Pivovar Krušovice

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: U Pivovaru 1, 270 53 Krušovice

www.krusovice.cz

e-mail: info@krusovice.cz


Základní sortiment:

 

 

Královský ležák 12
světlý ležák
alk.: 5 %

Královská 10
světlé výčepní
alk.: 4,2 %

Královské černé
tmavé výčepní
alk.: 3,8 %

Mušketýr 11
světlý ležák
alk.: 4,6 %

  • První nealkoholické pivo ve své nabídce s názvem Královsky hořké nealko uvedl pivovar na trh na jaře 2021. Novinka připomíná alkoholické pivo právě díky plnosti a výrazné hořkosti o 28 jednotkách IBU, které štamgasti znají hlavně od klasického ležáku.

Starší info:
Pivovar vaří své vyhlášené pivo v malé obci vzdálené 11 km od města Rakovníka. První písemné zmínky o pivovaru se vztahují k roku 1581. Od tohoto data nebyla výroba nikdy významně přerušena. Důležitý je rok 1583, kdy císař Rudolf II. koupil pro Českou korunu dvůr a pivovar od Jiřího Bírky z Násile a přičlenil jej ke křivoklátskému panství. Císař si nechával vozit krušovické pivo na Pražský hrad. Pivovar se začal velmi rychle rozvíjet, k čemuž přispěla jednak jeho poloha u obchodní cesty z německých zemí do Prahy, jednak kvalitní tuzemský ječmen a chmel, který se pěstoval v okolí. Důležitý byl rovněž dostatek kvalitní vody z křivoklátských lesů. Sám císař Rudolf II. dbal na to, aby pivovar měl dostatek surovin a produkce piva neustále stoupala. Během třicetileté války byl pivovar několikrát vypleněn a později vyhořel, vždy ale došlo k rychlému obnovení výroby. Česká koruna prodala pivovar spolu s křivoklátským panstvím roku 1685 Arnoštu Josefu z Valdštejna. V roce 1731 přechází sňatkem na rodinu Fürstenberků (až do roku 1945). I ve vlastnictví tohoto rodu se pivovar neustále rozvíjí a modernizuje. Velkého veřejného ocenění se dostalo pivovaru v podobě zlaté medaile na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Pivovar přečkal obě světové války a vyrovnal se i s dočasným útlumem výroby. Po roce 1945 byl začleněn do několika podniků (Středočeské pivovary n.p. Velké Popovice).
Samostatný podnik Pivovary Krušovice, státní podnik byl založen zakládací listinou ministerstva zemědělství ČR dne 28.12.1990. Rozhodnutím ministra zemědělství ČR byl převeden majetek státního podniku Pivovary Krušovice na Fond národního majetku ČR a státní podnik byl vymazán k 16.1.1993 z obchodního rejstříku. Práva a závazky vymazavaného podniku prešly na FNM ČR. Následovala kuponová privatizace.
Jako první v českých zemích zavedl pivovar používání moderních transportních nerezových sudů typu KEG. Po plné privatizaci a stabilizaci kapitálové struktury se rozvoj pivovaru výrazně urychlil. Nejmodernější technologie, dobrý marketing a vysoký standard vybavení krušovických restaurací byly opěrné body strategie pivovaru. Cesta pivovaru k vrcholu mezi hlavní distributory piva v Česku začala v roce 1993 rozsáhlou modernizací technologie výroby a areálu podniku. Výstavba velkoobjemových CK tanků, nové stáčírny lahví, sudů a plechovek, vysoce účinné čističky odpadních vod a nové varny, která povýšila dříve nevelký regionální pivovar mezi nejmodernější výrobce značkových piv v Čechách, stála více než jednu a půl miliardy korun.

Pivovar měl v roce 1994 výstav 322 000 hl, export byl téměř nulový. Za téměř raketový se dal označit nárůst výroby piva v 90.letech 20.století. Zatímco ještě v roce 1993 vyrobila společnost 270 000 hl piva, v roce 1995 to již bylo 513 000 hl a v roce 1996 výstav činil kolem 750 000 hl, tedy bezmála s trojnásobkem ve srovnání s rokem 1993. Firma se tak během několika let vyhoupla z třetí desítky tuzemského žebříčku až na sedmé místo v roce 1995. Podíl na domácím trhu byl v roce 1995 těsně pod 3 %. Majoritní akcionář podniku, jenž prošel první vlnou privatizace, byl německý pivovarnický koncern Binding Brauerei AG patřící do nadnárodního celku Dr.Oetker. Ten vstoupil do pivovaru v roce 1994 a postupně získal odkupy od investičních fondů a drobných akcionářů více než devadesát procent akcií firmy. I když díky spojení s Bindingem začala firma v roce 1996 vyvážet pivo do Německa, prioritou pro ni zůstal stále tuzemský trh, kde prodala naprostou většinu produkce. Společnost měla v roce 1995 základní jmění ve výši 406 mil.Kč, zaměstnávala téměř 300 lidí. Pivovar v roce 1995 zvýšil obrat na 400 mil.Kč oproti 244 milionům v roce 1994. Přesto skončil se ztrátou 34 mil.Kč, na níž se podepsala změna způsobu odpisů. Rok 1997 byl pro pivovar zlomový díky tomu, že se krušovické pivo začalo vyvážet. V prvním roce se exportovalo 15 177 hl nápoje. Pivovar, posílen německou pivovarnicko-finanční skupinou, dokázal za čtyři roky (1994-1997) zvýšit výrobu téměř čtyřnásobně, a vyšplhal se tak v pomyslném žebříčků českých producentů piva z dvacátého až na čtvrté místo v roce 1998. Roku 1997 mírně překročil magickou hranici milionu hektolitrů vyrobeného piva. V roce 1997 podnik uvedl do provozu stáčírnu umožňující plnění 1,2 miliónů hl piva v třísměnném provozu a 1,5 miliónů hl v nepřetržitém provozu. Přestože za roky 1995 – 1997 vykazoval pivovar ztráty, a v roce 1997 to bylo více než 70 milionů korun, vyjádřilo vedení společnosti na valné hromadě dne 22.7.1998 spokojenost. Propad totiž nevypovídal o skutečném hospodaření pivovaru, protože společnost vykazovala dobré provozní výsledky. Ztrátu roku 1997 ve výši 70,2 mil.Kč a ztrátu roku 1996 ve výši 4,5 milionu korun společnost pokryla z výnosů z prodeje nově upsaných akcií. Akcionáři na valné hromadě dne 6.2.1998 navýšili základní jmění společnosti z 398,8 milionu na 697,9 mil.Kč. Navýšené finanční zdroje byly investovány do stavby nové varny. Binding Brauerei na jaře roku 1998 upsal druhou emisi akcií v nominální hodnotě 299 milionů korun. Ztráta posledních let byla způsobena i rozsáhlými investicemi, které jenom v roce 1997 dosáhly téměř 840 mil.Kč. Pivovar vybudoval například celostátní distribuční síť a pomalu končil stavbu nové varny, která byla spuštěna v roce 1999. Jen stavba varny přišla asi na sto milionů a technologie na 60 milionů korun. Přibližně pět tisíc krušovických hospod neleželo v žaludku pouze konkurenci, ale na jaře roku 1998 se na ně zaměřil také Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Ten zkoumal smlouvy o dodávkách piva, kterými podle úřadu pivovar zavazoval hostinské odebírat pouze krušovické pivo. Po ukončení správního řízení uložil úřad pivovaru pokutu 250 tisíc korun. Vedení pivovaru argumentovalo, že uzavírali smlouvy jako kterýkoli jiný pivovar. Podobná formulace smlouvy měla spíše zaručovat, aby hostinský neobcházel všechny pivovary, nenechal si vybavit hospodu a potom nečepoval pivo, jaké se mu zachce. Krušovičtí dle vedení nikdy ovšem nikomu nebránili mít v nabídce i pivo jiného výrobce, který se na vybavení té či oné provozovny bude podílet. Pivovar měl v roce 1998 kromě majoritního německého vlastníka s 97 % akcií ještě přibližně sedm tisíc drobných podílníků, od kterých chtěl do konce roku 1999 akcie odkoupit. Přes 773,99 mil.Kč tržeb a účetní ztrátu 81,4 miliónu vykázal pivovar v roce 1998. Tržby poklesly o 96,6 mil.Kč, ztráta se oproti roku 1997 prohloubila o jedenáct miliónů. Pivovar, který po letech expanze, kdy produkci mezi lety 1990 a 1997 znásobil čtyřikrát až na milion hektolitrů ročně, začal opouštět nerentabilní trhy. V roce 1998 už proto snížil výrobu na 864 538 hl piva. Až v roce 1998 zahájila společnost vývoz ve větším rozsahu, kdy především na Slovensko a do Německa, putovalo 24 000 hl. Ředitel vysvětlil pokles odbytu faktem, že firma nepřistoupila jako většina českých pivovarů zhruba před dvěma lety na výrobu tzv.levných piv. V roce 1998 pokrývala tato levná piva 30 až 40 % trhu. Tato část byla tedy pro pivovar uzavřena. Tehdy firma meziročně snížila výstav o 13 %.
Pivovar zdražil od 15.března 1999 o 6 až 19 % některé druhy piva podle druhu balení. Zvýšení ceny se však nedotklo světlé lahvové desítky, jejíž cena pro odběratele zůstala na 7,20 Kč s daní. Vzrostla však cena tmavé lahvové desítky o 0,30 na 7,50 Kč. O 1,70 pak stoupla cena světlé lahvové dvanáctky, která se začala prodávat včetně daně za 10,70 Kč. Zdražila se i veškerá piva v sudovém balení, a to o 6 až 9 %. Novou varnu a značku nového piva Mušketýr představili 11.9.1999 zástupci pivovaru. Dokončením výstavby nové varny tak skončila poslední etapa modernizace zahájené před pěti lety, která pivovar stála přes 1,5 miliardy Kč. Nová varna mohla denně vyrobit až 6 000 hl piva, to znamenalo 1 200 000 lahví. V roce 1999 však pivovar využíval tuto kapacitu jen ze 70 %. Původní varna měla roční kapacitu 900 000 hl piva, nová 1,5 miliónů hl. To sice pro potřebu roku 1999 stačilo, ale na větší poptávku už krušovičtí nebyli schopni reagovat. Zástupci pivovaru slíbili, že pivo vařené v nové varně bude stejné jako pivo z varny původní. Srovnávací degustace dopadly k naprosté spokojenosti. Do zbudování nové varny společnost vložila 300 mil.Kč. V roce 1999 pivovar exportoval 36 007 hl piva, což byl oproti roku 1998 nárůst o 45 %.
Krušovice zdražily nejdříve dne l. ledna 2000 a dále od 1.července 2000 světlou desítku v sudech o 0,80-1,00 koruny. Cena piva v plechovkách o objemu 0,33 litru se zvýšila o 60 haléřů na litr a u půllitrových plechovek o 80 haléřů až korunu na litr včetně daně. Tržby roku 1999 ve výši 824,5 milionu korun (meziroční zvýšení o 96 milionů Kč, tedy 11 %) a účetní ztrátu 111,54 milionu schválila dne 7.7.2000 valná hromada pivovaru, která se odehrávala v režii majoritního vlastníka – německé Binding Brauerei ze skupiny Dr. Oetker. Akcionáři vypořádali ztrátu stejně jako v předchozích letech z kapitálového fondu, na němž bylo k 31. prosinci 1999 celkem 190,3 milionu korun. Ztrátové hospodaření roku 1999 přičítalo vedení převážně zrychleným odpisům z investic posledních let. Kvůli politice zrychlených odpisů skončil pivovar poprvé ve ztrátě 33,4 miliónů Kč v roce 1995. Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče vzrostly tržby roku 1999 meziročně o 8,67 %, a to přes pokles výroby o 1,1 %. Přidaná hodnota se zvýšila o 76,6 milionu na 374,9 milionu korun. Pivovar investoval od roku 1994 do září 1999 2,734 miliardy korun, zejména do stavby nové stáčírny a varny. Celkovou investici kryl 925 miliony korun vlastník, 1,067 miliardy činily půjčky a úvěry a 742 milionů pocházelo z vlastních zdrojů. Valná hromada dále rozhodla zvýšit počet členů představenstva ze tří na čtyři. Tento krok předjímalo změnu na místě předsedy, jímž se po Klausu Erbrichovi stál Ulrich Kallmeyer. Pivovar sám nepřímo v roce 2000 provozoval několik restaurací, které podle mluvčího Krušovic Vlastimila Bradáče pronajímal seriozním gastronomům. „U těchto zařízení bývá značně nadstandardní vybavení reprezentující image našeho pivovaru,“ doplnil Bradáč. Na vánoční trh roku 2000 dal pivovar na trh nový světlý ležák Imperiál, který posléze nahradil původní světlý Ležák (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l a 0,33 l plechovek a sudů). Levná piva v supermarketech se projevila na poklesu výroby pivovaru v roce 2000. Vedení společnosti v nich vidělo hlavní důvod toho, že pivovar v roce 2000 vyprodukoval jen 790 tisíc hl, což bylo o 7,4 % méně piva než v roce 1999. „Hlavní příčinou byl pokles odbytu desetistupňového piva, které patřilo do vyšší střední cenové kategorie na českém trhu – spotřebitelé totiž často upřednostňovali tzv. levná piva, která byly k dostání zejména v obchodních řetězcích. Pivní trh se proto stále více polarizoval – na jednu stranu nám vzrostl prodej ležáku, tedy piva v dražší cenové kategorii, a naopak negativně se na odbytu nízkostupňového piva projevil růst zájmu lidí o nejlacinější piva na trhu,“ konstatoval v lednu 2001 generální ředitel pivovaru Pavel Gregorič. I přes pokles výroby pivovar věřil, že rok 2000 byl poslední v řadě těch ztrátových. „Příčinou ztrát v minulých letech byly zrychlené odpisy z investic, které jsme vynaložili na modernizaci a rozšíření kapacity pivovaru,“ uvedl Gregorič. Krušovice měly mezi hlavními českými značkami s celostátní působností poměrně krátkou tradici. Ještě v roce 1993 měl totiž pivovar, který v roce 2000 zaměstnával na 400 lidí, pouze regionální působnost – zlom v rozvoji firmy nastal tehdy, když se před osmi lety jeho majoritním vlastníkem stala německá pivovarnická firma Binding Brauerei AG patřící do nadnárodního celku Dr. Oetker. „Díky spojení se zahraniční firmou jsme postupně dosáhli ztrojnásobení prodeje z 250 tisíc hl v roce 1993. Kromě posílení pozice na domácím trhu jsme teprve nedávno začali i s vývozem – nyní již tvoří 6 % z prodeje firmy. Zatímco například v roce 1996 jsme vyvezli pouhých 167 hl, v roce 2000 export dosáhl 42 000 hl. Hlavními odbytišti jsou Slovensko a Německo,“ řekl Gregorič. Pivovar v roce 2000 vystavil 790 091 hl, tím by jeho podíl v ČR asi 4,41 %. Na export šlo 42 196 hl, což bylo 2,65 % z celkového vývozu ČR.
Objem krušovického piva, prodávaného na zahraničních trzích, již čtvrtým rokem rostl. Novodobá historie exportu začala v roce 1997, což byl zároveň zlomový rok z hlediska využití kapacit a modernizace technologie. Ta umožnila pivu dosahovat parametrů požadovaných zahraničními zákazníky i bez tunelové pasterizace, která byla jinak nedílnou součástí exportní produkce všech významných českých exportérů piva. Jestliže v roce 1997 vyvezl pivovar 15 000 hl piva především na Slovensko, v roce 1998 to bylo již téměř 25 000 hl, v roce 1999 36 000 hl, v roce 2000 již 42 000 hl. Jestliže v roce 1997 nestál pivovar ani v první desítce největších českých exportérů piva, v roce 2000 již byl pátým největším vývozcem za tradičními českými exportními značkami jako jsou Prazdroj, Budvar, nebo například Staropramen. Počet odběratelských zemí od roku 1997 vzrostl až na 15, nejvýznamnějším odběratelem zůstalo Slovensko, následováno Ruskem, Německem a skandinávskými zeměmi. Zatímco na Slovensku byla zajišťována podpora prodeje vlastní dceřinou společností, v SRN bylo využíváno distribuční sítě pivovarů, majících jednoho společného vlastníka – skupinu Dr. Oetker. Za nepřekonatelnou překážku jinak velmi expanzívní exportní politiky považovali obchodníci z Krušovic tarifní a netarifní opatření, momentálně například celní zatížení a systém kvót v Polsku, značně znevýhodňující české vývozce piva například oproti jejich konkurentům z EU. Tradičně největší poptávka byla v zahraničí po prémiovém ležáku Imperiál, světlé pivo, dříve označované jako „desítka“ byla téměř výlučně dodáváno na Slovensko, kde se díky podobným zvyklostem v pití piva těšilo velké oblibě. Jasným exportním trumfem bylo krušovické černé, jehož obliba v zahraničí rok od roku rostla, přičemž se zvyšoval i jeho podíl na celkovém exportu.
Ačkoliv v dubnu 2001 zdražilo pivo mnoho výrobců, pivovar ceny nezvedl.. „V tomto období zdražování rozhodně nechystáme,“ řekl Vlastimil Bradáč z marketingového oddělení pivovaru. „Informace, že ostatní pivovary nad zdražováním uvažují, máme, ale naší firmy se to netýká,“ dodal Bradáč. Jako většina velkých pivovarů používal pivovar k výrobě piva CK tanky. Účetní ztrátu roku 2000 ve výši 115 mil. Kč vypořádala valná hromada pivovaru dne 22.června.2001. Rozhodnutím držitele 99 % akcií, německé firmy Binding Brauerei, bylo 78,8 miliónu z této ztráty hrazeno z kapitálových fondů, 3,13 miliónu z fondů ze zisku a zbytek byl vykázán jako neuhrazená ztráta minulých let. Podle generálního ředitele Pavla Gregoriče byl důvodem ztráty meziroční pokles výstavu o 7,4 %, regresívní odpisy investičního majetku, tvorba opravných položek a náklady na zavedení nového informačního systému. Společnost v roce 2000 utržila 775,6 mil. Kč prodejem vlastních výrobků a služeb proti 747,5 miliónu v roce 1999. Celkové výkony však klesly o 1,1 miliónu na 803,5 mil. Kč. Dlouholetá snaha Krušovic přesvědčit spotřebitele o tom, že tato značka je „královským pivem z pivovaru Rudolfa II.“ se podle odborníků míjela účinkem. Spotřebitelé této tezi neuvěřili. Důvodem byla jednak celkově nedůvěryhodná argumentace a také provedení kampaně – Krušovicím běžel v televizi již mnoho let stále ten samý spot, opakující stále totéž. Pivovar slavil v červnu 420 let od svého založení, během dvou dnů si areál prohlídly rovné dvě tisícovky zájemců. Bezplatnou exkurzi a degustaci pořádal pivovar i každý všední den podzimu 2001. Začátek školního roku pivovarům nepřál. „Tak špatné září, jako bylo to letošní, už hodně dlouho nepamatuji,“ řekl Vladimír Jindřich z pivovaru. „Největší vinu na tom má právě počasí. Jindy jsou téměř do konce září otevřené zahrádky, letos skončily posledním víkendem v srpnu,“ vysvětlil.
Od roku 2002 se pivovar rozhodl pod názvem Radler vyrábět mírně alkoholický mix piva a limonády. „I když víme, že tuzemský trh je velmi konzervativní, rozhodli jsme se začít Radler vyrábět. Prostě věříme tomu, že by mohl mít úspěch,“ řekl v listopadu 2001 mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Pracovníci pivovaru připustili, že chladné léto roku 2001 mělo vliv na produkci piva. „Samozřejmě, že když je léto horké, je odbyt piva větší,“ potvrdila v prosinci 2001 manažerka obchodu Hana Fenclová. V roce 2000 měl pivovar absolutně nejvyšší odbyt 88 856 tisíc hl v červnu, v roce 2001 pracovníci pivovaru zatím nejvíce piva, 75 343 tisíc hl, prodali v srpnu. „Letošní chladné léto prodej piva určitě ovlivnil. Za tři letní měsíce jsme letos prodali o 16 852 hl piva méně než před rokem,“ dodala Fenclová. Na skoro 711 tisíc hl se v roce 2001 snížila produkce pivovaru, který přesto patřil mezi pět nejvýznamnějších tuzemských výrobců zlatavého moku. Firmě výstav klesal již čtvrtým rokem po sobě, tentokrát meziročně o 10 %. „I přesto si myslíme, že úspěšně obhajujeme pozici mezi pivovarskou špičkou. Konkurence je velká, prodáváme tolik, co nám umožňuje postavení značky,“ řekl Vlastimil Bradáč. Jedním z důvodů postupného snižování produkce Krušovic bylo i to, že firma nešla jako řada ostatních pivovarů cestou výroby levných piv. V roce 2001 pivovar vyvezl 56 766 hl piva. Pivo tak ochutnali i lidé v 15 zemích světa, mezi jinými ve Finsku, Německu, Rusku či Anglii. Enormní zájem na německém trhu byl zejména o černé pivo, které se na vývozu podílelo 58 %. Celkem však v roce 2001 obchodníci pivovaru prodali 710 588 hl piva. Firma se po několikaleté ztrátě dostal opět do zisku, i když jen půl miliónu korun. Firma vydělala poprvé od roku 1993, kdy ji získala německá skupina Dr. Oetker. „Účetní ztráta byla výsledkem rozsáhlých investic a s nimi souvisejících vysokých odpisů. Investice za posledních sedm let dosáhly více než dvou miliard korun,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Pavel Gregorič. Obrat v roce 2001 činil 805 miliónů korun oproti 798 miliónům v roce předcházejícím. Společnost se základním jměním 697,9 milionu korun a 351 zaměstnanci byla z 99 % v držení Binding Brauerei, která byla součástí nadnárodního uskupení Dr. Oetker.
Krušovická firma se dalšímu propadu výstavu snažila bránit i výrobou pivních specialit. Mezi ně od března 2002 patřil i produkt Radler. „Je to klasický míchaný nápoj na bázi piva Radler vyrábíme z originálního krušovického piva a přírodní citronové limonády,“ přiblížil Bradáč. Nový, v Česku zatím nevyzkoušený druh nápoje, obsahoval 2,2 % alkoholu a byl určený převážně mladým lidem. Na trhu se objevil pouze v plechovkách. “
Pivovar se stal od 4. do 13.července 2002 hlavním dodavatelem piva na 37. Karlovarský filmový festival. Akcionáři pivovaru na valné hromadě dne 12.června 2002 zvolili nové představenstvo a dozorčí radu. „Jsem přesvědčen, že se blíží doba, kdy přikročíme k výplatě dividend. Předtím však chceme snížit zadluženost ve vztahu k aktivům z 50 na 30 %,“ řekl po valné hromadě Pavel Gregorič. Akcionáři rozhodli převést 577 tisíc Kč ze zisku roku 2001 na úhradu ztrát minulých let. Zbytek směřoval do rezervního fondu společnosti.
Výroba tmavého piva měla v Krušovicích velkou tradici. Už na počátku 20.století šířil věhlas fürstenbergského pivovaru po celých Čechách čtrnáctistupňový Grand a dnešní černé pivo z Krušovic mělo stále více příznivců. Přibývali i za hranicemi. Pivovar vyvezl podle statistik za 1. pololetí roku 2002 tmavého piva z českých pivovarů nejvíce – rovných 8 203 hl. „Tmavé pivo se vyrábělo se v Krušovicích v dobách, kdy to mnoho pivovarů nedělalo. Také je to pivo čistě sladové, nepoužíváme žádná barviva… řekl bych, že zákazníci, naši i zahraniční, jednoduše oceňují kvalitu,“ řekl v září 2002 hlavní sládek František Šmíd. Z podkladů exportního oddělení šlo vyčíst, že nejvíce si za hranicemi na černém pivu pochutnávali Němci, Rusové a Finové. Černé pivo chutnalo i návštěvníkům Dočesné 2002 v Žatci. Při degustaci mu porota odborníků přiřkla 2. místo.
Pivovar v roce 2002 prodával nejvíce světlé výčepní pivo. A to jak v Praze, tak v okresech na Kladensku, Mělnicku a Rakovnicku. „Roste zájem o Mušketýra, kterého jsme dali na trh v roce 1999. Oblíbené je i Krušovické černé, které má téměř stoletou tradici,“ sdělil v říjnu 2002 Vlastimil Bradáč. Krušovičtí zkoušeli první český míchaný nápoj Radler.cz. „Prodáme ho asi 4 000 hl měsíčně,“ podotkl Bradáč.
Pivovar potvrdil navýšení ceny piva od začátku roku 2003, jeho vedení ale v listopadu 2002 neřeklo, jak bude toto navýšení výrazné. Už nyní přitom krušovické pivo patřilo mezi dražší piva na českém trhu. Zdražení však podle obchodníků a majitelů restaurací výrazně odbyt piva nesníží. „Tradičně na začátku roku nějaké úpravy chystáme. Půjde o sortiment, kde je potřeba dorovnat nově vzniklé náklady. Z tohoto pohledu není podstatné, zda je pivo v sudovém či lahvovém balení,“ řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Fenclová. „S úpravou cen jsme čekali na zdražení hlavních výrobců. Důvodem je růst výrobních nákladů, které podnik nemůže dlouhodobě krýt ze ziskových marží,“ dodala. Pivovar naposledy zdražil 1. května 2002. Velkoobchodní cena krušovického piva v půllitrových lahvích v listopadu 2002 činila 8,20 Kč s DPH u světlé desítky a 9 Kč u černé lahvové desítky. Světlý ležák v lahvích se do obchodní sítě dodával za 13 Kč. „Čepujeme u nás krušovickou jedenáctku a kvůli zdražení ji určitě čepovat nepřestaneme. I kdyby na chleba nebylo, pivo se pít nepřestane,“ myslel si spolumajitel novostrašecké restaurace Sport Karel Kindl. Obchodník Jan Kladiva z rakovnické Restaurace U nádraží byl v odhadování situace opatrnější. „Už teď se pije méně piva než kdysi, co tedy s lidmi provede další zdražení, lze nyní těžko říct,“ podotkl s tím, že prodává už jen lahvové pivo.
V roce 2002 vývoz pivovaru opět dosáhl svého historického maxima. Tentokrát Krušovice vyvezly bezmála 75 000 hl piva, což byl jedenáctiprocentní nárůst oproti předcházejícímu roku, kdy se podařilo do zahraničí prodat padesát šest tisíc hektolitrů piva. Celkový výstav pivovaru činil přes 678 000 hl. Od roku 1997 prodej do zahraničí neustále rostl. Podle údajů z pivovaru bylo těchto výsledků dosaženo především kvůli vzrůstající oblibě krušovických piv v zemi pod Tatrami, díky novému definování pozice Imperiálu a černého piva na německém trhu a samozřejmě díky stále se lepšícím výkonům ruských pivních borců. Při přepočtu na obyvatele Ruské federace vycházela spotřeba na hlavu stále jako zanedbatelné číslo, na druhou stranu tato země nemá hranic – a podobně to v roce 2002 vypadalo i s tamní spotřebou krušovického piva. Stále více se pivovar profiloval na trhu dovážených piv ve Švédsku, Finsku, Lotyšsku a Maďarsku. V dalších zemích – mimo jiné ve Velké Británii nebo Izraeli – o své místo na slunci spotřebitelova zájmu pivovar teprve bojoval. V exportu tmavého piva v roce 2002 pivovar výrazně uspěl. V roce 2002 vyvezl přes 18 000 hl, což byl 51 % nárůst oproti roku 2001. Potvrdil tak úspěch zaznamenaný za první pololetí roku 2002, kdy se stal nejúspěšnějším vývozcem českého tmavého piva. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vyvezl pivovar v prvním pololetí 2002 celkem 8 203 hl černého piva. Za exportní jedničkou mezi tuzemskými tmavými pivy, Krušovickým černým, se podle ČSPS v prvním pololetí roku 2002 umístily Pražské pivovary, Pivovar Louny a společnost Drinks Union. Černé krušovické pivo bylo vyváženo do jedenácti zemí Evropy a Izraele. Největšími odběrateli byly SRN, Rusko a Slovensko. „V SRN se stalo černé krušovické pivo oficiálním, celostátně distribuovaným černým pivem Radeberger Grouppe. Ta je jedním z nejsilnějších hráčů na německém pivním trhu a krušovický pivovar je jejím členem,“ řekl Kamil Krakeš, vedoucí exportního oddělení pivovaru. Spolu s černými Krušovicemi Radeberger Grouppe vyráběl a distribuuoval například piva Radeberger, Schöfferhofer, Clausthaler, DAB či Henninger Radler. „Silnou devizou pivovaru je, že tmavé pivo se v Krušovicích vařívalo i v dobách, kdy to mnoho jiných pivovarů nedělalo,“ dodal František Šmíd, hlavní krušovický sládek. O dlouholeté tradici tmavého piva vypovídaly záznamy, podle nichž sklízelo úspěchy už v lázeňských Teplicích před dvěmi sty lety. Začátkem 20. století vařil pivovar oblíbené čtrnáctistupňové tmavé pivo Grand. Krušovické černé pivo získalo na prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX v roce 2000 1. místo v kategorii tmavých piv .
Pivovaru v roce 2002 stoupl zisk až na 41,5 milionu korun. Vzrostly i tržby podniku, a to o více než 200 milionů na jednu miliardu korun. Na zisku se pozitivně projevil zejména větší export pivovaru, který se zvýšil o téměř třetinu. Ani růst vývozu však nedokázal v roce 2002 zastavit pokles výstavu, který firma přičítala fenoménu levných piv. Ta získala oblibu mezi tuzemskými konzumenty, pivovar však k jejich výrobě nepřikročil.
V průměru o 4 % zdražil pivovar na počátku roku 2003 prakticky celý sortiment piv. Ceny zvýšily ve dvou vlnách, když 13. ledna zdražil pivo v sudovém balení a 1. února v lahvích a plechovkách. Důvodem byl růst výrobních nákladů, které pivovar promítl do cen s půlročním zpožděním, řekla obchodní ředitelka pivovaru Hana Fenclová.
Pivovar v polovině února 2003 na maloobchodní trh nový výrobek – světlé výčepní pivo Mušketýr. Na etiketě bylo označen jako „desítka“, což si podle slov ředitelky marketingu Hany Fenclové mohl pivovar dovolit, neboť stupňovitost Mušketýra se pohybovala okolo 10,6. „Chceme, aby se tento výrobek stal jedničkou mezi světlými výčepními pivy,“ řekla Fenclová. Značka Mušketýr přitom byla naposledy (v r. 1999) spojena s dvanáctistupňovým ležákem. Výrobek, jemuž byla za kmotru Halina Pawlowská, autorka a moderátorka televizních Banánových rybiček, jichž byly Krušovice sponzorem, byl pod stejným názvem dodáván i do gastronomických zařízení. K uvedení značky na trh nachystal pivovar ochutnávky, se speciální reklamou zaměřenou jen na ni však nepočítal.
Od roku 1999, kdy se brány pivovaru otevřely návštěvníkům, si jeho provozy prohlédlo více než 30 000 zájemců a téměř 40 % jich bylo ze zahraničí. Nejvíce z Ruska, Německa, USA, ale také z Bahrajnu, Izraele nebo Kanady. Na začátku srpna 2003 navštívila pivovar 1000. skupina – parta štamgastů z Brna – Líšně, vybavená pasy Valašského království.
Prodej krušovického piva v tropických dnech léta 2003 utěšeně vzrostl. Pivovar v červnu a červenci prodal o zhruba 10 % piva více, než vedení společnosti předpokládalo. Zvyšil se i prodej piva v zahraničí. Export pivovaru v prvním pololetí letošního roku vzrostl o téměř 45 %. „Počasí pivovarům přeje, horké léto je ten nejlepší obchodní zástupce,“ řekl mluvčí Vlastimil Bradáč. Navzdory neočekávanému nárůstu prodeje nedostatek krušovického piva na trhu nehrozil. Firma nepřijala ani žádná zvláštní opatření na posílení výroby. „Krušovické pivo po osmihodinovém vaření a desetidenním kvašení zraje a dokvašuje v ležáckých tancích dalších zhruba čtyřicet dnů, takže ze dne na den více uvařit dost dobře nemůžeme,“ dodal mluvčí. Výrobní kapacity pivovaru byly ale údajně takové, že pivo v celé šíři sortimentu nechybělo. Češi se podle Bradáče v horkých měsících nejraději osvěžili klasickým desetistupňovým pivem. Dobře se údajně prodávalo i výčepní světlé pivo Mušketýr.
Kromě birellu byla jednou z nejznámějších, i když dovážených značek nealkoholického piva Clausthaler. Toto nealkoholické pivo prodával bez větší marketingové podpory pivovar. „I tak od svého uvedení začátkem devadesátých let vykazuje clausthaler geometrický růst. Proti loňsku to bude o 30 % více,“ řekl šéf krušovického exportu Kamil Krakeš.
Mimořádná valná hromada firmy schválila v listopadu 2003 výkup akcií malých akcionářů. Cena za jednu akcii v hodnotě tisíc korun se pohybovala v rozmezí od 800 do 2000 korun. Za akcii v hodnotě 750 korun akcionáři dostali 650 až 1500 korun.
Generální ředitel a místopředseda představenstva akciové společnosti Královský pivovar Krušovice Pavel Gregorič měl v závěru roku 2003 důvod ke spokojenosti. Pivovar vyrobil jubilejní stotisící hektolitr piva určeného na export. „O radost jsme se chtěli podělit i s obchodními partnery a starosty z okolních obcí, proto jsme je pozvali na malou ‚rodinnou sešlost‘,“ řekl v prosinci 2003 ředitel:
* Kde všude má pivovar své obchodní partnery?
Krušovické pivo stabilně vyvážíme do patnácti evropských zemí a do Izraele. Zdaleka ne všichni ale mohli na naši oslavu přijet.
* Kolik zaměstnanců se v Krušovicích na výrobě piva podílí?
Dnes zaměstnáváme zhruba tři stovky lidí. Ještě před rokem to bylo asi o šedesát víc, ale zavedení moderních technologií nám umožnilo snížit počet pracovníků a zvýšit produktivitu práce.
* Nové technologie ale znamenají vyšší nároky na kvalifikaci pracovníků…
Samozřejmě se změnila kvalitativní struktura našich zaměstnanců. Ve varně například stačí obsluhovat zařízení jeden člověk. Také spilku či sklepy řídí prakticky operátoři u počítačů, ale i ti samozřejmě musí rozumět technologii výroby piva.
* Pivo patří nejen u nás k tradičním a oblíbeným nápojům. Dá se ale v tomto oboru vymyslet ještě něco nového?
Na jednu stranu přiznávám, že jsme tak trochu konzervativní a víc se snažíme zvyšovat kvalitu stávajícího sortimentu. Začali jsme ale také s výrobou míchaného nápoje na bázi piva Radler.cz, který má sice omezenou, ale poměrně stálou klientelu. A v rámci vývoje jsme uvedli na trh klasické světlé výčepní pivo Mušketýr, které je také dobře přijímáno, a to nejen mezi českými pivaři. V zahraničí pak nejvíce oceňují náš světlý ležák Imperiál a krušovické černé pivo patří k nejoblíbenějším.
V roce 1997 vyvážel pivovar asi 15 000 hl piva ročně. V roce 2003 to bylo už víc než 100 000 hl. Na počátku vyvážel pivovar zejména do Polska, Německa a na Slovensko. Postupně se ale začal prosazovat i v dalších zemích. Strategií bylo soustředit se především na Evropu. Později se pivo začalo prosazovat ve Finsku, Maďarsku a Rusku, později také ve Velké Británii, což byl dost tvrdý oříšek, protože Britové jsou v tomto směru značně konzervativní, Švédsku, Itálii, Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Izraeli. V poslední době aktivity rozšířili i do Litvy, Běloruska a Dánska. Největším dovozcem bylo Německo. Tam bylo pivo k dostání jak v restauracích, tak i ve specializovaných nápojových prodejnách. Na Slovensku pak dokonce od roku 1997 firma měla dceřinou společnost. Třetí místo mezi dovozci patřilo Ruské federaci. Nejoblíbenějším pivem v zahraničí byl Imperial, druhé bylo černé krušovické pivo a třetí světlá desítka. V Rusku se jedno pivo dalo koupit za 40 až 55 rublů (jeden rubl byl přitom kolem 90 haléřů). V Rusku ale také existovaly velkokapacitní pivnice v německém stylu, kde jeden půllitr stál 110 až 130 rublů. V Petrohradě dokonce byla restauraci U Rudolfa II., kde se také krušovické pivo podávalo. Ve Švédsku platil státní monopol na prodej nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 3,5 % a tento alkohol, kam spadala i většina piv, bylo možné prodávat jen ve zvláštních obchodech. Speciálně pro Švédsko proto pivovar vyráběl oblíbené černé pivo s obsahem alkoholu maximálně 3,5 %.
V únoru 2004 oznámil pivovar zdražení piva. Podle zástupce pivovaru Vlastimila Bradáče bylo zvýšení cen nevyhnutelné kvůli vyšším cenám surovin a dalších vstupů. „Každý výrobce také samozřejmě sleduje, za kolik prodává na trhu konkurence,“ uvedl. Pivovar obeslal 12. ročník odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2004 v kategorii světlé výčepní pivo svojí desítkou Mušketýr. Získal bronzovou příčku. Většího prosazení krušovického piva na německém trhu plánovala v roce 2004 dosáhnout skupina Radeberger-Gruppe, která držela 98 % pivovaru. Již od roku 2002 byly značky Imperial a Krušovické černé nabízeny v rámci gastronomického konceptu „Böhmische Bierstube“, v roce 2004 měl přijít čas vyšší penetrace velkoobchodů a supermarketů. Pomoci tomu měla kombinovaná printová a rozhlasová kampaň zaměřená primárně na spolkové země Hessensko, Sasko a Berlín. Paralelně měly probíhat výherní soutěže v místech prodeje. Den otevřených dveří v pivovaru se konal 19. června 2004. Uskutečnily se exkurze a pro návštěvníky byl připraven i kulturní program. Vystoupila Muzika Jaromíra Vejvody a představilo se i několik protagonistů filmu Kameňák 2. Ležák Imperiál získal v červnu 2004 ocenění mezi 36 pivovary na tradičních Slavnostech piva v Českých Budějovicích. V kategorii světlý ležák Premium obsadil první místo – titul Pivo ČR. Deset předních mecenášů převzalo v červnu 2004 křišťálové pětikilové ceny Ď z rukodělné dílny Moser v Martinickém paláci na pražských Hradčanech. Byl mezi nimi i krušovický pivovar, který se soustředil na sponzoring kulturních projektů. Pivovar dostal cenu za spolupráci se správou zámku Kozel.
K netradiční formě podpory prodeje přistoupil pivovar přes prázdninové měsíce roku 2004 . Vždy od pátku do neděle byla v restauracích, které vybrali obchodní zástupci výrobce, desítka levnější o dvě koruny. „Je to jakýsi dárek našim konzumentům zaměřený na podporu prodeje v letních měsících,“ tvrdil v červenci 2004 mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Krušovice byly průkopníkem této marketinkové akce na českém trhu. Ostatní pivovary se tomu bránily.
Za sedm měsíců roku 2004 prodal pivovar přes 400 000 hl piva, což bylo o více než dva tisíce hektolitrů větší objem než za stejné období roku minulého. „Příznivě se vyvíjí i krušovický export, který od začátku roku opět zaznamenal výrazný růst, bezmála o čtyřicet procent,“ řekl v srpnu 2004 Vlastimil Bradáč z marketingového oddělení pivovaru. V roce 2003 pivovar prodal na zahraničních trzích 105 000 hl, do konce července 2004 vyvezl už skoro 87 000 hl. K největším zahraničním odběratelům pivovaru patřilo Německo, Rusko a Slovensko. Nejznámější pivovar ve Středočeském kraji rovněž na rozdíl od jiných svých konkurentů, nezaznamenal pokles prodeje během chladnějšího počasí na začátku léta.
Známý pivní publicista Michael Jackson při své návštěvě v říjnu 2004 ochutnal i některá česká piva. „Dříve mi chutnaly krušovice, ale už ztrácejí jedinečný charakter. ,“ řekl v rozhovoru pro časopis Týden. Ředitel pivovaru František Šmíd se bránil: „Dělala se přestavba pivovaru, ale technologický postup je stejný. Sice máme zahraničního majitele, ten ale do výroby piva nezasahuje.“
Originální kupní smlouvu na krušovický pivovar z roku 1583 nalezli v listopadu 2004 archiváři. „Jedna z mála listin, která dokumentuje historii jednoho z nejstarších českých pivovarů, je opatřena pečetěmi pěti úředníků Koruny české a také prodávajícího Jiříka Bírky z Nasilé,“ řekl v listopadu 2004 k tomu mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. „Jeho Milosti císařské, on pan Jiřík Bírka z Nasilé prodal dědictví své, totiž tvrz a dvůr Krušovice s dědinami, lukami, lesy, háji, porostlinami, mlejna…“ uvádí v kupní smlouvě úředníci české koruny. Podle Bradáče pivovar patřil do majetku českých králů a rakouských císařů až do roku 1685, kdy ho česká koruna prodala Arnoštu Josefu z Valdštejna. „V duchu této tradice začal pivovar v roce 1995 užívat obchodní název Královský pivovar Krušovice,“uvedl mluvčí. Nejstarším písemným dokumentem o historii tohoto pivovaru byl ovšem stále soupis majetku z roku 1581, který pořídili tehdejší královští úředníci, když připravovali koupi Krušovic a jejich připojení ke křivoklátskému panství. Jeho kopie byla již několik let vystavena v historické krušovické sladovně.
Rok 2004 byl pro pivovar rekordní nejen pokud se týkalo množství piva vyrobeného na export, ale také stoupajícího zájmu zahraničních turistů o exkurze do pivovaru. Pivovar vyvezl v roce 2004 celkem 153 812 hl piva, což představovalo oproti roku 2003 nárůst téměř o polovinu. „V roce 2004 také stoupl celkový výstav pivovaru na 690 386 hl a export z této položky představoval téměř čtvrtinu,“ dodal mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Podle něj od zahájení prodeje krušovického piva v zahraničí v roce 1997 stoupl export na desetinásobek. „Ekonomický výsledek za rok 2004 bude nejúspěšnější za poslední desetiletí,“ řekl mluvčí. Dalším rekord představoval neustále rostoucí zájem o exkurzi do pivovaru. „V roce 2004 k nám přijelo rekordních 14 715 turistů,“ upřesnil mluvčí. Tradičně nejvíce, přes deset tisíc, jich bylo z Ruské federace, 434 turistů přijelo z USA a 429 z Německa. „Turisté přijeli celkem z 29 zemí světa. Největší vzdálenost museli překonat návštěvníci z Japonska, Austrálie a Mexika,“ dodal mluvčí Bradáč. Na exkurzi je lákal nejen fakt, že si mohli prohlédnout všechny etapy výroby piva za plného provozu, ale také že mohli zdejší „výrobek“ vzápětí ochutnat.
O padesát procent vzrostl export pivovaru v roce 2004. „Dva dny před Vánoci padla magická hranice sto padesát tisíc hektolitrů,“ řekl v lednu 2005 mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Krušovičtí začali svůj produkt vyvážet za hranice republiky až v roce 1997. Od té doby vzrostl vývoz desetinásobně. V roce 2003 překonal pivovar hranici 100 000 hl. „Naše pivo směřovalo loni do 21 zemí. Nejvíce se tradičně prodávalo v Německu, Rusku a na Slovensku,“ pokračoval mluvčí. Nejdelší cestu absolvovalo pivo až k protinožcům do Austrálie. I pro rok 2005 byly vývozní plány pivovaru ambiciózní. Kromě nárůstu prodeje zde plánovali i další geografické rozšíření exportu.
V železničním muzeu Českých drah v Lužné u Rakovníka začala v lednu 2005 oprava vozu pro přepravu piva. Podle informací muzea bude vůz upraven do původní podoby, ve které ho svého času používal krušovický pivovar. Uvnitř by měla vzniknout malá expozice o přepravě piva. Oprava vozu je součástí oslav 150. výročí založení společnosti Buštěhradská dráha. „Opravovaný vůz ponese vlastnické značky této společnosti, neboť Buštěhradská dráha byla provozovatelem krušovických pivovarských vozů,“ informovali zástupci muzea.
Jeden z nejprestižnějších rakovnických plesů se uskutečnil 22.1.2005 v sále Kulturního centra Rakovník. Pořádal ho Královský pivovar Krušovice. K tanci a poslechu bude hrál orchestr Kampanus. Připravena byla bohatá tombola a během večera byly vyhlášeny tři osobnosti regionu.
425 let od svého založení v roce 1581 – slavil pivovar v roce 2006. Speciálně k této příležitosti uvařili krušovičtí sládci nový výrobek nazvaný Jubilejní ležák (alk.: 4,7 %). Oficiální představení provedl 18.června 2005 na Dni otevřených dveří v Krušovicích sládek František Šmíd a charakterizoval ho takto : Jubilejní ležák je extra hořký, vyráběný podle historických receptur krušovických sládků. Je typický příjemnou dlouho doznívající hořkostí, jantarovou barvou a plnou sladovou chutí.
Pivovar chmel z nedaleké žatecké oblasti při vaření piva tradičně využíval a využívá. V roce 2005 zhruba 80 % chmele, který dával krušovickému pivu charakteristickou chuť a vůni, tvořily právě dvě odrůdy českého žateckého chmele – poloraný červeňák a Premiant. Do 31. května 2005 vyvezl pivovar už 77 107 hl (v roce 2004 za stejné období to bylo 55 270 hl). Celkový výstav pivovaru za stejné období činí 309 931 hl, což představoval meziroční nárůst 118,3 %. Nejnovějším oceněním kvality krušovického piva byly ale výsledky degustační soutěže Pivo České republiky 2005 konané v rámci Slavností piva v červnu v Českých Budějovicích. Celkem 41 pivovarů z České republiky a dva ze Slovenska přihlásily do soutěže 179 vzorků piv ve 22 kategoriích. Krušovické pivo Mušketýr získalo v kategorii Světlé výčepní pivo druhé místo. V kategorii světlý ležák Premium ocenila porota krušovický ležák Imperial nejvyšším počtem bodů a medailí za první místo.
Zásadní rekonstrukce areálu parkoviště a výstavba nové prodejny byly jednou z investičních akcí pivovaru v roce 2005. Probíhala od dubna do září, generálním dodavatelem byla firma Metrostav. Na parkovišti stála nová stylová prodejna piva a reklamních předmětů pivovaru. V druhém kiosku bylo nabízeno rychlé občerstvení, čepovaná krušovická piva, v letních měsících byla k dispozici i venkovní posezení. Na parkovišti bylo cca 5 autobusových stání, 15 míst pro osobní vozy a doplnilo ho sociální zařízení. Celý areál rozšířil a zkvalitnil nabídku služeb, které pivovar poskytoval mnoha cestovním kancelářím i individuálním turistům. „Na exkurzi do Královského pivovaru Krušovice spojenou s degustací a posezením v historické Krušovické sladovně přijelo letos během osmi měsíců celkem 11 142 turistů. Prodejna byla slavnostně otevřena 9.září 2005,“ upřesnil Vlastimil Bradáč, manager propagace.
U příležitosti 10.celorepublikového setkání beatlemaniaků vydal pivovar v roce 2005 speciální etiketu s názvem Pravá beatlesácká 10. Na export putoval světlý ležák i pod názvem Staroslav.
Od 9. září 2005, kdy celý objekt rekonstruované firemní prodejny slavnostně otevřela starostka Krušovic Eva Hůlová, byly zahájeny i šťastné pátky, kdy každý, kdo u prodejny zastaví, měl šanci získat jeden z výrobků vyráběných v pivovaru, který byl výrazně cenově zvýhodněný. Pochopitelně se sortiment měnil, zařazovaly se jak nové, tak i sezónní výrobky. První šťastný pátek, který byl 14. října, jen potvrdil, že nápad marketingového a obchodního oddělení vyšel na jedničku.
Pivovar získal páté místo v soutěži Exportér roku, kterou od roku 1994 vyhlašovala Hospodářská komora ČR. V kategorii střední exportér byl prvním pivovarem, který v soutěži uspěl. „V hodnoceném roce 2004 jsme vyvezli 153 815 hl piva a jeho export vzrostl meziročně o 46 %,“ uvedl mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč. Právě nárůst a objem exportu v daném období byl hlavním kritériem soutěže.
Výstav pivovaru v roce 2005 stoupl zhruba o 182 tis. na 872 tis. hektolitrů. Rekordní množství pivovar vyvezl. Do 25 zemí celého světa exportoval 374 183, 9 hl piva (nárůst o 154 tis. hl). Největším odběratelem piva z Krušovic byla Spolková republika Německo, následována Ruskou federací a Slovenskem. Mezi hlavní zámořské odběratele piv Imperiál a Černé patřily například Austrálie, Spojené státy americké a také Izrael.
Pivovaru se v roce 2005 dařilo. Krušovice vytvořily čistý zisk 166,2 milionu korun. Proti roku 2004 si tak polepšil o více než 46 milionů korun a zaznamenal nejlepší hospodářský výsledek od roku 1992, kdy vznikla akciová společnost. „Hlavním důvodem rekordního hospodářského výsledku je mimořádně dobře se rozvíjející export,“ sdělil generální ředitel a místopředseda představenstva pivovaru Pavel Gregorič. Export pivovaru do 25 zemí vzrostl z přibližně 154 000 hl piva v roce 2004 na více než 374 000 hl v roce 2005. Největším odběratelem piva z Krušovic bylo Německo, následovalo Rusko a Slovensko. Mezi zámořské odběratele patřily například Austrálie a USA. Složitější byla podle Gregoriče situace na domácím trhu, zejména kvůli očekávaným problémům se zaváděním nových typů pivních lahví. Výstav pivovaru v roce 2005 stoupl zhruba o 182 000 hl na 872 000 hl piva. Krušovice v roce 2005 zvýšily výstav podruhé od roku 1997. Při rekordním výstavu v roce 1997 Krušovičtí uvařili zhruba milion hektolitrů piva. Pivovar v roce 2005 vyráběl pod značkou Krušovice čtyři druhy piva (výčepní světlé, výčepní tmavé, světlý ležák Imperial a výčepní světlé Mušketýr) a míchaný nápoj Radler.cz. Společnost zaměstnávala zhruba 300 lidí.
V Krušovicích z důvodu nárůstu exportu už postavili dvě nové exportní haly a další dvě se projektovaly. „Pokud zájem o naše pivo poroste, musíme vážně uvažovat především o rozšíření stáčírny. Naši stavbaři se rozhodně nenudí,“ prohlásil v lednu 2006 mluvčí pivovaru Vlastimil Bradáč.
„Přechod z hnědé lahve na zelenou rozhodně zkomplikuje život pivovarníkům, kteří se nepřidají, stejně tak jako ho zkomplikují zbytečně rostoucí náklady na obaly,“ zdůraznil v březnu 2006 Pavel Gregorič, generální ředitel pivovaru. Podle jeho slov Krušovice na zelenou zatím nepřejdou. „Trh se mění rychle. Nejdříve si musíme počkat, jak se budou věci vyvíjet,“ vysvětlil.
World Beer Cup je nejprestižnější světová degustační soutěž piv. Koná se od roku 1996 každé dva roky a letošní ročník v americkém Seattle zaznamenal rekordní účast – 540 pivovarů z 56 zemí poslalo k posouzení 2 221 druhů piv. V pětaosmdesáti kategoriích je hodnotili odborníci z celého světa a na galavečeru 14. dubna 2006 se rozdávaly prestižní ceny. Světlý ležák Imperial zaznamenal skvělý úspěch – ve své kategoriii ( Bohemian – Style Pilsener – 39 hodnocených piv) byl oceněn zlatou medailí. Za ním na 2. místě skončil Czechvar z Budějovického Budvaru a bronz si odvezli zástupci Klášterního pivovaru z německého Alpirsbachu.
Řádná valná hromada společnosti Královský pivovar Krušovice rozhodla, že téměř 158 mil. korun ze zisku za rok 2005 šlo na splácení úvěrů. Zbylých 5 % zisku bylo použito na doplnění rezervního fondu.
Dne 17.června 2006 v 9 hodin se otevřela brána pivovaru pro všechny návštěvníky. Kdo přišel v historickém kroji (cca do konce 18. století) a zúčastnil se zahajovacího průvodu, ochutnal tři krušovická piva zdarma. Pak se otevřely všechny výčepy a do 18 ovládla pivovarský dvůr dobrá nálada. Odpoledne zahrálo Hradní duo a rakovnický Brass band. Samozřejmě každý zájemce mohl vidět, kde a jak se v Krušovicích pivo vaří. Vstup byl zdarma. Královský pivovar byl generální partner hudební skupiny Čechomor, a tak tentýž den, v sobotu 17. června od 21 hodin na pivovarském dvoře známá skupina odehrála svůj koncert.
Prohlídka pivovaru spojená s degustací piva v historické sladovně lákala stále více turistů. V roce 2005 si prohlédlo pivovar 18 123 návštěvníků, jubilejního pětadvacetitisícího hosta roku 2006 přivítali v pivovaře už 18.října 2006. Stal se jím Vadim Oleško z Ukrajiny. Právě ruští a ukrajinští turisté tvořili asi 80 % z celkového počtu návštěvníků.
Pivovar žádný signál o zdražení piva na podzim 2006 nedal. „Máme v poslední době stále stejné ceny, nezdražili jsme,“ uvedl marketingový manažer pivovaru Vlastimil Bradáč v listopadu 2006.
Pivovar v roce 2006 kvůli nízkému prodeji ukončil výrobu nápoje Radler.cz (míchaný nápoj vyráběný z originálního krušovického piva a přírodní citronové limonády, alk.: 2,2 %. Pivovar tento produkt poprvé dodal na trh v březnu 2002.

Pivovar v roce 2006 opět posílil svoji pozici na exportních trzích. Vyvezl do 29 zemí 508 675 hl a export piva meziročně stoupl o 36 %. V zahraničí rostl zájem o Krušovické černé, kterého se v roce 2006 prodalo více než sto tisíc hektolitrů. Na světové výstavě World Beer Cup v americkém Seattle byl oceněn v roce 2006 Zlatou medailí světlý ležák Imperial, vlajková loď krušovického exportu. Za klíčové trhy označil vedoucí exportního oddělení Kamil Krakeš Slovensko, Německo a Rusko.
Potíže orkán dne 18.ledna 2007 způsobil mnohým středočeským podnikům, které se ocitly bez elektřiny. Výpadky proudu zkomplikovaly práci pivovaru. „Závady, které se následně objevily v elektronickém řídícím systému, jsme odstraňovali ještě další den,“ uvedl hlavní sládek pivovaru František Šmíd. Potíže podle něj nezpůsobily ztráty ve výrobě, neprojevily se na kvalitě piva a určitě neohrozily jeho dodávky na trh.
Pivovar si pro realizaci komplexní komunikační strategie značky na trhu v letech 2007-9 zvolil agenturu Křídla.
Nizozemský pivovar Heineken se pustil do boje o český trh. Po jihomoravském Starobrnu koupil pivovar v Krušovicích. Rázem se tak vyšvihnul na pozici místní trojky. Nizozemci pivovar získali od společnosti Radeberger Gruppe. Cenu odmítly obě společnosti zveřejnit. Česko se tak zařadilo mezi okolní země, jako bylo Slovensko, Polsko nebo Rumunsko, kde většinou o prvenství na trhu bojoval Heineken se skupinou SABMiller, která v tuzemsku vlastnila Prazdroj. Nejprve ovšem musel Heineken předložit návrh antimonopolnímu úřadu. „Akvizice nám rozšíří záběr a znamená velkou příležitost zvýšit prodej na českém trhu,“ řekl k tomuto záměru prezident Heinekenu pro střední a východní Evropu Nico Nusmeier.
Pivovaru v roce 2007 meziročně klesly tržby o 4,2 % na 1,146 miliardy korun. Čistý zisk společnosti se meziročně snížil o 12,1 % na 159,7 milionu korun. Informace vyplynuly z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné v Obchodním rejstříku. V roce 2007 pivovaru vzrostla hodnota exportu meziročně o 6,3 % na 260 tisíc hektolitrů, i přesto však došlo k poklesu celkového prodeje značky Krušovice o dvě procenta na 689 765 hl. Nejprodávanějším produktem v tuzemsku byl výčepní světlé Krušovice Mušketýr (48,5 % z celkového tuzemského prodeje). Pivovar také v roce 2007 vyprodukoval 160 828 hl piva značky Sternburg, které bylo určeno výhradně na německý trh. Pivovar měl v rámci ČR exkluzivitu na prodej nealkoholického piva Clausthaler, který byl vyráběn v pivovaru Binding Brauerei ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 2007 bylo prodáno 8250 hl tohoto nealkoholického piva.
Od 1.ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura společností Krušovice a Starobrno, která umožnila pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízel kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek. Společnou organizaci reprezentoval nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.
Pivovar v roce 2007 vyrobili přes 850 tisíc hektolitrů piva. „Byl to pro nás rozhodně úspěšný rok i ekonomicky, stejně jako roky předcházející. Dokladem toho bylo mimo jiné fakt, že právě krušovický pivovar byl v minulých letech vybrán jako stěžejní akvizice celosvětové skupiny Heineken na českém trhu,“ uvedla za pivovar Drahoslava Pittnerová.
Pivovar v Ruské federaci odstartoval třetí ročník akce „SMS promo“ na podporu prodeje piv Černé a Imperial. V roce 2008 poprvé je také pořádána nejen v off-trade ale i on-trade segmentu. Na ruském trhu se jedná o velmi atraktivní soutěž. Je podporována outdorovou reklamou. „Když prostřednictvím SMS nebo webu odešle zákazník kód z pod víčka, může vyhrát. V on-trade segmentu se může zapojit do soutěže tím, že si zakoupí půllitr točeného piva, dostane stírací kartu s kódem, který zašle jedním ze zmíněných způsobů,“ popsala princip soutěže Martina Pastorová z pivovaru. Hlavní cenou byl automobil Škoda Superb. Dále se hraje např. o zájezdy do Prahy a do pivovaru a multipacky piva.
Černé pivo ze středočeského pivovaru Krušovice získalo významné ocenění ve švédském Stockholmu na tradičním Beer and Whiskey Festivalu, který je jedním z největších festivalů piva na světě. Letos se jej zúčastnilo na 80 vystavovatelů, reprezentujících stovky pivních značek z celého světa. Černé pivo z Krušovic současně vstoupilo do obchodních řetězců na místní trh.
Čtyřicet tisíc turistů z různých zemí navštívilo pivovar v roce 2008 pivovar. Tradiční varna piva se tak stala jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu. „Nejvíce turistů tradičně přijíždí z Ruska a Ukrajiny, jedna ruská cestovní kancelář k nám turisty vozí již deset let. V průběhu roku si ale prohlédli výrobní prostory návštěvníci z celkem třiceti pěti zemí celého světa,“ uvedla Kateřina Elijášová, tisková mluvčí pivovaru. Rok od roku podle ní pivovar lákal například stále více turistů z Izraele. „Loni už jich přijely téměř dva tisíce,“ uvedla. I přes velký zájem o prohlídku v pivovaru připravili další atrakce. „Novinkou v roce 2008 byly v letních měsících prohlídky pivovaru v sobotu a v neděli. Byl o ně nečekaný zájem, takže jsme se s kolegy dohodli, že v roce 2009 otevřeme našim hostům o víkendech pivovar celoročně,“ řekl manažer pro exkurze Josef Helebrant. Pivovar však své brány návštěvníkům otevřel i na Silvestra. „Překvapil nás ohromný zájem. Poslední den v loňském roce jsme provedli naším pivovarem téměř 300 turistů,“ uvedl Helebrant.
Společnost zakončila rok 2008 ve ztrátě 44,3 milionu korun, zatímco v roce 2007 činil její čistý zisk 159,7 milionu korun. Naopak tržby společnosti se meziročně zvýšily, a to o 3,3 % na 1,196 miliardy korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Vlastníkem pivovaru byl koncern Heineken. V průběhu roku 2008 se Královský pivovar Krušovice stal majoritním vlastníkem společností Starobrno a Drinks Union a byl započat proces integrace akvizic skupiny Heineken v rámci ČR.
Krušovické pivo získalo ocenění od odborníků. Stříbrnou medaili v kategorii světlých piv získalo na 19. slavnostech piva v Táboře v únoru 2009 v soutěži o získání titulu Česká pivní pečeť pivo Mušketýr. Do soutěže přihlásilo 68 pivovarů 290 vzorků piva rozdělených do 13 kategorií. Mušketýr tak ve své kategorii obstál i v konkurenci 38 světových pivovarů.
Lahev se starou etiketou krušovického piva brzy mizela na jaře 2009 z obchodů. Vedení skupiny Heineken, pod který pivovar patří, ve stáčírně lahví pokřtilo etikety nové. „Do grafiky nových etiket jsou zakomponovány názvy surovin typických pro výrobu krušovického piva – Žatecký chmel a Křivoklátská voda. Stejně tak důležitá informace o tom, že krušovické pivo je vařeno výhradně v pivovaře v Krušovicích,“ vysvětlila Hana Fenclová z krušovického pivovaru.
Z obchodního rejstříku zmizela v roce 2009 firma Starobrno, formálně se sloučila s Královským pivovarem Krušovice, vyplynulo to z oznámení firem ve Sbírce listin obchodního rejstříku. Výrobky obou pivovarů na trhu zůstaly ale i nadále pod původním označením. Oba pivovary vlastnila nizozemská pivovarnická skupina Heineken a fůze měla především zjednodušit jejich hospodaření. Spojení bylo naplánováno k 1. červnu 2009, řekla mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová. Jediným akcionářem Starobrna byl právě Královský pivovar Krušovice (KPK), plánovaná fůze proto měla mít dopady pouze na zjednodušení hospodaření Heinekenu v Česku. Změna se nedotkla ani obchodních partnerů, protože KPK převezal veškeré závazky Starobrna, řekla Eliášová.
Na lahvích Starobrna se jako výrobce začal uvádět Královský pivovar Krušovice. Ta zpráva zapůsobila na brněnské pivaře jako blesk. Pivo Starobrno už přestalo mít svou vlastní firmu. Společnost Starobrno se spojila s pivovarem Krušovice. Koncern Heineken, pod který oba pivovary patřily, hodlal zjednodušit své fungování v ČR a padla mu za oběť právě samostatnost Starobrna. Na chuti piva se ale změna neměla poznat, slibovali v pivovaru. „Fúze nemá vliv na změnu dodavatelů surovin a jiné výrobní kroky, jde o právní záležitost,“ tvrdila Kateřina Eliášová z Heinekenu. Jenomže jihomoravští pivní příznivci měli na paměti podobnou situaci z roku 2002, kdy právě Heineken podobným způsobem převzal znojemský pivovar a sloučil ho se Starobrnem, aby vzápětí začal vyrábět Hostan v Brně. „Jestli se Starobrno jen částečně přiblíží Krušovicím, bude to pro ně škoda,“ shodovali se muži sedící před pivovarskou restaurací na Starém Brně. Zástupci pivovaru podobné obavy ale vyvraceli. Srovnání fúze Krušovic a Starobrna se sloučením s Hostanem měli za bezpředmětné. „Tyto kroky jsou nesrovnatelné. V případě Hostanu se jednalo o malý pivovar v centru historického Znojma se špatnou dopravní dostupností, která si žádala určité řešení. V Brně je pivovar kapacitně nesrovnatelně větší, dopravně dostupný, a navíc se v poslední době značně investovalo do jeho modernizace,“ zdůraznila Eliášová. V roce 2008 například pivovar nechal za 108 milionů korun rekonstruovat svoji varnu. „I z těchto kroků je jasné, že kapacita brněnského pivovaru bude plně vytížena,“ podotkla Eliášová. Krušovický pivovar byl stoprocentním majitelem Starobrna.
Pivovar Starobrno se 2.6.2009 formálně sloučil s Královským pivovarem Krušovice. Rozhodl o tom vlastník obou firem, nizozemská pivovarnická skupina Heineken, trojka na českém trhu. Změny neměly mít žádný dopad na výrobu ani existenci dosavadních značek obou pivovarů, fúze měla především zjednodušit jejich hospodaření.
Krušovické pivo postupně měnilo design obalů. Doposud jste si mohli extra hořký ležák vychutnat pouze ve vratné lahvi a nebo přímo v krušovických restaurací. Nyní si jej můžete dopřát i na dovolenou. „Design plechovky je součástí nové řady obalů, které značka Krušovice v tomto roce postupně uvádí na český pivní trh. Vedle Jubilejního ležáku můžete v „novém kabátě“ zakoupit také plechovku tradičního piva Krušovice Černé,“ sdělil Josef Helebrant.
Nejvyšší ocenění v mezinárodní soutěži The World’s Best Beers získalo v kategorii nejlepší tmavý ležák pivo Krušovice Černé. Soutěž každoročně pořádal britský odborný spotřebitelský magazín Beers of the World (Piva světa). Porota v roce 2009 hodnotila zhruba tři stovky vzorků piva z Evropy, USA, Austrálie a Japonska. „Vítězství nás těší o to více, že v soutěži se sešla pivní světová elita,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí skupiny Heineken, která pivovar Krušovice vlastnila.
Kompletní změnou procházela exportní piva z Krušovic. Rebranding se dotýkal všech atributů: loga, etikety, přepravek, kartonů i samotných pivních lahví. Jediné, co zůstalo stále stejné, bylo krušovické pivo. Ve zcela novém kabátě se exportní piva Krušovice Černé a Imperial představila nejprve na německém trhu, od ledna 2010 pak na ostatních vývozních trzích. „Kompletním rebrandigem chceme naše značky dále zviditelnit, posílit jejich pozitivní vnímání a superpremiovou pozici na exportních trzích,“ řekla Martina Pastorová, Export Marketing Manager pivovaru. Stávající design, etikety, obaly, lahve a logo se pro exportní krušovická piva používaly od roku 1999, samotný export byl zahájen v roce 1996. Ke stěžejním zahraničním trhům patřilo právě Německo, který byl pro pivovar druhým největším – tím prvním je Rusko. Na německém trhu se krušovická piva řadí k prémiovým importovaným značkám. První várka piva v novém kabátě vyrazila do Německa na počátku září 2009.
Již desáté ocenění z domácích a zahraničních soutěží získalo krušovické pivo. V soutěži České pivo 2009 byl v kategorii ležáků vyhodnocen jako třetí nejlepší zdejší Jubilejní ležák. Soutěž vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. „Je skvělé, že naše krušovické pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno,“ uvedl Tomáš Kosmák, manažer a vrchní sládek. Jubilejní ležák byl pivem vařeným podle historických receptur krušovických sládků. Tento extra hořký ležák byl podle Kosmáka typický výraznou, ale současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí, kterou mu dodávaly vybrané české odrůdy chmele.
Unikátní technologie čepování řezaného piva se představila ruským spotřebitelům na Festivalu řezaného piva, který se konal od 22. října do 8. listopadu 2009 ve dvou stovkách moskevských restaurací čepujících pivo z Krušovic. Díky tomuto jedinečnému způsobu čepování zůstaly oddělené vrstvy obou piv zřetelnou linkou, ve spodní části zůstal světlý Imperial, v horní pak Černé. Pokud výčepní zařízení nemělo možnost regulace pěny, bylo obtížné načepovat pivo tak, aby vrstvy piva zůstaly oddělené. Proto Josef Helebrant představil také speciální pomůcku – výčepní lžíci, díky které lze dosáhnout požadovaného oddělení obou piv ve sklenici. Na účastníky dále čekala soutěž o nejlépe načepované řezané pivo, vítěz každého bloku si odnesl pohár, diplom a další ceny. Přestože je značka Krušovice na ruském trhu silně etablovaná jako kvalitní české pivo, samotné řezané pivo tam není příliš obvyklé.

Na konci roku 2009 byla ukončena výroba piv Krušovice Světlé (světlé výčepní; alk.: 3,8 %; láhev ; plněno do 0,33 l a 0,5 l lahví, 0,5 l a 0,33 l plechovek a sudů), Imperial (světlý ležák; alk.: 5,0 %; plněno do 0,5 l lahví, 0,5 l a 0,33 l plechovek a sudů; Pivovar toto pivo poprvé dodal na vánoční trh roku 2000 a nahradil původní Ležák.) a Jubilejní ležák (světlý ležák; alk.: 4,7 %; láhev; láhev od r.2009 ; plněno do 0,5 l lahví a sudů. Oficiální představení piva provedl 18.6. 2005 na Dni otevřených dveří v Krušovicích sládek František Šmíd a charakterizoval ho takto : Jubilejní ležák je extra hořký, vyráběný podle historických receptur krušovických sládků. Je typický příjemnou dlouho doznívající hořkostí, jantarovou barvou a plnou sladovou chutí.).
Hospodaření společnosti Královský pivovar Krušovice se v roce 2009 vrátilo zpět do černých čísel a pivovarnická firma po ztrátě 44 milionů korun v roce 2008 vykázala čistý zisk 175,9 milionu korun. Společnosti v roce 2009 výrazně vzrostly tržby, a to z 1,195 miliardy korun v roce 2008 na 3,092 miliardy korun. Firma totiž v roce 2009 kvůli zjednodušení hospodaření dokončila fúzi s pivovarnickou společností Starobrno, jejíž tržby v roce 2008 obnášely 1,647 miliardy korun.
Královský pivovar Krušovice od ledna 2010 změnil obchodní název firmy na Heineken Česká republika, a.s.. Šlo o další krok při slučování původních společností Královský pivovar Krušovice, Starobrno a Drinks Union. Sídlo Heinekenu bylo v Krušovicích. „Samozřejmě co se týče pivovarů jako takových, tam se názvy nemění. Jedná se opravdu jen o změnu obchodního názvu společnosti,“ dodala mluvčí. Měnit se podle ní neměly ani značky piva, stejně jako práva a povinnosti vyplývající z obchodních vztahů s dosavadními obchodními partnery. „Zjednodušení naší právní struktury je nezbytným předpokladem pro další optimalizaci našich postupů a činností, abychom vše, co děláme, mohli dělat efektivněji. Konečným výsledkem bude podstatné snížení administrativních nákladů a větší transparentnost ve všech oblastech naší činnosti,“ uvedl generální ředitel společnosti Lieven Van der Borght.
V roce 2010 pivovaru probíhaly změny. Chystala se nová přístavba stáčírny a její následná reorganizace. Investice vyšplhaly až ke třem milionům euro. Pivovar si od investice sliboval zlepšení efektivity stačení piva. Dostavba u pivovaru měla být hotova ještě během roku 2010, s následným přemístěním stáčecích linek se počítalo až v roce 2011, kdy se také počítalo s instalací nových pasterizačních jednotek a novým zařízením na balení lahví do kartonů. „Nové pastery umožňují citlivější zacházení s pivem při výrobě a pomáhají tak zachovat vysokou senzorickou kvalitu piva po celou dobu minimální trvanlivosti. Nové balicí zařízení zase umožní pružně reagovat na rostoucí požadavky zákazníků a zajistí také maximální kvalitu balení našich výrobků,“ upřesnil v únoru 2010 manažer a vrchní sládek pivovaru Tomáš Kosmák.
V rámci kompletního vylepšení produktového portfolia uvedl od května 2010 pivovar na trh novou Desítku. Milovníci pěnivého moku ocenili především její vyšší stupňovitost, která přesahovala deset stupňů (10,20). K přípravě desítky si pivovar přizval bývalého sládka Václava Klouba. Pivovar přistoupil ke kvalitativním změnám i u dalších druhů piv ve své nabídce, Mušketýra a Ležáku. V Krušovicích také připravili nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz. Jedním z důvodů rozsáhlých změn byl záměr vrátit se zpět k chuti, kterou Krušovice prosluly před více než dvaceti lety. „Krušovické pivo bývalo vyhlášené pro svou plnou nahořklou chuť, příjemnou vůni i sytou barvu. Novou desítkou chceme vyjít vstříc preferencím a poptávce konzumentů, kteří se v průzkumech jednoznačně vyjádřili pro pořádnou poctivou desítku, která má vynikající pitelnost a plnost.,“ uvedl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Heineken.
Zárukou poctivého piva připravovaného podle tradičních receptur byl bývalý ředitel pivovaru a sládek Václav Kloub, kterého pivovar přizval také ke spolupráci na nové Desítce. „Pan Kloub si pamatoval základní chuťové vlastnosti a technologický postup z dob největší slávy pivovaru, jinak ale pivo vznikalo týmovou prací. Zkušební várky jsme dávali ochutnávat zaměstnancům i odborné veřejnosti a postupně tak došli až k výsledné podobě nové Desítky,“ přiblížil Tomáš Kosmák, současný vrchní sládek pivovaru. Václav Kloub doplnil: „ S bývalým německým majitelem pivovaru jsem se kdysi rozešel ve zlém, nabídka spolupráce od nového vedení byla pro mě příjemným zadostiučiněním a bez váhání jsem ji přijal. S Tomášem Kosmákem a celým týmem je velmi příjemné spolupracovat.“ Na rozdíl od dřívějšího postupu se sládci rozhodli snížit stupeň prokvašení, aby v nové desítce zůstalo více neprokvašeného extraktu. Stupňovitost pivovar zvýšil i u piva Mušketýr, drobné změny doznala také výroba Ležáku.
V mezinárodní soutěži World Beer Awards v roce 2010 soutěžily piva Krušovice Imperial a Krušovice Černé, které v předchozím roce zabodovalo v kategorii černých ležáků a získalo titul World’s Best Dark Lager 2009. Za ČR a zároveň za Heineken ČR v roce 2010 poprvé zasedl ve finálovém kole v odborné porotě i Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer pivovaru Krušovice.
Pivovar uvedl v červnu 2010 na český trh novinku, která potěšila všechny náročné milovníky piva. Pivní speciál Staročeský Malvaz byla nejnovějším obohacením krušovického portfolia, do kterého patřily také nová krušovická Desítka, vylepšený Mušketýr, Ležák a oblíbené Černé pivo. Staročeský Malvaz byl polotmavý 13° speciál s tradičním postupem výroby silného ležáku. Na první pohled byl Malvaz typický svou sytou jantarovou barvou. Pivní speciál Malvaz bylo silné pivo výrazné chuti s doznívající hořkostí na jazyku.
Pivovar nabídl na konci srpna 2010 všem milovníkům zlatavého moku nový speciál. Tentokrát jím bylo dožínkové pivo. „Vařením dožínkového piva se vracíme ke dvě stě let starým pivovarským tradicím,“ řekl o novince Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer pivovaru.
Pivovar spustil v říjnu 2010 novou kampaň, jejímž cílem bylo i nadále podporovat „pořádnou“ Desítku. Kampaň probíhala až do konce roku 2010 na radiu Blaník, Relax a Agara a využívala čtyři různé rozhlasové spoty, koncipované jako reportáž a image spot „Příběh krušovické Desítky“.
Krušovice se v roce 2010 staly nejúspěšnější exportní značkou ze všech pivních značek společnosti Heineken ČR. Vývoz krušovického piva meziročně vzrostl o více než 6%. Tradičně se značce Krušovice dařilo především na ruském trhu, ale k posílení značky došlo i v dalších zemích, mimo jiné na Slovensku. „Velký vliv na posilování značky Krušovice na exportních trzích měla především změna exportního brandingu na jaře loňského roku, díky kterému došlo k silnému zviditelnění značky, jejž navíc podtrhla i silná komunikace a akce pro spotřebitele,“ konstatovala Kateřina Zemanová, Export Area Sales Manager pro značku Krušovice a další exportní značky z portfolia skupiny Heineken. Největší exportní odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně 40% podíl z celkového objemu exportu této značky s meziročním nárůstem o téměř 6%. Krušovice jsou však preferované v širokém měřítku – celkem se značka vyváží do 3 desítek zemí po celém světě. Dalšími nejdůležitějšími trhy, kam se Krušovice vyvážejí, jsou již zmíněné Slovensko s 20% podílem, Německo s 15% podílem či Švédsko s podílem 6%. „Největší meziroční růst jsme zaznamenali na Ukrajině, kde došlo k nárůstu o více než 30%,“ shrnula úspěchy značky Krušovice na zahraničních trzích Kateřina Zemanová.
Typickou ukázkou úspěšných akcí, kterými si značka Krušovice udržovala vysoké renomé v zahraničí, je tradiční Královský Festival Krušovice Mušketýr, který se v únoru 2011 uskutečnil v Rusku už posedmé. Po dobu 18 dní se ve vybraných ruských restauracích čepoval unikátní krušovický Mušketýr. V roce 2011 se takto prodalo téměř 2000 hl v 850 restauracích v Moskvě a dalších městech po celém Rusku.
Heineken přišel na jaře 2011 s další změnou v portfoliu piv značky Krušovice. Původní krušovický Ležák nahrazuje pořádnou krušovickou Dvanáctkou se stupňovitostí 12,2 %. Vyšel tak vstříc svým zákazníkům, kteří nostalgicky vzpomínali na tradiční receptury pivovaru. Nová Dvanáctka měla vyšší stupňovitost 12,2 %, což znamenalo, že mladina nyní obsahovala 12,2 % extraktu, který dává pivu plnost. „Jde tedy skutečně o pořádné dvanáctistupňové pivo,“ vzkázal Tomáš Kosmák, vrchní sládek pivovaru. Chuť Dvanáctky byla typická svou výraznou a současně velmi příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Té se dosahovalo použitím vybraných odrůd českého chmele ze žatecké chmelařské oblasti. „Při výrobě používáme vlastní kmen kvasinek a čtyři druhy velmi kvalitních českých a moravských sladů. Použití karamelových sladů dodává naší Dvanáctce jantarovou barvu a plnou sladovou chuť a vůni,“ upřesnil Tomáš Kosmák. Díky využívání surovin od českých dodavatelů se tento výrobek mohl honosit označením České pivo. Když se Heineken rozhodl realizovat průzkum na vnímání značky Krušovice, zjistil, že většina českých konzumentů krušovických piv si přála návrat značky k tradičním recepturám z 80. let, kdy se krušovické pivo těšilo obrovské oblibě. Proto se rozhodl vyvinout novou recepturu, na jejímž základě vznikne takové pivo, které bude svými vlastnostmi reflektovat přání spotřebitelů. „K přípravě nové Dvanáctky jsme opět přizvali také bývalého ředitele pivovaru a sládka Václava Klouba, který má tradiční chutě ještě v paměti,“ řekl Josef Danihelík, group brand manager značky Krušovice, a doplnil: „Jsme rádi, že se Václav Kloub do naší kolektivní práce zapojil a pomohl nám na svět přivést pořádnou krušovickou Dvanáctku.“ Celá příprava nové receptury včetně jejího ochutnávání trvala cca 4 měsíce. Představením nové Dvanáctky pokračoval Heineken v započaté celkové přeměně produktové řady značky Krušovice, která na českém trhu neměla obdoby a představovala zřejmě nejrozsáhlejší zásah do portfolia piv za posledních několik let. Ke své tradiční chuti se vrátila krušovická Desítka se stupňovitostí 10,2 %, a výraznou, plnou pivní chutí doplněnou hustou krémovou pěnou. Stupňovitost se zvýšila i u piva Mušketýr, nově se vařil na 10,9°. Dalším novým produktem značky Krušovice se stal Staročeský Malvaz.

Pivovar se rozhodl jít s kůží na trh a prověřit chuť nových přírůstků svého pivního portfolia přímo milovníky piva. Pivovar v uplynulém roce přestal vařit krušovické Světlé a krušovický Ležák a za asistence původního sládka pivovaru Václava Klouba uvařil pořádnou krušovickou Desítku a Dvanáctku. Navrátil se tím k původní krušovické receptuře tolik oblíbené pivaři. Aby spotřebitelům svá nová piva představil a získal od nich tolik potřebnou zpětnou vazbu, rozhodl se pivovar vyjet přímo za nimi do českým měst, městeček a obcí. Milovníci piva tak mohli na 300 místech v Čechách vyzkoušet krušovickou Desítku i Dvanáctku a zároveň odpovědět na otázku „Chutnají vám nové Krušovice?“. Výsledky referenda byly vyhodnoceny a zveřejněny v červenci roku 2011. Referendum probíhalo po dobu 30 dní. Čtyři speciální týmy vybavené historickými auty a cisternami vyrazily na cestu 16. května a jako první navštívily Vlašim, Velkou Dobrou , Odolenou Vodu a Prahu 1. Pak pokračovaly po ochutnávkové trase naplánované po 300 českých městech a vesnicích až do 14. června. Krušovice byly připraveny dát českým pivařům ochutnat až 300 000 piv v ochutnávkových třetinkových kelímcích Ti mohou vhozením kelímku do hlasovacího zařízení vyjádřit svůj názor na chuť nové Desítky či Dvanáctky.
Nejrozsáhlejší hlasování o pivu v ČR ukončil pivovar jednoznačným výsledkem. 97% účastníků referenda prokazatelně potvrdilo, že pořádná krušovická Dvanáctka a Desítka opravdu chutnají. Na více než 300 místech ČR se vypilo 65 445 ochutnávkových třetinek. Výsledky referenda zveřejnili zástupci Krušovic a výzkumné agentury Millward Brown v jednacím sále někdejšího Federálního shromáždění (dnes nová budova Národního muzea). Symbolicky se tak Krušovická Dvanáctka a Desítka přenesly do doby, kdy založily na svou proslulost. Referendum probíhalo po dobu 30 dní. Na ochutnávku spojenou s hlasováním zvala rozsáhlá televizní, tisková a rozhlasová kampaň. Čtyři speciální týmy vybavené historickými auty a cisternami vyrazily na cestu 16. května. Referendum neboli hlasování spotřebitelů probíhalo formou vhazování kelímků (hlasů) do hlasovacího stojanu. Z počtu 54 747 odevzdaných hlasů hlasovalo 98% účastníků, že jim Krušovice chutnají. Výsledky hlasování odborně zpracovala a tím potvrdila také výzkumná agentura Millward Brown. Na vzorku 1 553 osob zjistila, že 97% dotázaných odpovědělo, že jim Krušovice chutnají, dvěma procentům nechutnají a jedno procento se nedokázalo vyjádřit. 70% respondentů tvořili muži, 30% ženy. (tisková zpráva pivovaru)
Do 1600 restauračních zařízení v celé ČR se v polovině srpna 2011 rozváželo speciální dvanáctistupňové Dožínkové pivo. Pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka Dožínkové pivo uvařili v pivovaru Krušovice. Dožínkový pšeničný speciál mohli všichni milovníci dobrého piva ochutnat dne 25. srpna. Čepovalo se do vyprodání zásob. Krušovičtí v roce 2011 vyrobili celkem 950 hl Dožínkového piva, které se rovným dílem rozdělilo mezi Čechy a Moravu. „Dožínkové je svrchně kvašené pšeničné pivo, při jehož výrobě jsme kromě ječného světlého a karamelového sladu použili výrazný podíl sladu pšeničného,“ přibližil dvanáctistupňový speciál Tomáš Kosmák. Dožínkové pivo mělo obsah alkoholu 4,7 % a dosahovalo stupňovitosti 12,6 %. Bylo nefiltrované, tudíž lehce zakalené a dokonce zdraví prospěšné. Pivo mělo hustou, krémově bílou pěnu. „Chuť je příjemně ovocná, pozvolně doznívá až do překvapivé banánové příchuti s mírným nádechem po hřebíčku. Proto pivo mohu doporučit ke krémovým polévkám, salátům nebo drůbežímu masu,“ konstatoval Tomáš Kosmák. Dožínkovým pivem Krušovičtí oživili tradici výroby pšeničných piv. Ta se na našem území běžně vařila do poloviny 19. století, než je vytlačily světlé ležáky. (tisková zpráva společnosti Heineken ČR)
Speciální várku 2000 hl Desítky z ručně česaného chmele v září 2011 uvařili v pivovaru. Chmel načesali dobrovolní brigádníci během sklizně. Do varny slavnostně přivezli ještě zelený, nesušený chmel přímo z chmelnice a také ho pod dohledem vrchního sládka Tomáše Kosmáka vlastnoručně vhodili do varné pánve. Slavnostní nástup brigádníků na pivovarském dvoře byl provázen pokřikem „Pro pivo, pro pivo, děláme to pro pivo!“. Ten proslavil film Starci na chmelu. Právě do doby jeho vzniku se vracely zážitkové chmelové brigády organizované pivovarem. Parádně nazdobený žok, který dopravila do pivovaru neméně vyzdobená historická Praga V3S, převzal vrchní sládek Tomáš Kosmák. „Chmel sušením či další úpravou vlastně jen ztrácí své užitečné látky. Zvláště to platí o typické chmelové vůni. Proto je čerstvý chmel vlastně to nejlepší, čím můžeme pivu dodat jemné aroma,“ vysvětlil Kosmák. Základem speciality z ručně česaného chmele byla krušovická Desítka. Pivo se poté připravovalo přibližně měsíc, než ho v Krušovicích slavnostně narazili. Pro pivaře bylo na čepu ve vybraných krušovických pivnicích. Do lahví se Pořádná krušovická Desítka z ručně česaného chmele neplnila. (tisková zpráva pivovaru)
Skvělého úspěchu v podobě zlaté medaile se dočkalo pivo Krušovice Černé na prestižní domácí degustační soutěži, která se konala v září 2011 Chmelařském institutu v Žatci u příležitosti Žateckých slavností chmele – Dočesné. Dařilo se ovšem i Dožínkovému speciálu z dílny krušovického vrchního sládka Tomáše Kosmáka a jeho spolupracovníků. Dožínkové pivo si tak ze soutěže odváželo bronzovou medaili. Krušovice Černé nenašly přemožitele v kategorii tmavých výčepních piv a porazily všechny soupeře. (zdroj: rakovnicky.denik.cz)
Vyjít vstříc poptávce spotřebitelů po oblíbené pořádné Desítce a současně tuto značku nabídnout v moderním a žádaném balení – v 1,5 l láhvi ze speciálního plastu – se rozhodla značka Krušovice. V polovině září 2011 ze stáčecí linky sjely první 1,5 litrové lahve, které vzápětí putovaly do maloobchodní sítě. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar uvedl v dubnu 2013 na trh nový druh krušovického piva – portfolio značky se rozrostlo o Krušovice Pšeničné. Jednalo se o svrchně kvašený nefiltrovaný pšeničný ležák, který se vyznačoval velmi lehkou a harmonickou chutí doplněnou o ovocné tóny. Pivovar uvedením nového piva reagoval na trendy českého trhu, kdy spotřebitelé čím dál raději objevovali nezvyklé a zajímavé chutě. Pšeničné pivo je vyráběno z pšeničného sladu, jehož podíl se pohyboval okolo 50 %, zbytek tvořil ječný slad. Vyznačovalo se světle žlutou barvou. Ta byla díky nefiltrování piva lehce zakalená zbytkovými bílkovinami a pivními kvasnicemi. Pšeničnému pivu je také vlastní vyšší pěnivost, intenzivní vůně, spolu s vyšším obsahem esterů a CO2. Krušovice Pšeničné má obsah alkoholu 4,3 %.

Už vás někdy zajímalo, jak vznikne nápad na nové pivo, a co všechno to obnáší ? Pokud ano, přečtěte si rozhovor s Michalem Havrdou, manažerem kvality pivovaru Krušovice a jedním z otců piva Krušovice Pšeničné:
* Jak jste se dostal k odbornému zájmu o pivo ?
Ve škole mě bavila chemie a od určitého věku mě pak začalo zajímat samozřejmě i pivo. Nakonec se mi podařilo obě věci propojit, protože výroba piva je biochemický proces, a vystudoval jsem na vysoké škole chemicko- technologické, obor pivovarství a sladařství.
* Jak vlastně vznikl nápad začít v Krušovicích vyrábět pšeničné pivo ?
Původní myšlenka byla uvařit sezónní speciál na oslavu sklizně, a vzniklo tak Dožínkové pivo. Pivo bylo velmi úspěšné a setkalo se s velkou oblibou, proto jsme se po čase rozhodli Dožínkové pivo zařadit mezi naše běžné produkty a vyrábět ho celoročně už pod názvem Krušovice Pšeničné.
* Co vás inspirovalo k vytvoření receptury piva Krušovice Pšeničné?
Hledali jsme něco nového, zajímavého, co ještě není na našem trhu běžně dostupné, ale zároveň také pivo tradiční, z kvalitních surovin, navazující na klasické pivovarské postupy. Inspirací byla návštěva pivních slavností, kde mi zachutnala právě pšeničná piva.
* Jak dlouho jste vylaďoval tuto recepturu? Objevily se na cestě nějaké problémy, nebo šlo vše hladce?
Na receptuře jsme pracovali celé čtyři roky. Původní Dožínkové pivo se vařilo pouze jedenkrát v roce, kdy jsme na začátku neměli téměř žádné zkušenosti a také naše technologie na to nebyla přizpůsobena. Nedělali jsme žádné zkoušky, pivo se prostě muselo povést hned na první pokus. Dokážete si tedy asi představit ten stres. Ten první rok jsem tu byl při vaření celou noc, všechno jsme museli dělat ručně a celé následující dny jsem trávil ve sklepě a sledoval, jak se každý den pivo mění, a přál si, aby se to podařilo. Každý rok jsme pak už byli vždy o něco moudřejší, klidnější a už jen vylepšovali recepturu. Bylo to o velkém umění a také notné dávce štěstí, že se nám povedlo hned napoprvé tak výborné pivo.
* Krušovice Pšeničné je svrchně kvašené pivo. Co to přesně znamená ? Ja k se svrchně kvašená piva liší od klasických spodně kvašených ležáků? Jak byste popsal jeho chuť ?
Svrchně kvašená pšeničná piva se liší hlavně použitými surovinami, technologií kvašení a použitým typem kvasnic. Pro výrobu pšeničného piva se používá vysoký podíl pšeničného sladu na rozdíl od ležáků, kde je hlavně slad ječný. Kvašení pšeničných piv probíhá za mnohem vyšších teplot, než tomu je u ležáků (ležáky 812 st.C, svrchně kvašená 15 25 st. C). U ležáků po prokvašení dochází k sedimentaci kvasnic na dno nádoby, naproti tomu svrchní kvasinky zůstávají ve vznosu. Je to právě odlišný typ kvasnic, vyšší teplota kvašení a pšeničný slad, co dodává pšeničnému pivu typický charakter, který je výrazně odlišný od spodně kvašených ležáků. Pšeničné pivo je nefiltrované, a je tedy přirozeně zakalené kvasinkami a bílkovinami a má hustou krémovou pěnu. Ve vůni je dominantní aroma banánu s kořeněnými tóny po hřebíčku, které vznikají přirozeně během kvašení; pivo není nijak uměle dochucované. Pivo má příjemně osvěžující chuť s jemnou hořkostí a s lehce nakyslým dozvukem po napití.
* Pšeničné pivo má v našich zeměpisných šířkách pozapomenutou tradici. Můžete nám říci něco o jeho historii?
Pšeničná piva u nás v minulosti převažovala a vařila se přibližně do poloviny devatenáctého století, než je vytlačily spodně kvašené ležáky a jejich výroba se na čas úplně zastavila. Pšeničná piva (také weizenbier nebo weissbier) pocházejí původně z Bavorska a části Rakouska, kde se však jejich výroba nikdy nepřerušila, a jsou populární dodnes.
* Lze říci, kde na světě je dnes pšeničné nejoblíbenější?
Nejoblíbenější jsou stále v Bavorsku, Rakousku a také v Belgii.
* Můžete prozradit, z jakých sladů a chmelů se Vaše pivo vyrábí, popřípadě další podrobnosti či zajímavosti k jeho receptuře?
Naše pivo se vaří ze tří druhů sladu, pšeničného, světlého ječného a karamelového. Pro jemnou hořkost se používá žatecký chmel.
* Dostalo Krušovice Pšeničné nějaká ocenění?
Hned první rok po uvedení na trh získalo ocenění na prestižní soutěži Pivo České republiky 2013 a letos zvítězilo ve Volbě spotřebitelů jako novinka roku. Další soutěže jsou před námi. Věřím, že přijdou i další ocenění.
(zdroj: prazsky.denik.cz)

Pivovar sklízel úspěchy nové výrobní a prodejní strategie. Poté, co tamní ležák ovládl pivovarnické klání v Českých Budějovicích, dobyl zlatavý mok z Rakovnicka také Dočesnou v Žatci. Milovníci krušovického piva se navíc mohli těšit na svatomartinskou lahůdku. Stoupající spotřeba piva a 7 000 lidí na dni otevřených dveří byly dokladem úspěchů pivovaru. První místo v kategorii pšeničných piv získal produkt Krušovice Pšeničné.
Pivo z Rakovnicka si od poroty Chmelařského institutu vysloužilo ještě další dvě ocenění. Stříbrná příčka patřila pivu Krušovice Černé, které soutěžilo v kategorii tmavých výčepních piv. Třetí místo vybojovala krušovická dvanáctka v prestižní kategorii světlý ležák premium.
Dvanáctka se prosadila v Českých Budějovicích. Krušovický ležák tam získal absolutní prvenství v konkurenci 270 piv. „Je to pro nás potvrzení, že jdeme správnou cestou. A po hubenějších létech zároveň návrat na nejvyšší stupně,“ hodnotil s odstupem vítězství ředitel krušovického pivovaru a vrchní sládek v jedné osobě Petr Hauskrecht.
Těšila ho rovněž spotřeba tamního piva v restauracích, která byla v poměrně horkém létu nadprůměrná. „Sluníčko je náš nejlepší pomocník,“ glosoval počasí. Nárůst poptávky podle něj úzce souviselo se změnou strategie, pro kterou se Krušovičtí rozhodli.
Pivovar chystal i další novinky. Své fandy potěšili v Krušovicích speciální várkou. Na svátek svatého Martina uvařili limitovanou sérii piva, které byla symbolicky k mání ve vybraných restauracích po celém Česku od 11. listopadu.
(zdroj: stredocesky-kraj.5plus2.cz)

Rok Výstav piva Obrat HV
1993 257 000 hl
1994 322 000 hl 244 mil.Kč
1995 513 000 hl 400 mil.Kč Ztráta 33,4 mil.Kč
1996 740 000 hl Ztráta 4,5 mil.Kč
1997 1 002 802 hl 845 mil.Kč Ztráta 70,2 mil.Kč
1998 864 538 hl 755 mil.Kč Ztráta 81,4 mil.Kč
1999 852 966 hl 825 mil. Kč Ztráta 111,54
2000 790 091 hl 798 mil. Kč Ztráta 115 mil. Kč
2001 710 588 hl (export: 56 000 hl) 804,7 mil. Kč zisk 0,6 mil. Kč
2002 678 399 hl (export: 75 000 hl) zisk 41,5 mil. korun.
2003 675 061 hl
2004 690 387 hl (export 153 812 hl) zisk 120 mil.Kč
2005 872 000 hl (export 374 184 hl) zisk 166,2 mil.Kč
2006 (export 508 675 hl)
2007 přes 850 000 hl 1 146 mil.Kč zisk 159,7 mil.Kč
2008 689 765 hl (export: 260 000 hl) 1 196 mil.Kč ztráta 44,3 mil.Kč
2009 3 092 mil.Kč čistý zisk 175,9 mil.Kč