpestřenou výkladem průvodce a dvěma třetinkami dvanáctistupňového piva zaplatil dospělý návštěvník 40 korun. Studenti a důchodci platili polovinu, abstinenti, děti a mládež do 18 let, kteří se museli obejít bez degustace piva, zaplatili desetikorunu.
Milovníci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 připlatili. Prazdroj totiž oznámil zvýšení cen sudového piva od 1. listopadu. Například půllitr ležáku Pilsner Urquell tak podražil o 1,40 koruny. Půllitr točených ležáků Gambrinus a Radegast zdražil o korunu, výčepní Gambrinus a Radegast byly dražší o 60 haléřů. U Velkopopovického kozla, který patřil také do skupiny Prazdroje, se ceny neměnily.
„Sprava pro generacyju, kera přyjdě po nas: barabi, buďtě pyšni na ten naš fajny kraj, bo inač vas budu chodiť v nocy strašiť. S hajcmanem v jedne pazuře a s klavesnicu v druhe.“ Tato slova napsal příštím generacím populární blogař Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skončil v dřevěné truhle a zakopán na pozemku pivovaru spolu s poslední pivní lahví starého typu, která nedávno sjela z plnící velkokapacitní linky pivovaru. Pivovarníci se tak recesistickým pohřbíváním poslední lahve s dalšími vzkazy starosty obce, Karla Lopraise či záznamem udílení hudebních Andělů rozloučili s jednou etapou pivovaru a to podobou láhvového piva, jakou dodávali do prodejen v posledních jedenácti letech. Od konce dubna do července 2007 zmizely tyto lahve i z prodejen a nahradil je nové lahve typu gold. Lahví nového typu pivovar v první fázi potřeboval asi dvacet milionů. Životnost každé láhve je v průměru asi čtyři roky a za tu dobu se ji podaří naplnit až dvacetkrát. Hlavní manažer Ivo Kaňák řekl, že firma investovala dvanáct milionů do úprav plnicích linek a do zařízení, které více ochrání lahve před poškozením povrchu. „Miliony starých lahví nabízíme nyní pivovarům, které do nich stále plní,“ řekl Ivo Kaňák.
„O žádných úpravách cen se neuvažuje,“ řekl v červnu 2007 Pavel Sobol z agentury, která mediálně zastupovala pivovar. Naposledy pivovar zdražoval v listopadu 2006.
Při pivní slavnosti Radegast Den, jež se uskutečnila 15.září 2007 byl nabízen i kvasnicový světlý speciál s názvem Radhost.
Prazdroj oznámil zvýšení cen sudového piva od 1.listopadu 2007. Půllitr točeného ležáku Radegast zdražil o korunu, výčepní Radegast byl dražší o 60 haléřů. Zdražení se týkalo jen sudového piva, u lahvových nápojů chtěl Prazdroj upravit ceny postupně. Ke zvýšení cen přistoupil pivovar kvůli zdražení ječmene i vstupních energií.
V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v březnu 2008 si Radegast Birell odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Na prestižním klání pivních značek ze dvaačtyřiceti zemí světa získal světlý ležák Radegast Premium bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu. „Velmi mě potěšil úspěch našich značek na australské soutěži. Dvě medaile potvrdily, že vaříme pivo špičkové kvality, které právem patří mezi nejoblíbenější na Moravě,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června 2008, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a převzal jej hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
Teplé počasí počátku srpna 2008 nedělalo radost jen milovníkům léta, ale také pivovarníkům. Začátek srpna přinesl rekordní spotřebu piva. Dokazovala to poptávka po nejoblíbenějším pivu na Moravě, značce Radegast. „Z nošovického pivovaru nyní denně míří ke spotřebitelům více než milion piv. Zásobujeme více než pět tisíc zákazníků, z nichž 250 patří do kategorie sezonních,“ řekl manažer značek Vladimír Jurina. Rekordním dnem bylo zatím pro pivovar první úterý v srpnu, kdy za jediný den rozvezlo 74 vozidel mezi spotřebitele do hospod či prodejen 1,28 milionu piv. Podobných čísel dosahoval pivovar Radegast také koncem června 2008. „V posledním červnovém týdnu, kdy se teploměr vyšplhal ke třicítce, se množství expedovaného piva na trh velmi podobalo tomu srpnovému,“ uvedl. I letošní léto opět potvrzovalo starou zkušenost, že ve vedrech jde lépe na odbyt desítka, která se pije takzvaně na žízeň, než dvanáctka a vícestupňová piva. „Zatímco spotřeba desítky naroste ve srovnání ledna a července až o sedmdesát procent, dvanáctka pouze o třetinu,“ dodal Jurina. Stále větší zájem byl i o nealkoholické pivo Radegast Birell, jehož spotřeba se v létě zvyšila až na dvojnásobek. Největší sezonní skok díky dovoleným zaznamenalo pivo v plechovkovém balení, hospodští více objednávali také sudové pivo.
V listopadu 2008 se pivovar zařadil mezi turisticky významná místa v Česku, disponující originální dřevěnou známkou. Pro svou exkurzní trasu získal turistickou známku s číslem 1618. „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Úspěch slavila značka Radegast i v roce 2008. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 %. „Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětlil důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Radegast oslavil v lednu 2009 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.
Dvě stříbrné medaile si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl pivovar. Dvanáctce Radegast Premium patřilo druhé místo v kategorii světlý ležák, stejnou příčku v kategorii nealkoholických piv pak obsadil Radegast Birell. Do soutěže poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila odborná porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory. „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel,“ komentoval v březnu 2009 manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Dobrá zpráva přilétla v březnu 2009 z australského Melbourne do pivovaru. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili. Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.
Od května 2009 bylo možné koupit Radegast Birell ve zcela novém balení, kterému bude výrazněji dominovat nápis Birell. „Postupné osamostatňování značky Birell od mateřského Radegastu byl dlouho zvažovaný krok. Radegast Birell zažíval v poslední době dynamický růst a stal se synonymem pro nejlepší nealkoholické pivo v České republice. 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo této značky. Birell má nyní jinou cílovou skupinu a komunikaci než Radegast, navíc v současnosti Birell svou působností již přesahuje domácí region Moravy, kde má značka Radegast své kořeny. To vše vedlo k našemu rozhodnutí, že Birell postupně osamostatníme a vytvoříme z něj silnou značku. Zároveň chceme novým balením i komunikací prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva,“ řekl Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell. Nové balení bude laděno do barevné kombinace modré a stříbrné. Kromě nápisu Birell mu dominovalo dynamické logo „okřídleného“ písmene B. Na nové etiketě ale stále zůstalo i značku Radegast. Na všech obalech byl umístěn také nový slogan „Zůstaň ve hře“. „I ze sloganu vyplývá nový směr značky. Birell je pro lidi, kteří chtějí být aktivní. Birell svým spotřebitelům umožňuje zůstat ve hře a podávat dobrý výkon – ať už jsou na služební cestě, v práci nebo na cyklistickém maratonu – bez toho, aniž by se museli vzdávat své oblíbené chuti piva,“ dodal Vladimír Vaněk. Nové obaly byly dílem italské designérské firmy Lumen, která v domovské Itálii připravila a navrhla například novou korporátní identitu pro fotbalový klub AC Milán. Kromě nových obalů se Birell dočkal také rozšíření portfolia. Nově bude na trhu k dostání i půllitrová plechovka, o kterou je mezi spotřebiteli stále větší zájem. Nutným krokem pro osamostatnění značky Birell byl také odkup ochranné známky Birell od dánského pivovaru Carlsberg, který vlastnil veškerá práva na užívání značky. To se podařilo v prosinci 2008. Prazdroj se tak stal vlastníkem ochranné známky Birell na území České a Slovenské republiky.
Pivovar se v červnu 2009 zásoboval na léto a tak vyráběl přes 65 000 hl týdně, což byla jeho maximální kapacita. „Výroba zásob piva na léto teď jede na plné obrátky. Týdně vaříme až 74 várek a spotřebujeme přes 765 tun sladu, což je o třetinu až polovinu více než v zimě,“ uvedl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Do zbrusu nového skla začali v roce 2009 čepovat hostinští pivo Radegast. Na trh postupně zamířilo půl milionu pivních půllitrů a třetinkových sklenic, jejichž podobu navrhl uznávaný český designér Jan Čapek. Dominantou byl pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Nové sklo se na trhu objevilo v podobě tradičního půllitrového krýglu, který doplnila ještě třetinková sklenice. Hlavní význam nového designu skla odhalil manažer značky Radegast Pavel Kmínek: „Dominantním prvkem na novém skle je symbol značky, tedy pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Je to pravé sklo pro pravé pivo pro pravé chlapy.“ „Nápad profilu sklenice musí vycházet ze značky a samozřejmě je důležité odlišit ji od ostatních. Při tvorbě jsem přemýšlel nad tím, že pivo Radegast spojuje Moravu, přírodu a takové to opravdové chlapáctví. Proto u sklenice Radegast nešlo použít minimalistický design se strohými křivkami. Chtěl jsem, aby měla sklenice pohanskou atmosféru, kterou dokonale vystihuje bůh Radegast,“ vysvětlil designér. „Nové sklenice plně vystihují profil piva Radegast, jeho tradici a zároveň svým vzhledem respektují krajové zvyklosti. Inovačním řešením výroby došlo ke zlepšení ergonomických vlastností nových sklenic. Nové půllitry přispějí k lepšímu vyniknutí všech chuťových vlastností piva Radegast. Těší nás, že i výčepní hodnotí nové sklenice velmi pozitivně, protože první dojem je velice důležitý,“ dodal obchodní sládek Zdeněk Baszczynski.
Osmapadesát výčepů, David Koller a kapela Turbo byly největšími taháky tradičních oslav pivovaru Radegast den dne 12.9.2009. Na přilehlých plochách v okolí pivovaru se mělo v průběhu dne vystřídat na pětadvacet tisíc návštěvníků, pro které byly vedle vystoupení hudebních skupin přichystány i četné sportovní atrakce. Tou hlavní byl výstup na devítimetrovou Mount Radegast, které s úspěchem konkuroval seskok na laně, nebo umělá horolezecká stěna.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v listopadu 2009 potvrdila, že značka Radegast může využívat chráněné zeměpisné označení České pivo. Osvědčení vydala SZPI na základě auditu a kontrol, které byly prováděny přímo v pivovaru. Výraz „české pivo“ je oficiálním chráněným zeměpisným označením, které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. „Zapsání označení Evropskou komisí je bezesporu velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí. Proto jsme si nechali oprávněnost jeho užívání potvrdit příslušnou autoritou.“ uvedl manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Vítěz prestižní soutěže Pivex 2010 v kategorii nealkoholických piv, značka Birell, radikálně měnil v roce 2010 svou image. Redesign Birellu byl mezinárodním projektem, na kterém se podílela špičková designérská studia z Itálie a Anglie i čeští výrobci. Nové obaly na první pohled zaujaly především moderním, osvěžujícím a čistě řešeným designem etiket a prémiovým přebalem uzávěru lahve. Od dubna 2010 měl Birell jako jediné české nealkoholické pivo přepravku s vlastním designem. Práce na proměně image Birellu trvala téměř dva roky a byla rozdělena do dvou fází. K první změně došlo v květnu 2009, kdy se tehdy ještě Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkráceným názvem Birell, vrchol druhé fáze přišel na jaře 2010. Projekt proměny image a osamostatnění značky Birell za desítky milionů korun proběhl i přes složitou finanční situaci v době hospodářské recese. Zakázka na kompletní výrobu více než 700 000 kusů přepravek dokonce zajistila bruntálské firmě Alfa Plastik, a.s., práci na dvou strojích na celý jeden rok. Součástí nové identity, kterou stejně jako minule navrhovalo renomované italské designérské studio Lumen, zůstalo logo Birell a symbol značky v podobě „okřídleného“ písmene B. Unikátní design získala také současná bílá přepravka, která se změnila na modrou s výraznou grafikou, 3D logem a osvěžujícím rosením. Přepravka byla vyvinuta ve spolupráci s londýnskou firmou Radius Design. „Novou podobu obalů a přepravek jsme zvolili tak, aby se již na první pohled zcela lišila od balení konkurence, ale přesto spotřebitelé svůj Birell snadno rozeznali. Od uvedení nových obalů si slibujeme zvýšení visibility Birellu v obchodech a zvýšení vnímané atraktivity značky pro naše spotřebitele,“ uvedl Vladimír Vaněk, brand manager značky Radegast Birell.
Významný úspěch na jedné z nejprestižnějších pivních soutěží na světě získala piva Radegast. Na soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal v květnu 2010 stříbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Soutěže se zúčastnilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 druhů piv. „Z této významné soutěže jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium už v roce 2009,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. „Myslím, že spotřebitelé mohou být na naše piva právem pyšní. Je vidět, že české pivo vařené tradičním způsobem ze špičkových surovin má ve světě úspěch a díky své plné chuti je úspěšné i ve slepých degustacích,“ dodal I. Kaňák. Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těšila každoročně většímu zájmu. Jednalo se o třetí největší profesionální pivní soutěž na světě.
Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell přišlo s novou, polotmavou variantou. Chuť i vůně Birellu Polotmavého byla obohacena o aromatické látky z karamelového sladu.
Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví,“ řekl v září 2010 devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.
* Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?
Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.
* Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?
Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.
* Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?
Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.
* Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?
S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.
* Je Radegast něčím výjimečný? Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.
* Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury.
Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli. Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.
Rok 2010 byl pro pivovar ve znamení oslav 40 let od uvaření první várky. K této příležitosti uvedl Radegast do hospod a restaurací novinku v podobě světlého nefiltrovaného ležáku. Radegast nefiltrovaný ležák se vyznačuje znatelnou vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickém kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci mu vtiskli jadrný říz a výraznou hořkost, tedy vlastnosti typické pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovaný ležák byl na čepu ve vybraných hospodách a restauracích splňujících přísné normy v oblasti péče o pivo do konce roku 2010. „Nefiltrovaný ležák vaříme tradičním postupem, který je typický pro české pivo, s využitím výhradně českých surovin, tedy tršického a žateckého chmele, sladu z vlastní sladovny a výborné vody z Morávky,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. Nefiltrovaný ležák byl na trhu do konce roku 2010.
Poprvé ve své historii uvařil pivovar vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jednalo se o Radegast Extra Hořký ( láhev) , který uvedl v lednu 2011 na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. „Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil v prosinci 2010 chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku. Radegast Extra Hořký bylo speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký byl nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě.
Pivovar patřil tradičně k atraktivním turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V roce 2010 se s vařením piva přišlo do Nošovic seznámit 9 088 návštěvníků. Většina z nich dorazila z ČR, nejpočetnější zahraniční skupinou byli Poláci, kteří se na celkovém počtu návštěvníků podíleli 5 %.
Nejprodávanější moravské pivo bylo od 30. srpna 2011 k dostání v novém typu obalu. Tradiční sklo a plechovky doplnila mezi pivaři stále oblíbenější PET lahev. Nová 1,5 litrová lahev se světlým výčepním pivem Radegast Originál najde uplatnění zejména při výpravách do přírody, kdy vynikne její vysoká odolnost proti rozbití a také schopnost tohoto obalového materiálu déle udržet pivo ve správné teplotě. Radegast přišel s plastovou PET lahví v období, kdy trh zaznamenával růst obliby tohoto typu obalu. „Signál od spotřebitelů je jasný. PET lahev u svého piva vyžadují. To nejdůležitější je pro nás nabídnout výbornou chuť našeho piva co nejvíce spotřebitelům a k tomu nám nová PET lahev pomůže,“ přiblížil hlavní motiv Ivo Kaňák, manažer pivovaru.Tvar i design nové láhve byl navržen speciálně pro Radegast, obsahoval mj. tvář tohoto pohanského boha. Ohled byl brán také na praktické aspekty, jako jsou ergonomický tvar pro snadnou manipulaci nebo výška a šířka pro optimální skladnost. (tisková zpráva pivovaru)
Významný krok v oblasti úspory vody v posledních dvou letech se povedl pivovaru Radegast. Díky investicím do technologicky vyspělých zařízení uspoří nyní 1 000 000 hl vody ročně, což odpovídalo roční spotřebě vody přibližně 3 500 obyvatel Moravskoslezského kraje. Mezi klíčové projekty patřilo zejména instalace kompresoru nové generace na výrobu stlačeného vzduchu s využitím odpadního tepla. Pivovar cílenými projekty v oblasti šetrného nakládání s vodou uspořil v roce 2011 více než 5,5 mil. Kč a ve spotřebě vody na 1 hl piva se vyhoupl mezi 5 nejlepších pivovarů v rámci skupiny SABMiller. Šetrné využívání vody bylo dlouhodobým cílem pivovaru. „Voda je cennou surovinou a tak je součástí našeho zodpovědného přístupu maximální šetrnost v jejím využívání. Výsledkem našich projektů v posledních dvou letech je, že měrná spotřeba vody nepřekročila v několika měsících loňského roku 3 hl na 1 hl stočeného piva, což nás řadí ke světové špičce,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Hlavní investicí ve výši 3 milióny Kč byla v roce 2011 instalace nového kompresoru pro výrobu stlačeného vzduchu s rekuperací tepla. Kompresor snižoval roční spotřebu vody o 250 000 hl vody, jelikož umožnil efektivní ohřev chladící vody až o teplotě 80°C a tím její další využití, zatímco staré technické řešení toto neumožňovalo. Ohřev chladící vody zajišťoval kompresor vestavěným zařízením, které využívalo oběh chladící vody přes jednotlivé komponenty kompresoru. „Voda, která se při chlazení kompresoru zahřeje, je dále využívána v teplovodním hospodářství pivovaru. Kompresor produkuje nejvyšší možnou kvalitu vzduchu a pracuje maximálně efektivně. Ročně uspoříme významné množství vody a ještě získáme 2 300 GJ tepla. Realizace této investice je výsledkem úsilí týmu udržitelného rozvoje a schopnosti implementovat nejnovější technologie,“ přiblížil hlavní výhody kompresoru manažer pivovaru Ivo Kaňák. Kromě nového kompresoru investoval pivovar i do dalších zlepšení, mezi která patřilo například nová technologie mytí na sudové stáčírně, procesní změny ve stanici výroby a jímání CO2, využití recyklované vody na stáčírnách k oplachům a čistírně odpadních vod. (tisková zpráva pivovaru)
Po výrazném úspěchu předchozí rok se na trhu znovu objevil pivní speciál z pivovaru v Nošovicích – Radegast Extra hořký. Výjimečné pivo, jemuž zkušení sládci vtiskli výrazně hořkou chuť. Znovu byl k dispozici jako limitovaná edice od ledna do března 2012. Možné bylo i dřívější ukončení prodeje v případě vyprodání zásob. Bylo k dostání nejen v hospodách, ale také v půllitrové lahvi v obchodech. Život je hořký. Bohudík. A pro Moravu to platí dvojnásob. (tisková zpráva pivovaru)
Radegast se stal v říjnu 2012 novým partnerem fotbalového klubu Baník Ostrava. Chtěl podpořit ambici Baníku vrátit se mezi úspěšné české a evropské fotbalové týmy. Smlouva mezi klubem a Radegastem byla uzavřena na dva roky. Spolupráce měla přinést nejen důležitou finanční podporu tradičního klubu, ale také zajímavé dlouhodobé projekty pro fanoušky. Prvním konkrétním projektem bylo partnerství Radegastu v rámci oslav 90 let Baníku, které byly velkou událostí pro celý region. Hlavní důvod spojení Radegastu s Baníkem přiblížil manažer Karel Kraus: „Baník je symbolem severní Moravy, má fanoušky napříč regionem a reprezentuje ho za jeho hranicemi. A totéž platí i o Radegastu. Vzájemná spolupráce dvou tradičních moravských subjektů je logická a jsem rád, že jsme dospěli k dohodě. Klubu věříme, a proto jsme uzavřeli dvouletou smlouvu.“ Z nového partnera měl radost předseda představenstva FC Baník Ostrava Petr Šafarčík: „Radegast je významnou značkou regionu a její podpora a důvěra v Baník je pro klub důležitá. Těším se na společné projekty a akce pro fanoušky.“
Poprvé v historii uvařili v roce 2012 sládci v pivovaru polotmavé pivo. Ležák Radegast Temně Hořký byl oficiálně uveden do prodeje v den 42. výročí uvaření první várky v nošovickém pivovaru, tedy 3. prosince 2012. Nový polotmavý ležák se vyznačoval výraznou hořkostí, která byla typická pro všechna piva Radegast. Unikátní kombinace sladů a vyšší dávka chmele mu dodala nezaměnitelnou plnou chuť a jantarovou barvu. Sezonní várka se čepovala ve stovkách hospod po celé Moravě a k dispozici byla také v lahvích v obchodech. Radegast Temně Hořký navazoval na úspěšný ležák Extra Hořký, který pivovar uvařil v limitované edici už dvakrát. .
Nové pivo pro letní sezónu roku 2013 uvedl na trh Radegast. Ve stovkách hospod na Moravě a Slezsku se začal čepovat Radegast Letní Krýgl. Světlé výčepní pivo obohacené o přírodní aroma citrusových plodů si ponechává výraznou hořkost charakteristickou pro pivo Radegast. Tato pivní kategorie je odlišná od míchaných nápojů z piva, tzv. radlerů a není dosud v Česku příliš zastoupená. Výjimečné pivo Radegast Letní Krýgl si mohli vychutnat i návštěvníci festivalu Colours of Ostrava. Radegast Letní Krýgl byl uvařen tradičním způsobem ze stejných surovin jako ostatní piva Radegast. V konečné fázi vaření bylo navíc hořké pivo obohaceno o přírodní aroma citrusových plodů. To bylo znatelné při napití, které následně střídá příjemná doznívající hořkost. Radegast Letní Krýgl měl obsah alkoholu 4 %.
V konkurenci piv z celého světa zabodoval v září 2013 v 10. ročníku prestižní soutěže European Beer Star v Německu světlý ležák Radegast Premium. V kategorii piv plzeňského typu získal stříbrnou medaili. European Beer Star je degustační soutěž, jejíž porota je složená z odborníků z 25 zemí. Celkem se soutěže zúčastnilo 1512 piv z více než 40 zemí. Soutěž pořádají Asociace pro malé a nezávislé pivovary Německa a Sdružení soukromých pivovarů Bavorska a Německa. European Beer Star je degustační soutěž, ve které porotci hodnotí chuťovou bohatost a vytříbenost jednotlivých piv. „Tato soutěž patří k nejprestižnějším v Evropě a o to víc mě těší, že výrazná hořkost, říz a plná chuť Radegastu měly u porotců úspěch. Skvělé umístění v soutěži je pro nás dalším důkazem, že má naše pivo pivařům co nabídnout.,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
V druhé polovině 20.století se zjistilo, že na severní Moravě a ve Slezsku je sice dost pivovarů, avšak poptávka po kvalitním pivu je stejně natolik silná, že je třeba postavit nový pivovar. Odborníci dlouho hledali vhodnou lokalitu. Nakonec našli velice dobré místo s vhodnými klimatickými podmínkami (v podhůří Beskyd) a s dostatkem kvalitní čisté horské vody (z beskydského údolí řeky Morávky). První várka nošovického piva, které bylo uvařeno 3. prosince 1970, nesla tehdy ještě pracovní název Beskydská desítka. O tom, že se bude příznačně jmenovat podle staroslovanského boha pohostinnosti, rozhodla o pár měsíců později veřejná soutěž. “ Po výzvě v místních novinách lidé poslali spoustu nápaditých názvů. Čtyři z nich shodně obsahovaly jméno boha Radegasta, který střeží z vrcholu Radhoště zdejší kraj,“ vzpomínal Jaromír Franzl , který působil v letech 1970 – 1981. Pivovar byl součástí Severomoravských pivovarů k.p. Přerov. Ještě v roce 1985 vařili Nošovičtí své pivo jen pro obyvatele Frýdecko-Místecka. V roce 1988 byly v pivovaru postaveny první provozní CK tanky ze ZVU Hradec Králové (18 ks – 1 800 hl). Radegast se v roce 1990 oddělil od Moravskoslezských pivovarů s.p., které vznikly přeměnou Severomoravských pivovarů n.p.. Obrovský rozvoj výrobce Radegastu nastal až po roce 1991, kdy byl pivovar odstátněn a stal se akciovou společností (od 25.3.1991). Progresivní nástup firmy zejména v oblasti marketingu a reklamy zařadil Radegast mezi nevýznamnější pivovary u nás. Základem úspěchu Radegastu bylo využití nejmodernější technologie výroby piva.
sortiment piva v letech 1970-1999
70 světlé pivo
100 světlé pivo
Radegast 120 světlý ležák
Vítek 11 % světlý ležák
Radegast Dark (tmavé výčepní; alk.: 3,6 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech)
Radegast Porter (tmavý ležák; alk:: 6,5 %; vařeno v Mostě pouze v 90.letech; plněno jen do speciálních nevratných 0,33 l lahví)
Radhost, Radgost (světlý ležák, exportní forma)
Podíl piva značky Radegast na českém trhu se v roce 1994 zvýšil na 9,1 %. Pivovar rovněž zvýšil v roce 1994 svůj podíl v Pivovaru Velké Popovice na 31 % a v Pivovaru Most na 51 %. S těmito pivovary dosáhl ročního prodeje kolem 2 760 000 hl piva, což představovalo 16procentní podíl na domácím trhu. Zisk společnosti za rok 1994 byl vyšší než 127 mil. Kč, přičemž prodej piva dosáhl rekordní hodnoty 1 596 000 hl (z toho 82 000 hl byl vývoz), což bylo zhruba o 251 tisíc hl více než v roce předešlém. V roce 1994 byla v pivovaru uvedena do provozu nová moderní varna včetně řízení technologie výpočetní technikou s roční kapacitou 2 200 000 hl (varní nádoby o jmenovitém varu 700 hl).
Hrubého obratu 2,2 miliardy Kč dosáhl pivovar v roce 1995, což znamenalo meziroční zvýšení o 400 milionů Kč. Čistý zisk byl 95,776 mil.Kč, kdežto v roce 1994 to bylo 127,5 mil.Kč. Radegast měl v roce 1995 základní jmění 794,3 mil.Kč, zaměstnával 620 lidí a na tuzemském trhu piva se podílel zhruba desetinou. Valná hromada akcionářů přitom rozhodla, že firma vyplatí stokorunovou dividendu na jednu akcii. Celkový výstav pivovaru za rok 1995 činil 1 763 722 hl. Pivovar v roce 1995 vlastnil 58,7 % akcií bývalého pivovaru Most (později Radegast Sedlec) a 49,2 % akcií Pivovaru Velké Popovice. Celá skupina nošovického pivovaru, která v roce 1995 vyrobila 2,77 mil. hl piva, kontrolovala asi 16 % tuzemského trhu při obratu 1,3 miliardy. V roce 1995 se o 64 % akcií pivovaru Radegast dělily fondy Investiční a Poštovní banky a Kapitálová investiční společnost České pojišťovny, asi 20 % získal britský koncern Bass, který hodlal svůj vliv v Radegastu posílit. V roce 1995 byly na volném prostranství postaveny přetlačné tanky. V roce 1995 bylo uvedeno v pivovaru do provozu anaerobní předčištění odpadních vod (bez přístupu kyslíku). Během svého zkušebního provozu, který byl zahájen v srpnu 1995, přineslo nové čisticí zařízení společnosti úspory 600 000 Kč. Výplatu dividend ve výši 140 korun na akcii před zdaněním schválila v květnu 1995 valná hromada a. s. Pivovar Radegast. Všem držitelům akcií k 15. květnu 1995 tak pivovar vyplatil na dividendách přes 113 mil. Kč.
Vyšší výroba, obrat i zisk – takové byly výsledky hospodaření za rok 1996 tehdy druhého největšího domácího pivovaru. Radegast dosáhl v roce 1996 hrubého zisku ve výši 270 mil.Kč, což bylo zhruba o osmdesát milionů více než v roce 1995. Tržby společnosti dosáhly v roce 1996 přibližně 1,6 miliardy Kč, tedy zhruba o 230 milionů Kč více, podnik zvýšil výrobu piva z 1,7 roku 1995 na 1,9 milionů hl piva v roce 1996. Pivovar v roce 1996 asi 10 % celkové produkce vyvezl. Od roku 1991 proinvestoval podnik již kolem dvou miliard korun. Radegast dne 16.7.1996 vstoupil na evropský kapitálový trh vydáním pětiletých obligací v markách. Jejich celkový objem činil 70 mil. marek, tedy asi 1,2 miliardy Kč. Získané peníze posloužily společnosti k završení jejích investičních záměrů. K růstu kapacit pivovaru přispěla například výstavba dvanácti výrobních tanků a inovace plnicí technologie. Zatímco v roce 1995 věnovala firma na posílení výroby přes 300 mil.Kč, v roce 1996 investice dosáhly půl miliardy. K završení investičních záměrů společnosti posloužil úvěr ve výši 70 mil. marek, který získala od lucemburské společnosti Bankers Trust Luxembourgs po vydání dluhopisů ve stejné výši. Dluhopisy uvedla na trh společnost Nomura International. Obligace s ročním kupónem 6,5 % byly kotovány na burze cenných papírů v Lucembursku a obchodovalo se s nimi v Londýně. O koupi akcií Radegastu v roce 1996 Bass jednal s Kapitálovou investiční společností České pojišťovny, která vlastnila 15 % akcií nošovického podniku. Majitel další pětiny pivovaru Radegast – Investiční a Poštovní banka – sice tvrdil, že akcie prodat nechce, ovšem banka již nabídla svůj podíl za předběžnou cenu 8000 korun za jednu akcii. Britský koncern Bass získal v závěru roku 1996 dalších 10 % akcií Radegastu nákupem akcionářského podílu od Raiffeisen Capital and Investment, a zvýšil tak svůj podíl v této společnosti téměř na 30 %. Pivovar v roce 1996 vyrobil rekordních 1,921 miliónu hl piva a jeho čistý zisk dosáhl 140 miliónů Kč. Výstav celé skupiny Radegast v roce 1996 dosáhl 2,796 miliónu hl. Pivovar začal od roku 1996 vybavovat své pivo tzv. termoetiketou. Na zadní straně láhve byla umístěna etiketa se speciálním, na teplotu reagujícím logem pivovaru, které se zviditelní vždy, když teplota piva klesne pod 100C, tedy na teplotu kdy je pivo ideální ke konzumaci. V průběhu prvního pololetí 1996 v souvislosti s provozem anaerobního čištění odpadních vod došlo k úsporám využitím bioplynu pro výrobu el.energie. Denní produkce bioplynu se u nového čistícího zařízení pohybovala kolem 3 000 m3 . Z 1 m3 bioplynu šlo vyrobit 1,8 kWh elektrické energie.
Za první tři měsíce roku 1997 vystavil pivovar 395 000 hl piva. Radegast zvýšil od 1. května 1997 ceny většiny svého sortimentu o 7 až 9 %. Důvodem byly rostoucí ceny vstupních surovin a vývoj inflace. Radegast rovněž od května 1997 začal nabízet pivo v NRW lahvích. Valná hromada v červnu 1997 rozhodla, že budou vyplaceny dividendy v celkovém objemu 63,545 miliónu Kč, což představovalo 80 Kč na akcii. A to přesto, že původní návrh na rozdělení zisku předložený představenstvem to nepředpokládal. Valná hromada také schválila rozšíření počtu členů představenstva ze 7 na 9. Byli do něj zvoleni dva členové managementu, dva zástupci Bass a pět zástupců skupiny IPB a KIS. Prezident Pivovaru Radegast Jan Sikora popřel informace, že by Bass v něm měl majoritní podíl. Připustil však, že tato britská pivovarnická skupina má zájem koupit další akcie. Hrdé plány pivovaru vyrobit přes dva miliony hektolitrů piva v roce 1997 ztroskotaly na tvrdé konkurenci na domácím trhu. Skupina Radegast – pivovary Nošovice, Sedlec, Most a Velké Popovice – měla proti roku 1996 výstav piva o 10 % menší. Ztratila tak druhé místo mezi tuzemskými pivováry a nahradily ji Pražské pivovary. Radegast v roce 1997 vyrobil 1,85 miliónu hl piva, dosáhl hrubého zisku 78 mil. korun. Téměř o 160 mil.Kč horší hospodářský výsledek odrážel především tvorbu rezerv na kursové ztráty ze zahraničních úvěrů a investice do nové linky na plnění lahví, kterou uvedly do provozu v roce 1998. Přibližně na dvoutřetinovém meziročním propadu zisku se podepsal také výpadek v prodeji piva, který pivovar přičítal na vrub povodním, které postihly i severní Moravu v červenci 1997. Pivovar získal v květnu 1997 pozici majoritního akcionáře v Pivovaru Velké Popovice a.s., ve kterém dosud držel 49,1 % akcií. Podle údajů Střediska cenných papírů Praha zvýšil Radegast svůj dosavadní podíl ve velkopopovickém pivovaru na 53,9 %. Skupina Radegast byla v roce 1997 druhou nejsilnější pivovarnickou skupinou v zemi a ovládala 15,4 % trhu. Nomura Capital, která byla českou pobočkou Nomury International, koupila v červenci 1997 od Investiční a poštovní banky 12,58 % akcií a. s. Pivovar Radegast. Podíl IPB v Radegastu tak klesl z 19,53 % pod 10 %. Společnost Radegast pokračovala v roce 1997 také ve výrazné investiční činnosti. Největší objem z téměř osmi set milionů korun pohltila výstavba nové lahvovny v hodnotě 500 milionů Kč, s zprovozněním v na počátku roku 1998. V roce 1997 bylo instalováno 12 obřích CK tanků o výšce 21,5 metrů.
Nová lahvárenská linka, kterou dne 11.3.1998 uvedli do provozu pracovníci pivovaru, měla hodinový výkon 50.000 lahví. Byla největším zařízením ve střední Evropě a pivovar ji pořídil za 430 mil.Kč. Hlavním důvodem pro její výstavbu byla snaha o zvýšení kapacitních možností stáčení a další zvýšení kvality lahvového piva. Základní technologickou změnou je zavedení tzv. mžikové pasterace, tedy zkrácení doby pasterace na minimum. Podle vedení pivovaru tento krok pro spotřebitele znamená podstatné přiblížení chuti a pěnivosti pivu klasicky čepovanému. Radegast, který v poslední době zmodernizoval všechny části výroby, ve svém snažení pokračoval. Technologické investice roku 1998 společnosti směřovaly do ležácké části výroby, především do sklepů.
Radegast začal od ledna 1998 vykupovat od drobných vlastníků akcie pivovaru v Popovicích. Lidé, kteří chtěli tyto akcie prodat sice museli přijet do Nošovic, za jednu však dostali asi o šedesát korun více než na burze.
Pivovar skončil v roce 1998 poprvé od svého osamostatnění začátkem devadesátých let ve ztrátě. Záporný hospodářský výsledek téměř sto milionů korun tak zaznamenal proti minulému roku propad přibližně o 180 milionů. Podepsalo se na něm nejvíce uzavření ztrátového pivovaru Sedlec, který byl dán do konkursu. Příčiny ztráty Radegastu byly velmi podobné jako u jejich největšího rivala Pražských pivovarů – zaúčtování opravných položek ze zavřených provozů v roce 1998, u pivovaru Sedlec šlo přibližně o 250 mil.Kč. Hlavním přínosem celé investice do mosteckého pivovaru byl především zisk trhu o velikosti asi tři sta tisíc hektolitrů. Kromě toho ovšem existovaly ještě další důvody. Radegast se zaměřil na levné pivo Klasik, které prodával s menší marží. Získával tím sice trh, ale méně na něm vydělával. Pivo Klasik ovšem podle vedení společnosti výraznou měrou přispělo k nárůstu výroby nošovického provozu, čímž si upevnil druhé místo mezi domácími pivovary v roce 1998. Pivo Klasik našlo na trhu své místo a měsíční průměr prodejů kolem padesáti tisíc hektolitrů to jen potvrzoval. Zatímco celková výroba piva v tuzemsku klesla za rok 1998 asi o 2 %, Radegast prodal roku 1998 o 16 % piva více než v roce předchozím, tedy 2,145 mil.hl. Zároveň tím poprvé ve své historii překonal hranici dvou milionů hektolitrů a jako jeden z mála domácích producentů využíval většiny výrobní kapacity. Celá skupina Radegast, do které patřil ještě pivovar Velké Popovice, v roce 1998 prodala 2 840 000 hl. Kvůli zhroucení odbytu v Rusku a na Slovensku ovšem klesl vývoz Radegastu o 35 000 hl a téměř o 20 000 hl u Velkopopovického Kozla. V roce 1998 vykázala firma ztrátu 253,811 milionu při tržbách 1,961 miliardy. Po uzavření mosteckého pivovar přestal pivovar nabízet pivo Radegast Dark (tmavý ležák; alk: 3,6 %; plnilo se do 0,5 l lahví a sudů) a Radegast Porter 18 % (tmavý porter; alk: 6,5 %; plnilo se do speciálních nevratných 0,33 l lahví).
Britský koncern Bass se na mimořádné valné hromadě Radegastu dne 23.1.1999 opět snažil o získání silnějšího vlivu v tomto pivovaru, stejně jako v předešlých případech však neuspěl. Akcionáři, z nichž největší byla prostřednictvím firmy IMP Finance japonská Nomura, neschválili ani jednu ze změn, které Britové navrhli. Bass, který vlastnil v Radegastu přes 33 % akcií, usiloval například o zavedení dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů pro přijetí veškerých usnesení valné hromady či vyloučení všech pěti zástupců Nomury z představenstva. Nomura, která držela na počátku roku 1999 prostřednictví IMP Finance v Radegastu 66 % akcií, si začala připravovat půdu pro prodej svého podílu v Radegastu. Valná hromada dne 24.1.1999 odsouhlasila poskytnutí podrobných informací o jeho hospodaření vybraným zájemcům. O podíl Nomury se zajímal například nizozemský Heineken, Jihoafrické pivovary, rakouský Binding Brauerei či americký koncern Anheuser Bush. Nejvíce o koupi usiloval právě Bass, jako majitel Pražských pivovarů by spojením s Radegastem mohl lépe konkurovat Prazdroji. Za soudními spory, iniciovanými Bassem, týkající se neschválené, ale fakticky uskutečněné fúze, byla vidět zřetelná snaha Britů, dostat se snadněji k většímu podílu akcií. V případě úspěchu Bassu by totiž mohl soud pozastavit na rok hlasovací práva IMP Finance, čímž by rozhodující slovo v Radegastu získal právě britský pivovar, což by mu otevřelo cestu ke zvýšení podílu například změnou základního jmění či vydáním obligací směnitelných za akcie. Bass napadl už mimořádnou valnou hromadu v roce 1997, soudní řízení se však stále vleklo. Skupinu kromě nošovického pivovaru tvořily na počátku roku 1999 Pivovar Velké Popovice, Radegast ex spol.s r.o. (firma pro tuzemskou distribuci výrobků celé skupiny; Ostrava-Zábřeh) a Radegast Slovakia (pro export). Pivovar Sedlec již byl v konkursu a čtvrtinový podíl Radegastu ve fotbalovém klubu Baník Ostrava byl na prodej. Od počátku roku 1999 nastaly v rámci skupiny Radegast výrazné změny, jejichž podstatou byl přesun obchodních činností výhradně na mateřský pivovar v Nošovicích. Radegast a Velké Popovice, které patřily do stejné skupiny, zvýšily od dubna 1999 ceny v průměru o 6 % – to znamenalo o 30 až 60 haléřů na půl litru piva. Radegast byl nucen ke zvýšení cen piva zejména stále rostoucími cenami vstupů, od cen energie až po ceny surovin, a rovněž vlivem propadu kursu koruny, který zdražil výrazně dovozy technologií i surovin.
Pivovar zvýšil v pololetí roku 1999 výrobu piva meziročně téměř o čtvrtinu. Produkce vzrostla o 24,2 % na 1,12 mil. hl piva. Tržby činily 1,006 miliardy Kč, což představovalo proti pololetí roku 1998 růst o 27 %. O zvýšení tržeb rozhodl odbyt na českém trhu, kde se Radegastu podařilo prodat téměř 1,1 mil. hl. V roce 1998 to bylo pouze 847 tisíc. Největší podíl na výrobě Radegastu mělo se 40 % pivo Triumf. Značky Premium a Klasik se podílely shodně po 29 %. Zbylá dvě procenta připadly na nealkoholické pivo Birell. Společnost Pivovar Radegast a.s. držela 85,04 % akcií Pivovaru Velké Popovice a.s. Pivovar se rozhodl od 13.9 1999 u většiny svých značek zvednout ceny. Důvodem byla snaha udržet si určitý cenový odstup od konkurence. Radegast vykázal za devět měsíců roku 1999 ztrátu 29,4 mil.Kč při tržbách 1,6 miliardy. Za stejné období roku 1998 měl pivovar zisk před zdaněním 114 mil.Kč, tržby činily 1,3 miliardy.
Dosavadní generální ředitel firmy Jan Sikora odstoupil k 31. srpnu 1999 z funkce a rozhodl se opustit i pivovar. „Dospěl jsem k pocitu, že moje historická role ve vývoji pivovaru Radegast se naplnila, stejně tak jako jedna etapa vývoje samotného pivovaru,“ uvedl Sikora. Ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva působil od roku 1991. Z postu šéfa představenstva odstoupil na vlastní žádost v červnu 1999, kdy oznámil i svůj úmysl opustit post generálního ředitele. V 90. letech se Radegast pod Sikorovým vedením vypracoval na jeden z klíčových českých pivovarů. Pro další vývoj Radegastu bylo důležité schválení fúze s Prazdrojem, kterou dlouhodobě podporoval i Sikora. Iniciátorem sloučení byla japonská Nomura, jež obě společnosti ovládala. Radegast dne 31.8.1999 učinil další krok ve fúzi, když převedl svůj akciový podíl 60,7 % na holding České pivo, který zároveň vlastnil téměř 88 % Prazdroje. Převod akcií zjednodušil strukturu v rámci skupiny Nomura a koordinaci vedení obou pivovarů. Britský pivovarnický koncern Bass se definitivně vzdal své snahy o ovládnutí druhého největšího producenta piva v zemi – nošovického Radegastu. Bass, vlastnící Pražské pivovary, se dne 21.9.1999 dohodl se společností České pivo, že jí prodá svůj třetinový balík akcií Radegastu.
Období 1 – 6 /99 Radegast 1998 Radegast 1999
Prodej celkem
900 hl
1096 hl
Prodej v ČR
847 hl
1110 hl
Export
53 hl
24 hl
Výsledky skupiny okolo Prazdroje kazilo hospodaření Radegastu, který za devět měsíců roku 1999 vykázal ztrátu téměř 30 milionů Kč při tržbách 1,6 miliardy Kč. Oproti svému plzeňskému partnerovi však zvýšil meziroční výstav o 14 % na 1,81 mil.hl piva. Skupina Radegastu v roce vystavila celkem 2 949 tisíc hl piva, což bylo meziroční zvýšení o 4 %. Vývoz naopak poklesl o 45 % na 89 tisíc hl.
Pivovar ukončil hospodaření roku 1999 s auditovanou ztrátou 105,482 milionu Kč při tržbách 2,768 miliardy. Provozní zisk podniku se meziročně snížil z 327,924 milionu na 118,185 milionu korun. Konečný záporný výsledek Radegastu ovlivnila hlavně ztráta z finančních operací 201,273 milionu Kč a také ztráta z běžné činnosti 80,882 milionu Kč.
V roce 1999 byla oficiálně vytvořena fúze a.s. Plzeňský Prazdroj s a.s. Pivovar Radegast. Dne 7.10.1999 byl oznámen prodej obou pivovarů jihoafrické společnosti SAB.
podrobnosti vzniku a komentáře k fúzi >>>
K 1.12.1999 vlastnila společnost České pivo a.s. 94,36 % akcií pivovaru Radegast.
Veřejný odkup akcií Radegastu nabídl 9.2.2000 jeho majoritní vlastník, Plzeňský Prazdroj. „Cena za akcii odpovídá šestiměsíčnímu průměru cenného papíru na veřejných trzích a byla stanovena na 3854 korun,“ sdělil mluvčí plzeňské firmy Jaroslav Pomp. Na valné hromadě dne 13.4.2000 bylo schváleno snížení počtu představenstva společnosti z devíti na pět.
Výroba piva v Radegastu proti prvnímu pololetí předchozího roku v roce 2000 klesla o téměř 8 % na 1,03 milionu hl.
Řádná valná hromada se sešla 30.června 2000 a vedle hospodaření roku 1999 se zabývala i projektem sloučení Radegastu s Prazdrojem a Pivovarem Velké Popovice.
Noví majitelé pivovaru, zástupci společnosti South African Breweries, oznámili v listopadu 2000, že hodlají posilovat pozice Radegastu na trhu. „Doslechl jsem se, že milovníci piva Radegast mají obavy o osud své značky, když ji koupila naše společnost. Rád bych uklidnil všechny lidi na Moravě, že jsme velmi pyšní na značku Radegast. Chceme pokračovat v jejím zušlechťování a posilování pozice na trhu,“ řekl generální ředitel Tony van Kralingen. Dále uvedl, že noví majitelé budou i nadále naslouchat spotřebitelům. „Víme, že tři ze čtyř spotřebitelů na severní Moravě a ve Slezsku dají přednost Radegastu. Víme ale také, že občas si, například při nějaké zvláštní příležitosti, rádi dají plzeňské pivo. Proto se budeme snažit, aby měli tuto možnost. “ Pivovar zatím vyvážel pivo na Slovensko a také do Ruska. V listopadu 2000 poslali 3 000 hl piva i do USA. Noví majitelé tří domácích významných pivovarů připustili, že některé varianty piva v budoucnu zmizí z trhu. „V některých případech skutečně nebude opodstatněné vyrábět i nadále všechny varianty značek. Například ve výrobě nealkoholického piva se budeme zřejmě soustřeďovat na Birell, který se vyrábí v Nošovicích,“ řekl Tony van Kralingen. Uvedl, že však bude záležet na spotřebitelích. „Například pivo Klasik je oblíbené a jeho výroba bude zřejmě na stejné úrovni jako nyní.“
Pivovar v roce 2000 vystavil 2 076 883 hl, což byl podíl 11,59 % na celé ČR. Na export šlo 29 092 hl, tedy 1,83 % na celkovém vývozu z ČR. V roce 2000 pivovar vyrobil 61 500 hl birrelu, zatímco ještě před rokem to bylo necelých 45 tisíc. Růst produkce birellu nebyl způsoben jen uvolněním trhu po ukončení výroby ostatních nealkoholických piv skupiny. Rostl delší čas, od roku 1997 se výroba birellu asi zdvojnásobila. Kvůli vyšší poptávce prodávali birrel i v sudech. (Prodej Birellu: 1998 – 39 000 hl, 1999 – 45 000 hl, 2000 – 62 000 hl). Pivovar prodal v roce 2000 v zahraničí mírně přes 50 tisíc hl piva, což bylo v porovnání s rokem 1999 o 4 000 hl méně. Současně se v zahraničí prodalo nejméně Radegastu od roku 1992. Vývoz nošovického piva klesal od roku 1996, kdy se vyšplhal na rekordních 180 tisíc hl. Podle odborníků měla vedle zavádění ochranářských opatření lví podíl na každoročním snižování chybějící marketingová strategie na západních trzích. Po začlenění do skupiny Prazdroje se Radegast stal nejslabším exportérem skupiny. Přitom právě fúze s největším domácím pivovarem měla Nošovicím pomoci při posílení exportních aktivit. Tak alespoň obhajoval někdejší projekt České pivo bývalý prezident společnosti Jan Sikora. Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp dne 30.srpna 2001 řekl, že exportní strategie skupiny vychází z přirozeného tržního potenciálu jednotlivých značek. „Hlavní úloha značky Radegast je na domácím trhu, kde si udržuje pozici druhého nejprodávanějšího piva za Gambrinusem,“ uvedl. Pivovar v roce 2000 zavedl licenční výrobu v zahraničí. Ve slovenském pivovaru Velký Šariš vyrobil prvních 21 000 hl. Vedle Slovenska byly v roce 2000 významnými vývozními teritorii USA, Kanada a Rusko. Celá skupina, která byla největším českým exportérem piva, zvýšila meziročně prodej piva v zahraničí o 29,2 % na 323 tisíc hl. Odborníci soudili, že důvody, proč Radegastu nerostl export, mohou být: malý zájem o pivo a neochota investovat do podpory prodeje v zahraničí.
Celkem 40 miliónů Kč vynaložil Radegast v roce 2001 proti 60 miliónům Kč v roce 2000 do systému čištění dešťových vod a modernizace kvašení a zrání piva. Na jaře 2001 přistoupil pivovar, stejně jako celá skupina, k obměně etiket.
Východoslovenský pivovar Velký Šariš, který patřil SAB od června 2001 vyráběl pivo Velkopopovický kozel místo dosud produkovaného Radegastu. Rozhodnutí bylo podle tiskového mluvčího Prazdroje Jaroslava Pompa logické. Přepravní náklady při dovozu Radegastu z Nošovic jsou nižší než jeho výroba na Slovensku.
Lídrem severomoravského trhu s pivem zůstává pěnivý mok z Nošovic: piva Radegast a Klasik si v regionu držela čtyřicetiprocentní podíl na trhu. Obavy pivařů z toho, že po fúzi pivovaru s Prazdrojem pod vlajkou SAB vytlačí nošovickou produkci plzeňské pivo, se nepotvrzovaly. Jihoafričané po převzetí největší domácí pivovarnické skupiny prohlásili, že se známka Prazdroj stane „vlajkovou lodí“ celého jejich nadnárodního uskupení. Pivovarům Nošovice a Velké Popovice, jež byly součástí Prazdroje, přisoudili roli regionálního charakteru. Přesto byl Radegast druhou nejprodávanější značkou piva v celé republice. Točil se ve více než třetině tuzemských hospod a restaurací, prodávalo jej 55 % obchodů. „Hlavními konkurenty Radegastu jsou některé regionální značky, jejichž podíl je však nižší než 10 %,“ uvedl Michal Kačena, manažer Prazdroje pro vnější vztahy. Podle Kačeny rostl v roce 2001 také export nošovického pivovaru, který stoupl o 49 % (rostl tedy nejrychleji ze všech tří značek plzeňské skupiny), vyvážel se ho však jen zlomek ve srovnání s exportem Prazdroje a dokonce i Velkopopovického Kozla se v zahraničí vypilo třikrát víc než Radegastu. Domácí odbyt Nošovic šel v roce 2001 mírně dolů: „Podepsal se na tom především nižší prodej levnějšího piva Klasik a také horší počasí ve srovnání s loňským rokem,“ řekl Kačena. Oteplení v červenci 2001 se však na žízni pivařů a odbytu nošovického piva okamžitě projevilo: „Obě nošovické značky zaznamenaly ve srovnání s loňským červencem růst,“ dodal mluvčí. Přitom některé kroky nošovických obchodníků pivaře mátly: „Známá etiketa nošovického piva se změnila, marně jsem v obchodě hledal starého Radegasta na lahvi a dost mi trvalo, než mi došlo, že se pod novým obrázkem skrývá mé oblíbené pivo,“ postěžoval si jeden z ostravských pivařů. „Značka Radegast teď prochází obdobím proměny, jejím cílem je definování nové pozice v portfoliu skupiny Prazdroje, které povede ke zvýšení atraktivity pro nové konzumenty nejen na Moravě,“ vysvětlil Kačena, podle něhož by měl Radegast symbolizovat „svobodomyslnost, spontánnost, optimismus a chuť prožít vše naplno“. „Potřeba inovovat tradiční etikety vyplynula i z průzkumu mezi konzumenty,“ řekl Kačena, podle něhož byli spotřebitelé s novou podobou pohanského boha na nošovických lahvích spokojeni.
Čistý zisk 258,987 miliónu Kč zaznamenal pivovar v roce 2001. Proti roku 2000 si výrobce druhého nejprodávanějšího českého piva polepšil o 20 %. V roce 2000 měl totiž zisk 209,268 miliónu, zatímco v roce 1999 skončil s prodělkem 105 miliónů korun.Výkony společnosti v roce 2001 meziročně vzrostly o 0,3 % na 2,03 miliardy Kč. Na celkových pasivech 2,949 miliardy se vlastní kapitál podílel částkou 1,789 miliardy korun. Cizí zdroje 1,087 miliardy zahrnovaly bankovní úvěry 127,389 miliónu korun. Základní kapitál činil 794,320 miliónu Kč. Pivovar v roce 2001 vyrobil 1,902 miliónu hl piva, což proti roku 2000 znamenalo pokles o 8,4 % a zároveň nejnižší výrobu od roku 1998. Export značky Radegast ale současně vzrostl na 40 436 hl, což ve srovnání s rokem 2000 byl nárůst o 39 %. Konsolidovaný čistý zisk skupiny Radegast v roce 2001 činil 366,6 miliónu, když o rok dříve byl 334,2 miliónu Kč. Vzrostly také konsolidované tržby na 2,78 miliardy z 2,69 miliardy korun. Do skupiny patřily stoprocentně podnik Radegast Slovakia a Pivovar Velké Popovice, kde měl Radegast 84,2 % akcí. Kromě toho vlastnil podíly ve společnosti Park Golf Club a ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském.
Pivovar zaznamenal v prvním čtvrtletí 2002 více než dvojnásobný meziroční pokles čistého zisku na 20,3 milionu z 44,3 milionu korun. Tržby vzrostly o 19 % na 534 milionů
Radegast. Jedna z nejmladších značek piv, která se vyšvihla mezi nejpopulárnější piva v zemi. Na jaře 2002 na něj někteří pivaři nadávali, jiní ho naopak vlastenecky bránili. Dva frýdecko-místečtí vyznavači piva se obrátili na redakci deníku Dnes se stížností: Pivo Radegast se podle nich v posledních měsících zhoršilo. „Když piju v hospodě nošovické pivo, mám druhý den průjem. Už to trvá dlouho. Několik měsíců,“ řekl Marek Häusler, který proto v poslední době už raději vyhledává podniky s jinou značkou. Jeho žena dodala, že o průjmu z Radegastu zaslechla diskutovat cestující v městském autobuse. Vojtěch Barson z Frýdku-Místku má podobné zkušenosti. „Zdá se mi, že se Radegast změnil k horšímu. Mám z něj v poslední době průjem, stejně jako někteří kolegové.“ Stejné problémy popisuje i řidič Zdeněk Pliska z Kopřivnice. „Zrovna v pátek jsem si dal čtyři desetistupňová piva a druhý den jsem proseděl na záchodě,“ tvrdil a dodal, že nyní už na nošovickou desítku chodí do své oblíbené restaurace s rizikem, že bude mít zřejmě druhý den střevní problémy. Jiní oslovení pivaři ale tvrdili, že nezaznamenali u Radegastu žádnou změnu. „Včera jsem jich měl opravdu dost, ale žádné problémy,“ řekl Tomáš Kuchař z Václavovic. Také stálý návštěvník ostravské restaurace U Křížánků v Ostravě, který však nechtěl zveřejnit celé jméno, si na Radegast nestěžoval. „Spíš záleží na tom, jak pivo ten který hospodský natočí,“ řekl pivař František. Šéfové nošovického pivovaru reagovali na připomínky konzumentů překvapeně. „Máme zrovna tolik radostí či starostí jako jakýkoliv jiný pivovar u nás. Ale nevěřím, že někdo z konkurentů registruje tak málo stížností na kvalitu jako my,“ řekl manažer závodu Ivo Kaňák. Dodal, že Radegast používá špičkovou technologii a soustavně zdokonaluje výrobní postupy a kázeň. „Nemůžeme si pokles kvality dovolit, konkurence je příliš silná.“ Mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp, do jehož skupiny nošovický pivovar patřil, popřel, že by Radegast v poslední době měnil zavedené výrobní postupy. „Výrobní proces a suroviny jsou na nejvyšší úrovni. Pivo Radegast se vyrábí naprosto stejně, všechny várky jsou podrobně analyzovány v laboratořích a procházejí pravidelnými degustačními kontrolami,“ řekl Pomp. Uvedl, že obchodní zástupci ani pracovníci oddělení kvality nezaznamenali v poslední době ani reklamace, ani stížnosti spotřebitelů. Pomp dodal, že odbyt piva Radegast se naopak zvýšil, takže se nezdálo, že by se od něj zákazníci odvraceli.„Domnívám se, že se jedná o šíření falešné poplašné zprávy,“ řekl mluvčí k názorům frýdecko-místeckých pivařů.
Zaměstnanci Radegastu mohli od prvního května 2002 v podnikovém klubu pít pivo zadarmo. Na čepu v klubu, který byl otevřen v době od čtrnácti do osmnácti hodin, byla piva Pilsner Urquell 12, Gambrinus 10, Radegast 12 a nealkoholický Birell. „Lidé byli zpočátku spíše ostýchaví, pak zvědaví a druhý den už to v klubu hučelo jako v úle,“ řekl mluvčí Prazdroje Jaroslav Pomp. Počet vypitých piv nebyl limitován, ale opilost se netolerovala.
Radegast ve vedrech června 2002 vyexpedoval 15 000 hl piva, což bylo množství, které uvaří malý pivovar za rok.
Více než milion hektolitrů piva prodal pivovar za prvních šest měsíců roku 2002. V meziročním srovnání to znamenal nárůst o 11 %, přičemž prodej v zahraničí stoupl o 57,5 %, řekl 15.července 2002 mluvčí skupiny Jaroslav Pomp. Radegast si tak upevnil pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR i v rámci skupiny Prazdroje. Prodej značky Radegast Birell, jediného nealkoholického piva v portfóliu skupiny Prazdroje, se ve sledovaném období zvýšil o 32,4 %.
Dynamický nárůst vykazal na trhu nealkoholického piva na Slovensku prodej značky Radegast Birell – od srpna 2001 do července 2002 se zvýšil o více než 200 %. Jeho tržní podíl na Slovensku činil více než 26 %, řekl v září 2002 Alexej Bechtin z Prazdroje. „Radegast Birell je na slovenském trhu jedničkou mezi importovanými pivy a číslo dvě na trhu nealkoholických piv za domácím producentem Heineken Slovensko s jeho pivem Zlatý bažant nealkoholické,“dodal. Růst prodejů na Slovensku přitom podle Bechtina zaznamenal v posledním období většina hlavních nealko značek, kam patří také Clausthaler a Budvar Alcohol- Free. Dominantní nealko Zlatý bažant ovládal přes 60 % trhu. Distribuci Radegastu Birell na Slovensku zajišťoval Pivovar Šariš.
Investoři dne 30.9.2002 naposledy kupovali nebo prodávali akcie společnosti Pivovar Radegast a.s. na pražské burze. Komise pro správní řízení burzy totiž Pivovar Radegast vyloučila s platností od 1. října z vedlejšího trhu. Důvodem vyloučení emise z obchodování bylo zrušení společnosti bez likvidace sloučením se společností Plzeňský Prazdroj, vysvětlila burza.
Radegast měl v Moravskoslezském regionu neotřesitelnou pozici v množství vyrobeného piva. „Celkově se dá říci, že se značce Radegast daří, je to prototyp moderního, výkonného, ekologického pivovaru, který jako první v ČR splnil přísné normy,“ chlubil se Alexej Bechtin z a.s.Plzeňský Prazdroj. Manažeři pivovaru dodali, že Radegast z 90 % prodal pivo právě na Moravě, nejvíce v Moravskoslezském kraji. „Pociťujeme, že obliba našeho piva a takzvaný patriotismus k Radegastu je v kraji mnohem větší, než s jakým se setkávají pivovary v Čechách,“ řekl manažer Radegastu.
Až o 13 % vzrostl v roce 2002 meziročně výstav piva v pivovaru, který byl součástí Prazdroje. V roce 2002 se v Nošovicích vyrobilo 2 mil. 155 tisíc hl zlatého moku, což bylo o 5 % více, než předpokládal plán. „V posledních dvanácti měsících jsme se v rámci skupiny odrazili a Radegast se začal opět prosazovat na trhu. Kromě značky Radegast se v Nošovicích vyráběl také sudový gambrinus, jehož roční výstav 360 000 hl. Výrazně se zvýšil zájem o nealkoholické pivo Birell, jehož se v ČR a na Slovensku v minulém roce prodalo 100 000 hl. Nošovické pivo začali od jara 2003 hospodští čepovat do zbrusu nových sklenic. Zavedení nového firemního skla bylo součástí velké reklamní kampaně na pivo z Nošovic, kterou právě rozjel vlastník pivovaru, Prazdroj. Nové sklenice na Radegast byly silné, robustní a bez tradičního potisku. Nápis Radegast a logo pivovaru měly podobu vystouplého reliéfu. „Nové sklo jsme vyvíjeli přes dva roky,“ řekla v březnu 2003 Simona Brabcová, která měla v Prazdroji na starosti značku Radegast. Podle ní byly nové sklenice levnější, trvanlivější a lépe uchovaly teplotu piva a pěnu. „I když jsou silnostěnné sklenice těžší do ruky, hospodským se líbily. Když jsme je testovali, výčepní tvrdili: Jsou tak sexy, že tu větší zátěž sneseme,“ prohlásila manažerka. Nošovický Radegast byl v roce 2002 po Gambrinusu z Prazdroje druhým nejprodávanějším pivem na trhu. Oblíbený byl především na Moravě, Gambrinus zase kraloval mezi pivaři v Čechách. „Češi dávají přednost méně hořkému pivu, Moravanům hořkost tolik nevadí,“ tvrdila Brabcová. Obchodníci z Prazdroje se snažili, aby si obě firemní značky nekonkurovaly, a tak se o expanzi nošovického piva do Čech a plzeňského na Moravu ani nepokoušeli. Na druhou stranu – Gambrinus se od roku 2001 vařil kromě Plzně i v Nošovicích (za poslední rok činil jednu šestinu z celkového nošovického výstavu), zatímco kdysi tradiční nošovické pivo Klasik se již vyrábělo nejen v pivovaru Velké Popovice, ale začali ho vařit také v Městském pivovaru Platan v Protivíně.
Radegast bodoval v červenci 2003 jako jediný český pivovar na potravinářské přehlídce Monde Selection v belgickém Bruselu. V konkurenci 900 nápojářských firem z celého světa získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Odborná porota mezinárodního institutu pro kvalitu Monde Selection udělila zlaté medaile pivům Radegast Original a Premium, nealkoholické pivo Birell získalo ve své kategorii stříbro. „I to byl velký úspěch, zlatá medaile nebyla v kategorii nealkoholických piv udělena vůbec,“ řekl manažer Radegastu Ivo Kaňák. Své výrobky do soutěže přihlásily pivovary ze 37 zemí všech kontinentů. Vedení Radegastu si úspěchu velmi cenilo. „V minulosti jsme účast na těchto akcích trochu podceňovali, pak jsme si ale dali za cíl uspět alespoň na třech významných soutěžích, a to se povedlo,“ pochvaloval si šéf Radegastu.
Pivovar měl i v roce 2003 vlastní sladovnu, která ročně spotřebovala asi 32 tisíc tun ječmene. Nakupoval ho většinou na severní Moravě a ve Slezsku.
Od 18.8.do 30.9.2003 pivovar realizoval spotřebitelskou hru Velký Lov. Pivaři hledali pod víčky piva symboly různých dárků a 5 stejných poté odeslali.
Velký den Radegastu k oslavě konce léta připravila pro všechny své příznivce a návštěvníky společnost Plzeňský Prazdroj – pivovar Radegast již na 20.9.2003. Pivovar, kde byla první várka piva uvařena v prosinci 1970, se po třiatřiceti letech poprvé zcela otevřel pro nejširší veřejnost i s bohatým doprovodným programem. „Piva je dost, určitě chybět nebude,“zval všechny manažer společnosti Ivo Kaňák. Již od deseti hodin dopoledne byl pro celé rodiny připraven kulturní program, v němž kromě známých domácích skupin a souborů vystoupili i Ilona Csáková a Martin Maxa. Zájemci si mohli prohlédnout vojenská historická vozidla, známou tatrovku Karla Lopraise, zhlédnout ukázku práce psovodů, či pouliční show chůdového divadla. Připraveny byly i soutěže o největšího jedlíka, karaoke show a další zábavné soutěže pro děti i dospělé. Kdo chtěl vidět, kde se jeho oblíbené pivo vaří, mohl absolvovat exkurzi po nejzajímavějších provozech. Až do areálu pivovaru v Nošovicích mohli zájemci přijet historickým parním vlakem, který odjížděl z Ostravy – hlavního nádraží již v 7 hodin 40 minut ráno a po celý den pak bude pravidelně jezdil z Frýdku-Místku do Nošovic a zpět.
Za kvalitu piva v pivovaru od prosince 2003 ručil nový sládek. Stal se jím jedenatřicetiletý absolvent Vysoké školy chemickotechnologické, oboru pivovarství a sladařství Petr Kwaczek, který do Radegastu nastoupil před sedmi lety jako technolog výroby. Vystřídal tak dosavadního sládka Jozefa Špirka, který odešel do pivovaru ve Velkých Popovicích.
Ačkoli to znělo neuvěřitelně, roční objem piva vyrobeného v pivovaru by mohl zaplnit zhruba 400 bazénů, jaký hodlalo v roce 2004 v aquaparku u Olešné postavit město Frýdek-Místek. Jenomže napouštět pivem bazény by přece byl těžký hřích. A zvláště pivem nošovickým, které v poslední době sklízelo úspěchy doma i v zahraničí. Prestižní první a druhé ceny byly v americkém Aspenu (World Beer Cup 2002) uděleny nošovickému světlému ležáku, výčepní světlé desítce i nealkoholickému Birellu, prvním místem, Zlatým pohárem Pivexu – Pivo 2003, byl oceněn světlý ležák Radegast Premium v Brně, první ceny z Bruselu (soutěž 42nd World Selection 2003 of Beers) putovaly do Nošovic pro Original a Premium, druhá cena pro Birell. „Při zachování technologických postupů, které jsou neměnné desítky let, se v udělených oceněních odráží práce našich odborníků a všech lidí ve výrobě i kontrole,“ poznamenal v prosinci 2003 Petr Kwaczek, nový sládek (oficiálně manažer výroby). Bylo mu dvaatřicet let a v pivovaru v Nošovicích pracoval už osmým rokem. „Hořkost, která je pro české pivo typická, tomuto nápoji dodávají chmel a chmelové výrobky. Naše pivo je charakteristické výraznou hořkostí, která je dána vyšším chmelením, než je obvyklé u jiných pivovarů, dále plnou chutí, dobrým řízem a pěnivostí. Hořká chuť je pro Radegast tak charakteristická, že ji chceme udržet, přestože chmel je jednou z nejdražších surovin při výrobě piva a s tím jsou spojené vyšší výrobní náklady,“ řekl šéf výroby. Může mít pak sládek po dni stráveném v provozech pivovaru ještě večer chuť dát si zlatavý pěnivý mok doma nebo v restauraci? „Pivo kontrolujeme v každé fázi výroby. Při řízených degustacích nebo kontrolách po hlavním kvašení se samozřejmě pije malé množství. V práci jsem do večera, a když pak přijdu domů, rád si dám pivo po večeři. V pohodě lépe chutná. A také si rád dám čepované o víkendu, třeba s kamarády na bowlingu,“ přiznal. „Pivo nesmí chybět ani na Silvestra. Samozřejmě nepohrdnu šampaňským nebo kvalitním vínem, ale pivu dávám přednost,“ dodal.
Pivovar zatím o výrobě silnějšího ležáku neuvažoval. „My se spíše snažíme zvyšovat výstav už zaběhaných piv plzeňského pivovaru, s nímž jsme spojení,“ řekl sládak Petr Kwaczek. „Proto kromě Gambrinusu a Primusu jsme v prosinci uvařili v Nošovicích první várky Velkopopovického Kozla,“ řekl sládek a dodal, že „Kozel“ uvařený v kraji půjde poprvé do restaurací a hospod na Moravě v lednu 2004, až v tancích na výrobu ležáku uzraje.
V roce 2003 byla ukončena výroba piva Klasik a přesunuta do Protivína.
Pivovar získal ve čtyřech prestižních degustačních soutěžích v roce 2003 hned šest ocenění, z toho tři zlaté, dvě stříbrné a jedno bronzové. Kvalitu jeho piva ocenili i odborníci v Bruselu na prestižní soutěži Monde Selection 2003, odkud si Radegast odvezl hned tři medaile – zlatou pro značku Premium a Original a stříbrnou pro nealkoholické pivo Birell. Zisk dvou zlatých medailí v konkurenci 130 značek od 37 výrobců piva z celého světa bylo pro ocenění kvality piva z Moravy velký úspěch. “ Radost nám udělal také Zlatý pohár Pivex 2003 pro Radegast Premium a stejně tak stříbrná pozice v soutěži České pivo 2003 v kategorii ležáků pro Radegast Premium. Úspěchem bylo i třetí místo v soutěži oblíbenosti konzumentů Pivo roku 2003. Ve zmíněných degustačních soutěžích chtěl Radegast snažit získat ocenění také v letošním roce,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. Získaná ocenění znamenaly pro pivovar a jeho zaměstnance ohromný úspěch. “ V posledních třech letech, kdy se systematicky zúčastňujeme nejprestižnějších degustačních soutěží, Radegast vyhrává doma i v zahraničí. Je to potvrzení, že investice do rozvoje a modernizace technologií přinášejí své ovoce. Každý takový úspěch je pro zaměstnance nejen pohlazením a povzbuzením, ale i signálem, že jejich práce je vedle preferencí konzumentů vysoce hodnocena i odborníky a profesionály. Pro značku i její rozvoj je to velmi důležitý okamžik,“ uvedl Kaňák. Úspěchy pivovaru podle Kaňáka spočívaly hlavně v lidech, týmové práci a vysoké kvalifikaci zaměstnanců. “ Jejich zaujetí, tvořivost, rozsah znalostí a loajalita k vyráběným značkám a firmě jsou mnohem důležitější než technologie, se kterou pracují. Ve světě najdeme spoustu příkladů potvrzujících, že technická úroveň pivovaru není to nejdůležitější pro jeho úspěch,“ poznamenal Kaňák. Řadou unikátních ekologických projektů přispěl v roce 2003 pivovar i ke zkrášlení okolí – chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Pokud by se pivo značky Radegast vyrobené v fiskálním roce 2003 všechno stočilo do sudů a ty se postavily to řady, vytvořily by sudy kolonu odpovídající vzdálenosti z Nošovic až do Říma. Piva značky Radegast se v roce 2003 prodalo 1,188 milionu hektolitrů. „Pokud by se toto množství stočilo do lahví a ty se postavily na sebe, tak za šest let budeme na Měsíci,“ ilustroval objem ročního výstavu piva značky Radegast Dušan Holý, šéf prodeje na Moravě. Celkem pivovar vyrobil za uplynulý rok 2,234 miliónu hektolitrů piva osmi značek. To představovalo meziroční nárůst o 3,6 %. Nákladem 13 miliónů korun modernizoval pivovar provoz své sladovny. Ta byla v roce 2004 druhou největší v republice )s roční produkcí 27 000 tun sladu. Šlo o nejvýznamnější investici pivovaru v uplynulém finančním roce, který ve skupině skončil 31. března 2004. „Vylepšili jsme chlazení klíčícího ječmene, což dovolí stabilizovat kvalitu sladu i v horkých letních dnech s příznivým dopadem na jakost piva,“ vysvětlil Petr Kwaczek, manažer výroby pivovaru.
Pivovar ve fiskálním roce, který v souladu s praxí mateřské společnosti SABMiller začal 1.dubnem 2004 a končil 31.března 2005, plánoval investovat do technologií 76 miliónů korun. Jak řekl manažer závodu Ivo Kaňák, rozvojové záměry se týkaly především dokončení modernizace varny, která začala již v roce 2003, a výroby páry. Blížící se vstup ČR do EU by pro pivovary neměl přinést výraznější změny. „Žádný šok české pivovarnictví neočekává, ani náraz nebo vliv na cenu piva,“ řekl tiskový mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. „Přínosem pro nás bude, že do EU vstupují i Polsko a Maďarsko. V Polsku totiž máme určité zábrany v tarifech a v Maďarsku v kvótách. To padne a otevře se tak větší prostor pro vývoz. Kapacity máme dostatečné,“ dodal. Druhý největší pivovar v ČR, který byl součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, měl nejvíce odběratelů právě na severní Moravě a ve Slezsku, ale i v Praze. Na tuzemském pivním trhu se značka Radegast zařadila na druhé místo hned za Gambrinus. Již tradičně se zvyšil zájem o dvanáctku. Největší zvýšení prodeje – téměř o pětinu – však zaznamenal Radegast Birell, který byl nejprodávanějším nealkoholickým pivem v ČR. “ Soustředíme se na větší prosazení nealkoholického piva Birell u nás i v zahraničí, což byylo v souladu se změnami spotřebitelského chování konzumentů i změnou životního stylu,“ uvedl manažer pivovaru Ivo Kaňák. V lednu 2004 zahájil pivovar licenční výrobu piva Velkopopovický kozel. Nošovičtí počítali s tím, že této značky v roce 2004 uvaří zhruba dvě stě tisíc hektolitrů. Licenční výroba značky Gambrinus se v Nošovicích udržela na dosavadní úrovni 400 000 hl.
Světlé výčepní pivo Radegast Original získalo bronz v nejprestižnější světové degustační soutěži World Beer Cup 2004 v kategorii piv českého typu. Letošního 5. ročníku v San Diegu v Kalifornii se zúčastnilo 1566 značek piv od 393 pivovarů ze 40 zemí. Pivovar není v této světové soutěži s dvouletým cyklem žádným nováčkem. Účastnil se už jejího prvního ročníku v roce 1996 v USA ve Vailu. Již podeváté se na Prvního máje roku 2004 otevřely brány pivovaru pro všechny skalní návštěvníky, příznivce a přátele, kteří si v rámci již tradičního dne otevřených dveří mohli prohlédnout, kde a jak se jejich oblíbený nápoj vaří. Součástí exkurzí byla ochutnávka piva značek skupiny Plzeňský Prazdroj včetně tmavého Kozla.“Zavítalo k nám více než pět set návštěvníků a v parném dni šlo pivo hodně na odbyt,“potvrdila Jana Ryzáková, která měla exkurze v Radegastu na starosti. Velkému zájmu se těšila i doprovodná výstava fotbalových záběrů fotografa Aleše Krecla.
Poznávat krajinu a přitom konzumovat oblíbený chmelový nápoj mohli cykloturisté v Moravskoslezském kraji od 28.června 2004 již na třech „pivních“ cyklotrasách. Stezky byly nenáročné a samozřejmě vedly kolem řady restauračních zařízení. Nejnovější byla nazvána „Trojmezí Radegast CykloTrack“ a vedla nepříliš frekventovanou částí Beskyd. Cyklisty zavedla až na nejvýchodnější místo České republiky. Nošovický pivovar restaurace kolem tras zásoboval také nealkoholickým pivem.
Ze 43. ročníku mezinárodní soutěže kvality Monde Selection 2004 v Amsterdamu přivezl pivovar v červnu 2004 hned tři medaile. Zlatou získalo pivo Radegast Premium, stříbrnou Radegast Original a také nealkoholický Radegast Birell. Pivovar v Polsku neprodával. “ Radegast v Polsku neprodáváme, a to z rozhodnutí sesterské společnosti Kompania Piwowarska, která byla stejně jako Plzeňský Prazdroj součástí pivovarské společnosti SABMiller,“ řekla v červenci 2004 Kateřina Louw z tiskového oddělení Prazdroje.
Pivovar zvýšil v prvních pěti měsících roku 2004 prodej nealkoholického piva Radegast Birrel o 30 % nad plán. „Zvyšování prodeje pokračovalo i v letních měsících,“ řekl v srpnu 2004 Alexandr Bechtin, mluvčí Prazdroje.
Neuvěřitelných 14 000 návštěvníků zavítalo během dne 18.září 2004 do Nošovic, kde probíhal Radegast den. Zdejší pivovar se tak rozhodl po dobrých zkušenostech z úspěšného prvního ročníku v roce 2003 oslavou konce léta založit pro příznivce dobrého piva a dobré zábavy novou tradici. Radegast tak v roce 2004 do své bašty přilákal ještě o pět tisíc návštěvníků více než v předchozím roce. “ Slyšte, slyšte, bůh Radegast dnes naděluje,“ ozývalo se každou chvíli bubnování bubeníků a průvod zbrojnošů ve středověkých kostýmech neustále přiváděl před brány pivovaru do “ země Radegast, země hojnosti a her, kde rostou klobásy a buřty na stromech a pivo teče potokem“ další a další zájemce.
Nejprodávanější pivo na severní Moravě a ve Slezsku, nošovický Radegast, začali objevovat Maďaři. Radegast se totiž už od podzimu 2004 vařil také v maďarské Budapešti. „Pivo Radegast Klasik začal v roce 2004 v licenci vařit budapešťský pivovar Dreher, který také patřil do naší pivovarnické skupiny. Je to vůbec největší pivovar v Maďarsku,“ řekl Jan Hlaváček, který měl ve skupině Prazdroje na starosti právě výrobu českého piva v zahraničí. „Značku Klasik jsme pro Maďarsko vybrali, protože jsme tu potřebovali obsadit segment levnějšího piva, což právě Klasik představuje. Na trh se v tomto oboru tlačila německá konkurence, které chceme čelit právě Radegastem,“ vysvětlil Hlaváček. Budapešťský pivovar Dreher ovšem nevyráběl jen licenční Radegast, který měl i v budoucnu zůstat jen zlomkem jeho celkové produkce. Podle Jana Hlaváčka byl licenční maďarský Radegast – stejně jako ostatní licenční piva, která vařil Prazdroj v zahraničí – k nerozeznání od svého nošovického originálu. „Výrobu v zahraničí vždy hlídají čeští sládci, takže chuť licenčního piva od domácího vůbec nerozeznáte,“ ujišťoval pivovarnický manažer.
V roce 2004 si produkcí 2,156 milionu hl udržel pozici druhého největšího pivovaru v ČR. Téměř pětasedmdesát procent z celkové výroby se jej prodalo na severní Moravě.
Kdo si spustil při prohlídce nošovického pivovaru informační panel, promluvil k němu bůh Radegast za dunění zvonů. Bez tajemné postavy boha hojnosti a pohostinnosti by možná druhý největší pivovar v zemi nebyl tak úspěšný. Když totiž v druhé polovině šedesátých let vznikal, o jeho jménu a názvu nového piva nebylo ještě zdaleka rozhodnuto. A nevymysleli ho manažeři či důležití lidé na krajském sekretariátu strany. V jakési veřejné soutěži ho nakonec navrhli sami obyvatelé kraje. „Právě postava Radegasta je pro zdejší lidi velmi hmatatelná a díky poutnímu místu i živá,“ řekla v únoru 2005 manažerka služeb pivovaru Danuše Ernestová. Pivovar se v poslední době na tento symbol pohostinnosti hodně upjal, o čemž svědčilo například i to, že v roce 1998 financoval výrobu kopie sochy Albína Poláška, která nahradila tu původní. „Je to symbol piva, které vyrábíme, a tak jsme i instalovali ve vestibulu pivovaru maketu Radegasta, která ležela ve skladu po filmařích. Oprášili jsme ji a před dvěma lety jsme jí vyrobili i jakousi rakvičku-obal, abychom maketu při přepravě nepoškodili,“ řekla Danuše Ernestová. Dodala, že symbol Radegasta je pro zaměstnance a tisíce lidí, kteří pijí pivo Radegast, především srdcovou a citovou záležitostí. „Tady nejsou lidé tak zmlsaní a například akce, které nám tato postava boha zaštiťuje, navštěvuje stále více lidí,“ řekla manažerka s tím, že v roce 2005 chtěli organizátoři letních dnů s pivovarem ještě více vsadit na postavu pohanského boha. „Měly by mít jakýsi staroslovanský nádech.“ Svůj citový vztah k soše pohanského boha a Beskydám nezastírá ani ředitel pivovaru Ivo Kaňák. „V Beskydech, v překrásném údolí Šance a Řečice jsem prožil své dětství. Mám tu kořeny, znám tu kdejaký kopec a jsem velký patriot těchto hor a tohoto kraje,“ přiznal. „A Beskydy jsou kolem mne vlastně stále. Když jsem doma, dívám se na Lysou horu a v pivovaru jsem zase pod dohledem všudypřítomného Radegasta,“ řekl s nadsázkou. Kaňák mínil, že Radegast je velkým symbolem tužeb prostých lidí. „A je moc dobře, že se jméno tohoto boha stalo jménem značky piva. Pomáhají si navzájem,“ řekl ředitel pivovaru s tím, že celý jeho profesní život je vlastně spojený s Radegastem a že je připravený leccos užitečného pro něj ještě udělat.
Hned dvě ocenění si přivezl pivovar ze 13. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex. Z dvaadvaceti značek světlých ležáků získal Radegast Premium bronzové umístění a Radegast Original dostal „Certifikát kvality“. Celkem se do soutěže přihlásilo 23 pivovarů se 40 značkami piv.
Tuzemští pivaři neztráceli ani v roce 2005 zájem o levné láhvové pivo Klasik z portfolia Prazdroje. Jeho prodej byl stabilní od roku 1999. Jeho roční výstav činil přibližně 600 000 hl a na celkovém výstavu se podílelo šesti procenty. Podíl Klasiku v tuzemské maloobchodní síti byl kolem devíti procent. Levné pivo se pod názvem Radegast Klasik začalo vyrábět před sedmi lety v nošovickém pivovaru podle receptury, kterou vymysleli zdejší sládkové. Kvůli vysokým nákladům na dopravu se od roku 2004 už jen jako Klasik vyrábělo ve všech pivovarech Prazdroje a na smlouvu i v protivínském pivovaru. Klasik dobře plnil svou roli v segmentu levných piv, jeho prodeje neklesal.
Nealkoholické pivo Radegast Birell, bylo nejprodávanějším nealkoholickým pivem na českém trhu a jeho výstav každoročně stoupal. „Na domácím trhu dnes tvoří birell 70 % všech prodaných nealkoholických piv. Jen ve srovnání s rokem 2003 se zvýšil jeho prodej o dalších 6 %,“ uvedl v dubnu 2005 mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. Rekordní nárůst zaznamenal především prodej jeho sudové varianty. Nejvíce se jej prodalo na severní Moravě, je však rozšířen po celé republice. Největší část exportu mířila na Slovensko, kde se po zlatém bažantovi stal dvojkou tamního trhu nealkoholických piv. „Rostoucí poptávka ze strany motorestů, restaurací, ale i pořadatelů fotbalových zápasů nás přesvědčuje o tom, že řidiči stále více respektují zpřísnění podmínek pro řízení motorových vozidel a požadují co nejkvalitnější náhradu svého oblíbeného nápoje,“ doplnil šéf prodeje Milan Gába. Radegast Birell poprvé uvařili nošovičtí pivovarníci v roce 1993 podle licence malého švýcarského pivovaru FGH Rheinfelden. Ten už v roce 2005 sice neexistoval, nealkoholický birell však stále sklízel úspěchy. V roce 2005 slavil pivovar 35 let od uvaření první várky piva.
Tři zlaté medaile si z mezinárodní soutěže kvality Monde Selection, která se konala na jaře 2005 v Bruselu, přivezla značka Radegast. Nejvyšší ocenění získaly ležák Premium, světlé výčepní pivo Original a nealkoholický Birell. V kategorii piva se soutěže kvality zúčastnily pivovary ze 38 zemí světa.
Parní kotel za bezmála 10 miliónů korun, který uvedl pivovar Radegast do zkušebního provozu v březnu 2005, snižil výrobní náklady pivovaru. Zajistil i lepší plynulost výroby a neméně podstatný byl také jeho ekologický přínos. Ukázaly to již první dva měsíce provozu kotle, během nichž ušetřili v Nošovicích 135 tis. kubíků zemního plynu, tj. 751 tisíc korun, v porovnání se stejným obdobím roku 2004.
Dvanáctiprocentní meziroční nárůst prodeje nealkoholického piva Birell na více než 60 tisíc hektolitrů zaznamenal pivovar v prvním pololetí 2005.
Tři místa na Moravě o víkendu 10.-11.září 2005 patřily Radegastovi, což je nejen pohanský bůh, ale i patron nošovického pivovaru. Právě proto se stal hlavní postavou oslav třicátého pátého výročí uvaření první várky nošovického piva. Pivní slavnosti na Pustevnách, ve Zlíně a Olomouci konané pod názvem Radegastův rej byly být zábavou nejen pro pivaře, ale pro celou rodinu. V roce 2004 se akce konala poprvé a pouze na Pustevnách, a pro velkou návštěvnost se pořadatelé rozhodli oslavy rozšířit do dalších míst. „Značka Radegast slaví v letošním roce pětatřicet let od svého vzniku a takové kulaté výročí si zaslouží velkolepé oslavy. Zahájil je druhý ročník Radegastova letního reje, který byl zároveň pozvánkou na vyvrcholení oslav, kterými byl Velký Radegast den, konaný dne 17. září 2005 v pivovaru. Pro návštěvníky bylo připraveno vystoupení historických skupin, souborů lidových písní a tanců, koncert formace Kočko & Orchestr a zpěváka Dana Bárty. Oslavy ve Zlíně byly na parkovišti před Velkým kinem. Během dne se na obou místech uskutečnil Radegastův pětiboj o ceny, který obnášel hod míčkem do hlavy Radegast, opičí dráha s krýglem v ruce, kuželky s plechovkami, zdvihy 15litrového sudu za šedesát vteřin a přeskládání obsahu bedny.
Pětatřicet let od svého vzniku oslavil pivovar v Olomouci na Envelopě. Milovníci pěnivého moku mohli ochutnat speciální kvasnicový ležák. Doprovodný program zahrnoval kromě hudebních vystoupení i představení činnosti integrovaného záchranného systému, zajímavé atrakce a čtyřkolky.
Dlouholetý sládek a pivovarský manažer Jaromír Franzl, který „vynalezl“ nahořklou chuť piva Radegast, byl na Svatováclavské slavnosti českého piva dne 20.9. 2005 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. V roce 2005 již sedmaosmdesátiletý Jaromír Franzl působil v oboru pivovarnictví od roku 1942 a s nošovickým pivovarem spojil plodný závěr své profesní kariéry. Symbolicky vstoupil do síně slávy v roce, kdy pivovar, u jehož zrodu stál, oslavil pětatřicet let od svého založení.
Počasí příliš nepřálo Dni Radegasta 17.září 2005 v Nošovicích. Déšť odradil hodně návštěvníků, těch bylo znatelně méně než v roce 2004. Pořadatelé přitom připravili pestrý celodenní program tak, aby si v něm našly něco zajímavého všechny věkové kategorie.
Nový kreativní koncept doprovázený sloganem „Život je hořký. Bohudík“ podpořila značka Radegast mobilní venkovní kampaní na formátech mobilboard a cityboard v jedenáctce měst severní Moravy. Na téměř stovce vozů městské dopravy bylo např. využito pohybu dveří k naznačení přípitku dvou sklenic. Outdoorová reklama byla zároveň zastoupena nosiči formátu citylight na zastávkách v kampani využitých linek MHD.
Manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňak v listopadu 2005 řekl:
„* Počasí v létě příliš spotřebě piva nepřálo. Poznamená to letošní výsledky?
V prvním pololetí tohoto roku české a moravské pivovarství překonalo veškerá očekávání a zaznamenalo růst. Konečný výsledek ke konci roku bude na úrovni roku loňského, což je ale fantastický výsledek, protože dlouhodobé prognózy říkají, že výroba piva v České republice musí v budoucnu nutně poklesnout. Pokud jde o letošní výstav Pivovaru Radegast, bude se pohybovat kolem 2,1 mil. hektolitrů.
* Jaká je kapacita Pivovaru Radegast?
Pivovar investoval do technologických zařízení na zvýšení kapacity a stal se druhým největším producentem piva v republice. Dnes jsme schopni vyrábět 2 mil. 300 tisíc hektolitrů ročně.
* Nošovický pivovar letos slaví 35 let. Co bylo impulsem pro jeho výstavbu?
Podle pamětníků to hodně ovlivnila událost z 13. na 14. dubna 1953. Tehdy byl poddolován pivovar v Karviné natolik, že musel být uzavřen. Bylo to v době intenzívní výstavby Havířova, Poruby, z Ostravska se budovalo ocelové srdce republiky a najednou vznikla nouze o pivo. Zabývala se tím i tehdejší československá vláda, bylo vytipováno pět míst a nakonec bylo v roce 1965 rozhodnuto, že pivovar bude postaven v podhůří Beskyd, na území Nošovic. Jedním z naprosto zásadních důvodů byla dostupnost skvělé vody z horské nádrže Morávka. První várka piva v novém pivovaru byla uvařena 3. prosince 1970.
* Používáte vodu z Morávky dosud?
Jistě. Občas se sice objevují informace, že tady máme studny, ale není to tak. Pořád používáme vodu z Morávky, která má kvalitu vody kojenecké. Ostatně objevují se i informace, že české pivovary používají chmel z dovozu. To se nošovického pivovaru nikdy netýkalo. Používáme výhradně chmel žatecký. A tím, že máme vlastní sladovnu, používáme vybraný sladovnický ječmen, zejména z Moravy. Ten nám dodávají pěstitelé podle toho, jaké odrůdy potřebujeme. Charakter piva Radegast se snažíme udržet tak, jak byl nastaven v 70. letech prvním sládkem Jaromírem Franzlem. Radegast je především regionální značkou a v tomto kraji žijí tvrdí lidé, zvyklí na tvrdou práci. Mají rádi hořké pivo. Odpovídá to jejich naturelu.
* V Nošovicích se ale vaří i další značky.
Vyrábíme sortiment osmi variant šesti značek z portfolia naší firmy Plzeňský Prazdroj. Každá má jasný senzorický profil, u těch licenčních naprosto shodný s tím, jak se vaří v domovském pivovaru. Radegast ale pro nás zůstává stěžejním. Na severní Moravě a ve Slezsku prodáváme 90 procent produkce značky Radegast. A přitom je tato značka druhou nejprodávanější na českém trhu, patří jí sedm procent celkového prodeje veškerého piva v ČR. O její kvalitě svědčí nejen podíl na trhu, ale i úspěchy v domácích a zahraničních soutěžích. Za poslední tři roky jsme získali devatenáct ocenění.
* Patříte vy osobně k těm, kdo drží Českou republiku průměrnou roční spotřebou piva 160 litrů na osobu na světové špičce?
Ve všední dny nemám čas zajít si do restaurace na čepované, takže si večer musím dát doma jedno dvě lahvová z lednice. Ale samozřejmě mám své oblíbené restaurace, kam si občas na dobře ošetřený radegast zajdu. Ovšem pokud mám možnost, nepiji jen naše piva, ale i konkurenční značky. A rád říkám, že kvalita českého piva obecně je velmi vysoká.“
V rámci organizačních změn ve všech závodech v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích propustil Prazdroj k poslednímu březnu 2006 necelých pět procent ze současných 2650 zaměstnanců. Šlo zejména o administrativní personál, pracovníky technické podpory a střední manažery; redukce se netýkala přímo výroby piva. Organizační změny zvýší výkonnost firmy, řekl mluvčí podniku Alexej Bechtin. „O redukcích v technickém úseku jsme rozhodli po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů,“ dodal. Firma tím naplnila mezinárodní pivovarnické standardy. Radegast ke dni 31.března 2006 propustil čtyřicet zaměstnanců. Pivovar zeštíhloval nevýrobní provozy a výpověď tak dostalo zhruba 40 zaměstnanců. „Po dlouhotrvající a důkladné analýze všech činností a procesů ve všech pivovarech Plzeňského Prazdroje se firma rozhodla provést organizační změnu v technickém úseku – ne přímo ve výrobě, ale hlavně v úseku technické a administrativní podpory, středního managementu. Tato změna přináší s sebou i určité snižování stavu zaměstnanců,“ uvedl tiskový mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.
„Jsme rádi, že konečně začalo jaro a že se konečně otevírají zahradní restaurace. Radegast je “ zahrádkové“ pivo,“ tvrdil v květnu 2006 Kaňák. Největší nárůst však zaznamenalo již několik let nealkoholické pivo Radegast Birell, které na domácím trhu tvořilo 70 % všech prodaných nealkoholických piv. Jen za rok 2005 dosáhl jeho výstav 170 000 hl a v posledních letech sbíralo v mezinárodních pivních soutěžích jedno ocenění za druhým. “ Nealkoholické pivo odráží současné trendy životního stylu a stále více lidí, a nejen motoristů, mu dnes díky jeho chuti, blízké klasickému pivu, dává přednost před limonádou nebo minerálkou,“ tvrdil manažer značky Radegast Milan Gába. Radegast Birell poprvé uvařili nošovičtí sládci v roce 1993 podle licence malého švýcarského pivovaru FGH Rheinfelden. Ten už sice neexistuje, nealkoholický birell však sklízel stále větší úspěchy. Nárůst jeho prodeje dosáhl během posledních dvanácti měsíců rekordních 18 %, sudová varianta dokonce 28 %.
Před několika lety manažeři pivovaru Pilsner Urquell schválili novou podobu etikety a znaku piva, na nichž ovšem bůh Radegast odvrátil zrak a hleděl někam mimo. Tak nějak nezúčastněně. Možná i proto začali manažeři pivovaru uvažovat o změně. „Na tenkém skle už nyní míří do restaurací Radegast otočený zpět k lidem,“ řekl v květnu 2006 manažer značky Radegast Milan Gába. Dodal však, že nepůjde o plošné otočení „boží“ hlavy na všech produktech pivovaru. „Novou podobu znaku piva zavedeme postupně. Je to spíše evoluce než revoluce. Například na deštnících v hospodských zahrádkách se lidé mohou setkat v současnosti se třemi, ale i čtyřmi podobami značky,“ řekl manažer. A proč vlastně pivovar opět po několika letech měnil podobu etikety a značky? „Necháváme si dělat průzkum. Některým se prostě nelíbí, že Radegast se v posledních letech dívá na etiketě a na sklenicích jinam. Myslím, že to vystihuje i povahu lidí na Moravě a ve Slezsku,“ řekl Milan Gába.
Dvanáctistupňový ležák Radegast Premium získal stříbrnou medaili na jedné z největších profesionálních pivních soutěží na světě Australian International Beer Award. Porota v Melbourne hodnotila celkem 969 soutěžních vzorků piva, které reprezentovaly 31 zemí. Australian International Beer Award byla založena v roce 1987. Odborná porota během osmidenní analýzy zkoumala v květnu 2006 chuťové vlastnosti, aroma, vzhled, styl i technickou kvalitu piva. Hodnotily také jeho balení. Nošovické pivo Radegast Premium na této soutěži zabodovalo potřetí za sebou – v roce 2005 získalo stříbro a roku 2004 rovněž bronz. V roce 2006 Radegast na australské soutěži pokořila značka Velkopopovický Kozel Medium, která získala stříbro.
Radegast Birell získal v australském Melbourne nejvyšší ocenění v kategorii nealkoholických piv mezinárodní pivní soutěže Australian International Beer Awards. Ocenění udělili odborní porotci těm nejlepším z celkového počtu 969 přihlášených pivních vzorků, které reprezentovaly 31 zemí světa. Již od počátku dubna 2006 probíhal proces odborného posuzování kvality soutěžních pivních vzorků, kterých bylo registrováno neuvěřitelných 969. Plody své práce vyslalo k odbornému mezinárodnímu posouzení 31 zemí včetně ČR. Mezi nealkoholickými pivy nejvyšší hodnocení získal Radegast Birell: „Jsme rádi, že se potvrdila pozice Radegastu Birell jako vysoce kvalitního nealkoholického piva i mimo domácí trh, v náročném mezinárodním srovnání s dalšími 30 zeměmi světa,“ uvedl Karel Kraus, manažer značky Radegast Birell.
Od poloviny června 2006, kdy udeřila vedra a také začalo mistrovství světa ve fotbale, expedoval Radegast k zákazníkům denně přes šest tisíc hektolitrů piva, což představovalo ve srovnání s běžnými měsíci nárůst přibližně o 30 %. “ Šestkrát se v těchto měsících pivovaru Radegast podařilo expedovat dokonce rekordních devět tisíc hektolitrů piva za den. K zákazníkům vyjede během dne z pivovaru až sto osmdesát nákladů s pivem, naproti tomu v zimě kolem šedesáti,“ uvedl šéf pivovaru Ivo Kaňák. Pivovar v horkých dnech léta 2006 vařil pivo na horní hranici své výrobní kapacity, která představovala 2,4 milionu hektolitrů piva za rok. “ V letních měsících funguje pivovar na čtyři směny a zaměstnáváme navíc šedesát brigádníků, zejména na pomocné práce,“ doplnil Kaňák.
Radegast den přitáhl dne 16.září 2006 do pivovaru tisíce návštěvníků. Akci přálo tentokrát i počasí. Pivovar uvařil 120 hl speciálního kvasnicového piva. Polovinu tvořil světlý kvasničák, druhá várka byla tmavá. V Nošovicích vyrostlo pohanské městečko, v němž siláci soutěžili v hodu kamenem anebo v běhu s kancem na zádech. Děti si mohly zašermovat se skutečnými šermíři, zastřílet si z luku anebo si vyzkoušet, jak se metají kameny. Zcela v pohanském duchu vědma předpovídala budoucnost, vykládala lidem karty anebo věštila z ruky. Přímo v areálu pivovaru vyrostla sportovní scéna, na níž se soutěžilo v šipkách, volejbalu nebo bungee runningu. Nabídka kulturních programů byla skvělá. Na dvou pódiích hráli Ivan Hlas, Jan Nedvěd, Jiří Schmitzer, Peter Nagy, Ivan Mládek, Pepa Streichl, Kuličky štěstí, potěšila i cimbálová muzika Šajtar. Děti si nenechaly ujít vystoupení populární Majdy z Kouzelné školky – herečky Magdalény Reifové. Pivo šlo v teplém počasí dobře na odbyt. Nechyběly bramboráky, opékané párky a další pochutiny v příjemných cenových relacích. Do akce se zapojili také místní živnostníci, takže spokojeni mohli být skutečně všichni.
Výroba piva značky Radegast v Nošovicích zajímala i turisty ze zahraničí, především z Polska a Německa. Do pivovaru v roce 2006 na exkurzi přicestovalo téměř 800 cizinců, což bylo v meziročním srovnání přibližně dvojnásobek, řekl Pavel Sobol ze zastupující mediální agentury. Celkový počet návštěvníků pivovaru se ve srovnání s rokem 2005 zvedl o pět procent na více než 5700 lidí. „Jsme jeden z mála pivovarů, který ukazuje výrobu piva v reálu. Pivovary stále častěji směřují k budování návštěvnických center mimo místa, kde se pivo skutečně vaří. Je to podstatně jednodušší cesta, ovšem rozhodně méně atraktivní,“ dodal v říjnu 2006 ředitel pivovaru Ivo Kaňák s tím, že Radegast chce pro další rok počet turistů dále navýšit. Exkurze proto začal pivovar více propagovat v informačních centrech a u poskytovatelů ubytovacích služeb. Podle Sobola souvisel vyšší zájem zahraničních turistů o návštěvu pivovaru spíše se zlepšením jejich informovanosti než s plánovanou stavbou evropské automobilky jihokorejské firmy Hyundai Motor Company, která měla vyrůst v sousedství pivovaru. „Návštěvnost hostů z ciziny stoupala už před oznámením o zahájení stavby,“ dodal. Provádění exkurzí měl v Radegastu dlouhou tradici. První pivní turisté navštívili pivovar začátkem 80. let 20. století. V roce 2006 měl pivovar šest průvodců, kteří prováděli milovníky piva šest dnů v týdnu. Stále častěji přitom hosté využívali možnosti přihlásit se na exkurzi formou on-line formuláře na stránkách www.radegast.cz. Za dvouhodinovou prohlídku pivovaru zpestřenou výkladem průvodce a dvěma třetinkami dvanáctistupňového piva zaplatil dospělý návštěvník 40 korun. Studenti a důchodci platili polovinu, abstinenti, děti a mládež do 18 let, kteří se museli obejít bez degustace piva, zaplatili desetikorunu.
Milovníci piva skupiny Prazdroje si od listopadu 2006 připlatili. Prazdroj totiž oznámil zvýšení cen sudového piva od 1. listopadu. Například půllitr ležáku Pilsner Urquell tak podražil o 1,40 koruny. Půllitr točených ležáků Gambrinus a Radegast zdražil o korunu, výčepní Gambrinus a Radegast byly dražší o 60 haléřů. U Velkopopovického kozla, který patřil také do skupiny Prazdroje, se ceny neměnily.
„Sprava pro generacyju, kera přyjdě po nas: barabi, buďtě pyšni na ten naš fajny kraj, bo inač vas budu chodiť v nocy strašiť. S hajcmanem v jedne pazuře a s klavesnicu v druhe.“ Tato slova napsal příštím generacím populární blogař Ostravak Ostravski a jeho vzkaz skončil v dřevěné truhle a zakopán na pozemku pivovaru spolu s poslední pivní lahví starého typu, která nedávno sjela z plnící velkokapacitní linky pivovaru. Pivovarníci se tak recesistickým pohřbíváním poslední lahve s dalšími vzkazy starosty obce, Karla Lopraise či záznamem udílení hudebních Andělů rozloučili s jednou etapou pivovaru a to podobou láhvového piva, jakou dodávali do prodejen v posledních jedenácti letech. Od konce dubna do července 2007 zmizely tyto lahve i z prodejen a nahradil je nové lahve typu gold. Lahví nového typu pivovar v první fázi potřeboval asi dvacet milionů. Životnost každé láhve je v průměru asi čtyři roky a za tu dobu se ji podaří naplnit až dvacetkrát. Hlavní manažer Ivo Kaňák řekl, že firma investovala dvanáct milionů do úprav plnicích linek a do zařízení, které více ochrání lahve před poškozením povrchu. „Miliony starých lahví nabízíme nyní pivovarům, které do nich stále plní,“ řekl Ivo Kaňák.
„O žádných úpravách cen se neuvažuje,“ řekl v červnu 2007 Pavel Sobol z agentury, která mediálně zastupovala pivovar. Naposledy pivovar zdražoval v listopadu 2006.
Při pivní slavnosti Radegast Den, jež se uskutečnila 15.září 2007 byl nabízen i kvasnicový světlý speciál s názvem Radhost.
Prazdroj oznámil zvýšení cen sudového piva od 1.listopadu 2007. Půllitr točeného ležáku Radegast zdražil o korunu, výčepní Radegast byl dražší o 60 haléřů. Zdražení se týkalo jen sudového piva, u lahvových nápojů chtěl Prazdroj upravit ceny postupně. Ke zvýšení cen přistoupil pivovar kvůli zdražení ječmene i vstupních energií.
V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v březnu 2008 si Radegast Birell odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Na prestižním klání pivních značek ze dvaačtyřiceti zemí světa získal světlý ležák Radegast Premium bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu. „Velmi mě potěšil úspěch našich značek na australské soutěži. Dvě medaile potvrdily, že vaříme pivo špičkové kvality, které právem patří mezi nejoblíbenější na Moravě,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Na jubilejní desetimiliardé pivo čekal největší pivovar na Moravě pouhých 37,5 let. Očekávání se naplnilo na konci června 2008, kdy ze stáčecí linky sjel láhvový světlý ležák Radegast Premium. Jubilejní pivo si pivovar nenechal pro sebe a převzal jej hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.
Teplé počasí počátku srpna 2008 nedělalo radost jen milovníkům léta, ale také pivovarníkům. Začátek srpna přinesl rekordní spotřebu piva. Dokazovala to poptávka po nejoblíbenějším pivu na Moravě, značce Radegast. „Z nošovického pivovaru nyní denně míří ke spotřebitelům více než milion piv. Zásobujeme více než pět tisíc zákazníků, z nichž 250 patří do kategorie sezonních,“ řekl manažer značek Vladimír Jurina. Rekordním dnem bylo zatím pro pivovar první úterý v srpnu, kdy za jediný den rozvezlo 74 vozidel mezi spotřebitele do hospod či prodejen 1,28 milionu piv. Podobných čísel dosahoval pivovar Radegast také koncem června 2008. „V posledním červnovém týdnu, kdy se teploměr vyšplhal ke třicítce, se množství expedovaného piva na trh velmi podobalo tomu srpnovému,“ uvedl. I letošní léto opět potvrzovalo starou zkušenost, že ve vedrech jde lépe na odbyt desítka, která se pije takzvaně na žízeň, než dvanáctka a vícestupňová piva. „Zatímco spotřeba desítky naroste ve srovnání ledna a července až o sedmdesát procent, dvanáctka pouze o třetinu,“ dodal Jurina. Stále větší zájem byl i o nealkoholické pivo Radegast Birell, jehož spotřeba se v létě zvyšila až na dvojnásobek. Největší sezonní skok díky dovoleným zaznamenalo pivo v plechovkovém balení, hospodští více objednávali také sudové pivo.
V listopadu 2008 se pivovar zařadil mezi turisticky významná místa v Česku, disponující originální dřevěnou známkou. Pro svou exkurzní trasu získal turistickou známku s číslem 1618. „Náš pivovar je jeden z mála ve střední Evropě, který umožňuje nahlédnout pod pokličku reálné výroby piva,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Úspěch slavila značka Radegast i v roce 2008. Zatímco prodeje celého pivního trhu poklesly meziročně přibližně o tři procenta, popularita Radegastu šla vzhůru a prodeje se zvýšily o více než tři procenta. Dařilo se také nealko pivu Radegast Birell, které zaznamenalo nárůst o 15 %. „Tradice Radegastu trvá již 38 let. Po celou tu dobu pečlivě hlídáme recepturu piva, jehož hořká chuť tak zachutnala všem na Moravě, ale i v Čechách. Domácí značkou jsme ale hlavně na severu Moravy, na Ostravsku,“ vysvětlil důvody prodejních nárůstů manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Radegast oslavil v lednu 2009 38. výročí. Od uvaření první várky si pivaři vychutnali již 51,5 milionů hektolitrů a Radegast si jako tradiční nápoj moravských pivařů vybudoval postavení nejoblíbenějšího a nejprodávanějšího piva na celé Moravě.
Dvě stříbrné medaile si ze soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 odnesl pivovar. Dvanáctce Radegast Premium patřilo druhé místo v kategorii světlý ležák, stejnou příčku v kategorii nealkoholických piv pak obsadil Radegast Birell. Do soutěže poslalo 18 pivovarů na 40 pivních značek. Ve dvoukolové anonymní degustaci hodnotila odborná porota chuť piva, říznost, vůni, hořkost a případné další chuťové vlastnosti. Kromě degustačního porovnání značek jsou prováděny laboratorní rozbory. „Jsem rád, že pivovarští odborníci ocenili vysokou kvalitu piva Radegast. Pro nás však stále zůstává hlavní porotou samotný spotřebitel,“ komentoval v březnu 2009 manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Dobrá zpráva přilétla v březnu 2009 z australského Melbourne do pivovaru. V mezinárodní soutěži Australian International Beer Award se mezi více než tisícovkou vzorků z 39 zemí světa neztratila piva Radegast Premium a Radegast Birell. Obě značky si ze svých kategorií odnášejí bronzovou medaili. Australian International Beer Award pořádá Královský hospodářský institut oblasti Victoria sídlící v australském Melbourne ve spolupráci s univerzitou Ballarat. Porotu tvoří více než 30 odborníků.
Od května 2009 bylo možné koupit Radegast Birell ve zcela novém balení, kterému bude výrazněji dominovat nápis Birell. „Postupné osamostatňování značky Birell od mateřského Radegastu byl dlouho zvažovaný krok. Radegast Birell zažíval v poslední době dynamický růst a stal se synonymem pro nejlepší nealkoholické pivo v České republice. 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo této značky. Birell má nyní jinou cílovou skupinu a komunikaci než Radegast, navíc v současnosti Birell svou působností již přesahuje domácí region Moravy, kde má značka Radegast své kořeny. To vše vedlo k našemu rozhodnutí, že Birell postupně osamostatníme a vytvoříme z něj silnou značku. Zároveň chceme novým balením i komunikací prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva,“ řekl Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell. Nové balení bude laděno do barevné kombinace modré a stříbrné. Kromě nápisu Birell mu dominovalo dynamické logo „okřídleného“ písmene B. Na nové etiketě ale stále zůstalo i značku Radegast. Na všech obalech byl umístěn také nový slogan „Zůstaň ve hře“. „I ze sloganu vyplývá nový směr značky. Birell je pro lidi, kteří chtějí být aktivní. Birell svým spotřebitelům umožňuje zůstat ve hře a podávat dobrý výkon – ať už jsou na služební cestě, v práci nebo na cyklistickém maratonu – bez toho, aniž by se museli vzdávat své oblíbené chuti piva,“ dodal Vladimír Vaněk. Nové obaly byly dílem italské designérské firmy Lumen, která v domovské Itálii připravila a navrhla například novou korporátní identitu pro fotbalový klub AC Milán. Kromě nových obalů se Birell dočkal také rozšíření portfolia. Nově bude na trhu k dostání i půllitrová plechovka, o kterou je mezi spotřebiteli stále větší zájem. Nutným krokem pro osamostatnění značky Birell byl také odkup ochranné známky Birell od dánského pivovaru Carlsberg, který vlastnil veškerá práva na užívání značky. To se podařilo v prosinci 2008. Prazdroj se tak stal vlastníkem ochranné známky Birell na území České a Slovenské republiky.
Pivovar se v červnu 2009 zásoboval na léto a tak vyráběl přes 65 000 hl týdně, což byla jeho maximální kapacita. „Výroba zásob piva na léto teď jede na plné obrátky. Týdně vaříme až 74 várek a spotřebujeme přes 765 tun sladu, což je o třetinu až polovinu více než v zimě,“ uvedl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Do zbrusu nového skla začali v roce 2009 čepovat hostinští pivo Radegast. Na trh postupně zamířilo půl milionu pivních půllitrů a třetinkových sklenic, jejichž podobu navrhl uznávaný český designér Jan Čapek. Dominantou byl pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Nové sklo se na trhu objevilo v podobě tradičního půllitrového krýglu, který doplnila ještě třetinková sklenice. Hlavní význam nového designu skla odhalil manažer značky Radegast Pavel Kmínek: „Dominantním prvkem na novém skle je symbol značky, tedy pohanský bůh Radegast reprezentující mužnost a sílu charakteru. Je to pravé sklo pro pravé pivo pro pravé chlapy.“ „Nápad profilu sklenice musí vycházet ze značky a samozřejmě je důležité odlišit ji od ostatních. Při tvorbě jsem přemýšlel nad tím, že pivo Radegast spojuje Moravu, přírodu a takové to opravdové chlapáctví. Proto u sklenice Radegast nešlo použít minimalistický design se strohými křivkami. Chtěl jsem, aby měla sklenice pohanskou atmosféru, kterou dokonale vystihuje bůh Radegast,“ vysvětlil designér. „Nové sklenice plně vystihují profil piva Radegast, jeho tradici a zároveň svým vzhledem respektují krajové zvyklosti. Inovačním řešením výroby došlo ke zlepšení ergonomických vlastností nových sklenic. Nové půllitry přispějí k lepšímu vyniknutí všech chuťových vlastností piva Radegast. Těší nás, že i výčepní hodnotí nové sklenice velmi pozitivně, protože první dojem je velice důležitý,“ dodal obchodní sládek Zdeněk Baszczynski.
Osmapadesát výčepů, David Koller a kapela Turbo byly největšími taháky tradičních oslav pivovaru Radegast den dne 12.9.2009. Na přilehlých plochách v okolí pivovaru se mělo v průběhu dne vystřídat na pětadvacet tisíc návštěvníků, pro které byly vedle vystoupení hudebních skupin přichystány i četné sportovní atrakce. Tou hlavní byl výstup na devítimetrovou Mount Radegast, které s úspěchem konkuroval seskok na laně, nebo umělá horolezecká stěna.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v listopadu 2009 potvrdila, že značka Radegast může využívat chráněné zeměpisné označení České pivo. Osvědčení vydala SZPI na základě auditu a kontrol, které byly prováděny přímo v pivovaru. Výraz „české pivo“ je oficiálním chráněným zeměpisným označením, které je zapsáno u Evropské komise na základě žádosti Českého svazu pivovarů a sladoven. „Zapsání označení Evropskou komisí je bezesporu velkým zahraničním úspěchem českého pivovarnictví a přispěje k zachování českého pivního fenoménu v jeho tradičním pojetí. Proto jsme si nechali oprávněnost jeho užívání potvrdit příslušnou autoritou.“ uvedl manažer pivovaru Ivo Kaňák.
Vítěz prestižní soutěže Pivex 2010 v kategorii nealkoholických piv, značka Birell, radikálně měnil v roce 2010 svou image. Redesign Birellu byl mezinárodním projektem, na kterém se podílela špičková designérská studia z Itálie a Anglie i čeští výrobci. Nové obaly na první pohled zaujaly především moderním, osvěžujícím a čistě řešeným designem etiket a prémiovým přebalem uzávěru lahve. Od dubna 2010 měl Birell jako jediné české nealkoholické pivo přepravku s vlastním designem. Práce na proměně image Birellu trvala téměř dva roky a byla rozdělena do dvou fází. K první změně došlo v květnu 2009, kdy se tehdy ještě Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkráceným názvem Birell, vrchol druhé fáze přišel na jaře 2010. Projekt proměny image a osamostatnění značky Birell za desítky milionů korun proběhl i přes složitou finanční situaci v době hospodářské recese. Zakázka na kompletní výrobu více než 700 000 kusů přepravek dokonce zajistila bruntálské firmě Alfa Plastik, a.s., práci na dvou strojích na celý jeden rok. Součástí nové identity, kterou stejně jako minule navrhovalo renomované italské designérské studio Lumen, zůstalo logo Birell a symbol značky v podobě „okřídleného“ písmene B. Unikátní design získala také současná bílá přepravka, která se změnila na modrou s výraznou grafikou, 3D logem a osvěžujícím rosením. Přepravka byla vyvinuta ve spolupráci s londýnskou firmou Radius Design. „Novou podobu obalů a přepravek jsme zvolili tak, aby se již na první pohled zcela lišila od balení konkurence, ale přesto spotřebitelé svůj Birell snadno rozeznali. Od uvedení nových obalů si slibujeme zvýšení visibility Birellu v obchodech a zvýšení vnímané atraktivity značky pro naše spotřebitele,“ uvedl Vladimír Vaněk, brand manager značky Radegast Birell.
Významný úspěch na jedné z nejprestižnějších pivních soutěží na světě získala piva Radegast. Na soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal v květnu 2010 stříbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Soutěže se zúčastnilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 druhů piv. „Z této významné soutěže jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium už v roce 2009,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. „Myslím, že spotřebitelé mohou být na naše piva právem pyšní. Je vidět, že české pivo vařené tradičním způsobem ze špičkových surovin má ve světě úspěch a díky své plné chuti je úspěšné i ve slepých degustacích,“ dodal I. Kaňák. Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těšila každoročně většímu zájmu. Jednalo se o třetí největší profesionální pivní soutěž na světě.
Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Birell přišlo s novou, polotmavou variantou. Chuť i vůně Birellu Polotmavého byla obohacena o aromatické látky z karamelového sladu.
Manažer pivovaru Nošovice Ivo Kaňák vyrábí pivo už pětadvacet let. „Pivo mě stále baví,“ řekl v září 2010 devětačtyřicetiletý Kaňák, jenž se podílel na vývoji stále oblíbenějšího nealkoholického Birellu.
* Pivovar Nošovice letos slaví čtyřicátiny. Kolik lidí v něm pracuje?
Zaměstnáváme 340 lidí. Drtivá většina dojíždí z Frýdku-Místku a okolních obcí. Jsme druhý největší pivovar v Česku, se šestou největší sladovnou. Krize pominula, ale lidé se pořád bojí o místa.
* Vaším sousedem je automobilka Hyundai. Nepřetahujete si lidi?
Před spuštěním továrny jsme určité obavy měli. Naše výrobní programy jsou ale velmi odlišné. Od zahájení výroby aut od nás do korejské automobilky odešel pouze jeden člověk.
* Od roku 1999 jste součástí společnosti Plzeňský Prazdroj, respektive světové skupiny SABMiller. Neztratil Pivovar Radegast na lesku z doby, kdy byl samostatný?
Myslím, že máme stále stejný glanc. Patříme k nejlepším v naší skupině. Nošovický pivovar je svázán se značkou Radegast. Naši předchůdci ji v devadesátých letech budovali republikově. My se zaměřujeme na Moravu. Přesto je radegast třetím nejprodávanějším pivem v Česku. Ročně ho uvaříme okolo dvou milionů hektolitrů.
* Jaká piva se v Nošovicích vyrábějí?
S výjimkou Pilsner Urquell vše, co Plzeňský Prazdroj produkuje. Kromě osmi druhů Radegastu sem patří vybrané mutace a balení značek Primus, Gambrinus a Velkopopovický kozel.
* Je Radegast něčím výjimečný? Od ostatních piv se lišil hned od začátku. Hlavní vlastností je hořkost. Já si myslím, že to symbolizuje tento kraj a moravanství. Dalšími jsou plnost a říz. Chuť je stále stejná, držíme se původní receptury.
* Nealkoholický Birell je vaše dítě. Podílel jste se na přípravě jeho receptury.
Chuť ovlivňují suroviny a receptura. Důležité jsou taky pivovarské kvasinky vyšlechtěné ve Švýcarsku. Kouzlo birellu je v tom, že chutná jako pivo. Dlouho neměl žádnou reklamu, přesto si ho lidé našli. Začínali jsme na dvou tisících hektolitrů ročně, teď ho prodáváme čtyři sta tisíc hektolitrů. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším nealko pivem na světě. Už ho nikdo nepřekoná. Pořadatelé Světového poháru piv tuto kategorii zrušili.
Rok 2010 byl pro pivovar ve znamení oslav 40 let od uvaření první várky. K této příležitosti uvedl Radegast do hospod a restaurací novinku v podobě světlého nefiltrovaného ležáku. Radegast nefiltrovaný ležák se vyznačuje znatelnou vůní čerstvých pivovarských kvasinek a typickém kvasničným zákalem. Nošovičtí sládci mu vtiskli jadrný říz a výraznou hořkost, tedy vlastnosti typické pro Radegast po celou dobu jeho existence. Radegast nefiltrovaný ležák byl na čepu ve vybraných hospodách a restauracích splňujících přísné normy v oblasti péče o pivo do konce roku 2010. „Nefiltrovaný ležák vaříme tradičním postupem, který je typický pro české pivo, s využitím výhradně českých surovin, tedy tršického a žateckého chmele, sladu z vlastní sladovny a výborné vody z Morávky,“ řekl manažer pivovaru Ivo Kaňák. Nefiltrovaný ležák byl na trhu do konce roku 2010.
Poprvé ve své historii uvařil pivovar vedle tradičního výčepního piva a ležáku pivo speciální. Jednalo se o Radegast Extra Hořký ( láhev) , který uvedl v lednu 2011 na trh. Nošovičtí sládci při jeho zrodu navázali na odkaz prvního sládka Jaromíra Franzla a vtiskli novému speciálu výraznější hořkost než je obvyklé u ostatních českých světlých piv. „Jak ví všichni milovníci piva v našem regionu, je Radegast typický především svou výraznou příjemnou chmelovou hořkostí. U nového speciálu Radegast Extra Hořký jsme tuto charakteristiku ještě zvýraznili. Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Zatímco běžné ležáky se pohybují v hořkosti kolem 30 jednotek, toto pivo má 42 stupňů hořkosti. Přes svou vysokou intenzitu zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil v prosinci 2010 chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Při výrobě byla zachována receptura typická pro pivo Radegast. Světlý ležák Radegast Extra Hořký je však unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku. Radegast Extra Hořký bylo speciální pivo, které bude k dostání v obchodech i hospodách a restauracích od 3. ledna 2011 do konce března. Čepovaný Radegast Extra Hořký byl nabízen ve stovkách hospod po celé Moravě.
Pivovar patřil tradičně k atraktivním turistickým cílům Moravskoslezského kraje. V roce 2010 se s vařením piva přišlo do Nošovic seznámit 9 088 návštěvníků. Většina z nich dorazila z ČR, nejpočetnější zahraniční skupinou byli Poláci, kteří se na celkovém počtu návštěvníků podíleli 5 %.
Nejprodávanější moravské pivo bylo od 30. srpna 2011 k dostání v novém typu obalu. Tradiční sklo a plechovky doplnila mezi pivaři stále oblíbenější PET lahev. Nová 1,5 litrová lahev se světlým výčepním pivem Radegast Originál najde uplatnění zejména při výpravách do přírody, kdy vynikne její vysoká odolnost proti rozbití a také schopnost tohoto obalového materiálu déle udržet pivo ve správné teplotě. Radegast přišel s plastovou PET lahví v období, kdy trh zaznamenával růst obliby tohoto typu obalu. „Signál od spotřebitelů je jasný. PET lahev u svého piva vyžadují. To nejdůležitější je pro nás nabídnout výbornou chuť našeho piva co nejvíce spotřebitelům a k tomu nám nová PET lahev pomůže,“ přiblížil hlavní motiv Ivo Kaňák, manažer pivovaru.Tvar i design nové láhve byl navržen speciálně pro Radegast, obsahoval mj. tvář tohoto pohanského boha. Ohled byl brán také na praktické aspekty, jako jsou ergonomický tvar pro snadnou manipulaci nebo výška a šířka pro optimální skladnost. (tisková zpráva pivovaru)
Významný krok v oblasti úspory vody v posledních dvou letech se povedl pivovaru Radegast. Díky investicím do technologicky vyspělých zařízení uspoří nyní 1 000 000 hl vody ročně, což odpovídalo roční spotřebě vody přibližně 3 500 obyvatel Moravskoslezského kraje. Mezi klíčové projekty patřilo zejména instalace kompresoru nové generace na výrobu stlačeného vzduchu s využitím odpadního tepla. Pivovar cílenými projekty v oblasti šetrného nakládání s vodou uspořil v roce 2011 více než 5,5 mil. Kč a ve spotřebě vody na 1 hl piva se vyhoupl mezi 5 nejlepších pivovarů v rámci skupiny SABMiller. Šetrné využívání vody bylo dlouhodobým cílem pivovaru. „Voda je cennou surovinou a tak je součástí našeho zodpovědného přístupu maximální šetrnost v jejím využívání. Výsledkem našich projektů v posledních dvou letech je, že měrná spotřeba vody nepřekročila v několika měsících loňského roku 3 hl na 1 hl stočeného piva, což nás řadí ke světové špičce,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. Hlavní investicí ve výši 3 milióny Kč byla v roce 2011 instalace nového kompresoru pro výrobu stlačeného vzduchu s rekuperací tepla. Kompresor snižoval roční spotřebu vody o 250 000 hl vody, jelikož umožnil efektivní ohřev chladící vody až o teplotě 80°C a tím její další využití, zatímco staré technické řešení toto neumožňovalo. Ohřev chladící vody zajišťoval kompresor vestavěným zařízením, které využívalo oběh chladící vody přes jednotlivé komponenty kompresoru. „Voda, která se při chlazení kompresoru zahřeje, je dále využívána v teplovodním hospodářství pivovaru. Kompresor produkuje nejvyšší možnou kvalitu vzduchu a pracuje maximálně efektivně. Ročně uspoříme významné množství vody a ještě získáme 2 300 GJ tepla. Realizace této investice je výsledkem úsilí týmu udržitelného rozvoje a schopnosti implementovat nejnovější technologie,“ přiblížil hlavní výhody kompresoru manažer pivovaru Ivo Kaňák. Kromě nového kompresoru investoval pivovar i do dalších zlepšení, mezi která patřilo například nová technologie mytí na sudové stáčírně, procesní změny ve stanici výroby a jímání CO2, využití recyklované vody na stáčírnách k oplachům a čistírně odpadních vod. (tisková zpráva pivovaru)
Po výrazném úspěchu předchozí rok se na trhu znovu objevil pivní speciál z pivovaru v Nošovicích – Radegast Extra hořký. Výjimečné pivo, jemuž zkušení sládci vtiskli výrazně hořkou chuť. Znovu byl k dispozici jako limitovaná edice od ledna do března 2012. Možné bylo i dřívější ukončení prodeje v případě vyprodání zásob. Bylo k dostání nejen v hospodách, ale také v půllitrové lahvi v obchodech. Život je hořký. Bohudík. A pro Moravu to platí dvojnásob. (tisková zpráva pivovaru)
Radegast se stal v říjnu 2012 novým partnerem fotbalového klubu Baník Ostrava. Chtěl podpořit ambici Baníku vrátit se mezi úspěšné české a evropské fotbalové týmy. Smlouva mezi klubem a Radegastem byla uzavřena na dva roky. Spolupráce měla přinést nejen důležitou finanční podporu tradičního klubu, ale také zajímavé dlouhodobé projekty pro fanoušky. Prvním konkrétním projektem bylo partnerství Radegastu v rámci oslav 90 let Baníku, které byly velkou událostí pro celý region. Hlavní důvod spojení Radegastu s Baníkem přiblížil manažer Karel Kraus: „Baník je symbolem severní Moravy, má fanoušky napříč regionem a reprezentuje ho za jeho hranicemi. A totéž platí i o Radegastu. Vzájemná spolupráce dvou tradičních moravských subjektů je logická a jsem rád, že jsme dospěli k dohodě. Klubu věříme, a proto jsme uzavřeli dvouletou smlouvu.“ Z nového partnera měl radost předseda představenstva FC Baník Ostrava Petr Šafarčík: „Radegast je významnou značkou regionu a její podpora a důvěra v Baník je pro klub důležitá. Těším se na společné projekty a akce pro fanoušky.“
Poprvé v historii uvařili v roce 2012 sládci v pivovaru polotmavé pivo. Ležák Radegast Temně Hořký byl oficiálně uveden do prodeje v den 42. výročí uvaření první várky v nošovickém pivovaru, tedy 3. prosince 2012. Nový polotmavý ležák se vyznačoval výraznou hořkostí, která byla typická pro všechna piva Radegast. Unikátní kombinace sladů a vyšší dávka chmele mu dodala nezaměnitelnou plnou chuť a jantarovou barvu. Sezonní várka se čepovala ve stovkách hospod po celé Moravě a k dispozici byla také v lahvích v obchodech. Radegast Temně Hořký navazoval na úspěšný ležák Extra Hořký, který pivovar uvařil v limitované edici už dvakrát. .
Nové pivo pro letní sezónu roku 2013 uvedl na trh Radegast. Ve stovkách hospod na Moravě a Slezsku se začal čepovat Radegast Letní Krýgl. Světlé výčepní pivo obohacené o přírodní aroma citrusových plodů si ponechává výraznou hořkost charakteristickou pro pivo Radegast. Tato pivní kategorie je odlišná od míchaných nápojů z piva, tzv. radlerů a není dosud v Česku příliš zastoupená. Výjimečné pivo Radegast Letní Krýgl si mohli vychutnat i návštěvníci festivalu Colours of Ostrava. Radegast Letní Krýgl byl uvařen tradičním způsobem ze stejných surovin jako ostatní piva Radegast. V konečné fázi vaření bylo navíc hořké pivo obohaceno o přírodní aroma citrusových plodů. To bylo znatelné při napití, které následně střídá příjemná doznívající hořkost. Radegast Letní Krýgl měl obsah alkoholu 4 %.
V konkurenci piv z celého světa zabodoval v září 2013 v 10. ročníku prestižní soutěže European Beer Star v Německu světlý ležák Radegast Premium. V kategorii piv plzeňského typu získal stříbrnou medaili. European Beer Star je degustační soutěž, jejíž porota je složená z odborníků z 25 zemí. Celkem se soutěže zúčastnilo 1512 piv z více než 40 zemí. Soutěž pořádají Asociace pro malé a nezávislé pivovary Německa a Sdružení soukromých pivovarů Bavorska a Německa. European Beer Star je degustační soutěž, ve které porotci hodnotí chuťovou bohatost a vytříbenost jednotlivých piv. „Tato soutěž patří k nejprestižnějším v Evropě a o to víc mě těší, že výrazná hořkost, říz a plná chuť Radegastu měly u porotců úspěch. Skvělé umístění v soutěži je pro nás dalším důkazem, že má naše pivo pivařům co nabídnout.,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.
Na pořádně hořké patnáctistupňové pivo se mohli těšit na Třinecku. Pivovar Radegast totiž uvařil u příležitosti oslav 175 let od založení Třineckých železáren speciální pivo. To mohli lidé ochutnat na Hutnickém dni 3. května 2014 a také v třineckých hospodách. Název pivu vybrali sami obyvatelé Třinecka ve veřejném hlasování. Várku piva Radegast Fajront založili ve čtvrtek v Nošovicích Jan Czudek, generální ředitel Třineckých železáren, Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast a Jan Peterek, hokejista HC Oceláři Třinec.
V roce 2014 ukončena výroba piva Radegast Premium (světlý ležák;
alk.: 5,1 %; láhev do r.2006 ; láhev od r.2007 ).
Pivovar v roce 2014 uvedl na trh nové dvanáctistupňové pivo nazvané Ryze Hořká 12. Nahradilo dosavadní Radegast Premium, který se v Nošovicích vařil 44 let. Nové pivo měl Radegast odlišit od konkurence. I proto se vařilo ze tří druhů moravského chmele. „Oproti stávajícímu pivu Radegast Premium byla Ryze Hořká 12 plnější, o deset procent více hořká. Měla výrazné chmelové aroma. Toho jsme dosáhli právě použitím tří vybraných druhů chmele,“ popsal hlavní rozdíly sládek Kaňák, který byl autorem nové receptury. K vaření nového piva se podle něj používá odrůda chmele nazvaná Žatecký poloraný červeňák, Sládek a česká odrůda Saaz Late. Ta byla podle představitelů Radegastu díky vysoké kvalitě považována za budoucnost českého pivovarnictví. Samotné pivo se vařilo tradičním způsobem rmutováním a tekutina se postupně třikrát chmelí. Hlavním důvodem, proč pivovar měnil úspěšné pivo (Ležák Premium letos získal zlatou medaili v prestižní soutěži World Beer Cup v USA), byla podle Kaňáka snaha odlišit se od konkurence. Radegast podle něj byl vždycky jedinečný svou hořkostí. „Postupem času se další piva hořkostí přiblížila Radegastu. Naši zákazníci volali po originalitě, proto jsme recepturu upravili a pivo je nyní ještě více hořké,“ řekl. Dodal, že vycházel i z úspěchu sezonních piv, jako byl například Radegast Extra Hořký. (zdroj: www.zpravy.aktualne.cz)
Hořký světlý ležák s extra dávkou chmele a jemnou pepřovou příchutí. Takové pivo přichystali nošovičtí sládci k oslavě 45 let od uvaření první várky, které si pivovar připomněl 3. prosince 2015. Zatímco slad, chmel i voda pocházely z Moravy, pepř si sládci vyhlédli na druhém konci světa v oblasti Tellicherri v západní Indii. Právě tady pěstují kuličky nejkvalitnějšího černého pepře, na kterém společně s chmelem pivo zraje. Radegast Peprně Hořký se čepoval ve vybraných hospodách a k dostání byl i v lahvích. Proč se v Radegastu rozhodli uvařit právě pivo s pepřem vysvětlil ředitel pivovaru Ivo Kaňák: „Naše pivo je už 45 let kořením života lidí na severní Moravě. Proto jsme si řekli, že k výročí uvaříme něco kořeněného. Pepřovou chuť mají chlapi rádi a věřím, že jim bude chutnat i ve spojení s pivem.“ A jak pepřové pivo od nošovických sládků chutná? „Je hořké, což lidé od Radegastu očekávají. Má chmelovou vůni s jemným pepřovým aroma. Po napití je zřetelná sladová chuť a výrazná, ale příjemná hořkost s jemně štiplavým pepřovým tónem,“ dodal Ivo Kaňák. Díky bohatší a intenzivnější chuti se pepřový ležák ideálně hodil k masitým jídlům. Radegast Peprně Hořký po uvaření zrál na extra dávce chmele a pepři. (tisková zpráva)
Rok Výstav piva Tržby HV
1991 1 177 000 hl
1992 1 316 000 hl
1993 1 345 000 hl
1994 1 596 000 hl zisk 127 mil.Kč
1995 1 763 000 hl 1 400 mil.Kč zisk 100 mil.Kč
1996 1 921 000 hl 1 600 mil.Kč zisk 130 mil.Kč
1997 1 850 000 hl 1 850 mil.Kč zisk 50 mil.Kč
1998 2 144 000 hl 1 900 mil.Kč ztráta 253,811 mil.Kč (provozní zisk 350 mil. Kč)
1999 2 306 550 hl ztráta 105 mil. Kč
2000 2 076 883 hl zisk 209,268 mil. Kč
2001 1 902 000 hl (export: 40 436 hl) 2 030 mil. Kč zisk 258,987 mil. Kč
2002 2 154 283 hl
po realizaci fúze byly hosp.výsledky uváděny jen jako Plzeňský Prazdroj a.s.
2003 1,188 mil. hl piva Radegast, 2 191 351 hl piv osmi značek
2004 2 156 595 hl
2005 2 133 000 hl |
fotogalerie
etikety
