Pivovar Nymburk

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pražská 581/22, 288 02 Nymburk

www.postriziny.cz

e-mail: nymburk@postriziny.cz


Základní sortiment:

 

 

Postřižinský Střízlík
nealkoholické světlé
alk.: 0,5 %

Postřižinské Výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,5 %

Postřižinské Pepinova desítka
světlé výčepní
alk.: 4,1 %

Postřižinské Tmavé
tmavý 11 stupňový ležák
alk.: 4,3 %

Postřižinské Jedenáctka
světlý ležák
alk.: 4,7 %

Postřižinské Francinův ležák
světlý ležák
alk.: 5,0 %

Postřižinské Bogan
13 stupňový světlý speciální ležák
alk.: 5,5 %

Postřižinské Něžný Barbar
13 stupňový polotmavý speciál
alk.: 5,3 %

Postřižinské Sváteční speciál
světlý speciál
alk.: 5,8 %

  • TEXT

Starší info:
Král Jan Lucemburský ve své listině ze dne 26.12.1327 udělil městu právo mílové, které zakazovalo v okruhu 11,25 km kolem města šenkovat a vařit pivo bez souhlasu městské rady. Hmatatelným dokladem je objevená a jako archeologická památka zachovaná sladovna ze 17. století. Doklad o vaření zlatého moku se také nachází ve zlomcích nejstarší knihy zdejšího městského soudu. V písemnosti figuruje hostinský Jindřich a sladovník Jan.

Ve Věstníku Poděbradska z r. 1903 se o pu psalo: „Pravé obtíže působí zodpověděti otázku: Zač u nás bývalo pivo? Pramenů dosti po ruce, ale neshodují se sazby z jediného města v témže roce, natož pivovarů různých. Páni stále nařizují, aby hodná piva se vařila, aby nebylo třeba sazby měniti a přece tomu nezabránili, také cena obilí a jakost piva rozhodovala. Celkem lze říci, že bylo dosti drahé. Roku 1552 sud piva bílého v Nymburce po 1 kopě 30 grošů míšeňských, sud patok za 70 až 80 míšeňských. Páni v radě nymburské sadili roku 1619 bílé pivo po 2 kopách 15 groších, protože pšenice po 50 groších se prodávala. Roku 1620 je bečka piva bílého za 3 kopy míšeňských, konev za 14 grošů míšeňských. A ceny stoupají !“
Produkce a prodej piva patřily ve středověku k nejdůležitějším položkám v hospodaření města. Nymburské pivo se prodávalo v širokém okolí a přispívalo k hmotnému růstu měšťanů. Tuto skutečnost zvrátila účast nymburských na neúspěšném povstání českých stavů proti císaři Ferdinandu I. v roce 1547. Město bylo zbaveno venkovských majetků, odkud pocházelo levné obilí pro výrobu piva. „V druhé polovině 16. století ovládly regionální trhy s pivem tři pivovary, dva v Poděbradech, jeden v Dymokurech. Roztříštěné nymburské měšťanské pivovary konkurenci těžko čelily. Proces proměny měšťanského pivovarnictví vyvrcholil v době třicetileté války. Roku 1629 koupila nymburská obec na náměstí nemovitost, kde byl zřízen pivovar, který později padl za obět požáru,“ uvedl František Sýkora v publikaci Historie a současnost podnikání na Nymbursku. Novým místem, kde se začalo vařit pivo byly prostory vedle Kamenného domu u fortny v Soudní ulici. Reorganizaci nymburského pivovarnictví přinesla pruskohabsburská válka, město utrpělo značné škody a samo nebylo schopno řešit svoji hospodářskou situaci. Kromě jiného byla v roce 1743 založena Společnost váreční a pivovar jí byl pronajat. Později došlo k založení firmy Měšťanský pivovar. O pronájem projevovali zájem nejvíce různí sládkové. V dalších letech byl pivovar několikrát upravován a modernizován, přesto všechno majitelé počátkem devadesátých let 19. století poznali, že se nymburské na trhu těžko prosazuje. K výstavbě nového pivovaru došlo v roce 1895 na Zálabí při železniční trati Nymburk Poříčany. Poloha umožnila rozvoj i v budoucnu.
Rok 1895 se do dějin Nymburka zapsal jako rok, kdy přičiněním ředitele nymburského cukrovaru Hanuše Karlíka a místního advokáta Václava Krounského vznikla společnost s „ručením obmezeným“ Nymburský pivovar, s. r. o.. Pivo se v něm začalo vařit až v roce 1898 (první várka dne 19.3.1898). Zakládající listina pivovaru se dochovala a je vystavena v poděbradském muzeu. Nová firma byla úředně zaprotokolována výnosem c. a k. krajského soudu v Mladé Boleslavi koncem dubna 1895. Ihned zajistila volné vypisování podílů a akcií a ze získaného kapitálu se ještě na jaře na nymburském Zálabí začalo s výstavbou sladovny. Na jaře 1897 pak začal rychle vznikat i samotný pivovar. Slavnostně byl zprovozněn 19. března 1898, když ještě do konce roku vystavil 17 780 hl piva. Provoz starého pivovaru ve městě tak skončil. Hned první sezonu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 075 hl. Stoupající křivka výroby nymburského piva nutně znamenala potřebu rozšířit exportní možnosti. Díky dravé a agresivní politice správního výboru došlo k tomu, že nymburské pivo odebírala značná část hostinců v regionu. Finanční těžkosti hostinských i prozíravá obchodní politika pivovaru přispěla k tomu, že samotný pivovar se stal majitelem několika desítek hostinců.
V roce 1919 byl otevřen nový okresní soud na rohu Kostelního náměstí, jehož stavbě ovšem padly za oběť zbytky zdiva historického královského hradu, měšťanského pivovaru a také branka Fortna.
Bohumil Hrabal napsal v červenci 1999 v Kersku o tehdejším pivovaru: „Když mi bylo šest let, v tom roce 1920, tak jsme se s rodiči a bráchou nastěhovali do nymburského pivovaru a já jsem začal vnímat všechny ty krásy, které mne obklopovaly. A byla před okny kuchyně a pokoje ohromná zahrada, všechny druhy ovoce tady se táhly až ke sladovně, vzácné špendlíky a jabloně a hrušky a nakonec řady ořechů a těsně u humen aleje švestek… A já jsem zvolna se rozhlížel a vstoupil jsem do maštalí, kde byly čtyři páry těžkých koní a dva páry pivovarských volů a já jsem brzo vstával a díval jsem se, jak kočí pomalu kšírují koně a zvolna až k výstavu piva a tam jsem viděl jak pivovarští vykulují sudy a kočí je nakládají na těžké vozy, pak přivádějí kočí ty dva páry volů a nakládají na valníky sudy, na každý vůz ještě se naložil veliký sud s drceným ledem a potom se rozváželo pivo po hospodách v městě a na vesnice nymburského okresu… Ale já jsem dík tomu, že k nám přijel strýc Pepin, a sladovničil, já jsem poznal i humna a tady bylo nejkrásněji… A sladovničtí si při práci zpívali a já jsem se strýcem s nimi sedával v šalandách a díval se, jak slaďáci si vaří na kamnech, jak stahují herinky a jak pijí pivo a jak dovedou být veselí a jak si dovedou ze strýce Pepina dělat legraci…“
Úspěšné a slibné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přetrhlo vypuknutí 1. světové války. Rekvírování ječmene pro potřebu armády spolu s nedostatkem chmele a sladu způsobilo snad největší pokles výroby piva v celé několikastaleté historii nymburského pivovarnictví. V kampani 1916 až 1917 činil výstav piva 600 hl, což při srovnání s předválečnou produkcí o objemu 25 000 hl a více působí skutečně děsivě. Teprve v roce 1925 se množství vyrobeného piva ustálilo na své předválečné hodnotě. Kolem roku 1927, po zvýšení odbytu a po seznání, že třicet let staré stroje již plně nevyhovují, přistoupila správní rada k renovaci strojů a zařízení. Toto úsilí bylo korunováno úspěchem a v obchodním roce 1928 až 1929 byla poprvé překročena hranice 30 000 vyrobených hl piva za rok. V roce 1931 se podařil představenstvu nymburského pivovaru brilantní tah, když zřídil v Kolíně stáčírnu piva, ve které se za první rok činnosti stočilo 1 695 hl. Můžeme-li posoudit na základě dokumentů dopad hospodářské krize v letech 1929 až 1933 na výrobu piva v Nymburce, shledáme jen nepatrný pokles. Jestliže celkový pokles výroby piva v celostátním průměru činil v letech 1932 až 1933, tedy v období vyvrcholení krize, řádově 10 %, v Nymburce se jednalo o pouhých 4,4 %. A to také o něčem svědčí. Dalo by se říct, že nymburské pivovarnictví vyšlo z hospodářské krize vítězně, protože jestliže v roce 1927 uvádí Státní úřad statistický náš pivovar, pokud se týče výroby piva, na 69. místě z 331 pivovarů, v roce 1935 to je již 47. místo mezi 320 pivovary a v roce 1937 48. místo z 309 činných pivovarů.
Druhá světová válka znamenala, ostatně jako každá jiná, hrubé zásahy do pivovarnického podnikání. Již v listopadu 1939 bylo vyhlášeno omezení stupňovitosti piva, které po několika dílčích změnách vyústilo v nařízení, že od 2. června 1940 se nesmí vyrábět pivo nad 8st. a celková roční produkce piva nesmí přesáhnout 80 % předválečné výroby. V podobném duchu byla i další restriktivní opatření říšského protektorátního ministerstva hospodaření. Po skončení války se pivovar dostal v rámci znárodnění do národní správy. Funkci správce vykonával až do komunistického puče v únoru 1948 František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala, který v Nymburce také prožil dětství.
Od roku 1948 se stal pivovar nejdříve součástí sdružení místních podniků a posléze byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. Ani toto uspořádání netrvalo dlouho, protože po několika měsících byl založen národní podnik Nymburské pivovary, který sdružoval pivovary v Nymburce, Dobrovicích, Dymokurech, Brandýse nad Labem a Mělníce. V roce 1955, kdy se stávající uspořádání ukázalo jako nevýhodné, přešel pivovar opět do Polabských pivovarů Kolín. Své pevné a stálé místo v československém pivovarnictví dostal pivovar Nymburk v roce 1958, kdy se stal součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V rámci tohoto sdružení poprvé překročil výstav piva v 60. letech hladinu 50 000 hl za rok a v roce 1975 jubilejních 100 000 hl. Během společenských a hospodářských změn na konci osmdesátých let došlo také k reorganizaci n. p. Pivovary Velké Popovice do Pivovarů V. Popovice, s. p.
dřívější názvy piv
Polabský Zlatovar 11 % (světlý ležák)
Polaban 12 % (světlý ležák)

V roce 1990 vznikla akciová společnost Pivovar Bohemia, kde byly vedle Nymburka pivovary v Benešově, Kutné Hoře, Podkováni, Rakovníku a plechovková stáčírna v Kralupech nad Vltavou. Společnost Pivovar Nymburk spol. s r.o. byla založena 28.1.1993. Firma vyráběla pivo na základě nájemní smlouvy s Pivovary Bohemia. Až privatizací vykoupením ze svazků Pivovarů Bohemia byl vyřešen dlouhodobý nájemní vztah mezi oběma subjekty. V roce 1994 byl výstav 170 000 hl, tím došlo za pět let ke zvýšení o 50 000 hl piva ročně. Pivovar se soustřeďoval na okolní region, ale prosadil se i v zahraničí. Už tři roky byla jeho největším odběratelem za hranicemi Velká Británie, ale podnik dodával také do Francie, Itálie, Německa nebo na Ukrajinu. Na export šlo asi 10 000 hl piva. V roce 1995 dosáhl pivovar výstavu 171 000 hl, z toho byl vývoz 8 % především do Anglie a Itálie. Od února 1996 exportoval pivovar také do Francie a jednalo se o dodávkách na Ukrajinu. Od dubna 1996 zvýšil pivovar ceny v průměru o 0,30 Kč na půllitr. V roce 1996 byla dána do provozu nová nerezová varna (do té doby největší slabina pivovaru), která byla schopna až pěti várek denně při obsahu 200 hl mladiny. V roce 1997 podnik vystavil 127 000 hl piva, což bylo méně než v roce 1996. Zhruba pět 5 % zlatého moku pivovar v roce 1997 exportoval. Pivovar byl na jaře 1998 ještě součástí Pivovarů Bohemia a.s.. Lahvové pivo z pivovaru dostalo na jaře 1998 nové etikety bez typických postaviček z románu Bohumila Hrabala Postřižiny. Nosným logem i nadále zůstalo „Postřižinské pivo“. Toto logo zůstalo dominantní a pivovar na něm budoval prodej výrobků. Změnu etiket si vyžádal nový zákon o potravinách, který vstoupil v platnost 1.dubna 1998. Trend značení výrobků šel podle vedení pivovaru jiným směrem, postavičky z románu byly imaginací, a proto zmizely. Na velikonoce 1998 připravil pivovar novinku – patnáctiprocentní světlý speciál, který se expedoval do celé obchodní sítě a částečně v sudech i do firemních prodejen. Zvýšení spotřební daně se promítlo i do cen Postřižinského piva. Za půllitr platili spotřebitelé od 1.února 1998 v průměru o 0,40 až 0,60 Kč více. Pivovar se koncem 90.let 20.století soustředil zejména na posílení své pozice v regionu. Z výstavu roku 1998 pivovar 5 % vyvezl. Dařilo se mu exportovat do Španělska, Švédska, Polska, Německa a Velké Británie. Zastavil se naopak export do Ruska, kam pivovar vyvážel prostřednictvím společného podniku Pivo Čechie Moskva. Nové možnosti se firmě otevřely v Bulharsku, Itálii a Chile. V roce 1998 byla v pivovaru zřízena nová filtrační stanice. Jako jeden z prvních českých výrobců začal v roce 1999 pivovar stáčet pivo do 1,5litrových PET lahví. Týdně pivovar v roce 1999 prodal v PET lahvích 20 až 30 hl piva v regionu i v Praze. Zhruba 4 % produkce roku 1999 zamířilo na zahraniční trhy. Vedle již tradičních importérů (Švédsko, Španělsko, Litva, Polsko) se pivo v průběhu roku 1999 objevilo opět i v Německu. Ředitelem pivovaru byl Pavel Benák. V roce 1999 pivovar prodal 137 tisíc hl piva, čím o 15 % překročil prodej v roce 1998. Pokles zájmu odběratelů o pivo v PET lahvích a nutnost investic pivovar v srpnu 2000 přiměly, aby od plnění do PET obalů upustil.
U příležitosti roku 2000 vyrobil pivovar speciální ležák Granát (tmavý ležák; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Pivovar měl vlastní sladovnu, která klasickým způsobem vyrobila 75 % potřebného sladu, zbytek se kupoval. Nová nerezová varna byla zhotovena v Strojírnách Pacov, měla obsah 200 hl na jednu várku. Klasická spilka měla 3 oddělení každé o obsahu 5 000 hl a používala kvasinky z Budvaru. Lahvovna italské výroby měla kapacitu 24 000 lahví za hodinu, v roce 2000 bylo 80 % výstavu plněno do lahví. U výčepních piv v roce 2000 změnili chmelení ve prospěch sice poněkud dražších, avšak kvalitnějších českých, hlavně žateckých chmelů. Tradičním odbytištěm pro pivovar bylo Nymbursko, část Kolínska, Jičínsko, Královéhradecko i okres Praha-východ. Zářijová novinka roku 2000 v produkci pivovaru – třináctistupňový světlý ležák Bogan s přídavkem směsi bylin – se na trhu dobře ujala. Ředitel pivovaru Pavel Benák ovšem konstatoval, že firma i nadále za těžiště své výroby považovala světlá výčepní piva, která tvořila zhruba 80 % celkového výstavu. Nosnou značkou pivovaru mezi celkem sedmi druhy piva byla Pepinova desítka. Pivovar přes své lokální zaměření si pro standardní stálou kvalitu udržoval velmi dobré jméno a díky svolení spisovatele Bohumila Hrabala vařil svůj pěnivý mok pod obchodním názvem a registrovanou ochrannou známkou jako Postřižinské pivo. Sám Benák pivo označil za poněkud hořčejší a světlejší. Například obsahem nitrosaminů, tedy běžně nezjistitelných látek, splnilo i nejpřísnější britské normy. „Stejně jako mnohé další regionální pivovary vaříme pivo s osobitou chutí, o němž rozhodně nelze tvrdit, že by bylo pivem „šňůrovým“ a průmyslovým,“ shrnul ředitel. Pivovar za tři čtvrtletí roku 2000 uvařil 131 tisíc hl piva, tedy o 11 tisíc hl více než ve stejném období uplynulého roku. Pivo si u svých odběratelů v podobě několika obchodních řetězců, ale i z řad hostinců a restaurací, stejně jako mezi menšími prodejci udrželo postavení nejen stálou kvalitou. Ředitel za součást strategie společnosti označil také pro odběratele přijatelnou cenu piva a hlavně operativnost, spolehlivost a rychlost, s nimiž pivovar řešil všechny, i okamžité požadavky zákazníků. Za největší současný problém pivovarníků kromě dlouholeté až třicetiprocentní nevyužité kapacity tuzemských pivovarů Benák označil zejména až o třetinu vyšší ceny sladovnického ječmene v roce 2000, který navíc obvykle nedosahoval ani potřebné kvality. Ředitel o tom hovořil i na základě zkušenosti svého pivovaru, neboť ten měl vlastní sladovnu. „Ječmen, resp. suroviny, přitom tvoří téměř třetinu všech výrobních nákladů při vaření piva,“ dodal Benák. Pivovar v podstatě v roce 2000 naplnil svoji výrobní kapacitu, mírné rezervy v porovnání se stáčením piva do lahví viděl Benák ještě při výrobě a prodeji sudového piva. I s ohledem na vývoj pivovarnictví podnik pro nejbližší období neplánoval žádné větší investice do výroby. Jediné, do čeho se ještě vyplácelo investovat, byla podle Benáka podpora prodeje. Pivovar pod registrovanou ochrannou značkou Gold Bohemia Beer zhruba 5 % své produkce v roce 2000 exportoval do Německa a Španělska zejména ležáky, do Švédska naopak pivo nejslabších druhů. V pivovaru na konci listopadu 2000 zatím nevěděli, zda se připojit k vlně zdražování, zda mají zvýšit cenu piva a případně o kolik. „Ještě jsme o tom neuvažovali, ale i kdybychom zdražili, byla by to otázka haléřů. Pořád ale chceme být levnější než největší výrobci,“ uvedl ekonom pivovaru Josef Janoušek. Brány pivovaru v na konci roku 2000 opouštěla lahvová desítka za 6,20 a dvanáctka za 7,90 koruny. Podle Janouška by po případném zdražení cena piva výrazněji stoupla v obchodech a v restauracích. Firma zaměstnávala zhruba 110 lidí.

I konzumace piva má svou kulturu. Alespoň byl o tom přesvědčen ředitel Pavel Benák. „Hezké prostředí restaurace, čisté sklenice a dobře ošetřené pivo. To poslední je obzvlášť důležité, protože pivo je choulostivý nápoj, který vyžaduje péči,“ odpovídal v únoru 2001 Benák na otázku, jak si takovou rozvinutou pivní kulturu představuje. Pivovar patřil k malým regionálním pivovarům, které nemohly a ani nechtěly mít ambice stát se jedním z předních českých výrobců piva. Jako jediný v zemi se však mohl pochlubit úzkým sepětím s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů – s Bohumilem Hrabalem. Právě po jeho slavné knize Postřižiny se už deset let jmenovalo pivo vařené ve zdejším pivovaru. Tomuto spisovateli odhalili před lety na zdi jedné z budov malou pamětní desku. Navíc podle Hrabalova přání ve výšce, kam mohou čurat psi…
Jak se vlastně žije malým pivovarům, mezi které se ten nymburský počítá?
Řekl bych, že je to velmi individuální. Ono se nedá jednoznačně říci, že se daří velkým dobře a malým špatně. Záleží na schopnosti managementu. A navíc v každém pivovaru platí: Dej Bůh štěstí. To je taky hodně důležité. My jsme rok 2000 měli úspěšný – zvýšil se prodej asi o 11 %, takže jsme prodali skoro 150 tisíc hl piva. Tržby se zvýšily oproti předminulému roku o osmnáct milionů korun a pivovar bude za rok 2000 hospodařit v černých číslech, což je dost podstatné. Domnívám se, že přes problémy, které trápí české pivovarníky, se nám daří vystupovat jako solidní partner.
Souvisejí ty problémy nějak se spotřebou piva v Čechách, která už přestala stoupat?
Ano, první problém je to, že v Čechách už několik let stagnuje spotřeba piva. Upřímně řečeno, sto šedesát litrů piva vypitého na obyvatele za rok je maximum. Víc už se nevypije, spíš je možné, že v důsledku zdravějšího životního stylu může spotřeba piva klesat. Českým pivovarům se doposud nedaří více uplatnit se na zahraničních trzích. Nymburk exportuje asi tři až čtyři procenta svého celkového prodeje do SRN, Španělska, Švédska, Velké Británie. Vaříme šest druhů světlého a jeden druh tmavého piva. Převážná část je světlých výčepních piv do deseti stupňů, vyrábíme i osmistupňová právě pro švédský trh. Jedenáctka a dvanáctka jsou piva silnější a jako specialitu vyrábíme speciální světlý ležák Bogan, který má stupňovitost třináct procent a je navíc dochucován směsí bylin. Bogan se mezi našimi spotřebiteli uchytil, pivo se od září 2000 vaří nepřetržitě. Navíc bylo oceněno 3. místem v soutěži o cenu českých sládků za rok 2000. Z tmavých piv vaříme pouze desítku. V současné době je všeobecně patrný spíše klesající zájem o tmavá piva.
Zmínil jste zdravý životní styl. Jak si ten rozumí s pitím piva?
Člověk, který bude pivo konzumovat pravidelně a s mírou, třeba jedno až dvě denně, nemůže pociťovat nějaké negativní následky na svém zdraví. V pivu je řada látek, které podporují zažívání a vylučovací systém. Je to ale také záležitost toho, abychom trochu zvedli pivní kulturu v Česku. To je také jedním ze stěžejních bodů Českého svazu pivovarů a sladoven i Svazu malých nezávislých pivovarů.
Čeští pivaři se chlubí, že jsou největší odborníci na pivo a vy teď mluvíte o zvyšování pivní kultury. Jak ta by podle vás měla vypadat?
Já si myslím, že je třeba na tom neustále pracovat, přinášet našim spotřebitelům pivní osvětu. To znamená říkat, jak má být pivo vychlazené, jak čepované, jak a při jaké teplotě podávané. Myslím si, že ne všichni výčepní to mají zažité. Asi to bude ještě pár let trvat. Pivo by mělo být skladováno v podmínkách, které coby choulostivý nápoj vyžaduje. V okamžiku, kdy se bude skladovat třeba na světle nebo v teple, nebo bude dlouho roztočené, jde kvalita piva rychle dolů. Pivo by mělo být čepováno do čistých vypláchnutých sklenic. Lze se setkat ještě s místy, kde tomu tak není. Další zásadou je, že sud by měl být vytočen maximálně do druhého dne, jinak to pivo už není valné chuti. Určitý negativní jev v restauracích je to, že lidé velmi často požadují pivo podchlazené. Optimální teplota je kolem osmi stupňů, určitě by se nemělo podávat pivo, které je zchlazené pod tuto hodnotu. V něm pak přirozeně nejsou zřetelné chuťové látky a spotřebitel pak vypije hořkou, ledovou a bublinkovou tekutinu. Vzpomeňme si na film Postřižiny, jak zde pan správce Francin kontroloval kvalitu čepovaného piva. Takže kvalita piva je také na hostinském… Platí, že na kvalitě piva se z poloviny podílí pivovar a z druhé hostinský. Je tady staré pravidlo – sládek pivo vaří a hostinský ho dělá. Vzpomínám si, že pivo z dnes již několik let zavřeného pivovaru v Kolíně nemělo mezi pivaři moc dobré jméno. Bylo-li však hostinským dobře ošetřeno, dokázalo člověka osvěžit.
Název vašeho piva jasně dokládá propojení s Bohumilem Hrabalem. Snažíte se tenhle odkaz nějak dál rozvíjet?
Celý náš pivovar funguje v tom duchu. Pivo se jmenuje Postřižinské, takto jsme ho pojmenovali po dohodě s panem Hrabalem v roce 1991. Samozřejmě jsme s tímto názvem získali větší image. Pomohlo to prodeji a řekl bych, že pivovar se to snaží panu Hrabalovi vrátit nejen tím, že propagujeme jeho dílo. Jsme například členy Klubu čtenářů Bohumila Hrabala, který zahájil činnost v roce 1998. Náš dík spisovateli byl vyjádřen i tím názvem piva Bogan.
Za jednotnou cenu 6,60 opouštěly v dubnu 2001 brány pivovaru sudová i lahvová desítka. Na tuto cenu se dostaly po zdražení na počátku dubna 2001. V Nymburku stále dávali při výrobě přednost klasické cestě, bez CK tanků. „Vyhovuje nám, nemáme proč něco měnit. I pro spotřebitele je takto uvařené pivo přijatelnější,“ tvrdil ředitel Pavel Benák. Kolik asi váží nejtěžší zamětnanec pivovaru Milan Kos ? To byla jedna ze dvou otázek soutěže, kterou pořádal pivovar na jaře 2001. Celá akce vyvrcholila dne 16. června 2001 při Dnu otevřených dveří v pivovaru.V rámci oslav vystoupila v areálu pivovaru celá řada známých zpěváků a kapel. Po celý den k pivovaru jezdil z hlavního nymburského železničního nádraží mimořádný parní pivovarský Postřižinský expres, který přepravoval cestující i z Poděbrad a Sadské Odpoledne byli vyhlášeni a odměněni vítězové tipovací soutěže »Postřižinské, to je trefa«, ve které měli kromě jiného uhodnout váhu nejtěžšího zaměstnance pivovaru. Vážil neuvěřitelných 182,3 kg. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům řekl šéf pivovaru Pavel Benák v srpnu 2001: „Jednorázové nalití kapitálu může pomoci přežít, ale nemyslím si, že je to všeúčinný a trvale působící lék,“ domníval se. Ani nymburský podnik podle něj o vstupu strategického partnera neuvažoval. Pivovar uspěl v soutěži O cenu českých sládků, když jeden z jeho výrobků, speciál Bogan, skončil ve své kategorii na třetím místě. Výsledky zářijové soutěže byly oficiálně oznámeny v polovině října 2001. „Vyhlášení výsledků jsme netrpělivě očekávali, protože jsme měli z kuloárů signály, že jedno z našich piv bude takzvaně na bedně. Ocenění nás samozřejmě těší, o konečném úspěchu však rozhoduje vždy spokojenost hostů,“ uvedl ředitel Pavel Benák. Každoroční soutěž se konala pod patronací Výzkumného ústavu pivovarnického a časopisu Pivní kurýr. Počasí léta 2001 pivovaru příliš nepřálo. Jediný producent zlatavého moku na Nymbursku zaznamenal v září 2001 patnáctiprocentní pokles odběru piva oproti stejnému období předchozího roku. Prodej se dokonce přiblížil úrovni běžné v únoru nebo březnu, tedy v měsících, které konzumaci chlazeného chmelového nápoje tradičně příliš nepřejí. Špatná sezona tak znásobila problémy, které v současné době ovlivňovaly pozici malých pivovarů na trhu. Na druhou stranu zaznamenal pivovar v prvním pololetí roku 2001 nárůst odběru svých výrobků, když prodal o 74 hl piva více. V roce 2001 se podnik řadil na dvacáté místo mezi jedenapadesáti českými pivovary a snažil se o zvýšení podílu exportu, který tvořil 3 % objemu produkce. „Se svou pozicí na trhu jsme spokojeni. Mezi českými pivovary patříme do lepší poloviny. Spotřebitel je však náročný, což je asi správné, a my si uvědomujeme, že nesmíme podlehnout sebeuspokojení. Sami nejlépe víme, co je třeba v kvalitě piva a propagaci zlepšit. Situaci nám ale komplikuje také skutečnost, že suroviny z loňské úrody jsou nejhorší za několik posledních desetiletí,“uvedl k současné situaci pivovaru jeho ředitel. Stejně jako další tuzemské pivovary se i nymburský poohlížel po zahraničních trzích. Podle ředitele je v jednání několik stálých kontraktů v Německu a Itálii. Zvýšení podílu exportu na prodeji bylo očekáváno na jaře následujícího roku. Přestože malé pivovary neměly na současném trhu lehkou pozici, o fúzi se silným partnerem pivovar neuvažoval. „Pozice nezávislého pivovaru v Nymburce není ohrožena. V současné době žádného strategického partnera nehledáme,“ potvrdil Benák v reakci na ohlášenou fúzi největšího z nezávislých pivovarů, znojemského Hostana, s brněnským Starobrnem. „Ke stabilizaci pivovaru jako nezávislého by určitě prospělo, aby se na Nymbursku vypilo víc našeho piva. O to se samozřejmě snažíme, jde ale o mravenčí práci,“ řekl a ke kritice kvality piva v některých restauracích dodal: „Kvalita čepovaného piva je mnohdy diametrálně odlišná od našeho výrobku. Výsledný produkt totiž záleží z velké části na čepu, pivovar může ovlivnit kvalitu jen asi z poloviny. Špatným ošetřováním piva si ale výčepní, podle mého názoru, stejně prokazuje medvědí službu.“ Od jara 2001 nabízel podnik také pivo v plechovkách.
Pivovar v roce 2001 měl stále vlastní sladovnu, která byla vybudována v roce 1895, ale pořád vyhovovala. Kromě Nymburska pivovar vozil pivo i do východních a severních Čech. Pivo bylo čepováno v 150 místech, z toho 10 v Praze. Desítka tvořila 80 % celkové produkce, v sudech měla největší nárůst produkce světlé jedenáctky. Pivovar v roce 2001 dodával pivo i do obchodních řetězců Penny market a Kaufland, pro které připravoval světlou devítku Staročech. Toto „levné“ pivo podnik dodával i odběratelům v okolí Nymburka. V roce 2001 pivovar vyráběl 5 druhů světlých piv (8 %, 9 %, 10 %, 11 %, 12 %), tmavou desítku a speciální ležák Bogan. Exportní ležák Gold Bohemia Beer v lahvích o obsahu 0,33 l pivovar dodával do Německa, Švédska a Španělska. Pivo Bogan se po uvedení na trh začala stále více prosazovat, vzrůstal i jeho odbyt v sudech. Pivovar pro konec roku 2001 nepřipravil speciální etiketu, ani pivo. Blahopřání svým zákazníkům – ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK a VESELÉ VÁNOCE bylo uvedeno na korunkových uzávěrech. Víc než pokles prodeje ale v roce 2001 pivovar trápila nízká kvalita surovin. „Zkušení pivovarníci, kteří v oboru pracují dvacet třicet let, říkali, že nepamatují tak špatný sladovnický ječmen,“ dokládal v prosinci 2001 ředitel Benák
Pivovar v roce 2001 prodal 149 tisíc hl piva, což bylo přibližně o 1 % méně než v roce 2000. Tržby dosáhly 171 milionu Kč, hrubý zisk se ve srovnání s rokem 2000 mírně zvýšil na 2,6 milionu. Přesto vedení podniku hodnotilo rok 2000 z ekonomického hlediska jako podstatně lepší. Výsledky ovlivnilo hlavně chladnější počasí léta 2001 a tvrdá konkurence velkých pivovarů. „Počasí se může na spotřebě piva projevit šesti až sedmi procenty. Konkurenci cítíme hlavně v prodeji sudového piva,“ upřesnil ředitel. Spokojeni nemohli být nymburští sládci ani s kvalitou ječmene, která byla v roce 2001 nejhorší za posledních patnáct let. Pivo z Nymburka dostáli zákazníci v Německu, Švédsku a Itálii. Zatímco na sever Evropy putovaly hlavně slabší sudová piva, Němci a Italové dávali přednost dvanáctistupňovým ležákům.
Pivovar ukončil výrobu piva Staročech Premium (světlý ležák; alk.: 4,4 %; plněno do 0,5 l lahví; vyráběno pro síť obchodů Penny Market).
Pivovar, který měl v roce 2001 výstav necelých 150 000 hl, hodlal v roce 2002 posílit export. „Zatímco loni vyvezl zhruba 3 % produkce, letos hodlá tento podíl minimálně zdvojnásobit,“ řekl v lednu 2002 ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar hodlal posílit vývoz jak na své stálé trhy, například v Německu, tak i do dalších evropských zemí. „Měli bychom se například vrátit do Itálie, kam jsme pět let nedodávali,“ uvedl Benák. Pivovar na počátku roku 2002 vyráběl sedm druhů piv včetně piva Bogan, které v roce 2001 získalo třetí místo v kategorii speciálních piv v ceně českých sládků. V roce 2002 podnik nehodlal zavádět žádnou novou značku. Chystal však technologické změny, které by měly vést k uchování chuti piva i při delším skladování.
O nedávné minulosti, zajímavé přítomnosti a perspektivách hovořil v lednu 2002 ředitel pivovaru Pavel Benák:
Koncem ledna uplynulo deset let od doby, kdy se změnil název piva vyráběného v nymburském pivovaru. Zlatavý pěnivý mok se jmenuje Postřižinské pivo, jak k tomu došlo, čí to byl vlastně nápad ?
Pivovar vždy patřil mezi přední regionální pivovary, tradicí i dobrým jménem. Po nástupu nového managementu na začátku devadesátých let bylo rozhodnuto o změně obchodní politiky, o rozšíření působnosti mimo blízký region. Když jsme ale přijeli do míst, kde naše pivo vůbec neznali, a když jsme ho tehdy představovali pod značkou Polaban, setkávali jsme se obvykle se třemi názory. Někde si vzpomněli, že Polaban Nymburk hrával před válkou ligový fotbal. Jinde věděli, že je to název firmy, která vyrábí nějaké oblečení. Další takový odmítavý názor byl, že bereme vodu z Labe, což samozřejmě není pravda. Na vaření používáme vodu z vrtů vzdálených asi dva kilometry od Nymburka. Máme k dispozici zdroje splňující normy vody pro kojence. Tehdy se takové názory těžko vysvětlovaly a vyvracely. V souvislosti s touto skutečností padly různé návrhy, jak lépe uvádět naše pivo na trh a také jak ho nově nazvat. Po několika měsících jsme procitli a přišel nápad nazvat pivo po slavném Hrabalově románu Postřižiny. Navíc díky filmu Jiřího Menzla, který bývá každoročně několikrát v televizi, máme zadarmo reklamu, na kterou se dívá skoro celý národ. Nakonec, celý příběh patří do našeho pivovaru.
A co tomu říkal Bohumil Hrabal ?
Na podzim roku 1991 jsme se vydali za spisovatelem se žádostí, jestli by se pivo nemohlo jmenovat Postřižiny. Vzpomínám si, že vzal kus papíru a napsal Postřižiny, Pábitelé a ještě také Nymburské pivo. Potom všechno přeškrtal, znovu napsal Postřižiny a na znamení souhlasu se k názvu ještě podepsal. Tato událost se odehrála v pražské nemocnici Bulovka, kde se léčil ze dny a také krátce po tom, kdy obdržel od francouzské vlády řád rytíře umění a literatury. Spisovatel nakonec souhlasil použít ze své knihy pro reklamu a obchodní názvy motivy ke všem druhům našeho piva. Z etikety Doktorova osmička vyhlížela tvář doktora Gruntoráda, Pepinova desítka a Francinův ležák zase připomínaly oba slavné bratry. Na Zlatovaru zářil obrázek spisovatelovy maminky, zlatovlasé krásné Maryšky, a tmavou desítku zdobil portrét kominického mistra de Giorgi. Zdařilé grafické návrhy jsou z dílny skvělého výtvarníka Pavla Jákla. První Postřižinské pivo vyšlo z našeho pivovaru 29. ledna 1992. Tehdy jsme také shodou okolností otevírali novou lahvárenskou linku.
Jak hodnotíte rok 2001, někdy se mluví o chladnějším létu, projevila se tato skutečnost v prodeji a tedy ve spotřebě piva?
Bohužel počasí samozřejmě ovlivňuje spotřebu všech nápojů, tedy i piva a minulý rok nepatřil zrovna mezi nejteplejší. Sice se nám podařilo zvýšit počet odběrních míst, ale v podstatě všude došlo k několikaprocentnímu snížení spotřeby.
Postřižinské pivo je k dostání v mnoha hospůdkách, restauracích a hotelech v regionu i jinde v Čechách. Do kterých zemí se ještě vyváží ?
Do zahraničí se dostává naše pivo pod chráněnou značkou Gold Bohemia Beer. V roce 2001 byl celkový výstav zhruba 150 000 hl a chtěli bychom podstatně zvýšit export jak sudového, tak i lahvového piva. Vedle stálých trhů v Německu, Švédsku, Španělsku předpokládáme, že naše pivo opět začneme vyvážet do Itálie. Vyváželi jsme tři až čtyři procenta produkce a letos chceme tento podíl zdvojnásobit.
Výrobci piva někdy žehrají na špatnou kvalitu surovin, zejména sladu, možná chmele. Potýkáte se také s těmito problémy ?
Rok 2001 byl skutečně extrémně špatný na pivovarnický slad vyrobený ze sklizně ječmene roku 2000. Odborníci na tuto problematiku říkají, že rok 2001 patřil v tomto ohledu k nejhorším co se týče kvality sladovnických ječmenů, potažmo sladů za posledních třicet let. Samozřejmě to přináší mnoho výrobních problémů, jsou nutné určité úpravy technologických postupů, surovina obsahovala o tři až čtyři procenta bílkovinných látek navíc než obvykle, a to je příliš. Naproti tomu je třeba říci, že kvalita chmele byla v letech 2000-2001 vcelku dobrá. Chci také dodat, že používáme do silnějších piv výhradně český chmel a jsme spokojeni.
Vedle konkurence menších českých výrobců piva se na českém trhu ještě objevily velké světové pivovary. Určitě pociťujete tlak těchto koncernů. Nemáte strach, že vás pohltí ?
Síla a tlak těchto koncernů je obrovský a pro nás nedosažitelný. Tyto firmy jsou samozřejmě dál, mám na mysli způsob reklamy, marketingu, distribuce, celkovou technologii a mnohé další záležitosti. Jejich možnosti výroby a exportu jsou mnohonásobně vyšší. Naproti tomu jsem přesvědčen, že malé české pivovary mohou být úspěšné v případě, když se jim bude dobře dařit ve svých regionech. Nahodile rozvážet pivo po republice dnes nelze. Velký prostor očekávám po vstupu do Evropské unie, například Polsko bylo dříve velkým importérem českého piva, dnes je tam situace zcela jiná, trhy zde zcela ovládly německé firmy. Na dovoz zlatého moku z Čech je podstatně vyšší clo než ze zemí EU. Podobně je tomu třeba v Maďarsku, pro české pivo platily do konce roku 2001 dovozové omezovací kvóty i na Slovensku.
K vaší poslední novince, tedy názvu piva Bogan, vás inspirovalo jméno Bohumila Hrabala. Zákazníci znají vaše třetinky, pivo v plechovkách, zkoušeli jste i plastové obaly, připravujete nějaké další novinky ?
Výroba piva je vzhledem k našim spotřebitelům velice konzervativní záležitostí, výrobce, který příliš změní chuť, může mít problémy na trhu. Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, všechny pivovary směřují k jakési standardizaci nebo univerzalitě chutě a výroby zlatého moku. Tady je právě šance malých pivovarů, které by na rozdíl od těch velkých mohly svými speciály zajistit určitou pestrost nabídky. Ovšem z celkové produkce se jedná jenom o několik procent, hlavním základem vždy bude výroba klasického českého piva. Našim zákazníkům nabízíme sedm druhů, včetně zmíněného třináctistupňového piva Bogan, které v roce 2001 získalo podruhé za sebou třetí místo v kategorii speciálních piv v ceně českých sládků. Na letošní České pivní pečeti v Táboře bylo Postřižinské výčepní pivo hodnoceno na pátém místě ze čtyřiačtyřiceti značek a náš Zlatovar dokonce získal druhé místo mezi dvaceti světlými ležáky.
Poslední otázka se opět týká Bohumila Hrabala, přišel se spisovatel někdy podívat na místa svého mládí ?
Pokud vím, v sedmdesátých a osmdesátých letech sem Bohumil Hrabal příliš nechodil. Po revoluci, tedy v devadesátých letech, jsme my, jako zástupci pivovaru, jezdili za ním do Kerska. Obvykle byla příležitost dvakrát třikrát do roka. Vzpomínám si, že rád přijal pozvání na oslavy pětadevadesátého výročí založení pivovaru v roce 1990. Při této příležitosti jsme uspořádali kulturní program a v jeho rámci dostal prostor i Bohumil Hrabal. Jeho vyprávění, vzpomínky na mládí, na strýce Pepina, byly určitě pro všechny přítomné ohromným zážitkem. V dalších letech jsme ho přivítali ještě několikrát.
Nová technologie, kterou pivovar zavedl v březnu 2002, měla také podstatně zvýšit kvalitu piva. Devadesátidenní trvanlivost až doposud zajišťovala pasterace, tedy zahřátí a postupné ochlazení piva na nízkou teplotu. Nyní pivovar najel na technologii mikrofiltrace, která případné mikroorganismy zachytila cestou šetrnější pro nápoj. „Pozitivně se to projeví na chuti piva a navíc ušetříme za energii,“ vysvětlil ředitel. Milovníky Postřižinského piva stál od dubna 2002 půllitr jejich oblíbeného nápoje o něco více než doposud. Pivovar zdražil v průměru od 30 do 50 haléřů, nepředpokládal však, že se zvýšení cen projeví na menším zájmu o pivo. Zdražením chtěl pivovar reagovat na dlouhodobě klesající rentabilitu výroby, dalším důvodem bylo podle ředitele Pavla Benáka fakt, že se zdražování v minulých letech nekrylo s inflací. „Nemělo by to zásadním způsobem ovlivnit spotřebu piva v našich restauracích a obchodech, kde se prodává lahvové pivo,“ řekl Benák. Pivovar vyráběl pět světlých piv, jedno tmavé a jedno vícestupňové speciální.
V roce 2002 pivovar pro vývoz do Švédska připravil pivo Roel Östgöta Öl (alk.: 5,0 %).
Pivovaru se v prvním pololetí roku 2002 dařilo. Podle ředitele Pavla Benáka pivovar zdvojnásobil export a zvýšil tržby o 5 % oproti minulému roku, když do konce června vyrobil více než 74 000 hl piva. „Pivo v současnosti dodáváme dvěma velkoodběratelům v Německu, od května máme také zastoupení v Itálii,“ uvedl k růstu exportu Benák. První prázdninový měsíc pivovar prodal 16 500 hl piva, což se přibližně rovnalo červencovému standardu. „V červenci se spotřeba piva oproti začátku roku tradičně zvyšuje o šedesát až sto procent. Letos je to přibližně 70 %, takže léto můžeme hodnotit jako průměrné,“ uvedl Benák s tím, že výsledky za srpen budou kvůli problémům s dodávkami do zaplavených oblastí spíše pod obvyklými čísly. Pivovar se navíc kvůli živelné pohromě v Kralupech musel obejít bez linky, která stáčí jeho produkty do plechových obalů. Pivovar v létě 2002 vyráběl 7 druhů světlého piva včetně třináctistupňového speciálu Bogan a jeden druh tmavého piva. Novinkou mělo podle Benáka být nízkoalkoholické pivo, slabší než osmička, určené pro horké výrobní provozy. Postřižinskému pivu se tradičně dařilo na různých soutěžích. V polovině června 2002 získala světlá jedenáctka Zlatovar třetí místo na soutěži v Českých Budějovicích, na začátku roku 2002 si odvezla Stříbrnou pivní pečeť z Tábora.
Nejprodávanější značkou pivovaru byla v roce 2002 Pepinova desítka. „Pivní patriotismus ještě částečně platí, ale lidé jsou hodně ovlivněni celoplošnou reklamou, takže dávají často přednost pivům, která znají z reklamy,“ uvedl v říjnu 2002 Pavel Benák. Samotný pivovar na místní region hodně spoléhal. „Nejvíce našeho piva se samozřejmě prodává na Nymbursku, my jsme lokální pivovar, ale dodáváme také okresu Kolín a Praha-Východ,“ konstatoval, ale konkrétní místa sdělit nechtěl. „Kde konkrétně je prodáváme a kde jsme nejprodávanější, říci nemůžu, jsou to interní informace,“ vysvětlil.
Novou knihu s názvem Historie nymburského piva I. s podtitulem Od založení města po vznik Institutu společnosti váreční roku 1741 pokřil 6.12.2002 v restauraci Na Žofíně v Nymburce její autor Michal Plavec. Kniha založená na původním výzkumu autora začala vznikat v roce 1995. Jejím lektorem byl český historik Petr Čornej. Společně ji vydala nymburská nakladatelství Nanebemletí a Vega L. Publikace si všímala jakýchkoliv zmínek o pivu, hostincích, šenkýřích, sladovnících od počátků města až do roku 1741, kdy vznikl takzvaný Institut společnosti váreční, přímý předchůdce pozdějšího měšťanského a akciového pivovaru v Nymburce. K zajímavostem patřilo kromě popisu dobových rvaček také ukázky tří účtů z dochované knihy hostinských z let 1590 až 1591, z nichž dva patřily tehdejšímu vratislavskému arcibiskupovi. Druhý díl knihy, který zmapuje historii od tohoto data do současnosti, měl vyjít v létě 2003.
Pivovar nechystal na rozdíl od velkých pivovarských skupin na počátek roku 2003 žádné zdražování. Mírnou úpravu ceny tak ředitel Pavel Benák předpokládal až na jaře v souvislosti s inflací. „Vždy jde ale pouze o halířovou záležitost, která nikdy nedosahuje ani výše inflace,“ uvedl v prosinci 2002 Benák. V roce 2002 pivovar při stáčení sudového a částečně i u lahvového piva nahradil pasterizaci šetrnější mikrofiltrací, další výrazné výrobní změny co se technologií a sortimentu týče však zatím neplánoval.“Český pivař je tradičně konzervativní. Přesto chceme na jaře zkusit změnit stupňovitost černého piva a místo tmavé desítky vařit jedenáctku, která je i mezi světlými lahvovými pivy nejoblíbenější,“ upřesnil Benák výhledy na další rok. Podnik tedy přestal vyrábět Postřižinské pivo – Tmavé výčepní (alk.: 3,7 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů). Za jedenáct měsíců roku 2003 podnik vyrobil 139 000 hl piva, což se podle ředitele přibližně shodovalo s čísly předchozího roku. Tržby se však v meziročním srovnání zvýšily asi o 4 %. Pivovaru se také při současném poklesu prodeje nejlevnějších druhů piva stále dařilo zvyšovat export, když na zahraniční trhy v roce 2002 putovalo 6 % produkce piva. Hlavně sudové pivo si žádali odběratelé v Německu, dalšími exportními zeměmi bylo Švédsko a Itálie. Pivovar slavil tradičně úspěchy na pivovarských soutěžích, rok 2002 mu přinesl hned tři ocenění. S jedenáctkou získal na jaře druhé místo na Zlaté pivní pečeti v Táboře a třetí místo o několik měsíců později na Slavnostech piva v Českých Budějovicích. Třináctistupňový speciál Bogan uspěl v soutěži o Cenu českých sládků v Praze. V roce 2002 pivovar vyrobil 149 000 hl. Ve srovnání všech českých výrobců tak zůstal ze 49 pivovarů na velmi dobrém 18. místě.
Na jaře 2003 pivovar dodával na trh zejména velkých obchodních sítí plechovkové pivo Nymburk Lager Beer (alk.: 3,5 %).
S jarním zdražením museli počítat milovníci Postřižinského piva. Jeho výrobce vedly ke zdražení od 20 do 50 haléřů stoupající náklady. Zdražování se dotklo sudového i lahvového piva. Podle ředitele Pavla Benáka je vaření piva velmi náročné na spotřebu energie například za plyn v prvních třech měsících roku 2003 pivovar zaplatil o 17 % víc než dosud. „To pro nás znamená dva miliony navíc,“ řekl Benák. Nejvíc Postřižinského piva se vypilo v restauracích na Nymbursku, Kolínsku a okrese Praha-východ, čepovali ho ale také v Praze, na Mladoboleslavsku, Jičínsku a v severních Čechách. Zhruba 5 % produkce pivovar vyvezl do Německa, Švédska, Itálie a Španělska.
Zvýšit vývoz do Evropy. To byl cíl pivovaru, který se v příštích letech chystal zdvojnásobit export. V roce 2002 dodával pivo šesti stálým zákazníkům v Německu, Itálii, Španělsku a Švédsku. V budoucnu chtěl najít nové zákazníky a zvýšit vývoz z nynějších pěti alespoň na 10 %. Management na jaře 2003 jednal s významným zákazníkem, který by pivovaru mohl pomoci těchto čísel dosáhnout. „Bude to nové teritorium. Ale jaké, to zatím držíme v tajnosti, protože zatím nic není jisté,“ řekl v dubnu 2003 ředitel pivovaru Pavel Benák. Do zahraničí vozil pivovar v posledních letech hlavně oblíbené ležáky v sudech, lahvích i plechovkách. Ve Švédsku ale pivařům chutnala také nízkostupňová světlá „osmička“. Najít v cizině obchodního partnera bylo podle Benáka pro malý český pivovar, za nímž nestálo zázemí nadnárodního koncernu, velmi těžké. Pivovar by se nebránil ani vývozu do Ruska, kde je trh velký, ovšem tam komplikovaly vývoz cla na ochranu tamějších pivovarů. „Nevyplácí se to nejen nám, ale obecně většině českých pivovarů,“ vysvětlil ředitel. Brány pivovaru na jaře 2003 opouštělo 7 druhů piv: tři výčepní, tři ležáky včetně jednoho tmavého a speciální třináctistupňové pivo Bogan. Obecně ale točeného piva prodalo stále méně, stejně jako lahvového v malých obchodech. „Naopak v supermarketech jde lahvové pivo lépe na odbyt,“ srovnal Benák. Pivovar na jaře 2003 dodával do čtyř velkých řetězců zásobujících velké prodejny. Na 21.června 2003 připravil pivovar pro své příznivce nejen tradiční slavnosti, ale také dlouho utajený nový druh piva, který mohli lidé ochutnat právě na oslavách. Šlo o pivo s ovocnou příchutí. Brány pivovaru se pro veřejnost otevřely opět 21.6.2003. V rámci tradičních Pivovarských slavností byl pro návštěvníky připraven hudební program. Od 9 hodin zde vystoupila poděbradská country skupina Podlabáckej pacifik s mažoretkami, kapela Pohoda, zpěvačka Heidi Janků, dále Maxim Turbulenc, Miro Žbirka a Martha, Ready Kirken, Karel Zich a Petr Muk. „Dětským i dospělým návštěvníkům byla určena řada soutěží. Pozornost vzbudil starý dodávkový vůz, který se v meziválečném období používal k rozvážení piva po vesnicích. Přímo do pivovaru směřovaly zvláštní jízdy jedné motorové soupravy a dvou vlaků tažených parními lokomotivami.
Podle ředitele Pavla Benáka však nešlo usnout na vavřínech (červne 2003):
* Blíží se konec druhého čtvrtletí, můžete zhodnotit dosavadní produkci?
V roce 2003 se prodej zvýšil o 2 %. Došlo k tomu hlavně díky nárůstu exportu. V současné době vyvážíme pivo převážně do Německa, Itálie a Švédska. Hlavním teritoriem je pro nás Německo a španělský trh, na který jsme se vrátili po čtyřech letech. Jsme samozřejmě lokální pivovar, těžko bychom dosáhli celorepublikové sítě. Máme zájem o každý obchod, ale ambice na velké obchodní řetězce nemáme. Spolupráce musí být oboustranně výhodná. Stanovili jsme si strop, který jsme schopni akceptovat. Průnik do řetězců tudíž není z mnoha důvodů reálný.
* Podaří se vám v souvislosti se vstupem republiky do unie udržet ceny svých výrobků?
Cena piva je dlouhou dobu podhodnocená. Spotřebitel může být nicméně v klidu. V souvislosti se vstupem do EU zdražení piva neplánujeme. Vliv na ceny může být v rámci legislativní úrovně. Mohou se zvýšit poplatky a tudíž i cena našich výrobků.
* Jak si stojí nymburský pivovar v konkurenci?
V Čechách je padesát pivovarů. My jsme stávajícím ročním výstavem okolo 150 000 hl na 18.místě. Za prvních pět měsíců roku 2003 jsme prodali 60 000 hl piva. Počasí nám přeje, mohlo by vydržet až do 30. září. Zatím máme vyšší prodej než v minulém i předminulém roce. Na vavřínech však usnout nesmíme. Cílem je upevnit pozici v regionu. Jak se říká okolo komína. Síť ještě stále není stabilizovaná. V Nymburce máme 30 míst, kde se naše pivo čepuje. Na jiných místech je to horší. ‚
* Čas je neúprosný a spotřebitelé tlačí na kvalitu piva, chystáte modernizaci pivovaru?
Samozřejmě, že musíme provozy postupně modernizovat. Na rozdíl od jiných pivovarů za námi nestojí zahraniční kapitál. Je to možná dobře, za všechno si můžeme jen a jen sami. Postupně se například snažíme provést obměnu vozového parku. Instalovali jsme na sudové stáčecí lince nové zařízení, které by mělo přispět k vyšší kvalitě piva. K modernizaci nás mimo jiné vede i tlak zahraničních odběratelů, kteří si přejí delší trvanlivost našich výrobků. Připravujeme kroky k počítačovému měření a regulaci kvasného procesu ve spilce. Ne, že by zklamal lidský faktor, ale člověk nemůže kvasný proces hlídat čtyřiadvacet hodin denně, zatímco počítač ano. Navíc dojde k úspoře a zkvalitnění práce. Už rok máme v provozu mikrofiltr u stáčeného piva a jsme s kvalitou velmi spokojeni. Částečně funguje i pro lahvovou linku, ale tam ještě není provázanost s některými jejími částmi.
* Spotřebitele určitě zajímá, co jim vlastně můžete nabídnout…
Už čtyři roky se vyrábí speciál s názvem Bogan, který dodáváme jak v lahvích, tak sudech. Od ledna 2003 pak místo světlé desítky dodáváme jedenáctistupňový tmavý ležák. Všechny naše produkty byly samozřejmě na čepu pivovarských slavnostech dne 21.6.2003. Letos poprvé nabídneme pivařům kvasnicový ležák. Ten postrádá hlavně starší generace. Říkají, že za jejich časů bylo pivo lepší. Chceme jim dokázat, že kvalitní pivo umíme vařit taky. Je to vyložená příroda bez předchozí filtrace. Představíme také absolutní novinku. Speciálně na slavnosti sládek uvařil jedenáctistupňové ananasové pivo. Bude to první test na veřejnosti. Točit se bude pouze na jedné pípě. Je to takový krok k mladé generaci, která je zvyklá na různé míchané koktejly.
* Kontrolujete, jako ve filmu Postřižiny, kvalitu piva v restauracích, kde čepují vaše pivo?
Servis pro hospodské dodáváme v pravidelných termínech. Navíc restaurace objíždějí naši obchodní zástupci. Blíží se ale doba, kdy pan sládek neohlášeně navštíví podnik, kde se čepuje naše pivo a provede degustaci. Musím ale říct, že se péče o pivo a kultura jeho podávání čím dál víc zvyšuje. Stále platí a platit bude, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Řada hostinských bere kvalitu u něj podávaného piva jako stavovskou čest.
* Konkurence na trhu je obrovská. Jak se vám daří konkurovat velkým pivovarům?
Každý pivovar chce, aby se mu vynaložené prostředky samozřejmě vrátily. Konkurenční boj je tuhý. Velký si může dovolit větší podporu prodeje než menší. My ale na druhou stranu můžeme nabídnout jiné věci.
* Mají zaměstnanci Pivovaru Nymburk svou práci jistou?
Dnes je stav zaměstnanců pivovaru těsně pod stovkou lidí. Při letních špičkách navíc přibíráme brigádníky, a to jak studenty, tak důchodce. Posilujeme odpolední směny. Naposledy se snižovaly stavy zaměstnanců před pěti lety. Od té doby je stav stabilizovaný. Při zavádění nových postupů by mohlo dojít ke snížení stavu, ale maximálně o jednoho až dva lidi. Na lahvové stáčírně jsme navíc zvýšili výkon o jednu třetinu oproti loňskému roku.
* Pivovar se proslavil díky Bohumilu Hrabalovi a filmu Postřižiny. Má dokonce v areálu pamětní desku, která je kuriózně umístěná ve výšce, kam až dočůrá pes. Jaká je její historie?
Pan Hrabal se do pivovaru dostal v pěti letech z Polné a absolvoval tady své dětství. Jeho otec v pivovaru pracoval jako hlavní účetní, potom jako správce a nakonec jako ředitel. Když v roce 1994 Bohumil Hrabal slavil osmdesáté narozeniny v Praze Libni, chtěli mu na dům, ve kterém bydlel, umístit pamětní desku. V té době však už byl dům zbouraný. Chtěli ji pak přitlouct na chodník. Říkal, že s tím nesouhlasí a projevil přání mít pamětní desku v Nymburce. Vše tehdy někdo natáčel. O tři roky poté jsme ji umístili podle jeho přání do výšky, kam dočůrá pes. Velmi nás mrzelo, že se slavnostního odhalení už nemohl zúčastnit. Trochu jsme panu Hrabalovi splatili dluh. Dal nám svolení k používání značk Postřižinské pivo.
„Úspěchu nejvíce napomáhá orientace pivovaru na odkaz spisovatele Bohumila Hrabala a točení Postřižinského piva,“ uvedl v červenci 2003 ředitel Pavel Benák. Pivovaru se dařilo zvyšovat i export. S tím však neměla hrabalovská image nic společného, protože zahraničním odběratelům spisovatelovo jméno nic neříkalo.
Zaměstnanci pivovaru si v letních měsících roku 2003 nemohli na nedostatek práce stěžovat. Pivovar dokonce mimořádně zavedl odpolední směny. Podle ekonoma pivovaru Josefa Janouška tropické teploty zvedly výstav piva minimálně o 50 % oproti jiným měsícům v roce. V lednu například v pivovaru uvařili 10 000 hl, v červnu 2003 pak 18 000. „Letošní produkce v letních měsících je zhruba na stejné úrovni jako loni. Rozdíly jsou patrné v jednotlivých měsících, ale v celkovém součtu čísla vycházejí podobně,“ řekl v červenci 2003 Janoušek. Vcelku příjemné obtíže ve formě zvýšeného pracovního nasazení v pivovaru zvládali.“Relativně stačíme vyrábět. Prodloužili jsme na lahvové stáčírně pracovní dobu a v případě nutnosti zavádíme odpolední směny,“ uvedl ekonom s tím, že stíhali poptávku po sudovém i lahvovém pivu pokrýt. „Loni se výstav v červenci zvýšil o 80 %. Uvidíme, jak dopadne tento extrémně teplý měsíc. Minimálně půjdeme nahoru o sedmdesát procent,“ myslel si Janoušek.
Od listopadu 2003 byl obnoven provoz v samoobsluze a restauraci v přízemí domu Eliška na nymburském náměstí Přemyslovců. Za roční nájem půl milionu korun získal nebytové prostory domu ve výběrovém řízení právě místní pivovar. Ten de chystal provozovat restaurační zařízení. Výběrového řízení se zúčastnilo celkem 15 firem. „Zájemci o pronájem chtěli v prostorách Elišky zřídit jiný obchod, než na který jsou lidé zvyklí. Vybrali jsme Pivovar Nymburk, protože zachová dosavadní využití a vedení pivovaru slíbilo, že obnoví provoz terasy, která byla několik let naprosto nevyužitá,“ řekl starosta Ladislav Kutík.
Pouze tři čeští výrobci se představili v Anglii na prestižním pivním festivalu. Nechyběl mezi nimi ani nymburský pivovar. V Anglii existuje sdružení za opravdové pivo CAMRA, kde znalci v pěnivém moku hledají to, co tam má být. Zejména tedy přírodu. Na doporučení sdružení se právě Postřižinské pivo dostalo na prestižní pivní festival. Úspěch to byl o to cennější, že komise vybírala ze stovek značek z celého světa.
Pivovaru se podařil husarský kousek. Postřižinské pivo se totiž začalo vyvážet do velmi exotických zemí, a to do Austrálie a na Nový Zéland. Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy už byla o dodávkách uzavřena smlouva. Distribuci brzdil výrobce kartonů, který je dodal na začátku listopadu. Do nich pak přišel dvanáctistupňový ležák v třetinkových lahvích, v šestipaku. Pro zajímavost: Trvanlivost piva musela být minimálně dvanáctiměsíční, jelikož jen 40 dní pivo plavalo na lodi na opačnou stranu zeměkoule. „Odběratel si nás vybral ještě se dvěma výrobci. Je přesvědčen, že České pivo je nejlepší,“ řekl v listopadu 2003 Češpiva. Pivovar vyvážel pěnivý mok také do Švédska, Itálie, Španělska a Německa. Právě do Německa se v roce 2003 vyvezlo nejvíc piva v historii. „Kdysi jsme vyvezli čtyři až šest tisíc hektolitrů za rok. Letos bychom měli vyvézt deset tisíc,“ poznamenal obchodní náměstek. S Postřižinským pivem chtěli nymburští expandovat také do Francie. „Pro klienta jsme připravili několik vzorků, ze kterých si vybral. Jde o pivo se speciální příchutí. Přece jenom Francouzům nevyhovuje tak hořké pivo, na jaké jsme zvyklí u nás,“ vysvětlil Češpiva. V případě zájmu nový speciál hodlal pivovar nabídnout i domácímu trhu. Do zahraničí z Nymburka putovalo pivo v sudech a lahvích. Připraveni byli i na požadavek plechovek. V jednání byly dodávky cisternového piva. To by mělo být vyváženo do Anglie. „Právě probíhají jednání. Britové mají specifické obaly, pivo by si stáčeli sami,“ zdůvodnil obchodní náměstek. V Německu a Itálii se turista dokonce mohl setkat s čepovaným Postřižinským pivem v restauracích. „Naše pivo se točilo i při akci Spolkového sněmu v Německu,“ pochlubil se Češpiva.
S počtem 150 000 prodaných hektolitrů piva se stal rok 2003 jedním z nejlepších v novodobé historii pivovaru. Oproti roku 2002 narostl prodej pivovaru o 500 hl. Podíl sudového, lahvového a plechového piva na celkové produkci byl podle ředitele pivovaru Pavla Benáka zhruba stejný. Vzrostla však obliba ležáckého piva, tedy jedenáctky a dvanáctky. „Lidé začali kupovat silnější piva na úkor výčepních. U sudového piva s ležáky jsme zaznamenali nárůst o 20 %. Ležáky dnes tvoří polovinu produkce sudového piva,“ řekl Benák. Absolutně nejlepším měsícem v prodeji piva se v roce 2003 stal červenec. Jen v tuzemsku pivovar prodal téměř tři miliony půllitrů piva. Podle ředitele stoupl i prodej do zahraničí. Mimo jiné se nymburským podařilo uzavřít kontrakt s odběratelem v Austrálii. „V listopadu jsme lodí k protinožcům vyvezli dva kontejnery. Začátkem ledna se měly vyložit. Zatím nemáme zprávy, jak jsou s naším produktem Australané spokojeni,“ poznamenal ředitel pivovaru. Prioritou ale zůstával především domácí trh. „Pořád chceme být lokálním pivovarem. Nemáme ambice expandovat na jiné trhy,“ uvedl Benák s tím, že se budou pokoušet posílit pozice v nejbližším okolí. „Je ještě mnoho restaurací, kde se naše pivo nečepuje.“ Vrásky na čele však řediteli přidělal stát. „Jsme nespokojeni s novým zákonem o spotřební dani. Naši zákonodárci podnikání spíš ztěžují. Jen zkrácením termínu zaplacení spotřební daně a jejím zajištěním odčerpali z našich účtů nemalé zdroje, které mohly být použity na modernizaci provozu, ale zatím lepí děravý státní rozpočet,“ myslel si Benák. V roce 2003 pivovar produkoval tři druhy světlých výčepních piv, dva ležáky, tmavou jedenáctku a třináctistupňový speciál.
V roce 2003 pivovar vyrobil pro export do Francie pivo s názvem La Cagole (světlý ležák; alk.: 4,7 %).
Pivovar v roce 2004 radikálně změnil etikety. Podle obchodního náměstka pivovaru Ladislava Češpivy staré etikety už nevyhovovaly. „Nastal čas k obměně. Stávající etikety nevyhovují,“ uvedl v lednu 2004 Češpiva. Ústředním motivem byla podobizna Bohumila Hrabala. Logo i názvy produktů pivovaru zůstaly zachovány.
Speciální dvanáctistupňový ležák nachystal pivovar k výročí devadesátých narozenin Bohumila Hrabala. Právě Hrabal totiž pivovar proslavil svými historkami z dětství. Podle jeho knihy pak Jiří Menzel natočil dnes už legendární film Postřižiny. Hrabal má v pivovaru také pamětní desku. „Speciální ležák na oslavu výročí Bogana bude mít v ČR premiéru v březnu,“ uvedl v lednu 2004 ředitel Pavel Benák. Šlo o světlé dvanáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,5 %. „Ležák je mírně nasládlý s příchutí medového nektaru,“ přiblížil chuťové vlastnosti pěnivého moku Benák a dodal: „Samotného mě velmi mile překvapilo.“
„Vykrýváme tím naši volnou kapacitu,“ potvrdil v lednu 2004 Ladislav Češpiva, obchodní šéf pivovaru, který dodával pivo Staročech do sítě Penny Market. Nízkou cenu piva zdůvodnil minimálními dopravními náklady. „Z Nymburka do centrálního skladu Penny Marketu v Jirnách u Prahy je to dvacet kilometrů,“ uvedl.
Na vlně zdražování na jaře 2004 se pivovar odmítal zatím účastnit. Milovníci chmelového moku vyrobeného v Nymburce tak mohli být do léta klidní.
Postřižinský Bogan se jmenovalo nové nymburské pivo. Premiéru měl nápoj 27.března 2004 u příležitosti vzpomínky na nedožité devadesátiny spisovatele Bohumila Hrabala. „Bogan byla Hrabalova přezdívka ve skautském oddílu,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák:
* Jak byste charakterizoval nové postřižinské pivo? V čem je jiné než ostatní?
Je to jedenáctapůlstupňové pivo vařené pouze ze žateckého chmelu. Proti klasickému světlému pivu se liší tím, že do něj byl přidán karamelový sirup. Chuť je proto jemnější.
* Představení nové značky jste naplánovali záměrně na den oslav Hrabalových narozenin?
Ano, je to tak. Lidé v Kersku byli první, kdo ho ochutnali. Připravovali jsme ho půl roku, protože jsme dlouho zkoušeli chutě. Vyváženost piva nebyla od začátku správná. Buď bylo sladké, anebo v něm nebyl karamel vůbec cítit. *Lidé jsou zvyklí také na stylové doplňky, jako jsou ubrusy nebo tácky… Během dvou až tří měsíců by se měly tyto drobnosti objevit v hostincích a restauracích.
* Jaký je váš vztah k Bohumilu Hrabalovi?
Znal jsem ho od roku 1987 a mám na tu dobu příjemné vzpomínky. Občas to s ním nebylo lehké, protože jsme za ním třeba přijeli a on si stěžoval, že je mu zle. Potom se ale přiznal, že tady v Hájence snědl půlku kachny a vypil pět piv a potom trvalo, než se z toho dostal. Nemůžu si ale dovolit říct, že jsme byli přátelé, přestože by to bylo hezké.
Tradiční červnové slavnosti pořádal pivovar dne 19.června 2004. Zábavný program startoval v 10 hodin. Exkurze do pivovarských provozů začaala o hodinu později. Pro návštěvníky byly připraveny soutěže a především celá řada hudebních vystoupení. Svoje písničky zde například zazpívala Heidi Janků, Verona a Těžkej Pokondr.
O Postřižinské pivo začínal být větší zájem v cizině, zatímco doma se ho vypilo stejně. Pivovar v roce 2004 plánoval vyvézt pětinu své veškeré produkce. „Snažíme se nacházet nové trhy, protože ten domácí už několik let stagnuje,“ vysvětlil v červnu 2004 ředitel Pavel Benák.
* Kolik piva chcete letos vyrobit?
„Původně jsme si říkali, že by výstav mohl být vyšší než loni, kdy byl kolem 150 000 hl. Proti stejnému období roku 2003 nám stoupl asi o 4 %, ale červen vzhledem k počasí není moc příznivý, a tak se piva pije méně.“
* Je o vaše piva zájem v cizině? Začátkem roku jste chtěli posílit vývoz.
„Export letos narůstá a teď tvoří už 20 % celkového prodeje s tím, že prakticky veškerý nárůst prodeje dělá právě export. Domácí prodej stagnuje, a to hlavně kvůli počasí. Květen nebyl horký, a tak prodej klesl asi o 10 %. Naši největší obchodní partneři jsou v Německu, Švédsku, Francii, Itálii, Španělsku a po deseti letech, jsme se vrátili na trh v Polsku.“
* Nedávno jste změnili vzhled etiket lahvového piva. Nebáli jste se trochu, jestli je zákazníci přijmou?
„To, že se změnily etikety, bylo jedině plus. Navíc Bohumil Hrabal si to zasloužil. Jak víte, jsme s ním spjatí a nové etikety byly vlastně i takové poděkování spisovateli za jeho dílo i za to, že naše pivo může nést jméno Postřižinské.“
Jediný výrobce piva na Nymbursku, Pivovar Nymburk, hospodařil v právě roce 2004 se ziskem a celkově prodal přibližně 148 000 hl piva, což bylo srovnatelné s lety minulými. Ředitel podniku Pavel Benák proto hodnotil rok 2004 po hospodářské stránce jako průměrný. Pivovaru se ovšem podle jeho slov podařilo více než zdvojnásobit podíl exportu, takže tvořil pětinu produkce nymburského piva. V roce 2004 vyvážel lahvové, plechovkové nebo sudové pivo do Německa, Švédska, Polska, Dánska, Slovinska, Francie a Itálie, Maďarska i Austrálie.
* Kolik má Pivovar Nymburk zaměstnanců?
„V současné době máme něco pod sto zaměstnanců.
* Chystáte na letošní rok nějaké propouštění, nebo naopak budete pracovní síly nabírat?
Pivovar je sezónní zaměstnavatel, čili přes zimní období je tady kmenový stav. Samozřejmě na období přibližně od června do září přibíráme další lidi, případně vznikají dohody o provedení práce. Prognóza o snižování není na místě.
* Jaká je v pivovaru průměrná mzda?
Průměrná mzda v pivovaru se pohybuje něco nad 15 tisíci korun hrubého, některé pomocné práce jsou samozřejmě hodnoceny méně. Je tedy asi nad úrovní okresu Nymburk, i když nám chybí asi 12 procent do celostátního průměru. Reálné mzdy každoročně valorizujeme minimálně o navýšení spotřebitelských cen za dvanáctý měsíc v roce. Valorizované budou už lednové výplaty.
* Budete v letošním roce zdražovat?
Velké pivovary zdražily už na podzim, my zpravidla ceny upravujeme o inflaci na jaře. Takže předpokládám, že opět dojde ke zdražení o pár haléřů. Jde spíše o kosmetickou úpravu. Žádný pivovar si nemůže razantní zdražení dovolit. Když si uvědomíme, že jen cena elektřiny pro podnikatelskou sféru se s novým rokem zvýšila zhruba o třicet procent, tak samozřejmě nelze všechno utlumit v nákladech.
* Přesný termín zdražení tedy ještě neznáte?
V tomto okamžiku ještě není rozhodnuto, kdy k němu dojde.“
„Mezi oceněnými etiketami roku 2004 je i sběratelská rarita. Loni byla vydána série etiket na Postřižinské pivo s podobiznou Bohumila Hrabala bez klobouku a s kloboukem. Schváleny byly jen ty bez pokrývky hlavy, takže etikety s kloboukem jsou pro sběratele velkou vzácností. Daly se sehnat pouze v nymburském pivovaru, ale po jednom exponátu,“ prozradil v březnu 2005 sběratel Pavel Moravec ze Žatce.
Pivovar se chystal v roce 2005 oslavit 110. výročí svého založení dvěma akcemi. Především ctitelé pivních akcí spojených s přesuny z místa na místo si přišli na své 28.května 2005, kdy vyrazil po kolejích speciální Postřižinský expres. Historický vlak, který táhla parní lokomotiva, jel z Nymburka do Křince, Městce Králové, Chlumce nad Cidlinou, Velkého Oseka, Poděbrad a zpět do Nymburka. Všichni se mohli těšit na dobré občerstvení a doprovodný program během jízdy a zastávek ve stanicích. Druhou velkou akcí k oslavě výročí byl Den Postřižinského piva 18.června 2005. Ve stejném čase se tato akce v podobě dne otevřených dveří konala každoročně a nabízela kromě vydatné možnosti konzumace i pivní soutěže, jako byl například hod sudem na dálku a různé závody v pití piva na čas. V roce 2005 měli účastníci navíc šanci ochutnat nový druh piva. Pivovar byl založen v roce 1895. Původní objem výroby byl až do roku 1958 v rozmezí 10 000 až 35 000 hl. Hranice 100 000 hl bylo dosaženo v roce 1972, od roku 1983 se po úpravě technologického postupu začal výstav rok od roku zvyšovat až k rekordním 177 165 hl v roce 1994. Posledních pět let pivovar vyráběl ročně těsně pod 150 000 hl. Pivovar již řadu let spojoval svoji image s dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který do něj mimo jiné situoval děj proslulé novely Postřižiny. Odkaz na Hrabalovo dílo byl patrný i z názvů nymburských piv Pepinova desítka nebo Francinův ležák.
Písničky Aleše Brichty, Leony Machálkové, Petera Nagyho, Heidi Janků a skupiny Abba revival doprovodily tradiční Den Postřižinského piva v pivovaru, který se konal dne 18.června 2005. Pro návštěvníky pivovaru, kterých se každoročně seěly stovky, opět byly připraveny exkurze do pivovarských provozů, soutěže pro děti i dospělé a také zvláštní parní vlak. Podle ředitele Pavla Benáka se pivovar, který v roce 2005 slavil už 110 let existence pochlubol i speciálním ležákem vyrobeným jen pro tuto příležitost. „Půjde o Májový ležák, inspiraci jsme čerpali ve filmu Postřižiny. Bude v lahvích se zvláštní etiketou,“ uvedl Benák. Den Postřižinského piva doplnily i ukázka historických nákladních automobilů a autobusů z nymburské společnosti ČSAP.
Dobrá zpráva pro příznivce Postřižinského piva přišla z pivovaru. Skokové zdražení pohonných hmot koncem léta 2005 ceny nezvedlo. Podle informací z vedení pivovaru se o této možnosti dokonce ani nejednalo. Pivovar zpravidla mírně zdražoval na jaře v návaznosti na inflaci. Podle ředitele Pavla Benáka šlo ale vždy spíše o „kosmetickou úpravu“. „Žádný pivovar si nemůže razantní zdražení dovolit,“ uvedl ředitel pivovaru.
Humno historické budovy sladovny pivovaru bylo v srpnu 2005 svědkem poslední z akcí, kterou si pivovar připomněl letošní 110. výročí svého založení. Už před prázdninami vozil zájemce okresem parní pivovarský vlak a stovky lidí pak zavítaly na zdejší den otevřených dveří. Tentokrát oslava patřila především zaměstnancům pivovaru, kterým k tanci i hodování zahrál písničkář Jakub Smolík a „staropražská“ skupina Třehusk. Nechyběl ani ohňostroj.
Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban dne 10.října 2005 přijel na Nymbursko. Během návštěvy se podíval také do nymburského pivovaru.
Některé regionální pivovary nahlásily do začátku roku 2006 zdražení vlastních výrobků. Ne tak nymburský pivovar. „Na konci roku nikdy nezdražujeme. Pokud je to nutné, tak až před začátkem letní sezóny,“ vysvětlil v listopadu 2005 postoj pivovaru ředitel Pavel Benák.
Pivovar vyvážel do Švédska své pivo i s označením Krog Ől lager (alk.: 5,5 %).
Pivovar si nemohl v roce 2005 stěžovat na nepřízeň osudu. Kromě toho, že nymburská piva získala několik ocenění na celostátních degustátorských soutěžích, projevila zájem o spolupráci s pivovarem monacká společnost Propaganda Products. V lednu 2006 mělo být jasné, zda se Monačané budou podílet polovinou na investici do nové výrobní linky. Rozsah investice odhadl ředitel pivovaru Pavel Benák na dva až tři miliony korun. „Chtějí po nás, abychom pro ně stáčeli nápoj s exotickými přísadami na bázi piva s obsahem šesti procent alkoholu. Pokud se zkušební produkty osvědčí, budou se podílet na výstavbě nové stáčecí linky. Nápoj má být určený především pro mladé spotřebitele mezi 18 a 25 lety,“ nastínil v prosinci 2005 Benák. Roční výstav pivovaru se pohyboval stále pod 150 tisíc hektolitrů a společnost se podařilo stabilizovat. Ředitel Benák prozatím o zvýšení výstavu neuvažoval s ohledem na spotřební daň. Zvýšení by se vyplatilo až při dalším nasmlouvání zakázek o objemu 20 tisíc hektolitrů.
Pivovar uzavřel účetně rok 2005 se ziskem 2 374 000 korun. Pivovar v roce 2005 investoval především do technologie kontinuálního sledování jakosti piva a obnovy vozového parku více než 7 milionů korun.
O tom, že pivovar vykročil do roku 2006 tou správnou nohou, byl přesvědčený jeho ředitel Pavel Benák. Kromě desetimilionové investice do nové linky na mytí lahví očekával, že se podaří zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kvůli zdražení cen energií musel pivovar ovšem přikročit ke zdražení piva.
*Jak hodnotíte uplynulý rok?
„Dosáhli jsme výstavu 149 600 hl, což je opět o něco více než v předchozím roce. Také tržby se zvýšily asi o tři procenta, ale na zisku se to neprojevilo, neboť došlo k nárůstu cen za energie. Situaci pivovaru se nám podařilo stabilizovat, již nejsme tolik omezeni splácením úvěrů a můžeme si dovolit investovat do modernizace.
*Co přesně myslíte pod pojmem modernizace?
Největší naší investicí v roce 2006 bude koupě nové mycí linky, která bude ekonomičtější a šetrnější k životnímu prostředí. Ačkoliv o mě moje okolí říká, že jsem založením spíše pesimista, věřím, že se nám podaří koncem měsíce ledna 2006 zdárně dokončit jednání s monackou společností Propaganda Products. Kromě toho plánujeme další drobné investice v úhrnné výši pěti milionů korun.
*Zmínil jste, že kvůli zdražení energií došlo ke snížení zisku. Znamená to, že uvažujete o zdražení piva?
Na podzim jsme nezdražovali jako některé pivovary, ale na jaře k tomu zřejmě musí dojít. Výroba piva je energeticky velmi náročná. Předpokládám, že zdražovat budeme někdy v dubnu. Pro koncové zákazníky by se mělo jednat o zdražení o 30 až 50 haléřů na půllitru.
*Ještě nedávno pivovar musel vyklízet pozice v regionu před dravou konkurencí. Změnila se nějak situace?
Ano, změnila. Pomalu se dostáváme zpět. Kromě vlastního Nymburska má naše pivo úspěch také za jeho hranicemi. K tradičním lokalitám, které zásobujeme Postřižinským pivem patří například Harrachov a Bedřichov, okolí Milešovky v Českém Středohoří a část Hradecka. Delší dobu odebírá naše pivo také několik restaurací v Praze. Úspěšní jsme i za hranicemi. Naše pivo vyvážíme do Německa, Polska, Švédska, Anglie, Francie a Austrálie.“
Pivovar v roce 2006 uvažoval o zdražení piva. Ceny chtěl zvýší počátkem léta, a to o 30 až 40 haléřů, řekl v únoru 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák.
O 20 tisíc hektolitrů pěnivého moku více prodal pivovar za první dva měsíce roku 2006 ve srovnání s loňskem. „To je o deset procent více než loni. Stejnou měrou se na tom podílel export a tuzemský trh,“ řekl v březnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Před několika týdny přišly některé velké pivovary, například Budvar, s novinkou. Pivo stáčejí do originálních lahví, které se barevně odlišovaly a měly vyražené své logo. Nymburský pivovar zatím podobnou aktivitu nechystal. „Myslím si, že podobné kroky by v důsledcích mohly vést i ke zničení trhu s vratnými obaly,“ uvedl Benák. Konečné slovo k této záležitosti by mělo padnout na setkání šéfů malých pivovarů v Poličce. Jednu novinku však pivovar přece jen chystal. „Zhruba za dva měsíce připravujeme výměnu technologie na stáčecí lince. Půjde o investici asi 10 milionů korun,“ řekl ředitel. Pomocí nové technologie by se měl stáčet i chystaný nový druh nápoje. Pivovar tradičně sbíral nejrůznější ocenění po celé republice. Nejinak tomu bylo v roce 2005 na různých festivalech a soutěžích. Stal se držitelem titulu Česká pivní pečeť či Pivo České republiky. Jednu z nejvýznamnějších cen získal v závěru roku 2005. „Francinův ležák obsadil druhé místo v anketě o nejchutnější pivo, která se konala v Trutnově,“ pochlubil se Benák. Podle jeho slov se v podobných soutěžích koná několik degustátorských vyřazovacích kol, sítem projde jen úzká skupinka piv.
Pivovar od dubna 2006 zdražil pivo v rozmezí od deseti do 50 haléřů. Vedení pivovaru se obvykle snažilo držet ceny do začátku letní sezóny, ale v roce 2006 muselo zareagovat dříve kvůli zvýšení cen energií. Nejprodávanější pivo, Pepinova desítka, zdražila v sudech o 50 haléřů na 8,40 Kč, v lahvích o 20 haléřů na 7,40 Kč. Zdražení se nejméně dotklo třináctistupňového piva Bogan, jehož cena se zvýšila o desetihaléř, a to v sudech na 10,50 Kč a v lahvích na 11 korun. Rostoucí ceny energií se v roce 2006 do ceny postřižinského piva promítaly jen částečně. Pivovar výrazně investoval do moderních technologií, které snižují nejen spotřebu médií, ale i lidskou sílu. „Například nákupem nové myčky, kterou spustíme v průběhu května, uspoříme až 15 % provozních nákladů,“ řekl ředitel Pavel Benák. Její nákup byl největší investicí do výrobního zařízení od privatizace pivovaru v roce 1997.
Pivovar začal vyrábět nové pivo s guaranou. V ochutnání bylo od února 2006.
I přes poměrně dlouhou zimu se v prvních čtyřech měsících roku 2006 pivovaru dařilo. Prodal o 6 % více piva než ve stejném období v roce 2005. Celkem vystavil přes 45 000 hl Postřižinského piva. Prodej piva v tuzemsku byl oproti roku předešlému vyšší o 3 tisíce hektolitrů. Největší investiční akce v novodobé historii pivovaru, kterou byl nákup a montáž moderní ekologicky šetrné myčky lahví, probíhala během května 2006. Náklady dosáhly téměř 10 milionů korun. Tato investice, vedle možnosti stáčet více druhů lahví, přinesla významné energetické úspory, menší spotřebu vody a menší množství vypouštění zásaditých odpadních vod. Květen 2006 byl i měsícem dvou významných akcí v regionu. Dne 20. května 2006 se uskutečnil osmý ročník Hrabalova Kerska, kde se na organizaci pivovar podílel. V druhé polovině května také znovu vyjel na svoji okružní jízdu Postřižinský expres. Dne 27. května 2006 v 8.28 hodin ráno vyjel z nymburského hlavního nádraží výletní vlak tažený historickou parní lokomotivou. V roce 2005 Postřižinský expres putoval na východ. V roce 2006 se vydal na severozápad od Nymburku. Trasa vedla (z Nymburku) přes Lysou nad Labem, Všetaty, Mladou Boleslav, Debř, a přes Dobrovice zpátky do Nymburku. Ve všech zastávkách, kde Postřižinský expres zastavil, bylo nejen pro cestující připraveno občerstvení, postřižinské pivo, dobrá muzika ale i vystoupení mažoretek a další atrakce. Nová podoba internetových (webových) stránek od 1.5.2006 bylo další překvapení, které pivovar připravil pro své příznivce, partnery a návštěvníky.
Pivovar zvýšil prodej sudového, plechovkového i lahvového piva. V prvním pololetí roku 2006 vystavil pivovar 76 490 hl piva, což bylo o 5 % více než za stejné období roku 2005. Největší nárůst poptávky zaznamenal pivovar u jedenáctistupňových ležáků. Pivovaru se dařilo nejen doma ale i v zahraničí. Export Postřižinského piva stoupl na 22 % veškeré produkce. Před pěti lety dosahoval vývoz jedenácti procent. Nejvíce odběratelů měl pivovar v Německu, Švédsku a Slovinsku. Mezi cílové země patřily i Itálie, Dánsko, Francie ale i Austrálie. Nově se Postřižinské pivo se vyváželo do moldavského Kišiněvu. Pivovar dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod. Nově od 20.července 2006 pivovar zásoboval obchodní řetězec COOP pivem Královar (lehké světlé; alk.: 3,4 %; světlý ležák; alk.: 4,7 %).
„Jedem na maximální výkon. Lidé i stroje jedou, jak se říká, na krev,“ řekl v červenci 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Pivovar s vypětím sil plnil zakázky v plném rozsahu a včas. Objem výroby se zvýšil během horkého července 2006 o více než třetinu proti srovnatelnému období roku 2005. Jednotlivá střediska pivovaru pracovala ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Každý týdne se ale muselo několik směn přidat nebo prodloužit. „Na začátku sezóny jsme měli plné sklepy a vzhledem ke kapacitě varny stačíme pivo stále dovařovat,“ konstatoval ředitel Benák. Podobná situace byla v pivovaru před šesti lety: „Pokud si dobře vzpomínám, tak léta 1999 a 2000 byla podobná. Je třeba si uvědomit, že spotřeba piva se v létě zvyšuje minimálně o polovinu, ale na druhé straně extrémně vysoké teploty mohou pití piva i omezit,“ řekl Pavel Benák.
Tak úspěšný červenec nezažil pivovar pět let. V červenci 2006 pivovar prodal 17 000 hl piva, což bylo o 16 % více než v roce předešlém. „Konkurovat tomuto výsledku může jen červenec roku 1994. To jsme vystavili absolutně nejvíc 20 133 hl, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Od 19. března 1898, kdy byla v pivovaře uvařena první várka piva, byl červenec 2006 druhým nejvyšším výsledkem z pohledu prodeje. Od začátku roku 2006 do července prodal pivovar 93 tisíc hl. piva. Oproti roku 2005 to bylo o 7 % více.
Pivovar i přes chladný srpen vykázal v letním prodeji téměř rekordní čísla. Kromě teplého počasí se na výsledcích projevilo i získání nových zákazníků. Pivovar vyrobil od června do srpna téměř 50 tisíc hektolitrů piva. „Nebýt chladného srpna, bylo by to jistě větší navýšení, než je zatím vyčíslených pět procent,“ řekl v září 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Ve srovnání s jinými měsíci se však jednalo o vysoký nárůst. „Pro srovnání v období od ledna do března jsme vyrobili 32 tisíc hektolitrů. Na zvýšenou výrobu má počasí docela velký vliv,“ podotkl Benák. Kromě toho po mnoha letech putovalo nymburské lahvové pivo vlakem. „Třicet tisíc lahví se vydalo na cestu do švédského Stockholmu. Nepamatuji, kdy se naposledy nymburské pivo převáželo vlakem,“ poznamenal šéf pivovaru. Švédské putování však nebylo jedinou letní kuriozitou, kterou pivovar zaznamenal. Pěnivý mok si objednal také obchodník ze Spojených států amerických. „Konkrétně do Kalifornie jsme distribuovali zhruba 20 tisíc lahví. Místní podnikatel je pak dále prodával dalším obchodníkům,“ řekl Benák. Nejen v cizině ale objevoval pivovar další možné zdroje odbytu. Napít se postřižinského piva mohli i lidé z jiných koutů Čech. „Uzavřeli jsme smlouvu s jedním obchodním řetězcem,“ potvrdil ředitel Pavel Benák.
Po devíti měsících roku 2006 prodal pivovar více než 123 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což bylo o 6 % více než za stejné období předchozího roku. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty. Po dlouhých letech exportoval pivovar do Spojených států amerických. Posledních několik let byl roční výstav pivovaru pod hranicí 150 tis. hektolitrů piva. V roce 2006 se tuto hranici pivovar chystal překročt. „Bude nás čekat dodatečný odvod spotřební daně,“ konstatoval v říjnu 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák. Ač šlo o lepší výsledek než v minulých letech, radost z něho ředitel pivovaru neměl. „Hranice, kdy se pivovaru vyplatí překročení hranice odvodu sazby spotřební daně je 167 tisíc hektolitrů a tohoto výsledku letos s největší pravděpodobností nedosáhneme,“ věděl ředitel Benák. Po třetím čtvrtletí roku 2006 byla prognóza ročního výstavu 160 tisíc hektolitrů moku. O tom, že rok 2006 boural rekordní hranice svědčil fakt, že naposledy překročil pivovar hranici 150 tis. hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl pivovar výstav 17 tis. hektolitrů. „Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce,“ dodal ředitel Pavel Benák. V roce 2006 ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005. Pivovar dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod.
Více než jedna pětina produkce Postřižinského piva odcházela v roce 2006 z pivovaru na zahraniční trhy. „Nejvíce odběratelů je v Německu, významné a dlouhodobé kontrakty máme ve Švédsku, Francii, Itálii, Dánsku, Velké Británii a Slovinsku. Letos jsme pronikli do Moldavska, Austrálie a Spojených států,“ řekl v prosinci 2006 ředitel pivovaru Pavel Benák s tím, že na podzim odešel jeden kontejner s nymburským pivem do Kalifornie. „Čekáme tedy, jaká přijde odezva,“ podotkl.
* Jak hodnotíte letošní rok?
„V porovnání s loňským rokem máme výstav piva o osm procent vyšší. Předpokládáme, že do konce roku prodáme kolem 160 tisíc hektolitrů piva. Mezi letošní důležité investice lze zařadit novou mycí linku lahví v hodnotě deseti milionů korun. Tím také snižujeme energetickou náročnost při vaření piva a chováme se šetrněji k životnímu prostředí. V minulých dnech jsme dokončili obměnu našeho vozového parku.
*Jaký sortiment nabízíte?
Pivovar vyrábí osm druhů piv. Zatím nám chybí nealkoholické pivo. Přesto se domníváme se, že naše nabídka je široká a pestrá, aby uspokojila naprostou většinu zákazníků.
* Připravujete nějakou novinku na příští rok?
Abychom obstáli na trhu, musíme držet krok s moderními technologiemi. Nějakou dobu chystáme nový nápoj, který by měl oslovit určitou skupinu konzumentů. Vše je stále ve stadiu příprav. Zajišťujeme obaly a další potřebné technologie. Nový nápoj bychom chtěli ve spolupráci se zahraničním partnerem představit v první polovině příštího roku.
* Nymburský pivovar patří k těm menším. Jak se vyrovnáváte s těmi velkými?
Konkurence je rok od roku větší. Malé pivovary musí zákazníkům nabídnout vedle klasického piva něco navíc. Mám na mysli přístup k zákazníkům, rychlost a operativnost služeb. Spoléháme také na určitý lokální patriotismus. Naše pivo má v kraji dobrý zvuk. Díky marketingovým snahám pronikáme snad do každé druhé vesnice širokého nymburského regionu. „
V roce 2006 prodal pivovar 167 tisíc hektolitrů Postřižinského piva, což bylo o 9 % více než v roce předchozím. Export pivovaru se na tomto výsledku podílel 21 procenty. „Jde o nejlepší výsledek v tomto tisíciletí,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel pivovaru. Naposledy pivovar překročil hranici 150 tis. hektolitrů v roce 1995. Pro porovnání v roce 1898 měl pivovar výstav 17 tis. hektolitrů. „Na úspěšný výsledek nemá vliv jenom dobré počasí, ale i rozšíření distribuce,“ dodal ředitel Pavel Benák. V roce 2006 ve všech měsících, kromě dubna, prodal pivovar více piva než v roce 2005. Pivovar v roce 2006 dokončil největší investici posledních let. Deset milionů korun pivovar investoval do nové technologie stáčení lahvového piva. Nová myčka lahví nabízela možnost plnit více druhů lahví. Přitom pivovar významně snížil spotřebu vody, tepla, elektrické energie i množství vypouštěných odpadních vod. Od srpna 2006 pivovar zásoboval obchodní řetězec COOP. Po dlouhých letech exportoval pivovar i do Spojených států amerických.
Sedmnáctý ročník degustační soutěže Česká pivní pečeť 2007 v Táboře přinesl pro pivovar v únoru 2007 dvě stříbrné medaile. „Pravidelně se zúčastňujeme čtyřech soutěží během roku a dá se říct, že pravidelně ocenění získáme,“ dodal s úsměvem ředitel pivovaru Pavel Benák. Třináctistupňové pivo Bogan získalo ve speciálech druhé místo, shodou okolností přesně v době, kdy uplynulo deset let od úmrtí spisovatele Bohumila Hrabala, po kterém byl speciál pojmenovaný. Druhou příčku si postřižinský pivovar připsal i za tmavé pivo. O Českou degustační pečeť soutěžilo 64 pivovarů. Celkem degustátoři ochutnali 273 vzorků piv.
Škodu za 250 tisíc korun způsobil dne 5.2.2007 odpoledne požár v pivovaru. Po třinácté hodině se v šachtě sladovny vzňaly kabely vedoucí svisle celou budovou. Oheň se pak rozšířil mezi prvním a devátým patrem. Nikdo nebyl zraněn.
V lednu 2007 prodal pivovar 10 125 hl piva. Výsledek byl o 7 % lepší, než za stejné období roku 2006. Hlavním důvodem nárůstu byl prodej piva v rámci privátních značek do řetězce COOP. Navýšení prodeje se uskutečnilo v tuzemsku i zahraničí. „Výsledek bych nepřeceňoval, díky novým zakázkám je lepší, ale hlavní část sezóny je před námi,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Vedle dobrých výsledků kazila radost z prvního měsíce roku fakt, že nad pivovarem řadila vichřice, která zničila půl střechy a oprava si vyžádala investici jednoho miliónu korun. Menším nákladem byla investice do mimořádné opravy mladinové pánve ve varně.
Po několika měsících vývoje s izraelským partnerem vyprodukoval pivovar v březnu 2007 novinku nesoucí název Nitro Beer. Toto pivo, které bylo oproti prémiovému ležáku silnější, mělo 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost, bylo určeno pro izraelský trh. „Zároveň bude pivo Nitro Beer dodáváno i do Spojených států amerických,“ konstatoval ředitel pivovaru Pavel Benák. S prodejem na českém trhu se zatím nepočítalo a jedinou možností jak ochutnat novinku měli zájemci v pivovarské prodejně, kde byla k dispozici v omezeném množství v 0,33 litrových láhví za cenu 15 korun. Přestože se nejednalo o pivo košer, byli finalizaci výroby přítomni zástupci izraelské strany.
„Jitrničky budou za chvíli, ale už se podává gulášek, pánové“. Podobné hlášky byly kolem poledne jedné březnové soboty roku 2007 k slyšení na dvoře pivovaru. Mohlo to znamenat jediné: prasátko si „zlomilo nožičku“ a zaměstnanci si mohli pochutnat na ovárku, gulášku, jitrničkách a dalších pochoutkách, které k zabíjačce neodmyslitelně patří. Zapíjelo se, jak jinak, Postřižinským pivem. Klasická hrabalovská atmosféra prostoupila celý legendární pivovar. Zabíjačka se v novodobé historii pivovaru konala už potřetí. Na její hladký průběh dohlížel usměvavý ředitel pivovaru Pavel Benák. „Většinu si zaměstnanci dělali sami,“ uznale kýval hlavou a pochopitelně osobně koštoval různé vepřové lahůdky.
Ceny piva zůstávaly nezměněny v roce 2007 u Postřižinského piva. „Máme nějaké zprávy o zdražení ječmene a chmelu, ale v současné době se to do ceny našeho piva nijak nepromítne,“ řekl v červnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák.
Pivovar prodal za první pololetí roku 2007 celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představovalo 6% nárůst oproti roku 2006. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel i export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5 %. „Na růst prodeje má pozitivní vliv vedle příznivého počasí rovněž rozšíření dodávek do obchodních řetězců. Na druhou stranu kvalita surovin z minulé sklizně nebyla příliš vysoká a jejich zpracovávání bylo technologicky velmi náročné,“ uvedl ředitel Pavel Benák a dodal: „Postřižinské pivo je stále oblíbenější a je patrné, že regionální pivovary mají v ČR své pevné místo. Navíc se nám daří i ve vývozu do Německa, Francie a Švédska.“ Pivovar pokračoval v expanzi na zahraniční trhy. Ve spolupráci s dlouholetým francouzským partnerem připravoval v létě 2007 první dodávky piva s upravenou recepturou do Karibiku. Od května 2007 dodával speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer na izraelský trh a usiloval o získání certifikátu pro jeho distribuci i do košér obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA.
Na Den Postřižinského piva v nymburském pivovaru, který proběhl 16.6.2007, se lidé mohli dopravit parním vlakem. Pivovar ho vypravil nejen z nymburského nádraží, ale také ze Sadské a z Poděbrad. Návštěvníci se mohli těšit na program plný zábavy i soutěží. Parní vlak jezdil celý den zdarma, stejně jako se neplatilo za vstup do areálu pivovaru. Kromě stabilní nabídky nymburského piva se speciálně jen pro tento den uvařila i várka piva netradičního. Letos s příchutí jahody a také medu.
Postřižinské pivo získalo na podzim 2007 takzvaný košer certifikát. Požádala o něj izraelská strana odebírající místní pivo. Do židovského státu totiž pivovar vyvážel speciální druh piva s rajským plynem. K tomu, aby se mohl prodávat i v košer obchodech, bylo nutné získat uvedenou listinu. „Přijel rabbi Kalcheim z Izraele, který provedl v pivovaru audit,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Originální dokumenty pivovar před nedávnem skutečně získal.
„Bohužel budeme muset zdražovat. A tentokrát to nebude žádná kosmetická úprava v řádu desetihaléřů, ale bude se jednat o koruny,“ řekl v říjnu 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle jeho slov se mělo jednat o největší zdražení za poslední roky. Zdražení piva prý bylo nutné vzhledem k situaci v západní Evropě. „U nás sice byla mírně nadprůměrná úroda ječmene, jenže na západě se neurodilo. Čestí zemědělci proto zvedli ceny obchodním partnerům ze západu, ale bohužel také českému trhu,“ vysvětlil příčinu rekordního skoku Benák. Navíc zhruba o deset procent zdražili i pěstitelé chmele. Co na to provozovatelé restaurací a samotní pivaři? „Samozřejmě žádnou radost z toho nemám. Pokud pivovary takto razantně zdraží, já budu muset cenu navýšit ještě více, protože k tomu započtu i zdražované energie. Já si ale myslím, že pivaři i tohle překousnou,“ reagoval majitel nymburské nádražky a poděbradské restaurace Jiří Tomáš Vokál. Právě v jeho restauracích zatím teklo nymburské pivo proudem. „Každopádně kdybychom nezdražili, hrozila by ztrátová výroba a v nejhorším případě i zastavení výroby,“ doplnil Benák.
V roce 2007 prodal pivovar k 162 tisíc hl piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2007 podílel zhruba 22 % z celkového prodeje, což je o 1 % více, než tomu bylo za stejné období v roce 2006. „Oproti roku 2006 je celkový prodej Postřižinského piva sice o 1,5 % menší, za vyšší prodeje roku 2006 však pivovar vděčí zejména rekordním teplotám, které v létě panovaly. I z tohoto důvodu a zejména pak díky stále se zvyšujícímu podílu vývozu našeho piva do zahraničí jsme s prodeji nadmíru spokojeni,“ konstatoval Pavel Benák, ředitel pivovaru. Největším exportním partnerem zůstala SRN. Postřižinské pivo se však dodávalo také do dalších 9 států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Izraele. Díky udělení košer certifikátu pivu Nitro Beer v roce 2007 mohlo nově toto exkluzivní pivo také do košer obchodů ve Spojených státech.
Jako úspěšný hodnotil rok 2007 ředitel pivovaru Pavel Benák. Přesto ve výrobě nepřekonal rekordní výstav z roku 2006, kdy na trh odešlo přes 166 tisíc hektolitrů piva. „První pololetí sice vypadalo nadějně, ale letní měsíce trochu zůstaly za očekáváním. Naše produkce se bude pohybovat kolem 160 tisíc hektolitrů,“ řekl Benák.
* Vaše pivo získalo v minulých letech řadu ocenění, přibyla k němu nějaká i v roce 2007?
Na soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal v kategorii ležáků první místo Francinův ležák. Klání se zúčastnily téměř všechny české pivovary, takže si této ceny velmi považujeme. Z dalších čtyř soutěží na různých místech v Česku jsme si přivezli dalších šest ocenění čili nejvíce v novodobé historii pivovaru. I to je důkaz, že kvalita piva stoupá.
* V roce 2007 jste pronikli i na izraelský trh. Jak se vám to podařilo?
Do Izraele nyní dodáváme speciální pivo s názvem Nitro Lager Beer, a to dokonce do košer obchodů. V těchto prodejnách jsou potraviny zpracované podle pravidel židovské víry. Pro označení piva košer je nutno získat certifikát potvrzující splnění všech předepsaných zásad. V červenci jsme u nás přivítali izraelského rabína Menachema Kalachaima, který si prohlédl náš pivovar a byl spokojen. Koncem září jsme pak obdrželi toto důležité osvědčení. Předpokládáme, že díky tomu naše pivo poputuje do Kanady a Spojených států.
* Budete zdražovat?
Ještě koncem roku 2007 se zvýší ceny, přesto jsem přesvědčen, že naše pivo stále patří k těm cenově přijatelnějším. Jenom připomenu, že sladovnický ječmen, základní surovina pro výrobu piva, byl zdražen téměř o sto procent. Ceny chmele stouply přibližně o dvacet procent. Nahoru jdou i ceny energií. Ostatně k podobným úpravám přistoupily i jiné pivovary.
* Před časem se hovořilo o tom, že budete vařit pivo s guaranou?
Bohužel tento projekt se zastavil. Náš partner, vlastník receptury, stále řeší nějaké technologické a marketingové záležitosti. Pilotní dávka prošla úspěšnými zkouškami, pivo mělo stabilní chuť a vzhled. Bohužel zatím nemohu dát uspokojivou zprávu o zahájení výroby.
* Přicházíte s nějakou inovací při vaření piva?
Připravujeme technologické zlepšení výroby zlatého moku, tedy nepřetržitou automatickou regulaci hlavního kvašení. Dříve tuto činnost ovlivňoval lidský faktor, což nebylo úplně ideální. V podstatě to mohlo nepříznivě působit na chuť a vlastně i kvalitu piva. Nové zlepšení tyto vlivy vyloučí.
„V letošním roce bychom chtěli navázat na úspěšné prodeje z let minulých a počet zemí pro export ještě rozšířit,“ nastínil v lednu 2008 Benák plány pro rok 2008. „Stejně jako ostatní pivovary, ani my se nevyhneme zdražení, které musí zákonitě odrazit neustále se zvyšující ceny vstupních surovin, zejména pak sladu,“ dodal ředitel pivovaru.
Pivovar uvedl v květnu 2008 do provozu zcela novou technologii chlazení piva. Instalováním nerezových rozvodů se zvýšila rychlost a účinnost hlavního kvašení piva, přičemž řízení průběhu celého kvasného procesu bylo plně automatizováno. Správnou teplotu kvašení piva v každé kádi, která by se měla pohybovat okolo 10 °C, neustále sleduje a koriguje prostřednictvím elektronických teploměrů řídicí počítač. Plně automatizovaná kontrola průběhu hlavního kvašení tak eliminuje možná technická a lidská pochybení. Výsledkem bude nejen zvýšení standardizace výroby Postřižinského piva, ale zároveň ještě chutnější pivo, protože stejnoměrnější proces kvašení příznivě ovlivní jeho výslednou kvalitu. Pořizovací náklady nové technologie dosáhly celkové výše 2,5 milionu korun.
Titul „Pivo České republiky 2008“ získal opět Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%). Rozhodla o tom odborná porota v rámci celostátní soutěže na českobudějovických Slavnostech piva, které proběhly ve dnech 6. – 7. června 2008. V soutěži bylo přihlášeno celkem 44 pivovarů s více než dvěma stovkami vzorků. „Z úspěchu v Českých Budějovicích máme dvojnásobnou radost. Nejenže jsme zvítězili v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků, ale téměř všechna naše piva se ve svých kategoriích probojovala do finále. To svědčí o vysoké kvalitě všech značek Postřižinského piva,“ komentoval umístění ředitel pivovaru Pavel Benák.
Den Postřižinského piva přilákal 21.6.2008 do pivovaru několik tisíc příznivců pěnivého moku. Kromě tradičního repertoáru nymburských piv se v jednom stánku čepovalo i speciální pivo uvařené pouze pro tuto akci. „Přichystali jsme medové a dokonce jahodové pivo,“ řekl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.
Košer pivo většina milovníků pěnivého moku v Česku zatím neochutnala. Asi by je překvapilo, že je méně štiplavé než nápoj, na který jsou zvyklí. Jinak se ale chutí od běžného piva neliší. Od roku 2007 vařil košer pivo nymburský pivovar a vyvážel ho do Izraele, USA a Kanady. V pivovarské prodejně v areálu pivovaru mohli zájemci toto pivo ochutnat, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. „Košer pivo jsme začali vařit na přání izraelského partnera. České pivo je působením kysličníku uhličitého ostřejší chuti a Izraelcům nekonvenovala, proto vyvinuli plyn podle vlastní receptury a my ho přidáváme do piva,“ vysvětlil v červenci 2008 ředitel. Košer pivo bylo proti prémiovému ležáku vyráběnému v Nymburku silnější, mělo 5,5 % alkoholu, střední říz a velmi jemnou hořkost. Aby mohl pivovar toto speciální pivo vyvážet, musel získat košer certifikát. „Jednou z podmínek bylo, že ječmen, ze kterého se vyrábí slad, potažmo pivo, musel být zaset před židovským svátkem jara,“ uvedl ředitel. Pesach ohlašuje jaro a je znamením, že po smrti přichází nový život. Podle Benáka nebylo těžké splnit podmínku, aby ječmen byl zaset před svátky jara, které se časově kryjí s křesťanskými Velikonocemi. Zemědělci vědí, že ječmen zasetý po 21. březnu dává mnohem menší výnos, a tak až na výjimky sejí obilí nejpozději do tohoto data. Košer pivo se v Nymburku vyráběli v souladu s požadavky kašrutu, což je židovský soubor pravidel dodržování čistého způsobu stravování. Pivovar musel částečně upravit technologické postupy týkající se sypání do várky a dávkování surovin. „Nakonec přijel izraelský rabín Menachem Kalcheim, jeden ze dvou, kteří mají oprávnění udílet v Evropě certifikáty. Prohlédl si pivovar a osvědčení jsme dostali,“ uvedl ředitel. Košer pivo se v běžných českých obchodech koupit nedalo. Neumožňuje to zákon o pivu, který stanoví, co přesně musí tento nápoj obsahovat. V košer pivu ale byl plyn, jehož složení Izraelci neprozradili.
Bohumil Hrabal pronikl podzim 2008 na finský trh nejen prostřednictvím svého literárního díla, ale také na etiketách Postřižinského piva. Konkrétně se jednalo o Pepinovu desítku, Tmavý ležák a třináctistupňový pivní speciál Bogan. Od září 2008 mohli ochutnat Postřižinské pivo také ve Finsku. Pivovar totiž vyslyšel zájem ze strany finských obchodníků, kteří chtěli nabídnout tamějším pivařům kvalitní pivo z malého českého pivovaru. Na finský trh tak směřovaly už první dvě dodávky nymburského piva. Konkrétně se jednalo o jemně hořké světlé výčepní pivo Pepinova desítka, jemně sladký jedenáctistupňový Tmavý ležák s výraznou karamelovou příchutí a vůní a třináctistupňový pivní speciál Bogan, pro nějž byla charakteristická výrazná hořkost a vysoký říz. „Ačkoli řadu let už dodáváme naše pivo do Švédska, na finský trh se nám nedařilo dlouhou dobu proniknout. Velmi jsme proto uvítali zájem ze strany finských partnerů. Ti se rozhodli pro naše pivo, protože chtěli dovážet kvalitní české pivo z malého českého pivovaru,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Přestože Pivovar neustále rozšiřoval počet zemí, kam exportoval své pivo. Hlavním zahraničním trhem zůstalo i nadále Německo. Zde se Postřižinské pivo prodalo pod značkou Gold Bohemia Beer.
Ačkoliv rok 2008 nebyl z hlediska prodeje pro pivovar tím úplně nejúspěšnějším, jeho ředitel Pavel Benák neztrácel optimismus. „Letos plánujeme zvýšit prodej ve srovnání s předchozím rokem o 5 %,“ řekl v lednu 2009 ředitel. Týkalo se to jak sudového, tak lahvového piva. Ohledně exportu pivovar znovu navázal na úspěšné kontrakty z minulých let se sousedním Německem. Tam jsou ovšem zvyklí pít velmi silná piva. „Je možné, že ještě na jaře začneme vyrábět historicky nejsilnější pivo, jaké se kdy v Nymburce vyrábělo,“ uvedl Benák. To by na druhou stranu znamenalo omezení, případně skončení výroby třináctistupňového Bogana. Z dalších oblastí, kde rádi pili postřižinské pivo, byly silně zastoupeny skandinávské země. „První dodávky jsme exportovali v prosinci do Finska a v dalších pokračujeme. Vyvážíme i do Švédska a Dánska. Z tohoto pohledu chybí vlastně pouze Norsko,“ usmíval se šéf pivovaru. Z dalších spíše kuriozních zemí pokračovala spolupráce pivovaru s partnery například v Izraeli nebo USA. Jednalo se o případných dodávkách do Ruska. Benák však neskrýval, že prioritou je domácí trh, a to zejména nymburský region. Pivovar měl nově pod svými křídly dvě hospody v Poděbradech. Bohužel se poněkud vlekla chystaná stavba pivovarské hospody s hotelem přímo v areálu pivovaru u silnice. „Máme zpracovaný projekt, vázne to ale na změně územního plánu. Hotel s hospodou nemohou stát v průmyslové zóně. Bohužel tak přicházíme o možnost požádat o peníze na výstavbu z grantů,“ konstatoval Benák. A jak se projevila na odbytu ekonomická krize? Ceny v dohledné době pivovar zvedat nehodlal. „Pokud by k tomu podle kalkulací došlo v létě, tak maximálně v řádu 40 až 50 haléřů,“ mínil ředitel. A že by Češi kvůli nedostatku peněz přestali pít pivo? „Statistiky říkají, že když je krize, tak spotřeba neklesá. Jen se lidé častěji orientují na méněstupňová piva. Nebo si dají jen tři, ačkoliv jsou zvyklí na víc,“ uzavřel Benák.
Napít se piva a cítit příchuť citronu? Manželku správce pivovaru Maryšku z oblíbeného filmu Jiřího Menzela Postřižiny by výrobci pěnivého nápoje patrně nenadchli. Naopak ve Francii na pivo s příchutí citronu nedali dopustit, na klasickém jim vadí hořkost. Pro zahraniční zákazníky proto pivovar vařil „speciality“. A tak se na francouzské stoly dostalo Postřižinské pivo s karamelovou nebo citronovou příchutí, na švédský stůl zase lehké výčepní pivo s obsahem alkoholu 2,8 %. „Umíme samozřejmě uvařit pivo s dalšími příchutěmi, nebo dokonce s guaranou. Pravidelní účastníci červnových slavností Postřižinského piva mohli ochutnat například pivo s příchutí ananasu, jahod, třešní nebo banánů. Je to ale téměř výhradně exportní záležitostí, český pivař je velmi konzervativní,“ řekl ředitel Pavel Benák. Do Francie vyváželi kromě piva s citronovou příchutí také pivo s chutí karamelu. „V případě karamelového piva se jedná v podstatě o tradiční jedenáctistupňové pivo s obsahem alkoholu čtyři až sedm procent, které je dodáváno do země galského kohouta po celý rok. Pivo s citronovou příchutí je čistě sezonní záležitost. To je totiž určeno k pití na písečných plážích francouzské riviéry za horkých letních dnů, a proto byl obsah alkoholu snížen na 3 až 3,5 procenta,“ vysvětlil mluvčí pivovaru Václav Klain.
Pivovaru v roce 2008 kles výstav na zhruba 130 000 hl, což bylo zhruba o 30 000 méně než v roce 2007. Pivovar vařil šest druhů světlých piv, jedno pivo tmavé a speciály.
Pivovar se chystal v roce 2009 vařit silnější pivo, než je stávající, podle Hrabalovy přezdívky pojmenovaný třináctistupňový Bogan. Doufal, že to zvedne jeho export, který by měl pomoci zastavit klesající prodej Postřižinského piva. Pivovar získal v Německu nového obchodního partnera, který si silnější pivo žádal. „Je možné, že půjdeme ve stupňovitostech podstatně výš. Na druhou stranu pak nevím, jestli zůstane Bogan. Dělat tolik speciálů by asi nebylo rentabilní,“ řekl v březnu 2009 ředitel Pavel Benák. Třináctistupňový Bogan, nazvaný podle přezdívky spisovatele Bohumila Hrabala, jenž v místním pivovaru žil, byl zatím nejsilnějším produktem podniku. Pivovar se po sedmi letech loučil s vrchním sládkem Jaroslavem Svobodou, který odešel do důchodu. Nahradil jej Bohumil Valenta, jenž pracoval například v pivovarech v Ústí nad Labem a Kutné Hoře. Pro nymburské pivo by to však nemělo představovat žádnou změnu. „To je věc, kterou zákazníci v podstatě nesmí poznat. Změna sládka se na pivu nesmí nijak podepsat,“ dodal Benák.
Na Výstavišti v Lysé se v březnu 2009 vyhlašovaly výsledky soutěže Potravinářský výrobek Středočeského kraje. Certifikát s označením Potravinářský výrobek Středočeského kraje si odnesl pivovar za postřižinský tmavý ležák.
Bohumil Valenta se stal novým sládkem pivovaru. Vystřídal Jaroslava Svobodu, který odešel do důchodu a jako sládek v pivovaru působil od roku 2002. Na zabijačce, která se v pivovaru uskutečnila v březnu a kde byl nový sládek oficiálně představen, se sešly tři generace sládků -uprostřed je Miloslav Svoboda, který byl sládkem pivovaru v letech 1956 až 1988. Bohumil Valenta se pivovarnictví věnuje už po léta, dělal podsládka například v kutnohorském pivovaru. „V pivovarech se pohybuji už od školy. Vystudoval jsem Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, přímo obor pivovarství a sladařství,“ uvedl Bohumil Valenta.
Nejen kvalitu nymburského piva od 1. dubna 2009 hlídal nový sládek Bohumil Valenta. Byl mladý, ale ctí tradice a dobře si rozuměl s pivem i s lidmi. Jak se role zhostil a co o sobě prozradil?
* Máte za sebou první dny jako oficiální sládek, jaké jsou Vaše postřehy?
Zatím vše probíhá bez problémů, ve výrobě nechystám žádné změny. Co se kolektivu týče, poznáváme se a registruji samé pozitivní reakce. Alespoň zatím. (smích) S týmem pivovaru už jsem si byl dokonce zahrát fotbal a také ping pong.
* Jste nezvykle mladý sládek. Necháte si poradit od starších pracovníků třeba v provozu?
Rád si nechám poradit, ale když vím, že mám pravdu, stojím si za svým. Ale nejsem konfliktní typ.
*Nastoupil jste do úřadu v období ekonomické krize, projevuje se i v pivovaru?
Našeho pivovaru se krize nedotkla ve smyslu propouštění zaměstnanců. Mám signály, že klesá prodej sudového piva, tedy do tuzemských hospod a restaurací, ale není to markantní. Na druhou stranu přibyla exportní odbytiště, konkrétně ve Skandinávii a novou zemí dovozu je Belgie. Stoupá odběr lahvového piva obchodními řetězci, především se to týká Penny marketu, který se nově sloučil s Discontem.
*Zpátky k Vaší osobě. Jakou praxí jste stihl zatím projít?
Během studia jsem jezdil na brigády, před třemi roky jsem byl na měsíční stáži i tady v Postřižinách. Dvakrát jsem absolvoval praxi v Plzni.
*Takže v nymburském pivovaru nejste úplný nováček.
S panem sládkem Svobodou jsem se seznámil už tehdy a docela jsme si porozuměli. Na jeho popud jsem se pak přihlásil do výběrového řízení na nového sládka a prošel pohovory.
*Zakotvil jste tedy hned po studiích v Nymburce?
Zdaleka ne. Po škole jsem nastoupil do provozu v pivovaru Krásné Březno (Zlatopramen), kde jsem si prošel výrobou piva skutečně od základů. Udělal jsem si tzv. kolečko. Přes varnu, dělníka ve sklepě a dobře vím, jak dlouho trvá umýt tank. (smích) Poté mě poslali do Kutné Hory jako vedoucího laboratoře, kde se jedná hlavně o kontrolu kvality piva. Rok jsem tam pak dělal podsládka.
*Jste pověrčivý, co se výroby piva týče?
Pivo je živý nápoj, takže má spoustu vlastností a vlivů, které se ani nedají definovat. Proto také sládek žehnal várce. Věřilo se, že na výrobu piva má vliv jakási vyšší moc, proto se také v pivovaru říká „Dej Bůh štěstí“.
*A vy žehnáte várce?
Není reálné, abych byl u konce každé várky, ale když mám možnost, na varně na mě s várkou počkají.
*Jak žehnání probíhá?
Zkontroluji barvu, vůni piva, jak se vysráželo. Tím mu vlastně požehnám na další cestu. Pivovarnický byli v tomto směru hodně pověrčiví, ve varně býval na zdi kříž.
*Jak se díváte na moderní technologie výroby piva a tradiční postupy?
V pivovarnictví už bylo v podstatě všechno vymyšleno. Díky novým technologiím se lépe hlídá standartní kvalita piva, urychlí se jeho výroba. Každý pivovar má svá specifika, já jsem zastáncem tradičních postupů.
*Uvařil jste si někdy pivo sám?
Kamarádi mě o to vždy žádali, ale zatím jsem jim to nesplnil. Chutnal jsem už hodně po domácku uvařených piv, některá byla chutná, jiná se nedala pít. Někdy si to určitě zkusím.
*Jistě jste degustoval i známější piva, rozeznáte velké značky?
Už jsem se účastnil degustací a podle více faktorů včetně chuti lze poznat známé pivo, ale není to vždy stoprocentní. Letos navštívím soutěžní degustace, kterých se pravidelně účatní i Postřižinské pivo.
*Vaše cíle, ambice?
Rozhodně aby to tady fungovalo minimálně stejně dobře jako za mého předchůdce pana Svobody. Už to, že jsem se stal sládkem, je pro mě velký úspěch.

Pivovar prodal za první čtvrtletí roku 2009 celkem 28 tisíc hl. piva, což představovalo 3% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Nárůst prodeje byl způsoben především zvýšenou poptávkou po Postřížinském pivu v zahraničí, a to zejména ve Spolkové republice Německo a skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o 15 % a tvořil tak asi pětinu z celkového výstavu. Největším odběratelem zůstalo i nadále Německo, kam se vyváželo pod názvem Gold Bohemia Beer. Ve druhém čtvrtletí roku 2009 se začalo na tamním trhu prodávat Postřižinské pivo také pod českým názvem a se zcela novými etiketami. „K tomuto kroku nás vedl zvýšený zájem ze strany německých zákazníků. Současně tak chceme zlepšit povědomí o původu našeho piva a zdůraznit jeho kvalitu,“ řekl ředitel Pavel Benák. Na základě zvýšené poptávky německých pivařů byla v první polovině roku 2009 zahájena také výroba pivního speciálu, pro nějž byla charakteristická výrazně hořká chuť a zvýšený obsah alkoholu. První várky tohoto piva už uvařil nový sládek Bohumil Valenta. K dalším tradičním odběratelům nymburského piva patřily např. Francie, Velká Británie, Slovinsko, Itálie, Dánsko nebo Finsko. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska.
Pivovar v červnu 2009 prodával o necelých deset procent více piva než v předchozím roce. „Je ale pravda, že v druhé polovině května byla situace horší,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Krize by podle něj mohla mít i opačný efekt. „V době krize ve 30. letech totiž spotřeba piva dokonce stoupla. Lidé možná u piva často diskutují o tom, co bude,“ řekl Benák. Pivovar se proto nechystal zvyšovat ceny. „Zvýšení prodeje bylo způsobeno především větší poptávkou po Postřižinském pivu v zahraničí, a to zejména v Německu a ve skandinávských zemích. Díky vzrůstající oblibě nymburského piva u zahraničních pivařů se export zvýšil o patnáct procent a nyní tvoří asi pětinu z celkového výstavu,“ řekl mluvčí pivovaru Václav Klain.
Areál pivovaru se 20.6.2009 na celý den zaplnil do posledního místa lidmi. Několik tisíc návštěvníků dorazilo na tradiční Den otevřených dveří, jednu z nejpopulárnějších akcí v regionu. „Jsme naprosto spokojení. Návštěva byla vynikající, vyšlo nám počasí a většina lidí se skvěle bavila,“ podotkl ředitel. Lidem nevadil ani téměř hodinový skluz proti časovému plánu na hlavním pódiu. Při čekání na zlatý hřeb večera, kapelu Kryštof, si většina z nich krátila čas u některého z mnoha výčepů. Také letos byla pro pivaře připravena specialita v podobě zlatavého moku s netradiční příchutí. Sládek uvařil jantarové pivo, což byl klasický ležák s jantarovou trestí.
V roce 2009 pivovar pro maloobchodní síť Ahold vyráběl světlé pivo Bertold (alk:: 3,6 %; plněno do 0,5 l lahví) (láhev)
Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností. V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák. Celkový sortiment pivovaru se skládal z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Právě 13% Bogan získal v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.
Něžný Barbar byl poctivý, klasickou technologií vyrobený, polotmavý speciál. Pivo bylo stáčeno do sudů i lahví. Původní stupňovitost byla 13,5 %, obsah alkoholu 5,3 %. Přídavkem speciálního skladu získalo příjemný karamelový nádech a sytou jantarovou barvu.
„Zákazníků neubývá, ale spotřeba v restauracích klesá. Ten, kdo dřív vypil třeba sedm piv, jich teď vypije pět. Pivo ale vyvážíme, nyní jsme získali nové partnery, a tak celková spotřeba spíš stoupá,“ řekl v lednu 2010 ředitel pivovaru Pavel Benák. „Věříme, že hostinští budou rozumní a ceny nezvýší ještě víc,“ doufal. Od ledna 2010 pivovar zdražil své produkty.
Pivo České republiky. Tak se jmenuje tradiční prestižní soutěž konaná každoročně v Českých Budějovicích, z které si takřka pravidelně přivážel nějaké ocenění také nymburský pivovar. První červnový víkend roku 2010 zabodovaly hned dva postřižinské produkty. „Mezi polotmavými pivy získal třetí místo Něžný Barbar,“ řekl sládek pivovaru Bohumil Valenta. Tmavé nymburské pivo dokonce svoji kategorii vyhrálo a přivezlo si zlatou medaili. „Nejobsazovanější kategorií je soutěž mezi jedenáctistupňovými pivy, kde se naše jedenáctka umístila na pátém místě, což se dá v takové konkurenci také považovat za úspěch,“ doplnil Valenta. Polotmavý Něžný Barbar však nezískával na pověsti pouze za humny. Oblíbili si jej i pijáci v Nymburce. „Reakce na toto pivo nás příjemně překvapily a zatím tedy nedodržujeme slib, že jej budeme vyrábět pouze při svátečních příležitostech, ale jede prakticky nepřetržitě,“ pochvaloval si ředitel pivovaru Pavel Benák. Ještě jedno ocenění si však pivovar přivezl ze soutěží. Na začátku května se v Hradci Králové uskutečnil festival jídla a piva nazvaný Gurmán. V jeho průběhu mohli samotní návštěvníci hlasovat o nejlepší čepované pivo. V konkurenci dvaceti pivovarů se nymburský umístil na druhém místě a získal titul Stříbrný Gurmán 2010. Nymburskému pivu se dařilo i na zahraničních trzích. Po několika letech zásoboval například ruský trh. „Zvýšil se i export do Francie, kam kromě slabších piv do Marseille dodáváme nově pivo i do Paříže. Žádají si třináctistupňového Bogana,“ uzavřel Benák.
Napilno měli pracovníci pivovaru, kterému v posledních dnech stoupl díky horkému počasí července 2010 odbyt o více než 100 %. „Jedeme na plný výkon, denně vyrobíme od 500 do 1000 hektolitrů. Z toho 80 % jde na tuzemský trh a 20 % na export,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák.
Pivovar používal v roce 2010 technologii HGB. V podstatě její hlavní využití bylo jako online kontrola výsledné stupňovitosti a obsahu alkoholu a tím pomáhala ke standardizaci finálního produktu. Procento přidané vody nebylo nikterak drastické. Maximální snížení stupňovitosti se pohybovalo od 0,5 do 1 stupně. To byl případ 11% a hlavně taktéž piv pro řetězce. Podnik používal vodu z vlastních cca 3 km vzdálených vrtů.
Na konci roku 2010 pivovar do obchodní sítě Tesco dodával lehké světlé pivo Grešlák ( láhev ) a světlé výčepní pivo Grešlák ( láhev).
Pivovar docílil i roce 2010 řady úspěchů a změn. Šéf pivovaru si nemohl stěžovat ani na výsledky roku 2010 co se týče vyrobeného a odebraného piva. Pivovar vyprodukoval celkem 155 tisíc hektolitrů piva, což bylo o něco více než v roce 2009. „Mimo jiné je to i tím, že jsme získali nové klienty v zahraničí, například na sousedním Slovensku. Od začátku zimy tam vozíme kamion sudového piva jednou za tři týdny. Jeden kamion pojme asi 200 sudů a podle našich informací se naše pivo na tamním trhu těší velké oblibě a zájem o něj roste,“ pochvaloval si ředitel Benák. Zachován zůstal i export do více než deseti dalších zemí včetně například Anglie, Francie, Německa či severských států jako je Finsko a Švédsko.
Pivovar na začátku roku 2011 připravoval úplně nový druh piva. „Bude mít 14 a více stupňů a připravujeme ho vzhledem k blížícím se Velikonocím. Poprvé bude k mání v lahvích i sudech na přelomu března a dubna a vyrábět, a tedy i konzumovat, jej bude možné pouze několikrát v roce. Bude to sváteční pivo,“ řekl v únoru 2011 ředitel pivovaru Pavel Benák. Název podle jeho slov zatím nebyl vybrán. Svátečním pivem měl být původně i polotmavý Něžný Barbar. „Ten nás ovšem jaksi převálcoval, je o něj stále zájem a k dostání je nepřetržitě,“ potvrdil oblibu zatím nejnovějšího produktu Benák. Aby byl pivovar i nadále úspěšný, musel se o pivo čím dál lépe starat. S tím souvisela také instalace a zprovoznění nové linky určené k filtraci piva. „Ta nijak nepotlačí jeho chuťové vlastnosti. Její pořízení vyšlo přibližně na 2 miliony korun,“ uvedl ředitel pivovaru.
Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si pivaři od jara 2011 mohli vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál ( láhev ). Vyrobené 14% české pivo mělo plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák byl zatím určen pouze pro český trh, v prodeji byl od poloviny dubna 2011. K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávaly pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí. Sváteční speciál byl zatím limitovanou edicí, která čítala 200 hl a byl k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích.
V degustační soutěže Pivo České republiky 2011 slavil pivovar úspěch v několika kategoriích se svým Postřižinským pivem, jež se zároveň stalo vítězem v novinářské kategorii. Výsledky byly vyhlášeny v sobotu 4. 6. v rámci jubilejního 15. ročníku Slavností piva, které se konaly na českobudějovickém výstavišti. Postřižinské pivo Něžný Barbar získalo titul Novinářské pivo. Tento třinástistupňový speciál získal také stříbrnou medaily v kategorii Polotmavé pivo. Něžný Barbar, jemuž příjemně karamelový nádech a sytou jantarovou barvu propůjčil speciální slad, z něhož byl vyroben, získal svůj název podle Hrabalovy autobiografie, kde se sám autor netajil láskou ke zlatavému moku. Bronzovou medailí byl ve své kategorii oceněn také Postřižinský Tmavý ležák. Další dva zástupci pivovaru včetně prémiového Francinova ležáku pak dosáhly na pomyslnou bramborovou medaily. „Naše pivo připravujeme s láskou a důrazem na kvalitu. Velmi nás proto těší, že Postřižinské pivo chutná jak odborné, tak i laické veřejnosti,“ komentoval výsledky degustační soutěže ředitel Pavel Benák.
Kdo přišel dne 18.6.2011 do pivovaru na Slavnosti Postřižinského piva, určitě neprohloupil. Za prvé měl možnost ochutnat všechny druhy tohoto zlatavého moku, které se v pivovaru vyráběly, za druhé si měl možnost zdarma poslechnout například kapelu Divokej Bill, revivalovou bandu muzikantů Tři sestry banditos a vrcholem celého kulturního zážitku byli bratři Neckářové se skupinou Bacily Areál se odpoledne naplnil k prasknutí a pivo teklo ze všech píp, které byly v tu dobu k dispozici. „Letos by tu mělo být tak kolem šesti tisíc lidí, ale je to jen odhad, protože je, jako každoročně, vstup zdarma. Mám velkou radost z toho, že i přes nepřízeň počasí si k nám už lidé našli cestu a tuto akci nevynechají,“ uvedl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák. Ten také prozradil, že nové etikety na Pepinovu desítku, Francinův ležák, Něžného barbara či Bogana už byly připraveny. (zdroj: Nymburský deník)
Tři medaile, z toho dvě zlaté. To byl obrovský a historický úspěch Postřižinského piva. Žádný jiný ze zhruba čtyřiceti pivovarů neuspěl v září 2011 na Dočesné v Žatci tak, jako Nymburk. Báječné zvěsti potvrdil Nymburskému deníku sládek pivovaru Bohumil Valenta, který přímo v Žatci byl. „Zlatou medaili získala v kategorii tmavých ležáků tmavá jedenáctka. Další zlato vybojoval v kategorii polotmavých speciálů Něžný Barbar. Stříbrnou medaili si přivezl světlý čtrnáctistupňový speciál, který mohli o víkendu ochutnat také návštěvníci nymburského posvícení,“ pochlubil se Valenta, který neskrýval svoji spokojenost. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Finálový večer Miss piva a chmele 2011 přinesl radost tvůrcům Postřižinského piva, kteří dosáhli historických úspěchů. Postřižinské pivo si totiž vybojovalo dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, což žádný jiný pivovar nedokázal. „Zlatou medaili získala v kategorii tmavých ležáků tmavá jedenáctka. Další zlato vybojoval v kategorii polotmavých speciálů Něžný Barbar. Stříbrnou medaili si přivezl světlý čtrnáctistupňový speciál,“ řekl v září 2011 sládek pivovaru Bohumil Valenta. Spokojený byl také ředitel Pavel Benák. „Věřím, že naše pivo je čím dál kvalitnější, což potvrzuje například i zvyšující se export do zemí, jako jsou Slovensko, Maďarsko, ale i Čína,“ řekl Benák. Bohužel na úspěch samotného piva nenavázala v soutěži Miss piva a chmele kráska hájící nymburské barvy Kataryna Neizvestnykh. Ta se i přes své půvaby a přes to, že na soutěžním večeru při dočesné poznala při ochutnávce Postřižinské pivo, nakonec v soutěži neumístila a nenavázala tak na předchozí úspěchy Martiny Karkošové. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Poslední týden v říjnu 2011 otevřel pivovar své obchodní zastoupení v čínském městě Tian-jin. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil ředitel pivovaru Pavel Benák, distributoři piva z jednotlivých provincií a zástupce české ambasády v Číně. V rámci prvního roku spolupráce se očekává odběr 1 000 hektolitrů piva. „Do Číny dovážíme lahvový Postřižinský prémiový ležák pod exportní značkou Gold Bohemia Beer,“ říká ředitel pivovaru Pavel Benák a dodává, že: „první zkušební dodávka obsahující 25 tisíc láhví zamířila k čínským spotřebitelům v červnu letošního roku.“ Cesta do Číny trvá Postřižinskému pivu pět týdnů a vede po moři přes německý Hamburk. Nymburk (tisková zpráva pivovaru)
Fajnšmekři, kteří si pochutnávají na nymburských speciálních pivech, měli na konci roku 2011 o důvod víc, proč se těšit na Vánoce. Pivovar přichystal mimořádnou edici 
a nabízel své nejsilnější a nejkvalitnější produkty v dárkovém balení. „Je to vánoční balení s názvem Postřižinské speciály. Obsahuje deset lahvových piv. Čtyři Něžné Barbary, tři Bogany a tři sváteční speciály, které vyrábíme pouze o Vánocích a Velikonocích,” vyjmenoval obsah balení ředitel pivovaru Pavel Benák. (zdroj: kutnohorsky.denik.cz)
Celovíkendová zábava pro 5 tisíc lidí, kvalitní pivo tekoucí proudem a především historický úspěch nymburského piva. To byla základní body týkající se táborských slavností piva, které se konaly už po dvaadvacáté v jihočeském městě na počátku února 2012.
A Postřižinské pivo opravdu zabodovalo nevídaně. „Jsou to nejlepší výsledky v tomto prestižním klání minimálně za posledních 10 let. Potvrzují už několikrát prověřený fakt, že kvalita nymburského piva se neustále zvyšuje,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. A které konkrétní druhy piva si přivezly významné ocenění? Světlý Francinův ležák získal druhé místo nejen ve své kategorii ležáků, ale také 
v absolutním pořadí. „O prestiži soutěže svědčí také to, že Francinův ležák prošel několika koly degustace a skončil druhý mezi 51 vzorky piv. Přitom anonymními degustátory byli sládkové z pivovarů, odborníci z Vysoké školy chemicko technologické a další specialisté,“ uvedl sládek pivovaru Bohumil Valenta. Druhé místo si přivezl také tmavý ležák. Ani další nymburská piva však nezklamala. „Do finálové šestice se ve svých kategoriích dostal třináctistupňový Bogan, polotmavý speciál Něžný Barbar, naše novinka nealko pivo a nefiltrované pivo,“ vyjmenoval Valenta. Pivní soutěže se zúčastnilo 560 vzorků ze 108 pivovarů, některé dokonce i ze zahraničí. Umístit se bylo možné v celkem 22 kategoriích. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Export Postřižinského piva zaznamenal významný úspěch. Na světlém a tmavém ležáku v plechovkách si začali pochutnávat dánští zákazníci. Regionální dánský řetězec objednal na jaře 2012 z Nymburka 800 hl piva v půllitrových plechovkách, které byly rozděleny přesně na dvě poloviny v poměru tmavého a světlého ležáku. Zakázka odjela do Skandinávie ve čtyřech dodávkách a byl předpoklad, že spolupráce bude pokračovat. „Ochutnávka z dánské strany v našem pivovaře dopadla dobře a díky tomu rozšiřujeme export do této země,“ řekl Pavel Benák, ředitel pivovaru. Plnění do originálních plechovek vytvořených pro dánský trh, probíhalo v Kralupech nad Vltavou na specializované lince. V Dánsku měl pivovar zatím jen jednoho odběratele, který se specializoval převážně na sudové pivo. Pivovar exportoval Postřižinské pivo do více než 10 zemí. V roce 2011 začal dodávat do Číny a na Slovensko. Největší dodávky byly do Ruska, Německa, Dánska, Francie, Švédska, Maďarska, Polska, Itálie a Finska. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar připravil novinku pro sezonu 2012. Poprvé ve více než stopatnáctileté historii vaření piva v Nymburku přichystal pivovar pivo nealkoholické, které se jmenovalo příznačně Střízlík. Nealkoholické pivo Střízlík bylo určeno jak pro tuzemský, tak i zahraniční trh a mělo by uspokojit poptávku především řidičů a sportovců. Již v roce 2011 pivovar uvařil několik zkušebních várek, které při degustacích dopadly nad očekávání dobře. Pivovar vařil v roce 2012 celkem 6 druhů světlých piv, 2 piva tmavá a dále piva speciální, právě nealkoholické v jeho nabídce chybělo a byl o ně zájem. O název tohoto piva vyhlásil pivovar poprvé soutěž. Jméno Střízlík navrhla paní Radka Pilná z Libice nad Cidlinou a vyhrála 30litrový soudek Francinova ležáku. Střízlík byl v prodeji od 16.4.2012. Například v pivovarské prodejně za 6 Kč. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar potvrdil své mimořádně dobré postavení mezi ostatními, když byl vůbec nejúspěšnějším na budějovickém klání Pivo České republiky. To se konalo v červnu 2012 na jihu Čech a sládek Bohumil Valenta spolu s ředitelem pivovaru Pavlem Benákem přivezli hned pět trofejí. „Největší úspěch zaznamenala nedávná novinka našeho pivovaru, nealko pivo Střízlík, které v konkurenci zhruba dvaceti vzorků vyhrálo,“ řekl radostnou zprávu Valenta. Ani další vzorky nymburského piva se neztratily. „Světlá jedenáctka skončila na druhém místě v konkurenci 35 vzorků, druhý byl také Něžný Barbar, a to jak v kategorii polotmavých piv, tak v soutěži, kde piva ochutnávali novináři a známé osobnosti,“ vysvětlil spokojený sládek. Pátou medaili a také příjemný výherní soudek přivezla nymburská delegace za třetí místo tmavého ležáku. „Jsme rádi, že jsme svoje postavení potvrdili z únorové soutěže v Táboře, kde jsme také výrazně uspěli. Navíc zbylé tři vzorky, které soutěžily, se také umístily v té lepší polovině ochutnávaných piv,“ pochvalil si Benák. Celkově se v Českých Budějovicích soutěžilo v osmnácti kategoriích. Klání se zúčastnilo 52 pivovarů, které přihlásily 300 vzorků piva. Jak už zaznělo, Postřižinský pivovar se přihlásil v osmi kategoriích a přivezl pět medailí. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Prodej piva narostl za sedm měsíců roku 2012 o více než 6 %. Jen v červenci se ho prodalo 17 000 hl a nemalý podíl na tom má novinka nealkoholický Střízlík, který se těšilo velkému zájmu. „Vyšší prodeje jsme zaznamenali jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Ohromnou popularitu získal zejména náš Postřižinský Střízlík, první nealkoholické pivo, které v historii nymburského pivovaru vyrábíme,“ hrdě řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Střízlíka ocenili odborníci i laická veřejnost. Byl vyhlášen nejlepším nealkoholickým pivem České republiky na soutěži v Českých Budějovicích. Objednávky se pivovaru neustále zvyšují a jedná i o dalších exportních dodávkách. „Nově vyvážíme i na Balkán,“ dodal ředitel Benák. Prodeje postupně rostly a na odbyt jdou všechny druhy balení. Pomáhalo tomu i počasí srpna. (tisková zpráva pivovaru)
Zatímco většina firem o prázdninách bylo poloprázdných a pracovní tempo mírnější, v pivovaru bylo právě léto a tyto dny vrcholem sezóny. „S počasím jsme zatím spokojeni, jedeme naplno,“potvrdil sládek pivovaru Bohumil Valenta. Pivovar hlásil také další novinky. Poté, co v roce 2011 kompletně vyměnil sady etiket na všech druzích lahvového piva, 
v těchto týdnech zakoupil 
a uvedl do provozu také nový etiketovací stroj. „Ten je samozřejmě modernější a je schopen efektivnějšího provozu. Je uzpůsoben jednak i na jiné typy etiket, ale také na jiné druhy lahví. To využijeme zejména při exportu,“ řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. A právě exportu se týkaly také další novinky z Postřižin. Podle ředitele se nymburské pivo po letech přestávky vracelo do Slovinska. „V současné době jsme právě tam obnovili vývoz sudového piva. Paleta zemí, ve které mohou lidé ochutnat nymburské pivo, se tak stále rozšiřuje,“ pochvaloval si Benák. Také další země směrem na jih od Česka zaznamenaly nový přísun Postřižinského piva. Jednalo se o Bulharsko. „Tamní odběratelé mají zájem o plechovkové pivo, první zásilky už tam dostali,“ uvedl ředitel pivovaru. (zdroj: www.denik.cz)
Přímo v pražském hotelu Ambassador na Svatováclavské slavnosti převzali ředitel pivovaru Pavel Benák a sládek Bohumil Valenta ocenění za jedenáctistupňový tmavý ležák, který se umístil v soutěži České pivo na druhém místě. „Ocenění si samozřejmě vážíme. Musím konstatovat, že na všech soutěžích, kde jsme se letos zúčastnili, jsme získali nějaké ocenění. A to už určitě není náhoda,“ řekl sládek Valenta. Soutěž České pivo má opravdu velkou prestiž. Je jediná svého druhu, kterou pořádá Český svaz pivovarů 
a sladoven (ČSPS). Vzorky piv posuzovalo 24 pivovarských expertů, přičemž z každého pivovaru byl mezi hodnotiteli maximálně jeden zástupce. Ještě před soutěží České pivo 2012 se nymburský pivovar zúčastnil také Dočesné v Žatci. I tam zabodoval. „Světlý ležák v součtu hodnocení laiků
i odborníků skončil ve své kategorii na druhém místě. Celkem se vybíralo ze 34 vzorků,“ řekl Valenta. Nejlepším nealko pivem se stal nymburský Střízlík na červnovém klání 
v Českých Budějovicích České pivo 2012. Světlá jedenáctka skončila na druhém místě v konkurenci 35 vzorků na soutěži, druhý byl také Něžný Barbar, a to jak v kategorii polotmavých piv, tak v soutěži, kde piva ochutnávali novináři a známé osobnosti. Pátou medaili a také příjemný výherní soudek přivezla nymburská delegace za třetí místo tmavého ležáku. V únoru se v Táboře konala soutěž Pivní pečeť. Světlý Francinův ležák získal druhé místo nejen ve své kategorii ležáků, ale také v absolutním pořadí. „O prestiži soutěže svědčí také to, že Francinův ležák prošel několika koly degustace a skončil druhý mezi 51 vzorky piv. Přitom anonymními degustátory byli sládkové z pivovarů, odborníci z Vysoké školy chemicko technologické a další specialisté,“ uvedl sládek nymburského pivovaru Bohumil Valenta. Druhé místo si přivezl také tmavý ležák. Ani další nymburská piva však nezklamala. Do finálové šestice se ve svých kategoriích dostal třinácti stupňový Bogan, polotmavý speciál Něžný Barbar, novinka nealko pivo a nefiltrované pivo. „Jsou to nejlepší výsledky v tomto prestižním klání minimálně za posledních deset let. Potvrzují už několikrát prověřený fakt, že kvalita nymburského piva se neustále zvyšuje,“ řekl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. (zdroj: www.denik.cz)
Pivovar Nymburk vyprodukoval za prvních devět měsíců roku 2012 celkem 105 000 hl piva, o 9 % více než v roce 2011. Většina piva mířila na domácí trh, export vzrostl o 12 %. Postřižinské pivo se prodávalo ve více než 15 zemích světa. Prodej na domácím trhu se za tři čtvrtletí roku zvýšil meziročně o 8 %. Vývoz za stejnou dobu vzrostl o 12 % na zhruba 15 000 hl. „Letošní hospodaření je výsledkem nejen poměrně příznivého léta, ale především zvýšené kvality,“ zhodnotil hlavní část pivařské sezony ředitel pivovaru Pavel Benák. Postřižinské pivo si odneslo řadu ocenění z domácích soutěží. První nymburské nealkoholické pivo Střízlík zvítězil v soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích. Ze stejné degustace si odnesly ceny i jedenáctistupňové pivo, speciál Něžný Barbar a Postřižinské tmavé. Pivovar Nymburk vyvážel Postřižinské pivo do více než 15 zemí. V roce 2011 začal dodávat pivo do Číny a na Slovensko. V roce 2012 jej mohli zákazníci koupit nově v Dánsku, Rumunsku, Bulharsku a v zemích bývalé Jugoslávie. Největšími odběrateli byli Rusko, Německo, Dánsko, Francie, Švédsko, Maďarsko, Polsko, Itálie a Finsko. Ve většině zemí se podle Benáka prodeje zvyšovaly.
Pivovar Nymburk měl za sebou velmi úspěšný rok 2012. Postřižinského zlatého moku se vypilo více v Čechách i zahraničí, našel nová odbytiště a sbíral ceny v soutěžích. 138 tisíc hektolitrů prodaného piva za rok 2012 znamenalo meziroční nárůst o 16 %. Téměř o třetinu vzrostl vývoz Postřižinského piva do zahraničí. Nově se do světa podívala i novinka, nealkoholické pivo Střízlík. Prodej roku 2012 předčil očekávání vedení pivovaru.Odbyt podle ředitele Pivovaru Nymburk Pavla Benáka podpořil nový obal, produkt i nové trhy a příznivé léto. „Prodej je odrazem vyšší a vyrovnané kvality, což bylo potvrzeno na všech soutěžích. Za minulý rok jsme získali nejvíc ocenění v historii pivovaru,“ uvedl Benák. Většina Postřižinského piva se prodalo na tuzemském trhu, v roce 2012 v ČR pivovar zaznamenal růst prodeje o devět procent. Export do 15 zemí světa za stejné období stoupl 
o 31 %. Například první nymburské nealkoholické pivo Střízlík v roce 2012 zvítězilo v soutěži Pivo České republiky 
v Českých Budějovicích. Jeho očekávaný výstav 2 tisíce hektolitrů byl podle Benáka překonán. Pivovar vyvážel své produkty do 15 zemí. Mezi největší odběratele se řadilo Německo, Slovensko, Dánsko a Rusko. V roce 2012 mohli nově koupit pivo z Nymburka zákazníci v zemích bývalé Jugoslávie nebo v Rumunsku či Bulharsku. K dostání bylo od roku 2011 také třeba v Číně. Narůst tržeb bude podle vedení firmy známý po předběžné uzávěrce na přelomu února a března. Tržby v roce 2011 činily přibližně 130 milionů korun. (zdroj: nymbursky.denik.cz)
Premiér vlády ČR Petr Nečas navštívil 18. února 2013 v doprovodu ministra zemědělství Petra Bendla pivovar Nymburk.
Pivovar v prvním pololetí roku 2013 výrazně zvýšil výstav, a to i přes nepřízeň počasí na začátku jara. V porovnání se stejným obdobím v předchozím roce byl nárůst téměř 13 procentní na 71 tisíc hektolitrů uvařeného piva. Produkce piva se zvýšila jak pro domácí trh, tak i pro exportní destinace, nově rozšířené o Ukrajinu a Litvu. Vyšší prodeje si v pivovaru vyžádaly i pár úprav. „Na varně jsme vyměnili rmutovací káď, opravili střechu na sociální budově a zavádíme měření a regulaci hvozdu sladovny, což umožní snížit náklady na spotřebu energií,“ řekl Pavel Benák, ředitel Pivovaru Nymburk. Kvůli kapacitě pivovar musel nakoupit také nové sudy a přepravky. Největší procentní nárůst prodeje mělo za první pololetí kvalitní nealkoholické pivo Postřižinský Střízlík, zatímco dle spotřebitelů je nejoblíbenější kouskem Postřižinský Světlý 11% ležák. Produkci Pivovar Nymburk zvýšil rovnoměrně vždy o čtyři tisíce hektolitrů pro místní trh i pro exportní destinace. Výstav za první polovinu roku 2012 byl 63 000 hl piva, z toho 59 000 hl bylo určeno pro českou spotřebu a zbylé 4 000 hl byly exportovány. „Vzhledem k přívětivým pololetním výsledkům letos očekáváme i slušné celoroční výsledky,“ hodnotil situaci Pavel Benák. Pivovar se mimo jiné angažoval i na poli zábavy. Během prvních šesti měsíců roku 2013 proběhly již tři pivovarské akce – v květnu Cyklootvírák a Postřižinský Expres, v červnu Den postřižinského piva. Nově se nymburský pivovar připojil k organizaci benefičního koncertu na podporu obcí zasažených červnovými povodněmi.
Od jara 2012, kdy pivovar uvedl na trh své první nealkoholické pivo – Střízlíka, sbíral tento zlatý mok jedno ocenění za druhým. V září 2013 získal stříbro v soutěži České pivo 2013, v roce 2012 byl dokonce nealkoholickým pivem roku. Poprvé ve více než stopatnáctileté historii vaření piva v Nymburku přichystal pivovar Hrabalova dětství nealkoholické pivo určené pro tuzemský i zahraniční trh. Dlouhé pilování Střízlíkovy chuti se nakonec opravdu vyplatilo. V září vyhlásil Český svaz pivovarů a sladoven Střízlíka stříbrným v kategorii Nealkoholická piva. „Na nealkoholické receptuře našeho Střízlíka si hodně zakládáme. Jednak se těší velké oblíbenosti mezi řidiči a sportovci, ale oceňují ho i znalci, kteří degustují na pivních soutěžích. V září se například umístil na druhém místě na šestapadesátém ročníku Žatecké dočesné,“ chlubil se sládek Bohumil Valenta.
Začátek září je každoročně spjat i s hodnocením českých piv na dvou významných akcích. Jednou je Země živitelka v Českých Budějovicích a druhou Dočesná v Žatci. Na obou výrazně uspělo Postřižinské pivo. Země živitelka byla svědkem hned dvou úspěchů Pivovaru Nymburk. V hodnocení pivních speciálů si hned dva odnesly vysoké hodnocení. Postřižinský sváteční 14% speciál byl vyhlášen jako vůbec nejlepší a speciál Bogan získal stříbrnou medaili. Na tradiční žatecké Dočesné získal nymburský pivovar dvě stříbrná ocenění, a to díky nealkoholickému pivu Střízlík a polotmavému speciálu Něžný Barbar. „Ze všech soutěží, kterých se pivovar letos zúčastnil, jsme si přivezli alespoň jedno ocenění, což nás opravdu těší,“ dodal Pavel Benák, ředitel pivovaru. Tyto výsledky se odrážely i na prodejním poli. Poslední prázdninový měsíc roku 2013 byl o více jak deset procent vyšší než v roce 2012 a pivovar dosáhl na výstav nad hranici 15 tisíc hektolitrů piva.
Nymburský pivovar si z prestižní soutěže kvality piva v Táboře dovezl celkem tři ceny. Dvě zlaté medaile za speciální piva – Bogana a Něžného Barbara, a bronz za Nefiltrovaný ležák. Odborné degustace a celá soutěž probíhaly od 10. do 15. února 2014 v táborském hotelu Palcát. Takový úspěch se podle postřižinského sládka Bohumila Valenty ještě nepodařil. „Lepší to nikdy nebylo. Mám z toho obrovskou radost. Ovládli jsme kategorii speciálních piv. V těch světlých vyhrálo třínáctistupňové pivo Bogan, v polotmavých třináctka Něžný Barbar,“ uvedl spokojený Bohumil Valenta, který zároveň degustoval. Zlatá pivní pečeť je mezinárodní soutěž, které se kromě českých pivovarů zúčastnily i pivovary z Ruska, Polska, Slovenska, Německa, Nizozemí, Irska, Skotska nebo Japonska. Pro rok 2014 vaří Nymburský pivovar k oslavám Hrabalovy stovky Postřižinský Jubilejní Hrabalův ležák. „Podle Hrabalova mlsného jazýčku je v Jubilejním ležáku obsažen pouze český chmel. Navíc má o trochu hořčí chuť a je o něco silnější než jiná prémiová piva. Přesně, jak to měl slavný český spisovatel rád,“ prozradil autor receptury, nymburský sládek, Bohumil Valenta.

R ozhovor s ředitelem nymburského pivovaru Pavlem Benákem nejen o tom, kde všude po vstupu do Unie chutnají Postřižinské pivo:
Zdejší pivovar spoluvlastní, je jeho letitým ředitelem. Pavel Benák může z mnohaleté praxe posoudit, jaký vliv měl vstup naší země do Evropské unie na export nymburského piva do jiných zemí. První otázka rozhovoru věnovaného právě putování nymburského piva do evropských zemí v posledních deseti letech je tedy prakticky ložená.
• Pane řediteli, poznamenal vstup do Evropské unie před deseti lety nějak export nymburského piva nebo to pro pivovar nebyla závažná událost?
Určitě to zásadní událost pro nás byla. Přineslo nám to otevření trhu. České pivo je zvlášť fenomén, má ve světě své jméno a proto, když odpadly v některých zemích celní bariéry, tak jsme okamžitě pocítili daleko větší zájem o naše pivo. Na jednu stranu se nám tedy otevřely hranice, odpadla celní řízení přímo u každého kamionu, ale na druhou stranu nám stoupla administrativa. A zvláště nám, jako výrobcům piva, tedy zboží, které podléhá spotřební dani, se administrativa výrazně navýšila a museli jsme začít dělat věci, které jsme do té doby nikdy nedělali. Tedy: na jednu stranu se nám otevřela možnost obchodu, na druhou stranu se nejen zvýšila administrativa. Po aplikaci některých zákonů z Evropské unie, a jak známo, Češi chtějí být papežštější než papež, tak se nám tohle velmi zpřísnilo a my jsme museli a vlastně pořád musíme platit záruku za spotřební daň, i když jsme to v minulosti nikdy neplatili. To vám zase v rozvoji podnikání příliš nepomůže. Upřímně: kdyby v roce 2004 chtěli striktně po nás všichni celníci zaručení za veškerý alkohol, který tady máme, tak je to neřešitelná situace.
• A ta byrokracie stále narůstá?
Ano, přes proklamace všech vlád, které byly od té doby u moci, ta byrokratická mašinérie narůstá jak z centrálních orgánů formou nových zákonů, tak aplikačně z orgánů státní správy. Určitě nedochází k tomu, že by se něco zjednodušilo.
• Když se vrátíme k té příjemnější stránce vstupu do Unie, můžete jmenovat nějaké země, se kterými obchod začal od té doby více vzkvétat?
Co se týče všech zemí Unie, tak vlastně máte možnost tady to zboží naložit a poslat ho tam. Nikdo vás v ničem neomezuje, když pominu tu zmíněnou administrativu. My jsme před deseti lety obchodovali se zeměmi našeho blízkého okolí, například Německo, Francie, Anglie. Od té doby se rozsah území, kam se naše pivo dostává, zmnohonásobil. Tím nechci říci, že jsme zmnohonásobili objem vývozů, to ne. Objem vývozu tvoří kolem jedné pětiny naší produkce, ale jelikož celkově roste pivovar, tak ten poměr zůstává stejný, ale objem narůstá. Ale podstatným způsobem se rozšířil počet zemí a zákazníků, kam pivo vyvážíme.
• Můžete tedy jmenovat konkrétně některé země, kam se rozšířil vývoz nymburského piva po roce 2004 ?
Můžeme jmenovat třeba Skandinávii. Nikdy předtím jsme nevozili pivo do Dánska, Švédska, Finska. Dále můžu uvést Maďarsko, které bylo v jednu chvíli v ještě předrevolučních dobách dobrým trhem pro české pivo, tak se pro nás před rokem 2004 úplně administrativně uzavřelo. Po roce 2004 se zase otevřelo. Což Nymburáci, kteří jsou hrdí na Hrabala, rádi uslyší. V Budapešti na hlavní Rákocziho třídě je vybudována hrabalovská hospoda s naším pivem. Když dneska Čech pojede do Maďarska, tak se tam setká s českým pivem téměř na třech desítkách míst.
• Máte zpětné reakce ze zahraničí, jak jim tam nymburské pivo chutná?
Mám určitě pozitivní reakce. Oni oceňují především plnost a říz piva, bohatou a hustou pěnu, která drží. A prostě mají pocit, že v té puse NĚCO mají. Na rozdíl od toho, co byli zvyklí pít z průmyslových pivovarů na západ od našich hranic. I tam jsou zkrátka fajnšmekři, kteří ocení, že české pivo je opravdu klenot mezi pivy. Zmínil jste hospůdku v Budapešti, jsou i další země, kde se dá v hospodách narazit na nymburské pivo? Nemusíme jezdit až tak daleko. My jsem nikdy v minulosti nedodávali pivo na Slovensko. Ani po vstupu do Evropské unie ne. Až poslední tři roky dodáváme čím dál tím více piva na Slovensko. Dnes se můžete s nymburským pivem setkat na řadě míst ve dvou největších slovenských městech, tedy v Bratislavě a v Košicích.
• Ano, slyšel jsem o jakémsi velkém parku v Košicích, kde se pije Nymburk…
To je park Alpinka v Košicích, ale můžete na něj narazit také třeba v bowlingovém centru. Tím nechci tvrdit, že se tam pije pouze naše pivo. Ale jelikož víme, že náš obchodní partner neustále zvyšuje objednávky, je jasné, že objem našeho piva rok od roku na Slovensku roste.
• Když trochu nahlédneme do budoucna, dva tři roky dopředu. Jak to vidíte s exportem nymburského piva? Bude stoupat, zůstane stejný?
Jedno je jasné: v Čechách se více piva nevypije, a pokud ho někam budete dodávat více, tak na úkor někoho jiného. Tedy počítat s tím, že se bude zvyšovat prodej našeho piva v Čechách je spíše nereálné. Chcete-li tedy být úspěšní, musíte pivo exportovat. Předpokládám, že export našeho piva poroste. Nutno ovšem říci, že se blížíme k prahu naší kapacity. Tudíž budeme muset začít připravovat nějaké významné investice, kterými bychom podpořili možnost zvýšení prodeje. Ale s tím, že bychom chtěli zachovat maximální hranici 200 tisíc hektolitrů za rok.
• Když se bavíme o investicích, nemůžu se nezeptat, jak to vypadá s projektem pivovarské hospody a hotelu tady v areálu pivovaru?
Pivovarská restaurace a hotýlek je noční můra, kterou bych rád přetavil ve splněný sen. Fakt je ten, že sháníme intenzivně nějaký dotační titul a v tomto okamžiku jsme dali přednost investicím do technologie. Sám vidíte, že tady na dvoře probíhá čilý stavební ruch. Rekonstruujeme stavebně opuštěné prostory starých stáčíren lahví a sudů, které byly přemístěny před několika lety. Připravujeme to na to, abychom si rozšířili kapacity na zrání piva.
• Poslední věc. Jsme na začátku sezóny a pivovar má už jednu novinku za sebou. Mám na mysli pochopitelně Jubilejní Hrabalův ležák. Jak se osvědčil ?
Já jsem slyšel jen samou chválu, jak náš pan sládek dokázal připravit a uvařit tohle pivo. Spotřebitelé na něm oceňují hezkou chmelovou vůni, hustou pěnu, skvělý říz a plnost. My ho vyrábíme, v tuto chvíli je k dostání, bude v sobotu i na Hrabalově Kersku. Pokud pak chvíli nebude, tak před Pivovarským dnem v červnu opět bude. Bude nymburské posvícení, čtrnáct dnů předtím budeme hrát v pivovaru Postřižiny, takže to bude určitě taky. Příští rok by pivovar měl oslavit 120 let, Jubilejní pivo je tady. Uvidíme, zda si nevezmeme názory našich spotřebitelů k srdci a nezměníme recepturu některého ze stávajících piv tak, abychom se přiklonili k tomu, za co nás spotřebitelé chválí. (zdroj: nymbursky.denik.cz)

Vitrína určená pro poháry a medaile, které získává nymburské pivo, se v pivovaru za poslední měsíce a roky plní neuvěřitelnou rychlostí. Potvrzují to i další dvě ocenění, která si zástupci pivovaru přivezli v září 2014 z Dočesné v Žatci. Na místě reprezentoval Postřižinské pivo sládek Bohumil Valenta. „Jsme rádi, že jsme potvrdili úspěchy, kterých jsme v Žatci dosáhli také loni. Stejně jako v loňském roce i letos se nám podařilo přivézt dvě umístění do třetího místa,“ řekl spokojený sládek. V kategorii speciálních světlých piv se třináctistupňový Bogan v rámci anonymních ochutnávek umístil na druhém místě. Další třináctka, tentokrát polotmavý Něžný Barbar skončil na třetím místě. „My si ocenění velmi vážíme. I proto, že mezi degustátory byli jak laici, tak odborníci. Mezi těmi, kteří anonymní vzorky hodnotili, byli například pěstitelé či šlechtitelé chmele,“ řekl Valenta. Úspěch Postřižinského piva dokumentují i následující čísla. Dočesné se zúčastnilo 45 pivovarů nejen z České republiky. „Zastoupen byl například i japonský pivovar,“ poznamenal nymburský sládek. Samotné soutěže se zúčastnilo 26 pivovarů, které dodaly celkem 149 vzorků do jedenácti vypsaných kategorií. Ty samozřejmě bez možnosti prvotní identifikace původu hodnotilo 208 degustátorů. Jak už bylo řečeno, prezentovali se jak z řad odborníků, tak naprostých laiků. (zdroj: nymbursky.denik.cz)

Pivovar Nymburk v roce 2014 zvýšil výstav uvařeného piva na 171 tisíc hektolitrů, což bylo druhé nejvyšší číslo v jeho 120leté historii. V porovnání s rokem 2013 byl nárůst 5 procentní. Produkce Postřižinského piva se zvýšila jak pro domácí trh, tak i pro exportní destinace. Vliv na větší odbyt mělo zřejmě i hrabalovské sté jubileum. Nárůst se objevil ve všech segmentech pivního prodeje Postřižinského piva. Například dodávky sudového piva pro domácí trh se zvedly o více než 7 %. Vyšší prodeje si však v pivovaru vyžádaly i pár úprav. „Kvůli zvýšení produkce bylo potřeba větších skladovacích prostor. Loni jsme proto výrazně investovali do rozšíření sklepů,“ sdělil Pavel Benák, ředitel. Kvůli kapacitě musel pivovar také nakoupit nové sudy a přepravky. Během roku se zvýšily dodávky, jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Postřižinské pivo bylo k dostání ve dvou desítkách zemí na třech kontinentech. Pivovar se přitom nebrání ani dalšímu rozšíření distribuční sítě. „K dalšímu růstu se stavíme velmi pozitivně. Zatím se nám to daří každým rokem,“ hodnotil situaci ředitel Benák.

Od 25.5.2015 šlo ochutnat novinku – Tmavé pivo s příchutí čokolády, obsah alk. 4,3 %, pivo bylo v láhvi 0,33 l a ve slušivém 4-packu.
Výstav piva:
rok 1994: 170 000 hl
rok 1995. 171 000 hl
rok 1999: 135 529 hl
rok 2000: 149 494 hl
rok 2001: 149 000 hl
rok 2002: 149 005 hl
rok 2003: 149 745 hl
rok 2004: 149 553 hl
rok 2005: 149 602 hl (export: 35 153 hl)
rok 2006: 166 557 hl (export: 35 000 hl)
rok 2007: 162 000 hl (export 22 %)
rok 2008: 130 000 hl
rok 2010: 155 000 hl
rok 2012: 138 000 hl
rok 2014: 171 000 hl
Tržby:
rok 2001: 171 mil. Kč
rok 2012: 130 mil. Kč
Hospodářský výsledek:
rok 2005: 2,374 mil.Kč

You may also like...