- Podzimní novinka roku 2021 – čtyřikrát chmelený ležák novou českou odrůdou Most. Nefiltrovaný single hop lager.
Starší info:
Práva na vaření piva jsou v Náchodě již po staletí. Na schůzi náchodského městského zastupitelstva konané 30. 6. 1871, místní radní rozhodli o zřízení Městského pivovaru. Návrh byl přijat jednomyslně a ke stavbě pivovaru na 80 až 100 věder piva byl povolán Josef Novák z Prahy. Nutno dodat, že právo vařit pivo měli Náchodští od nepaměti. Obecní pivovar stál na náměstí a k němu patřily dvě sladovny. Právo vařit měli všichni občané a pivo vystavovali jen, když si opatřili „šenkéře“ nebo „šenkéřku“. Starobylé právo zrušila majitelka náchodského panství v roce 1659. Jejím rozhodnutím byli práva vařiti Náchodští zbaveni navěky. Vysvobození přišlo až v citovaném roce 1871. Výstavba byla zahájena hned v následujícím roce a o dva roky později již náchodští ochutnali pivo z prvního výstavu. První várka piva se v novém pivovaru začala vařit 3. října 1873 sládkem Antonínem Lutzem. Ještě v říjnu 1873 bylo uvařeno celkem 17 várek, z toho 10 várek 10° piva a 7 várek 11° piva. V listopadu 1873 bylo 31 várek 10° piva. V první fázi existence pivovaru (tj. cca do konce 19. století) se vařilo hlavně 10° a 11° pivo, vícestupňové (12° a 13°) se vařilo jen málo – hlavně před Vánocemi a Velikonocemi. Oblíbenost náchodského piva stále stoupala, a tak v letech 1925 -1930 došlo k rozšíření provozu. Byla postavena nová varna a o sedm let později se na ručních strojích začalo stáčet první lahvové pivo. K dalším velkým rekonstrukcím bylo přikročeno až po II.světové válce.
Byla mj. zrekonstruována varna, postaveny nové ležácké sklepy a skladovací haly. V nově vybudované hale byla instalovaná špičková stáčecí linka na lahvové i sudové pivo. Lahvová linka značky Krones s kapacitou 24 000 lahví za hodinu začala pracovat v roce 1993.
Pivo produkoval pivovar výhradně tuzemských surovin – sladu z jižní Moravy, žateckého chmele a vynikající přírodní vody z ekologicky čisté lokality adršpašsko-teplické pánve technologií spodního kvašení.
O více než 10 % poklesla v roce 1998 produkce piva v náchodském pivovaru. Propad výroby přinesl podniku i menší tržby než v roce 1997. Celkový pokles produkce a prodeje nezvrátil ani vzestup exportu piva, které v roce 1997 získalo několik ocenění na významných veletrzích a výstavách. Pivovar v roce 1998 uvařil přes 109 000 hl piva, což bylo o 11 % méně než v roce 1997. Velký pokles výroby zaznamenal zejména v prvním čtvrtletí roku 1998, kdy ve srovnání se stejným obdobím roku 1997 vyrobil méně než 70 % produkce. Ve druhém pololetí 1998 se však propad zastavil a pivovar vykázal výrazně lepší čísla. Produkce piva skončila v porovnání s rokem 1997 na téměř 99 procentech. V posledním čtvrtletí roku 1998 dokonce náchodští zvedli výstav o 8 %. Celkové tržby pivovaru v roce 1998 poklesly z 108 roku 1997 na 100 milionů. V roce 1998 podnik vykázal ztrátu 25 milionů korun. Od poklesu nezachránily pivovar ani četné úspěchy na tuzemských a zahraničních veletrzích, výstavách a odborných degustacích. Náchodské pivo bodovalo například na Dočesné 1998 v Žatci a na výstavě Drinks Russia 98 and The Moscow Beer Festival. Pivovar sice zvýšil vývoz zejména do Velké Británie, Hongkongu, Německa a Ruska, takže jeho export v roce 1998 stoupl o více než třetinu, celkově však vývoz tvořil pouze 5,5 % produkce. Pivo Primátor se vyváželo do Velké Británie, Hongkongu, Německa, Švédska a od roku 1999 také do Itálie a Izraele. Ruská krize roku 1998, slibně se rozbíhající obchodní aktivity po náchodském úspěchu na moskevské výstavě téměř zmrazila. Hlavním artiklem společnosti byla v roce 1998 světlá dvanáctka Primátor, která tvořila téměř 51 % produkce. Pivovar se však snažil zákazníkům nabízet i speciální druhy silných vícestupňových piv, například jedenadvacítku Rytířský Primátor, která byla už v roce 1998 nejsilnějším v tuzemsku vyráběným pivem. Pivovar na počátku roku 1999 zaměstnával 88 pracovníků. Město Náchod, stoprocentní majitel společnosti Pivovar Náchod, začalo v létě 1999 uvažovat o jejím prodeji. Místní rada uložila představenstvu pivovaru vypracovat a předložit do konce roku 1999 projekt prodeje firmy. Ten měl zahrnovat také velikost podílu, který měl zatím neznámý investor v pivovaru získat, cenu a formu prodeje. Rok 1998 zakončil pivovar, jehož základní jmění bylo 72 mil.Kč, ztrátou necelých 18 mil. Kč.
Za první pololetí roku 1999 vystavil pivovar 56 448 hl, piva, což meziročně představovalo nárůst 8,7 %. O zvýšení výstavu se postaralo hlavně sudové desetiprocentní a dvanáctiprocentní pivo, prodej lahvového Pita (o 23%) a dokonce i vícestupňových speciálů (o 18%). O plných třináct procent stoupl za prvních deset měsíců roku 1999 výstav pivovaru proti stejnému období roku 1998, kdy tady stočili 104 000 hl piva značky Primátor. Na nárůstu produkce se podílel nejen dvanáctistupňový ležák, ale i další vyráběná piva včetně vícestupňových speciálů.
O téměř 16 % se podařilo v roce 1999 zvýšit produkci pivovaru. Podnik, který jeho majitel město Náchod nabízel na počátku roku 2000 k prodeji, byl jedním z mála tuzemských malých pivovarů, které vykázaly vyšší výrobu. V roce 1999 vyrobil pivovar 126 707 hl piva, což bylo oproti roku 1998 nárůst o 15,7 % (o 17 198 hl). Primátoru se také podařil na poměry malých a středních pivovarů unikátní kousek – vytvořit v posledních patnácti měsících roku 1999 nepřetržitou šňůru překračování výstavů proti shodným měsícům předchozích let. Rekordním měsícem roku 1999 byl červenec, kdy zde měli nejvyšší výstav od září 1996. V tomto měsíci byl také vystaven miliontý hektolitr piva od 1. ledna 1993, kdy se společnost vrátila do majetku města Náchod. Výsledky pivovaru vynikly i ve srovnání s produkcí pivovarů v České republice. Index výstavu za prvních jedenáct měsíců roku 1999 byl podle oficiálních statistik v rámci republiky ve srovnání s rokem předchozím 97,73 %. V rámci pivovarů východních Čech to bylo 102,86 % a u Pivovaru Náchod to bylo 114,59 %. I tak zůstal pivovar pod roční kapacitou, která dosahovala přibližně 200 tisíc hl. Nejvíce vzrostla produkce desetistupňového světlého piva. Podnik očekával tržby 115 mil.Kč, hospodaření firmy skončilo na nule. Přes ztrátu ruských trhů v roce 1998, kam pivovar, exportoval významnou část své produkce, se mu v roce 1999 dařilo nejen zacelit propad prodejem na domácím trhu, ale i úspěšně pronikat v nelehké konkurenci do dalších zemí. Zástupci podniku navštívili výstavu pořádanou jejich anglickým obchodním partnerem, který byl jedničkou mezi zasilatelskými firmami v nápojích ve Velké Británii. Firma se orientovala především na prodej špičkových vín z celého světa, měsíčně vyřizovala 120 000 objednávek a ve svém portfoliu měla navíc jeden druh piva, kterým byl právě pivo Primátor. Od roku 1993 do Anglie exportovali kolem 600 hl ročně, v roce 1998 to už bylo 3000 hl, což byla téměř polovina celého vývozu. Cílem účasti bylo prorazit na anglický trh hlavně s vícestupňovými speciály, což se podle ohlasů podařilo – zájem byl především o 16 % pivo, představili tam i „21“ – pivo k miléniu,“ . Kromě Anglie se zdejší pivo vyváželo i do Švédska, Německa, Itálie a Hongkongu, pivovar se snažil proniknout do Číny, Izraele či Španělska, slibně se rýsovala i Afrika. Export by rádi udrželi alespoň na úrovni roku 1998, kdy činil 5,32 % z celkového výstavu 109 000 hl. V roce 1999 se pivovaru dařilo na přehlídkách. Například pivo Diamant získalo v Táboře stříbrnou Českou pivní pečeť, na pivním festivalu ve Stockholmu v listopadu byl dvanáctistupňový světlý ležák třetí, tmavý ležák dokonce druhý. O prodeji podniku měli náchodští radní rozhodnout v roce 2000. Město uvažovalo o vstupu strategického investora. Do konce roku 1999 se objevili tři zájemci, kteří měli do poloviny ledna 2000 předložit svoje nabídky. Město začalo o prodeji pivovaru uvažovat po jeho opakované ztrátě v roce 1998. Ředitelem pivovaru byl Josef Hlavatý. V roce 1999 dosáhl pivovar mírného zisku při tržbách 113 milionů korun.
Ještě na konci roku 1999 uvažovala náchodská radnice, která vlastnila místní pivovar, o jeho prodeji. Pivovar totiž v minulých letech vykazoval ztráty a jeho produkce klesala. Na počátku roku 2000 bylo všechno jinak. Podnik jako jeden z mála tuzemských malých pivovarů v roce 1999 zvýšil výrobu a vykázal zisk. Radní proto od svého úmyslu pivovar prodat ustoupili. „Na základě výsledků pivovaru radní rozhodli nabídkové řízení na nového majitele zastavit,“ uvedl v květnu 2000 mluvčí Městského úřadu v Náchodě Karel Petránek. Rozhodnutí by se podle něj do konce tohoto volebního období změnit nemělo. Připustil však, že za změnou plánu radních stojí kromě nynější dobré situace podniku i malý zájem kupců. „Nepřišla žádná lukrativní nabídka, šlo pouze o předběžná jednání,“ poznamenal Petránek. „Rok 1998 byl ve znamení krizového managementu a realizace konsolidačního programu,“ uvedl marketingový ředitel František Meduna. V roce 1999 vyrobil pivovar 126 719 hl piva, což bylo oproti roku 1998 o 15,72 % více. Růst výroby se týkal nejvíc desetistupňového světlého piva. Podnik v roce 1999 zvýšil tržby na 113 milionů korun, hospodaření firmy skončilo ziskem 90 tisíc korun. Podnik zaměstnával 89 lidí, měl základní jmění 72 mil.Kč. Pozitivní trend roku 1999 pokračoval i v prvním čtvrtletí roku 2000, kdy náchodští zvýšili výstav v meziročním srovnání o 6 703 hl, což znamenalo nárůst o 29,47 %. Na jaře pivovar podepsal smlouvu na vývoz piva do USA a první dodávky realizoval v květnu 2000. Pivovar od roku 1997 nezdražoval. „O úpravě cen nyní uvažujeme, ale pokud k ní dojde, nebude nijak dramatická, okolo 3 až 4 %, a uskutečnila by se před sezónou,“ sdělil Meduna.
Do dvou let chtěl pivovar, který patřil místní radnici, splatit všechny závazky vůči městu. „Radnici dlužíme ještě třicet pět milionů korun, kterými nám radní pomohli překonat kritické období před dvěma lety,“ uvedl v květnu 2000 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Zadluženost podniku se na jaře 2000 pohybovala kolem šedesáti osmi milionů korun. Vzhledem k tomu, že v roce 1999 vykázal pivovar zisk a příznivé výsledky měl i v roce 2000, městská rada přestala jednat o jeho prodeji.
Pivovar za prvních pět měsíců roku 2000 zvýšil produkci téměř o třetinu. „Naším cílem je letos prodat 130 tisíc hektolitrů při co nejlepší ekonomice,“ sdělil vedoucí marketingu František Meduna. Od 1. června 2000 pivovar zdražil o tři až čtyři procenta. „Naposledy jsme ceny měnili v lednu 1998, ale tehdy šlo o zlevnění,“ připomněl Meduna. Náchodští vyráběli v roce 2000 deset druhů piv značky Primátor. Nejvíce prodali dvanáctky, nejrychleji však rostl zájem o pivo Diamant se sníženým obsahem cukrů a o nealkoholické Pito. Vedoucí marketingu František Meduna se pochlubil, že v Náchodě díky mimořádně teplému počasí byl v červnu 2000 odbyt asi o 25 % větší než ve stejném období roku 1999. „Jsme schopni zajistit výrobu i třeba o padesát procent vyšší,“ dodal. Navázat na dobré výsledky roku 1999 se podařilo pivovaru v první polovině roku 2000. Firma zvýšila ve srovnání se stejným obdobím 1999 produkci téměř o třetinu. „V každém ze šesti měsíců jsme překročili výrobu shodného období předešlého roku. Celkově jsme za první pololetí vyrobili 73 503 hl piva,“ uvedl marketingový ředitel pivovaru František Meduna. Meziročně se zvedla produkce o více než 17 tisíc hektolitrů, což znamenalo více než třicetiprocentní nárůst. Červnová výroba 15 818 hl byla rekordem pivovaru od června 1996. Pivovaru se dařilo zvyšovat produkci znatelně více, než činil tuzemský průměr v oboru. Podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla výroba piva za prvních pět měsíců roku 2000 o více než tři procenta. Východočeským pivovarům se podařilo zvýšit odbyt o téměř 19 %, Primátoru o více než 30 %. Podíl exportu na produkci v činil za 1-6/2000 téměř 7 %. Kromě tradičních odběratelů, Velké Británie, Německa, Švédska, Itálie, Švýcarska, Izraele a Hongkongu, se pivovaru podařilo proniknout do Číny a USA. Na růstu odbytu se podle Meduny podílela prakticky všechny druhy piva, ale největší nárůst prodeje zaznamenal Primátor Diamant, pivo se sníženým obsahem cukrů. Téměř poloviční podíl na celkové produkci si držel dvanáctistupňový světlý ležák, na druhém místě byla světlá desítka. Pivovar získal v posledních měsících několik ocenění. Nejcennějším bylo druhé místo šestnáctistupňového světlého ležáku Primátor Exkluziv na Zlatém poháru Pivex-Pivo 2000 v kategorii speciálních světlých piv. Ze soutěžní přehlídky v Táboře si pivovar přivezl zlatou pivní pečeť za Primátora Diamant. Od června 2000 pivovar zdražil. „Přistoupili jsme k tomu po pečlivém provedení analýzy trhu. Zvýšení se pohybovalo okolo dvaceti až třiceti haléřů na půllitr. V dohledné době o další úpravě cen neuvažujeme,“ sdělil v červenci 2000 Meduna. Celková zadluženost firmy se v polovině roku 2000 pohybovala kolem šedesáti milionů korun, z toho pětatřicet dlužila městu. V roce 2000 pivovar vyrobil k výročí 775 let od založení města Hradec Králové speciální Primátor Hradec Králové 12 % výroční ležák. Náchodské pivo mohli v roce 2000 ochutnat hosté v restauraci U Pepíka v polském Kladsku, s nímž Náchod partnersky spolupracoval. „Je to první vlaštovka. Doufáme, že také další podniky projeví o naše pivo zájem,“ řekl mluvčí náchodské radnice Karel Petránek. Podle ředitele pivovaru Josefa Hlavatého se pivo nemohlo na polském trhu ve větší míře prosadit kvůli vysokým clům.
Pivovar měl v červenci 2000 výstav piva o 10 % menší než ve stejném měsíci roku 1999. Naštěstí od dubna do června 2000 bylo mimořádně horké počasí, což se projevilo ve vyšším prodeji. Tento stav ale trval od začátku roku. Za 1 – 7/2000 měli odbyt piva asi o 31 % vyšší než v roce 1999. První chladnější týden v červenci a nižší poptávku po pivu paradoxně v pivovaru přivítali. Koncem června měli totiž hodně práce s plněním vyšších exportních zakázek a z kapacitních důvodů potřebovali trochu oddych. I v roce 2000 navázal pivovar na dobré výsledky roku 1999, jež signalizovaly správnost obchodní a marketingové strategie (nově zvolené v druhé polovině roku 1998), a celkově zvýšil svoji produkci ve srovnání s předešlým rokem téměř o 20 %. Za rok 2000 činil výstav 148 433 hl piva a došlo v meziročním porovnání k jeho nárůstu o 21 714 hl, což bylo 17,14 %. Export se na celkovém výstavu podílel 9786 hl a dosáhl hodnoty 6,59 % (1999: 6334 hl – 5,01 %) – nejlepší výsledek od vzniku a. s. S pivem se setkávali zákazníci ve Velké Británii, USA, Německu, Švédsku, Itálii, Švýcarsku, Izraeli, Číně či Hongkongu, přičemž přibližně 90 % vývozu připadlo na 12% světlý ležák. Pozitivem byla skutečnost, že se na nárůstu celkových prodejů v roce 2000 podílela prakticky všechna piva, kdy největší zvýšení zaznamenal Primátor Pito o 25 %. Primátor Diamant (pivo se sníženým obsahem cukrů dříve DIA) a originální speciální tmavý 24 % Primátor Double (stále nejsilnější české pivo obsah alkoholu 10 % obj.) – oba o 22 %, světlý 16 % Primátor Ležák Exkluziv – o 21 % a světlá výčepní desítka – o 20 %. Kladem bylo i to, že si nosný produkt pivovaru – vyhledávaný 12% světlý ležák – udržel – jako v roce 1999, díky své oblibě stále téměř poloviční podíl na celkové produkci (48 %). Další významný podíl výroby činila klasická světlá 10% (40 %). Po dvou ztrátových letech (1997 a 1998) a mírném zisku 89 tis. Kč v roce 1999 dosáhl pivovar díky úspěšnému vývoji v odbytu příznivých hospodářských výsledků. Výše tržeb dosáhla v roce 2000 hodnoty 136 132 tis. Kč (meziroční zvýšení o 20,44 %), což znamenalo hospodářský výsledek 4698 tis. Kč. Vytvořená případná hodnota byla o 10 mil. Kč (o 17 %) vyšší proti roku 1999. Rovněž bylo dosaženo nejvyšší produktivity práce z případné hodnoty od počátku vzniku společnosti (1993), a to i přes omezené možnosti v podmínkách cenové války na trhu. Zisk ve výši 4,7 mil. Kč zaznamenal pivovar v roce 2000. Část byla vložena do sociálního fondu (300 000 Kč) a zbytek šel na krytí ztrát z minulých let.
Pivovar zvýšil od ledna do února 2001 výstav o 5 % na 19 144 hl. Export se na prodeji podílel více než čtyřmi procenty, což bylo přibližně stejně jako v roce 2000. Na růstu výroby se podle vedoucího marketingu pivovaru Františka Meduny nejvíce podílelo nealkoholické pivo s růstem o 23 % a sudová desítka se zvýšením o 21 %. Nosným pivem podniku zůstal dvanáctistupňový světlý ležák, který tvořil téměř polovinu výroby. Asi dvě třetiny produkce pivovar dodával na trh v lahvích. Zbytek putovalo k zákazníkům v sudech, a to zhruba do 650 restauračních zařízení. Pivovar zdražil pivo dne 12.března 2001 v průměru 30 až 40 haléřů za půllitr.Pivovar projevil v březnu 2001 zájem o prameník Náchodky, který od roku 2000 nesměli lidé využívat ze zdravotních důvodů. Pivovar požádal o převod stavby i pozemku. Pivovar chtěl přístřešek na vlastní náklady zlikvidovat a vrt zakonzervovat pro další případné využití. Cenu za 3. místo v prestižním 6. ročníku výstavy Beer and Cider Competition 2001 v kategorii prémiových ležáků, přebírali dne 26.3.2001 v Londýně zástupci pivovaru. Světlý 16 % Primátor Ležák Exkluziv získal ocenění v tvrdé konkurenci značek z celého světa. A že to není ojedinělé ohodnocení tohoto piva, to potvrzovalo jeho 2. místo na brněnském veletrhu Pivex 2000 a 1. místo na žatecké Dočesné. Dne 10.května 2001 byly v pražské restauraci Na Václavce (kde se Primátor čepoval) slavnostně pokřtěny nové etikety. Autorem byl výtvarník Pavel Matuška. Za kmotra nové řady etiket byl pozván herec Martin Stěpánek. Na nových etiketách byly zobrazeny historické budovy v Náchodě a okolí. Pivovar uspořádal 19.5. 2001 tradiční den otevřených dveří. Na trati mezi Jaroměří, Náchodem a Hronovem vozil cestující expres Primátor tažený historickou parní lokomotivou. Rovných 130 let uplynulo 30.června 2001 od doby, kdy na schůzi náchodského městského zastupitelstva konané 30. 6. 1871, místní radní rozhodli o zřízení Městského pivovaru. Přes pětiprocentní pokles v pololetí 2001 na 70 000 hl si pivovar udržel pozici největšího pivovaru v Královéhradeckém kraji. Export činil 5 % výroby. V roce 2001 pivovar vyvezl na zakázku do Velké Británie pivo pod názvem Doktor Premium Czech Lager (alk.: 5,0 %; plněno do 0,33 l lahví). Již třetí rok po sobě pivovar na konci roku 2001 pro spotřebitele připravil s atraktivní etiketou speciální vánoční světlý ležák.
V roce 2001 byla ukončena výroba piva Primátor 15 % (speciální polotmavý ležák; alk.: 6,0 %; plněno jen do 0,5 l lahví). Pivovar již třetím rokem dokazoval svými výsledky správnost zvolené obchodněmarketingové strategie. Pivovar v roce 2001 vystavil 143 801 hl, z čehož tvořil export (především světlého ležáku do Velké Británie a Německa) 6 451 hl, což bylo 4, 5 %. Oproti roku 2000 se sice jednalo o mírné snížení (o 3,12 % – 4 632 hl), kdy však šlo především o pokles ovlivněný snížením vývozu (o 3 335 hl), když prodeje na tuzemsko poklesly pouze o necelé 1 %. Výsledek byl cennější o to, že se na výsledcích většiny – především malých pivovarů – velmi výrazně projevila cenová válka, konkurenční tlak lídrů trhu v oblasti gastro a nepříznivé počasí jarních a letních měsíců – celkově došlo v ČR i k mírnému poklesu výroby piva o 0,61 % v porovnání s rokem 2000. V případě hodnocení jednotlivých druhů piva, šlo říci, že si opravdu výtečně vedl speciální tmavý 24% Primátor Double (stále nejsilnější české pivo) hlavní reprezentant celé skupiny originálních náchodských vícestupňových speciálů (skupina dále obsahovala speciální světlá piva Primátor 16 % Exkluziv a Primátor 21 % Rytířský), který v roce 2001 dosáhl 8 %. Velmi dobře bylo na tom i nealkoholické pivo (pivovar byl i jeho třetím největším výrobcem v ČR), které vykázalo 14 % nárůst (toto pivo mělo pro pivovar i nejvyšší růstový potenciál), či tmavý ležák, kde došlo ke zvýšení jeho výroby o 5 %. Přes pokles výstavu vzrostly tržby podniku předběžně o 3,5 % na 141 milionů korun, a to zejména kvůli březnovému zdražení piva v průměru o 30 až 40 haléřů na půllitr.
Pivovar v roce 2001 přes pokles výstavu zvedl zisk na 6,6 miliónu korun ze 4,7 miliónu korun. Růst zisku firma přičetla snížení provozních nákladů a nižšímu placení úroků z úvěrů. Pivovar v roce 2001 úplně splatil dlouhodobé úvěry za 15 miliónů a celkové úvěrové zatížení tím snížil o třetinu na 30 miliónů korun. Společnosti se v roce 2001 podařilo potvrdit postavení na tuzemském trhu a navázat na úspěšné ekonomické výsledky předcházejících období. Mírný pokles odbytu byl způsoben především výpadkem některých exportních případů, pozice pivovaru na tuzemském trhu zůstala prakticky nezměněna, a to i přes nepříznivý průběh počasí a stupňující se tlak konkurence v pivovarském odvětví a na trhu s nápoji obecně. Určité obavy z ekonomického vývoje společnosti, dané prudkým nárůstem cen klíčových surovin před počátkem účetního období, se naštěstí nenaplnily a díky dobrému finančnímu řízení se podařilo dosáhnout jednoho z nejlepších hospodářských výsledků od počátku vzniku společnosti. Narostly tržby, potvrdila se vysoká úroveň produktivity práce a především došlo k finančnímu ozdravení a ekonomické stabilizaci. Pivovar, chtěl i nadále udržet postavení nejsilnějšího výrobce piva v regionu a udržení si tržního podílu v rámci oboru. V sektoru lahvového piva se v Náchodě upevnili prodejní pozice prostřednictvím obchodních řetězců, především pak v rámci regionálního působení. I nadále pivovar pokračoval v úspěšné strategii prosazování se pomocí speciálních druhů piv a budování si pověsti určité odlišnosti od tuzemského konzervativního pojetí pivního trhu. Toto pojímaní charakteru výroby a technologická pružnost, spolu s udržením standardní špičkové kvality a tradičního charakteru výroby, mělo přinést i do budoucna výhodnou konkurenční pozici nejen na tuzemském trhu.
Pivovar zdražil od 4.března 2002 pivo v průměru o 4 až 6 %, tedy o 30 až 50 haléřů na půllitr. Zvýšení cen se týkalo celého sortimentu. Důvodem zdražení byl růst cen vstupů, zejména energií. Naposledy pivovar zdražoval k 1.3.2001, uvedl ředitel podniku Josef Hlavatý. Za první dva měsíce roku 2002 pivovar vystavil 18 420 hl, z čehož bylo pro tuzemský trh určeno 18 335 hl. To bylo nejvyšší prodané množství za posledních pět let. Pivovar v roce 2002 vyráběl devět druhů piv. Maximální roční kapacita činila 200 tisíc hl.
V sympatickém prostředí Pivní galerie v Praze-Holešovicích se představil pivovar u příležitosti 130 let od svého založení. Cenami ověnčené pivo Primátor dostalo v pořadí již desátého »bratra«. Dne 9.dubna 2002 byla před novináři pokřtěna nová třináctka lahodného moku s lehkou hořkou příchutí. Nové pivo bylo uvařeno u příležitosti 130.výročí založení pivovaru. Základní myšlenkou bylo uvařit obdobné pivo, které bylo před 130 lety uvařeno deputátním sládkem Lutzenem. K výrobě piva byl použit i pšeničný slad. Určitou vlajkovou lodí však zůstával dvanáctistupňové pivo Primátor, které bylo velmi oblíbené zejména ve východních Čechách. Velkou sílu dávala pivu mj. voda kojeneckého charakteru od Adršpašsko-teplických skal, žatecký chmel a slad dovážený z Hané. Dne 8.května 2002 se uskutečnil tradiční Den s Primátorem, tentokrát ve znamení oslav jubilea. Návštěvníky čekal pestrý kulturní program pro děti i dospělé, pivovarská tombola, prohlídky pivovaru.
Na počet 130 let od vzniku pivovaru (polož. zákl. kamene) uvařil pivovar Primátor Jubilejní 13 % (světlý speciální ležák; alk.: 5,6 %; plněno do 0,5 l a sudů). Zadní etiketa (plněno bylo pouze do lahví – jako točené bylo pouze na Dnu s P..) sloužila jako pozvánka na tradiční Den s Primátorem a proto nebylo pivo distribuováno do Prahy a řetězců vůbec. Přes to, že bylo pivo v okolí přijato velmi dobře, nestalo se běžným produktem.
Na zvýšenou poptávku trhu v květnu 2002 reagoval pivovar prodloužením pracovní doby expedice. Vedoucí marketingu František Meduna sdělil, že společnost přišla na trh se dvěma novinkami – nealkoholickým pivem Primátor v nevratné láhvi o obsahu 0,33 litru a světlým ležákem v půllitrové plechovce.
Dostavbu městského hotelu Beránek zvažovali radní v Náchodě. Jak 30.5.2002 informoval místostarosta Karel Petránek, rada města schválila přípravné práce na dostavbu. Investorem prováděcí studie a patrně i vlastních stavebních prací měl být Pivovar Náchod, který byl stoprocentně vlastněn městem. „Bude záležet na hospodářských výsledcích pivovaru. Pokud budou tak dobré jako letos a byl by výhled, že to bude pokračovat i v dalších letech, mělo by dojít k vlastní přístavbě,“ řekl Petránek.
Historicky nejvyšší prodej (1 138 hl) nealkoholického piva Primátor (pivo bylo držitelem Zlaté pivní pečeti za rok 2001) zaznamenala pivovar v květnu 2002. Od začátku roku pak pivovar prodal 53 180 hl piva, z čehož export – především do Velké Británie – činil 1 416 hl (2,66 %). S velkým zájmem spotřebitelů se setkala nabídka Světlého ležáku Primátor v půllitrových plechovkách, který byl distribuován od 3.června 2002.
Poměrně horké léto lámalo rekordy nejen v teplotách, ale také ve výrobě piva. Pivovar vystavil v červenci 2002 celekm 14 345 hl piva, což znamenalo druhý nejúspěšnější výstav za červenec od roku 1997. Poptávka byla po všech druzích včetně nealkoholického piva Primátor, kde zaznamenali nárůst za období leden až červenec oproti stejnému období minulého roku o zhruba 15 %. Pivovar v 1.pololetí 2002 vykázal pokles o 6 % na 66 000 hl. Přesto si udržel pozici největšího pivovaru v kraji. Z Náchoda v prvním pololetí odešlo za hranice necelých 1600 hl.
Pivovar získal v srpnu 2002 na jubilejním 45. ročníku slavností chmele a piva v Žatci tři stříbrná ocenění z odborné degustace piv. Odborná porota složená zhruba ze 100 předních odborníků chmelařského odvětví, která posuzovala v osmi kategoriích 55 piv, ocenila náchodské světlé výčepní pivo, tmavý ležák a nealkoholické pivo. Škálu ocenění doplnil svým třetím místem v kategorii tmavých speciálních piv Primátor 24 % Double. Náchodské pivo v roce 2002 už získalo deset ocenění včetně dvou zahraničních. Pivovar se soutěží účastnil pravidelně a od roku 1993, kdy se stal akciovou společností, v níž všechny akcie drželo město, získal už 46 ocenění, z toho 17 zahraničních. Například pivo Primátor 16 % Excluziv získalo v roce 2002 v kategoriích speciálních piv 2. místo na soutěži The Brewing Industry International Awards 2002 v Londýně a 3. místo na soutěži The World Beer Cup 2002 v americkém Aspenu.
V soutěži České pivo roku 2002, kterou vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven společně s Výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským, obsadil třetí příčku v kategorii světlých ležáků Primátor Světlý ležák.
„Zdražovat od ledna určitě nebudeme. Ani v celém příštím roce nemáme v plánu nějaký pohyb cen,“ ujistil v prosinci 2002 generální ředitel Josef Hlavatý. Připomněl, že naposledy jeho pivovar zdražoval v dubnu 2002 a rostoucí náklady na energii a suroviny zatím kompenzoval ze svých zdrojů.
Pivovar, jehož sládek Pavel Kořínek získal titul „Sládek roku 2002“, v roce 2002 vystavil 134 810 hl piva, z čehož činil export – především do Velké Británie – 6 018 hl. Významný nárůst výroby o 8 % zaznamenalo nealkoholické pivo, jehož je pivovar třetím největším výrobcem v ČR. Jak ujistil František Meduna, vedoucí marketingu, pivovar na zvyšování cen velkých výrobců reagovat nebude. „Máme svoji vlastní obchodní a cenovou politiku, a pokud nedojde k nějakým dramatickým změnám u cen vstupů, nepředpokládáme tento rok žádné změny cen,“ tvrdil. Pivovar trvale hledal rezervy v nákladových položkách, a to mj. i ve formě zavádění nové technologie, popřípadě zpřesnění technologických kroků. „Investice do moderních technologií totiž zajišťují snižování výrobních nákladů,“ vysvětlil František Meduna.
Pivovar získal na počátku roku 2003 dvě ocenění, tentokrát mezinárodní. V lednu 2003 to byla Zlatá pivní pečeť za pivo Diamant v kategorii DIA pivo na soutěži v Táboře. V březnu 2003 pak dostal tmavý ležák bronzovou medaili na výstavě International Beer Competition v Londýně. Náchodské pivo získalo v roce 2002 celkem 11 ocenění, včetně dvou zahraničních. Pivovar od ledna 1993, kdy se stal akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, obdržel celkem 49 ocenění, z toho 18 zahraničních.
Příchod horkých dnů v červnu 2003 uvítali výrobci nápojů. „Odbyt piva se nám zvýšil nejméně o 20 % a jsme schopni zvýšit výrobu podle zájmu odběratelů o třicet až čtyřicet procent,“ pochvaloval si 11.6.2003 generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Podle něho výrazně vzrostl i prodej nealkoholického piva. Nejpozději do letních prázdnin chtěli v pivovaru zahájit výrobu nealkoholických nápojů. „Kéž by toto počasí delší dobu vydrželo,“ dodal Hlavatý.
Od června 2003 začal pivovar dodávat do maloobchodní sítě Lidl pivo Finkbraü světlé výčepní (alk.: 4,0 %; plněno jen do 0,5 lahví) a nealkoholické.
„V červnu 2003 jsme zvedli odbyt asi o 13 %. Hlavní zásluhu na tom má zvýšený prodej lahvového piva téměř o pětinu,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. Tradičně podle něj stoupl zájem o nealkoholické pivo, které šlo na odbyt lépe o více než třetinu. Překvapivě rostl i odbyt vícestupňových speciálů.
Za první pololetí 2003 vyrobil pivovar 62 241 hl piva. Největší zájem byl o Primátor Světlý ležák, jehož podíl na produkci činí 47 %. Na zahraniční trhy se ve stejné době dostalo 3 139 hl zlatavého moku, zejména světlého ležáku, který byl oblíbený především ve Velké Británii. Na výstavě International Beer Competition v Londýně však získal třetí místo tmavý ležák. Před prázdninami připravil pivovar novinku pro abstinenty. Na trh uvedl čtyři druhy limonád a sodu značky Primátor.
Na léto 2003 pivovar připravil spotřebitelskou soutěž Hlaste žízeň (1.5.-31.8.). Šlo o sběr zadních etiket z piv.
Přibližně stejně jako v předchozím roce se dařilo pivovaru do srpna 2003. Za prvních osm měsíců roku vystavil celkem 93 326 hl pěnivého moku, což bylo o pouhých 0,07 % (68 hl) méně než v roce 2002. Stěžejním produktem pivovaru stále zůstával Primátor Světlý ležák, jehož podíl na výrobě činil takřka 44 %. Další rozhodující část produkce tvořilo Světlé výčepní pivo s 41 %. Na zahraniční trhy do srpna 2003 putovalo 4296 hl, tedy 4,6 % vystaveného piva. To bylo ve srovnání s rokem 2002 přibližně dvojnásobné množství. Své zákazníky zejména ve Velké Británii si našel světlý ležák. V porovnání roku 2002 a 2003 prodeje jednotlivých piv si velmi dobře vedlo především Nealkoholické pivo (zvýšení o 23 %), dále pak Tmavý ležák (zvýšení o 17 %), který navíc získal na výstavě The International Beer Competition v Londýně vysoce ceněné třetí místo, a speciální světlé pivo Primátor Exkluziv (nárůst o 16 %). V roce 2003 se osvědčila prázdninová novinka, která doplnila výrobkové portfolio pivovaru – limonády pod značkou Primátor. Ty spotřebitel mohl získat jak v točené, tak v lahvové podobě ve čtyřech ovocných chutích. Během prázdnin se těchto limonád s postupným náběhem výroby a bez výraznější speciální podpory prodalo již téměř 350 hl.
„Limonády jsme začali vyrábět v červenci 2003, do dnešního dne jsme vyprodukovali necelých 400 hl. Oproti třiceti tisícům hektolitrů piva vystavených za stejné období je to nepatrná kapka, neproběhla však žádná reklamní kampaň. Výrobu nealka teprve rozjíždíme,“ řekl v září 2003 marketingový ředitel František Meduna.
„Pivní stezky jsou jedním ze způsobů, jak vejít ve známost i s regionálními značkami. Jde hlavně o to, aby malé pivovary byly vidět a mohly konkurovat částkám, které na propagaci dávají nadnárodní pivovarské společnosti,“ vysvětlil ředitel pivovaru Josef Hlavatý v září 2003. V Náchodě lidé mohli posedět ve vagónu z první republiky. Pivovar se podílel na dostavbě hotelu, který měl poskytnout nocleh nejen pivním turistům, ale přilákat do města i menší kongresy.
Pivovar na podzim 2003 zahájil výrobu pšeničného kvasnicového piva Primátor Weizenbier. Na tiskové konferenci dne 21.října 2003 to uvedl sládek Pavel Kořínek. Podle jeho slov se jednalo o svrchně kvašené světlé nefiltrované pivo s typickou hřebíčkovou vůní a klasickou pšeničnou chutí, které bylo charakteristické například pro německé Bavorsko. Právě tam by se také náchodský produkt měl vyvážet. Zatím byly však plány pivovaru s novým produktem poněkud střízlivější. „Počítáme nejprve s regionální a následně celostátní distribucí, teprve pak budeme zvažovat export,“ informoval obchodní ředitel František Polda. Stěžejním produktem pivovaru zůstával podle jeho slov i nadále Světlý ležák Primátor, který se na celkovém výstavu pivovaru podílí 44 %. Pivovar vyráběl již 9 druhů piva. V roce 2003 uvařil pivovar také pro exportní zakázku do USA světlý ležák s názvem Kostelbrau Premium Lager (alk.: 5,0 %).
Náchodský pivovar v souvislosti s uvedením svého pšeničného kvasnicového ležáku na trh připravil spotřebitelskou soutěž „Poznejte originální chuť“. Podstatou byl sběr víček od Weizenbieru (min.4 ks) a dalších speciální piv (min. 6 ks) značky Primátor. Pivaři mohli získat originální sklenici pro pšeničné pivo.
Pivovar zatím v roce 2003 vyráběl pšeničné pivo pouze v lahvích, přestože třetina jeho produkce byla jinak expedována v sudech. „Nabízíme jej všude,“ řekl v listopadu 2003 šéf marketingu František Meduna. Pivovar proto jednal s obchodními řetězci, ale nabízel jej i do „lepších“ hospod, rád by s tímto pivem pronikl do Prahy. Podle Meduny zatím žádná na trh uváděná značka pivovaru neměla takovou marketingovou podporu jako pšeničné pivo.
Zejména díky posílení prodeje v obchodních řetězcích se společnosti podařilo v roce 2003 zvednout výstav piva Primátor o více než 4 % na 140 580 hl. Druhým důvodem růstu bylo zvýšení exportu téměř o polovinu na takřka 8 800 hl, uvedl ředitel podniku Josef Hlavatý. Zisk by měl být podle ředitele na úrovni deseti miliónů korun v roce 2002 a tržby mírně nad 139 milióny.
„Vývoz do Ruska dosáhl v roce 2003 asi 1443 hl, což je více než 16 % z našeho celkového exportu. Vidíme tam vysoký obchodní potenciál pro naši další expanzi a byla by škoda jej v současnosti nevyužít,“ řekl vedoucí marketingu František Meduna.
Pivovar pro maloobchodní síť Lidl vyráběl do května 2004 piva Finkbräu nealkoholické (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno jen do 0,5 l lahví) a Světlé pivo (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno jen do 0,5 lahví). Zákazníci pivovaru se už od února 2004 mohli těšit na nové etikety výrobků postupně dodávaných do obchodní sítě. Ve skladech v sousedství takzvané lahvárny pivovaru byly jen poslední zbytky lahví se starými etiketami, které výrobky označovaly v průběhu minulých tří let. „V novém grafickém pojetí je kladen důraz na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové etikety respektují připomínky spotřebitelů a jsou koncipované tak, aby vývojově navazovaly na předešlé označení,“ potvrdil vedoucí marketingu František Meduna. I přes změnu etiket byl zákazník při nákupu dobře orientován, neboť barevné označení jednotlivých druhů piva zůstaly zachované. Zůstala také sjednocující historická pečeť a vyobrazení náchodského zámku, které přispívá k propagaci nejen pivovaru, ale také celého města Náchoda. U některých piv došlo při plném zachování původního obsahu i ke změně názvu. Světlý ležák (takzvaná dvanáctka – červená etiketa) již byl označen názvem Premium a například výčepní pivo (takzvaná desítka – zelená etiketa) bylo označen názvem Světlý. „Kromě nealkoholického piva, piva se sníženým obsahem cukru a a Světlého Primátora budou všechny ostatní láhve výrobní kolekce ozdobené nově také aluminiovým šátečkem,“ připomenul další novinku generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Zákazníci se s novým vzhledem etiket mohli setkat už v roce 2003. Nové grafické zpracování už totiž dodrželo označení nedávné novinky – pšeničného kvasnicového piva – Primátor Weizenbier. „Jednoznačnou výhodou našeho pivovaru je skutečnost, že máme trvale k dispozici všech devět druhů vyráběných piv. Ani například tmavou čtyřiadvacítku nevyrábíme jen při svátečních příležitostech, ale k distribuci je připravena kdykoli,“ vyzdvihl přednost pivovaru jeho sládek Pavel Kořínek. Primátor se také mohl pochlubit tím, že všechny druhy piva byly vyráběny tradiční technologií, ale pod přesným dohledem počítače. Jednotlivých druhů piv zde nedosahovali tím, že by silnější piva ředili, ale už od samého počátku výroby jednotlivé várky bylo jasné o jaký druh jde.
V 10. ročníku soutěže o nejhezčí pivní etiketu, tácek, korunku a sérii etiket za rok 2003 zvítězil pivovar s pivní korunkou, na níž je zobrazen muž s tuplákem.
Pivovar na konci května 2004 zdražil některá svá piva značky Primátor. „Dva roky jsme cenu piva nezvyšovali, ale letos zřejmě budeme. Byli jsme jedni z mála, kteří vloni udrželi stejnou cenu piva. Se zdražením některých výrobků počítáme na přelomu května a června,“ řekl v únoru 2004 generální ředitel Josef Hlavatý.
Od jara 2004 došlo ke změně názvu piva vyráběného pro maloobchodní síť Lidl z Finkbräu na Světlé pivo (alk.: 4,0).
Největší pivovar v Královéhradeckém kraji kvůli jarnímu chladnu hlásil pokles prodeje asi o 3 %. „Věříme ale, že na konci roku budeme lepší než loni,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Výstav měly zvednout vyšší investice do podpory prodeje a pomoci by měl i export. „Dobře jde vývoz na tradiční odbytiště do Velké Británie. Jednání s našimi partnery v Polsku vypadají nadějně,“ řekl.
Za svou produkci získal pivovar, jehož akcie byly stále ve stoprocentním vlastnictví města, na prestižní degustační soutěži pořádané Chmelařským institutem Žatec v srpnu 2004 ocenění. Výrobce piva Primátor získal dvě první místa v kategoriích Ležák Tmavý a Nealkoholická piva. V kategorii Ležák Světlý měl Primátor Premium druhé místo, na druhém až třetím místě se v kategorii Piva se sníženým množstvím cukrů umístil Primátor Diamant a 16% světlý Exkluziv v kategorii Speciální pivo světlé obsadil místo třetí.
Pivovarům v Královéhradeckém kraji, které mnohdy ležely jen několik kilometrů od polských hranic, se vývoz piva k severním sousedům moc nedařil. A to přesto, že veškerá celní a administrativní ochranářská opatření Poláků od 1. května se vstupem obou zení do EU padla. Zřejmě nejvíce si od polského trhu sliboval pivovar v Náchodě. „Polský trh je sice otevřený, ale za deset let bariér se natolik stabilizoval, že pro menší dodavatele zvenčí je problém se na něj dostat,“ řekl v listopadu 2004 ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Na konec roku 2004 připravil pivovar tradiční vánoční ležák.
„Malým pivovarům nezbývá než bojovat kvalitou. Pořád si stěžovat na velké nejde,“ řekl v lednu 2005 šéf náchodského pivovaru Josef Hlavatý.
Jako každoročně i v roce 2005 vítál velikonoční svátky pivovar svým speciálním světlým ležákem. Velikonoční ležák (alk.: 5,0 %) byl opět obdařen hezkou originální etiketou.
Pivovar upravil své ceny od 1.března 2005 pouze u sudového piva. „Rozhodli jsme se k tomu po důkladném zvážení, zejména s ohledem na dlouhodobý růst cen všech vstupů, ale i nákladů na podporu prodeje a vlastní distribuci. Změny cen ale nebyly nijak výrazné, třeba u půl litru světlého výčepního piva Primátor došlo ke zvýšení z 6,50 na 6,80 koruny, včetně DPH,“ uvedl vedoucí marketingu František Meduna. Podle něho se mírná úprava cen i vlivem zdražení některých jiných výrobců neodrazila v nižší prodejnosti piva. V dohledné době firma další úpravu cen neplánuje.
Minulost a budoucnost se protkla v Náchodě. Místní pivovar dokončil v dubnu 2005 dostavbu hotelu Beránek na Masarykově náměstí v centru města. Stalo se tak téměř po století od okamžiku, kdy náchodští konšelé rozhodli o výstavbě zařízení, v němž vedle restaurace, kavárny a vinárny bude divadelní sál a další společenské prostory. Snaha rozšířit secesní budovu začala už v první polovině devadesátých let, kdy prošla nákladnou rekonstrukcí. Se stavbou nové budovy se však mohlo začít až v roce 2003, kdy se záměru chopila akciová společnost Pivovar Náchod. Ta byla v majetku města a na stavbu si vzala bankovní úvěr. „Náklady na stavbu včetně vybavení interiérů dosáhly padesáti milionů korun a pivovar je bude splácet asi deset let,“ uvedl předseda představenstva pivovaru Pavel Nývlt.
V roce 2005 začal pivovar vyrábět pro maloobchodní síť Julius Meinl světlé výčepní pivo Goliaš (alk.: 4,0 %).
Značka Primátor si dlouhodobě udržuje svoji špičkovou kvalitu. Svědčila o tom celá řada medailí a ocenění získaných na nejrůznějších domácích a zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích. Od ledna 1993, kdy byl pivovar akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 71, z toho 18 zahraničních a Primátor tak patřil k nejlépe hodnoceným značkám piv v ČR. Nejúspěšněji si vedly 16 % Exkluziv a tmavý ležák se shodným ziskem 14 úspěchů, těsně následovány světlým ležákem, který obdržel 13 ocenění. V poslední době si dobře vedly i Nealkoholické pivo (celkově již získalo 7 ocenění) a pivo Diamant (10 ocenění). Vysokou a stálou kvalitu potvrzovala i skutečnost, že pivovar část svého výstavu v posledních letech velmi úspěšně exportoval, a to především zákazníkům do zemí jako Velká Británie, Rusko, Německo, Španělsko, Řecko a Švédsko.
Pivovar se staral o správné zacházení s výčepním zařízením. Jeho pracovníci navštěvují restaurace a v rámci obchodní spolupráce či pravidelné údržby poskytují personálu odborné rady, jak si s nástrahami řemesla poradit. „Nejde přímo o kontroly, naši obchodní zástupci si spíše všímají celkové úrovně služeb zákazníkům a provozu v restauracích, kde se točí naše pivo. O poradenství, které se týká správného točení piva, nastavení tlaku či chlazení, se zase starají naši technici. Hostinským také poskytujeme manuál o správném zacházení s výčepním zařízením. Problémům se snažíme čelit také tím, že odběratelům poskytujeme zdarma sanitaci a další údržbu výčepních zařízení,“ řekl srpnu 2005 obchodní ředitel pivovaru Václav Vencl. Pokud zjistil pracovníci pivovaru nedostatky, většinou se s provozovatelem na nápravě hladce domluvil. „Rozvázání smlouvy s partnery plyne z neplnění základních obchodních podmínek, jako je neplacení zboží. Co se týká kvality piva, spíše hostinským poradíme, jak to zlepšit. Většinou se s nimi bez problémů domluvíme,“ řekl Vencl. Nové speciální pivo polotmavý ležák Primátor 13 % začal pivovar prodávat od září 2005. Pivo bylo představeno na tiskové konferenci dne 21.9.2005. Výrobek měl doplnit sortiment vícestupňových piv, která šla stále víc na odbyt. „Loňský rok nám potvrdil trend posilování pozice speciálních piv a jsem rád, že jsme byli první, kteří s jejich produkcí začali. V Česku je podíl speciálních piv na trhu jen několik procent, v našem pivovaru ale představuje pětinu výroby,“ řekl generální ředitel Josef Hlavatý. S novou třináctkou měl pivovar, který patřil městu, deset druhů piv. Kromě světlé výčepní desítky a světlého dvanáctiprocentního ležáku dodává na trh také speciální světlé šestnácti a jednadvacetiprocentní pivo. Pravidelně vařil také tmavý čtyřiadvacetiprocentní Primátor Double, v němž bylo asi 11 % alkoholu. Od ledna do srpna 2005 roku činil celkový výstav pivovaru 89 874 hl piva, z nichž 8 432,8 hl (9,4%) tvořil export. Oproti stejnému období roku 2004 zaznamenal export navýšení o 3,4% přičemž majoritní podíl na zvýšení exportu tvořil vývoz do zemí Velké Británie, Slovenska, Ruska, Polska, Francie, Německa, Španělska, Švédska a Dánska. Nejvyšší podíl na produkci piva měl zejména světlý ležák Premium, který zaujímal 45% následován světlým výčepním pivem s podílem 34% z celkového výstavu. Zářijová novinka byla polotmavá třináctka. „Na její výrobu používáme kvalitní pitnou vodu z přírodní rezervace na Broumovsku a kombinaci českého, bavorského a karamelového ječného sladu doplněného o slad pšeničný. Toto speciální pivo se vyznačuje originální červenohnědou barvou,“ řekl sládek pivovaru Pavel Kořínek. Pivovar si pochvaloval, že jeho výrobky pravidelně získávají ceny na různých degustačních soutěžích. „Od roku 1993, co pivovar převzalo město, jsme získali 74 ocenění, z toho 18 v zahraničí. Například na Dočesné 2005 získaly první místo ve svých kategoriích Primátor Nealko a Primátor Exkluziv,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru František Meduna.
Pivovar zaznamenával růst podílu speciálních piv na své produkci, v roce 2005 dosáhl 20 %. „Právě ve speciálech vidíme šanci, jak se jako malý pivovar uplatnit na trhu,“ řekl v září 2005 ředitel pivovaru Josef Hlavatý. „Šíře sortimentu speciálů také významně posiluje pozici pivovaru při vyjednávání dodávek klasických piv do obchodních řetězců,“ řekl Hlavatý. Současně byly podle něj speciální piva nositelem vyšších tržeb a zisku. Hlavní část výroby speciálních piv tvořilo nealkoholické pivo, jehož byl pivovar s výstavem kolem 17 000 hl druhým největším producentem v zemi, po Radegastu.
Zřejmě nejdelší zkušenosti s návštěvami v rámci pivní turistiky měli v náchodském pivovaru. Asi čtyři roky stál na tamním nádvoří rekonstruovaný železniční vagon z první republiky, kam si donedávna zvala firma své hosty. Návštěvníci si tam po exkurzi v provozu mohli posedět a ochutnat různé druhy točených piv. „Ročně zavítalo do pivovaru asi 800 lidí. Prohlédli si provozy, naši pracovníci jim vysvětlili postupy při vaření piva. Pak si poseděli ve vagonu, kde dostali k ochutnání točené pivo Primátor a také jídlo. Letos jsme vybudovali nové návštěvnické centrum a příští rok k tomu přibude i posezení v letní zahrádce s možností grilování. Chceme přilákat návštěvníků ještě více,“ řekl v říjnu 2005 vedoucí marketingu František Meduna. Pivovar využíval nejen zájmu různých kolektivů ve městě, ale také domácích i cizích turistů, kteří byli v okolí na dovolené. „Jezdí k nám turisté, kteří jsou ubytováni v Krkonoších i Orlických horách. V provozní části pivovaru je provede sládek či někdo jiný z výroby, takže návštěvníci dostanou informace rovnou od pramene. Některé akce se dají návštěvníkům ušít na míru, lidé si mohou objednat i speciality k jídlu, můžeme jim nabídnout cokoliv od buřtguláše až po staročeskou zabíjačku. Na závěr návštěvy od nás dostanou například různé druhy piv v dárkovém balení,“ řekl Meduna. V novém návštěvnickém centru bylo 120 míst a letní posezení s barem v zahrádce mělo asi 80 míst. Díky tomu, že pivovar koupil Hotel U Beránka v centru města, neměl problémy ubytovat své hosty a zajistit kvalitní občerstvení. „Návštěva pivovaru bude nejen v naší nabídce, ale také v nabídkách cestovních kanceláří. Podívat se do pivovaru, to přece každý hotel nemá. Chceme z toho udělat jednu z atrakcí regionu,“ řekla ředitelka Hotelu U Beránka Romana Vágnerová.
O 44 % zvýšil pivovar za tři čtvrtletí roku 2005 v porovnání s prvními devíti měsíci předešlého roku svůj vývoz. Od ledna do září 2005 bylo vyvezeno 9 367 hl piva a podíl exportu na celkovém výstavu, který za toto období představoval 101 325 hl, činil 9,2 %. Pivovar vyvážel do zemí jako je Velká Británie, Slovensko, Rusko (tři největší odběratelé), Polsko, Francie, Německo, Španělsko, Švédsko a Dánsko. Rozhodující část tvořil světlý ležák Premium. K posílení vyjednávací pozice pivovaru při jednáních potenciálními zahraničními obchodními partnery a k posílení exportu jako celku přispěla řada ocenění, která získávaly výrobky pivovaru.
Pivovar si odvezl z německého Norimberku stříbrnou medaili za své speciální šestnáctistupňové pivo Primátor Exklusiv v soutěži The European Beer Star Award 2005. Pivo uspělo v degustační soutěži v konkurenci 400 značek z Evropy a USA hodnocených ve 28 kategoriích.
Na podzim roku 2005 přestal pivovar v souvislosti odchodem maloobchodní sítě Julius Meinl z ČR vyrábět značku Goliáš (světlé výčepní; alk.: 4,0 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno jen pro maloobchodní síť Julius Meinl).
Pivovar dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) šlo o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváželo zejména do Velké Británie, kam směřovala takřka polovina exportu, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby (45%) tvořil světlý ležák, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadal na speciály – včetně vícestupňových a pšeničný kvasnicový Weizenbier. Nejvyšší celkový nárůst prodejů – téměř dvojnásobek – zaznamenal právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv – o 29% a dále tmavý ležák – o 28%. V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než v roce 2004), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl v roce 2005 doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Změna v produkci se netýkala pouze sortimentní řady limo, ale ani nosný produkt – pivo – nezůstal v roce 2005 stranou, když v září doplnil pivovar svoji produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.). Díky použití karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo bylo dodáváno v klasických 0,5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 15 a 30 l a od svého vzniku vykazovalo velmi dobrou prodejnost. 13% se také stala jubilejním – desátým – pivem pivního portfolia pivovaru.
Pivovar v roce 2005 hospodařil se ziskem 7,1 milionu korun. Zisk na dividendách nevyplatil, jednalo se o nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2004 měl pivovar zisk 2 miliony korun. Tržby společnosti v roce 2005 stouply o deset procent na 167 milionů. Pivovar byl akciovou společností ve 100% vlastnictví Města Náchod, základní kapitál společnosti byl 72 milionů. Společnost měla zhruba devadesát zaměstnanců.
„Malé pivovary se snaží vsunout do skupin na trhu a nemají na to, aby si platily průzkum trhu. Proto mají mnohá speciální piva krátkou životnost,“uvedl v únoru 2006 Josef Hlavatý, šéf pivovaru, v jehož produkci připadala na speciály pětina.
V roce 2006 již pivovar nezásoboval obchodní síť Kaufland pivem Ambrosius Free (světlé nealkoholické; alk.: 0,5 %; plněno do 0,5 l lahví)
K vyčkávacímu postoji v souvislosti se změnami lahví se připojil Josef Hlavatý, generální ředitel pivovaru a člen předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle jeho názoru nový vývoj na trhu vytvářel pro menší pivovary odlišné podmínky, než jaké měly Prazdroj nebo Staropramen. „Změna lahví v několika pivovarech zbytečně zvyšuje náklady pro ostatní pivovary. Nedokážu říct, jestli do změny půjdeme i my. Musíme počkat, jak se to vyvine, a potom najít pro pivovar naší velikosti optimální řešení,“ prohlásil v březnu 2006 Hlavatý.
Do malých pivovarů se na jaře 2006 dostávalo hodně cizích lahví, které nemohly použít. „Nevíme co s nimi, hromadí se u nás, zabírají ve skladech prostor a zvyšují nám i náklady na třídění. Láhve jsou si velice podobné, mnohdy se ani nedají na první pohled odlišit. Pokud bychom je omylem naplnili svým pivem a dostaly se pak na trh, mohly by nás firmy, které tyto lahve mají chráněné pro své výrobky, zažalovat,“ tvrdil v dubnu 2006 generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Pivo Primátor 13% Polotmavý se stalo ve spotřebitelském průzkumu Výrobkem roku 2006. Marketingový program Výrobky roku, pod názvem Volba spotřebitelů 2006 – Nejlepší novinka, oceňovala nové a inovované produkty, které byly vyrobeny či uvedeny na český trh od 1. září 2004 do 31. prosince 2005. Začátkem května 2006 vyvrcholil jeho 6. ročník a byly vyhlášeny vítězné výrobky ve 24 otevřených kategoriích. Při slavnosti převzal vedoucí marketingu pivovaru František Meduna trofej a diplom za první místo v kategorii Pivo, a to za Primátor 13% Polotmavý. „Už v minulém roce se umístilo v tomto programu náchodské pšeničné kvasnicové pivo Primátor Weizenbier na druhém místě. Primátor 13% Polotmavý je jubilejním desátým pivem pivního portfolia náchodského pivovaru, nejširšího v České republice. Je to speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.), které vhodně doplňuje produktovou řadu piv vyráběných v náchodském pivovaru a zároveň opravňuje komunikovat tvrzení o tom, že společnost je dominantním „specialistou” na speciály na českém pivním trhu.Tradičními surovinami pro výrobu tohoto chuťově zajímavého piva je vynikající voda z přírodní rezervace Teplicko-Adršpašských skal v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, český slad, bavorský a karamelový slad vyrobený z moravského ječmene a slad pšeničný. K dochmelení je užit jemný aromatický žatecký chmel. Díky použití částečného sypání sladu karamelového a pšeničného bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Vznik tohoto piva byl veden především snahou vyjít vstříc všem konzumentům piva, kteří s oblibou světlá a tmavá piva míchají. Ocenění ve spotřebitelském průzkumu nás opravňuje k očekávání, že používání loga „Volba spotřebitelů 2006 – Nejlepší novinka“ nám u tohoto výrobku přivede další spotřebitele,“ uvedl ing. Meduna.
Již 135 roků dne 30.června 2006 uplynulo od rozhodnutí zastupitelstva o zřízení vlastního obecního pivovaru. Purkmistr Josef Bořík tehdy na schůzi zastupitelů přednesl návrh městské rady. První myšlenku na zřízení pivovaru však vyslovil vinárník Václav Šrůtek. Radní Jan Kittler upozornil, že pivovar by mohl být možným zdrojem obecních příjmů. Po krátké rozpravě byl návrh na zřízení pivovaru jednomyslně přijat. Základní kámen byl položen 8. dubna 1872 a o dva roky později bylo možné ochutnat první várku piva.
Společnosti vzrostl od začátku července 2006 odbyt nealkoholického piva o 65 %. „Nealkoholické pivo pokládáme za pivo s největší perspektivou. Zatím se letos na našem výstavu podílí asi 14 %, zatímco za celý loňský rok to bylo kolem deseti procent,“ řekl ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Pivovar získal v září 2006 titul České pivo roku 2006 v kategorii tmavé ležáky, a to za pivo Primátor Premium Dark. Do celostátní soutěže se přihlásilo rekordních 35 značek ve třech kategoriích, z toho bylo hodnoceno osm tmavých ležáků.
Pivovar dosáhl od ledna do září 2006 výstavu 103 093 hl piva (oproti stejnému období roku 2005 zvýšení o 1,8 %), z čehož bylo 63 % v lahvích, 36 % v sudech a 1 % činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 536 hl (14,1 %), opět v porovnání se stejným obdobím roku 2005 (9 368 hl) šlo o zvýšení o 55 %, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyvážel zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby (43 %) tvořily světlý ležák Premium, 32 % světlé výčepní pivo a zbytek připadal na speciály na které se pivovar zaměřuje především od poloviny 90. let. Společnost produkovala Primátor Premium Dark (tmavý ležák), Primátor Nealko (světlé nealkoholické pivo) či Primátor Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů – dříve DIA), kdy u posledních dvou byl jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činil za 1. pololetí: dia – 14,5% a nealko pivo – 6,9%). Chloubou pivovaru byly však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávaly stále více svých příznivců a obohacovaly český pivní trh. Jednalo se o novinku roku 2005 Primátor 13% Polotmavý (obsah alkoholu 5,5% obj.) – speciální polotmavé pivo, Primátor 16 % Exkluziv (obsah alkoholu 7% obj.) a Primátor 21% Rytířský (9% obj.) – speciální světlá piva a nejsilnější běžně vyráběné české pivo Primátor 24 % Double (10% obj.) – speciální tmavé pivo. Výrobkové portfolio piv doplňovalo svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo Primátor Weizenbier. Speciály dokázaly vhodně upoutat pozornost ke značce Primátor a tedy i k hlavní části produkce pivovaru. Za devět měsíců roku 2006 se také prodalo téměř 4 852 hl limonád (o 40% více než v roce 2005 ), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl v roce 2005 doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Novinkou roku 2006 byla od června ovocný multivitamínový nápoj, který již od svého uvedení na trh dosahoval velmi dobrých prodejů. Výrobu nealka jako doplňkového programu pivovar zahájil v červnu 2003.
Dalšího triumfu dosáhl pivovar v říjnu 2006, tentokrát na mezinárodní půdě. Po zisku titulu v soutěži České pivo roku 2006, byl ověnčen zlatou medailí tmavý ležák Primátor Premium Dark na devátém ročníku akce The Stockholm Beer & Whisky Festival ve Švédsku. Druhá příčka patří americkému pivu Samuel Adams Black Lager a třetí skončil tmavý ležák Asahi Black. Náchodské pivo v roce 2006 obhájilo vítězství z předešlého roku v tomto klání. Navíc v letech 1999 a 2000 obsadil tento ležák druhé místo.
„Výrobní náklady neustále rostou. Vnitřní rezervy jsme již vyčerpali před třemi lety. Snad najdeme cestu, jak to zatím ustojíme,“ uvedl v říjnu 2006 jako reakci na zvýšení cen Prazdrojem ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
Novinku na český pivní trh uvedl pivovar v listopadu 2006. Pivo se značkou Primátor English Pale Ale je typ svrchně kvašeného piva, které zatím v Česku žádný průmyslový pivovar nevyráběl. „Ale“ je souhrnný název pro svrchně kvašená piva britského stylu, u nás prakticky neznámá. Téměř 98 % všech českých piv je ležák vyrobený spodním kvašením. Náchodská novinka proto možná překvapila české zákazníky, protože se od piv plzeňského typu výrazně lišila. Bylo lehké, mělo nižší říz a nezvyklou hořkou chuť po anglických chmelech. K výrobě byly použity kromě ječných sladů i slad pšeničný a navíc nesladovaný oves. „Míříme na zákazníky, kteří hledají nové zajímavé chutě, nebo ty, kteří je ochutnali v zahraničí a tady jim chybí,“ uvedl generální ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
„Bohužel nevím, z jakého důvodu přežívá v myslích lidí v této republice, že pivo z malého pivovaru by mělo být levnější. To je naprostý nesmysl. Když vezmu technologie nebo suroviny, vždycky je ten malý pivovar nakoupí dráž než velký,“ řekl v prosinci 2006 Josef Hlavatý, generální ředitel pivovaru a člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Řešením pro malé výrobce zlatavého moku by však zřejmě nebylo ani výrazné zdražení piva. „Určitě by to zvládly velké pivovary daleko lépe než my. Samozřejmě by se snížila spotřeba,“ konstatoval Hlavatý. Podle něho jde o „výchovu“ pivařů. „Jde o to, aby si uvědomili, že jedna značka, která dneska tvoří dominantní část trhu, není to jediné, co je třeba pít,“ dodal. „Když vaříte speciál, dáte ho na trh a nemáte tam konkurenci, žádné srovnání, tak si můžete říct o jiné peníze. Pokud máme ziskové marže, tak právě na speciálech,“ uvedl Hlavatý.
Pivovar dosáhl v roce 2006 výstavu 136 044 hl piva (oproti roku 2005 jde o zvýšení o 2%), z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činily plechovky. Z celkového výstavu činil export 21 242 hl (15,6%), opět v porovnání s rokem 2005 (14 342 hl) šlo o zvýšení o 48%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyvážel zejména do Velké Británie, dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka. Rozhodující část výroby – 43% – tvořil světlý ležák Premium, 31% – světlé výčepní pivo Světlý a zbytek připadal na speciály. Společnost produkovala Premium Dark, Nealko či Diamant (světlé pivo se sníženým obsahem cukrů – dříve DIA), kdy u posledních dvou byl jejich druhým největším dodavatelem pro tuzemský trh (podíl na trhu činil za 1. pololetí: dia – 14,5% a nealko pivo – 6,9%). Chloubou pivovaru byly však originální, chuťově zajímavé, vícestupňové speciály, které si získávaly stále více svých příznivců. Jednalo se o novinku roku 2005 13% Polotmavý, 16% Exkluziv a 21% Rytířský a nejsilnější běžně vyráběné české pivo 24 % Double. Výrobkové portfolio piv doplňovalo svrchně kvašené světlé pšeničné nefiltrované kvasnicové pivo Weizenbier. Poslední novinkou – z listopadu 2006 – English Pale Ale – svrchně kvašený polotmavý ležák anglického typu. V roce 2006 se také prodalo 6 010 hl limonád (o 38% více než v roce 2005, kdy to bylo 4 348 hl), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina.
„Přes růst cen vstupů, jako sladu, chmele a energií, do konce roku se zvýšením cen určitě nepočítáme,“ řekl v červnu 2007 ředitel pivovaru Josef Hlavatý.
V roce 2007 pivovar zásoboval do maloobchodních sítí nealkoholické pivo se zvláštní etiketou s názvem Nealko.
Někoho na cestách lákají staré zámky, jiného pivo. Na pivní turistiku sázela i radnice v Náchodě spolu s pivovarem. Vedle tradičních exkurzí a ochutnávek v roce 2007 návštěvníkům nabídnli posezení v nové letní zahrádce v sousedství lesa Montace. „Začíná to být pro nás zajímavé, v posledních třech týdnech jsme tu měli třeba několik autobusových zájezdů z Polska. Na naše akce svážíme i štamgasty z hospod v okolí,“ řekl marketingový ředitel pivovaru František Meduna. Donedávna si lidé v pivovaru mohli posedět ve stylovém historickémvagonu pro 45 lidí, jenže ten už přestal stačit. Pivovar proto vybudoval návštěvnické centrum pro 120 hostů a poté i zahrádku pro 40 lidí. „Je to trend, pivovar může být turistickou atrakcí. Pokud se to podaří sladit s hospodařením podniku, zázemí pro turisty by se mohlo ještě rozšířit,“ mínil náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka. Každý měsíc navštíví pivovar několik set turistů. Mohou si zaplatit exkurzi, případně ji doplnit ochutnávkou či obědem. Prohlídka stojí šedesát korun na hodinu, s posezením a volnou ochutnávkou litru piva zaplatí lidé dvojnásobek. Ve vzorkové prodejně si zájemci mohou nakoupit pivo i suvenýry.
Dobré hospodářské výsledky předchozích let vedly vedení společnosti k rozhodnutí zahájit v roce 2006 dlouhodobě odkládanou rekonstrukci technologie sklepa. Jednalo se o vybudování nového prostoru přetlačného oddělení, výměnu přetlačných tanků (sloužících ke skladování nafiltrovaného a stabilizovaného piva do doby jeho stočení do transportních obalů – tzn. sudů nebo spotřebitelských obalů – tzn. láhví), nahrazení skleněných potrubních rozvodů nerezovými a vybudování nové sanitační stanice. Jednalo se poměrně o komplikovanou a časově náročnou investiční akci. Menší objem finančních prostředků byl investován do stavební přípravy nového oddělení, kdy tato část byla spuštěna v podzimním období roku 2006. Realizace technologického zařízení včetně automatizovaného systému řízení a sanitační stanice probíhala v jarním období roku 2007 a celková hodnota této investice dosáhla cca 20 milionů korun. Původní ležaté přetlačné tanky (9 ks), které byly instalovány v roce 1971, byly již značně běžným provozem opotřebeny. Vnitřní smaltovaný povrch tanků byl po letech užívání většinou vlásečnicově popraskaný, některá místa byla oprýskaná a průběžně opravována potravinářskou pryskyřicí. Vnější povrch tanků byl také značně poškozen takzvanou důlkovou korozí. Narušený povrch tanků ztěžoval jejich dokonalé mytí, velice špatně se udržoval v dobrém mikrobiologickém stavu a mohl se stát zdrojem nežádoucí mikrobiální kontaminace produkce. Smaltovaný povrch tanků také konstrukčně neumožňoval sanitace při vyšších teplotách (maximálně do 40o C), které jsou nezbytné pro vysokou kvalitu mytí. Další nevýhodou stávajících starých přetlačných tanků byla jejich vlastní konstrukce. Tanky byly koncipovány jako ležaté nádoby, což způsobovalo nadměrnou oxidaci piva, vzhledem k velké kontaktní ploše mezi zfiltrovaným pivem a vzduchem, kterým je naplněn zbytek tanku. Oxidace piva totiž následně urychluje stárnutí piva, které vede k negativním chuťovým změnám a kvalitativním problémům především u produkce piv s dlouhou trvanlivostí (která je dnes již na trhu považováno za standard). Stávající tanky rovněž neodpovídaly požadovanému odbytovému sortimentu, který doznal v posledním letech v náchodském pivovaru podstatného rozšíření včetně nové řady aromatizovaných nealko nápojů. Při výrobě 11 druhů piv a 6 druhů limonád tanky s jednotným objemem 230 hl také technologicky nevyhovovaly. Původní sanitační stanice byla instalována v roce 1993 a svým technologickým uspořádáním nevyhovovala současným požadavkům na kvalitní mytí se zárukou mikrobiální sterility prostředí. Skleněné potrubí bylo nutno nahradit nerezovým z důvodů vyšší teploty čistících prostředků a již nevyhovujících pryžových spojů, kdy samotná konstrukce neumožňovala kvalitní sanitaci odpovídající nejnáročnějším požadavkům. Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navázalo na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahovalo 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky byly nerezové s plně hladkým povrchem a byla vybavený čistícími hlavicemi, které umožnily dokonalou sanitaci. Tanky byly vybaveny regulačními armaturami, které umožnily lépe kontrolovat tlak v tanku a zabránilo se tak možnému poškození tanku vysokým tlakem a také poškození piva nízkým tlakem. Hlavní výhodou bylo, že díky tvaru tanku (v kombinaci s použitím inertního plynu N2 případně směs N2+ CO2) došlo k minimalizaci styku produktů se vzduchem a výrazně se omezila oxidace piva a pozitivně se tento faktor projevil v dlouhodobé chuťové stabilitě. Tyto přetlačné tanky byly napojeny na nově vybudovanou automatickou sanitační stanici s vlastní ohřevem a automatickým dávkováním sanitačních roztoků a s archivací veškerých sanitačních zásahů, resp. možností zpětného dohledávání parametrů jednotlivých sanitací. Sanitační stanice sloužila navíc také pro mytí ostatních technologických celků ležáckého sklepa. Stěny a podlaha přetlačného oddělení byly obloženy keramickými obklady, strop byl zaizolován a prostor byl chlazen pomocí automatické klimatizační jednotky. Tato zlepšení zajišťovala udržení dokonalé čistoty a požadované teploty tohoto nového přetlačného oddělení. Kromě zvýšené kvality mytí nová sanitační stanice snížila spotřebu energie, zajistila standardnost produkce, omezila spotřebu sanitačních prostředků a tím i snížila množství vypouštěných odpadních vod.
Po čtyřech letech přišel pivovar na podzim 2007 s novým designem etiket. Na přelomu měsíců září a říjen 2007 začal pivovar postupně dodávat svým zákazníkům lahvové pivo s novými etiketami, které svým grafickým zpracováním i obsahem respektovaly současné nejmodernější trendy a spotřebitelské preference. „Pilotní“ etiketou, kdy bylo poprvé použito nové logo pivovaru, byl Primátor English Pale Ale, kde již na toto pivo byl použit i nový styl etiket. Změnu logotypu společnosti a nové etikety celého portfolia výrobků připravila ve spolupráci s managementem pivovaru náchodská reklamní agentura Peacock, a.s. V novém pojetí etiket byl důraz kladen na dynamiku uspořádání a lepší zviditelnění značky tak, aby reprezentovala vysokou kvalitu piva a jasně se odlišila od konkurence. Nové originální etikety respektující připomínky spotřebitelů byly koncipované tak, aby vývojově navazovaly na etikety předešlé. Z hlediska dobré orientace koncového zákazníka při nákupu bylo v podstatě zachováno původní základní barevné ladění jednotlivých piv a některé základní a tradiční jednotící charakteristické prvky s etiketami předchozími – historická pečeť a náchodský zámek. Použití těchto dvou prvků připomínalo spotřebitelům místo, kde se pivo vaří a zároveň napomáhalo i propagaci města Náchoda. U vlastních piv nedošlo ke změně názvů použitých na čelních etiketách, kdy zde zákazníci jistě uvítali i větší a lépe čitelné písmo. Ke změnám nedošlo pouze u grafiky čelních etiket, ale i u etiket zadních a také se změnila podoba krčkových etiket a „šátečků“ na hrdle. Zadní etikety všech piv obsahovaly přesné označení podle platné legislativy. Mimo nealkoholického piva, Diamantu a Primátoru Světlého byla všechna piva vybavena opět Alu šátečkem. Vícestupňové speciály měly i nadále na korunce číselné označení stupňovitosti a Weizenbier byl označen písmenem W. Korunkové uzávěry u Primátoru: Premium, Premium Dark, Světlý, Diamant, Nealko a English Pale Ale byly označeny shodně a to červeným logem (tak jako byl dosud označen pouze English Pale Ale). Samozřejmě zůstal plně zachován „původní obsah“ a osvědčené NRW lahve.
Vítězství z loňského roku v soutěži České pivo roku 2007 v kategorii tmavých ležáků zopakoval Primátor Premium Dark. V dvoukolovém testování vybírali nejlepší domácí moky odborníci z 24 pivovarů, sladoven i škol připravujících budoucí pivovarsko-sladařské experty. Výsledky byly vyhlášeny při Svatováclavské slavnosti českého piva, na které na které se v předvečer svátku svatého Václava sešli pivovarníci z celé země.
Pivovaru v roce 2007 klesla produkce o dvě procenta na 133 110 hl. Za snížením stál pokles odbytu v Česku, naopak export firmě narostl o 7 % na 22 660 hektolitrů. „V poklesu na domácím trhu se projevila zostřená konkurence ze strany velkých pivovarů a obchodních řetězců,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. Pivovaru na českém trhu poklesl zejména odbyt nealkoholického piva, jehož byl do roku 2007 druhým největším výrobcem v Česku. „Konkurence na trhu nealkoholického piva loni významně narostla. Na trhu se začaly, i díky masivní reklamě, prosazovat další pivovary,“ řekl Hlavatý. Oproti českému trhu se pivovaru dařilo v exportu. Nejžádanějším náchodským pivem v zahraničí byl světlý ležák. Hlavními odbytišti jsou Velká Británie, Slovensko, Rusko, Polsko, Francie a Německo. Růst pivovar v roce 2007 zaznamenal i v limonádách, s jejichž produkcí začal v roce 2003. Prodej limonád narostl o více než 11 % na téměř 6 700 hl. Rozhodujících asi 70 % výroby pivovaru tvořily světlý ležák a světlé výčepní pivo. Zbytek připadl na speciální piva, na která se pivovar zaměřil od poloviny 90. let. V roce 2007 pivovar také završil patnáctiletý program obnovy, do kterého vložil asi 300 milionů korun. Poslední stavbou byla v polovině roku spuštěná dvaceti milionová investice do nové technologie skladování piva v tancích. Hlavní částka přes 100milionů korun šla v minulých letech do stáčecí linky. Podnik také postupně opravil varnu, spilku, filtrace, sklady, vodní hospodářství a chlazení.
Město Náchod chtělo prodat svoji společnost Pivovar Náchod za 90 milionů korun liberecké firmě LIF. Prodej 10.6.2008 schválila rada města a definitivně jej mělo schvalovat zastupitelstvo. LIF vlastnila spolu s firmou K Brewery pivovar ve Svijanech a Pivovar Rohozec. O Pivovar Náchod, který měl roční výstav přes 130 000 hl a tržby přes 180 milionů korun, se ucházelo více zájemců. „Konkrétní nabídku ale předložila pouze společnost LIF,“ řekl starosta. Město Náchod by za akcie pivovaru mělo dostat 135 milionů korun a zároveň by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. „Pivovar Náchod je na vrcholu a potřebuje silného partnera, aby se v zostřující se konkurenci mohl rozvíjet a udržet na globalizovaném trhu,“ řekl Čtvrtečka. Hlavním impulsem k prodeji byl podle něj letošní nástup nizozemského Heinekenu na český trh a razantní zdražení sladu, chmelu a energií. Město podle starosty nemělo kapacity na to, aby mohlo v rizikovém pivovarnickém oboru podnikat. Pokud by prodej ve druhé polovině června schválilo zastupitelstvo, měla by být transakce dokončena do konce roku.
Město Náchod svoji společnost Pivovar Náchod liberecké firmě LIF zatím neprodalo. Starosta města Oldřich Čtvrtečka (ODS) prodej pivovaru z programu zastupitelstva dne 23.6.2008 stáhl. Zároveň oznámil, že vyšší nabídku na koupi pivovaru předložil Pivovar Holba. Podle opoziční ČSSD byl prodej stažen proto, že koalice neměla na jeho schválení dost hlasů. K prodeji a dalšímu postupu by se mohla vrátit rada města o prázdninách a zastupitelstvo by o něm mohlo jednat v září. Společnost LIF za akcie pivovaru nabídla 135 milionů korun, přičemž město by si od pivovaru za 45 milionů koupilo nedávno vybudovanou přístavbu hotelu Beránek. Do městské pokladny by tak přišlo 90 milionů korun. Pivovar Holba nabídl cenu 160 milionů korun. Město by tedy mohlo získat o 25 milionů korun více.
Pivovar pro svých sedm druhů speciálního piva Primátor připravil od léta 2008 kampaň laděnou do komiksu. „Poprvé realizujeme celorepublikovou kampaň, ve které chceme vyzdvihnout hlavně speciály. Dodáváme je do obchodních řetězců a nadešel čas zvýšit jejich známost a objemy prodejů,“ vysvětlil David Koudelka, obchodní ředitel, s tím, že tak reagovali na velký zájem spotřebitelů o speciální piva. Kampaň byla postavena na komunikaci tří nejoblíbenějších speciálů pivovaru a využívala komiksových motivů. „Komiks je pro pivní trh netradiční koncept, vedla nás k tomu potřeba zaujmout cílovou skupinu,“ vysvětlil David Koudelka záměr značky Primátor. Každá ze tří postav komiksu zatím reprezentovala jeden druh piva.
„Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Piva Primátor v prvním pololetí 2008 v Náchodě uvařili 63 900 hl, před rokem 64 600 hl, to znamenalo, že jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.
Britský odborný časopis Beers of the World vyhlásil vítězem druhého ročníku soutěže nejlepší piva světa v jedné ze čtyř hlavních kategorii, kategorii ležáků, pivo značky Primátor Exkluziv 16%. V dílčí kategorii nejlepší tmavý ležák by vyhlášen Primátor Dark. a v dílčí kategorii nejlepší vícestupňový ležák Primátor Exkluziv 16%. „Vítězství našeho v piva v hlavní kategorii i úspěchy dalších našich značek v dílčích kategoriích chápeme jako výraz ocenění práce všech, kteří chtějí a hlavně umějí v náchodském pivovaře uvařit vysoce kvalitní pivo a zároveň to vnímáme jako výzvu i závazek vyrábět to nejlepší pivo i do budoucnosti,“ uvedl Josef Hlavatý, generální ředitel a místopředseda představenstva.
„Náchod nabízí k prodeji sto procent akcií akciové společnosti Pivovar Náchod,“ hlásají od 17.7.2008 internetové stránky města. Radní obrátili a rozhodli, že pivovar prodají veřejně. Původně měl být přitom prodán za nejasnou cenu a za podivných okolností jedinému zájemci – Libereckému investičnímu fondu. Radní neměli vlastní odhad ceny ani nevyhlásili veřejnou soutěž. O kuloárních jednáních nevěděla ani celá městská rada. Poté, co na neprůhledný prodej poukázal deník Aktuálně.cz společně s místními medii, radní způsob prodeje přehodnotili. Nad jednáním části vedení města se pozastavoval antimonopolní úřad i Transparency International. „Rada města se dohodla, že záměr bude zveřejněn. Chceme, aby měli všichni zájemci stejné podmínky, prodej byl co nejtransparentnější a město jej mohlo prodat té nejlepší nabídce,“ sdělila místostarostka Pavla Maršíková (KDU-ČSL).
Majitelé pivovaru Holba z Hanušovic dne 5.9.2008 oznámili, že stahují svou nabídku na koupi pivovaru Náchod. Odstoupení zdůvodnili tím, že prodej sta procent akcií pivovaru provázela řadu nesrovnalostí, pochybení i protiprávních kroků. S tím se při jednání zastupitelstva ztotožnili také členové opoziční ČSSD. „Kroky radnice jsou v případě zamýšleného prodeje pivovaru chaotické. Prodej akcií je plný nesrovnalostí a bariér,“ řekl za klub ČSSD Miroslav Brát. Sociální demokrat Jan Birke upozornil, že protahování, diskuse a názorové přestřelky týkající se případného prodeje pivovaru cenu podniku nesnížily. Naopak. Dnes byla nejvyšší nabídka o třicet milionů korun vyšší než jakou nabízela na začátku společnost LIF. Birke si rovněž myslel, že prodej pivovaru byl netransparentní: „Třeba o tom, že ruští zájemci oznámili už třetí nabídku, a to na odkup pětasedmdesáti procent akcií, jsme se dozvěděli krátce před jednáním zastupitelstva.“ Společnost Russian Tradition v září 2008 nabízela odkup padesáti, sta i pětasedmdesáti procent akcií.
Jednání o prodeji pivovaru se po necelých pěti měsících vracela na začátek. Zastupitelstvo města na zasedání dne 20.10.2008 nepodpořilo ani jednu ze čtyř nabídek, ale zároveň záměr prodat pivovar nesmetlo ze stolu úplně. Na jeho prodej chtělo vypsat nové výběrové řízení. „Je to nejnešťastnější řešení, jaké mohli zvolit. Jsme už pět měsíců v nejistotě – buď měli pivovar prodat, nebo celý záměr úplně zrušit,“ řekl jeho šéf Josef Hlavatý. Nejasnosti okolo budoucnosti firmy mu komplikovala jednání s odběrateli i shánění nových zaměstnanců. „Je problém přijímat lidi na klíčové pozice, ti stávající se zase hůře motivují, když žijí v nejistotě,“ dodal Hlavatý. O koupi 13. největšího výrobce piva v Česku s tržbami 185 milionů korun se ucházely čtyři společnosti, nejvyšší nabídky – 165 milionů -podaly společnosti LIF a Russian Tradition. Nebylo však jisté, že o pivovar budou mít zájem i nadále. „Připravené peníze použijeme na nákup jiných pivovarů či na rozvojové projekty v našich pivovarech Svijany a Rohozec,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.
Pivovar přišel na podzim 2008 na trh s novým speciálem Primátor Stout, který měl 4,8 % alkoholu, byl dodáván v půllitrové lahvi, cena by měla být do 20Kč.
Mimořádné zasedání zastupitelů Náchoda dne 19.listopadu 2008 se zabývalo podmínkami, za jakých bude možné prodat Pivovaru Náchod a.s. Zastupitelé tak určili pravidla, kterými se bude muset řídit každý, kdo zájem o koupi výrobce piva Primátor projeví. Cílem je prodat sto procent akcií, nikoliv pouze jejich část. Vládu nad pivovarem tak město předá tomu, kdo ho koupí a ztratí tím vliv na jeho řízení. I nadále však posazuje možnost, aby vidělo do jeho fungování. Proto žádá křeslo v dozorčí radě a také v představenstvu. Podle kritérií prodeje, které si zastupitelé odsouhlasili, bude muset zájemce o pivovar zaplatit nejméně 150 miliónů korun.
Radnice v Náchodě inzeráty v Hospodářských novinách a Obchodním věstníku oficiálně vyhlásila v prosinci 2008 soutěž na prodej 100 procent akcií společnosti Pivovar Náchod. Náchod chce za pivovar, který je se značkou Primátor třináctým největším výrobcem piva v Česku, nejméně 150 milionů korun. Uzávěrka nabídek byla 19. ledna. Schválení samotného prodeje by městské zastupitelstvo mohlo projednat v únoru 2009. Zájemcem musí být podle dalších požadavků radnice subjekt, který podniká na trhu s pivem nejméně pět let. Výrobu a značku Primátor bude nový vlastník muset zachovat po dobu nejméně pěti let, jinak zaplatí sankci 50 milionů korun. Kupec také bude muset městu zajistit jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.
Podle generálního ředitele pivovaru a viceprezidenta Českého svazu malých nezávislých pivovarů Josefa Hlavatého malé pivovary stejně jako některé další podniky čekají, jak bude trh reagovat na krizi. „Jsme zvědavi, jak se začne projevovat krize na snižování kupní síly obyvatelstva a teprve pak možná pocítíme nějaké její dopady.“ Přestože předcházející krize se ani pivovarům zcela nevyhnuly, většinou prý na ně neměly takový dopad jako na jiné podniky. „Souvisí to samozřejmě s tím, že součástí kultury českého národa je pití piva, a lidé si proto i v době krize neodpustí zajít do hospůdky na jedno, případně si koupit pivo k obědu. To nám nahrává,“ mínil v lednu 2009 Hlavatý. Podle něj byl jedním z dopadů krize fakt, že některé malé pivovary váhají se zdražením piva, k němuž dal na podzim 2008 jako vždy popud plzeňský pivovar. „A to i přesto, že náklady na výrobu piva se zvyšují. Samozřejmě to ale hodně záleží také na velkých zákaznících, jako jsou prodejní řetězce ,a na jejich přístupu k cenám piva,“ řekl Hlavatý.
Vedení města v lednu 2009 znalo konkrétní nabídky firem, které měly zájem provozovat pivovar. Výběrová komise 20.1.2009 za účasti vedení města otevřela celkem tři obálky, ve kterých byly cenové nabídky na odkup výrobce piva Primátor i představa, jak by měl do budoucna fungovat. Sítem nastaveným pro výběrové řízení však prošla jen jediná společnost. „Zbývající dvě nesplnily podmínky dané pro výběrové řízení,“ sdělil starosta města Náchoda Oldřich Čtvrtečka.
Prodat 100 procent akcií Pivovaru Náchod liberecké firmě LIF za nabízenou cenu 150 milionů korun doporučili zastupitelům náchodští radní. Proti byl ze soutěže vyřazený Pivovar Holba i opoziční zastupitelé z řad ČSSD. Do soutěže se kromě firmy LIF a hanušovického Pivovaru Holba přihlásil i podnikatel Pavel Bojanovský, jeho nabídku ale komise vyřadila kvůli formálním nedostatkům. Pro nesplnění několika ze stanovených podmínek komise vyloučila i nabídku Pivovaru Holba. Ten za náchodský pivovar nabídl nejvyšší částku – 185 milionů korun. „Zájemce jednoznačně neprokázal, že má zajištěny dostatečné zdroje financování na výše uvedenou transakci, ani nedoložil, že má vlastní kapitál vyšší než je základní kapitál Pivovaru Náchod,“ uvedla radnice v prohlášení uveřejněném na internetu. Holbou nabídnutá cena pak prý byla uvedena s dalšími podmínkami neslučitelnými s podmínkami soutěže. Náchodští opoziční sociální demokraté vyjádřili nad soutěží pochybnosti. „Postup města, kdy je vše utajováno, se nám nelíbí. Máme pochybnosti o důvodech vyřazení Holby. Pivovar by se měl prodat za co nejvyšší cenu,“ řekl zastupitel Mirek Brát (ČSSD). Podle města byla ale soutěž transparentní. Město chtělo za pivovar minimálně 150 milionů korun a stanovilo i další podmínky. Například to, že zájemce musí podnikat na trhu s pivem nejméně pět let a po stejnou dobu od koupě musí nový vlastník výrobu a značku Primátor pod sankcí 50 milionů korun zachovat. Město si také vyhrazuje jedno místo v představenstvu i v dozorčí radě pivovaru.
Pivo Primátor se po jednání náchodských zastupitelů dne 23.2.2009 zařadilo po bok značek Svijany a Rohozec. Poslední, středně velký, pivovar vlastněný městem získala liberecká společnost LIF za 150 milionů korun. Cena za náchodské pivo se tak ustálila na spodní hranici určené městem ve výběrovém řízení. Po deseti měsících vyjednávání, které provázelo velké množství nečekaných zvratů, zvedlo pro prodej ruku 16 zastupitelů, proti jich bylo jedenáct.
Přestože náchodští zastupitelé odhlasovali prodej pivovaru Primátor liberecké společnosti LIF, podle předběžného opatření Krajského soudu v Hradci Králové musí být transakce zastavena. Soud tak rozhodl 27. února 2009 na základě žaloby, kterou má redakce k dispozici a kterou den předtím podal ze soutěže vyřazený zájemce – pivovar Holba. „Pokusy o prodej akcií jakož i nabídky účastníků do výběrového řízení a rozhodování Města Náchod o vítězi svědčí o tom, že docházelo k nekalosoutěžnímu jednání,“ uvádí pivovar Holba ve své téměř třicetistránkové žalobě.
Všechno utajit. To je heslo, kterým se podle všeho řídila náchodská radnice při prodeji pivovaru. Už v červnu 2008 ho chtěla prodat firmě LIF a.s., a to bez toho, aby hledala lepší nabídku. Hlavní roli sehrál starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS), který ignoroval zájem konkurence a radě předal ke schválení jen jednu nabídku. To se nelíbilo zastupitelstvu, které si prosadilo výběrové řízení, kde opět zvítězil LIF. Opozice označila takový tendr za podezřelý a neúspěšný zájemce o koupi pivovaru, Holba a.s., dal „neprůhlednou“ soutěž k soudu. Krajský soud v Hradci Králové argumenty uznal a prodej pivovaru zakázal. Radnice ho ale stejně prodala. Prodej Pivovaru Náchod do rukou LIF a.s. proběhl bleskově. A to hned poté, co ho na základě kritizovaného tendru schválila většina zastupitelů. „Dvě smlouvy byly podepsané tentýž den, tedy dvacátého třetího února. K podpisu třetí došlo pětadvacátého. Peníze přišly na účet třináctého března,“ sdělil starosta Oldřich Čtvrtečka. Celou dobu však prodej pivovaru tajil. Například na tiskové konferenci, která se uskutečnila 5. března, nepadlo o prodeji ani slovo. A to přesto, že se novináři ptali, jak se teď město zachová, když hradecký soud prodej pivovaru zakázal. Starosta odmítl komentář s tím, že vše je věcí právníků. To, že pivovar už dávno změnil majitele, ale úmyslně zatajil.
Sládek v Náchodě na jaře 2009 navařil první tisícovku hektolitrů nové jedenáctky. „Chceme u náchodského piva dál dodržovat zhruba dvouměsíční ležení, kterým vzniká tradiční pivo. Primátor tak dobou ležení trumfuje dokonce vlajkové Svijany, kde jedenáctka kvasí v tancích kolem čtyř týdnů,“ řekl v dubnu 2009 šéf společnosti LIF Tomáš Kučera. Dodal, že v současnosti se hodně milovníků piva v ČR začíná ohlížet po pivech vyráběných klasickou tradiční metodou a bez pasterizace. „To vše naše pivo nabízí. Pouze jsme nové náchodské pivo trochu přichmelili, aby bylo hořčí. Uvidíme, jestli ho lidé přijmou tak, jak se to podařilo s jedenáctkou na Liberecku,“ řekl šéf společnosti. Společnost LIF představila svou novou náchodskou jedenáctku 20. května 2009 v některé z královéhradeckých restaurací a pokřtít by ji měli primátoři tří měst. Náchodský pivovar by se měl stát i partnerem některých společenských akcí, například Dne Labe nebo Air Show v Hradci Králové. Nové pivo se stalo třináctým v sadě pivních značek, které pivovar vyráběl. „Doufejme, že to bude pro nás šťastné číslo,“ přál si ředitel pivovaru.
Nový majitel bývalého městského pivovaru v Náchodě, liberecká společnost LIF, ohlásil 20.5.2009, že mění dosavadní název tohoto pivovaru na akciovou společnost Primátor. Společnost se v názvu firmy zcela přihlásila ke značce, která v historii pivovaru nakonec zůstala z různých jmen piv jako hlavní název všech v současnosti třinácti pivních výrobků. „Chceme tím oznámit pozitivní změnu, která nastává s příchodem nového majitele. Zároveň to umožní našim obchodním partnerům a zákazníkům lepší orientaci ve ztotožnění značky s novým jménem společnosti,“ uvedl předseda představenstva společnosti Primátor Tomáš Kučera.
„Budete se divit, ale jedenáctka před chvílí došla,“ prohlásil dne 20. května 2009 za veselého hlaholu v poněkud stísněných prostorách královéhradecké restaurace Pod terasami Pavel Kořínek, sládek pivovaru Primátor Náchod, přinášející ke slavnostnímu křtu nový zlatavý Primátor Ležák 11 %. To už v čele do posledního místečka obsazeného sálku čekali hlavní protagonisté této historické události. Původně měli nové pivo křtít symbolicky primátoři tří měst, ale nakonec byli pouze dva. Svých rolí se zhostili Otakar Divíšek, primátor Hradce Králové, Jaroslav Deml, primátor Pardubic, a za omluveného primátora Liberce jeho náměstek Ondřej Červinka. „Já křtím toto pivo jako třinácté v řadě náchodských piv a doufám, že tato třináctka budě šťastná,“ uvedl ředitel pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Výrobou nové jedenáctky Primátor se pivovar podle ředitele Hlavatého vrátil ke kořenům. „Jedenáctistupňové pivo bylo mezi prvními várkami, které pivovar začal vařit po dostavbě v roce 1873. Pivovar jej vyráběl i v průběhu 70. a 80. let minulého století,“ vrátil se do dávné i bližší minulosti ředitel Hlavatý. Pivovar chtěl své nové pivo vytvořit jinak než je obvyklé. „Při přípravě jsme částečně vycházeli z prapůvodní receptury, která však byla přizpůsobená současným konzumentským chuťovým zvyklostem,“ nastínil Hlavatý. Nové pivo je vařeno tak zvaným dvourmutovým způsobem a poté kvašené tradičně v otevřených kádích, což umožňuje z piva odstranit nežádoucí látky. Pivo potom zraje v tancích po dobu padesáti dnů. „Toto pivo svojí výraznou hořkostí a charakteristickým aromatem by mělo doplňovat současnou základní výrobkovou řadu pivovaru,“ dodal ředitel Josef Hlavatý. S novým pivem počítá zejména pro český trh se zaměřením na východní Čechy. V obchodních řetězcích by se jeho cena měla pohybovat kolem 9,50 korun, větší důraz ale chtějí klást i na distribuci sudového piva do restaurací.
V roce 2009 zásoboval pivovar maloobchodní síť Interspar nealkoholickým pivem Sprinter.
V polovině července 2009 poslal pivovar do Afriky první zásilku piva ve své novodobé historii. Zhruba sto hektolitrů lahvového tmavého ležáku putovalo odběrateli do Toga, země na pobřeží Guinejského zálivu. Potvrdil to ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Ze vzdálenějších zemí dodával pivo například do USA, Jižní Koreje a začátkem roku 2009 pivo vyvezl i do Brazílie. Hlavními odbytišti byly Švédsko, Slovensko, Velká Británie a Polsko. „Odběratel v Togu nás sám kontaktoval, a to i díky oceněním, které naše piva v minulosti na mezinárodních soutěžích získala. Pokud budeme ročně do Toga dodávat přes tisíc hektolitrů, budeme to považovat za úspěch,“ řekl Hlavatý. Vedle tmavého ležáku by podle něj mohla do Afriky v budoucnu jít i světlá dvanáctka či některé ze speciálních piv. „Afrika je pro nás pole neorané, ale každý zaplacený obchod je dobrý,“ poznamenal Hlavatý. Dodal, že obchod do Toga, pivovar připravoval více než půl roku.
Pivo z náchodského pivovaru uspělo na mezinárodním pivním festivalu v polském městě Lwowek Slaski. Jeho návštěvníci mohli ochutnat piva z deseti vybraných pivovarů a ocenění za nejlepší pivo festivalu přisoudili Primátoru Prémium. Piva Primátor se objevilo také na stránkách mezinárodního magazínu Beers of the world. Magazín informoval čtenáře jak o historii, výrobě a novinkách, tak o pivech na světovém trhu. Každoročně pořádal soutěž World Beer Awards, na níž se porovnávají nejkvalitnější piva.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii neobvyklých piv, která byla nejpočetněji obeslaná, druhou cenu získala piva Weizenbier Primátor a English Pale Ale.
Dalším potvrzením oblíbenosti a kvality piva Primátor byl úspěch značky v soutěži České pivo roku 2009, kterou každoročně vyhlašoval Český svaz pivovarů a sladoven. V ročníku roku 2009 si 3. místo zasloužilo v kategorii nealkoholických piv pivo Primátor Nealko. Nejlepší domácí piva vybírala 21členná porota složená převážně ze sládků a pivovarských odborníků. Soutěže se v roce 2009 zúčastnilo celkem 53 piv. Pivovar začal nealkoholické pivo vyrábět již v roce 1983 jako druhý v republice. Od té doby byla technologie výroby několikrát upravována tak, aby odpovídala současným trendům a požadavkům. Úspěchu při vyhlášení nejlepších českých piv předcházela pro pivovar ještě jedna slavnostní událost. Ve čtvrtek 24. září 2009 byla oficiálně otevřena první restaurace značky Primátor v Hradci Králové. Restaurace Primátorka „Pod Terasami“ jako jediná nabízela sedm druhů točených piv Primátor. Kromě české klasiky 10°, 11°a 12° piva jsou v nabídce také piva speciální, pšenično-kvasnicový Weizenbier, anglický Pale Ale a irský Stout. Řidiče zase nadchne točené nealkoholické pivo i široký výběr z limonád značky Primátor.
Zavedení jedenáctky si pochvalovalo vedení pivovaru. „To, že jsme ji uvedli na trh na začátku léta, se vyplatilo. Někteří lidé v hospodách v Náchodě a okolí si už dají naši jedenáctku raději než některé z piv od velkých výrobců,“ řekla v říjnu 2009 pracovnice oddělení marketingu pivovaru Veronika Janstová. Dodala ale, že právě na Náchodsku bylo těžší kontrolovat vývoj spotřeby piva Primátor: „To proto, že naše pivo je tady prakticky v každé hospodě. Ale víme, že naše jedenáctka se na trhu zavedla opravdu dobře, zejména v letních měsících. A odbyt pokračuje i teď. S prodejem piva jsme na tom lépe než vloni.“ Stejně jako jiným pivovarům, které část své produkce vyvážely, náchodskému pivovaru dělala problémy slabá koruna. Snaží se však zajímavé trhy v zahraničí dál hledat. „Před dvěma měsíci jsme vyvezli kamion lahvového piva do Toga v Africe. Byl to sice jednorázový export, ale jednáme tam dále. Zkoušíme to i v jiných zemích. Vyvezli jsme pivo i na Ukrajinu, část produkce šla i do Ameriky,“ říká Janstová.
O současném vývoji pivovarnictví hovořil v listopadu 2009 Josef Hlavatý, generálním ředitelem pivovaru a členem prezídia malých i velkých pivovarů.
* Vaše nová jedenáctka má v kraji další konkurenty, například Votroka nebo oceněného Tambora. Všechny se na trhu dobře ujaly. Lze to považovat za nový trend?
Mám signály od zákazníků, že mnozí začínají nahrazovat naši desítku jedenáctkou. Byl jsem k ní zpočátku trochu skeptický, protože jsem se bál, že nám bude ubírat na odběru dvanáctky. Ale to je zatím zanedbatelné.
* Útočíte s novým pivemi na velké pivovary?
Chtěli jsme vytvořit konkurenta piv velkých pivovarů. Snažíme se lidem nabízet levnější a kvalitnější pivo, než jsou některá piva z velkých pivovarů. Stejnou taktiku zvolily i Svijany, a proto třeba i Plzeň začala vařit svou jedenáctku. Jedenáctka je dnes prostě trend. Uvidíme, co s tím udělá krize.
* Co by mohla způsobit?
Lidé na tom v poslední době byli dobře, a tak místo desítky chtěli vyzkoušet i něco lepšího – jedenáctku. Dvanáctka se jim už asi zdála moc drahá. Je to také otázka životního stylu. Ti, kteří jedou na kole, si raději dají jedenáctku, dvanáctka je pro ně moc silná. Krize by ale mohla lidi vrátit k levnějším pivům.
* Ale Česko je podle analytiků už z nejhorší krize venku.
To jsou zprávy, které po roce srovnávají vývoj hrubého domácího produktu. Já si bohužel myslím, že ta špatná doba teprve přijde. Teď jsme měli valnou hromadu pivovarského svazu a mnozí pivovarníci se se mnou shodují.
* Přitom malé pivovary krize zatím moc nezasáhla. Všechny tvrdí, že letos jim odbyt naopak vzrostl.
Je to asi tím, že malé pivovary si díky lokálnímu působišti dokáží lépe poradit. Podle mých informací propad postihl hlavně největší pivovary a je otázka, co všechno to způsobilo. Jestli propad turistiky ve velkých centrech a tamních hospodách, kam hodně jezdila zahraniční klientela, nebo jestli lidé vidí, že dobré pivo dostanou i za méně peněz.
* Jak na ekonomiku vašeho pivovaru dolehl dlouho trvající prodej a spory s pivovarem Holbou o jeho regulérnost?
Soudní spor trvá. Holba podala žalobu na město a LIF. Vrchní soud v Praze ale zrušil krajským soudem vydané předběžné opatření a v současné době se čeká na verdikt krajského soudu. Trochu nás to trápí, ale nějaké změny neočekávám. Radnice prodala pivovar na základě rozhodnutí kolektivního orgánu, tedy zastupitelstva, starosta byl tímto orgánem zplnomocněn něco podepsat. Takže nevím, co by se mělo upravovat nebo měnit.
* A dopady?
Rok a půl vlekoucí se privatizace se samozřejmě na podniku projevila. Nejistota, jak to s námi bude dál, nás stála tak deset patnáct procent klientů. Do některých „našich“ gastroprovozů přišla konkurence. Jejich majitele a provozovatele přesvědčila, že naše budoucnost je nejistá a že by měli pro jistotu točit doplňující pivo. Měli jsme také problém získávat nové zákazníky. Když naši obchodníci přišli za hospodskými, často slyšeli otázku, co s námi bude. V odbytu lahvového piva jsme ale moc problémů nezaznamenali a dnes už je to podstatně lepší.
* Ale je tady krize a ta dopadá i na hospody. Na vás ne?
Odhaduje se, že letošní pokles prodeje piva v gastroprovozech v České republice bude kolem deseti procent, optimisté říkají kolem sedmi. Některé velké pivovary bohužel přestaly letos zveřejňovat statistická čísla o svém prodeji. Avšak my jedeme v posledních čtyřech pěti měsících už nad sto procent loňského odbytu, kdy vládla nejistota a ztráceli jsme zákazníky. Dá se tedy říci, že narovnáváme poškozené vztahy a že také nová jedenáctka začíná náš odbyt táhnout.
* Zbavujete se dopravy. Provedli jste ještě nějaké další zásahy do struktury podniku? Chystáte nějakou novinku?
Částečně jsme obměnili obchodní tým. Představa nového majitele o obchodování s naším pivem je trochu jiná. Vyměnili se manažeři, trochu se mění i způsob obchodování. Ale to konečný zákazník nezaznamená. Máme nějaké nápady třeba v oblasti nealkoholického piva a nízkostupňových piv. Trochu teď diskutujeme o budoucnosti nejsilnějšího piva, světlé jednadvacítky. Tam je hlavním odběratelem Francie, ale u nás trochu stagnuje. Čeští pivaři na tak silné pivo nejsou.
* Toho se asi v hospodě moc nevypije.
Tato silná piva nabízíme hlavně lahvová. Do hospod se moc nedodávají, lidé se u nich moc dlouho nepobaví. Například šestnáctku děláme v sudech, ale jen pro Poláky. U nás v hospodách uvidíte nejvýš třináctku. Jednou jsme na náchodském náměstí křtili čtyřiadvacítku. Točili jsme ji za levný peníz a dopadlo to podle toho, že tak silné pivo v tak velkém množství spousta lidí fyzicky nezvládla.
* Co export? Získali jste ocenění časopisu Beers of the World, přestože jste vloni tvrdil, že vámrekordní posilování koruny vývoz spíše komplikuje. Jak je to dnes?
Přestože krize na pivní trh hodně doléhá, podařilo se nám najít další zajímavá exportní místa, například Brazílii nebo africký stát Togo. O padesát procent nahoru v odbytu šlo Polsko. Paradoxně nás letos v prvním pololetí držel export, ale teď jde trochu dolů.
Pivo od ledna 2010 zdražil i pivovar Primátor. „Máme třináct druhů piv, zdražujeme různě, většinou od padesátníku do koruny. Nechtěli jsme zdražit víc než o rozdíl způsobený zvýšením spotřební daně a daně z přidané hodnoty,“ řekl ředitel Josef Hlavatý.
Nejúspěšnějším pivovarem na dvacátém ročníku Slavností piva v Táboře v únoru 2010 se stal náchodský Primátor. Celkem třikrát byl v degustačních soutěžích o Zlatou pivní pečeť první a jednou druhý. Slavností se účastnilo 92 pivovarů a minipivovarů z celé Evropy. Během tří dnů odborníci ohodnotili více než čtyři stovky vzorků v šestnácti kategoriích. Největším oceněním bylo pro pivovar vítězství jeho jedenáctistupňového piva v kategorii světlých ležáků. Náchodská jedenáctka byla totiž na trhu teprve od května 2009, ale už dosáhla významného podílu na celkové výrobě pivovaru. Zlatá pivní pečeť byla pro ni prvním oceněním. „Doufám, že to není letos poslední. Je vidět, že se našemu sládkovi, který se vývoje zúčastnil, podařila špičková práce,“ řekl ředitel Josef Hlavatý. V táborském pivním klání se prosadily také polotmavý Primátor 13%, nealkoholické pivo a tmavý ležák Premium Dark.
Patrioti náchodského piva v posledních dvou letech sledovali podezřívavě prodej pivovaru do soukromých rukou finanční skupiny LIF z Liberce, jejichž vlajkovou lodí byl pivovar Svijany. Náchodský pivovar však chtěl ukázat, že změny, kterými procházel, pivu neuškodí a že pokud se něco v pivovaru měnilo, tak spíše k lepšímu. O těchto změnách hovořil v květnu 2010 ředitel Josef Hlavatý:
* Jaké změny to jsou?
Nový majitel trochu změnil obchodní politiku našeho pivovaru. Část týmu je nová a vede ho nový člověk se zkušenostmi z pivního trhu, kterého přivedli noví majitelé. Získali jsme i lepší orientaci na trhu, protože můžeme využívat znalostí a zkušeností pivovaru Svijany. Také se snažíme obchod s naším pivem do jisté míry připodobnit tomu, který dostal do současné dobré pozice svijanský podnik. Je to například vidět na úspěchu nové jedenáctky, která má už velmi dobrou pozici vůči jiným druhům piv, které vyrábíme.
* Zbavili jste se dopravy tak, jak nový majitel zamýšlel?
Ano. Dnes už vlastní dopravu pivovar nemá. Udělali jsme ale výběrové řízení na dopravce, který odkoupí auta a zaměstná naše bývalé firemní řidiče. Tak se také stalo a od února už dopravu nemáme. Z těch novinek bych jmenoval nový distribuční sklad našeho piva a Svijan v Hradci Králové. S ním máme možnost pružněji zásobovat provozovny na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického kraje. Všemi těmito změnami jsme hlavně velmi snížili náklady na distribuci piva.
* Zvyšujete výrobu?
Ano. Otevřely se nám možnosti dodávat do řady míst, kam dodává pivovar Svijany. Zvyšujeme objem i tak, že se sesterskými pivovary kooperujeme při výrobě nealkoholického piva v našem pivovaru. U nové jedenáctky Primátor už stáčíme do sudů větší objem než u jiných našich druhů a dodáváme ji do restauračních zařízení. Všechna sudová piva dodáváme na trh nepasterovaná, tedy tak, jak jsme je vyrobili klasickou cestou.
* U jiných druhů vašeho piva je to jinak?
Jsme hodně soustředěni na lahvové pivo. Sudové dodáváme většinou do Náchoda a na Náchodsko. Samozřejmě ho najdete i jinde, ale ne v tak velké míře. Za humny bodujeme spíše speciály v lahvích, v cizině pak zůstává vlajkovou lodí náš světlý ležák.
* Proč lahvového piva vyrábíte více než sudového?
Náchodský pivovar patřil v minulosti do skupiny královéhradeckých pivovarů. Byl hodně dirigovaný ostatními pivovary, které měly svá teritoria. Po konci tohoto společného podniku pak pivovar těžce hledal odbytiště. Navíc Náchod je na hranicích, a tak měl pouze polovinu území nazývaného „okolo komína“, kde mohl pivo nabízet náchodským patriotům. Po koupi novým majitelem se nám ale pozici daří zlepšovat.
* A to jak?
Pivovar se zbavil koule na noze spojené s dostavbou a provozováním hotelu Beránek. Splatili jsme z velké části dluhy. Postupně se pivovar zbavuje i takových činností, kterému ubíraly sil, například právě dopravy. Dnes se zvyšuje výroba a dostali jsme se na trhy, které jsme dříve neměli. Pivovar je možná v nejlepší kondici za těch sedmnáct let, co tu pamatuji.
* Přesto je tady stále obvinění starosty Náchoda, že prodej pivovaru nebyl v pořádku. A to vrhá i stín na pivovar.
To je věc, kterou moc nechápu. Starosta se ničeho nemohl dopustit, protože prodej pivovaru schválilo zastupitelstvo. Zvedla se pro něj řada rukou. Obyvatelé Náchoda také určitě musí dobře vidět, že se pivovaru nic nestalo, že ho nikdo nikam neodnese a že náchodské pivo se vaří dál a nic se s ním neděje. Naopak že se snaží být co nejlepší.
* Jaké změny ještě pivovar čekají? Uvažujete třeba o novém pivu nebo o ukončení vaření některého druhu?
Novým pivem je jedenáctka, která dost vybočuje z naší řady piv, která jsou typická kulatou, trochu nasládlou chutí. Jedenáctka je opravdu trochu jiná, je výrazně hořčí a docela skvěle se chytila. Aktuálně ale nechystáme žádné novinky.
* Jedenáctka nahrazuje i v jiných pivovarech některé druhy piv a na trhu v restauracích u řady lidé vítězí nad desítkou velkých pivovarů. Je tomu tak i v Náchodě?
Pivaři v Náchodě a okolí spíše pijí dvanáctku než desítku. To je trochu zvláštnost, protože se v jiných městech nebo oblastech pije více desítka než dvanáctka. Jedenáctku ale v poslední době řada lidí vymění za desítku.
* Je to cenou? Velké pivovary často první zavelí ke zdražování…
Tím to není. Spíše menší pivovary dbají na tradiční výrobu, a tak pivo, které dostanou lidé jako jedenáctku, v řadě případů předčí chutí a obsahem desítky velkých pivovarů.
* Vy jste také v předsednictvu svazů velkých a v prezidiu malých pivovarů. V poslední době se Svijany staly terčem kritiky, že míchají do piva extrakt, aby drželo více pěnu? Co na to říkáte?
Myslím, že jde spíše trochu o důsledek ne zcela košer konkurenčního boje na trhu. Jde totiž o modifikovaný chmelový extrakt, který se ve světě i v České republice běžně používá a pracuje se s ním prakticky již od poloviny 90. let. Tento produkt byl původně vyroben ke chmelení za studena s poněkud jiným dozníváním hořkosti pro piva dávaná na trh ve skle, stabilizace pěny je jakýsi dodatečný efekt. Většina výrobců u nás s ním experimentovala a pokud tato látka není nějakým zdravotním rizikem, tak je asi na tom kterém konkrétním výrobci, zda jej využívá.
* Někteří hostinští zaznamenávají větší tlak velkých pivovarů, když začnou čepovat pivo místní nebo nějakého nového podniku. Čím to je?
Neřekl bych, že to je jen poslední dobou. Tyto praktiky různých smluv v hospodách používají dlouhodobě hlavně velké pivovary, malé na to nemají finance. Možná se o tom v poslední době více mluví, protože se velkým hráčům na trhu asi ne zcela daří, a tak se snaží své závazky důsledně vynucovat. Na druhé straně je tady i tlak pivařů v hospodách, protože si postupně řada z nich uvědomuje, že jsou na trhu další značky chuťově zajímavých piv a mnohdy s lepší přidanou hodnotou. A pivaři je chtějí také ochutnat.
* Pivo velkých pivovarů ustupuje ze scény? Malé pivovary, ale i ty střední si docela pochvalují, že na ně krize příliš nedolehla. Naproti tomu velké pivovary přestaly zveřejňovat čísla, kolik toho vyrobí.
Myslím, že dopady krize pociťují všichni na trhu. Faktem ale je, že některým menším hráčům se daří lépe. A lidé jsou možná už trochu přesyceni pivy, která jim ze všech stran nabízí reklama. A objevují rozmanitost trhu a začínají si uvědomovat i rozdíly mezi přírodním nepasterovaným pivem.
* Myslíte, že mezi velkými a malými pivovary nastává válka?
Určitě se díky negativnímu vývoji trhu výrazně zvýšila nervozita na trhu a je snaha především ze strany největšího hráče na pivním trhu tento vývoj nějakým způsobem zvrátit. Použil proto negativní kampaň a vymezování se vůči konkurenci. Dobrým vztahům mezi pivovarníky to rozhodně neprospívá a jestli je to přímo válka, to se teprve ukáže. Faktem je, že to vše bude házet ne zcela dobré světlo na celý pivovarský obor a nakonec jej to může poškodit jako celek bez rozdílu.
Kvalitu náchodského piva dokazolo mnoho ocenění získaných na nejrůznějších tuzemských i zahraničních degustačních soutěžích. Mnohdy bylo však problém dostat pivo v původní kvalitě k tomu, na kom pivovaru nejvíce záleží: k pivařům v restauracích. Proto se pivovar v rozhodl zavést systém takzvané certifikace kvality čepovaného piva pro jednotlivé restaurace a hospody. Tyto certifikáty by měly zákazníky upozornit, která provozovna s výčepem náchodského piva se o ně stará tím nejlepším způsobem a dodržuje všechny standardy kvality požadované pivovarem. Aby hospodský takové doporučení získal, musí dodržovat řadu pravidel. Musí dbát na čistotu výčepní techniky, pravidelně čistit pivní vedení, mít stále čisté sklo jakož také dodržovat mikrobiologickou čistotu piva. „Provozovny označené získaným certifikátem by měly zákazníkovi garantovat, že mu hospodský načepuje náchodské pivo tak, jak ho sládek uvařil a jak by ho chtěl po téměř tříměsíční výrobě nabídnout hostovi,“ uvedla v červnu 2010 Lucie Marunová z marketingu pivovaru. Jako první získaly certifikát kvality restaurace Pod Terasami v Hradci Králové, snack bar s hernou v Josefově, restaurace Sport v Náchodě a další náchodská restaurace Na Koupališti. Podmínkou získání certifikace je povinnost hostinských dodržovat standardy kvality. Ty mají hlídat pravidelné kontroly zařízení. Další podmínkou je také vzdělávání výčepních v péči o pivo. „Certifikát je oceněním nejlepší péče o čepované pivo a pivovar jeho udělením dává najevo, že v oceněných provozovnách je podáváno pivo tak, jak má být,“ řekl obchodní manažer pivovaru Jiří Holubář.
Pivovar registroval zvýšení odbytu asi o pětinu. „Poptávka je zejména po jedenáctistupňovém pivu, které jsme představili loni a na trhu se dobře chytlo. Na výstavu v sudech má už největší podíl. Dobře se prodává i nealkoholické pivo,“ řekl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Jarní pokles odbytu na českém trhu z titulu chladného počasí se náchodskému podniku dařilo vyrovnávat exportem. Za celé první pololetí tak byl pivovar s prodejem podle Hlavatého mírně nad loňskou skutečností. Poznamenal, že vlnu veder v červenci 2010 pivovarníci vítali, nicméně výsledky celého roku jeden teplý měsíc nespasí.
Pivovar zaznamenal v červenci 2010 největší prodej. „Srpen byl ale horší než červenec. Průměrná teplota šla hodně dolů a navíc propršely všechny víkendy. A právě víkendy jsou v létě pro prodej piva nejdůležitější. Může být celý týden pěkně, ale když je deštivý víkend, spotřeba piva i nealkoholických nápojů jde hodně dolů,“ uvedl ředitel Primátoru Josef Hlavatý. „Výborný prodej měly limonády, které dodáváme v sudech na čep, zejména malinová. V prodeji limonád budeme určitě lepší než vloni, v červenci jsme dokonce zaznamenali historický rekord. Vsadili jsme na tradiční chutě, které mají někteří z nás zažité z mládí, a vyplatilo se,“ řekl Hlavatý.
Evropské i tuzemské ceny opět sbíral náchodský pivovar. Na výstavišti v Norimberku získal v říjnu 2010 jeho Primátor Premium třetí v cenu v kategorii nejlahodnější plzeňské pivo českého stylu, když zvítězil světlý ležák Zubr Premium. Náchodští uspěli rovněž v anketě Sdružení přátel piva o nejlepší pivovar. Vyhrála Chotěboř, ale „šestnáctka“ Exkluziv byla vyhlášena speciálem roku a v kategorii polotmavých byl vyhlášen za nejlepší právě Primátor.
Pivovar každý rok navaří na Vánoce trochu jinou dvanáctku ve speciálním balení. „Navaříme jí tak dva tisíce hektolitrů a na konci listopadu ji dáváme na trh. Zvláštní druh piva nevaříme proto, že Primátor má největší řadu piv v zemi,“ vysvětlil v prosinci 2010 jen mírnou obměnu ředitel Josef Hlavatý.
Pivovar v roce 2010 zvýšil prodej piva o 3 % na 126 618 hl. Více než pětinu prodeje zajistil export, který vzrostl o téměř čtyři procenta. Informovala o tom Markéta Flousková z marketingu pivovaru. Poznamenala, že růstu prodeje pivovar dosáhl přes špatné letní počasí a trvající hospodářskou krizi. Rok 2010 byl prvním uceleným rokem, který podnik prožil pod novým vlastníkem, libereckou společností LIF. Firma LIF, které patří také pivovary Svijany a Rohozec, koupila pivovar Primátor od města Náchod v březnu 2009 za 150 milionů korun. Zvýšení prodejů v zahraničí pivovar dosáhl především odbytem v Polsku, Rusku, na Slovensku, v Británii a ve Švédsku. „Navíc se podařilo začít slibnou obchodní spolupráci například v Austrálii, Gruzii, Řecku, Dánsku, Litvě,“ uvedla Flousková. Růst roku 2010 na českém trhu firma přičetla hlavně vyšším prodejům jedenáctistupňového ležáku, který pivovar vyráběl od května 2009. V posledním čtvrtletí 2010 se toto pivo stalo nejprodávanějším produktem pivovaru.
Pro maloobchodní síť v roce 2012 pivovar vyráběl světlý ležák Hron ( láhev ).
Většina lidí si ve spojitosti s Řeckem vybavila v roce 2012 kromě azurového moře spíš astronomické dluhy a chřadnoucí ekonomiku, než zemi zaslíbenou obchodu. Exportní manažerka náchodského Primátora Lenka Krausová měla ale jiné zkušenosti. „Řecko se letos dostane mezi pětici našich největších zahraničních odběratelů, vystřídá Anglii,“ řekla v rozhovoru pro E15.cz. Celkový vývoz pivovaru stoupl za pololetí o 15 %, kvůli prodejům do Izraele usiloval o košer certifikát.
• Kolik jste už letos vyvezli piva?
V prvním pololetí rekordních 15 851 hl, což je meziročně o 14,7 % více. Výsledek pozitivně ovlivnily nové obchody s Francií a Izraelem a zvýšení prodejů do Španělska, Řecka, Polska a Litvy. Za červen jsme s 3800 hektolitry překonali i loňský extrémně silný měsíční export, ale „jen“ o pět procent. Jinak za celý rok očekávám až pětinový nárůst. Na vývoz směřuje zhruba čtvrtina našeho výstavu.
• Jaké pivo jde v cizině nejvíc na odbyt?
Nejoblíbenější je jednoznačně klasická česká dvanáctka. Náš ležák Premium tvoří u většiny zákazníků hlavní produkt a ostatní piva jej doplňují. Z exportních prodejů zastupuje 40 procent. Velkým trendem poslední doby je kvasnicový Weizenbier, který získává na oblibě po celém světě. V roce 2009 jsme ho vyvezli tisíc hektolitrů a letos to odhaduji již na čtyřnásobek.
• Kde máte nejvýznamnější odběratele?
Mezi největší pětici zákazníků standardně patří Slovensko, Polsko, Rusko, Švédsko a loňskou Anglii letos vystřídá Řecko.
• Vám se daří v zadluženém Řecku?
Zadluženost a krize se na obchodu jasně podepisují, nám ale v Řecku pomáhají především dva jiné faktory. Prvním je skutečnost, že Řekové v poslední době začali objevovat rozmanitost světové pivní nabídky a druhým je nahodilá situace, kdy se nám podařilo najít souběžně dva silné partnery, kteří nás chtěli reprezentovat.
• Můžete být konkrétnější?
Několik let zpátky byste v Řecku nenašli téměř nic jiného než jejich národní pivo, které tehdy zabíralo naprostou většinu trhu. Situace se ale změnila a řecký zákazník dnes touží ochutnat i jiné speciality. To si uvědomili i naši dva současní partneři a rozhodli se dovážet tradiční české pivo. Díky tomu, že přišli prakticky najednou a my je postavili spíše proti sobě, museli bojovat o každého zákazníka. Naštěstí jsou to šikovní obchodníci a tak nám prodej piva v Řecku roste.
• Jak podporujete vývoz na další trhy?
Hodně poptávek přichází zvenčí. Nicméně minulý měsíc jsme se zúčastnili velkého asijského beerfestu v Singapuru a také usilujeme o získání košer certifikátu pro všechna naše piva, což by nám určitě pomohlo v dalším průniku do Izraele.
• Kdy bude vaše pivo košer?
Doufám, že v srpnu. Vzhledem k používaným surovinám by v tom neměl být problém. Oslovili jsme Židovskou obec v Praze a náš pivovar už navštívil rabín. Nejvíce se zajímal o suroviny a způsob výroby. Existují jasně daná pravidla, které potraviny jsou rituálně způsobilé, čili košer, a které ne. Bylo tedy nutné do detailu prostudovat průběh výroby a ingredience. Museli jsme prokázat i způsobilost dodavatelů.
• A výsledek?
Bohužel jsme narazili na fakt, že zároveň s pivem vyrábíme i hroznovou limonádu, do níž přidáváme přírodní aroma z révy. Momentálně čekáme na posouzení, jestli naše technologie čistíme dostatečně a nemůže dojít ke kontaminaci piva limonádou. Hroznové víno v přírodní formě totiž patří mezi nepovolené potraviny. Samozřejmě věříme, že nám pražský rabinát certifikaci schválí.
• Jak dopadl singapurský beerfest, který je vedle běžných milovníků piva určen i pro obchodníky?
Naše distributorská firma Dre@mfields akci vyhodnocuje. Předpokládám, že získá klienty v Singapuru a Malajsii.
• Kam nejdále vozíte vaše pivo?
Zmínila bych v první řadě Brazílii a Jižní Koreu. Zde máme dlouhodobé a hlavně perspektivní partnery. Dále mohu uvést Chile, Dominikánskou republiku, Vietnam a třeba Nový Zéland. U těchto trhů se ale jedná spíše o zajímavost, piva se tam zatím moc neprodalo, spolupráce je v začátcích a není jistá, protože zákazníci jsou spíše fandové. Najdou se i výjimky, ale ty se většinou ukážou až časem. (zdroj: E15)
V Londýně se každý rok koná celosvětově významná a uznávaná soutěž World Beer Awards, které se Primátor pravidelně účastní a v silné konkurenci světových pivních značek se neztrácí. „Po náročném čtyřkolovém hodnocení, kdy bylo testováno téměř 600 vzorků piv z 32 zemí celého světa, obdržel titul World´s Best Lager Strong náš šestnáctistupňový Primátor Exluziv. O kvalitách tohoto speciálního světlého ležáku svědčí i to, že mezi řadou speciálních piv, která náchodský pivovar vyrábí, je nejvíce oceňovaným,“ uvedla v listopadu 2012 Markéta Flousková z pivovaru. Tuzemské ocenění získal Primátor na Svatováclavské slavnosti, kterou pořádal Český svaz pivovarů a sladoven. Do tradiční a prestižní degustační soutěže České pivo 2012 bylo celkem přihlášeno 72 pivních vzorků, o kterých rozhodovalo 24 pivovarských expertů. V nejprestižnější kategorii světlých ležáků, kde degustátoři posuzovali 19 piv, obhájilo bronzovou medaili z loňského roku i pivo Primátor Premium.
Pivovar Primátor obdržel před nedávnem od rabinátu Židovské obce v Praze mezinárodní certifikát Kosher. K jeho získání předcházel náročný proces kontroly složení certifikovaného výrobku a technologie výroby tak, aby hotový produkt odpovídal předpisům a tradici dle židovského zákona. Pravidla kašrutu jsou značně složitá a certifikaci vyhodnocuje odborná autorita, rabín. V náchodském pivovaru byl osobně asi tři měsíce před vystavením tohoto certifikátu a zajímal se podrobně o suroviny, ze kterých je pivo vařeno a celý technologický postup výroby. Na základě tohoto vyhodnocení byl pak certifikát vystaven pro 12 druhů piv z celkem 15, která náchodský pivovar vyrábí. Pivovar získal tento certifikát už podruhé ve své novodobé historii, poprvé tomu bylo již v roce 1995. O udělení certifikátu usiloval na přání svého obchodního partnera v Izraeli především z důvodů posílení jeho obchodní pozice na místním trhu. V roce 2012 do Izraele pravidelně vyvážel piva Primátor Prémium, 13% Polotmavý a Weizenbier.
Nový pivní speciál Čtrnácterák, výborná muzika a dobrá zábava čekala dne 21.9.2013 na návštěvníky tradiční akce Den s Primátorem. Tentokrát se v prostorách náchodského pivovaru uskutečnila místo květnových dní uprostřed září, to proto, že pivovar dokončil rekonstrukci vstupní budovy a dostavbu celého areálu. „Abychom neztratili kontakt s našimi zákazníky, každý rok se pro ně snažíme udělat něco nového,“ uvedl ředitel pivovaru Josef Hlavatý. K základní nabídce piv a pivních speciálů, která je v případě náchodského pivovaru nejširší mezi pivovary v ČR, tak přibývala sezonní piva. „Na začátku léta jsme uvařili polotmavou jedenáctku. Teď jsme si říkali, že bude podzim, přijdou chladnější měsíce, tak to chce něco silnějšího. Uvařili jsme proto světlou speciálně nachmelenou čtrnáctku. Má trochu jinou skladbu sladu, využívá se částečně trochu sladu pšeničného. Je to prezentace našeho pivovarského umu, ať lidé ochutnají. Protože bude podzim, řekli jsme si, že to spojíme se zvěřinou, proto ten název Čtrnácterák,“ uvedl Josef Hlavatý. Čtrnácteráku byl uvařeno jen omezené množství. Po zhruba dva měsíce bylo jako sezonní pivo k ochutnání jen točený v hospodách, především ve vybraných gastro pohostinstvích spolupracujících s pivovarem.
Pro náchodský pivovar nebyla třináctka v letopočtu vůbec nešťastným číslem, spíše naopak. Výstav pivovaru se podařilo oproti předcházejícímu roku zvýšit téměř o 2% na 125 776 hl. Na jaře došlo po dvaceti letech k obnově technologie plnění láhví, zrekonstruoval se čelní pohled a vstup do pivovaru, který konečně získal moderní a reprezentativní vzhled. Přestavbou současně vzniklo nové školicí středisko a rozšířily se skladovací prostory.
Pivovar přišel na začátku sezóny 2013 na trh s novým sezónním pivem. K příležitosti oslav Svatého Floriána uvařil sládek pivovaru Miroslav Šmejda jedenáctistupňový polotmavý ležák s příhodným jménem Florián. Šlo o spodně kvašené pivo vyrobené ze tří druhů ječných sladů, pšeničného sladu a dvou druhů chmele s obsahem alkoholu 4,6 %. Ochutnat šlo pouze v čepované formě.
V létě 2013 s objevilo nma trhu nové ochucené pivo Chipper s příchutí šťavnaté hrušky a zázvoru. Základem nápoje s nižším obsahem alkoholu bylo svrchně kvašené pšeničné pivo smíchané s ovocnou limonádou na bázi hrušky a zázvoru s převládajícím podílem čerstvé hrušky. Značka ochucených piv Chipper byla zavedena na trh na jaře 2012 a první příchutí byl červený grep.
Pivovar na více jak stovce kohoutů se dne 17.4. před Velikonocemi začalo čepovat novinkové Jarní pivo specifické výrazné jiskrné zlatozelené barvy. Spodně kvašený ležák s jemnou hořkosladovou příchutí a vůní s přídavkem mladého zeleného ječmene zrál v ležáckých tancích dlouhých 60 dní.
Rekordního vývozu dosáhl v červnu 2014 náchodský pivovar. Překonal hranici 4 200 vyvezených hektolitrů piva. V porovnání s červnem předchozího roku je exportní výstav vyšší o neuvěřitelných téměř 60 %. Okolo čtyřiceti procent prodaného piva se vyvezlo mimo země Evropské unie do takzvaných třetích zemí, zhruba 20 procent prodeje zajistili noví zákazníci. „Nejvyšší nárůst zaznamenává svrchně kvašený pšeničný Primátor Weizenbier, který se od loňského podzimu pyšní titulem „Nejlepší pivo světa“. Díky ocenění, které získal na soutěži World Beer Awards v Londýně se nám podařilo dostat na nové zahraniční trhy a vítězství nám také napomáhá k uzavírání nových kontraktů,“ uvedla exportní manažerka Romana Jansová. Podle Jansové jsou novými trhy pro pivovar, jak evropské země jakými jsou Bulharsko a Rumunsko, tak i asijské destinace jako Thajsko, Čína nebo Indonésie. „Z celkového objemu se do zahraničí vyváží nejvíce světlý ležák Primátor Premium, výčepní pivo Primátor Světlý a už zmiňovaný Primátor Weizenbier. Zvyšuje se podíl v lahvích, ale více jak polovinu piva vyvážíme do zahraničí v sudech. Úspěšné výsledky nejsou jen zásluhou získaných nových vývozních míst, ale rostou nám také objemy u tradičních zákazníků v rámci Evropské unie, například v Polsku, ve Francii a v Maďarsku,“ dodala Romana Jansová. (zdroj: nachodsky.denik.cz)
V listopadu 2014 tomu bylo už dvacet let, co v náchodském pivovaru uvařil dnes už emeritní sládek Pavel Kořínek první speciální pivo Primátor Exkluziv 16%. Tehdy také začalo uzrávat rozhodnutí, že vedle klasické výroby typického českého piva, založené na konzervativním dodržování tradičních postupů, se pivovar bude zabývat i výrobou v té době naprosto neobvyklých piv. A tak byly postupně v průběhu let uvedeny na trh i takové speciality, jakými jsou v naší republice nejsilnější průmyslově vyráběná piva světlá 21 % a tmavá 24 % nesoucí název Double. V roce 2003 udělal pivovar další významný krok na cestě ke specializaci. Po rozsáhlé rekonstrukci výroby uvedl na trh první svrchně kvašené pivo bavorského typu Primátor Weizenbier, které v následujících letech doplnily anglický speciál Primátor English Pale Ale a irský Primátor Stout. Aktuálně bylo v portfoliu pivovaru dokonce 19 různých druhů piv a nápojů na bázi piva, z průmyslových pivovarů tak jednoznačně vyráběl nejširší sortiment.
V listopadu 2014 jako dovršení dvacetileté cesty „specialisty na speciály“ přišel pivovar na český trh symbolicky se svým dvacátým pivem, speciálním svrchně kvašeným polotmavým pivem anglo-amerického typu Primátor India Pale Ale. Při vaření bylo použito čtyř typů sladů a sedm výjimečných druhů chmelů původem z celého světa. „Naše IPA má specifickou zlatohnědou barvu, výjimečnou, jemnou hořkost s narůstající výraznou intenzitou a smyslnou pryskyřičnato-ovocnou vůní, která Vás myslí zanese na vzdálená místa Orientu,“ dodal Pavel Kořínek. (zdroj: nachodsky.denik.cz)
Oblíbená svrchně kvašená piva Weizenbier, English Pale Ale a Stout v prosinci sjednotili do speciální řady Top Line a piva převlékli do nového moderního kabátu (nový design etiket).
Cizinci si pivo z Náchoda asi oblíbili. Pivovaru se totiž ve světě dařilo a jeho výstav tak díky tomu stoupal. Výstav roku 2014 se podařilo navýšit oproti předchozímu roku o téměř pět procent na 131 778 hektolitrů. Největší zásluhu na těchto výsledcích má především vývoz do zahraničí, kde bylo dosaženo novodobého historického rekordu 33 tisíc hektolitrů piva, což znamenalo přírůstek dokonce o 19 procent.
Exportní manažerka pivovaru Romana Jansová k tomuto příznivému vývoji sdělila: „Na nárůstu exportu se významně podílela nová odbytiště. Například jenom do Číny se podařilo vyexpedovat více jak 20 kontejnerů piva. Nárůst v prodejích jsme zaznamenali i u našich dlouholetých zákazníků v Polsku a Řecku. Nově se naše pivo prodává v Maďarsku, Bulharsku i Itálii, a také v zámořských teritoriích, jakými jsou Brazílie nebo Taiwan.“ A jaké pivo pili v zahraničí nejradši? K tomu Romana Jansová sdělila: „Největší zájem je o láhvové i sudové pivo Primátor Premium a rovněž svrchně kvašený pšeničný Primátor Weizenbier.“ Této pivní lahůdce k vyšším prodejům výrazně napomohlo ocenění Nejlepší pivo na světě v prestižní degustační soutěži World Beer Awards 2013 v Londýně. Na českém trhu ale stále převládal prodej náchodského piva v láhvích, v sudech to bylo o osm procent méně. Největší zájem byl o pivo Primátor Ležák 11%, kterého se vypilo 30 % z celkové produkce. (zdroj: nachodsky.denik.cz)
Rok Výstav piva Tržby HV
1994
1995 133 mil.Kč zisk 0,8 mil.Kč
1996 164 463 hl 134,02 mil.Kč zisk 0,91 mil.Kč
1997 122 668 hl 107,77 mil.Kč ztráta 25,02 mil.Kč
1998 109 509 hl 99,71 mil.Kč ztráta 17,73 mil.Kč
1999 126 719 hl 113,03 mil.Kč Zisk 0,089
2000 148 433 hl (export 9 786 hl) 136,132 mil. Kč zisk 4,698 mil. Kč
2001 143 801 hl (export 6 451 hl) 140,906 mil. Kč zisk 6,559 mil. Kč
2002 134 810 hl (export 6 018 hl) 139, 225 mil.Kč zisk 5,611 mil. Kč
2003 140 577 hl (export 8 783 hl) limo 791 hl 141,053 mil.Kč zisk 6,162 mil. Kč
2004 143 915 hl (export 9 538 hl) limo 2 833 hl 152,262 mil.Kč zisk 2,037 mil. Kč
2005 133 420 hl (export 14 342 hl) limo 4 500 hl 167 mil.Kč zisk 7,1 mil. Kč
2006 136 044 hl (export 21 242 hl) limo 6 010 hl
2007 133 110 hl (export: 22 660 hl)
2010 126 618 hl (export: 20 %)
2013 125 776 hl
2014 131 778 hl (export 33 000 hl) |
fotogalerie
etikety
