Pivovar Svijany

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Svijany 25, 463 46 Svijany

www.pivovarsvijany.cz

e-mail: pivovar@pivovarsvijany.cz


Základní sortiment:

 

 

Svijanská Desítka 10 %
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Svijanský Máz 11 %
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Svijanský Rytíř 12 %
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Svijanský Kníže 13 %
světlý ležák
alk.: 5,6 %

Svijanská Kněžna 13 %
tmavý ležák
alk.: 5,2 %

Baron 15 %
světlý ležák
alk.: 6,5 %

Svijanský Vozka
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

  • TEXT

Starší info:
První zpráva o Svijanech pochází z roku 1345, obec tehdy patřila cisterciácskému klášteru v Mnichově Hradišti. V roce 1565 získal ves Jaroslav z Vartenberka, který zde vystavěl renesanční tvrz. Ale již před tím, v roce 1564, je ve Svijanech uváděn pivovar, byl součástí hospodářského zázemí. Důvodem vaření piva a zakládání hospod bylo zvýšení finančního výnosu panství. Po smrti Jaroslava roku 1602 získal Svijany s tvrzí a pivovarem Jáchym Ondřej Šlik, protihabsburský odbojník. Svůj život skončil na staroměstském popravišti v červnu 1621. Svijany připadly poté Valdštejnům, kteří zde hospodařili až do roku 1814. Za nich byla stará tvrz přestavěna na zámek, stavebně upraven a rozšířen byl i sousední pivovar. Roku 1820 přicházejí Rohanové, Svijany jsou připojeny k Sychrovu a jsou i nadále hospodářským dvorem a pivovar je jeho součástí. Pivovar jim patřil do roku 1912, kdy jej koupil jeho dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíle. Rodinná dynastie Kratochvílů působila ve svijanském pivovaru až do roku 1939. Vnuk původního majitele, rovněž Antonín, byl nucen pivovar prodat. Pivovar se opět vrátil Rohanům. Kratochvílové pivovar značně zvelebili a zmodernizovali. Po roce 1945 byl pivovar konfiskován a posléze znárodněn.
Se změnami v politické a hospodářské oblasti skončila společnost Severočeské pivovary n.p. a v roce 1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou, jehož byl pivovar součástí. V roce 1992 se státní podnik změnil na akciovou společnost. Díky obchodní politice a.s. se pivovar dostal do odbytové krize a hrozilo mu uzavření. Pivovar byl součástí společnosti Pivovary Vratislavice nad Nisou a.s. do 31.12.1997, kdy byla tato společnost zrušena bez likvidace; právním nástupcem se stala společnost Pražské pivovary a.s.. Ty se s managementem pivovaru dohodly o jeho prodeji. (Nepostihl ho tedy osud pivovaru ve Vratislavicích nad Nisou, který byl nemilosrdně zrušen.) Vlastníkem pivovaru byla od 1.4.1998 společnost Pivovar Svijany, s.r.o.. Pivovar byl prodán včetně ochranných známek, určitého počtu KEG sudů a přepravek s láhvemi. Cena obchodu zveřejněna nebyla. Svijany patřily k malým pivovarům. V roce 1997 pivovar vystavil 39 tisíc hl piva, když výstav proti předchozím létům poklesl o 12 tisíc hl. „Svijany už nezapadají do koncepce naší společnosti. Pro české pivovarnictví je však žádoucí zachovat rozmanitost malých a regionálních značek. Věříme, že prodejem novým majitelům k tomu poskytneme lepší příležitost,“ řekl výrobní ředitel PP František Šámal. Zástupci několika malých pivovarů na jaře 1998 však šance nového subjektu na delší přežití hodnotili spíše zdrženlivě. Nový majitel musel od Pražských pivovarů odkoupit i jednu stáčecí linku, než však byla uvedena do provozu, ke stáčení piva byla nadále využívána kapacita Pražských pivovarů.V roce 1998 a 1999 pivovar vyráběl i pivo Svijanský Sládek (světlé výčepní; alk.: 3,0 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Společnost v roce 1999 zaměstnávala 43 pracovníků a prodávala asi 90 % své produkce v okruhu 50 km od pivovaru, což zahrnovalo regiony Liberecka, Jablonecka, Turnovska a Jičínska (Jen v Liberci čepovali v roce 1999 hostinští Svijany ve 39 hospůdkách a restauracích. Nejdelší cestu za zákazníkem vykonalo svijanské pivo do Frýdlantu v Čechách). Sudové pivo ve Svijanech přestali pasterizovat – trvanlivost byla sice omezena měsícem, ale šlo o přírodní produkt. Pivo ve Svijanech leželo v tancích podle toho, jakou bude mít sílu. Desítka tam zůstávala 25 dní, jedenáctka 30 – 35 a třináctka 40 dní. Dělalo se zhruba stejně sudového i lahvového piva: nejvíc stočili jedenáctky – 40 %, desítka a třináctka se rovným dílem dělily o zbývajících šedesát. Vodu pivovar brali ze dvou hlubinných vrtů. Pivovar, který v roce 1999 oslavil 435. výročí svého založení, pořádal každoročně Slavnosti svijanského piva v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě. Sdružení přátel piva vyhlásilo Svijany pivovarem roku 1999 a Svijanský máz označili za nejlepší tuzemskou jedenáctku roku 1999. Pivovar vyrobil v roce 1999 asi 95 000 hl piva, což byl téměř trojnásobný výstav ve srovnání s rokem 1998, kdy vystavil 35 600 hl. Na tuzemském trhu, kde výroba i prodej piva spíše stagnovala, to byl ojedinělý výsledek. V roce 1999 pivovar přestal vyrábět pivo Svijanský Karamel (tmavé výčepní; alk.: 3,1 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Tento druh byl nahražen tmavým ležákem Svijanská Kněžna. Ředitel pivovaru František Horák na konci roku 1999 poznamenal, že ještě v polovině roku 1999 vedení pivovaru předpokládalo, že uvaří zhruba 75 tisíc hl, ale zájem o třináctky, Svijanského knížete a čerstvou novinku černou Svijanskou kněžnu, předčil očekávání.“Svijanský kníže jde na odbyt tak dobře, že v roce 1999 představoval 22 % produkce. Zájem je také o černou Svijanskou kněžnu, v prosinci 1999 prodávali dvě várky týdně,“ řekl Horák. Společnost hospodařila v roce 1999 se ziskem 2,536 miliónu Kč při tržbách 79,504 miliónu Kč. Kvůli rostoucí poptávce investoval pivovar v roce 1999 sedm miliónů do rozšíření skladu a o 2 200 hl zvýšil kapacitu ležáckých sklepů a celkový objem výroby tak zvýšil zhruba na 105 000 hl piva.
Největšími investicemi roku 2000 byly automatická plnicí linka pro plnění KEG sudů (asi 4 mil.Kč) a přechod na studenou filtraci (zhruba 5 mil.Kč). „Kapacitu zařízení už zřejmě dál zvyšovat nebudeme, chceme se zaměřit na udržení vysoké kvality našeho piva a nabídnout nějaké novinky, snad velikonoční a vánoční pivo,“ poznamenal Horák. Nejžádanější byla tradiční desítka a jedenáctka. Montáž nové automatické linky na stáčení piva do nerezových KEG sudů dokončili v březnu 2000 zaměstnanci pivovaru. „Sudy budeme plnit rychleji a čistit je i zvenčí,“ uvedl jednatel pivovaru Tomáš Kučera. „Zařízení nám dodala moravská firma Anticorro Bábik a jsme v podstatě prvním pivovarem v tuzemsku, který její technologii zkouší.“ Linka stála dva a půl milionu a první sudy začala zkušebně plnit po 20.3.2000. Další novinkou, kterou chystal pivovar, byla filtrace lahvového piva zastudena. „Umožní nám úplně srovnat kvalitu sudového a lahvového piva,“ uvedl ředitel František Horák. „Pasterizací, kterou pivo upravujeme dnes, se sice pivo v lahvích uchová, ale jeho chuť se zhruba po dvou týdnech až měsíci mění.“ Od 1.dubna 2000 zvedl pivovar ceny v průměru o 30 haléřů na půllitru. Pivovar se díky velmi teplému počasí v dubnu 2000 dostal na produkci běžnou v plném létě, v dubnu 2000 vyrobil 9 100 hl piva a v květnu 2000 očekával přes 10 000 hl. Kapacita byla plně vytížena a dokonce byli nuceni některé zájemce o pivo odmítnout. Až na dvojnásobek ceny na jaře 2000 by podle obchodního ředitele pivovaru Petra Menšíka, potřebovaly české pivovary zvýšit ceny svých výrobků, aby se jim práce vyplatila podobně jako jejich sousedům v západních zemích. Svijany zvedly v roce 2000 ceny o 40 haléřů. Do konce roku 2000 se už, dle Menšíkových slov, k ničemu podobnému nechystali.
Jak si představujete ideální cenu českého piva?
Troufnu si říci, že by měla být dvojnásobná. Spousta vstupů do výroby se pohybuje v cenách evropských, ale prodáváme pořád v cenách českých.
Pivovary v poslední době cenu svých výrobků zvýšily. Co na letošní rok chystají Svijany?
My jsme ceny zvedli od 1. dubna zhruba o čtyřicet haléřů. Ne však proto, abychom si tvořili zisk. V podstatě jsme jen pokrývali naše zvýšené náklady. Zdražily se vstupy do výroby, stejně jako třeba ceny pohonných hmot. Zisk z toho určitě nemáme. S dalším zdražováním už však nepočítáme. Žádné zvyšování nákladů se už snad nevyskytne.
Myslíte si, že by současné zdražování jiných pivovarů mohlo pomoci s odbytem vašeho piva?
Teoreticky by nám to pomoci mohlo, ale nepomůže, protože Svijany už teď mají naplněnou kapacitu a více piva prostě prodávat nemohou. To už nejde. Na trhu se nám daří dobře. Co vyrobíme, prodáme.
Kolik piv opouští pivovar denně a které z nich je nejoblíbenější?
Denně jde z pivovaru osmdesát tisíc piv. Po kterém druhu je největší poptávka, se moc dobře určit nedá. Výrobu máme celkem dobře rozloženou a prodáváme tak stejné množství desítky i jedenáctky. Naší vlajkovou lodí je ale třináctka. Světlý kníže i tmavá kněžna. Zbrusu nové pivo připravil pivovar v létě 2000. „Pro pivaře chystáme výrobek, který by mohli ochutnat už na podzim, nejpozději ale před Vánocemi. Zatím nechci přesně říkat, jaký druh piva to bude. Všechny zájemce chceme překvapit,“ vysvětlil v červenci 2000 ředitel pivovaru František Horák. Přestože především velké pivovary o prázdninách pivo zdražovaly až o korunu, za svijanské pivo si zájemci zatím nepřipláceli. „Pokud nebude o hodně dražší ječmen, ze kterého děláme slad, ceny piva v roce 2000 nahoru nepůjdou,“ poznamenal Horák. „Spotřebujeme asi tisíc sedm set tun ječmene ročně a když by tato obilovina výrazně zdražila, stálo by nás to několik milionů korun navíc. Pak bychom asi cenu piva zvednout museli.“ Pivovaru vyrostl v červnu 20000 na Liberecku konkurent. Do Vratislavic se opět vrátil pivovar, tentokrát pod jménem Konrad. „Asi přijdeme o nějaké zakázky, ale nemyslím, že by nás Konrád nějak ohrozil,“ řekl Horák. „Naše pivo čepují hostinští na několika stech místech v regionu, kdežto Konrad jich má jen několik desítek.“ Svijanské pivo si už druhý měsíc mohli lidé koupit také v libereckém hypermarketu Hypernova. „Nechceme vozit pivo do velkých supermarketů, ale spíš se soustředíme na hospody a menší obchody. Hypernova se přihlásila sama a my tam teď vozíme asi šest set beden piva měsíčně,“ upřesnil v červenci 2000 Horák. „Ptali se nás i představitelé dalších velkých supermarketů, ale chtěli, abychom jim pivo dávali s velkou slevou, což jsme odmítli.“ Pivo ze Svijan se už také pomalu dostávalo i do pražských hospod. „Přestože vyvážíme pivo hlavně na Liberecko, Turnovsko, Frýdlantsko či do dalších okolních oblastí, chtěli bychom se uchytit také v Praze,“ podotkl Horák. „Tam se naše pivo čepuje ve třech hospodách, na Malé Straně nebo ve Kbelích.“ Svijany chtěli nadále zůstat rodinným pivovarem a ani v budoucnu se neproměnit ve velký kolos. „Letos máme kapacitu sto dvacet tisíc hektolitrů piva, což je asi o dvacet tisíc víc, než loni. Dál už jít nechceme a i nadále tu zůstane padesát lidí, kteří v pivovaru pracují nyní,“ doplnil v létě 2000 Horák.
Meziroční zvýšení výstavu o 16 % na více než 82 225 hl piva zaznamenal podnik do konce září 2000. (1 – 9 / 1999=70 947 hl) Zářijové snížení prodeje (v září 2000 poklesla produkce ve srovnání s rokem 1999 zhruba o desetinu na 7 912 hl, když v září 1999 pivovar uvařil 8 812 hl piva) bylo způsobeno především špatným počasím, ale také konkurencí znovuotevřeného pivovaru ve Vratislavicích. „Snížení prodeje vlivem nové konkurence odhadujeme na zhruba 5 %,“ komentoval ředitel společnosti František Horák. V roce 2000 pivovar koupil novou stáčecí linku.
Svijanský rytíř s pětiprocentním obsahem alkoholu rozšířil v listopadu 2000 sortiment pivovaru. Pivo, které obsahem alkoholu odpovídalo dvanáctce, mělo firmě pomoci upevnit pozici na regionálním trhu. Nové pivo, zatím stáčené jen do lahví, začala firma dodávat na trh od konce listopadu 2000. Téměř o 14 %, na 97 730 hl vzrostl do listopadu 2000 meziročně výstav pivovaru. Za jedenáct měsíců roku 1999 v pivovaru uvařili 85 947 hl. S úplnou novinkou přišel pivovar v době předvánoční. Na trh začal dodávat od listopadu 2000 pětilitrové plechové soudky s Mázem a Knížetem. Velkoobchodní cena soudku byla u jedenáctky 215 Kč, třináctistupňový Kníže se pak prodával o patnáct korun dráž. „V maloobchodě budou ceny pochopitelně vyšší, ale zcela určitě budeme v tomto sortimentu nejlevnější,“ upozornil ředitel Horák. Soudkové pivo se začalo zatím prodávat na dvou místech. V kiosku přímo u pivovaru a v libereckém velkoskladu. Svijanský obal, který se vyráběl v Německu, přinesl novinku a tou je kohoutek ve spodní části soudku. Když si někdo nebude chtít koupit pumpu za 260 korun a vypije obsah za jeden den, může pivo vytočit spodem. Jak upozornil ředitel pivovaru, soudky se budou moci dvakrát za sebou znovu naplnit.
Piva České republiky vyhlašovali v prosinci 2000 v Praze členové Sdružení přátel piva. „Svijanská kněžna vyhrála v kategorii černých třináctek a Svijanský rytíř se stal nejlepším speciálním hořkým pivem,“ upřesnil ředitel pivovaru František Horák. Sdružení přátel piva hodnotilo každoročně hlavně menší pivovary. Pivovar dostával ceny i v minulých letech. „Svijanská kněžna vyhrála také v letech 1999 a v roce 1998 zase uspěl Svijanský kníže,“ vysvětlil Horák. Asi 95 % piva vozil pivovar na Liberecko, Jablonecko a Turnovsko, ale pomalu se dostával i do Prahy. Svijanské pivo se v hlavním městě v roce 2000 čepovalo už na pěti místech. O více než 12 % na 106 tisíc hl piva vzrostl meziročně výstav pivovaru v roce 2000. „Po vstupu vratislavického pivovaru na trh se náš odbyt snížil odhadem o pět až sedm procent,“poznamenal ředitel. Přesto se původně plánovaný výstav 105 tisíc hl podařilo překročit. Zhruba sedm milionů korun investoval v roce 2000 pivovar do nákupu a modernizace zařízení. Pro rok 2001 plánovala firma opět investice kolem sedmi milionů korun. „Chceme u pivovaru vybudovat reprezentativní podnikovou prodejnu, rozšíříme stáčecí linku na sudy a potřebujeme rekonstruovat chlazení,“ popsal Horák. V roce 2000 hospodařil pivovar se ziskem 11, 8 miliónu korun při tržbách 97,83 miliónu korun.
S plechovkovým pivem přišel pivovar na trh v polovině června 2001. „Chtěli jsme lidem dát něco na cesty. Tahat se s basami a lahvemi, to není nic příjemného. Plechovky jsou lehké, nevratné, je s nimi prostě mnohem méně starostí,“ poznamenal k novince obchodní ředitel pivovaru Petr Menšík. Půllitrové plechovky začali Svijanští plnit jedenáctistupňovým mázem. „Bude to plnohodnotné pivo s chutí srovnatelnou s pivem, které si lidé kupují v lahvích. Uvnitř plechovky je sice hliník, přes něj je však ochranná vrstva, takže pivo se do styku s hliníkem prakticky nedostane,“ uvedl Menšík. „Výhodou plechovky je, že chrání pivo před sluncem. I díky tomu v ní naše živé pivo vydrží šest měsíců. V lahvi jen tři.“ Vyrábět pivo v plechovkách není levná záležitost. „Vemte si, že jen samotná plechovka a plnění vyjde na osm devět korun. Člověk pak jenom žasne, když v obchodě vidí plechovkové pivo za devět devadesát. Za obsah takové plechovky bych ruku do ohně nedal. Namísto desítky, která je uvedená na obalu, pijí zákazníci tak osmičku. My ale nikoho šidit nebudeme,“ sdělil Menšík. Pivovar plánoval v červnu 2001 rozšířit nabídku exkurzí doplněnou ochutnávkou zlatavého moku a podpořit tak cestovní ruch Libereckého kraje. Informoval o tom zástupce majoritního akcionáře společnosti, kterým byla a. s. LIF, Miroslav Kučera. „Jsme jedním z pivovarů, jenž se zapojil do projektu Phare a po vybudování zájezdního hostince zhruba pro sedm desítek lidí bychom se mohli dostat do dnes více než oblíbené tzv. pivní cesty, kterou nabízejí cestovní kanceláře a především Němci a Holanďané se jich nemohou nabažit,“ konstatoval Kučera s tím, že projekt by chtěli realizovat v roce 2002. Svijany dodávali v roce 2001 mok do 350 restaurací v ČR. Zhruba čtyřprocentní pokles na 52 428 hl piva od ledna do června 2001 ve srovnání s rokem 2000 (54 653 hl) dokázal pivovar vyrovnat během měsíce července 2001. „Vloni byl červenec studený a vytočili jsme 8,7 tisíc hl, letos stejný měsíc teplotně nevypadl také dobře, ale ven šlo na 11,5 tisíce hl piva,“ konstatoval ředitel František Horák. Červencový výstav tak podle ředitele nejen doplnil počet prodaných hektolitrů na úroveň roku 2000, ale ještě ji navýšil. Své přináší v této oblasti nejen již proslavené Svijanské slavnosti, ale i další. „Nicméně slavnosti, a to vám potvrdí každý z šéfů pivovarů, se nedělají pro zvýšení výstavu. Začínají a trvají z hlediska marketinku a ve chvíli, kdy se z toho stane tradice, nemůže už nikdo couvnout. Nás každoročně slavnosti stojí kolem sto tisíc korun a vyděláme pětinu,“ vyvracel jednu z iluzí kolem slavností Horák. Společnost v roce 2001 investovala kolem sedmi miliónů korun. „Jde o reprezentativní podnikovou prodejnu, rozšíříme stáčecí linku na sudy a potřebujeme také rekonstruovat chlazení,“ řekl Horák. V červnu 2001 navíc nechal pivovar naplnit jedenáctistupňové pivo do půllitrových plechovek. O várku byl velký zájem a proto uvažuje vedení pivovaru o další várce včetně toho, že zmiňovaný mok měly nabízet řetězce supermarketů. Slavnosti svijanského piva proběhly také 18.srpna 2001 v Liberci před Kulturním domem. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům šéf pivovaru František Horák uvedl, že jeho firma by v případě „zajímavé nabídky“ s potenciálním zájemcem o vstup do společnosti jednala. „Zatím kapitál získáváme z vlastních zdrojů. Naším cílem je finančně zdravá společnost bez dluhů, což se nám zatím daří,“ sdělil Horák. Dodal, že negativem vstupu partnerů do malých pivovarů je ztráta daňových úlev, samostatného rozhodování, nezávislosti či větší čitelnosti pro spotřebitele v regionu a obchodní partnery. Síť svijanských hospod měla od 22.srpna 2001 další „oko“, tentokráte ve Varnsdorfu. Rekonstrukcí bývalého klubu Elite získal pivovar další místo, kde může nabízet svá piva. Téměř o 4 % na 85 195 hl piva zvýšil pivovar produkci piva za prvních devět měsíců roku 2001. „Za stejné období roku 2000 jsme uvařili 82 225 hl piva,“ řekl 5.října 2001 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar v červenci a srpnu 2001 vyrobil 24 722 hl piva, to bylo o čtvrtinu více než ve stejné období předchozího roku. Podařilo se mu tak vyrovnat pokles odbytu v prvním pololetí. Zisk pivovaru se v roce 2000 oproti roku 1999 zvýšil téměř pětinásobně z 2,536 milionu Kč na 11,886 milionu korun Tržby vzrostly ve stejném období z 79,504 milionu Kč na 97,83 milionu korun. Většinu svého dvanáctimilionového zisku pivovar proinvestoval. Aby si udržel postavení na trhu, plánoval na rok 2000 investice minimálně ve výši sedm milionů korun. „Rozšíříme stáčecí linku na sudy, inovujeme chlazení a otevřeme reprezentativní podnikovou prodejnu,“ informoval Horák. Po skepsi, která zavládla v odbytu na začátku roku 2001, po nepříliš příznivém létě i chladném září 2001 se ale nakonec v pivovaru radovaly. „Loňský výstav 106 tisíc hl navýšíme na 112 hl,“ tvrdil v listopadu 2001 ředitel František Horák. K vyrovnání schodku v závěru roku přispěla nová odbytiště ve středních Čechách. Na konec roku v pivovaru připravili Svijanského barona – světlou patnáctku (alk.: 6,5 %), které vyrobili 400 hl.
Výstav roku 2000 ve výši 106,5 tisíc hl zlatavého moku podle ředitele Františka Horáka byl v roce 2001 navýšen na konečných 113 tisíc hl. „Kdybychom měli kapacitní možnosti, byl by zájem o dodávky ještě o čtyřicet tisíc hektolitrů větší. Nicméně pro nás je důležité, že jsme neklesli, ale naopak v sezóně, která z hlediska počasí nebyla až tak úžasná, jsme plánovaný počet zvedli,“ uváděl Horák a neopomněl zdůraznit, že zhruba 60 % výstavu šlo do sudů. „To signalizuje, že máme trvalý odbyt v restauracích, kterých zásobujeme na čtyři stovky. Netvrdím, že nesledujeme konkurenci v okolí, ale snažíme se, seč nám síly stačí,“ řekl stále dobře naladěný šéf pivovaru. Pro rok 2002 počítali v pivovaru s dalšími investicemi do technologie v celkové částce dvanáct miliónů korun, když zhruba třetina byla naplánována na rekonstrukci chlazení a jeho údržbu. „Navýšení výstavu znamenalo rovněž nárůst pracovníků, kterých máme stálých v současné době 59, je třeba počítat ale v určitých obdobích i s brigádníky,“ vypočítal Horák a opakoval, že nejvíce šlo ze svijanského na odbyt jedenáctka. „Chceme taky trochu přispět na Vánoce a rozšířit již zaběhnutou řadu knížete a kněžny o patnáctistupňový světlý speciál nazvaný Svijanský baron,“uvedl Horák. Pivo se zárukou pět měsíců se objevilo v sudové i lahvové podobě na trhu v první dekádě posledního měsíce roku a vařit ho chtěli pouze pro vánoční trh ve dvou várkách (400 hl). Horák nicméně nevylučoval, že v případě zájmu se „baron“ může stát další značkou sortimentu – Svijanský Baron (světlý speciální ležák; alk.: 6,5 %). Na otázku, v čem vidí popularitu svijanského ředitel okamžitě odpověděl, že v jeho chuti, ale rovněž doplnil: „Ona existuje spousta knih o marketinku a jak co všechno udělat, aby výrobek šel na odbyt. Je jisté, že kvalita je jednou z nejdůležitějších. Na straně druhé jsme si řekli, že tenhle pivovar patří do tohoto regionu a proto s ním musí žít. Proto děláme svijanské slavnosti a ples, proto se v řadě případů nebráníme točit pivo při různých reprezentačních akcích a musím říci, že naši obchodnici Vilmu každý u pípy vidí rád,“rozváděl marketinkovou strategii společnosti Horák. I on byl rovněž vyhlášen v jednom z předchozích ročníků na prvním místě „Osobností Liberecka.“ Ceny, které každoročně uděluje Sdružení přátel piva, dne 6.prosince 2001 v Praze převzal za dvanáctistupňové pivo Rytíř ředitel pivovaru František Horák. Pivovar v roce 2001 vystavil zhruba 114 200 hl piva a hospodařil se ziskem 11,886 milionu korun při tržbách 97,83 milionu korun.
Pivovar předpokládal, že v dubnu nebo nejpozději v květnu 2002 bude muset své pivo zdražit. Důvodem byl neustálý růst nákladů na jeho výrobu. „Cena piva se však zvýší maximálně o 40 haléřů,“ řekl v lednu 2002 ředitel pivovaru František Horák. Nejprodávanější jedenáctistupňové pivo v lednu 2002 pivovar prodával v sudech za 6,70 Kč za půllitr a v lahvích za 7,40 Kč. Nejpozději v dubnu chtěl pivovar opravdu své pivo zdražit. Dne 8.února 2002 to potvrdil ředitel pivovaru František Horák. „Dva roky jsme nezdražovali. Loni jsme za vstupní náklady zaplatili o 3,1 milionu víc než v předchozím roce. To se musí zákonitě v ceně piva promítnout,“ řekl Horák. Dodal, že vedení pivovaru uvažovalo o navýšení ceny maximálně o 40 haléřů. Více než o pětinu na 27 580 hl zvýšil pivovar v prvním čtvrtletí 2002 výstav ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. „Spotřeba piva šla výrazně nahoru, a to i přesto, že jsme v březnu pivo zdražili v průměru o 40 haléřů na půllitru,“ prohlásil ředitel František Horák.
Zatímco při svém úspěšném rozjezdu před několika lety se počet pivních slavností pořádaných pivovarem dal spočítat na prstech jedné ruky, postupně přibývaly. „Patříme k menším pivovarům a v regionu nepůsobíme sami. Marketingová strategie je jasná – být regionálním pivovarem, který by lidé brali za svůj. Proto se staly tradicí pivní slavnosti, ke kterým ale přidáváme další,“ řekl v dubnu 2002 ředitel František Horák. Šéf obchodního oddělení Jaroslav Richtr hbitě sypal z rukávu akce, které z hlediska marketinku čekaly v nejbližší době. „Prvního května jsme na Lemberku, dva dny v půli máje na Chrastavských slavnostech, první červnový den začínáme v Turnově, pak jsme v Jablonci, 22. června působíme na Pivním festivalu na LVT v Liberci, 13. července jsou tradiční Svijanské slavnosti, kam by náš ředitel v rámci kulturního programu rád dostal buď Věru Martinovou, Petru Janů a nebo Věru Špinarovou,“ prozradil Richtr. „Je pravda, že Jablonecko a Liberecko máme poměrně zmapováno, častěji musíme zavítat na Turnovsko, Semilsko a Českolipsko. Všude se naše pivo prodává, ale lidové veselice a slavnosti jsou hodně oblíbené a proto by měly být i v dalších částech kraje,“ řekl Horák, který se nebránil ani točit pivo v rámci volebních mítinků politických stran. „Bez ohledu na to, koho kdo volí si myslím, že výroba piva a jeho distribuce je normální obchod. Proto nevidím důvod, aby se Svijany netočily v rámci předvolebních setkání politiků s občany,“ potvrdil stará slovo hostinských, že pivo chutná každému, ředitel Horák. Vybudování značky tzv. regionálního piva, o které usilovaly Svijany, však zahrnovalo i expanze přes hranice. V německém Johnsdorfu vytočily Svijany v roce 2002 kolem 60 sudů (30 hl) piva měsíčně. „Chceme se pokusit o další hospodu jenom s naším mokem získat ještě v Žitavě a postupně jejich počet rozšířit, aby stálo za to vyslat plnou Avii (kolem 55 sudů),“ řekl ředitel. V roce 2001 činil výstav pivovaru za 1.čtvrtletí 22 660 hl, v roce 2002 to bylo 27 872 hl.
Za pět měsíců roku 2002 uvařili ve Svijanech přes 51 tisíc hl. „Pro mne jsou důvodem růstu a zájmu odběratelů především vysoká a neměnná kvalita piva,“ komentoval Horák. Ke zvyšování produkce směřovaly i další plánované investice. Do nového stáčecího stroje a zařízení na skládání a vykládání lahví investoval pivovar dalších 12 miliónů. Svijanští počítají také s nákupem elektroniky pro varnu.
V červnu 2002 začal pivovar uvažovat o stavbě nových sklepů a spilky. Důvodem byl rostoucí zájem o zdejší pivo. „Vyrábíme stále víc a stávající sklepy už by nám v budoucnu nestačily,“ vysvětlil v červnu 2002 ředitel František Horák. „Se stavbou chceme začít už na podzim 2002 a dokončit ji chceme příští rok. Investice přijde na 20 – 25 mil.Kč.“ S rozšířením výroby by tu měli najít práci také další zaměstnanci. „Dnes máme 58 lidí a do budoucna chceme ještě dalších deset přijmout,“ řekl Horák. Podle něj byl vývoj roku 2002 z hlediska ekonomického příznivý a nepoznamenal jej ani fakt, že pivovar podražil v průměru o čtyřicet haléřů na půllitru. „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsme na tom lépe. Do května jsme vyrobili o 8 624 hl piva více než v roce 2001 za stejné období, to představuje nárůst zhruba o 15 %,“ poznamenal Horák. „Poslední tři roky jsme uváděli každoročně na trh nějakou novinku,“ řekl Horák. „Chtěli bychom s ní přijít i letos. Uvažujeme o nealkoholickém pivu pro řidiče a o nízkoalkoholickém pivu, míchaném s limonádou, pro sportovce. Rádi bychom je uvedli na trh ještě koncem letošního roku.“
Při pivních slavnostech na libereckém výstavišti dne 22.6.2002 nabízel pivovar speciál Svijanské višňové pivo.
výroba piva
za leden až květen 2001 42 424 hl za leden až červen 2001 52 428 hl
za leden až květen 2002 51 048 hl za leden až červen 2002 62 946 hl
Především teplé počasí a díky tomu zvýšená konzumace piva jsou příčinou dvacetiprocentního zvýšení výstavu pivovaru v prvním pololetí roku 2002. „Do konce června jsme uvařili 62 946 hl piva, což je o 10 518 hl více než loni. Prakticky to představuje jeden měsíční výstav navíc,“ řekl 9. července 2002 ředitel František Horák. Ke zvyšování produkce směřují podle Horáka i plánované investice. „Počítáme s nákupem nového stáčecího stroje a zařízení na skládání a vykládání lahví, investovat chceme také do elektroniky pro varnu,“ poznamenal.

Celkem 13 735 hl piva, uvařili v pivovaru během července 2002. „Zájem o naše pivo je skutečně veliký, kapacita pivovaru už téměř nestačí,“ řekl 8. srpna 2002 František Horák. Sklepy podle něho stačily na maximální produkci 15 000 hl měsíčně a tak nyní pivovar investoval do rozšíření své kapacity.
Rekordní množství piva prodali ve Svijanech v létě 2002. Od června do srpna téměř 40 000 hl piva, což bylo o 13 % více než ve stejném období předchozího roku. „Výstav byl rekordní, kapacita sotva stačila pokrýt potřebu. Proto budeme teď na podzim rozšiřovat kapacitu pivovaru, abychom mohli v příštím roce výstav zvýšit,“ řekl 15.září 2002 ředitel František Horák.
Do více než čtyř stovek hospod vozil pivovar své pivo na podzim 2002. „V okruhu pěti až sedmi kilometrů kolem našeho komína nenajdete jiné pivo. Hospodští stojí při nás,“ uvedl v říjnu 2002 ředitel František Horák. „Od těch deseti kilometrů výš se už objeví i něco jiného. Nějaká ta Plzeň či Gambrinus. To už vlastně máte Turnov a tam najdete prakticky vše.“ Do blízkého okolí pivovaru mířilo 90 % jeho výroby. „Je to zhruba šedesátikilometrový okruh. Kromě vesnic se nám daří i ve městech. V Liberci máme 50 hospod, z toho dvě čistě vlastní svijanské, v Jablonci nás točí v 10 restauracích a například v Hrádku nad Nisou v osmi,“ konstatoval Horák. Udržet hospodu při svém pivu není jednoduché. „Chce to opravdu stálou péči. Náš obchodní zástupce zajíždí do hospod minimálně jednou za měsíc. Jednou do měsíce také hospodským například čistíme potrubí,“ řekl Horák. „Nestává se nám často, že by hospodští od nás odešli. To je opravdu jen zřídka. Povětšinou jen, když restaurace třeba zaniká. Letos se nám to stalo u třech hospod.“ Občas pivovar také získal restauraci novou. „V tomto roce se nám to povedlo u dvaceti hospod. To je úspěch. Přijdeme, nabídneme pivo ochutnejte, porovnejte cenu a třeba podepíšeme smlouvu. Dvacet hospod, to je pěkné číslo. Kdyby to takhle šlo dál, jsme spokojení,“ sdělil Horák. „V roce osmdesát devět jsme začínali na třiačtyřiceti tisících hektolitrech. Letošní sezona tedy byla hodně dobrá. Je to náš celkový rekord. Částečně k němu přispělo teplé léto, nicméně příznivé počasí vám litry nenahoní. Hodně nám pomohli noví zákazníci,“ vysvětlil Horák.
Pivovar v roce 2002 dosáhl výstavu více než 131 000 hl piva. „V příštím roce se pokusíme dosáhnout 140 000 hl piva,“ zdůraznil v prosinci 2002 ředitel František Horák. „Připravujeme se na zvýšenou výrobu, vždyť už máme 1400 odběratelů, z toho 450 hospod, takže jsme v roce 2002 proinvestovali 16 miliónů korun a příští rok tuto částku ještě zdvojnásobíme. Potřebujeme například nový sklep, spilku, keg a lahvovou stáčecí linku,“ doplnil s tím, že v roce 2002 začala naplno fungovat hospoda přímo u pivovaru ve Svijanech a jejich pivo se prosadilo už i v hypermarketech.
„Po rekordním prodeji piva v měsíci květnu, kdy jsme vytočili 15 600 hl, je to další ocenění naší práce,“ uvedl obchodní náměstek pivovaru Jaroslav Richter, který v červnu 2003 přebíral spolu se sládkem Petrem Menšíkem ceny na 7. ročníku pivních slavností v Českých Budějovicích za patnáctistupňový Svijanský baron, jež získal první místo v kategorii speciálních ležáků, navíc světlá třináctka Svijanský kníže získala v hodnocení odborných degustátorů druhé místo a stříbrnou medaili a tmavý ležák, třináctistupňová Svijanská kněžna, za třetí místo bronz.
Dva miliony plechovek jedenáctistupňového piva vyrobil pivovar v roce 2003. Zájem o něj měli hlavně žízniví dovolenkáři, kteří se chtěli před cestou mimo dosah svého oblíbeného piva ještě včas zásobit. „Pivo v plechovce moc nemusím, ale sklo není moc skladné a je moc těžké na převoz. Proto se o dovolené přemůžu a kupuji radši plechovkové,“ poznamenal Roman Macek z Liberce. „Pivo v plechovkách má navíc tu výhodu, že při výšlapu v batohu necinká a nemusím se bát, že se rozbije.“ Spousta lidí si dovolenou v zahraničí nedokáže představit bez tradičního českého nápoje. „Lidé si poměrně oblíbili stavovat se pro pivo u nás přímo v pivovaře, když jedou na cesty,“ dodal v červenci 2003 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar do plechovek stáčel jen jedenáctku. „Je mezi lidmi nejoblíbenější a je to ležák, který se do plechovky hodí,“ vysvětlil Horák. Pivo však musel stáčet na rozdíl od lahví nebo sudů v Kralupech nad Vltavou, protože neměl na plechovky vlastní stáčicí linku. Kromě vlastní prodejny jimi zásoboval i většinu maloobchodních řetězců.
Zhruba o pětinu na 108 600 hl vzrostla produkce pivovaru do konce prázdnin 2003. „Za zvýšení výroby vděčíme hlavně horkému a suchému létu, kdy jsme za tři měsíce prodali 49 000 hl piva,“ uvedl ředitel František Horák. „Ke zvýšení výroby výrazně přispělo rozšíření kapacity pivovaru, které nyní umožňuje uvařit měsíčně až 20 000 hl piva,“ doplnil. Do rozšíření výrobních kapacit investoval pivovar kolem 28 milionů korun v roce 2002. Čtvrtinu prostředků získal z evropského fondu Sapard. V roce 2003 na modernizaci vynaložil pivovar dalších 12 milionů korun. Všechny investice přitom směřovaly ke zlepšení výroby a splnění norem vyžadovaných EU. Podnik chtěl být připraven na vstup do unie, od kterého si sliboval především rozšíření trhu a odbourání bariér při vývozu do Německa a Polska. Výroba pivovaru se zaměřila především na ležáky. Jen necelou čtvrtinu produkce pivovaru představovalo desetistupňové pivo. Mnohem větší byl zájem o jedenáctku, na kterou připadlo 60 % produkce.
Svijany měly v říjnu 1003 velmi pěknou restauraci s jídlem a celým sortimentem, otevřeno od 10 hodin. Podniková prodejna se suvenýry měla otevřeno každý den mimo pondělí a úterý.
Pivovar opět uvařil pro vánoční trh roku 2003 své speciální pivo – patnáctistupňového Barona. Speciál vařil ke svátečním příležitostem, jako byly Vánoce a Velikonoce. „Pro zákazníky jsme připravili i speciální dvoulitrový džbán, který si mohou nechat naplnit kvasnicovým pivem,“ řekl ředitel František Horák.
Pivovar v roce 2003 uvařil o pětinu více piva než v roce 2002. Takový výstav v pivovaru, který ještě před pár lety chtěl původní zahraniční vlastník zavřít, zde nepamatovali. „Vděčíme za to hlavně suchému a horkému létu,“ potvrdil ředitel František Horák. Kdyby však pivovar neinvestoval 42 milionů do rozšíření výroby, musel by v roce 2003 již zákazníky odmítat. Díky novým kvasným kádím a ležáckým sklepům, na které pivovaru přispěla také prostřednictvím fondu Sapard i Evropská unie, mohl ročně uvařit až 170 000 hl piva. Dalších patnáct milionů korun investoval podnik v roce 2004. „Opravíme čistírnu odpadních vod a také chlazení,“ dodal Horák. Pivovar tak byl připraven na normy Evropské unie.
Jako úspěšný hodnotil pivovar rok 2003. Výstav byl 158 000 hl piva, což znamenalo zvýšení oproti roku 2002 o více než 26 000 hl. Sládek pivovaru Petr Menšík byl vyhlášen sládkem roku 2003. V roce 2003 získali ve Svijanech celkem sedm ocenění, například v Českých Budějovicích Pivo roku 2003. V roce 2003 investovali v pivovaru 35 milionů korun, z toho 27 milionů do rozšíření výroby – spilka, ležácký tank a sanitační stanice. Sedm milionů korun získali z evropského fondu Sapard.
Svijanech investovali například do rekonstrukce čistírny odpadních vod, chlazení, myčky přepravek i do vybavení laboratoří kolem 15 milionů korun. „Prioritou číslo jedna je pro nás stále výroba piva tradiční českou technologií,“ řekl v únoru 2004 sládek Menšík.
Milovníky chmelového moku potěšil pivovar při vlně zdražování na jaře 2004, protože nehodlal zdražovat ani o desetihaléře. „O žádném zdražování opravdu neuvažujeme. Tento verdikt vzešel z poslední porady,“ potvrdil informace ředitel František Horák.
„Pivo vozíme zhruba do čtyř set restaurací. Každým rokem nám jich ale řada přibývá. Můžu říct, že se nám daří,“ poznamenal v březnu 2004 ředitel František Horák. „Svijany točíme v Liberci, Jablonci, ve Frýdlantě nebo v Hrádku. Tam to jede hodně dobře,“ řekl Horák. Na patriotismus zdejší pivovar sázel. „Samozřejmě. Patriotismus je důležitý. Nejvíce ten vyloženě nejbližší. Proto také naprostá většina produkce končí kolem našeho komína,“ konstatoval Horák. „Tady taky podporujeme různé bály, točíme na poutích, děláme vlastní slavnosti piva, na něž lákáme každým rokem tisíce lidí.“ Pivo je jako vaše dítě, tvrdil sládek pivovaru Petr Menšík. „Celý den se o něj staráte, pořád ho kontrolujete a neustále se bojíte, aby se kolem něj něco špatného nezvrtlo. Každý sládek také ovlivní, jakou má nakonec pivo podobu. Já jsem hrdý na to, že jsem se na některých recepturách mohl vůbec podílet,“ řekl. Kdo si však myslí, že sládek tráví svůj den při pivu u van a tanků, měl by si svou představu poopravit. „K mé práci patří i ochutnávání piva, ale že bych tady nasával po půllitrech, se říct nedá. Navíc, dnešní sládek, to už je víceméně úředník. Většinu času tráví v kanceláři.“ Pivovar projde Petr Menšík za den tak desetkrát: „Kontroluji filtraci piva, stáčení, zkouším, zda má pivo tu správnou kvalitu. V pivovaru jsem jedním z mála lidí, kteří mají ze zákona dané, že mohou v práci pít pivo a to dokonce průběžně. Složení piva se během dní mění a my nemůžeme dopustit, abychom jej uvařili špatně,“ uvedl. Střeží si sládek nějakou tajnou recepturu? „To ani ne. Spíše se snažíme dělat pivo tak, jak ho dělávali dřív. To znamená, že dodržujeme jeho klasickou, tedy nepasterizovanou výrobu,“ sdělil Menšík. „Měnit moc nemáme co. Složení piva určitě ne, občas upravujeme chuť. Děláme zkoušky a snažíme se trefit lidem do chuti. Novinka nemůže chutnat jenom sládkovi.“ Tvrzení, že kvalitní pivo se neobejde bez jedinečné vody, odmítl. „To jsou marketingové tahy. Většina pivovarů vaří vodu, kterou odebírá z vodovodu, tak jaká to je specialita? My používáme vodu ze studny. Voda to je tvrdá a podle všech příruček pro pivo nevhodná. My z ní vaříme. Každou vodu si totiž upravíte podle potřeby,“ řekl Menšík. Pro svijanského sládka byly nejlepším pivem Svijany. „Nejlepší však nejsou ty, které tečou ze sudů nebo z lahví. Nejlepší pivo je to, které si natočíte přímo z tanku. To je ještě kalné a plné kvasinek,“ doplnil Menšík. „To ale lidé nechtějí. Těm ho musíme filtrovat. Zákazník chce pivo čiré.“
„Naším cílem je jednoznačně navýšit výrobu. Kapacitu máme na sto devadesát tisíc hektolitrů ročně, vloni jsme se zastavili zatím na sto šedesáti. Když něco přidáme, čemuž zatím první dva měsíce nasvědčují, tak budeme rádi. Hodně ale záleží na tom, jaké bude letos teplo. Vloni začalo letní počasí prakticky už v dubnu,“ sdělil v březnu 2004 ředitel František Horák. „Soustředit se pak chceme také na vlastní obnovu. Do údržby dáme šestnáct milionů korun. Čeká nás rekonstrukce čistírny odpadních vod, budeme dělat myčku na přepravní bedny, počítáme například s novým vybavením laboratoře. A nové pivo? Ale ano. Něco chceme. Na Vánoce určitě,“ doplnil Horák.
Zkrachovalý Pivovar Malý Rohozec našel nového majitele. Stal se jím sousední Pivovar Svijany, který tak posílil svou pozici na trhu v Libereckém kraji. Konkurentem mu zůstávál jen Pivovar Vratislavice. Alespoň tedy z ekonomického hlediska; podle chuti vařeného piva museli posoudit zákazníci. Rohozecký pivovar prodala mimosoudní cestou správkyně konkursní podstaty Ivana Velíšková. „O koupi se zajímalo asi deset investorů, přednost jsem dala nejvyšší nabídce,“ řekla Velíšková. Svijany zaplatily za rohozecký pivovar 12,3 milionu korun, což naplnilo očekávání správkyně konkurzní podstaty. Svijany podle ředitele Františka Horáka v dubnu 2004 teprve chystaly rozhodovat, jak s nově nabytým provozem naloží. „Zatím ještě úplně nevíme, sejdeme se kvůli tomu zítra,“ uvedl. Možností je několik. Logická je úvaha, že Svijany by mohly rohozecký pivovar zlikvidovat, a zbavit se tak konkurence. Výrobní kapacita na Rohozci byla asi 100 000 hl ročně, po léta ale výstav činil jen zhruba deset tisíc hektolitrů. Pivovar měl opotřebovanou technologii, do které je třeba dál investovat. Minimálně deset milionů. Malorohozecký pivovar ročně prodal 3 000 tun sladu pivovarům Svijany, Klášter Mnichovo Hradiště a také do Havlíčkova Brodu. Ekonomické problémy malorohozeckého pivovaru, založeného roku 1850, se táhly celá devadesátá léta. Do konkurzu se dostal v říjnu 2001 na návrh Fondu národního majetku. „Prodej se táhl dlouho, protože byl vázaný na vypořádání společného jmění předchozích majitelů pivovaru, manželů Korbelových,“ vysvětlila správkyně Velíšková. Posledním provozovatelem malorohozeckého pivovaru byla od roku 2002 společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. V roce 2003 pivovar vypustil z názvu Korbel. Podle ředitele pivovaru Františka Horáka nebylo zatím na jaře 2004 o budoucnosti pivovaru rozhodnuto. „Zatím zachováme výrobu i značku piva, nikdo z 25 tamních zaměstnanců se nemusí bát, že přijde o práci,“ řekl 19.4.2004 Horák. Co s nově nabytým Pivovarem Malý Rohozec, o tom ještě v květnu 2004 nebyl ve Svijanech rozhodnutí. Nebo o tom nechtěli příliš mluvit. Milovníky rohozeckého moku ale ujišťovali, že zatím, to znamená v roce 2004, se jeho likvidace rozhodně nechystala. „Rohozec dál vaří své pivo, provozy nespojujeme,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Zaměstnance z Rohozce si ponecháme,“ dodal. O strategických plánech s pivovarem na Malém Rohozci ale nemluvil „Zatím ještě nevíme. Musíme si rozmyslet, co tam zlepšit, jak zvýšit výstav,“ uvedl Horák. Jednou z možností, jak rohozecký pivovar dobudoucna využít, bylo, přesunout sem výrobu nealkoholické svijanské limonády Zlaté jablko z Českého ráje. „Jednou tady můžeme vyrábět limonády a mošty, tato možnost je ale otevřená,“ upozornil Horák. Provozovatelem Rohozce byla společnost Mivo Bohemia Ohrazenice. Smlouva jí končila v květnu 2004, Svijanští nebyli proti, aby zůstala i nadále. O podmínkách spolupráce se ale teprve jednalo.
Na pět stovek vzácných hostí přijelo 21.5.2004 v podvečer popřát soukromému Pivovaru Svijany k 440. výročí jeho založení. Mezi gratulanty se objevili I. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, primátor Liberce Jiří Kittner, starostové Svijan Josef Žďárský a Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl, sólista Národního divadla Luděk Vele a mnoho dalších. „Jsem rád, že jsme mohli naše kulaté-nekulaté jubileum oslavit. Vzpomínám, že když jsem v roce 1957 nastoupil, měli jsme výstav 19 tisíc hektolitrů, ale vloni už 159 tisíc hektolitrů,“ řekl v úvodním proslovu ředitel pivovaru František Horák. „Letos si troufáme na 165 až 170 tisíc hektolitrů,“ doplnil. Ekonomický šéf pivovaru Tomáš Kučera upozornil na obrovskou přednost firmy – finanční zdraví. Společnost je na druhém místě mezi pivovary a čtvrtá v potravinářském odvětví. „Lepší už je jen pivovar U Fleků,“ prozradil. V roce 1564 je ve Svijanech uváděn první pivovar. Od roku 1820 patřil hospodářský dvůr i pivovar Rohanům, kteří jej vlastnili do roku 1912. Tehdy jej odkoupil dosavadní nájemce a sládek Antonín Kratochvíl, jehož potomci se páteční slavnosti rovněž zúčastnili. V roce 1945 byl pivovar znárodněn, od roku 1959 patřil pod Severočeské pivovary a v roce 1990 vznikl státní podnik Pivovary Vratislavice, kam Svijany spadaly. V roce 1998 inicioval dlouholetý sládek a nynější ředitel František Horák vznik akciové společnosti Pivovar Svijany, s. r. o. „Hrozilo nám na počátku uzavření, v prvním roce jsem uvařili jen 43 tisíc hektolitrů, ale nyní jsme takřka dosáhli již čtyřnásobku,“ připomněl ředitel. Starosta Svijan Josef Ždárský si existenci pivovaru v obci pochvaloval. „Svijanské pivo nám je drahé,“ prohlásil. Senátor Přemysl Sobotka ocenil, že po jednáních v Senátu je vždycky rád, když může po náročné debatě přijít na slavnost, kde jsou normální lidé. „Pivovar je vlajkovou lodí naší oblasti,“ podotkl. Liberecký primátor Jiří Kittner svijanskému starostovi pivovar trochu záviděl. „Svijanské pivo považuji i za liberecké pivo,“ poznamenal.
Pivovar i přes chladné počasí jara 2004 odbyt zvýšil. „Prodali jsme zhruba o 4 % piva více než loni. Je to především díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky, pomohly ale určitě i velké sportovní události,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru František Horák. Ve Svijanech uvařili od začátku roku už 81 000 hl piva.
Oslavy 440. výročí založení pokračovaly 17. července 2004, kdy se ve Svijanském Újezdu uskutečnil již 14. ročník Slavností svijanského piva. Už popatnácté zaplavili tisíce lidí Svijanský Újezd, malou obec na pomezí Libereckého a Středočeského kraje, kvůli slavnostem Svijanského piva. Pořadatelé připravili kromě dostatku nápojů také bohatý kulturní program. Část areálu koupaliště v roce 2004 zastřešili, rozšířili i počet míst k sezení. Novinkou byl také dobový trh, který byl na návsi. I v roce 2004 slavnosti lákaly na známé kapely, stejně jako v roce 2003 i nyní hrály na dvou pódiích. Na hlavním pódiu se představily například Žlutý pes, zazpívala i valašskomeziříčská skupina Mňága a Žďorp nebo Aleš Brichta Band. Piva bylo podle sládka Menšíka připraveno dost. Bylo i předchlazené, takže se lidé nemuseli bát, že by v horku bylo teplé. Pivovar se dobře připravil na očekávané davy lidí, točil z celkem padesáti píp. Pivo stálo tolik, kolik má stupňů. K tomu ještě dvě koruny za kelímek. V nabídce bylo i kvasnicové pivo. Slavnosti bývaly spojené i s pivními soutěžemi. Od tří hodin začalo klání o nejrychlejšího pijáka, od šesti hodin proběhla soutěž Mokrý pupík. Vstup na slavnosti stál šedesát korun.
Pivovar se na podzim nechystal zdražovat. „Nemáme důvod,“ řekl v listopadu 2004 ředitel firmy František Horák. Reagoval tak na informaci, že největší česká pivovarnická skupina Prazdroje zvýšila cenu piva až o korunu.
Pivovar chtěl v roce 2005 vyrobit až 200 000 hl piva. „Současná kapacita ležáckých sklepů by ale na tuto produkci nestačila, a proto chystáme rozšíření,“ řekl v listopadu 2004 ředitel František Horák. Do oprav a modernizací firma měla vložit téměř 40 milionů korun. Postavila například novou linku na plnění sudů. Zájem o svijanské pivo stoupal, v roce 2004 ho podnik vyrobil o 12 % více než v roce 2003.
V hodnocení Sdružení přátel piva vyhlášeném v listopadu 2004 se stalo Speciálem roku pivo Svijanský Kníže.
Pivovaru v roce 2004 vzrostl výstav o více než 12 %. „V roce 2004 jsme prodali 178 000 hl piva a na další rok plánujeme vyrobit kolem 185 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.
Pivovar chystal v roce 2005 transformaci na akciovou společnost. Mělo by to zvýšit důvěryhodnost firmy a také umožnit snadnější získávání investičních prostředků potřebných na další rozvoj. „Předpokládáme, že by proces transformace mohl skončit ještě v letošním roce,“ řekl v únoru 2005 jednatel společnosti Tomáš Kučera.
„Nejvíce prodáváme jedenáctku – 65 %, sudové pivo tvoří 61 %,“ upřesnil v únoru 2005 ředitel s tím, že každý měsíc získával pivovar průměrně šest dalších hospod nejen v Libereckém kraji, ale i v Praze, Teplicích nebo Klatovech. I v roce 2005 hodlal pivovar investovat do technologie výroby. Největší položkou byla zřejmě nová stáčírna sudů za 14 milionů korun. „Umožní nám stáčet až 120 sudů za hodinu. Nová bude i spilka na kvašení piva za 7 milionů korun, což představuje postavit šest dvěstěhektolitrových kádí,“ vysvětlil František Horák.
I v roce 2005 se svijanský zlatý mok představil na Svijanském pivním bále 18.března 2005 v Domě kultury v Liberci. Na bále vystoupili například Věra Špinarová, Jakub Smolík nebo Petr Spálený s Miluškou Voborníkovou a pivo bylo za deset korun.
Dvanáct milionů korun hodlal investovat v roce 2005 Pivovar Svijany do pivovaru v Malém Rohozci. „Počítáme, že se v něm bude vyrábět stále pod stejnou značkou jako dosud,“ nastínil v březnu 2005 ředitel František Horák. Peníze šly hlavně do stáčírny lahvového piva.
I přes chladnou zimu, která podle výrobců konzumaci piva příliš nepřála, vzrostla produkce pivovaru v prvním čtvrtletí roku 2005 o téměř 17 %. Zatímco v roce 2004 v pivovaru do března uvařili téměř 34 000 hl piva, v roce 2005 to ve stejném období bylo bezmála 39 700 hl. „Zájem o naše pivo roste, abychom stačili poptávce musíme stále rozšiřovat,“ řekl v dubnu 2005 ředitel pivovaru František Horák. Pivovar na zahraniční trhy příliš nespoléhal. „Máme dostatečný odbyt doma, a tak nás nic nenutí vyvážet,“ uvedl Horák. I tak podle něj pivovar poptávce sotva stačil. „Letos musíme investovat do dalšího rozšíření spilky, ležáckých sklepů a stáčírny sudového piva,“ vyjmenoval ředitel. Pivovar do rozšíření investoval 36 milionů korun, ročně pak bude schopen vyrobit až 220 000 hl piva.
Po úspěchu se svými alkoholickými nápoji se chystal v roce 20005 pivovar proniknout na trh s nealkoholickými pivy. „Chceme to zkusit, ještě jsme ho nikdy nedělali,“ uvedl v červnu 2005 ředitel Horák. Podle něj by se mohlo na trhu uchytit. „Myslím, že pro řidiče je to mnohem lepší než sladká limonáda,“ podotkl. Pivovar by se tak zařadil mezi čtrnáct českých výrobců nealkoholického piva. Podle statistik spotřeba piva s minimálním obsahem alkoholu mírně rostla. Pivovar v roce 2005 investoval dalších čtyřicet milionů korun do svého rozvoje, celková kapacita už tak dosáhla 230 000 hl ročně. „Máme novou stáčírnu na sudy, spilku a ležácké sklepy,“ vypočetl Horák.
Šestnáctý ročník pivních slavností ve Svijanském Újezdě skončil dne 16.července 2005 i díky optimálnímu počasí dalším návštěvnickým rekordem: přišlo se podívat 17 200 lidí, o dvě tisícovky více než loni. Lidé proudili do Svijanského Újezdu od oběda, hlavní nápor zažil ale areál koupaliště navečer. Místy tu bylo naprosto k nehnutí. Hlavně když hrály skupiny Turbo a Tři sestry. Rekordní návštěvnost vyvolala i další rekordy: lidé vypili 690 sudů piva, nejvíce v historii. V roce 2004 to bylo o čtyřicet sudů méně. Na odbyt šla tradičně hlavně jedenáctka. Další rekord padl i v pivní soutěži. Tradiční favorit zdejších soutěží, Rosťa Šolc z Liberce, zvládl vypít tuplák piva za 4,3 vteřiny. Byli jsme v Čechách první, kdo s takovou akcí přišel,“ řekl ředitel svijanského pivovaru František Horák.
František Horák ředitel pivovaru v srpnu 2005 řekl: “Samozřejmě, že si hlídáme kvalitu piva a také jeho míru. Jde nám o to, aby hospodští pivo nešidili a aby bylo, jak má být. To znamená: mělo správnou teplotu, pěnu a také míru. Máme deset obchodních zástupců a kolem devíti set hospod. Zhruba sedm set padesát z nich je v okruhu kolem pětašedesáti kilometrů. Na větší restaurace se dostane tak jednou do měsíce, na menší jednou za dva měsíce. S majiteli a provozovateli restaurací jsme v neustálém kontaktu a pokud se nám něco nelíbí, řešíme to hned na místě. Většinou si dají říct a chybu hned odstraní. Nevím, že bychom někomu museli říci, že mu pivo nedáme. Obecně si myslím, že kvalita v pohostinství hodně zlepšila – prostředí, hygiena, úroveň obsluhy, podávaná jídla i nápoje, včetně piva. Mezi hospodami je velká konkurence a kdyby hostinský šidil, byl by sám proti sobě.“
Sdružení přátel piva, které usiluje o povznesení kultury pohostinství a pití zlatavého moku, dne 10.listopadu 2005 vyhlásilo speciálem roku 2005 třináctku Svijanský kníže.
Pivovar rozšířil v prosinci 2005 sortiment o nealkoholické pivo. „Dali jsme zatím na trh první várku, uvidíme, jaký bude o pivo zájem,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Svijanský pivovar byl podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského 14. v zemi, kdo tento druh nápoje vyráběl. „Zájem o nealkoholická piva v ČR každý rok stoupá, loni ho české pivovary na trh dodaly přes 202.000 hektolitrů,“ řekl Petr Brynych z výzkumného ústavu. Výroba nealkoholického piva je podle odborníků složitější než výroba běžného piva. Nealkoholické pivo se vyrábí dvěma způsoby – buď se z něj alkohol odstraňuje, nebo se vaří tak, aby mělo co nejnižší obsah alkoholu. Podle Horáka zvolili ve Svijanech jednodušší metodu, kdy se pivo vyrábělo přímo s obsahem alkoholu do 0,5 procenta.
„Pivo je součástí naší národní tradice a chtějí ho pít například i řidiči. Navíc je vyjde pořád laciněji než nějaká limonáda,“ upozornil v prosinci 2005 ředitel pivovaru František Horák.
Poprvé v historii uvařili za rok 2005 v pivovaru více než dvě stě tisíc hektolitrů piva. Pivovar tak už musel platit stejnou spotřební daň, jako velké pivovary. Až do hranice dvou set tisíc totiž platily výrobci piva menší daně. „Stal se z nás velký pivovar, už nemáme žádnou úlevu,“ potvrdil ředitel František Horák. Pivo kvůli tomu ve Svijanech zdražovat nehodlali. „Teď o tom vůbec nepřemýšlíme, ale kvůli zdražení energií se tomu asi během roku 2006 nevyhneme,“ dodal Horák. Pivovar zažil mimořádně úspěšný rok. Zvýšil svoji produkci o 15 % na 204,9 tisíc hektolitrů. „Tolik jsme ani nepočítali,“ připustil Horák. V roce 2004 uvařili ve Svijanech 178 tisíc hektolitrů piva. Pivovar se zaměřoval hlavně na dodavatele ve svém okolí, jak řekl ředitel „okolo komína“. V roce 2005 pronikl ale dál. „Získali jsme dost prodejců ve středních Čechách, pronikli jsme do dalších obchodních řetězců,“ vypočítává Horák. Pivovar prošel v roce 2005 transformací – původní společnost s ručením omezeným se změnila ve společnost akciovou. Podle předsedy představenstva Tomáše Kučery bylo cílem změny zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Pivovar dával práci osmdesáti lidem.
Tržby pivovaru vzrostly v roce 2005 o víc než pětinu na 333 milionů korun. „Hospodaření skončilo stejně jako v minulých letech ziskem,“ uvedl Tomáš Kučera, předseda představenstva pivovaru. Společnost však výši zisku nezveřejnila. Růst tržeb odpovídal zvyšování výstavu pivovaru; v roce 2005 uvařil 205 tisíc hektolitrů piva, což bylo zhruba o 15 % víc než před rokem.
„Chceme růst udržet i nadále, i když asi už nebude tak silný, jako loni,“ upřesnil v lednu 2006 Horák. Ve Svijanech plánovali na rok 2006 asi 215 tisíc hektolitrů piva. Roku 2006 chtěli podstatně omezit investice. „Letos dáme do podniku asi patnáct milionů korun, musíme začít šetřit,“ dodal Horák. Díky investicím mohl pivovar ročně vyrobit 230 tisíc hektolitrů piva. Firma začala na konci roku 2005 nově kromě tradičního sortimentu prodávat nealkoholické pivo. „Prodává se hlavně v restauracích,“ doplnil Horák.
„Zdražení piva bude záviset na vývoji nákladů za první kvartál a na vývoji cen konkurence,“ řekl v únoru 2006 jednatel pivovaru Tomáš Kučera. Na zvýšení cen energií však chtěli reagovat hlavně úsporami energetické náročnosti. „Zdražením si pivovar vždy způsobí nevýhodu proti konkurenci, která může zdražit méně nebo vůbec. Zvýšení cen tak může vést k poklesu odbytu a následně i ke zhoršení finanční situace,“ uvedl Kučera.
„S vyšší spotřebou počítáme během MS ve fotbale, od začátku května vaříme i o sobotách, takže bychom měli vyrobit kolem 20 000 hl,“ řekl v červnu 2006 Horák. Svijanští přitom pivo nevyváželi, celou produkci prodávali v Česku, většinu v Libereckém kraji. Pro fotbalové fandy svijanský pivovar speciální pětilitrový soudek. Zdobil ho kopací míč a vlajky všech zúčastněných zemí mistrovství.
Bez tradičních pivních soutěží se v roce 2006 museli obejít návštěvníci Slavností Svijanského piva. Pivovar po šestnácti ročnících podobné soutěže na rychlosti vypití piva zrušil. Důvod? Obavy z možných pokut za porušení zákona i klesající zájem o takové akce. „Už loni byl problém sehnat dostatek soutěžících,“ vysvětlil ředitel František Horák. Jedním z důvodů, proč od podobných soutěží ustupovaly i další pivovary, byl ale přísnější postup úřadů. Jihočeský živnostenský úřad totiž udělil Pivovaru Platan za pivní soutěž pokutu za porušení zákona o reklamě, vyhověl tak stížnosti kulturního sdružení Kontext, které proti takovým akcím bojovalo. Stejné sdružení už podalo stížnost například na pivní slavnosti v Pivovaru Hols ve Vratislavicích, které proběhly koncem června 2006. Jedny z největších pivních slavností v republice se uskutečnily 15.července 2006. Už posedmnácté v areálu svijanskoújezdského koupaliště. Pivo se točilo z osmdesáti píp. Oproti roku 2005 podražilo vstupné na stokorunu, návštěvníky vozily také autobusy z turnovského nádraží. Na slavnostech se představily i známé kapely. Největšími taháky byly Mňága a Žďorp, Katapult a Aleš Brichta. Hrálo se na dvou pódiích, druhé patřiilo hlavně hudbě pro starší generaci.
Za měsíc červenec uvařil pivovar rekordní množství piva za celou svou historii. V červnu uvařil pivovar přes dvacet tři a půl tisíce hektolitrů, v červenci to bylo 25 200 hl. I výroba nealkoholického piva nezůstala pozadu, v červenci ho pivovar uvařil rekordní množství čtyři sta hektolitrů. Zájem o svijanské pivo v červenci zvýšily rekordní tropická vedra a Svijanské slavnosti, kterých se zúčastnilo na 14 tisíc lidí.
Podle ředitele pivovaru Františka Horáka nemusel být drahý slad způsobený špatnou úrodu ječmene sklizně roku 2006 jediným důvodem zdražení. „Málo je i chmelu, navíc zdraží také energie. My budeme od Nového roku platit za elektřinu o 17 % víc,“ řekl v září 2006. Evropská unie navíc požadovala, aby Češi zvýšili spotřební daň u piva, což také znamenalo zdražení. O kolik se mohla cena českého piva v dalších měsících zvýšit, si však Horák netroufal odhadnout.
Pivovarem roku 2006 byl podle Sdružení přátel piva Pivovar Svijany. Firma, které ještě v devadesátých letech hrozil zánik a uzavření výroby, získala takovou cenu poprvé. „Je to jeden z nejprogresivnějších pivovarů v republice,“ vysvětlil předseda sdružení Tomáš Ehrlich. Porotci, mezi kterými jsou například i poslanci, ocenili u pivovaru i to, že zachránil svého někdejšího konkurenta v Malém Rohozci u Turnova. Ten před dvěma lety koupil a nyní ho podstatně modernizoval. „Navíc jsme ocenili i to, že investuje do tradičních technologií,“ dodal Ehrlich. Ve Svijanech například stále pivo nepasterovali. Pivovar bodoval u sdružení zatím jen svými pivy, ne ale jako celý pivovar. Ve Svijanech už v roce 2005 překročili daňovou hranici malého pivovaru, když poprvé v historii uvařili přes dvě stě tisíc hektolitrů piva. I roce 2006 se vypilo více svijanského moku než před rokem. „Počítáme s tím, že se dostaneme asi na 226 tisíc hektolitrů. Bylo celkem dobré léto a nadprůměrný podzim,“ uvedl v listopadu 2006 Horák.
Pivovar v roce 2006 prodával své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 % výroby šlo do dalších částí České republiky. „Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem,“ uvedl ředitel František Horák.
Zhruba o pětinu na 400 milionů korun v roce 2006 vzrostly tržby pivovaru. Rok předtím uskutečnily pivovar a jeho dceřiná distribuční společnost zakázky za zhruba 330 milionů korun. Hospodaření skončilo hrubým ziskem 75 milionů korun. Růst tržeb odpovídal zvyšování produkce a také růstu cen. Pivovar v roce 2006 dodal na trh 227 000 hl piva, což bylo zhruba o 11 % více než v roce předcházejícím.
Celkem o dvě várky piva přišli v pivovaru vinou vichřice dne 18.ledna 2007. Pivovar byl totiž zhruba devatenáct hodin bez dodávky elektrického proudu. Podle sládka Petra Menšíka tím vznikla škoda v řádech desetitisíců korun. Ta však mohla být mnohem větší. Pivovar totiž dokázal denně vyrobit až šest várek piva. Ve Svijanech měli štěstí, že v době výpadku byly v procesu výroby jen dvě várky. „Museli jsme zlikvidovat zhruba 400 hektolitrů piva. Výpadek proudu však netrval déle a již 20.1.2007 byl provoz pivovaru plně obnoven,“ poznamenal Petr Menšík. Další škody již vichřice v pivovaru nenapáchala. Obchodní oddělení, které bylo na dodávkách elektrického proudu závislé, bylo po dobu výpadku napájeno z náhradních zdrojů. „Nejdůležitější části pivovaru jsme udrželi v chodu pomocí agregátů,“ dodal Petr Menšík.
„Za leden jsme na trh dodali 16 400 hl piva, což bylo o pětinu víc než před rokem, také únor bude výrazně lepší,“ řekl František Horák, ředitel největšího pivovaru v Libereckém kraji. Svijanští přitom pivo prodávali jen na domácím trhu. „Nemáme důvod vyvážet, zájem o naše pivo je větší, než jsme schopni uspokojit, i proto jsme zahájili práce na dalším rozšíření spilky a ležáckých sklepů,“ dodal Horák. Rozšíření přišlo podle něj pivovar na 22 milionů korun.
Každým rokem zvyšoval pivovar výrobu. Svijany znali lidé zpočátku jen v okruhu pár desítek kilometrů, dnes značku lidé pijí po celé republice. Pivovar v roce 2006 uvařil 230 tisíc hektolitrů piva, to bylo šestkrát víc, než když před osmi lety začínali.
Když začínali, měli pětačtyřicet hospod v okruhu pár desítek kilometrů kolem pivovaru, v únoru 2007 jich měli přes dvanáct set a znali je „fajnšmekři“ v celé ČR. V poslední době se k vyznavačům svijanského piva připojili i Jihočeši a lidé z Brna a okolí.
„Neděláme žádnou masivní drahou reklamu, lidé nás prostě chtějí,“ řekl ředitel pivovaru František Horák.
* Tak jak tedy lákáte zákazníky?
Horák: Přijedou třeba do Jizerek nebo do Českého ráje na dovolenou, ochutnají naše pivo a chtějí je pít i u sebe doma. Pak nám volají hospodští a ptají se, jestli jim můžeme dodávat. Říkáme – beze všeho, ale musíme sehnat ještě další, abychom k vám nejezdili dálku kvůli pár sudům. A tak oslovíme další hospody v okolí, jestli se přidají. Většinou se to vyplatí.
* Tak to bylo i případě jižních Čech a Brna?
Horák: Ano. Teď tam máme už třicet hospod, v Brně a okolí patnáct a nabalují se další.
* Kolik vlastně nyní vaříte piva? Když jste začínali v roce 1998, bylo to kolem 35 tisíc hektolitrů ročně.
Horák: Vloni jsme vyrobili 230 tisíc hektolitrů. Jsme už větší než Bernard, Náchod, Klášter nebo Benešov. Letos chceme za dvacet dva miliony korun přistavět novou spilku a sklepy a rozšířit kapacitu a už letos dosáhnout dvě stě čtyřiceti tisíc hektolitrů.
* Hranice malých je dvě stě tisíc. Co se tím změnilo?
sládek Menšík: Zaplatíme víc státu a o dost. Malé pivovary mají daňovou úlevu, střední a velké pivovary už ne. Na jednom pivu jedenáctce to dělá patnáct halířů, čím víc vyrábíte, tím víc platíte. Rozdíl mezi rokem, kdy jsme začínali a tím, co platíme dnes, dělá kolem sedmadvaceti milionů korun
* Nezdražíte?
Horák: Zatím se nechystáme. Až jak to všechno ekonomicky vyjde. Pravdou ale je, že náklady každoročně stoupají a nejde jen o energie, letos se k nim přidalo například i mýtné. Kamiony, které od nás odjíždějí, musejí přes dálnici. Ani do našeho centrálního skladu v Liberci se dálnici nevyhnou. To dopravcům zvyšuje náklady a ty zase promítnou oni nám. Menšík: Nebo začnou jezdit malými auty. Už tu jeden případ máme. Dodavatel křemeliny, materiálu na filtraci piva, se rozhodl, že přesedlá z velkých náklaďáků na menší avie do dvanácti tun a bude k nám jezdit častěji. Pořád se mu to vyplatí víc, než kdyby musel platit za mýto.
* Kam až se chcete s výrobou jít? Nebojíte se, že si na vás došlápnou velké pivovary?
Horák: Nekonkurujeme jim. Oni dělají ročně miliony hektolitrů, my řádově stovky tisíc. Oni dělají hlavně lahve, my sudy. Oni jsou spíš na desítku, my na jedenáctku. Doplňujeme je.
* Ale hospody už máte v Praze, Plzni, Ústí nad Labem v Hradci Králové a teď i na jihu Čech a Moravy. To třeba někomu začne vadit.
Horák: Pořád dáváme pětaosmdesát procent piva do vzdálenosti šedesát kilometrů. Navíc děláme speciální vícestupňová piva světlou a tmavou třináctku, patnáctku a kvasnicovou třináctku. O tu je mimochodem stále větší zájem. Předloni jsme jí vyrobili dvacet tisíc hektolitrů, vloni o pět víc. Menšík: Nesetkal jsem se nikdy s negativní reakcí kolegů. Spíš oceňují, co pivovar dokázal. Vztek mají tak maximálně obchoďáci, když jim sebereme nějakou hospodu.
* A co pivovary vaší kategorie? Ty střední?
Horák: Nejsou. Pivovary, které měly výstav kolem půl milionu hektolitrů, zmizely. Buď spadly do malých pivovarů, nebo je spolkly pivovary velké. Dostali jsme se do jakési země nikoho.
* Kam tedy míříte. Máte nějakou vizi?
Horák: Chtěli bychom se dostat na tři sta tisíc hektolitrů. To je naše vize.
* Máte na to vůbec prostory? Pivovar ve Svijanech je přece dost malý?
Menšík: Prostor je málo, ale stále ještě nějaké máme. Nová spilka a sklepy se sem ještě vejdou. Problém je v tom, že děláme pivo klasickou metodou kvašení a potřebujeme víc místa právě na spilku a sklepy. Pivovary, které vyrábějí pivo urychlenou metodou, mají technologicky kratší dobu, nepotřebují tak velké spilky, ani sklepy, kde musí pivo ležet a zrát. Zatímco my potřebujeme na jednu várku jeden až dva měsíce, jim stačí deset až dvanáct dní.
* Není to ekonomicky výhodnější?
Horák: Možná, ale není to naše filozofie. Paradoxně ale nejsme o moc dražší než velké pivovary. Patříme spíš do střední cenové kategorie.
* Předloni jste koupili pivovar v Malém Rohozci. Nechystáte se koupit nějaký další?
Horák: Malorohozecký pivovar nám zatím stačí. Byl na zavření a v současnosti zvedl výrobu o více než třetinu, ustálil kvalitu a patří mezi malé místní pivovary s levnějším pivem a klasickou nabídkou piv od desítky až po třináctku. Žádný další pivovar se koupit nechystáme.
* Jaký je tedy rozdíl například mezi europivem a vaším pivem?
Horák: Zásadní. V technologii, chuti i v obsahu. My vyrábíme tradiční kvašené české pivo. Má duši. Je živé a obsahuje řadu vitamínů a tělu prospěšných látek. Když se pije rozumně, je zdravé. Pivo, které se vyrábí ve velkých pivovarech, probíhá pasterací. Prudkým ohřevem a zchlazením se ale zničí řada vitamínů. Navíc pivo dostane jinou chuť. Nedrží pěnu a říz mu místo zrání ve sklepích dodává uměle vháněný kysličník uhličitý. Menšík: Já tvrdím, že rozdíl je podobný, jako když si dojdete do IKEA a koupíte si moderní nábytek z překližky nebo si koupíte klasický nábytek dřevěný od truhláře. To naše pivo je víc o řemesle. I když samozřejmě musíme využívat i počítače a moderní zařízení, abychom udrželi stálou kvalitu piva a v rámci možností snížili náklady.
* Chystáte nějaké novinky pro letošní rok?
Horák: S něčím určitě přijdeme, ale pořád v mezích klasické technologie. Naše pivo se s žádnými velkými experimenty neslučuje. Spíš se snažíme modernizovat provoz. Od roku 1998 jsme do ní dali kolem 250 milionů korun, z toho sto milionů šlo na rozšiřování kapacity. Povedlo se nám dvakrát získat i peníze z Evropské unie, právě na novou stáčírnu.
* Nasbírali jste hodně cen. Myslíte, že jako pivovar střední velikosti budete stejně úspěšní?
Horák: Vím, že si naše pivo zákazníci najdou, ať patříme do jakékoli velikostní kategorie. Ceny sbíráme každý rok a těší nás to na různých degustačních akcích. Vloni jich bylo asi deset. Co nás nejvíc těší, je ocenění přímo od spotřebitelů, například od Sdružení přátel piva, nebo z tradičních pivních slavností ve Vrchlabí. Tam jsme se vloni i předloni stali Vítězem pivního referenda v rámci ochutnávky piv z celé republiky. Naší největší akcí jsou ale tradiční Svijanské pivní slavnosti, které se letos v červenci konají ve Svijanském Újezdě už po po osmnácté a chodí na ně čtrnáct tisíc lidí.“
Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, byly prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green.
„Původní kapacita pivovaru byla pouze 90 hektolitrů piva. Počítáme proto s tím, že do léta přistavíme další části pivovaru,“ řekl v březnu 2007 sládek Petr Menšík. Za rekordním výstavem stál především úspěch pivovaru na Plzeňsku a v jižních Čechách. Jen v těchto regionech měl pivovar již dohromady zhruba 70 hospod. „V loňském roce jsme navíc dokázali expandovat i do poměrně vzdálených regionů. Například v Brně máme již 15 odběratelů našeho piva,“ poznamenal Petr Menšík. Své příznivce si našla také novinka pivovaru roku 2006. Nealkoholické pivo bylo podle sládka pivovaru Petra Menšíka u zákazníků oblíbené a jeho prodej rostl. Na jaře 2007 tak pivovar nabízel celkem osm druhů piva. Další však v dohledné době neměly nepřibýt. „V mezích klasického českého piva je nabídka téměř vyčerpaná. Chceme se soustředit především na zachování tradice. Inovace proto šlo očekávat v jiných oblastech. Například v obalech nebo servisu pro zákazníky,“ uvedl Petr Menšík. Přestože prodej piva každým rokem stoupal, ani v roce 2007 nehodlal pivovar investovat větší částky do reklamy. „Pompézní reklamy neděláme. Raději oslovujeme naše zákazníky přímo. Na akcích jako jsou pivní slavnosti se s nimi dostaneme do kontaktu a můžeme lépe reagovat na jejich přání,“ dodal Petr Menšík.
Pivovar dodal díky teplému počasí za prvních pět měsíců roku 2007 na trh přes 100 000 hl piva, což bylo o pětinu víc než v roce 2006.
Rekordní množství piva se vytočilo na Slavnostech svijanského piva v létě 2007 ve Svijanském Újezdu. Návštěvníci tu během tropického dne a teplé noci vypili celkem šedesát devět tisíc půllitrových piv a dvanáct sudů nealkoholického piva. „Je to rekordní množství,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Na slavnostech se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva. „A navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče,“ uvedl Horák. Největší zájem měli návštěvníci akce o jedenáctistupňové pivo a pak o desetistupňové. „Dvanáctek a třináctek se vypilo méně,“ upřesnil ředitel. Rekordnímu odbytu možná pomohlo i to, že lidé na pivo nemuseli čekat. Stánků bylo hodně a fronty se stály nejčastěji před toaletami. Akci si vedle milovníků piva užívaly i děti. Atrakce, stánky se sladkostmi a hračkami, kolotoče a houpačky. To vše byla lákadla, kterým ti nejmenší nedokázali odolávat. Mezi hity patřila bobová dráha nebo jakási modernější, divočejší a rychlejší verze centrifugy. Na akci vyrazily tisíce lidí z širokého okolí. Organizátoři napočítali čtrnáct tisíc platících diváků, takže slavnosti navštívilo celkem patnáct tisíc turistů. Podle Horáka hosté ocenili také rozšíření areálu. Na slavnostech tak nebyla hlava na hlavě a každý mohl najít místo k sezení. „Letos jsme přidali asi tři tisíce míst k sezení. Posunuli jsme o kus dál lunapark a zvětšili jsme prostor pro slavnosti,“ upřesnil starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl. „Také máme nový zrekonstruovaný bazén v areálu,“ upozornil starosta. Letos se konal již osmnáctý ročník Slavností svijanského piva. Postupem času se staly jednou z největších letních akcí regionu.
Za prvních pět měsíců roku 2007 dodal pivovar zákazníkům přes 100 000 hl piva, což bylo o pětinu více než v roce 2006. „Předpokládáme, že do konce roku vyrobíme 250 000 až 260 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Pivovar se tak podle něj výškou své produkce dostal v rámci republiky na desáté místo. Vedení pivovaru, které přichystalo nízkoalkoholickou pivní „šestapůlku“ Fitness. Pivovar chtěl novou značkou oslovit sportovce, fyzicky pracující a všechny, pro které bylo nealkoholické pivo příliš jemné a desítka příliš hustá. „Zdálo se nám, že na trhu chybí slabší pivo pro ty, kteří nepijí z jakéhokoliv důvodu,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. „Napít se v parnu nějaké sladké limonády, to není žádný požitek a pro zdraví toho také moc neuděláte,“ doplnil ředitele sládek Petr Menšík. Fitness s obsahem alkoholu 3,2 % měl i méně cukru než běžné výčepní pivo či ležák. K dostání bylo v lahvích všude tam, kde se svijanské pivo prodávalo.
„V srpnu jsme uvařili rekordní množství piva – přes 28 tisíc hl,“ řekl Horák. Svijany přitom nevyvážely, ale dařilo se jim nacházet nová odbytiště v Česku. V roce 2007 začaly dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu. Odbyt ale rostl i v Libereckém kraj.
Pivovar zatím o zdražení piva na podzim 2007 ani nejednal. „Do budoucna to ale nelze vyloučit,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru František Horák.
Rekordní množství piva vyrobil pivovar v roce 2007. Dodal na trh téměř 266 tisíc hektolitrů zlatavého moku. V roce 2006 to bylo jen 227 tisíc. „Jedná se o nárůst okolo šestnácti procent. Nesmím zapomenout, že jsme kromě klasického piva vyrobili další skoro čtyři tisíce hektolitrů nealkoholického,“ konstatoval ředitel pivovaru František Horák. „Zatím je o naše pivo velký zájem a odběratelé neustále přibývají. Nesmíme však usnout na vavřínech a udržet si kvalitu,“ doplnil Horák s tím, že jako každý rok bude záležet na počasí, na němž je úměrně závislá žízeň zákazníků. Nejstarší pivovar v Libereckém kraji se soustředí pouze na domácí trh. Do ciziny své zboží vůbec nevyváží. „My naše pivo nepasterujeme, tudíž nemáme tak dlouhé trvanlivosti. Při exportu musí mít pivo trvanlivost minimálně půl roku. To by pro nás nebyl problém, my si však zakládáme na tom, že máme takzvaně „živé“ pivo bez pasteru. Je to naše filosofie,“ vysvětlil obchodní taktiku pivovaru František Horák.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Svijany.
Česká pivní pečeť z Tábora putovala v lednu 2008 také do Svijan. Zdejší Svijanský vozka ji získal v kategorii nealkoholických piv, které byly poslední dobou na vzestupu. „Výroba nealkoholického piva vzrůstá. Loni jsme vystavili tři a půl tisíce hektolitrů Svijanského vozky,“ uvedl ředitel František Horák. Nealkoholické pivo vařil Svijany rok a půl a stáčel ho pouze do lahví. „O točeném zatím neuvažujeme,“ dodal Horák.
K tomu, aby pivovar poprvé v historii překonal hranici tří set tisíc hektolitrů, měl v prvních dvou měsících roku 2008 dobře nakročeno. „V lednu letošního roku jsme oproti lednu loňského roku vyrobili 117 % piva, v únoru dokonce 125 %,“ řekl ředitel. Současná maximální kapacita pivovaru se však pohybovala okolo tří set tisíc vyrobených hektolitrů ročně. Aby bylo možné třísettisícovou hranici překročit, bylo potřeba přikročit k investicím. „Počítáme s investicemi za zhruba padesát milionů korun – prakticky všechny v prvním pololetí letošního roku,“ řekl ředitel. V květnu 2008 se měly rozšiřovat takzvané studené prostory, tedy ležácký sklep, kde přibylo šest nových tanků. Každý pojal 630 hl piva. Další investicí byla paletizace a depaletizace. „Jde vlastně o robotizaci výroby. Láhve už se nebudou na palety nandávat ručně, totéž platí i o sudech,“ vysvětlil Horák. I přes všechny investice a smělé plány do nejbližší budoucnosti se pivovar hodlal i nadále soustředit pouze na tuzemský trh. „Kromě severní Moravy jsme všude v ČR. Například v Brně a okolí zásobujeme zhruba padesát restaurací, v Plzni asi dvanáct. A stále se hlásí noví odběratelé,“ řekl Horák. Nealkoholického piva Vozka vyrobil pivovar v roce 2006 téměř 2,3 tisíce hektolitrů, v roce 2007 už zhruba 3,5 tisíce hektolitrů. „Lahvové nealkoholické pivo Vozka dodáváme například i do areálu závodu Škoda Auto,“ připomněl Horák. „V Mladé Boleslavi na Ptácké ulici vznikne během dubna nový krámek čistě s pivem Svijany, ale i dalším svijanským zbožím a propagačními materiály. Jde například o trička, cyklistické dresy, pětilitrové soudky a různé suvenýry,“ lákal Horák. Šlo teprve o třetí svijanskou prodejnu v regionu. Jedna byla přímo u pivovaru, druhá v Mnichově Hradišti. „Například krámek v Mnichově Hradišti má naprosto nevídané úspěchy,“ předpovídal Horák úspěch i boleslavské prodejně
Řadu let pracoval jako obchodní manažer ve strojírenském podniku. Teď ho osud zavál do nejznámějšího pivovaru v kraji – do Svijan. Na začátku dubna 2008 vystřídal Roman Havlík ve funkci ředitele dosavadního nestora českého pivovarnictví Františka Horáka. „Nikdy by mě nenapadlo, že se stanu ředitelem pivovaru, ale jsem rád,“ říká čtyřicetiletý Havlík.
* Jste spíš technik a obchodník než pivovarník. Jaký je váš vztah k pivu?
Sám sebe bych pasoval do role vášnivého spotřebitele. Deset let piju svijanské pivo. Když jsem někde mimo náš region, ochutnám i konkurenční piva, ale jsem nakažený patriotismem, takže na to naše nedám dopustit. Jsem konzervativní a nemám rád různé moderní příchutě.
* Pijete také třetinky jako váš předchůdce František Horák?
Ano. To mě naučil právě on. Vždycky jsem pil půllitry, ale od doby, co ho znám, piju třetinky. Pivo je pak stále čerstvé.
* Jak jste se vůbec do Svijan dostal?
Cesta byla trochu klikatější. Původně jsem totiž vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině specializaci pilot-inženýr. To bylo ještě před revolucí, pak jsem ještě šel na devět měsíců na vojnu. Mezitím se situace změnila. Zrušil se Slovair a aerolinky měly na piloty vysoké nároky, které jsme my jako mladí absolventi, navíc civilové, nesplňovali. Takže jsem musel svoje plány přehodnotit a hledat uplatnění někde jinde.
* Co jste dělal?
Stavěli jsme továrnu v Istanbulu. Tři čtvrti roku jsem strávil na cestách. Pak jsem se rozhodl odejít a přišla nabídka od většinového vlastníka Pivovaru Svijany, abych převzal vedení pivovaru po Františku Horákovi, který si mě vybral jako svého nástupce. Rozhodování nebylo jednoduché. Znamenalo to přejít z velké mezinárodní firmy do malé, kde to funguje úplně jinak, ale jsem rád, že jsem to udělal.
* V čem je to jiné?
Vládne tu jiná atmosféra, taková rodinná. Ve velké firmě má všechno svoji škatulku, regule a pravidla, všechny procesy jsou striktně naprogramované. Jakmile to nějak vybočí, nastane problém. Chápu, že ve velké firmě to asi jinak nejde. Všechno je ale až moc sterilní. V malé firmě je to méně formální, ale zase pružnější a přizpůsobivější. Lidé tady k práci přistupují nejen jako k zaměstnání, pro ně je to srdeční záležitost. A to se mi na tom líbí daleko nejvíc. Možná je to dané i tím výrobkem, který je ryze český a lidé k němu obecně mají kladný vztah.
* Ještě před svým nástupem do funkce jste udělal dvouměsíční kolečko po všech pracovištích v pivovaru. Proč?
Chtěl jsem vědět zblízka, jak se vaří pivo. Dalším důvodem bylo, že jsem chtěl poznat lidi a zapadnout mezi ně. Začal jsem na varně a snažil se projít celým výrobním procesem. Potom, když jsme pivo nasudovali do sklepa, kde leží asi měsíc, využil jsem času a vyrazil s obchodními zástupci na objížďku našich hospod a restaurací a získával poznatky z trhu.
* Překvapilo vás při tom kolečku něco?
Lidé. To, že je jejich stavovskou ctí, aby bylo pivo co nejlepší. A že jsou hrdí na to, že se na jeho zrodu podílejí. Možná je to i tím, že většina z nich je místních a pivovar je tu už spoustu let, takže jsou s ním spjatí už po generace.
* Každý manažer chce do firmy přinést něco svého. Co tedy vy chcete přidat k tomu, co už tady je?
Dosavadní ředitel nasadil laťku hodně vysoko a v tom budu pokračovat. Jako manažer chci skloubit zájmy vlastníků, kteří chtějí vydělávat, se zájmy zaměstnanců, aby chodili domů se slušnou výplatou, a s potřebami a přáními zákazníků, aby byli spokojeni a dál naše pivo kupovali.
* To nebudete lehké. Jak to chcete udělat?
Nebudeme ustupovat od našeho tradičního receptu. Vaříme pivo klasické, v otevřených spilkách, bez chemických úprav a bez pasterizace. Na druhou stranu tradiční metoda je pracnější a pomalejší, takže se nevyrobí tolik jako při nových eurometodách. Navíc má živé pivo kratší trvanlivost, takže to jsou určitá omezení, která nás trochu svazují, například ve vývozu. Proto také nepatříme mezi nejlevnější piva. Dál ale chceme získávat nová teritoria, nové hospody a zákazníky.
* Daří se to, kolik máte v současnosti hospod?
Patnáct set. Většina je jich do vzdálenosti zhruba šedesáti kilometrů, ale máme hospody i v jižních a západních Čechách a například i v Plzni. V poslední době se nám daří expandovat do Brna a okolí, kde máme už více než čtyřicet hospod a vypadá to, že přibudou další. V měsíci březnu jsme tak dodali 800 hektolitrů. * Jak získáváte nové hospody?
Snažíme se hostinské a majitele restaurací přesvědčit o tom, že jim nabízíme klasické české pivo, za kterým se budou hosté vracet, učíme je, jak s ním zacházet a jak ho ošetřit, aby bylo co nejlepší.
* Máte ambice jít někam do ciziny? Například do Německa nebo do Polska?
Je to významná možnost dalšího rozšíření, ale jen za předpokladu, že zachováme ty vlastnosti piva, jaké nabízíme.
* Chystáte letos nějaká vylepšení?
Za zhruba padesát milionů korun. Rozšiřujeme ležácký sklep, do stáčírny chceme koupit dva nové automaty na lahve i kegy (nerezové sudy, pozn. red.). Chceme rozšířit sklady a vybudovat novou prodejnu. Z té staré chceme udělat síň tradic, protože si myslíme, že si to pivovar zaslouží. Navíc slaví letos 444 let od založení a deset let od doby, kdy jsme se stali soukromým pivovarem. Oslavy chystáme na podzim, ale předtím se v červenci budou konat tradiční Svijanské slavnosti.
* Deset let je dlouhá doba. Změnili se nějak vlastníci?
Majoritním vlastníkem je od počátku společnost LIF a druhým je nyní společnost K Brewery Group, která koupila podíly od menšinovým vlastníků. Podporuje regionální menší a střední pivovary. Patří jí například i Platan nebo Černá Hora.
* Patří k vám i pivovar Rohozec. Není to tak trochu konkurence?
Možná to tak vypadá, ale my spolupracujeme a vzájemně se doplňujeme.
* Velikostí už spadáte mezi střední kategorii pivovarů a letos chcete zaútočit na hranici 300 tisíc hektolitrů. Mění se tím nějak vaše situace?
Ta už se změnila, když jsme překročili hranici 200 tisíc hektolitrů ročně. Platíme stejnou spotřební daň jako Plzeň, to je 240 korun z hektolitru desítky. I to je jeden z důvodů, proč nepatříme mezi nejlevnější piva. Tím hlavním ale je, jak už jsme řekl, klasický a nákladnější způsob výroby. Nadále chceme být pružní a rychle reagovat na přání zákazníků.
* Co je největším nepřítelem vašeho pivovaru?
Největším nepřítelem pivovaru, ale nejenom našeho, ale všech pivovarů, které vaří „české pivo“, je podle mě globalizace a obrovský ekonomický tlak na náklady, který může vést až k tomu, že pivo bude všude stejné nebo velice podobné.
* A co konkurence?
Ta zdravá je motivující, nutí vás neustrnout na místě, ale neustále se zlepšovat. S tou nekalou nic neuděláme.
* Co byste vzkázal vašim příznivcům?
Že ředitel se sice změnil, ale pivo zůstává stejné. To je myslím ta hlavní zpráva.

Herečka Jiřina Bohdalová (77) prodala na jaře 2008 svůj podíl v pivovaru Svijany. Za své akcie, které odpovídaly zhruba 4 % pivovaru, dostala odhadem 5 milionů korun. Koupi minoritního podílu od slavné herečky potvrdili i lidé z okolí podnikatele Miroslava Kučery, který od Bohdalové akcie koupil. „Vedle Bohdalové vykoupil Kučera i další minoritní akcionáře a měl ve Svijanech majoritu,“ potvrdil jeden z Kučerových spolupracovníků. Bohdalová tak potvrdila instinkt dobré obchodnice. Když před lety podíl kupovala, zaplatila za něj zhruba 400 tisíc korun. „To pivo mi chutnalo a říkala jsem si, že určitě bude chutnat i jiným lidem. Proto jsem si část pivovaru koupila,“ vysvětlila svou investici Bohdalová.
Pivovar měl od dubna 2008 nového ředitele. Františka Horáka, který stál v čele pivovaru od roku 1989, vystřídal v čele firmy čtyřicetiletý dopravní inženýr Roman Havlík. Havlík dosud pracoval na manažerských postech v liberecké firmě GEA-LVZ. Od roku 2005 je členem dozorčí rady Pivovaru Rohozec, který byl dceřinou firmou svijanského pivovaru. Horák zůstal členem představenstva společnosti a dál působil jako obchodní sládek pivovaru. Také měl pracovat v nově vznikající skupině menších pivovarů kolem akciových společností K Brewery Group a LIF.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Pivovar Svijany zaznamenal dvě vítězství, a to ve speciálních tmavých pivech se třináctistupňovou Kněžnou a v nealkoholických pivech se Svijanským Vozkou.
„Oproti loňskému červenci jsme v tom letošním zaznamenali 21-ti procentní nárůst. Loni jsme za měsíc udělali 27 tisíc hektolitrů, letos jich bylo dvaatřicet tisíc. Rekordní měsíce však zažíváme již od dubna,“ uvedl v srpnu 2008 ředitel pivovaru Roman Havlík. Historický měsíční rekord překonal svijanský pivovar poprvé v dubnu. „Tehdy jsme uvařili skoro 29 tisíc hektolitrů, čímž jsme překonali zatím vedoucí loňský srpen. Rekord jsme však překonali hned v červnu, což bylo 30 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Ani tento rekord však neplatil dlouho, v červenci ho pivovar znovu překonal. „Důvod je jednoduchý, máme výborné pivo. Ale také nám nahrává počasí. Vždycky je lepší, když je teplejší léto, ale nesmí být zase moc horko, lidé pak pivo moc nekonzumují. Letos je počasí zatím ideální,“ vyjmenoval důvody úspěchů ředitel Roman Havlík. „A vypadá to, že letos překročíme magickou hranici 300 tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík.
Pivovar potvrdil pozici úspěšného výrobce speciálních piv v Česku. Z patnáctého ročníku soutěže Podzimní cena českých sládků, která se konala v září 2008 v Kostelci nad Černými Lesy si pivovar odvezl hned tři první místa, konkrétně v kategoriích: Světlé speciály (Svijanský Kníže), Tmavé ležáky a speciály (Svijanská Kněžna) a Nealkoholická piva (Svijanský Vozka). Kromě toho pivovar vybojoval čtvrté místo za Svijanského Barona a jedno třetí místo za Kvasničáka. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů.
Největší pivovar v Libereckém kraji slavil v říjnu 2008 hned dvoje narozeniny. Jednak 444 let od uvaření první várky piva ve Svijanech a jednak 10 novodobých mimořádně úspěšných let. „Již třikrát jsme v tomto roce přesáhli třicetitisícový výstav a za celý rok bychom měli vyrobit více než tři sta tisíc hektolitrů piva,“ uvedl současný ředitel Roman Havlík. Ten se u příležitosti výročí pustil do počítání a vyšlo mu, že za 10 let ve Svijanech bylo vystaveno 1 732 000 hektolitrů piva. „V takové báječné sestavě v jaké tu dnes jsme bychom to pili asi pět set let,“ uvedl Havlík na slavnosti v zaplněném obřím stanu.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V kategorii Jedenáctka roku skončil na třetím místě Svijanský Máz, ležák ze severočeského pivovaru Svijany. Zlato v kategorii Pivovar roku patřilo právě Svijanům.
V roce 2008 v pivovaru uvařili úctyhodné množství zlatavého moku. Potvrdil to ředitel Roman Havlík. „Byl to opravdu rekordní výstav, nakonec šlo o 317 600 hl piva,“ uvedl Havlík. Ve srovnání s rokem předchozím šlo o nárůst o téměř 20 %. Kromě toho v roce 2008 získal pivovar řadu ocenění. Jedním z nich byla i cena od Sdružení přátel piva – Pivovar roku 2008. Zhruba 75 % produkce tvořil jeden druh piva – Svijanská 11°, patnáct procent pak připadlo na 10° a zbytek připadl na speciály. „Jsme jednoznačně největším výrobcem speciálů v republice,“ řekl Havlík. Nejvíce v roce 2008 rostla produkce kvasničáku. V roce 2008 mohli milovníci svijanského piva zaznamenat i nové balení jejich lahodného moku. Jak poznamenal ředitel pivovaru, lidé si tak například mohli koupit jednolitrový džbánek, do kterého se „balí“ právě již zmíněný kvasničák. A zájem byl velký. Pivovaru se dařilo rozšiřovat svoji produkci i do vzdálenějších míst naší země. Svijanské pivo bylo tedy možné zakoupit třeba i na severní nebo jižní Moravě, stejně tak v Plzeňském kraji. A právě Plzeň považoval ředitel pivovaru Roman Havlík za velký úspěch. Konkurovat plzeňskému pivu nebylo totiž jednoduché.
Hospodářská krize číhala v roce 2009 na každém rohu. Lidé nekupovali zboží tak, jak tomu bývalo. Jak to ale vypadalo, pivu to příliš nevadí. Ba naopak. „Ve všech poučkách, co jsem četl, se psalo, že v dobách krize se pilo ještě víc, než jindy. Lidé se potřebují z krize vypovídat. Obzvláště Čechům jde povídání dobře právě u piva,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. V řeči čísel to znamenalo, že během ledna 2009 měl pivovar o více než osm procent vyšší výstav, než tomu bylo v lednu roku 2008. Podle Havlíka bylo možné, že pokud se krize bude dál prohlubovat, dojde k poklesu životní úrovně a lidé omezí návštěvy restaurací a hospod. Tím zároveň i poklesne zájem o pivo. Rok 2009 byl ve Svijanech ve znamení navyšování výrobních kapacit. „Hlavní kvašení – kapacita otevřených kádí, bude navýšena o 1 200 hl a objem v ležáckých sklepích o 7 500 hl„ popsal práce v pivovaru jeho ředitel.
Pivovar dodal za první tři měsíce roku 2009 na trh zhruba o 11 % piva více. Pivovar také oznámil, že od května zdraží. „Důvodem je rostoucí cena elektřiny a uhlí, kterým topíme,“ vysvětlil Jungmann. „Bude to v řádech desetihaléřů,“ poznamenal.
Pivovar prodal v roce 2009 asi 99 % své produkce na tuzemském trhu, přesto se mu podařilo zvýšit výrobu o více než pětinu na 385 000 hl. Informoval o tom ředitel pivovaru Roman Havlík. Dvě třetiny produkce pivovar dodal odběratelům v okruhu do 70 kilometrů. Dařilo se mu ale posazovat i ve vzdálenějších částech republiky, své distribuční sklady měl i na Moravě.
„Vařením piva klasickou metodou se odlišujeme od velkých pivovarů. Vyžaduje to však spoustu místa na nádoby a sklepy, kde pivo jeden až dva měsíce zraje,“ řekl sládek Petr Menšík. „Nárůst šedesáti tisíc hektolitrů představuje tak jeden malý pivovar,“ podotkl sládek. I v roce 2010 pivovar pokračoval tak jako v předchozích letech v rozšiřování spilek a sklepů. Rekonstrukce čekala linku na stáčení piva do sudů, jejíž výkon měl být dvojnásobný, a čistírnu odpadních vod, která by nárůstu přestala postačovat. „Musíme i tak trochu šetřit místem, takže provozy, které s vařením piva přímo nesouvisí, jsme museli přesunout mimo areál,“ uvedl Menšík. Rozšiřující se sklepy a spilky tak „za plot“ vystrnadily sklad lahví či pivovarskou prodejnu.
Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany získala liberecká skupina LIF Trade. Součástí je transakce byl i dceřiný pivovar v Rohozci. O Pivovar Svijany se už tak nedělili dva akcionáři. Vlastník 55 % liberecká skupina LIF v březnu 2010 oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 % od pivovarnické skupiny K Brewery. „Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera. LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získal plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládal LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF byl ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora. Cenu obě strany tajily, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tajil i předseda představenstva Zdeněk Radil.
„Tetrahop používáme, ale není to žádné aditivum, jak tvrdí někteří. Aditiva jsou přídatné látky chemického původu, jež upravují vlastnosti potraviny, ke které se přidávají. Ale tetrahop je chmelový extrakt, výluh z chmele. Jen se získává odlišnou metodou než klasický extrakt, který používají všechny pivovary. I tetrahop používá většina pivovarů, jen některé se k tomu nechtějí přiznat. Tetrahop je součást našeho chmelení. Samozřejmě nemůže úplně nahradit chmel. My máme čtyřnásobné chmelení, používáme žatecký chmel, dokonce z vlastních chmelnic, a k němu i tento extrakt. Je s ním totiž snazší manipulace, protože nemusí projít chmelovarem na varně. Tím, že pivo nepasterujeme, a neničíme v něm tedy všechny cenné silice, je pro nás výhodné ještě za studena hotové pivo trochu přichmelit, aby mělo lepší chmelovou vůni. A k tomu se nejlépe hodí takový přípravek, který se rozpouští v pivu. Kvůli pěně ho nepoužíváme. Pěnivost piva ovlivňuje celá řada věcí – rmutování, surogacetřeba nesladovaným ječmenem, cukernými produkty… zkrátka celý způsob výroby, mimo jiné i chmelení. Když ho použijeme až na konci do hotového piva, tak se to projeví pozitivně i na stabilitě pěny. Hlavním smyslem je ale hořkost a chmelové aroma. Tetrahop není na seznamu povolených aditiv z jednoduchého důvodu – není to aditivum. Stejně tak na tomto seznamu nenajdete chmelové granule, CO2 extrakt, slad, vodu atd. Jedná se o suroviny, které se však nepoužívají ve své „syrové“ formě. Jestli se to slučuje s tradiční výrobou českého piva? Otázka je, co je tradiční české pivo? To, co se vyrábělo před padesáti lety, před sto lety, před tisíci? My ve Svijanech vaříme stále klasicky. Varní postup máme stejný jako vminulosti. Používáme klasický chmel, klasický varní postup, kvašení v otevřených nádobách jaké se používaly vždycky, dlouhodobé zrání v ležáckých tancích, dokonce o stejném průměru jako v minulosti. Tomu se říká klasický výrobní postup. Samozřejmě že všechno se nedá dělat jako kdysi. To bychom museli pivo filtrovat přes slámu a nechat ho zrát ve dřevě. Nerezové nádoby ale plní stejnou funkci. Ti, co to nevaří klasicky, si celý varný postup nahradili CK tanky, místo dvou měsíců zrání mají pivo za týden za dva. uměle ho dosytí oxidem uhličitým, nacpou tam enzymy a říkají tomu pivo.“ řekl v březnu 2010 sládek Petr Menšík jako reakci na test MF Dnes.
Oblíbenost pivních speciálů z pivovaru neustále rostla. Důkazem toho byl nejen výrazný nárůst prodejů za první pololetí roku 2010 (oproti předchozímu roku se výstav zvedl o 15 %), ale i aktuální červnová čísla. Přestože celkový pivní trh klesal, svijanský pivovar vykázal v meziročním červnovém srovnání čísla o 47 % vyšší. V červnu se svijanskému pivovaru podařilo překonat nejen loňské prodeje za tento měsíc, ale i plány. „Přestože jarní počasí a celková nálada na pivním trhu tomu nenasvědčovaly, podařilo se nám prodat přes 47 tisíc hektolitrů piva, což představuje v meziročním srovnání 47% nárůst,“ říká Roman Havlík, ředitel pivovaru a zdejší sládek Petr Menšík jej doplnil: „Největší zájem je o sudové pivo, hlavně Svijanský Máz 11%. Ukazuje se tak, že naše tradiční výrobní postupy, jejichž výsledkem je nepasterizované a kvalitní pitelné pivo, si získávají stále pevnější místo mezi konkurencí i v restauračních zařízeních.“ Stále větší zájem byl také o speciály, zejména svijanský Kvasničák. Jednalo se o nefiltrovanou „třináctku“, které se v červnu prodalo 950 hektolitrů, což představovalo 78% nárůst oproti roku 2009.
Pivovar byl známý striktním dodržováním tradičních výrobních postupů. V posledních několika letech jeho obliba mezi českými konzumenty rostla, což se logicky projevilo na stále se zvyšujícím výstavu. Pro zachování tradice tak bylo nutné v roce 2010 investovat do rozvoje infrastruktury téměř 65 mil. korun. „Letos se soustředíme na rozšíření výrobních a skladovacích kapacit. Aktuálně probíhá výstavba nové čističky odpadních vod a lahvárny s dopravníkem, po níž dojde k rozšíření spilek a ležáckých sklepů. Do konce roku pak přibude ještě nový mlátník,“ řekl v říjnu 2010 Roman Havlík, ředitel pivovaru a dodával: „V letošním roce dosáhnou investice do pivovaru výše téměř 65 miliónů korun, část prostředků čerpáme z fondů EU.“ Všechny investice probíhaly tak, aby byl zachován charakter svijanského piva.
Pivovar obohatil předvánoční pulty roku 2010 o několik novinek. Fanoušci svijanského piva se mohli těšit na pětilitrové soudky Mázu a Knížete v novém kabátě a nově také na jedno z nejoblíbenějších zdejších piv – nefiltrovaný Kvasničák. Světlý ležák Svijanský Máz 11% s obsahem alkoholu 4,8 % obj. patřil mezi nejprodávanější piva z produkce pivovaru. Již několik let bylo možné Máz zakoupit v pětilitrových party soudcích, v roce 2010 přišel pivovar s inovací v podobě nové svěží grafiky soudku. K zakoupení byl od poloviny listopadu 2010.
Zatímco většina pivovarů si stěžovala na pokles produkce, Svijany rostly. V roce 2010 tu uvařili rekordních 437 tisíc hektolitrů piva. „Nehoníme žádné rekordy, jenom uspokojujeme poptávku zákazníků. Naší současnou prioritou je všechno stihnout zprovoznit do sezony, abychom nemuseli zrychlovat některé výrobní procesy,“ řekl sládek Petr Menšík. Pečlivý výběr surovin a jejich tradiční zpracování stojí podle sládka za oblibou svijanského piva.
Pivovar opět potvrdil pověst výrobce piva zakládajícího si na tradičních postupech našich předků. Od ledna 2011 rostla nová spilka. Možná až puntičkářské dodržování tradičních výrobních postupů a trvale rostoucí zájem pivařů o svijanské pivo nutilo vedení pivovaru k neustálým investicím do místního provozu. Charakter zdejšího piva byl totiž tvořen nejen používáním klasických, kvalitních a především českých surovin (např. chmele z vlastních chmelnic v Polepských blatech), ale také kvašením v otevřených kádích a zráním v ležáckých sklepech. Momentální kapacita 6 samostatných spilek se 49 otevřenými kvasnými káděmi se již ukázala jako nedostatečná, a proto byla v lednu zahájena výstavba sedmé spilky, v níž bude svijanské pivo kvasit v 17 nových nerezových otevřených kádích. Se zvyšující se kapacitou spilek souvisela také rozšiřování kapacit pro zrání piva. Ve Svijanech se nechávalo pivo uležet dle druhu 30 – 60 dní v ležáckých tancích. Ocelové nádoby o objemu od 60 do 600 hl piva byly velmi náročné na prostor ležáckých sklepů. Pro to, aby mohla být tato část tradiční výroby piva zachována, byly ve Svijanech instalovány nové ležácké tanky v závislosti na zvyšujícím se zájmu o místní pivo téměř každý rok. Poslední rozšíření proběhlo v letech 2007, 2008 a 2009, zprovoznění nově budovaného sklepa s 27 ležáckými tanky bylo plánováno na březen 2011. Kapacita dozrávajícího piva se tak zvýšila o dalších 15 tisíc hektolitrů.
Pivovar představil na svých letních slavnostech 16. července ve Svijanském Újezdu pivní zmrzlinu. Ze tří čtvrtin obsahovala světlou nebo tmavou svijanskou třináctku. Zmrzlina tak byla výhradně pro dospělé, protože se po ní bylo možné i opít. „Zmrzlina bude mít nejméně čtyři procenta alkoholu a vyrobí ji pro nás Heinrich Schwarzkopf, který má vyhlášenou cukrárnu ve Stráži pod Ralskem,“ řekl hlavní sládek Petr Menšík.
Pivovar stáčet pivo do plastu nechtěl. „Všechno má na trhu své místo, krabicové víno i pivo v PET obalech. Podle mě ale nejsou ‚petky‘, i když už jsou vyráběné z kvalitního materiálu, důstojný obal pro naše tradiční a poctivé pivo. Takže jeho stáčení do PET obalů nechystáme,“ prozradil sládek Petr Menšík. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Pivovar představil na podzim 2011 novinku ve svém portfoliu – řezanou nefiltrovanou jedenáctku. Pivo prodávané pod názvem Svijanský fanda vzniklo původně jako dárek k významnému životnímu jubileu Františkovi Horákovi, několikanásobnému zachránci a dlouholetému řediteli pivovaru. „Původním záměrem bylo překvapit našeho patriota a největšího fanouška Františka Horáka netradičním dárkem k jeho sedmdesátým narozeninám. Pivo mu chutnalo, takže jsme ho otestovali na několika dalších akcích a ohlasy nás přesvědčily, abychom ho do sortimentu zařadili natrvalo,“ řekl sládek Petr Menšík. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar uvařil v roce 2011 rekordních 532 900 hl piva, což bylo o 22 % víc než v předchozím roce. Tehdy Svijanští dodali na trh 437 000 hl. Informoval o tom ředitel pivovaru Roman Havlík. Produkce pivovaru rostla s každým rokem, většina piva přitom směřovala na tuzemský trh. Svijanští v roce 2011 původně plánovali uvařit kolem 450 000 hl, výroba ale byla podstatně vyšší. Produkce už byla na hranici kapacity varny, proto na konci roku 2011 zahájili ve Svijanech výstavbu druhé varny. „Do plného provozu by měla najet v květnu,“ dodal Havlík. Pivovar pak bude schopen uvařit ročně až 700 000 hl piva. Pivovar vlastnila skupina LIF, které patřil také sesterský Pivovar Rohozec nebo náchodský pivovar Primátor. Spolu s výstavem rostly každoročně i tržby pivovaru. V roce 2010 uskutečnila firma zakázky za 708 milionů korun a hospodaření skončilo rekordním ziskem 261 milionů. (zdroj: agris.cz)
Rekordních 596 000 hl piva uvařil pivovar v roce 2012. Bylo to zhruba o 12 % víc než před rokem. Produkce pivovaru stoupala s každým rokem. Většina piva přitom směřovala na tuzemský trh. „Na export šlo jen 5500 hl piva,“ doplnil Havlík. Produkce pivovaru už byla na hranici kapacity varny, proto v roce 2012 pivovar vybudoval novou, která umožnila další zvyšování výroby. Za 14 let se podařilo výstav pivovaru zvýšit více než dvanáctinásobně. Do rozvoje za ty roky firma investovala stamiliony.
Ve Svijanech zabalili na počátku roku 2013 celé své portfolio kromě kvasnicových piv do multipacku, který si pod názvem Srdeční záležitost můžete koupit od prosince 2012 za 139 Kč v pivovarské prodejně ve Svijanech a ve vybraných obchodech po celé republice. V pivním menu jste našli šest svijanských pivních lahůdek – Desítku, Máz, Rytíře, Kněžnu, Knížete a Barona – doplněných o sklenici.
V prosinci 2013 pivovarzačal rozvážet po vybraných hospod Čtyřistapadesátku. „450„ byl světlý ležák uvařený tradičním dvourmutovým způsobem pouze z tradičního humnového sladu z odrůd sladovnického ječmene vhodných pro výrobu českého piva a chmelený výhradně chmelem vypěstovaným na svijanských chmelnicích v Polepských Blatech.
Na Velikonoce 2014 pivovar prodával nové multipacky – v každém bude 8 Mázů + překvapení.
Dne 2.4. stočili prvních 20 000 lahví nového prémiového ležáku „450“.

Pivovar dodal v roce 2014 na trh 570 000 hl piva. Bylo to zhruba o pět procent méně než před rokem, kdy ve Svijanech uvařili 601.000 hektolitrů. Bylo to poprvé od obnovení výroby v roce 1998, kdy výstav pivovaru meziročně klesl. Důvodem byl pokles spotřeby sudového piva v restauracích, který pivovar nemohl vykrýt zvýšením dodávek piva lahvového kvůli výstavbě nové plnicí linky na lahve.
Svijanský pivovar dal v roce 2014 do investic kolem 100 milionů korun, zhruba polovinu představovala právě nová lahvová linka. „Nebyli jsme kvůli její výstavbě schopni ani vykrývat požadavky řetězců na nějaké navýšení, novou lahvovnu jsme spouštěli až v polovině roku, takže až teď jsme schopni reagovat na zvýšenou poptávku po lahvovém pivu,“ uvedl ředitel pivovaru Havlík. V posledních letech podle něj klesl zájem o sudové pivo a rostl o lahvové. Zatímco v minulosti tvořilo sudové pivo až 63 % produkce, v roce 2014 to bylo podle Havlíka kolem 53 %, zbytek bylo pivo lahvové. (zdroj: www.agris.cz)

V lednu 2015 pivovar představil novinku – dvoulitrovou plechovku se šroubovacím uzávěrem jako alternativu k PETkám.
Dobrá zpráva pro vyznavače Svijan, pro něž je pětilitrový párty soudek přece jen příliš velký. Pivo už nebude v obchodech k dostání pouze v půllitrových lahváčích a plechovkách, jako jediné v Česku se začal prodávat i ve dvoulitrovém hliníkovém obalu. „Náš postoj k PET lahvím používaným jako obal pro pivo je dlouhodobě neměnný. Považujeme je za nedůstojné, jsou neekologické a jsou vhodné jen pro velice krátkodobé uchovávání. Nejsou ani příliš estetické a zakládáme si na tom, že svijanské pivo v nich prostě nekoupíte, protože uráží naši řemeslnou pivovarnickou hrdost,“ svěřovali se zástupci pivovaru na svých webových stránkách. „Na druhou stranu mají ale dvě výhody – jsou uzavíratelné a především jsou lehčí než klasické lahváče. Proto jsme si dlouho lámali hlavu s tím, jak se vyhnout záporným vlastnostem plastových lahví a zároveň využít jejich pozitiva.“ dodávali.
Teď přišli s dvoulitrovou uzavíratelnou plechovkou, která připomínala olivový olej. Do nového obalu Svijany stáčeli svůj prémiový ležák 450, Máz a Barona. „Plechovka je z důstojnějšího, tradičnějšího a podle našeho mínění i estetičtějšího materiálu, než je plast. A především je daleko vhodnější pro uchovávání piva. K tomu se dá znovu uzavřít a je lehká protransport,“ tvrdili Svijanští. (zdroj: www.lidovky.cz)

Výstav piva:
rok 1997: 38 000 hl
rok 1998: 43 000 hl.
rok 1999: 94 988 hl
rok 2000: 106 476 hl
rok 2001: 114 210 hl
rok 2002: 132 959 hl
rok 2003: 158 884 hl
rok 2004: 179 458 hl
rok 2005: 207 698 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 225 509 hl (export: 0 hl)
rok 2007: 266 574 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 317 630 hl (export: hl)
rok 2009: 385 316 hl (export: hl)
rok 2010: 437 000 hl (export: hl)
rok 2011: 532 900 hl (export: hl)
rok 2012: 596 000 hl (export: 5 500 hl)
rok 2013: 601 000 hl
rok 2014: 570 000 hl
Hospodářský výsledek:
rok 1999: zisk 2,5 mil. Kč
rok 2000: zisk 11,9 mil. Kč
rok 2004: zisk
rok 2005: zisk
rok 2006: hrubý zisk 75 mil.Kč
rok 2007: zisk
rok 2008: hrubý zisk 42,5 mil.Kč
rok 2010: zisk 261 mil.Kč
Tržby:
rok 1999: 79,5 mil. Kč
rok 2000: 97,8 mil. Kč
rok 2004: 200 mil. Kč
rok 2005: 333 mil. Kč
rok 2006: 400 mil. Kč
rok 2007:
rok 2008: 289,789 mil. Kč
rok 2010: 708 mil. Kč

O vývoji svijanského pivovaru vypráví František Horák
Není lehké obstát v konkurenci pivních mamutů, které český trh zaplavují jako povodeň. Ve srovnání s malými soukromými pivovary jim totiž zřídka dojdou dech nebo peníze. Mezi těmi, kdo se snaží nejen přežít, ale stále něco vylepšovat a něco nového vymýšlet, je pivovar ve Svijanech, kde se pivo vaří už od roku 1564.

„Dvakrát jsme byli těsně před uzavřením,“ řekl v únoru 2002 ředitel a také spolumajitel pivovaru František Horák. „Jednou to bylo ještě za komunistů, když jsme patřili pod Louny. Tehdy jsme založili Spolek pro záchranu pivovaru Svijany a začali shánět konexe a obcházet úřady. Dostali jsme se dokonce až k ministrovi zemědělství a snažili se ho přemluvit a nakonec se to povedlo. V roce 1998, když nás zprivatizovaly Pražské pivovary, jsme byli ve stejné situaci. Ale řešení bylo v podstatě jediné – pivovar koupit. Chtěl jsem to udělat sám, ale nesehnal jsem tak velký úvěr. Pak se nakonec podařilo sehnat pár nadšenců a koupili jsme ho společně.“
Začátky podle Horáka nebyly jednoduché. „Pivovar, který měl kapacitu 90 000 hl piva ročně, šel dolů. V roce 1998, kdy jsme ho převzali, to vypadalo, že prodáme jen 20 nebo 25 tisíc hl. Naše pivo pili už jen ti nejvěrnější lidé v okolí a třeba v Liberci jsme měli jen jednu hospodu. Dnes vaříme přes sto tisíc hektolitrů ročně, v Liberci se čepujeme na padesáti místech, celkem máme asi 350 hospod a povedlo se nám proniknout i do supermarketů. I když je fakt, že 90 % svijanského piva se pije, jak se říká, okolo komína, to je v okruhu padesáti nebo šedesáti kilometrů.“
Kde nastal zlom k lepšímu? Nemohli jsme otálet. Bylo nám jasné, že musíme hned vymyslet něco nového, vylepšit technologii a hodně začít pečovat o zákazníky. My vyrábíme pivo klasickou technologií podle tradičních receptur – bez chemického ošetření a bez pasterizace. Přitom musí mít potřebnou trvanlivost. Právě na tohle jsme věnovali peníze nejdřív. A hned druhý rok se počet prodaných hektolitrů zvýšil na devadesát šest tisíc a v roce 2000 už jsme prodali víc než sto tisic hektolitrů. Dá se říct, že za tu dobu, co pivovar vlastníme, jsme na jeho vylepšení dali postupně šedesát milionů korun. A dalších šedesát nebo sedmdesát milionů ještě hodláme vložit. Každý rok kolem deseti milionů. Na to si ovšem musíme vydělat. Spočítali jsme, že při výstavu třicet tisíc hektolitrů piva ročně se dá existovat, ale jen když bude ročně nejméně třikrát tolik, můžeme modernizovat. Pokud se to povede, mohl by tak v roce 2008 svijanský pivovar vypadat podle mých představ – vevnitř i zvenku. To znamená útulný a přívětivý, kam by se zákazníci rádi vraceli, a kde by lidem chutnalo. Chceme totiž zřídit novou restauraci přímo v areálu. Kromě správné technologie pivo potřebuje i pečlivost lidí, kteří je vyrábějí, a je také nesmírně náročné na čistotu. Jen tak dostaneme pivo řízné, s hustou pěnou, která dlouho vydrží, s příjemnou chmelovou vůní i chutí. Tím, že není pasterizované, zachovává si všechny látky a vitamíny našemu tělu prospěšné.
Každý rok vymýšlíte nové pivo. Jak se to dělá? Máte na to nějakou filozofii? Za poslední roky jsme se skutečně snažili přicházet neustále s něčím novým. Zatímco dříve jsme patřili spíš mezi piva sladší, dnes mají v sobě i chuť hořkou. Například Svijanský rytíř se hořkostí blíží už pivům plzeňským. A jak se pivo vymýšlí? Na počátku je základní představa – co v naší nabídce chybí, zda má být černé, světlé a jak silné. Pak uvaříme jen malé množství a se všemi, kdo tomu rozumí, ochutnáváme. Pak uvaříme ještě další várku a znovu ochutnáváme tak dlouho, až zjistíme – to je ono! Kam chodíte na ty názvy? Kníže, kněžna, rytíř… Naše piva křtíme šlechtickými tituly, protože pivovar byl v minulosti spojen s řadou slavných šlechtických rodů, například s rodem Vartemberků, Šliků či Rohanů. Před tím patřil také nějakou dobu Valdštejnovi. První z řady byla světlá třináctka Svijanský kníže, k němu přibyla třináctka tmavá Svijanská kněžna a světlá dvanáctka Svijanský rytíř. Poslední před loňskými Vánoci se narodila světlá patnáctka Svijanský baron. Toho ovšem chceme vařit jako specialitu kolem Velikonoc, Vánoc a Svijanských pivních slavností v létě. Nejvíc se ale mezi lidmi pije jedenáctka Svijanský máz. Ostatně piju ji nejvíc i já, protože je chutná, zažene žízeň a nestoupá tak rychle do hlavy. Osobně si myslím, že nejlepší je Svijanský kníže, ale to je třináctka a ta je dost silná, takže se běžně na žízeň pít nedá. Já si pivo dávám už spoustu let do třetinek. Tak je stále čerstvé a nevypiju ho moc. Do hospody si ale zajdu rád. Rád si posedím a popovídám s lidmi. To je jedna z věcí, kterou by pivo mělo člověku přinášet – poklábosení s přáteli a pohodu. Nechápu ty, kteří si nakoupí domů lahváče a v koutku si ho sami upíjejí. I když i takoví jsou…
Naše pivo se čepuje všude – v pivnicích i lepších restauracích, na vesnici, jako ve větších městech, pijí ho lidé nejrůznějších skupin. Nakonec, v útulné hospůdce u dobrého piva jsou si všichni rovni a je přece normální, že se tak spolu setkávají lidé nejrůznějších společenských vrstev. Nejspíš mají společné i to, že mají rádi klasické české pivo, uvařené podle starých receptur.
Jste otcem Svijanských slavností, na které chodí každoročně tisíce lidí. Jak ten nápad vznikl a jak budou vypadat dál? Dá se vůbec tolik pivařů udržet na uzdě? Napadlo nás to, když jsme se byli podívat v Mnichově na jejich slavnostech piva a zalíbilo se nám to. Podle nás to je jedna z věcí, která podporuje v lidech patriotismus a hrdost na tu „svou“ značku. Byli tam s námi i lidé ze Svijanského Újezdu, kde je koupaliště s loukou a oploceným areálem a nápad byl na světě. První ročník jsme trochu podcenili. Čepovali jsme jen ze tří píp a přišlo šestnáct set lidí. Nechtějte vidět ty fronty. Druhý rok jsme pět píp přidali a ještě to bylo málo. Dnes už chystáme slavnosti po třinácté a vloni jsme roztáčeli tři desítky píp v patnácti stáncích – přišlo kolem deseti tisíc návštěvníků. Je jasné, že taková monstrakce potřebuje důkladnou přípravu, ale pro Svijanskoújezdské je to událost roku, na které se nějak podílejí snad všechny zdejší rodiny. Už třeba tím, že ráno po slavnostech se sejde šedesát lidí z vesnice, která má jen pár set obyvatel, a společně uklízejí. Po pár hodinách by nikdo netušil, že se tu vůbec něco konalo. Také se nám nestalo, že by tu došlo k nějakým výtržnostem. Lidé se baví, poslouchají muziku, koukají na program a na soutěže a pak si zatancují. Kdo nevydrží, ustele si na stráni a prospí se z toho.
Jací jsou dnešní hospodští? Jezdíte také kontrolovat, jestli s Vaším pivem zacházejí jak z dob Hrabalových Postřižin? Hospodští jsou jako všichni lidé – skvělí, průměrní a mizerní. Věrní naší značce i přeběhlíci, ti, kteří nám pomáhají i ti, kteří nám nepřejí. Jsou mezi nimi takoví, kteří chtějí jen rychle zbohatnout a ti jsou pak zklamaní a naštvaní. I my máme své Hrabalovské Frantiny, i když u nás se jmenují obchodní zástupci a necestují na motorce. Jezdí ale hlavně po hospodách a hlídají kvalitu piva. Snažíme se předcházet si hospodské, i když nemáme takové možnosti jako velké pivovary, které majitele a provozovatele restaurací přeplácejí. Snažíme se alespoň pomoci jim se základním vybavením, s vymýváním trubek a výčepního zařízení, posíláme do hospod mechaniky, pokud se něco na zařízení porouchá a dáváme jim ubrusy, tácky a další drobnosti. Ale gro je stejně v lidech – buď s pivem cítí, nebo necítí. Buď se s ním mazlí a nebo na to kašlou. Je jako v každém jiném řemesle.
V jakém stavu je dnes boj malé a velké pivovary? Pokud se vůbec o boji dá mluvit? Ti nás dnes už neválcují nízkými cenami, jako v začátcích, kdy padali až pod hranici výrobních nákladů, aby získali trhy. To už je bohužel taktika spíš malých pivovarů, které bojují o holé přežití. Velké pivovary přišly s masivní reklamou a také se statisícovými částkami, které vyplácejí hospodským za dlouhodobě uzavřené smlouvy. Myslím, že se dnes už nedá mluvit o válce malých a velkých pivovarů, ale o boji všech proti všem. My se držíme tradice. Sázíme na to, že máme jako malý pivovar blízko k zákazníkům a na to, že děláme všechno, aby o nás lidé věděli. Slavnosti piva chceme organizovat hned na několika místech, pořádáme bály, snažíme se dostat na všechny sportovní či společenské akce.
Je vám šedesát. Neplánujete odchod do důchodu? Spojil jsme život se svijanským pivovarem. A jak se zdá, docela se nám daří. Vloni jsme například udělali rekord – prodali jsme 114 200 hl piva a to i přitom, že kousek od nás znovu otevřel Vratislavický pivovar. Zatím nechci odejít. Mám tu ještě před sebou kus práce. Do mojí představy útulného a příjemného pivovaru přece jen něco chybí.
Chuť lidí se mění. Podnikatelé teď pijí více whisku. Mladí si zase potrpí na koktejly. Uhájíme si pozici co Čech, to pivař? Podle mě jsou to módní záležitosti. Pivo vždycky patřilo k české kuchyni a nedovedu si představit, že by si po knedlu zelu vepřu dal někdo sladkou limonádu. Češi se u piva sdružovali a jsou na něj zvyklí. České pivo má svoji specifickou chuť a patří mezi to, co opravdu umíme a čím se můžeme ve světě chlubit. A jestli si pivo Češi ubrání i po vpádu europiv, to záleží jen na nich. Návod je jednoduchý – prostě ho musejí pít.
*** František Horák věk: 60 let, ženatý, má syna
Narodil se v roce 1941 v Mašově u Turnova. Do základní školy chodil v Mnichově Hradišti. Absolvoval učiliště v oboru sládovník s maturitou v Plzni, v roce 1957 nastoupil do svijanského pivovaru, kde až na jednoroční přestávku působí dodnes. Pracoval tu jako dělník, podsládek a sládek. V roce 1995 se stal ředitelem. Od roku 1998 je také spolumajitelem společnosti Pivovar Svijany s. r. o. (r.2003)

You may also like...