Pivovar Vratislavice nad Nisou

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 164, 463 11 Liberec XXX-Vratislavice nad Nisou

www.pivo-konrad.cz

e-mail: hostas@hols.cz


Základní sortiment:

 

 

Konrad 12°
světlý ležák
alk.: 5,2 %

Vratislavický ležák 11°
světlý ležák
alk.: 4,8 %

Vratislavické řezané 11°
polotmavý ležák
alk.: 4,6 %

Vratislavické výčepní
světlé výčepní
alk.: 4,0 %

Vratislavický Ale 16°
svrchně kvašené
alk.: 7 %

Svatopavelské 16°
tmavý speciál
alk.: 7 %

Spytihněv 14°
avětlý speciál
alk.: 6 %

Zelený král
velikonoční zelené pivo
alk.: 5 %

Gepard Ale 11°
svrchně kvašené
alk.: 4,5 %

Pilot Červené jablko
ochucené nealkoholické pivo
alk.: 0,5 %

Kapucín
tmavý ležák
alk.: 4,4 %

Vratislavické Nealko
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

  • TEXT

Starší info:
Pivovar vznikl roku 1872 jako akciová společnost a slavnostně otevřen roku 1874. Začátky neměl lehké, neboť v roce 1875 začal v Čechách pokles spotřeby piva, protože stoupaly ceny. Pivovar nestačil krýt ani vlastní režii a výplaty zaměstnancům. V roce 1877 byla výroba zastavena a společnost rozpuštěna. V roce 1881 byla ustavena nová akciová společnost, která obnovila výrobu.V roce 1908 dochází ke sloučení dvou největších pivovarů v okolí – vratislavického a jabloneckého. Zvyšování výroby již nic nestálo v cestě a koordinovaným řízením byly postupně likvidovány pivovary v okolí. Do konce druhé světové války byl pivovar ovládán rakouským kapitálem. Z tehdejší doby jsou známy názvy piv jako např. St. Paulus nebo Caramel-Malzbier.
Pivovary Vratislavice nad Nisou, statni podnik byl založen zakládací listinou ministerstva zemědělství a výživy ČR ze dne 22.6.1990. Den vzniku státního podniku byl 1.7.1990. V rozsahu určeném delimitačním protokolem ze dne 18.5.1990 přecházely dnem 1.7.1990 na státní podnik Pivovary Vratislavice nad Nisou majetek, práva a závazky státního podniku Pivovary Louny. Pivovary Vratislavice nad Nisou, statni podnik zanikl dne 10.10.1996.
Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s byl založen dne 01.05.1992.
Pivovar vykázal za rok 1994 čistý zisk 5,1 miliónu Kč při obratu 500 miliónů Kč. Podle rozhodnutí valné hromady společnost vyplatila akcionářům dividendu 9 Kč na akcii. Pivovar vystavil v roce 1994 celkem 444 000 hl piva a pivovar ve Svijanech, který byl jeho součástí, dalších 55 000 hl, což společnost řadilo na 8. místo v ČR. Dále bylo vyrobeno 74 000 hl nealkoholických nápojů.

Od dubna 1995 zvýšil pivovar ceny piva zhruba o 97 haléřů. Důvodem bylo zdražení vstupů o 15 – 20 %, které už podnik nebyl schopen kompenzovat. V roce 1995 pivovar vystavil 461 964 hl piva a 64 523 hl nealko nápojů. Více než 8 % pordukce pivovar vyvezl hlavně do Německa a Velké Británie. Základní jmění činilo 173 576 000 Kč. Firma Bass International Brewers vlastnila 55 % akcií pivovaru. Britský koncern Bass, jenž držel na počátku roku 1996 významné podíly v několika tuzemských pivovarech, rozvíjel produkci nealkoholických nápojů pouze v jediné společnosti – Pivovarech Vratislavice. Základní sortiment tvořilo šest druhů: cola, tonic, orange, citron, tropic light a specialita – limonáda s příchutí zeleného jablka. Záměrem Bassu bylo proniknout z regionálního na celostátní trh. V roce 1996 hodlal proto masivně podpořit prodej vratislavických výrobků a ve spolupráci se svou dceřinou společností Britvic vytvořit novou, zatím utajovanou značku limonád. Vratislavické pivovary přitom využily distribuční sítě všech domácích společností, v nichž Bass působil, což znamenalo výrazný nárůst odbytu. Také investiční program byl směřován nejen do výroby, ale zejména na podporu prodejnosti a značky. Společnost v roce 1995 stočila 64 500 hl nápojů bez alkoholu, přičemž výstav piva dosáhl 461 000 hl, což firmu řadilo na druhé místo v severních Čechách. Na celkových tržbách roku 1995 339 mil.Kč se nealko podílelo 40,8 milionu. Ve vratislavických pivovarech, privatizovaných v první vlně, na počátku roku 1996 vlastnil 78 % akcií britský Bass, jenž svůj podíl odkoupil od několika rozhodujících fondů. Zbývajícími akcionáři byli již jen DIKové a FNM. Ve společnosti se základním jměním 173 milionů Kč pracovalo v roce 1995 stabilně 450 zaměstnanců. Bass hodlal také získat majoritu v Pražských pivovarech, kde v létě 1996 zatím vlastnil 46 % akcií. Spojením těchto pivovarů chtěl vytvořit silnou skupinu schopnou lépe konkurovat na domácím trhu. Společnost Pivovary Vratislavice nad Nisou, a.s. byla zrušena bez likvidace na základě usneseni mimořádné valné hromady společnosti ze dne 27.6.1996 za účelem sloučení společnosti se společnosti Pražské pivovary a.s., na niž přešel všechen majetek a závazky slučované společnosti. „Máme před sebou vzrušující a podnětnou dobu,“ psal v roce 1996 svým zaměstnancům ředitel pivovaru ve Vratislavicích Luboš Doležel. V dopise, v němž oznamoval prodej závodu britské společnosti Bass, sliboval skvělou budoucnost pro svůj podnik a známou severočeskou pivní značku Vratislav.
Od června 1996 zvýšily v pivovaru cenu jedenáctky a dvanáctky. Ceny desítky a nealo nápojů se nezměnily. Jelikož společnost libereckého pivovaru a sladovny však vydala své akcie už v roce 1872, tak se v roce 1997 ve Vratislavicích slavilo 125. výročí vzniku nejznámějšího průmyslového podniku v obci. Oslavy skromné nebyly – vždyť v roce 1996 získal jedenáctistupňový Vratislav ocenění Pivo roku a liberecký ležák se vyvážel do Německa, Anglie, Švýcarska, Ukrajiny a USA. „Pro Liberečáky i Jablonečáky je pití vratislavického piva otázkou cti, neboť si myslí, že právě ono je to ,jejich‘,“ uvádělo se v brožuře, kterou v roce 1997 vydala radnice ve Vratislavicích.
Pivovar snížil v roce 1998 výrobu kvůli klesající poptávce až o 10 % z 373 000 hl roku 1997. Současně došlo i ke snižování počtu zaměstnanců. Mateřská firma Pražské pivovary a.s. navíc začala na počátku roku 1998 uvažovat o tom, že svijanský pivovar, který byl součástí Vratislavic a vyráběl ročně 38 000 hl piva, prodá jeho vedení.
Společnost Pražské pivovary a.s. dne 25.5.1998 zavřela provoz pivovaru s tím, že značku Vratislav začala vyrábět v jiném pražském pivovaru. Ve Vratislavicích přišlo o práci 270 lidí. Pražské pivovary poskytly na rekvalifikaci propuštěných Úřadu práce v Liberci milion korun. Některým zaměstnancům bylo nabídnuto místo v jiných pivovarech. Společnost ukončila výrobu ve Vratislavicích proto, aby zlepšila výsledky svého hospodaření a mohla lépe čelit tlaku konkurence. Většinu ze zařízení, na kterých se pivo vyrábělo, převezlo vedení společnosti do pivovaru v Praze, nepotřebnou technologii prodalo. Pražské pivovary přestaly úplně vyrábět vratislavické limonády a nealkoholické nápoje Corona. Více než osm tisíc Liberečanů podepsalo petici na záchranu vratislavického pivovaru. Odboráři věřili, že boj za záchranu slavné firmy má smysl. Petici zaslali vedení Pražských pivovarů a také společnosti Bass, která za pivovary stála. Vedení Pražských pivovarů však považovalo své rozhodnutí za definitivní. Hostinští v Liberci, kde se vratislavické pivo pilo především, však mínili, že poslední slovo bude mít v tomto případě zákazník. Pokud štamgasti nebudou pražského vratislava pít, rozhodnu se mezi Radegastem nebo Gambrinusem. Uzavření Vratislavic bylo po prodeji Svijan a zavření Holešovic posledním krokem k ozdravění společnosti Pražských pivovarů. Záměrem společnosti bylo zachování regionální značky, a proto se k uzavření Vratislavic rozhodli, teprve když věděli, že dokáží uvařit stejné pivo i v Praze. Po čase se zjistilo, že nové pivo docela dobré a hosté restaurací změnu snad ani nepoznali. Zástupci Pražských pivovarů, kteří chtěli zachovat Vratislav jako regionální značku, byli spokojeni. Pražský Vratislav šel na odbyt stejně dobře jako ten původní. Většina hostinských zůstala Vratislavu věrná. K úspěchu výrazně přispěl i sládek Vratislavického pivovaru, který první várky piva v Braníku posvětil.
Nemalou porci vzrušení dostali pracovníci pivovaru v pondělí 25. května 1998. Pro vedení vratislavické továrny přijelo ráno několik aut a odvezlo je do Prahy. Pak v celém areálu zničehonic ohluchly telefony. O něco později projela branou závodu limuzína šéfa Bassu v Česku Grahama Stanleyho. Ten zaměstnancům suše oznámil, že pivovar do září skončí, 270 lidí obdrží výpověď hned a zbylých 70 během příštích měsíců. Před odchodem domů museli všichni podepsat, že tuto informaci berou na vědomí. Za zády jim přitom štěkali psi na vodítkách černých šerifů. „Tahle zpráva a hlavně způsob, jak to provedli, vehnaly mnoha lidem slzy do očí,“ vzpomínal sladovník a odborový předák Ota Dvorský, který v pivovaru pracoval čtyřicet tři let.
Za několik týdnů po dramatickém pondělku shromáždili autoři petice za záchranu vratislavického pivovaru asi 8000 podpisů. Starostka Vratislavic Vladimíra Hoření v dopise firmě Bass napadla její argumenty o neefektivnosti výroby vratislavického provozu. „Zrušit pivovar v Čechách není jen věcí ekonomickou,“ připomněla starostka Britům místní specifikum.
Začátek konce pivovaru se datoval od roku 1995, kdy došlo ke sloučení s Pražskými pivovary. „Z Prahy sem začali posílat obchodní zástupce, kteří na Liberecku nabízeli Staropramen. Výroba ve Vratislavicích tak poklesla o 10 %,“ řekl Ota Dvorský. Odmítl však, že by šla dolů kvalita vratislavického piva. Stejného názoru byl i bývalý vrchní sládek Zdeněk Picek. „Náklady na výrobu u nás byly nižší než u Staropramenu, a nemohly být skutečným důvodem zrušení pivovaru,“ prohlašoval sládek Picek.
Mezi lidmi se hovořilo o tom, že Pražské pivovary ovládané Bassem si zrušením vratislavického provozu jen jednoduše poradily s konkurencí pro svou vlajkovou loď Staropramen. „Nikdo ale neví, jestli v rámci zeštíhlovací strategie Bassu teď nejsou na řadě pivovary v Praze a my postupně nepřijdeme o rodinné stříbro,“ zdvihal varovný prst starostka Hoření. Její slova o rodinném stříbře jsou zvučná, ale v případě Vratislavic to není tak jednoznačné: místní pivovar založili a víc než sedmdesát let o něj pečovali liberečtí sudetští Němci. Z jejich podniku i domova je po válce Revoluční gardy vyhnaly samozřejmě bez „odstupného“ a způsobem, proti němuž bylo květnové extempore roku 1998 kursem společenské výchovy.
Pražské pivovary skutečně v březnu 1998 uzavřely Měšťanský pivovar v Praze-Holešovicích. Mluvčí společnosti Diana Dobálová však ujišťovala, že „restrukturalizace“ firmy zrušením dvou provozů skončila a s dalším zavíráním se nepočítalo. Neměla zaniknout ani značka Měšťan, ale ani Vratislav. Obě se měly vařit ve smíchovském pivovaru. Vedení Pražských pivovarů dokonce informovalo o tom, že vratislavický vrchní sládek Zdeněk Picek ochutnal a posvětil svým souhlasem zkušební várku vratislavického piva připraveného v Praze.
„To vůbec není pravda. Pivo jsem testoval, ale můj závěr byl, že toto pivo chuťově neodpovídá moku vyráběnému ve Vratislavicích. Pivo z Prahy pít nebudu,“ zlobil se sládek, a nepřímo tak zpochybňuje i další sliby Pražských pivovarů. Podle Picka nastává doba unifikované výroby, protože pivní trh ovládnou giganti. „Značky se budou možná ještě lišit etiketou na lahvi, ale už ne chutí.“
Bojkot pražskému pivu vyhlásila v létě 1998 liberecká radnice. „Hosté magistrátu dostávali třetinky Staropramenu, ale ten už se na našich stolech neobjeví,“ prohlásil náměstek primátora Zdeněk Kadlas. Dodal, že stejný osud stihne i pivo Vratislav, pokud bude z Prahy.
Rozhořčení nad koncem pivovaru vyjadřil i Josef Holý, majitel Pivovarské restaurace, která se nachází jen několik kroků od bran závodu. Ještě před dvěma měsíci si nemohl stěžovat, protože úderem druhé hodiny, kdy v pivovaru končila směna, se jeho hospoda začala plnit a výrobci značky Vratislav se – jako podle geniálního kapitalistova scénáře – proměnili v její spotřebitele. Poté, co bylo na konci května 1998 na hodinu propuštěno 270 lidí, zela pivnice pana Holého prázdnotou. Ani jemu se postup Bassu a Pražských pivovarů nelíbil. Před časem si však od Pražských pivovarů dal rekonstruovat výčep a podepsal smlouvu, které posléze litoval. „Zrovna dnes jsem se do ní ještě koukal a není mi z toho do zpěvu. Upsal jsem se, že budu brát pivo z produkce Pražských pivovarů. Předtím jsem nemohl tušit, že to třeba nebude Vratislav,“ řekl Josef Holý, který se na výzvy k bojkotu pražského piva díval se smíšenými pocity. „Je to velikánský podvod. Před rokem jsem s Pražskými pivovary podepsal pětiletou smlouvu, že mi budou dodávat jejich pivo. Celou dobu beru Vratislav, a teď nevím, co mi budou vozit. Když vypovím smlouvu, tak jim musím vrátit zařízení a vybavení za 150 tisíc korun, ale stejně to asi udělám,“ řekl majitel.
V této otázce se však většina místních – navzdory nejrůznějším proklamacím – řídila spíš stavem své peněženky než vznešenými ideály. „Lidi kupují hlavně Braník, protože je levnější,“ tvrdila vedoucí vratislavické samoobsluhy Vít Jiřina Pražáková. O vratislavické pivo, kterého tu jsou plné basy, Vratislavané zdaleka nejevili takový zájem jako o pivo z „nenáviděné“ Prahy.
Vedoucí restaurace U prasete Roman Bělina, který svým hostům nabízel Radegast, prohlásil, že se pro skoncování s Vratislavem, jejž čepoval do jara 1998, rozhodl kvůli jeho špatné kvalitě. „Pivo bylo kalné a kyselé. Navíc se tu dealer ukázal jednou za uherský rok, takže mi třeba chyběly sklenice.“
V boudě hned vedle brány do fabriky se dalo vratislavické pivo koupit za bezkonkurenční cenu. Dvě koruny za půllitr. Nárok na výhodný nákup měli ale jen zaměstnanci pivovaru nebo ti, kteří po květnovém propuštění kromě peněžního odstupného dostali i pivní poukázky. „Bývalí zaměstnanci na tom teď samozřejmě nejsou psychicky nejlíp, a tak prolévají hrdlem zbytky toho, co vyrobili,“ líčil atmosféru ve Vratislavicích náměstek libereckého primátora Kadlas.
„Máme strach a nikdo z nás neví, co bude dál. Celý život jsem pracoval jenom v pivovaru, plných 43 let. V pivovaru pracuji od 14 let a do důchodu mám necelé 4 roky. Kde mě teď vezmou? Dneska jsem musel jít dokonce k doktorovi, protože mám nemocné srdce, a to, co se tu celý týden děje, mi nepřidalo,“ řekl v červnu 1998 odborový předák a mluvčí nespokojených zaměstnanců vratislavického pivovaru Ota Dvorský.
Rozhodnutí majoritního vlastníka vratislavického pivovaru, britské pivovarnické společnosti Bass, zastavit po 126 letech výrobu piva ve Vratislavicích nad Nisou,vyvolalo mezi zaměstnanci nespokojenost. Nikdo jim však nemohl pomoci, ani odbory.
„To víte, že jsem to hned řešil s naším odborovým svazem v Ústí nad Labem. Když přijeli a podívali se na Všechny papíry, zjistili, že je to všechno podle českých zákonů nenapadnutelné a nedá se s tím nic dělat,“ řekl Dvorský.
Likvidace výroby piva Vratislav se 126letou tradicí se dotkla značné části 370 zaměstnanců pivovaru. „Všichni věděli, že když se pivovar prodá Angličanům, tak z toho pro nás nic dobrého nekouká. Nikdo nic nedělal a lidi jim ještě prodávali akcie, které měli,“ nechal se slyšet blonďatý mladík, který v montérkách postával před branami pivovaru.
„Lidé mi od pondělí pořád volají, chodí za mnou domů nebo na radnici a chtějí, abych jim pomohla. Čím víc do toho ale vidím, tím víc mám pocit, že to bylo velmi dobře a pečlivě připraveno a pomoc už dneska není žádná,“ poznamenala starostka této samostatné části Liberce Vladimíra Hoření (nezávislá). „Přitom když jsem se těch Angličanů zeptala, co by dělali oni, kdyby jim tam někdo rušil pivovar, tak odpověděli, že u nich mají fungující odbory,“ uvedla.
Podle primátora Liberce Jiřího Drdy (ODS) přišlo město o tradiční značku, která mu dělala reklamu. „Bohužel už je rozhodnuto a nedá se to nijak zvrátit,“ dodal před novináři
„Myslím si, že rozhodnutí uzavřít provozy v Holešovicích a Vratislavicích bylo vedeno hlavně vnitřními ekonomickými důvody, to jest snahou po vyšším stupni využití ostatních výrobních kapacit společnosti,“ hájil postup Pražských pivovarů a Basse předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Antonín Kratochvíle. Podle něj je v zájmu společnosti Bass, aby podporovala export piva ze svých pivovarů v České republice. „Společnost je pravděpodobně přesvědčena, že export piva může zajistit efektivněji z ostatních svých výrobních jednotek. To platí i pro tuzemský trh, a proto ukončení výroby piva v Holešovicích a ve Vratislavicích nebylo provázeno zrušením zavedených značek úspěšných piv Měšťan a Vratislav.“
Náhlé zavření pivovaru Vratislavice sice vyvolalo velkou vlnu nevole na celém Liberecku a Jablonecku, podle Pražských pivovarů, do jejichž skupiny závod patřil, však nebylo jiné cesty. „Buď můžete být hodní, nebo úspěšní. Dohromady to prostě nejde,“ řekl v červnu 1998 finanční šéf Pražských pivovarů Miroslav Jersák. „Uzavření Vratislavic je po prodeji Svijan a zavření Holešovic posledním krokem k ozdravění společnosti,“ dodal.
* „Bylo zavření Vratislavic skutečně nezbytné?
Bylo. Doposud nás všichni kritizovali za to, že nedokážeme dosáhnout zisku, a když vyrazíme správným směrem, jsme znovu trnem v oku. Kromě toho dosavadní vývoj hospodaření Pražských pivovarů potvrzuje správnost našeho rozhodnutí. Pokud chceme skutečně slibovaného zisku dosáhnout, musíme někdy dělat nepopulární kroky.
Vyplatí se vyrábět pivo Vratislav v Praze?
Určitě vyplatí, jinak bychom to nedělali. O tom, že vratislav se v Praze dělat dá, jsme se už přesvědčili. Naším záměrem je tuto regionální značku zachovat, a proto jsme se k tomu rozhodli, teprve když jsme věděli, že dokážeme uvařit stejné pivo i v Praze.
Místní lidé však na výrobu vratislavického piva v Praze reagovali poněkud podrážděně…
Ještě neměli možnost pít vratislav z Prahy. Zatím se stále ještě zaváží restaurace z vratislavických zásob. Nakonec záleží především na lidech, zda jim pražská vratislav bude chutnat, nebo nebude. Zatím víme jen o čtyřech hostinských, kteří chtějí jiné pivo. Ti ostatní tvrdí, že pražské pivo zkusí a rozhodnou se až podle reakcí zákazníků. Pokud nikdo z usedlíků nepozná, že pije vratislav z Prahy, máme vyhráno.
* Co bude s lidmi propuštěnými z pivovaru?
To je problém každé restrukturalizace. My se snažíme nezaměstnanost co nejvíce omezovat. Jenom pracovnímu úřadu v Liberci jsme dali na rekvalifikace pracovníků pivovaru k dispozici jeden milion korun.
* Co bude dál s pivovarem? Prodáte ho?
Nějaké nabídky máme, převážně jsou na část vyrábějící nealkoholické nápoje. Teď ověřujeme, které z nich jsou skutečně seriózní. Na pivovar dnes totiž žádná banka nepůjčí. Já osobně vidím využití buď právě ve výrobě nealko nápojů, nebo v rekreačním využití, protože součástí areálu je například i velký pozemek a několik rybníků. Další využití chceme také konzultovat s místní starostkou.“
V hospodách na Liberecku a Jablonecku se v červnu 1998 kromě voleb přetřásalo už v podstatě jediné téma – zavřené brány vratislavického pivovaru. Pražské pivovary dohnaly tehdy starostku Vratislavic Vladimíru Hoření až k slzám. „Když jsem plakala, zachovala jsem se velice neprofesionálně. Ale uvědomila jsem si, že ve Vratislavicích už nikdy nebudeme pivo vyrábět,“ řekla v červnu 1998 Hoření. Ve stejný den, kdy Pražské pivovary rozhodly o uzavření vratislavického závodu, navštívil starostku ředitel společnosti Graham Stanley. „Suše mi oznámil, že pivovar končí, zavřou kvůli případným zlodějům brány a po několika letech rozprodají budovy. Chovali se přitom velmi povýšeně a jejich ochranka dokonce nevpustila mého zástupce na naši radnici,“ líčila Hoření. Na podobně drastické chování si stěžovali i zaměstnanci pivovaru. „Bylo to dost brutální, měli tu psy bez košíku, a to naše lidi hrozně popudilo,“ řekl odborový předák Ota Dvorský. „Chápu pocity ve Vratislavicích, ale o žádné brutalitě nevím. K zavření pivovaru nás prostě donutila ekonomická situace, ale značka zůstane zachována,“ oponoval však finanční šéf Pražských pivovarů Miroslav Jersák. Ota Dvorský byl v červnu 1998 přesvědčen, že z pražské vody nikdo pivo Vratislav nemůže udělat. „Jak uspěje pivo dělané v Praze, ukáže až čas a lidé v hospodách,“ krčil s úsměvem rameny Jersák. Podle něho zatím odřekly vratislavické pivo do poloviny června 1998 jenom čtyři hostince. Jedním z nich byla liberecká restaurace Repre Rupre, kde se přešly na krušovice. „Přestal jsem brát vratislav asi před čtrnácti dny. Nevím, jestli to má něco společného se zavřením pivovaru, ale nebyl jsem spokojen s dodávkami,“ řekl její šéf David Dvořák. Většina hostinských však zatím Vratislavicím zůstala věrná. „Vratislava budu ještě odebírat, ale záleží na jeho chuti a kvalitě. Když s ním nebudou lidé spokojeni, poohlédnu se jinde. Přemýšlím o desítkách radegastu nebo gambrinusu,“ řekl v červnu 1998 vedoucí restaurace na Letce Radek Pokorný. Majitel další liberecké restaurace U Chobotů, Jaroslav Chobot, byl rozhodnut. „Zůstanu u vratislava. Dnešní piva jsou tak kvalitní, že drobnou změnu v chuti u pražského vratislava zákazník nemůže poznat,“ mínil Chobot.
Do finále se blížily v květnu 2000 přípravy na obnovení výroby pěnivého moku v pivovaru. I když společnost Hols (Praha 1, Spálená 96/27), která celý areál včetně budov a technologie v roce 1999 koupila od Pražských pivovarů, se zveřejněním podrobností nepospíchala, všechno nasvědčovalo tomu, že je zařízení připraveno k provozu. K dořešení byla jen podstatná část finální výroby, což byl důvod, proč byly zrušeny už dva termíny první várky. První pivo se mělo začít ve Vratislavicích vařit už 2. května, termín byl pak posunut na 15. května, ale ani ten se nepodařilo dodržet. Pivovar byl už z nedalekých sýpek zásoben sladovnickým ječmenem, okolnosti těchto dodávek byly ovšem obchodním tajemstvím. Nový vlastník se už téměř rok s nemalými finančními náklady snažil obnovit provozy, kde po zrušení výroby piva 25. května 1998 došlo k některým škodám. Podle očitých svědků však nebylo zničeno všechno. Varna, jedno z nejdražších a vcelku nových oddělení, zůstala prakticky provozuschopná. Firma měla v plánu zakoupit novou stáčírnu piva. „Za dobré jméno nového pivovaru jsme ochotni bojovat stejně tvrdě, jako za záchranu toho minulého, jenž ukončil produkci piva po 125 letech,“ prohlásila starostka Vratislavic Mgr. Vladimíra Hoření. Pivovar by do značné míry vyřešil nezaměstnanost městského obvodu, i když se zpočátku nepočítalo s 300 zaměstnanci, kteří odtud byli před dvěma lety, po násilném skončení výroby, propuštěni. „Chtěla bych, aby se pivovar opět podařilo nastartovat, ale uvěřím tomu, až mi sládek přinese na stůl první láhev piva, “ dodala starostka. K tomu mělo dojít v červnu 2000, což byl nejvyšší čas, aby se pivovar ještě v sezóně stačil uplatnit na trhu. Majitelům se ale nepodařilo získat za přijatelnou cenu název Vratislav, který majitel značky, PP, ostře střežil. V květnu 2000 se již ovšem proslýchalo nové jméno piva : Konrad. To je podle dějepisců bratr a nástupce knížete Vratislava z rodu Přemyslovců.
První hektolitry žlutého moku začaly z pivovaru opět proudit symbolicky ve stejný den, v jaký před dvěma lety téct přestaly. 25.května 2000. „Začali jsme noční směnou. K té už totiž při onom zavření nedošlo. V pivovaru tehdy všichni skončili na odpolední. Snažili jsme se na přerušenou práci navázat,“ uvedl vedoucí výroby Luděk Líba. „Uvnitř jsme museli všechno vybavit. Po bývalé výrobě tady moc nezbylo,“ konstatoval Líba. „Ihned nás nakontaktovali bývalí zaměstnanci pivovaru a žádali nás o práci. Vzali jsme jich zatím dvacet. Dalších dvacet až třicet přibereme v nejbližší době.“ Název piva může svádět k různým polemikám. Mnoha lidem se při vyřčení jména Konrad vybaví vůdce sudetských Němců Henlein. „Máme obavy, že pivo si budou mnozí spojovat s tímto člověkem. Žádná spojitost tady ale není. Naše pivo je pojmenované podle bratra českého knížete Vratislava,“ vysvětlil Líba. Pro začátek začaly Vratislavice vyrábět dva druhy piva. „Desítku a jedenáctku. Tu rozšíříme na světlou a tmavou, později k nim přibude také dvanáctka a různá jubilejní piva, jež budeme na trh dodávat například na Vánoce či Velikonoce,“ doplnil Líba. Po dvou letech tak pivovar ožil. „Čeká nás těžký úkol – vrátit vratislavické pivo do zdejších restaurací a prodejen,“ řekl Jaroslav Martinec z firmy Hols. „Značka Vratislav patří Pražským pivovarům, proto jsme dali našemu pivu jméno Konrad. Byl to bratr knížete Vratislava.“ Martinec se nebál, že by jméno Konrad pivovaru uškodilo, ačkoli z nedalekého Rychnova u Jablonce pochází sudetoněmecký vůdce Konrad Henlein. „Název přece vychází z české historie,“ upozornil. „Konrad je chuťově shodný s vratislavem, který se v pivovaru stáčel před dvěma lety, a s vratislavem vyráběným teď v Praze nemá společného nic. Používáme stejnou recepturu, stejnou vodu, stejný slad a pracují tady stejní lidé jako dříve. Zatím děláme světlou desítku a jedenáctku a chystáme se i na tmavé pivo, dvanáctku a na jubilejní piva.“ Podle hospodského Karla Janáka z restaurace U sokolíka ve Stráži nad Nisou čekala konrada trnitá cesta za zákazníky. „Já jsem taky patriot a bral bych ho, protože vratislavické pivo pamatuju jako dobré. Ale když pivovar skončil, vrhli se na malé hospody zástupci velkých pivovarů a nabízeli za dlouhodobé smlouvy výhodné podmínky.“ Janák uzavřel v roce 1998 smlouvu s Pražskými pivovary na pět let, čepuje vratislava z Prahy se staropramenem a na oplátku dostal zadarmo výčepní zařízení, chlazení a další vybavení. „Podobně se zachovali i jiní a ke konradovi přejít nemohou, i kdyby chtěli,“ řekl Janák. „V dobách největší slávy se ve Vratislavicích vařilo 350 tisíc hl piva, my chceme v roce 2000 vyrobit 100 tisíc, zatím jsme uzavřeli smlouvy s 59 odběrateli, jde převážně o obchody,“ uvedl ředitel pivovaru Luděk Líba. Podle něho zástupci Holsu neprozradili Pražským pivovarům při jednáních o prodeji, že chtějí ve Vratislavicích znovu vařit pivo. „Určitě teď nejsou rádi,“ dodal Líbal, „areál po sobě zanechali ve stavu, aby se tady nedalo vyrábět. Třeba v tancích na pivo zůstaly prořezané trojúhelníkovité otvory. Do obnovení výroby jsme vložili desítky milionů korun.“ Pražské pivovary před dvěma lety propustily asi 250 zaměstnanců, Hols jich nyní přijal zatím třicet a v létě dá práci dalším třiceti. Do pivovaru se vrátil i sladmistr Karel Vacek. Začínal v něm před 42 lety. „Když to tady Pražské pivovary rušily, nechápal jsem. Prý jsme byli nerentabilní, ale kdo trochu něco věděl o počtech, nevěřil. V Praze se prostě potřebovali zbavit prosperující konkurence.“ Vacek se po propuštění živil jako skladník, většina jeho kolegů však zaměstnání vůbec nenašla. Teď se podle něho do pivovaru vracela stará parta. Starostka Vratislavic Vladimíra Hoření, jež před dvěma lety pivovar oplakala, se svěřila: „Jsem nesmírně šťastná, že se u nás zase bude vařit pivo. Vždyť pivovar k Vratislavicím patřil od roku 1872. Je to naše rodinné stříbro.“ Žádnou jinou práci si nemohl sehnat Petr Procházka, když před dvěma roky Pražské pivovary zavřely pivovar. Pracoval v něm již téměř čtyřicet let, když ho propustili. „Chvíli jsme byl na nemocenské, pak na podpoře, bylo to něco hrozného,“ vzpomínal Procházka. Uměl jenom své pivovarské řemeslo, nic jiného – stejně jako desítky jeho kolegů. Teď se do Vratislavic vrátil mezi prvními třiceti zaměstnanci, přijatými zatím novým majitelem pivovaru. Znovu dělá ve varně. Stále ale nemůže zapomenout na uzavření pivovaru v červnu 1998. „Všechno tady šlapalo, vybavení bylo moderní, kontraktů spousta, prostě paráda. A najednou konec, nevěřili jsme, nechápali.“ Potom, co se Procházka před časem dozvěděl, že Hols nabírá nové lidi, přišel a vzali ho. „Poprvé jsem sem nastoupil už ve čtrnácti, ještě jako učeň, co já tady zažil ředitelů a mistrů snad dvacet,“ prozradil. „Se mnou teď přišli i další známí, jsme tady vlastně taková stará parta.“ Na pivo Konrad byl hrdý. Přitakával mu i sladmistr Karel Vacek. V pivovaru pracoval ještě o dva roky déle než Procházka. „Konrad beru jako typické pivo z Vratislavic, Vratislav vyráběný v Praze je něco úplně jiného,“ tvrdil Vacek. „Vždyť my máme zdejší vodu, zdejší slad, známe recepturu a zaměstnanci jsou zvyklí dělat zdejší pivo dlouhá léta, chovají se k němu jako patrioti.“ Také Vacek zažil po propuštění krušné časy. Musel vzít zavděk prací skladníka v továrně. „Ale spousta mých přátel z pivovaru nezavadila o vůbec žádnou práci,“ upozornil. Podle něj Pražské pivovary vratislavický pivovar zavřely, aby se zbavily konkurence. „Prosperovali jsme, to si uměl spočítat každý, ty jejich řeči o nerentabilnosti byl nesmysl.“ Do pivovaru se vrátil i sládek Petr Hostaš. „Za dva roky, během nichž výroba stála, Pražské pivovary zanedbávaly povinnou údržbu a vznikly velké škody. Jejich odstraňování nás stálo spoustu sil,“ prohlašoval. V pivovaru chyběla technologická zařízení, tanky na pivo měly proříznuté otvory, spousta důležitých věcí skončila v kovošrotu. V havarijním stavu se ocitla trafostanice. Hols koupil od Pražských pivovarů vesměs pouze budovy a pozemky. „Teď chceme dosáhnout hlavně toho, aby ho lidi v Liberci a okolí začali brát za svoje – stejně jako dřív,“ shodli se Procházka, Vacek i Hostaš.
V souvislosti se zdražováním piva na konci roku 2000 pivovar o zdražení zatím neuvažoval. „Růst cen vstupů nebyl tak výrazný, aby bylo zdražení piva nezbytné,“ konstatoval v listopadu 2000 ředitel podniku Petr Hostaš.
Desetina hektolitrů piva tekla v roce 2000 zatím měsíčně z pivovaru oproti době, kdy zdejší vaření piva vzkvétalo. Podobné je to i se zaměstnanci. Z původních tří stovek jich zůstalo padesát. Lidé jsou vděčni i za to. Pivovar zvedli z prachu. „Vrátil se k nám život. Rozjíždíme se pomalu, ale jde to,“ řekl v prosinci 2000 sládek Petr Hostaš. Měsíčně vyrobili 3 000 hl piva. „Třicet, někdy i čtyřicet tisíc hektolitrů, které šly z pivovaru ještě, než ho dřívější majitel zavřel, nikdy neuděláme. Chceme se ale zvednout na deset. Snad za rok,“ přál si Hostaš. Role malého pivovaru Vratislavickým nevadí. „Gigantů se nebojíme. Nejsou pro nás přímo konkurencí. Jsou úplně někde jinde. Jdou mimo nás,“ sdělil Hostaš. „My si tady děláme takovou regionální politiku. I když se dostáváme třeba do Hradce či Prahy, do Německa a teď i do Švédska, klientelu si nacházíme hlavně v okolí. Jsme u velkého města, takže to jde.“ Pivo vaří ve Vratislavicích pořád stejné. „Stejná receptura, stejní lidé, stejná technologie. Jenom to jméno je jiné,“ poznamenal Hostaš. „Ty roky přerušení nám hodně ublížily. Teď nás sice většina partnerů bere, říkají že jsme dědici Vratislava, ale nové kontakty se někdy navazují špatně.“ Na konci roku 2000 rozšířil pivovar svou nabídku o tmavou jedenáctku. Pivovar v roce 2000 dodal na trh 15 000 hl piva. Převážná část produkce byla určena pro odběratele v Libereckém kraji. O novou značku Konrad už projevili zájem i němečtí a polští odběratelé, na počátku roku 2001 se zatím však jednalo o podmínkách kontraktů. „Odhadujeme, že zhruba třetina produkce by v budoucnu mohla jít do zahraničí, přednostně ale chceme uspokojit domácí odběratele,“ poznamenal ředitel Hostaš. Pivovar zaměstnával 50 lidí a jeho maximální výrobní kapacita se odhadovala na 230 000 hl piva ročně.
Vedle desítky a jedenáctky ve světlém a tmavém provedení začal pivovar v lednu 2001 produkovat nově i ležák, dvanáctku Konrad. „Vaříme také osmičku, ale ta se na tuzemský trh nedostane. Objednali si ji u nás výhradně pro svou potřebu Švédové,“ prozradil během slavnostního křtu nového produktu sládek pivovaru Petr Hostaš. „Nejsilnější Konrad, dvanáctistupňový ležák, je i mimo švédskou osmičku již čtvrtým druhem piva, který znovuzrozený pivovar vařil. Roli kmotřičky nového člena rodiny Konrad přijala starostka Vratislavic Mgr. Vladimíra Hoření. „Ať chutnáš všem!“, popřála mu a když to v Pivovarském šenku „rozbalil“ se svým saxofonem Adolf Štrejl, navíc mu společně s ostatními na sále i zazpívala. Samozřejmě že ne Hols blues. To zaznělo dne 17.1.2001 při křtu premiérově, slova textu znal jen autor. Účastníci slavnostního křtu nového, prozatím nejsilnějšího Konrada pochopitelně i ochutnali. Zisk třech z dvanácti Českých pivních pečetí, udělených na slavnostech piva v Táboře, proslavil pivovar v lednu 2001. „Bodovali jsme ve všech kategoriích, do kterých jsme se přihlásili,“ pochlubil se Petr Hostaš a připomněl, že pivovar se do Tábora vydal po necelém roce své existence.
Tradiční slavnosti piva ve Vratislavících nezanikly. Nový majitel pivovaru společnost Hols je po dvouleté přestávce opět vskřísila. V dobách, kdy patřil vratislavický objekt Pražským pivovarům, připadaly slavnosti na 17. června, popřípadě na nejbližší sobotu. Obnovená tradice se bude shodou okolností odehrávat v témže měsíci, ale až devětadvacátého. První termín byl dnem narozenin tehdejšího ředitele, druhý bude světu připomínat 29. červen 2000, den, kdy Hols pivovar po dvouleté pauze způsobené „bezvládím“ znovuzprovoznil a začal v něm opět vařit pivo. „Zamýšlíme za pět měsíců oživit tradici, i když pochopitelně v poněkud odlišné podobě. Jiný bude nejenom termín,“ řekl v únoru 2001 ředitel pivovaru a současně sládek, Ing Petr Hostaš. Prozradil, že se letošní, a pro Hols první slavnosti vratislavického piva, budou odehrávat v Pivním šenku, firemní restauraci, kterou nový majitel zbudoval přímo v areálu svého pivovaru. Pivovar zdražil od 1.dubna 2001 půllitr desítky o 60 haléřů na 5,80 Kč. U ostatních druhů piva se podle ředitele pivovaru Hostaše zdražení v roce 2001 nepřipravovalo.
Rozjezd pivovaru nebyl vůbec jednoduchý. „Všechno důležité Pražáci odvezli a prodali,“ vzpomínal v květnu 2001 hořce ředitel Hostaš. „Zůstala jen prázdná skořápka. Například od přístrojů a rozvodů zůstaly jen krabice, chlazení bylo vytrhané,“ dodal. Nerezové trubky pro stáčení piva chyběly v celém provozu, varnou počínaje a sklepy ko nče. Stáčecí linku zachránili místní vlastně na dvoře pivovaru těsně před tím, než si ji měl nový kupec odvézt. Byla pokroucená, takže složit ji zpátky zabralo hodně času. Varna pivovaru si co do velikosti nezadá například s podobnou na pražském Smíchově, ale vaří se v ní podstatně méně. „Tak jedenkrát nebo dvakrát týdně. Víc není potřeba,“ řekl Hostaš. Při prodejích sedm až osm tisíc hektolitrů piva měsíčně to zatím pivovaru stačilo. To, že se zatím investovalo jen do nejnutnějšího, bylo vidět až uvnitř pivovaru. Vlastně tři čtvrtiny zely prázdnotou. Ve spilce, kde pivo zraje, byla tma, na dně kvasných kádí se povalovaly zbytky trubek z vytrhaného chlazení, ležácké tanky měly minimální využití. „V některých byly vyřezané trojúhelníčky, aby se nedaly použít,“ vzpomínal Hostaš na stav podniku, když ho Pražské pivovary opustily. „To ale nebylo tak hrozné, dá se to zavařit. Mnohem složitější bylo sehnat části rozprodané technologie,“ tvrdil Hostaš. Tu sháněli po pivovarech po celé republice. Některé části museli Vratislavičtí sice koupit nové, ale značnou část se jim podařilo sehnat. „Je to velká zásluha pana Líby, který vlastně pivovar ve Vratislavicích postavil znovu na nohy,“ řekla starostka Vratislavic Vladimíra Hoření, která je velkým propagátorem místního piva. Na místních hospodách značka Konrad na jaře 2001 nevisela. „Je to problém se smlouvami. Restaurace byly zavázány na dlouhou dobu a místnímu pivovaru se nedařilo do nich proniknout,“ vysvětlila Hoření. Jedna z největších a nejznámějších vratislavických hospod, U Prasete, je na tom stejně. „Máme gambrinus, to je také dobré pivo,“ řekl výčepní zaplněné restaurace. Proč nemají místního konrada? Krčí rameny. Smlouva s Prazdrojem mu nedovolila točit žádné jiné pivo. „Čas leccos zahojí. Když Pražáci pivovar zavírali, všichni se dušovali, že jiné pivo nechtějí. Dnes na to nikdo ani nevzpomene, po hospodských konrada nežádají,“ řekla starostka Hoření. I když pivo Vratislavice vaří Pražské pivovary v Braníku, mnoho starousedlíků si jej dodnes plete a považuje za místní. „Než konrada vtiskneme pořádně do povědomí, chvilku to potrvá,“ mínil Hostaš. Hodně z dvouleté pauzy těžily kromě Pražských pivovarů, kterým se podařilo značku Vratislavice mnohde udržet, také okolní pivovary. Svijany, dříve také spadající pod Pražské pivovary, se dokázaly uchytit a jsou vidět na každém rohu. „Točíme obě piva současně. Takže je na lidech, které si vyberou,“ řekl Hostaš. Tomu, že někdo ještě rozjede poničený a opuštěný pivovar, vedení na Smíchově příliš nevěřilo. V život jej uvedla společnost Hols, která se původně zabývala především obchodem s nemovitostmi, leasingem a ekonomickým poradenstvím. Podle dostupných údajů jde o skupinu architektů a právníků, kteří však o sobě neradi mluví. „S tím, kolik peněz do toho dali, se opravdu majitelé nechlubí,“ uvedl tajemník Holsu Zdeněk Mikl. Oživení pivovaru muselo podle lidí z oboru přijít na desítky milionů korun. „Jasně, že tady byli, ubezpečili mě, že to je jejich dlouhodobá investice. Tak mi nezbývá než věřit,“ řekla starostka Hoření. „Žádnou záruku vám nikdo nedá. Já jsem ráda, že pivovar jede, lidé mají zaměstnání, a chci věřit, že se jim bude dařit i nadále,“ dodala Hoření. S financováním zatím podle Hostaše není problém. „Jistě, že máme nějaký plán, ale nůž na krku s tím, co musím dělat, nemám,“ tvrdil. „Teď v létě budeme počítat, a pokud se nám podaří vyrobit za rok zhruba šedesát tisíc hektolitrů, měli bychom být na nule,“ dodal v květnu 2001. O konrada už projevili zájem i v sousedním Německu a Polsku, třetinu vyrobeného piva by tam podle Vratislavických mohli prodat. Hlavním trhem ovšem zůstává Jablonecko a Liberecko. Pivovar vystavil za první čtvrtletí 2001 celkem 15 000 hl piva. V roce 2000 přitom potřeboval k výrobě stejného objemu piva sedm měsíců. Světlá jedenáctka činila asi 60 % produkce pivovaru. Budování stabilní obchodní sítě bylo hlavním úkolem vedení pivovaru. Stylovou rozvážku sudů »koňmo« až do centra města vyzkoušel pivovar v červnu 2001. Akci podnikl naneštěstí v době největší dopravní špičky, ale řidiči byli s ohledem na pivo mimořádně shovívaví. Bronzovou medaili si ze soutěže pivovarů v polském městě Bielsko Bialej přivezli zástupci pivovaru v létě 2001. Prestižního klání se zúčastnilo 24 polských a zahraničních výrobců piva. „Skončili jsme na třetím místě za domácími výrobci piva značky Žiwiec. Kromě nás žádný jiný zahranicní pivovar neuspěl,“ uvedl ředitel Petr Hostaš. Pivovar exportoval koncem září 2001 první várku sladu z vlastní sladovny do Moldávie. „Většinou vyrábíme slad pro naši potřebu, kdy v roce 2001 počítáme s výstavem 70 – 80 tisíc hl piva, ale vývozu se nebráníme. Letošní kvalita sladu, respektive ječmene, ze kterého se vyrábí, je velice dobrá. Zdá se, že díky počasí bude dostatek ječmene i v příštím roce, neboť počasí neumožňuje zasít ozimy,“ vysvětlil Petr Hostaš a připomněl, že Hols připravil pro své zákazníky vánoční překvapení – polotmavou „lepší“ jedenáctku. „Samozřejmě použijeme vlastního sladu a také kvalitní vody z jednoho z našich 11 rybníků,“ doplnil. Na čtyřicet sudů českého piva Konrad se vytočilo za dva týdny zkušebního provozu v restauraci a pivnici ve stylu rytířských šenků, kterou v přestavěné pekárně v německých Drážďanech otevřela česká společnost Hols. Dne 7.listopadu 2001 to potvrdil Václav Tomeš, představitel společnosti. K českému pivu se podává česká kuchyně včetně knedlíků, sulcu a tlačenky. „Ceny výhradně českých výrobků jsou v naší restauraci srovnatelné s konkurencí, možná trochu nižší. Například půllitr piva se zde prodává za 3,90 marky,“ řekl Tomeš. Dodal, že obdobnou restauraci otevře společnost Hols v blízké budoucnosti také v Lipsku. Jedenáctka a dvanáctka činila asi 60 % produkce pivovaru, který vařil i tmavou jedenáctku a světlé desítku a dvanáctku. Pivovar v roce 2001 uspokojil poptávku již 850 odběratelů. Prodejnost vratislavického piva, určeného k zániku, podle ředitele pivovaru Petra Hostaše postupně narůstala. „Loni jsme navařili 15 tisíc hl, letos plánujeme již 60 až 80 tisíc hl piva,“ konstatoval Hostaš. Pivovar v roce 2001 vystavil 60 000 hl piva. Bylo to čtyřnásobné množství než v předchozím roce. Měsíční tržby společnosti se pohybovaly od pěti do sedmi miliónů korun. Převážná část produkce směřovala na trh v Libereckém kraji. Pivovar našel odbytiště i v Praze a část produkce vyvezl do Německa a Polska. Pivovarům Libereckého kraje (Vratislavice, Svijany, Malý Rohozec) se v roce 2001 dařilo. „Vzájemně si sice konkurujeme, ale místa je tady pro pivovary dost. Snesou se a přežijí všechny tři,“ tvrdil v prosinci 2001 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Na začátku roku jsme si dali smělý plán, že zvládneme 60 000 hl. No a ono se nám to povedlo,“ sdělil Toman. „Loni, kdy jsme pivovar znovu otevřeli, jsme za půl roku zvládli 15 000 hl. Letošní nárůst je skvělý.“ Vedle tradiční nabídky pivovar obohatil vánoční trh a to polotmavým ležákem speciál Konrád Eso (alk.: 4,7 %), který podle Jaroslava Tomana z obchodního oddělení společnosti v sobě skloubil karamelovost chuti tmavého s hořkostí světlého. „Domněnka, že zachutná jenom ženám se ukázala jako mylná. Když jsme ho nabídli obchodním partnerům, chutnalo i mužům,“ konstatoval Toman. Ceny, které každoročně uděluje Sdružení přátel piva, dne 6.12.2001 v Praze převzala i společnost Hols, jež získala cenu za obnovení výroby piva ve zrušeném pivovaru. Pivovar zvýšil v roce 2001 čtyřikrát objem výroby oproti předchozímu roku. Hostaš potvrdil, že výstav roku 2001 dosáhl 60 tisíc hl. Pivovar v roce 2001 uspokojoval poptávku 850 odběratelů. Kromě Libereckého kraje měl odbytiště i v Praze a asi 5 % produkce vyváezl do Německa a Polska. Měsíční tržby společnosti se pohybovaly od pěti do sedmi milionů korun. Po celou dobu prodával pivovar Hols pivo za stejnou cenu. Pivovar zaměstnával 50 lidí. Hospodaření firmy za rok 2001 bylo podle ředitele vyrovnané. „Firmu se podařilo stabilizovat, výroba si na sebe již vydělá,“ konstatoval. Ceny piva podnik na počátku roku 2002 (kdy zvedl ceny Prazdroj) zatím zvýšovat nechtěl. Dne 25.ledna 2002 to potvrdil ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Půllitr nejprodávanější jedenáctky prodáváme za 7,20 koruny v případě sudového piva, lahvové pivo dodáváme za 7,60 koruny,“ řekl Hostaš.
Pět sudů desítky piva Konrad přivezli pivovarští valaši pivovaru dne 25.února 2002 kolem poledne do České hospody v Revoluční ulici v Liberci. Začala tak roční Spanilá jízda po českých a moravských pivovarech, na kterou se přihlásilo 19 výrobců s 43 druhy zlatavého moku. „Je to „naše“ hospoda, proto jsme na forhontě,“ vysvětlil s úsměvem Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru na dni otevřených dveří (23.2.2002), na který dorazila šedesátka zájemců o prohlídku provozu. „Celkem za čtyři návštěvní dny přišlo přes tři stovky lidí, mezi nimi mnoho bývalých zaměstnanců pivovaru,“ doplnil. V soutěži, která skončí pivem Vendelín o Vánocích, vyhrává pivovar, který nejrychleji vytočí pět sudů piva. Hosté České hospody mohli získat pivní pas, do kterého zaznamenávali vypití jednotlivých druhů piva, a také známkovali kvalitu. Na pasech byla znázorněna pivní mapa, jízdní řád a stránka pro známkování jednotlivých piv od jedničky po pětku jako ve škole. Bylo tu i místo pro potvrzení o konzumaci piv a prostor pro označení nejlepšího piva po ochutnání všech druhů. Hlavní měřítko pro úspěch piva byl čas, za který se vypije pět sudů. Na 50 nejlepších konzumentů, kteří ochutnali nejvíce druhů, čekaly ceny od zúčastněných pivovarů. V závěru roku pak byly vyhlášeny nejlepší piva Euroregionu Nisa 2002. Také pivovar, který v roce 2002 oslavil 130. výročí svého vzniku, chystal zajímavou soutěž pro amatérské hráče šipek s mottem – Pivo na každý den. „Vítěz vyhraje 365 piv, druhý v pořadí pivo na všední dny, třetí jedno pivo na každý den víkendu,“ prozradil o soutěži, která proběhla v závěru března, Toman a pochlubil se, že jeho oddělení podepsalo v nedávných dnech smlouvu s jubilejním, již tisícím odběratelem piva Konrad. Diplom za 2. místo získala v březnu 2002 série etiket na lahvích s pivem Konrad v soutěži vyhlášené sběrateli pivních etiket a tácků v Táboře. Navíc mezi 530 etiketami série na desítku, jedenáctku světlou i tmavou, dvanáctku a polotmavé Eso získala v hlasování klubů 3. pořadí. „Před námi skončily jen etikety piva Herold a v druhém případě ještě Budvar,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Po loňském vítězství naší světlé jedenáctky v soutěži o Pivní pečeť, je to další úspěch pivovaru, který teprve před rokem a půl obnovil výrobu. Vedle kvality piva jsme se nyní soustředili i na design lahve,“ doplnil. Nejméně pět milionů korun investoval pivovar v roce 2002 do modernizace výroby. Ředitel pivovaru Petr Hostaš to uvedl v březnu 2002 s tím, že vložené prostředky přispějí ke snížení nákladů a zajistí konkurenceschopnost s pivovary v zemích EU. „Investujeme hlavně do laboratoří a do vylepšení zákaznického servisu. Od léta začneme například nabízet pivo v 15litrových sudech,“ řekl Hostaš. Bezmála stovka hasičů se sjela 17.dubna 2002 odpoledne do vratislavického pivovaru, kde si vyzkoušeli, jak by postupovali, kdyby tu hořelo. „Simulovali jsme situaci, že ve sladovně dojde k výbuchu, začne tu hořet a z chladicího zařízení unikne čpavek,“ zjednodušeně popsal cvičení velitel jednotek libereckých profesionálních hasičů Petr Štajnc. Kromě hasičů asistovali při zásahu i zdravotníci. Podle vedoucího obchodního oddělení Jaroslava Tomana v areálu skutečně hořelo v roce 1987, kdy požár napáchal mnohamilionové škody. Oslavit toužebně očekávaný mistrovský titul fotbalistů Slovanu Liberec chtěl i pivovar Hols, který připravil pro fanoušky 400 tisíc lahví s novou etiketou Mistrovská 11 Konrad a logem Slovanu. „Pivo s těmito etiketami už jsme vyrobili, neboť si myslíme, že v letošním ročníku české fotbalové ligy lepší klub nebyl,“ zdůvodnil novinku, kterou už 3.května 2002 poprvé mohli ochutnat návštěvníci Sportbaru Slovanu, sídlícího naproti hotelu Imperiál v Liberci, Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Trenéra Ladislava Škorpila, předsedu představenstva FC Slovan Zbyňka Štillera a samozřejmě hráče a další funkcionáře pak uvidí návštěvníci slavnostního pivního Dne Konrada, který se na počet 130. výročí založení pivovaru a 2. výročí znovuobnovení výroby koná v sobotu 29. června od 13 hodin. Do asi hodinové besedy už nyní mohou fanoušci posílat na e-mailovou adresu pivovaru dotazy, na které pak účastníci v průběhu besedy odpoví,“ doplnil Toman s tím, že pořadatelé přichystali dobré jídlo, pití i zábavu a také překvapení pro celou rodinu. „Na pálení čarodějnic se venku i v šenku v areálu pivovaru znovu osvědčila jablonecká country kapela Fousáči, a tak si s nimi návštěvníci Dne Konrada určitě parádně zazpívají,“ prozradil malinko ze zákulisí pořadatelské kuchyně Karel Vacek, vrchní sládek pivovaru.
Pivovar získal v červnu 2002 v soutěži Pivo ČR 2002 zlatou v královské kategorii dvanáctistupňového piva. Ocenění si odnesl za dvanáctistupňový světlý ležák Premium. „V soutěži, kde figurovaly střední, malé i ty největší pivovary je zlato za dvanáctku skutečný úspěch,“ netajil nadšení za pivovar Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Milovníci pivního moku si mohli 29.6.2002 vychutnat pivo vratislavického pivovaru, pokud přišli do areálu pivovaru na Den Konrada. Celodenní slavnosti piva uspořádal, před dvěma lety znovuobnovený pivovar, na počest 130. výročí svého vzniku. „Návštěvníci měli k dispozici 15 píp a kromě ostatních druhů piva i dvanáctku Konrad Premium, které se nedávno stalo Pivem České republiky 2002,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Nechyběly typické pivní soutěže a po setmění se uskutečnil ohňostroj. Speciální pivenky za 40 Kč umožňující vstup do areálu byly slosovatelné a vítěz vyhrál 100 piv, další reklamní předměty apod.. Poslední padesátilitrový sud piva Konrad z jubilejního stotisícího hektolitru piva vyrobeného od znovuobnovení činnosti pivovaru, věnovali představitelé pivovaru Zoologické zahradě v Liberci u příležitosti narození tří mláďat bílých tygrů. „Od 25. června 2000 jsme již vyrobili 100 tisíc hl piva a rádi jsme jubilejní sud věnovali lidem v zoologické zahradě za jejich práci,“ vysvětlil ředitel Petr Hostaš. Pivovar zvýšil za první pololetí 2002 produkci piva o 20 % na 30 000 hl. Za prvních šest měsíců roku 2001 činila jeho výroba 25 000 hl. Dosud největší výstav v historii obnoveného pivovaru zaznamenali sládci v červenci 2002, kdy prodali 7 000 hl piva. „Pokud to tak půjde dál, mohli bychom překročit plánovaných 80 tisíc hl ročně a přiblížit se letos naší prozatím magické hranici sto tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel Petr Hostaš. „Jsme soukromý pivovar, a tak samozřejmě nikdy nedosáhneme výroby předchozího Vratislava, kdy jsme v roce 1995 vyrobili 497 000 hl,“ dodal. Pivovar získal v posledních měsících další odběratele a tak počet prodejních míst stoupl na 1300, z toho je 300 hospod a restaurací, v nichž se prodávalo sudové pivo. „Podařilo se nám získat nové odběratele na Českolipsku a stabilizujeme situaci kolem „komína“, tedy zejména na Liberecku a Jablonecku, a tak jsme zatím spokojeni. Jen jsme museli omezit dodávku, až 300 hl měsíčně, do naší restaurace v Drážďanech, které se, stejně jako mnoho jiných měst v ČR a Německu, ponořily do rozbouřených vod Labe,“ vypočítal Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Chystáme pro naše zákazníky další překvapení. Jednak spotřebitelskou soutěž s označenými korunkami a na nich výhrami, jednak na podzim uvaříme k našim, již existujícím pěti druhům, ještě speciální vícestupňové pivo,“ doplnil. V září 2002 rovněž začaly populární sobotní exkurze po pivovaru spojené s ochutnávkou a kulturním porgramem a uskutečnil se opět 2. ročník Výšlapu s Konradem na kolech na bedřichovskou chatu Dolina. „Přijali jsme pod svá křídla Cyklistický klub Vratislavický pivovar, ale zúčastnit se závodu koncem září budou moci i příchozí a široká veřejnost,“ zdůraznil ředitel pivovaru. Jedna z posledních motorkářských akcí sezony 2002 s názvem RockWeek 02 se konal 28.-29.9.2002 v areálu pivovaru. O zábavu se postaraly i soutěže v různých disciplínách, každý z účastníků navíc získal speciálně vařené pivo Route 66 – Divoká kráva. Každý chlap by měl být spjatý se svým pivovarem, tvrdil v říjnu 2002 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Myslím si, že patriotizmus tady i je. Kdo je z Litovle, pije Litovel, kdo z Nošovic, pije Radegast.“ V samotných Vratislavicích však hospodští kromě Konrada čepují řadu dalších piv. „Je mi to líto. Je to dáno tím, že jsme se na dva roky kvůli nucenému zavření pivovaru vytratili z trhu. Ti samí lidé, kteří se kdysi plácali po ramenou a hrdě říkali, že oni jsou z Vratislavic, z toho místa, kde se vaří to dobré pivo, nyní klidně pijí něco jiného,“ řekl Toman. „Zároveň ale také vím, že jsme částí Liberce a nemůžete chtít, aby se v tak velkém městě točilo jenom jedno pivo. Je jasné, že tady musí být nabídka pestrá. Něco jiného to je na vesnici. Ta je blízko pivovaru, a tak má právě jeho pivo.“ V rozvoji pivovaru a dodání jeho jména do podvědomí lidí brání podle Tomana zejména skutečnost, že původní pivo Vratislav se nyní jmenuje Konrad. „Pro nás je stále ještě problém dát lidem do hlavy rovnici Vratislavice rovná se Konrad. Mnoho lidí si pořád myslí, že Vratislavice vaří Vratislava. Že nám tuto znač ku vzali Pražáci, když náš pivovar zavřeli, mnoha lidem stále nedochází. Pijí Vratislav a myslí si, že jsme ho uvařili my. Přitom je to úplně jiná receptura. S tou naší původní nemá nic společného.“ Pivo v roce 2002 vozili Vratislavičtí do 270 hospod. „To je bez takových těch sezonních stánků. Historicky daný nám je Liberec. Hodně ale expandujeme na Frýdlantsko. Tam jsme, troufám si říci, bezkonkurenční,“ řekl Toman. První várku čtrnáctistupňového piva Konrad – Jocker, vyrobeného na bázi předválečné značky Svatý Paulus, uvařili v pivovaru v říjnu 2002. Až se uleží, bude to předvánoční dárek milovníkům zlatavého moku. „Vloni jsme přišli s polotmavým pivem Konrad – Eso, které se stalo populární a patří již k našim značkovým pivům, letos chystáme světlou čtrnáctku. Jde o tradiční, předválečný výrobek našeho pivovaru, který je zajímavý tím, že kromě ječného se používá i pšeničný slad. Pivo je pak pikantní a husté,“ uvedl ředitel Petr Hostaš a připomněl, že jen málokterý pivovar umí takový slad udělat. „Zároveň jsme připravili soutěž s okamžitou výhrou – piva, čepice, trička, kterou najde zákazník pod korunkou libovolného lahvového piva až do konce roku,“ doplnil Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Na konci října otevřel pivovar další speciální restauraci v Německu. „Po Drážďanech, kde působíme již rok na Kesselsdorferské ulici a kde vytočíme 60 hl piva Konrad měsíčně, jsme zahájili provoz v restauraci na Grassis Strasse v Lipsku. Ta leží ve středu města poblíž budovy Zemského soudu na křižovatce s Prager Strasse,“ upřesnil Toman. „Hospoda již splňuje všechny předpisy EU,“ zdůraznil. Pivovar zvýšil oproti roku 2001 výstav o 15 % na 65 000 hl. Pivo se již prodávalo na 900 místech, z toho v 300 hospodách se čepovalo pivo točené. „Prodej sudového piva jsme oproti loňsku navýšili o 40 %, prosadili jsme se v hospodách v Drážďanech a Lipsku, kam vozíme měsíčně 50 hektolitrů,“ prozradil v prosinci 2002 Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. „Kromě toho prodáváme jako kuriozitu lahvové pivo přímo ve vláčku vyjíždějícího ze Seifhennersdorfu směrem na Žitavu a Oybin, který bude od konce ledna 2003 jezdit v našich firemních barvách,“ doplnil.
Průnik na italský trh se podařil pivovaru v květnu 2003. Dva kamiony piva Konrad putovaly do Itálie, kde se zároveň uskutečnily první Slavnosti Konrada.“V přístavu Livorno na pobřeží Tyrhénského moře si místní štamgasti pochutnali na našem pivu. Měli jsme dobrý ohlas,“ potvrdil ředitel Petr Hostaš. „Úspěšní jsme byli i na Ukrajině, kam dodáváme slad. Na bývalém zařízení pivovaru z Jevíčka vaří docela slušné pivo i díky našemu sladu,“ doplnil. Na konci května 2003 firma splnila jednu z hygienických podmínek EU, když postavila nové sociální zařízení pro svých 50 zaměstnanců. „Prvního července zahájíme výstavbu nové lahvovny, dva stroje jsou již na místě. S rozjezdem renovované stáčírny, která má kapacitu 15 tisíc lahví za hodinu, počítáme před Vánocemi. Důležité je, že splníme všechna kritéria EU, včetně třeba odvětrávání pracoviště,“ zdůraznil ředitel. „Laboratoře jsme už vybavili moderními přístroji, takže máme speciální měřič stupňovitosti mladiny a měřič kalu, neboli trvanlivosti piva, což má významný vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek,“ doplnil. Den Konrada se uskutečnil v roce 2003 dne 28. června 2003 od 13 hodin v areálu pivovaru. Pivovar připravil u příležitosti 3. výročí obnovení výroby nejen všechny druhy svého piva (ceny lidové – 10, 11, 12 Kč) a skvělé občerstvení, ale nachystal zábavu pro celou rodinu. Nechyběly samozřejmě chybět speciální pivní soutěže.
Největší setkání majitelů vozů značky Porsche v historii ČR se na konci srpna 2003 uskutečnilo na dvoře pivovaru. V roce 2003 pivovar vyrobil na zakázku světlou jedenáctku s názvem Killich.
Zkušební várku Červeného krále (sváteční ležák; alk.: 5,0 %), další z řady piv, už sládek a ředitel v pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš letos uvařil. V červnu 2003 chutnalo návštěvníkům u příležitosti Dne Konrada, o Vánocích lidé dostanou další možnost zkusit Červeného krále, skutečně rudě zabarveného, znovu. „Bude to takové zpestření štědrovečerního a silvestrovského stolu,“ uvedl sedmatřicetiletý Petr Hostaš, který „řediteluje a sládkuje“ ve vratislavickém pivovaru od obnovení jeho činnosti v roce 2000. „A právě začínáme s výstavbou nové lahvovny s kapacitou patnácti tisíc lahví za hodinu. Splníme tak další požadavky pro vstup do Evropské unie,“ dodal. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a přes pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. „Po intermezzu při výrobě hraček v podniku Detoa v Albrechticích v Jizerských horách jsem se vrátil, když noví majitelé rozjížděli výrobu. To jsem ještě netušil, jak těžké bude dostat do povědomí lidí novou značku Konrad, která je nástupcem předchozího, ve Vratislavicích vyráběného piva v množství 450 tisíc hektolitrů. Letos počítáme s výrobou 75 000 hl,“ uvedl v říjnu 2003 Hostaš, který je na Osobnost Liberecka 2003 navržen poprvé. „Ale už nyní mě těší, že naše pivo je kvalitní, chutná návštěvníkům různých sportovních a kulturních akcí, které mnohdy sponzorujeme,“ říká populární ředitel, který prý v žádném případě nehodlá vstoupit do politiky, ač již nějaké nabídky přišly. „Chci se věnovat své práci, značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace. A moji dva kluci mě taky nenechají v klidu, když se mnou jezdí na kole po horách,“ podotkl s úsměvem.
Zdánlivý předvánoční poklid v pivovaru a přípravu novinky Červeného Krále narušovala oprava části střechy, pod kterou se později nastěhovaly špičkové stroje na stáčení piva do lahví. Kapacita 15 000 lahví za hodinu pivovaru bohatě vystačila a navíc byla snížena energetickou náročnost a také bude firma s novou plnící linku pružnější v přípravě různých druhů balení. V neposlední řadě instalací nové technologie pivovar splní hygienické normy Evropské unie. Na podzim 2003 výrobce piva Konrad jednal s motoristickým klubem majitelů vozů Porsche o vzniku malého muzea veteránů v areálu pivovaru. Obohatilo by to program exkurzí a dní otevřených dveří, kterých pivovar pořádá během roku velké množství. Konstruktér Porsche se ve Vratislavicích nad Nisou narodil. Pivovarští rovněž chystali silvestrovskou zábavu, pro děti mikulášskou.
Pivovar připravil na vánoce 2003 pro své zákazníky nové speciální dvanáctistupňové pivo Červený král. „Pivo jsme v omezeném množství uvařili už v létě, nyní ho ale stáčíme do lahví, aby si ho mohli zákazníci koupit na vánoční stůl,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Kuriozní se jeví skutečnost, že v roce 2003 uvařil pivovar téměř dvojnásobné množství piva, než v roce 1874, kdy byl pivovar slavnostně otevřen. V roce 2003 se nejnověji objevilo na trhu pivo nazvané Červený král. „Všude se uvádí, že pivovar byl založen v roce 1872. To je sice pravda, v tomto roce byla založena společnost a začalo se stavět. Slavnostní otevření za účasti veřejnosti se ale konalo takřka přesně před 130 lety – 21. ledna 1874,“ uvedl vratislavický kronikář František Jelínek. „Teprve v dubnu však šla do prodeje první várka. Jedna z prvních značek vratislavického piva se jmenovala Svatý Paulus a byla to šestnáctka,“ doplnil a připomněl, že v roce 1874 uvařili vratislavičtí pivovarníci 36 000 hl piva. V roce 2003 pivovar vyrobil 62 200 hl sedmi druhů piva Konrad. „Je to zhruba stejné množství jako v roce 2002,“ potvrdil ředitel Petr Hostaš. „Nejnovější Červený král, rudě zabarvené pivo, jsme uvařili na Vánoce v množství 330 hl a hned se po něm zaprášilo. Další várku chystáme na Velikonoce,“ dodal.
Pivovar od března 2004 zdražil deseti- a jedenáctistupňové pivo, které tvořilo jeho nosný program. Od zahájení výroby v roce 2000 Hols desítku a jedenáctku prakticky nezdražoval a na počátku roku 2004 ji prodával za ceny nižší než ostatní regionální pivovary. Důvodem zdražení o 5,3 % byly rostoucí výrobní náklady. I po zdražení ale mělo pivo Konrad v kraji patřit k těm levnějším.
Bouráním pozůstatků z dávných dob pivovaru začala v březnu 2004 v areálu pivovaru výstavba nového Automuzea veteránů. Areál se pro milovníky starých automobilů a motocyklů otevřel 1. května 2004 při příležitosti Motoristického dne s pivem Konrad. V první fázi bylo potřeba hlavně opravit zdi budovy a zpevnit podlahu. Pivovar poskytl prostory, a jak řekl jeho ředitel Petr Hostaš, postaral se i o úpravu parkoviště a venkovních prostor před vstupem. Provoz muzea už ale bude financovat Občanské sdružení. Součástí návštěv muzea byla například i možnost exkurze po pivovaru. Na novém výstavišti bylo instalováno nejen expozice starých automobilů a motocyklů, ale i množství dokumentů a fotografií zaměřených na úspěchy libereckých závodníků.
„Patriotismus funguje, bez něj bychom tady nebyli, nemůžeme si ale nalhávat, že by všichni kolem našeho pivovaru pili jen naše pivo. Přímo před naší bránou je hospoda, která nás neodebírá. Točí se hlavně plzeňské pivo. Naším úspěchem je, když se vedle jejich pípy objeví také pípa s naší značkou,“ řekl v březnu 2004 sládek pivovaru Petr Hostaš. Vratislavice se prosazovaly hlavně v Liberci. „Liberec, Frýdlant, Varnsdorf – tam jsme silní. V Jablonci, i když jsme hned vedle něj, ne. Zaprvé tam byla vždy rivalita s tamním pivovarem, takže lidi z Jablonce by nás nikdy nepili, zadruhé nás tam hodně zastavily Pražské pivovary, které nás v devadesátých letech zrušily. Dva roky, co jsme nefungovali, nás stály hodně hospod. Zabrali je jiní,“ sdělil Hostaš. Vratislavice patriotismu přisuzují své znovuzrození. „Po našem znovuobnovení jsme se zvedli jen díky tomu, že na nás lidé nezapomněli a začali si nás, byť pod novou značkou, opět kupovat,“ připomněl Hostaš. „Zůstali nám hlavně fajnšmekři a pak taky vyloženě patrioti, již se nedokázali smířit s tím, že by někdo měl zrušit jejich pivovar.“ K tomu ale, aby se patriotismus zhroutil, stačí málo. „Lidé chodí do hospody hlavně za prostředím. To, jakou tam najdou značku, je až na druhém místě,“ přiznal Hostaš.
„My děláme ročně šedesát tisíc hektolitrů a rádi bychom se vyšplhali na takových sedmdesát,“ konstatoval v březnu 2004 sládek Petr Hostaš. „Modernizace nás čeká taky. Postavíme stáčecí linku na lahve a chceme vylepšit i konečné úpravy piva. K těm patří třeba zdánlivě obyčejné lepení etiket.“ A pivní novinky? „Určitě. Děláme pokusy na nealkoholickém pivu a já bych chtěl i nějaký ultra speciál. Nejsilnější pivo světa má nějakých dvaatřicet procent, tak co kdybysme zkusili něco podobného?“ smál se Hostaš. „Každopádně aspoň na Velikonoce přijdeme s červeným pivem.“
Po zkušebním provozu se dne 1. června 2004 v pivovaru naplno rozjela nová myčka lahví a stáčecí linka piva. Nejmodernější zařízení svého druhu naplnilo za hodinu 15 tisíc lahví. „Do provozu jsme chtěli linku uvést u příležitosti 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích, a to se nám podařilo. Nové technologické zařízení patří ke světové špičce, elektronické čipy a počítače vyhodnotí každou nepřesnost, a tak každá lahev všech sedmi druhů piv, která vyrábíme, projde nejdůkladnější kontrolou v historii pivovaru,“ uvedl v červnu 2004 ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že evropské normy jsou v novém komplexu mnohonásobně překročeny. V roce 2004 tak firma završila splnění všech hygienických požadavků EU, včetně nových sociálních zařízení pro svých 50 zaměstnanců. „Nově jsou vybaveny i laboratoře, takže máme speciální měřiče stupňovitosti mladiny a kalu, tedy trvanlivosti piva, což má velký vliv na stabilní kvalitu jednotlivých várek,“ vysvětlil ředitel. I v roce 2004 uvařil pivovar ke slavnostem Dne Konrada, který se uskutečnily dne 26. června v areálu pivovaru, populární a úspěšný dvanáctistupňový ležák Červený král. „Tu červeně barvicí bylinku však neprozradím,“ dodal a prozradil, že výstavba mycí a stáčecí linky s úpravami budovy přišla cca na 20 miliónů korun. Červeného krále ochutnali návštěvníci pivních slavností Den Konrada 26. června, kde se například představily skupiny Kabát Revival, Těla a Šance. Pro děti jezdil koňský povoz či seskočili parašutisté. Proběhly také nejrůznější pivní soutěže – hod prázdným sudem, běh ve dvojicí se sudem plným i tradiční pití tupláků na čas. Byl také vyhlášen vítěz celoroční soutěže „Poznej všechny Konrady“, který odjel domů v renaultu. A návštěvník, který přinesl nejvíce zátek s písmenem K, dostal 365 piv, tedy pivo na každý den.
„Počasí je velmi chladné a konzumaci piva příliš nenahrává, přesto jsme zatím na trh dodali zhruba stejné množství piva jako loni,“ řekl v červnu 2004 ředitel pivovaru Petr Hostaš. Dodal, že zásluhu na tom měly nejen sportovní šampionáty, firmě se podařilo zvýšit i vývoz do zahraničí. „Už několik kamionů piva jsme poslali do Španělska, zatím se však podíl vývozu pohybuje jen v procentech celkové produkce,“ dodal Hostaš.
Čtyřicet cyklistů se zúčastnilo druhého ročníku závodu horských kol Konrád MTB XC, který v okolí pivovaru pořádal na počátku července 2004 Klub cyklistů Pivovar Vratislavice.
Červeného krále, další z řady piv Pivovaru Hols, a.s., sládek a ředitel pivovaru v jedné osobě Petr Hostaš v roce 2004 znovu, již podruhé, uvařil a znovu byl navržen na Osobnost Liberecka 2004. V pivovaru pracoval od obnovení jeho činnosti v roce 2000. „Letos si cením tří věcí, které se podařily – rozjela se nová lahvovna s kapacitou patnácti tisíc lahví piva za hodinu, kde je výborné pracovní prostředí pro zaměstnance, ale třeba klimatizace svědčí i kvalitě našeho piva. Druhým je otevření Automuzea v areálu našeho pivovaru a třetím nárůst exportu do zahraničí,“ naznačil v listopadu 2004 úspěchy pivovaru. Petr Hostaš pochází z Ústí n. L. Vystudoval Pivovarnickou fakultu, katedru kvasné chemie VŠChT v Praze a pres pivovar v Jablonci n. N. se přesunul do pivovaru ve Vratislavicích, kde vydržel až do jeho likvidace. „Stále se držím přesvědčení, že české pivo, tedy i náš Konrad, je odlišné od zahraničních, a proto lepší. Nepředpokládám, že se bude významně zdražovat, neboť by nás zahltila dovezená piva. Sázím na liberecký patriotismus. Lidé si snad uvědomí, že pivo od velkých pivovaru, ač je levnější, se také dělá ve velkoobjemových nádobách, nemusí dlouho ležet a pak se ředí vodou,“ uvedl Petr Hostaš. „Vím, že značka Konrad ještě potřebuje hodně propagace, a tomu se chci dále věnovat,“ podotkl s úsměvem.
Především chladné léto a také sílící konkurence v regionu byly hlavními příčinami poklesu produkce pivovaru v roce 2004. Na trh dodala firma 56 200 hl piva, což bylo zhruba o desetinu méně než rok před tím. „Pro rok 2005 plánujeme znovu uvařit kolem 60 000 hl,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar proto hledal odbyt i v zahraničí. Pivo vyvážel do sousedního Německa a pokoušel se prosadit i na polském trhu. „Zatím se nám to moc nedaří, prodáváme tam ale náš slad,“ poznamenal Hostaš. Přesto se podle něho podařilo vývoz mírně zvýšit, na celkových tržbách se podílrl jen třemi procenty. Tradice Pivovar zaměstnával kolem 45 lidí a jeho maximální výrobní kapacita byla asi 200 000 hl piva ročně.
Pivovar vyvážel i v roce 2005 pivo značky Konrad do sousedního Německa a pokoušel se prosadit i na polském trhu. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše šlo zvyšování vývozu piva zatím pomalu, zato se dařilo prodávat slad, který pivovar sám vyráběl. Vývoz piva se však přece jen podařilo mírně zvýšit, na celkových tržbách se nyní podílel třemi procenty.
Skutečný klokan přivítal 12.února 2005 návštěvníky Dne otevřených dveří v pivovaru Hols. „Náš vratislavický pivovar letos v květnu oslaví již 5. výročí znovuobnovení výroby piva značky Konrad, a tak se chceme o tu radost podělit i se svými příznivci. Proto jsme připravili Dny otevřených dveří s exkurzemi do všech výrobních prostor, včetně sladovny,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. Klokan Konrad obýval výběh hned za vrátnicí a ani mráz mu ve vyvádění nebránil. Vidět klokana na sněhu byl vskutku zážitek. Poté ředitel pivovaru Petr Hostaš osobně provedl návštěvníky postupně všemi výrobními prostory, jenž jsou potřebné pro výrobu zlatavého moku. Zajímavá exkurze pro dospělé byla na závěr zakončena patřičnou degustací v Pivovarském šenku. Pro všechny věkové kategorie byla v areálu pivovaru samozřejmě otevřena i nově vznikající expozice motoristického muzea. „Například pro děti máme nachystán historický automobil Praga z roku 1923, který si zahrál v pohádkovém seriálu Arabela. Pro dospělé může být lákadlem legendární automobil Volkswagen Brouk, který zkonstruoval vratislavický rodák Ferdinand Porsche,“ zval Zdeněk Najman z automuzea.
Od 1.března 2005 upravil pivovar ceny svých výrobků. V průměru se ceny zvyšily o 2,6 % jak lahvového tak i sudového piva. Zároveň s tímto termínem zařadila firma do prodejního portfólia nealko výrobky sodovkárny Kolín – soda, cola, pomeranč.
Pivovar i v roce 2005 podporoval úspěšné sportovce regionu, např. velmi úspěšný tým házenkářů z ELP Jablonec nad Nisou.
Speciální edici piva určenou hlavně sběratelům připravil pivovar v roce 2005 spolu s Automuzeem, které působilo v jeho areálu. První etiketa připomínala stoleté výročí založení Autoklubu v Liberci a pivo s ní se na trhu objevilo už o Velikonocích. „Celkem dodáme do obchodů 100 000 lahví této speciální edice,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Na první etiketě připomínající sto let libereckého autoklubu byly hned dva historické automobily se značkou RAF (Reichenberger – Automobil Fabrik). „Starší z vozů pochází z roku 1909 a jedná se o RAF typ A6, který je vystaven v jednom německém muzeu,“ řekl zakladatel Automuzea Milan Bumba. Druhým autem na etiketě byl mladší závodní automobil Formule Easter. V průběhu roku se objevila ještě jedna speciálně označená várka jedenáctky, kterou zdobila etiketa připomínající 130 let od narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche. Motoristické muzeum v areálu pivovaru bylo pro veřejnost otevřeno od podzimu 2004. V březnu 2005 představovalo zhruba desítku automobilových a motocyklových veteránů z první poloviny minulého století. Expozice se ale pravidelně obměňovala. Pro veřejnost bylo muzeum otevřeno každou neděli od 10:00 do 16:00.
„V první čtvrtletí nám ve srovnání s loňským rokem odbyt mírně klesl,“ řekl v dubnu 2005 ředitel Petr Hostaš. Věřil však, že v průběhu roku se propad vyrovná a do konce roku podnik vyrobí kolem 60 000 hl piva. „Věříme, že dál poroste hlavně export, který zjednodušilo odbourání byrokratických bariér po našem vstupu do Evropské unie,“ řekl Hostaš. V roce 2004 pivovar vyvezl 8 % produkce hlavně do Španělska, Německa a Itálie.
Pivovar zkoušel na jaře 2005 míchat pivo s limonádou. „O tento druh nápoje na našem trhu zájem sice není, máme ale odběratele ze sousedního Saska, který by chtěl, abychom ho pro něj vyráběli, zatím ale děláme jen vzorky,“ řekl v květnu 2005 ředitel pivovaru Petr Hostaš. V pivovaru podle něho namíchali osmistupňové pivo s citronovou limonádou nebo s „colou“. „Českého pivaře bychom tím nenadchli, v Německu a hlavně v Sasku je to ale poměrně oblíbené,“ uvedl Hostaš. Zda ale budou tyto směsi pro Němce skutečně vyrábět, nebylo podle něho zatím rozhodnuto. „Museli bychom mít víc odběratelů, vyrábět to pro jednoho se nevyplatí,“ vysvětlil Hostaš. Zájem o tyto míchané nápoje přitom v Německu rostl, za první čtvrtletí roku 2005 vzrostl o 5 %, zatímco spotřeba běžného piva meziročně klesla. Podle Hostaše se pivo míchalo s citronovou či malinovou limonádou nebo s „colou“. „Výsledný nápoj smí mít maximálně 3,5 % alkoholu,“ dodal.
Pět let se již vyrábělo regionální pivo značky Konrad. V roce 2000 totiž po dvouleté odmlce začal opět pivovar s výrobou velmi oblíbeného vratislavického piva, když areál Pivovaru Hols koupil od Pražských pivovarů. Oslavy vyvrcholily 25. června 2005 na pivních slavnostech Den Konrada, na němž vystoupily mimo jiné country skupina Sešlost a kapela Ready Kirken. „Milovníci a příznivci liberecko – vratislavického piva tak získali před pěti lety s Konradem zpět svůj oblíbený tradiční nápoj. Již v dalším roce jsme získali sympatie i u pivovarských odborníků a vybojovali například prestižní ceny Zlaté pivní pečetě světlému ležáku Konrad 11 %, Stříbrné pivní pečetě tmavému ležáku 11 % a Bronzové pivní pečetě světlému ležáku 12 %,“ připomněl ředitel a sládek pivovaru Petr Hostaš. V roce 2002 pivovar získal velmi ceněné ohodnocení pro světlý ležák Konrad 12 % – Pivo roku 2002 na výstavě v Českých Budějovicích. V roce 2003 byl opět odborníky oceněn tmavý ležák Konrad 11 % Bronzovou pivní pečetí na výstavě značek v Táboře. „Získali jsme i první zahraniční ocenění – 12 % Konrad v soutěži pivovarů v polském Szcyrku,“ doplnil ředitel. V roce 2003 rozšiřil pivovar řadu svých výrobků o speciální polotmavý ležák Konrad Eso a vysokoalkoholické pivo Konrad Jocker 14 % a výjimečné červené pivo Konrad Červený král, který si získal nesmírnou popularitu. „Tento speciál dodáváme jak v lahvích, tak i v sudech při svátečních příležitostech, kterým bude i 5. výročí obnovení výroby piva ve Vratislavicích,“ přislíbil Petr Hostaš. Pivovar exportoval své výrobky na švédský, polský, německý, španělský a italský trh. „V současné době připravujeme také export na východní trhy,“ prozradil Jaroslava Toman z obchodního oddělení pivovaru. Pivovar disponoval vlastní sladovnou. Slad se stal taktéž vývozním artiklem do sousedního Německa či do Moldávie a vařil se z něho pivo i v soukromém pivovaru Čechoameričana Jiřího Maška na dalekém Hondurasu. „Aktivně se také podílíme na společensko kulturních a sportovních akcích v regionu. Jsme partnerem úspěšného ženského florbalového týmu Liberce, podporujeme činnost libereckých kuželkářů a šachistů, Klubu cyklistů pivovaru Vratislavice a dalších. Spolupracujeme s muzeem automobilových veteránů, které sídlí v našem areálu, “ vypočítal namátkou ředitel. Pro veřejnost byla v roce 2003 otevřena na vrátnici pivovaru podniková prodejna zvaná Pivní záchytka, kde si mohli příznivci piva Konrad zakoupit za velmi přijatelné ceny celý sortiment piv, na své si přišli i sběratelé pivních suvenýrů, které prodejna nabízela. „Pořádáme Dny otevřených dveří s exkurzí pivovaru, přijíždějí sem návštěvy z ciziny, nedávno třeba až z Irska, k pronajmutí k oslavám je i Pivovarský šenk,“ podotkl Jaroslav Toman.
Na oslavu 130. narozenin Ferdinanda Porsche uvedl pivovar na trh pivní etikety s Porschem. Všechny tři etikety byly na nejoblíbenějším 11° světlém ležáku a staly se zajímavou a vyhledávanou sběratelskou kuriozitou. Nové etikety vznikly ve spolupráci s Porsche Classic Clubem ČR, který měl své sídlo přímo v rodném domě Ferdinanda Porsche ve Vratislavicích n/N. Tento klub příznivců a majitelů automobilů Porsche uspořádal setkání dne 3.září 2005 přímo v areálu pivovaru a tak pivo s novými etiketami bylo pro účastníky zajímavou upomínkou. „Porsche“ etikety znázorňövaly dva nejoblíbenější modely vozů této známé automobilky, a to nejstarší typ Porsche 356 Speedster na jehož vývoji Ferdinand Porsche ještě pracoval a nejrozšířenější a nejznámější model Porsche 911, který počátkem šedesátých let minulého století zkonstruoval jeho neméně úspěšný syn Ferry.
Dva vynikající úspěchy si z nedávných festivalů piva přivezl pivovar v září 2005. Jedenáctistupňový světlý ležák, nejprve na 48. ročníku Dočesné v Žatci, s přehledem zvítězil. A poté víkendu 10.-11.září 2005 na 1. ročníku Pivobraní v Novém Boru zvolilo město, v konkurenci osmi nejen regionálních pivovarů, za nejlepší značku právě jedenáctku Konrad. „Dočesnou v Žatci navštívily desetitisíce příznivců zlatavého moku, a tak je naše prvenství v soutěži, ve které mohli návštěvníci ochutnat výrobky většiny českých pivovarů, velkým úspěchem,“ uvedl ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Navíc vítězkou soutěže Miss zlatého moku, při níž musela děvčata například správně natočit půllitr piva, se stala naše reprezentantka Hana Počtová,“ doplnil. Krásný pohár z novoborských skláren a diplom potvrdil kvalitu jedenáctky i na Pivobraní. „Hlavně ale chutnalo osmi tisícům návštěvníků, “ poznamenal Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Podle ředitele nemuseli mít „pivaři“ o kvalitu českého piva obavy. „Chmelaři v Žatci potvrdili, že obsahová složka letošního chmele je vynikající. S českým chmelem to prostě vypadá dobře,“ zdůraznil.
V září 2005 oslavilo Automuzeum budované v areálu pivovaru v tichosti již rok své činnosti. Během uplynulých 365 dní se v jeho prozatím skromných výstavních prostorách vystřídalo několik desítek zajímavých exponátů a navštívilo jej mnoho příznivců motoristické historie nejen z ČR, ale i ze zahraničí.
Pivovar v roce 2005 vyvážel pivo i pod označením Urböhmisch gold Premium.
Méně piva uvařil pivovar v roce 2005. „Je to hlavně kvůli propadu v exportu, vypadly nám dodávky do Španělska,“ vysvětlil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Ve Vratislavicích poklesla produkce meziročně o 7 tisíc hektolitrů na 49 tisíc. „Dolů už snad nepůjdeme,“ věřil Hostaš. Pivovar v roce 2005 uvedl na trh několik specialit. Na lahve například začal lepit etikety s vratislavickým rodákem Ferdinandem Porsche. „Vánočního speciálu jsme letos uvařili dvakrát více a vše se prodalo,“ dodal Hostaš. Pivovar hodlal od března 2006 zdražit pivo. Ceny by se měly zvýšit řádově o desetihaléře, zdražení se ale nedotklo celého sortimentu, uvedl v únoru 2006 ředitel pivovaru Petr Hostaš.
Na 16. ročníku reprezentační slavnosti piva 31.1.-3.2. 2006 v Táboře získal náš tmavý ležák Konrad 11° skvělé 3. místo v konkurenci 60 zúčastněných pivovarů.
Pivovar od března 2006 zvyšil ceny. Zdražení se pohybovalo kolem pěti až šesti procent, důvodem bylo zdražení energií, zejména tepla z Teplárny Liberec. Například nejprodávanější jedenáctka, kterou pivovar prodával za osm korun, zdražil na 8,50 Kč za půllitr. Informoval o tom ředitel pivovaru Petr Hostaš. Teplárna Liberec zvýšila nejprve ceny od Nového roku a znovu zdražila od února. Meziročně tak odběratelé platili za teplo zhruba o pětinu více. „O tom, že bychom se od teplárny odpojili, zatím neuvažujeme, představovalo by to příliš velkou investici,“ řekl Hostaš. Podnik se ale snaží minimalizovat náklady na teplo a investoval proto zejména do kvalitnějších izolací provozů.
Velikonoční stůl roku 2006 obohatil pivovar, který uvařil svůj červený speciál.
Nejstarší liberecký automobil značky Linser zdobil na jaře 2006 etiketu lahve vratislavické jedenáctky. Příznivcům piva se tak dostalo další možnosti se vedle osvěžení poučit o bohaté motoristické minulosti Liberecka, kterou odstartoval Theodor von Liebieg na začátku minulého století, když do Čech přivezl první automobil. Speciální limitovanou edici určenou hlavně sběratelům připravil pivovar spolu s místním motoristickým muzeem Automuzeum.cz. Speciální automobilovou edici etiket odstartoval pivovar v dubnu 2005 nálepkou, která připomněla 100 let od založení Autoklubu v Liberci. Etiketu zdobily hned dva historické automobily se značkou RAF (Reichenberger – Automobil Fabrik). V průběhu roku se pak objevila ještě jedna speciálně označená várka jedenáctky s trojicí etiket, které připomněly 130 let od narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche. Pivní etiketa a automobilem Linser byla tak další v řadě. „Jejím autorem je náš nejznámější malíř obrazů historických vozidel Václav Zapadlík,“ řekl Milan Bumba z Automuzea.cz. Série tím podle Bumby ale nekončila. Na léto 2006 se chystala etiketa k oslavě 30 let počátku výroby automobilu Škoda 1000 MBX a na rok 2007 už Zapadlík připravoval etiketu, která připomene založení liberecké automobilky RAF. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše je série se sběratelskými etiketami vždy limitovaná. „Do obchodů dodáváme vždy 100 000 lahví jedenáctky se speciální etiketou, každý Liberečan tak může mít vlastní,“ řekl v květnu 2006 Hostaš.
Mistrovská jedenáctka 2006 s emblémem fotbalového Slovanu a nejstarším libereckým automobilem značky Linser nesly nové etikety lahve piva vratislavické jedenáctky. Speciální limitované edice určené i sběratelům připravil pivovar spolu s libereckým fotbalovým klubem a motoristickým Auto-muzeem sídlícím v areálu pivovaru. Podle ředitele pivovaru Petra Ho stase byla série se speciálními sběratelskými etiketami vždy limitovaná. „Dodáváme na trh vždy 100 000 lahví jedenáctky se speciální etiketou, každý Liberečan tak může mít svou vlastní,“ zdůraznil v květnu 2006 s úsměvem Petr Hostaš.
Na slavnostech piva 10.června 2006 v Českých Budějovicích dostal pivovar dvě pěkná ocenění. V kategorii Speciální pivo světlé získal Jocker 14° – světlý ležák první místo, v kategorii světlý ležák Premium získal světlý ležák 12° Konrad druhé místo.
Výrobu nealkoholického piva se chystal pivovar obnovit ve druhé polovině roku 2006. To se zde vařilo naposledy před deseti lety. Podle ředitele Petra Hostaše tak chtěl pivovar reagovat na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu. „Technologicky není mezi výrobou piva s minimálním obsahem alkoholu a tím klasickým velký rozdíl. Mnohem větší investice si vyžádá až uvedení nového výrobku na trh,“ poznamenal v červenci 2006 Petr Hostaš. Nealkoholické pivo z Vratislavic se mělo dostat na pulty obchodů zřejmě na podzim 2006. Stalo se tak konkurencí pro stejný výrobek Pivovaru Svijany, který uvedl první várku na trh v prosinci 2005. Do té doby však muselo projít vratislavické nealko ještě sérií zkoušek. „Zkoušky spočívají především v kontrole stability výrobku. Je totiž důležité, aby výrobek nezměnil po několika dnech svoji chuť,“ dodal Petr Hostaš. Návrat nealkoholického piva také mohl v roce 2006 dopomoci pivovaru k většímu výstavu. V roce 2006 se i díky teplému létu počítalo s výstavem kolem osmdesáti tisíc hektolitrů piva. „Tento rok vypadá zatím opravdu dobře,“ potvrdil Petr Hostaš.
Ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš řekl, že špatnou úrodu ječmene bude třeba řešit dovozem. Podle něj to ale může ovlivnit nejen kvalitu, ale i cenu českého piva. Navíc i v sousedním Německu a Polsku byli na tom se sladovnickým ječmenem podobně. „Jsou to právě kvalitní domácí suroviny, které dávají českému pivu speciální chuť. Pokud se doveze ječmen horší jakosti, nikdo z něj dobré pivo neuvaří,“ uvedl v září 2006 Hostaš. Pivovar si slad vyráběl sám a dodával ho i jiným menším pivovarům v regionu. Na jeden hektolitr piva spotřeboval asi 20 kilogramů ječmene. Zatímco dříve stačilo telefonicky ječmen objednat z jednoho zdroje, nyní objížděl ředitel zemědělce, smlouval s nimi a sháněl ho po menších dávkách. „Rostoucí poptávka také výrazně zvyšuje nákupní cenu,“ podotkl Hostaš.
Po deseti letech se vrátilo na pulty obchodů nealkoholické pivo z Vratislavic. Nápoj prošel náročnou sérií zkoušek a vyzvalo na souboj především obdobný výrobek Pivovaru Svijany. Pivovar tak reagoval na zvyšující se poptávku po tomto nápoji. „První várka nealkoholického piva je již od 22.9.2006 v prodeji,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Pivovar zatím vyrobil prvních 120 hektolitrů nealkoholického piva, které bylo na trh dodáváno jako vratislavický Pilot . „Uvidíme jaký bude o nový výrobek zájem. Až podle prodejních výsledků určíme jaké množství nealkoholického piva vyrobíme v dalších měsících,“ poznamenal Petr Hostaš.
Ze 49. ročníku Dočesné 2006 v Žatci se vrátil pivovar s dalším oceněním. Degustace piv se zúčastnilo 34 pivovarů se 74 vzorky v deseti kategoriích. Pivovar se prosadil v kategorii polotmavý ležák a s Konrádem Eso získal 1. místo. V kategorii speciální světlé pivo dosáhl také na nejvyšší příčku s pivem Konrad Jocker 14%.
Pivovar získal za své pivo značky Konrad dvě významná ocenění. Pro rok 2006 dostal Konrad 12 světlý ležák v kategorii plzeňské zlatou Evropskou pivní hvězdu. V kategorii tmavých piv si Konrad 11 tmavý ležák odnesl stříbrnou Evropskou pivní hvězdu. „Díky přírodě našeho kraje a umu našich lidí, je naše údolí pod Ještědem zase o něco víc známější,“ uvedl v listopadu 2006 obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman. Ceny se udělovaly na Pivovarských slavnostech (Brau Beviale) v německém Norimberku. Nejchutnější piva hodnotili pivovarští profesionálové z celého světa. V ročníku soutěžilo 440 piv, přičemž 25% vzorků pocházelo z 23 zemí mimo Evropu.
Pivovar dosáhl v roce 2006 rekordního výstavu v novodobé historii podniku. Zasloužil se o to hlavně export. Pivovar uvařil 95 000 hl piva, což bylo o 73 %t více než před rokem, kdy podnik vyrobil 55 000 hl. Zhruba polovinu produkce prodal do zahraničí, hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie. Výstav byl podle ředitele pivovaru Petra Hostaše výrazně vyšší, než pivovar původně předpokládal. Plán počítal s produkcí kolem 75 000 hl. „Pro příští rok předpokládáme uvařit opět do 100 000 hl, rádi bychom totiž zůstali malým pivovarem,“ dodal v prosinci 2006 Hostaš. Propagaci libereckého piva v zahraničí pomohl podle něj i úspěch v mezinárodní soutěži v Německu, kde jedenáctistupňové tmavé pivo Konrad získalo stříbrnou Evropskou pivní hvězdu, a světlá dvanáctka dokonce zlatou.
V roce 2006 pivovar zásoboval trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. „Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu,“ sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.
Stříbrnou pečeť ze 17. ročníku reprezentačních slavností piva v Táboře si v únoru 2007 odneslo speciální světlé čtrnáctistupňové pivo Konrad Jocker. „Po loňském úspěchu, kdy získalo naše čtrnáctistupňové pivo ocenění Pivo roku 2006, jde o další ocenění práce našeho pivovaru,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Jaroslav Toman.
Více než dvojnásobně – vzrostla produkce pivovaru v lednu 2007. Pivovar za leden prodal přes 8 500 hl piva. „Za nárůst vděčíme hlavně exportu,“ řekl Hostaš. Zhruba polovinu produkce prodal pivovar do zahraničí.
Společnost Hols kvůli růstu nákladů na energie a drahé vstupní suroviny, jako je chmel či slad, od května 2007 zvýšila ceny piva. Půllitr nejprodávanější jedenáctky zdražil o 40 haléřů a pivovar ho odběratelům dodával za 8,90 Kč. Ještě výrazněji ale stoupla cena červeného dvanáctistupňového speciálu, která vzrostla o 1,50 Kč na 12 korun.
„Do konce května 2007 šel prodej zhruba o deset procent nahoru, předpokládáme proto, že do konce roku vyrobíme před 100 000 hl piva,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Pivovar v roce 2007 zvýšil výrobu zhruba o desetinu. „Do konce roku dodáme na trh přes 100 tisíc hektolitrů,“ řekl jeho ředitel Petr Hostaš. Za růst výroby ale podle něj firma vděčila hlavně exportu. Za hranice totiž putovalo už 60 % produkce. Firma, která v říjnu 2007 oslavila 135. výročí svého založení, vyvážela hlavně do Německa, Francie, Španělska, Portugalska a Itálie.
Pivovar se kvůli rostoucím cenám vstupních surovin a energií rozhodl od listopadu 2007 zdražit pivo zhruba o pět až šest procent. Ceny sladu v roce 2007 kvůli nižší úrodě vzrostly zhruba o 50 až 60 %, o třetinu zdražil slad. „Nejprodávanější jedenáctka zdraží zhruba o padesátník na devět padesát,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. „Sladovnický ječmen letos nakupujeme o 80 procent dráž než loni a zřejmě ještě podraží, nelze vyloučit další zdražování.“
Pivovar si v roce 2007 ke svým kulatým narozeninám nadělil pestřejší etiketu a chystal pro své zákazníky překvapení. Pro své příznivce chystal Konrad tak zvané obohacené pivo. Mělo by rozšířit řadu specialit a navázat na úspěšné červené pivo s přídavkem bylin. „Novinka bude postavena na podobné bázi, vycházíme z toho, že by mělo být i zdravé,“ doplnil v listopadu 2007 ředitel Petr Hostaš. Pivovar sáhl ke kontrastnějšímu probarvení etikety. Nápis byl podle ředitele pivovaru lépe čitelný a víc zákazníky upoutal. Změna bude jistě pobídkou pro sběratele, stejně jako limitované série s vyobrazenými historickými auty, které pivovar vydává od roku 2005. Etiket už pivovar vydal osm, v tradici chce pokračovat. „Připravujeme etiketu, která bude poctou tradičního výrobce aut LIAZ. Je úzce spjata s regionem, stejně jako všechny naše na etiketách vydané značky.“ Sběratelé museli být rychlí, například etiketa s vyobrazeným prvním veteránem vyrobeném v Liberci ke stému výročí založení automobilky LINSER zmizela i s jedenáctistupňovými pivy z pultů během čtrnácti dní. Pivovar při unikátní projektu spolupracoval s Automuzeem, které v areálu pivovaru sídlilo. První nálepka například připomněla století od založení Autoklubu v Liberci se dvěma historickými automobily RAF. Další etikety připomínaly 130 let, které uplynuly od narození vratislavického rodáka a slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porsche. K letošnímu jubileu si pivovar nadělil i desetiprocentní zvýšení výroby. „Loni jsme vyrobili devadesát tisíc hektolitrů, letos sto deset. Vliv mělo počasí, ale i to, že se dostáváme stále více do podvědomí zákazníků,“ uvedl Hostaš. Pivovaru se podařilo proniknout i na zahraniční trhy, pivo znají v Německu, Itálii, ve Francii nebo ve Španělsku.
V roce 2007 Hols vyrobil přes 110 tisíc hektolitrů piva, což bylo o deset procent více než v roce 2006. Tehdy pivovar dodal na trh 98 tisíc hektolitrů. Export tvořil plných 60 % jeho celkové výroby. „Udržujeme si stále zákazníky v Německu, Francii, Itálii, Finsku, Portugalsku nebo Španělsku. V minulém roce jsme chtěli expandovat také do východní Evropy, ta se však stále brání. Hodně tam letí pivo v plechovkách či pet lahvích, a takovou výrobu my zatím nechystáme,“ objasnil ředitel pivovaru Petr Hostaš.
„Předpokládám, že výrobu v letošním roce udržíme. Chystáme nějakou novinku, zatím nechci nic prozrazovat, je to všechno ve vývoji. Nepůjde o žádné lehké pivo, ale o záležitost pro skutečné pivní fajnšmekry,“ doplnil v lednu 2008 Petr Hostaš.
„Letos se nám vede opravdu dobře. V loňském roce jsme vyrobili 110 tisíc hektolitrů, letos to prozatím vypadá, že bychom to mohli překonat, ale nechci to zakřiknout,“ uvedl v srpnu 2008 ředitel pivovaru Petr Hostaš s tím, že v první polovině roku 2008 pivovar vyrobil šestapadesát tisíc hektolitrů piva. Nárůst zaznamenal vratislavický pivovar jak v rámci tuzemského prodeje, tak v rámci vývozu do ciziny. Export tvořil plných šedesát procent jeho celkové výroby a stálé zákazníky má například v Německu, Itálii, Francii, Portugalsku, Španělsku nebo Finsku.
O pětinu více než v předchozím roce uvařili v pivovaru v roce 2008. Více než polovina ze 134 tisíc hektolitrů piva směřovala ale do zahraničí. „Nastupující krizi jsme zatím ve spotřebě piva nepoznali,“ řekl ředitel Petr Hostaš.
Vratislavický pivovar Hols připravil speciální výrobek pro účastníky lyžařského mistrovství v Liberci. Pivovar začal lepit na své pivní lahve kolekci etiket k šampionátu.“Etikety připravujeme ke všem významným akcím v Liberci. V minulosti jsme se zaměřili hlavně na automobilovou historii,“ připomněl v únoru 2009 ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš. Lehké světlé pivo s 3,5 % alkoholu budou zdobit tři druhy etiket – jedna se skokanem na lyžích, druhá se siluetou běžce a třetí s panoramatickou fotografií zasněženého Ještědského hřebene. Všechny se budou prodávat jen po dobu mistrovství, pivovar je nechal vyrobit v několikatisícové limitované sérii. Nabízet je bude na parkovišti před veseckým běžeckým areálem, v zábavním centru Babylon a také přímo před pivovarem, u kterého bude jedno ze záchytných parkovišť pro diváky. Podle Hostaše jsou etikety zajímavé hlavně pro sběratele. Pivovar dříve vydal edici třeba ke 100. výročí založení Autoklubu v Liberci nebo ke 130. výročí narození vratislavického rodáka Ferdinanda Porsche, etikety si u něj objednal i teplický sběratelský klub a rentgenologická společnost.
Pivovaru za první tři měsíce roku 2009 stoupl prodej o desetinu.
Pivovar připravil na jaře 2009 další ze série sběratelských pivních etiket s motivem automobilových veteránů. Pivní lahve tentokrát zdobila Škoda Octavia, a připomněla tak půlstoletí, které od výroby tohoto oblíbeného modelu v roce 2009 uplynulo. Zatímco v minulosti sběratelské etikety zdobily lahve jedenáctistupňového piva, tentokrát pivovar naplnil osmičkou Konrad. „Nejsou to ale první speciální etikety v letošním roce, už k lyžařskému šampionátu jsme vyrobili pivo se třemi různými etiketami a připravujeme letos ještě jednu k setkání letců z celého světa, které se v Česku uskuteční v červnu,“ řekl v dubnu 2009 ředitel pivovaru Petr Hostaš.
Skutečnost, že se ekonomická krize zatím na prodeji piva příliš nepodepisuje, potvrdil sládek pivovaru Petr Hostaš. „Není to tak drsné, jak jsme očekávali. Těžko ale posoudím, jak by to vypadalo, kdyby krize nebyla. Neřekl bych ale, že by na nás měla nějaký velký vliv,“ uvedl Petr Hostaš. Také on přitom nezapomněl zdůraznit vliv teplého dubna 2009 na měsíční výstav pivovaru. „I přes chladnější první měsíce letošního roku to vypadá dobře. Výstav nám stoupnul asi o 10 procent. Naším cílem je přitom udržet výstav pivovaru na hodnotách, které jsme měli v minulém roce. Když bude něco navíc, bude to jen dobře. Velkým pivovarům se ale přibližovat nechceme,“ dodal Petr Hostaš
V červenci 2009 pokořili v pivovaru rekord rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel pivovaru Petr Hostaš. Podle něj se krize projevovala v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš. Podle ředitele pivovaru se krize projevila zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“mínil ředitel Hostaš.
Navzdory krizi se pivovaru dařilo i v roce 2009 zvyšovat výrobu. Očekával nárůst produkce zhruba o 12 % na 150 tisíc hektolitrů, když v roce 2008 dodal na trh 134 tisíc hl piva. „Zvyšování výroby se daří především díky rostoucímu odbytu do zahraničí. Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska letos směřuje zhruba 70 % produkce,“ řekl v listopadu 2009 ředitel pivovaru Petr Hostaš. Hospodářská krize se podle něj odrazila především v rostoucí poptávce po slabších pivech, která byly levnější. „Stoupá hlavně spotřeba desítky Konrad, připravili jsme proto také nové pivo Reichenberger, které půjde na trh v nejbližších dnech,“ řekl Hostaš. Věřil, že si nové devítistupňové pivo své příznivce najde a v příštím roce pomůže vyrovnat předpokládaný pokles odbytu kvůli chystanému zdražování piva. Kvůli takzvanému Janotovu balíčku se od roku 2010 zvýšila spotřební daň u piva a také sazba DPH. Cena desetistupňového piva by se tak měla podle Hostaše zvýšit o 50 až 70 haléřů na půllitr. „Předpokládáme, že nezdražíme hned od ledna, ale až od února,“ poznamenal. Firma chtěla také získávat další odbytiště v zahraničí. „Já bych se rád vrátil na trh do Velké Británie, protože tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh,“ dodal Hostaš.
Vývoz pomáhal zvyšovat také výstav pivovaru. V roce 2009 vratislavičtí vyrobili 148 000 hl, což bylo o deset procent víc než předchozího roku. „Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska letos směřuje zhruba 70 % produkce,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Firma chtěla také získávat další odbytiště v zahraničí. „Já bych se rád vrátil na trh do Velké Británie, protože tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh,“ dodal Hostaš.
Skoro o 12 % stoupla roční produkce pivovaru v roce 2009. V roce 2008 pivovar prodal 134 tisíc hektolitrů, v roce 2009 celkem 149 700. „Jsme spokojeni. Produkce v předchozích dvou letech byla nadprůměrná,“ řekl ředitel. Podle jeho slov se jim dařilo na domácím trhu a rostl i export. „Pro nás jsou hlavními trhy Francie a Německo,“ upozornil ředitel. Pivovar do zahraničí vyvezl 70 % své produkce. V roce 2009 pivovar investoval zhruba 45 milionů. „Potřebujeme novou stáčečku na sudy, vylepšit infrastrukturu a také chceme investovat do propagace vlastních kvasnic,“ přiblížil ředitel.
Pivovar musel stejně jako jiné pivovary kvůli zvýšení sazbě DPH a spotřební daně pivo od ledna 2010 zdražit. „V průměru stoupla cena o osmdesát haléřů,“ poznamenal Hostaš.
Pivovar v roce 2010 slavil deset let obnovení výroby. Za tu dobu zvýšil výstav více než dvanáctinásobně. Zatímco v prvním roce dodala firma na trh sotva 15 000 hl piva, pro rok 2010 plánovala výstav kolem 190 000 hl. „Za prvních pět měsíců roku 2010 je zatím prodej o pětinu lepší než před rokem, stoupá odbyt v tuzemsku, o 35 % ale vzrostl objem vývozu,“ řekl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru. Právě export pomáhal výrazně zvyšovat výrobu pivovaru. „Do Německa, Francie, Rakouska, Itálie a Ruska směřuje zhruba 70 % produkce,“ dodal ředitel Petr Hostaš. Firma získala také nové zákazníky ve Španělsku, Slovensku nebo Maďarsku. Pivovar intenzivně jednal o dodávkách do Velké Británie. „Tenhle pivovar tam v minulosti dodával a byl to stabilní trh, proto bychom se tam rádi vrátili,“ poznamenal Hostaš. Ke zvyšování odbytu pomáhala podle Tomana také kvalita piva, kterou dokládají úspěchy v degustačních soutěžích. „Ze 14. ročníku odborné degustační soutěže Pivo České republiky 2010, která se před několika dny uskutečnila na českobudějovickém výstavišti, jsme si odvezli hned tři zlaté medaile,“ řekl Toman. V konkurenci 51 pivovarů, které přihlásily více než 250 piv, získal ocenění vratislavický polotmavý ležák Konrad Eso, světlá čtrnáctka Konrad Joker a také červený speciál Konrad Červený král.
Pivovar společnosti HOLS musel v červenci 2010 nakoupit tisícovku nových nerezových sudů o objemu 50 a 30 litrů, o něž měli odběratelé největší zájem. Nejvíc na odbyt šly vždy před víkendem. „Právě před víkendem se sklady pivovaru zcela vyprázdní,“ poznamenal ředitel Petr Hostaš. S létem 2010 byli ve Vratislavicích spokojeni. Za první pololetí prodali 75 000 hl piva, což představovalo ve srovnání s předchozím rokem patnáctiprocentní nárůst. „Hodně pomáhá export, téměř 70 % produkce vyvážíme,“ vysvětlil Hostaš. Pivo z Vratislavic pili v Německu, Francii, Rakousku, Itálii a Rusku. Nová odbytiště získala firma také ve Španělsku, Slovensku nebo Maďarsku. Podle Hostaše pomáhaly odbyt zvyšovat nejen tropické teploty, ale i rostoucí kvalita piva, kterou dokládaly úspěchy ze soutěží. „Ze 14. ročníku odborné degustační soutěže Pivo České republiky 2010, která se uskutečnila na českobudějovickém výstavišti, jsme si odvezli hned tři zlaté medaile,“ dodal Hostaš.
V roce 2010 na trh přišlo 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to bylo o 3,5 % více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200 000 hl, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.
Tradiční degustační soutěž v Táboře – 21.ročník konaný na počátku února 2011, nejrozsáhlejší pivní soutěž na českém území, přinesla pivovaru ocenění pro Konrad IQ – kvasnicové pivo a opakovaně Konrad 11% tmavý ležák.
Malé překvapení pro noční poutníky v podobě pivního speciálu připravilo litoměřické biskupství a pivovar Konrad. Na vybraných místech diecéze bylo možné během Noci kostelů zakoupit suvenýr v podobě nealkoholického pivního speciálu připraveného přímo pro tuto akci. Pivo bylo možné v omezené míře zakoupit v běžné distribuční síti již v průběhu minulých dní a během Noci kostelů bylo ve velmi omezeném množství k dostání pro vzpomínku a osvěžení poutníka na těchto místech litoměřické diecéze.
V roce 2011 pivovar vyráběl pro společnost AGC spol. s r.o. pivo GOOD Bulldog Beer 10°.
Tradičně poslední červnovou sobotu dne 25. června 2011 pořádal pivovar pivní slavnosti pod názvem Den Konráda. Akce se konala jako každoročně přímo v areálu pivovaru. Pořadatelé přichystali moře zlatavého moku místní výroby. Nechyběly všechny druhy piva Konrád, v roce 2011 ale byla pro návštěvníky přichystána také jedna nová specialita – Svatopavelské silné pivo. Šlo o polotmavé šestnáctistupňové pivo, vařené podle receptu ze začátku minulého století. Odpoledne zpříjemnily kromě pohodové muziky také oblíbené pivní soutěže. Soutěžící opět házeli prázdným sudem do dálky nebo poměřili vlastní pivní pupky. V areálu byly rozesety stánky s občerstvením, rožněné speciality a další pochutiny určené nejen k pivu. K tomu všemu bude hrála skvělá muzika různých žánrů.
Vratislavský Konrad, druhý největší pivovar v Libereckém kraji, před prázdninami roku 2011 začal do PET lahví stáčet své světlé výčepní pivo. Do konce srpna tímto způsobem distribuovali 200 hektolitrů piva. „Chtěli jsme vyhovět hlavně těm lidem, kteří jsou zvyklí na naše pivo a chtěli si ho vzít na dovolenou. Překvapilo nás, že o to je docela zájem. Máme zatím samé kladné odezvy,“ uvedl sládek pivovaru Konrad Petr Hostaš. Ve Vratislavicích nad Nisou stáčeli pivo do dvoulitrových PET lahví a z pivovaru ho prodávali za 33 korun. Podle Hostaše je pivo v PET obalech stejně kvalitní díky novým materiálům a také tomu, že lahve nepropouštějí dovnitř kyslík. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)
Pivo Konrad Eso zaslouženě získalo v Táboře na Pivních slavnostech v únoru 2012 Zlatou pivní pečeť. Tmavý ležák Konrad 11 získal znovu medailové umístění mezi tmavými ležáky.
Pivovar zahájil na jaře roku 2012 oslavy 140.výročí svého vzniku novým pivem Chytrón, které mělo oslovit nové zákazníky. Citronové pivo Chytrón – nápoj na pivním základě s jemnými chuťovými tóny citrusových plodů, nabízel pivovar, stejně jako jiné své druhy, ve třetinkových lahvích. Celkem dodával pivovar na trh 11 druhů, od desítky až po Svatopaveleckou šestnáctku. Podle ředitele pivovaru Petra Hostaše se zde pivo vařilo úplně stejným způsobem, jako v roce 1872, kdy ve varně uvařili první várku. „Jako možnost ověřit si naše tvrzení nabízíme absolvování exkurze po pivovaru od sklepa na půdu až po expedici. Končíme v pivovarské hospodě, kde lze ochutnat všech 11 druhů zdejších piv, včetně ojedinělého originálního piva Červený král, které je opravdu červené, ovšem s tradiční pivní chutí,“ zval na návštěvu ředitel.
Pivovar počítal v roce 2012 s poklesem výroby zhruba o pětinu. Pivovar, který slavil 12 let od obnovení výroby, plánoval dodat na trh kolem 80 000 hl piva. Výstav pivovaru přitom klesal už třetí rok po sobě. V roce 2010 tam uvařili 154 000 hl, v roce 2011 něco přes 100 000. Důvodem poklesu byla změna strategie. Pivovar přestal vyrábět extrémně levné pivo pro německé řetězce, protože se to při současné ceně eura nevyplatilo, řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. Novinka – Chytrón – lehké pivo s citronovou příchutí, na slavnostech v Českých Budějovicích získalo ve své kategorii zlatou medaili. Pivovar má ale se speciály velké zkušenosti. „Už několik let nabízíme například Červeného krále, což je speciální červená dvanáctka obarvená tajnou směsí bylin,“ řekl Hostaš. V roce 2010 podle něj pivovar nabídl konzumentům Svatopavelské pivo, které bylo vytvořeno na základě receptury zjištěné ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci. Kvality šestnáctistupňového ležáku letos také ocenili na slavnostech v Českých Budějovicích, získal mezi speciály zlatou medaili. Rozšířením sortimentu o speciály se podle Hostaše snažil pivovar vyjít vstříc zákazníkům. Na technologii nutnou k výrobě extra hořkých nebo naopak sladkých speciálních piv získala v roce 2010 firma dotace z evropských fondů. Do modernizace výroby, nové výrobní linky i rozšíření ležáckých sklepů investoval pivovar 30 milionů korun, polovinu zaplatil Operační program podnikání a inovace.
Pivovar počátkem listopadu 2012 rozšířil svou nabídku. Šlo o balení 1,5l PET s pivem Konrad Premium. Pivovar tak vyšel vstříc svým zákazníkům, které skleněné lahve omezují na cestách, při sportu, zábavě apod.
Vratislavický pivovar připravil pro vánoční trh roku 2012 piva s retroetiketami, které odkazovaly na 70. a 80. léta minulého století. Před 30 lety si na Liberecku nikdo nedokázal Vánoce představit bez tmavé jedenáctky Kapucín. Podle stejné receptury se vyráběla i tmavá jedenáctka Konrad a teď nesla i původní název a etiketu. Podobné to bylo se světlou jedenáctkou, která se v 70. letech prodávala jako Vratislavický ležák. Retroetiketa tu dobu připomínala, zdobila ji stejně jako kdysi silueta Ještědu ještě bez Hubáčkova hotelu s vysílačem. „Retroetiketami chceme připomenout naši historii, současná značka Konrad, na ni navazuje,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. V nabídce by etikety měly zůstat celoročně. „Na Vánoce s tím začneme, tak jako jsme začali třeba s dvanáctkou, a teď se vaří už deset let,“ poznamenal Hostaš. Nevyloučil, že retroetikety postupně vytlačí původní etikety s Konradem. „Bude záležet na zákaznících,“ poznamenal.
„Výroba je zhruba o 30 % nižší, protože jsme přestali vyrábět levná piva pro německé řetězce,“ vysvětlil v prosinci 2012 ředitel Petr Hostaš.
Pivní pečeť 2013 byla prestižní degustační soutěž, která v únoru 2013 probíhala v Táboře. Pivovar získal dva diplomy: Konrad Kapucín byl druhý v kategorii tmavých ležáků a Konrad 14% zvítězil v kategorii světlých speciálních piv. Mezi kvasnicovými pivy byl Konrad šestý. Ve velkém finále, kde se hodnotila všechna oceněná piva napříč kategoriemi, byl Kapucín páty.
Na přání spotřebitelů si zájemci o větší balení mohli od března 2013 koupit citronového Chytrona a Červeného Konrada ve vratných 0,5 l lahvích.
Pivo České republiky 2013 je prestižní degustační soutěž, která v červnu 2013 proběhla v Českých Budějovicích. Vratislavický pivovar hned první den získal první diplom: Konrad Kapucín byl třetí v kategorii tmavých ležáků. Kapucín od předvánočního návratu k původnímu názvu získal již druhý diplom ze dvou nejprestižnějších degustačních soutěží v ČR. Již v lednu 2013 v Táboře dostal Stříbrnou pivní pečeť 2013.
Ve Vratislavicích nad Nisou uvařili v roce 2013 celkem 75 000 hl piva, o 7 % víc než v předchozím roce. Pivovar byl postaven na výrobu piva plzeňského typu a to se tu také stále vaří. Postup je tradiční, technologie ale prošla modernizací. Dřevěné sudy nahradily nerezové tanky, pivo stáčejí automaty. „Do modernizace výroby jsme jen v posledních letech investovali 30 milionů korun i díky podpoře z evropských fondů,“ řekl Hostaš. Pivovar většinu své produkce prodal v regionu, zhruba třetina míří do zahraničí. „Dodáváme do Německa, Španělska a Itálie, loni se nám podařilo dobýt i ruský trh,“ poznamenal ředitel. Pivovaru pomohlo vítězství v prestižní britské soutěži World Beer Awards. „Naše dvanáctka tam loni zvítězila mezi ležáky českého typu, díky tomu jsme získali nové zákazníky i v Česku,“ poznamenal Hostaš.Ve Vratislavicích v roce 2013 vařili 11 druhů piva, tradiční sortiment doplnily radlery. „Ke 140. výročí zahájení výroby chceme také nabídnout nějaký speciál, zatím ale diskutujeme o tom, zda to bude nějaké pivo z minulosti nebo novinka,“ řekl Hostaš. V době vzniku pivovaru se ve Vratislavicích vařila 14 a 16stupňová piva, třeba za války ale kvůli nedostatku surovin vařili jen třiapůlstupňové. „Tehdy se vařilo z toho, co bylo – z brambor, kukuřice a podobně,“ dodal.
Na oslavu 140. výročí (24. ledna 1874) zahájení výroby ve vratislavickém pivovaru připravili Vratislavičtí nové pivo Spytihněv. Spytihněv bylo silné (14°) speciálně chmelené pivo. Na rozdíl od běžných piv je Spytihněv za studena dochmelován v ležáckém tanku. Nejedná se o dochmelování chmelovým extraktem, ale o klasický hlávkový chmel typicky české odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Chmelové šištice se nejméně měsíc „louhují“ v pivu, aby jej udělaly aromatičtějším a hořčejším. Spytihněv byl poprvé nabízen na Slavnostech vratislavického piva 2013, návštěvníci ho přijali vstřícně a hodnotili velmi kladně. Již během loňského podzimu se na základě poptávky začal prodávat výjimečně v sudech. Příznivý ohlas vedl vratislavický pivovar k rozhodnutí nabízet Spytihněva i v půllitrových lahvích, zprvu příležitostně, bude-li zájem spotřebitelů i nastálo. Pivo nese jméno podle dalšího z rodu Přemyslovců – Spytihněv byl syn Břetislava I., jeho bratry byli Vratislav a Konrad.
Na Velikonoce 2014 zde připravili nový pivní speciál, ležák Konrad 12°, který má zelenou barvu. Tu pivu dávaly přírodní látky získané z mladého zeleného ječmene. Vše bylo přírodní, přirozené, nic není syntetické.
V dubnu bylo v prodeji nové ochucené nealko pivo Konrad Červené jablko.

Dne 12. listopadu 2014 bylo v německém Norimberku slavnostní udílení cen Evropská pivní hvězda. V kategorii Světlý ležák českého typu bylo bronzem oceněno pivo Reichenberger 12°. Jedná se o exportní název tradičního vratislavického piva Konrad 12°. Do letošního ročníku prestižní degustační soutěže o Evropskou pivní hvězdu bylo přihlášeno 1613 vzorků ze 42 zemí světa. Cenu za vratislavický pivovar přebíral sládek Petr Hostaš a exportní manager Petr Tichý. Tato degustační soutěž dává důraz na použití čistých surovin, zejména v poslední době hodně diskutované odrůdy chmele, které druhy piva významně charakterizují. Nejenom „dvanáctka“ boduje ve světě. V letošním ročníku World Beer Awards v kategorii Tmavý ležák českého typu bylo řezané pivo Konrad ESO. To se vyznačuje dokonalou harmonií chutí, kterou mu dává správně vyvážený poměr světlého a tmavého piva. Na jazyku se potkává chmelová hořkost s karamelovou sladkostí. „Všechna získaní ocenění nás nesmírně potěší a velmi si jich vážíme. Jsou pro nás hlavně velkým závazkem do budoucna. Věřím, že nám pomohou v dalším nárůstu prodej našeho piva Konrad doma i ve světě,“ prohlásil Petr Hostaš pro převzetí ceny v Norimberku. Pivovar z Liberce – Vratislavic nabízí v současnosti 14 druhů piv. Všechna využívají přednosti klasické pivovarské technologie, české suroviny a vyznačují vysokou mírou ruční práce. V loňském roce prodal vratislavický pivovar Konrad 75 tisíc hl piva, z toho zhruba polovina byla exportována. (zdroj: www.nasejablonecko.cz)

Nové vratislavské dostalo název Bizon a technologicky šlo o typ IPA. Kombinací ječných a pšeničných sladů se získalo 16° pivo, které mělo mít kolem 7 % alkoholu. Znalci a fajnšmekři budou mohli ochutnat první várku těsně před Silvestrem roku 2014.
V únoru 2015 proběhla v Táboře degustační soutěž Pivní pečeť 2015. V kategorii tmavých speciálů na stříbrném místě zabodovalo Svatopavelské. V kategorii nefiltrovaných piv zvítězil Konrad IQ.
Pivovar v roce 2015 na svátek sv. Patrika a na Zelený čtvrtek připravili krásně zelené pivo jménem Zelený král.

Výstav piva:
rok 2000: 14 856 hl
rok 2001: 60 000 hl
rok 2002: 63 800 hl
rok 2003: 62 200 hl
rok 2004: 56 700 hl
rok 2005: 48 800 hl (export: 900 hl)
rok 2006: 95 000 hl (export: asi 50 %)
rok 2007: 110 000 hl (export: asi 60 %)
rok 2008: 134 000 hl (export: asi 60 %)
rok 2009: 149 700 hl (export: asi 70 %)
rok 2010: 155 000 hl
rok 2013: 75 000 hl

You may also like...