Pivovar Černá Hora

  

   fotogalerie

   etikety

   galerie tácků

adresa: nám. U Pivovaru 3, 679 21 Černá Hora

www.pivovarcernahora.cz

e-mail: zakaznicky.servis@pivovary-lobkowicz.cz


Základní sortiment:

 

 
 

Tas
světlé výčepní
alk.: 4 %

 

Sklepní
světlé výčepní, nefiltrované
alk.: 4 %

 

Matouš
světlý ležák
alk.: 4,2 %

 

Páter
světlý ležák
alk.: 4,4 %

 

Ležák
světlý ležák
alk.: 4,8 %

 

Granát
tmavý ležák
alk.: 4,5 %

 

Medová 13
silné světlé ochucené medem
alk.: 5,7 %

 

Velen
světlé pšeničné, svrchně kvašené
alk.: 4,8 %

  • V květnu 2021 přišli s novými etiketami a novou lahví. Nový design byl patrný zejména na etiketách, a to nejen po vizuální stránce, ale i po technické. Změna se totiž týkala kromě grafiky také přechodu z alu materiálu na papír. Pivovar se pochlubil novými etiketami, nesoucími rukopis grafika Jakuba Langa. Nově byla piva stáčena, oproti původním NRW lahvím, do lahví České pivo.

Starší info:
Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Černohorský pivovar, rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře, Černá Hora (okr. Boskovice) (akciová společnost).
Pivovar byl součástí společnosti Jihomoravské pivovary, a.s. od 16.1.1994. Podnik měl být zprivatizován již v roce 1994. Tenkrát jej vydražila společnost Anna, která za něj nabídla 111 mil.Kč . Peníze však na účty Jihomoravských pivovarů nepřevedla, a ty odstoupily od kupní smlouvy. V roce 1995 vykázal pivovar čistý zisk 10 mil.Kč při obratu 108 milionů korun. Ročním výstavem 165 000 hl piva se v roce 1995 řadil zhruba na třicáté místo mezi českými pivovary. Na počátku roku 1996 se státní akciové společnosti Jihomoravské pivovary se podařilo získat kupce pro pivovar, který získal podnikatel Lubomír Fanta (nabídl ve veřejné obchodní soutěži 110 mil.Kč a spolu s nabídkou předložil bezvýhradný úvěrový příslib od Investiční a Poštovní banky). Smlouvou o prodeji části podniku JMP a.s.- závodu 04 Černá Hora ze dne 26.4.1996 (platnost od 24.5.1996) se pivovar osamostatnil. Pivovar zdražil od 1.4.1996 hektolitr piva o 73 Kč včetně DPH. Sudové desetistupňové pivo tak přišlo při odběru z pivovaru na 4,96 Kč a „dvanáctka“ na 6,79 Kč za půllitr. Od března 1998 pivovar zvedl ceny světlého a polotmavého výčepního piva zhruba o 0,7 Kč na půllitr, tedy o 2,7 %. V roce 1998 utržila firma za prodej vlastních výrobků a služeb 134,2 mil.Kč a vykázala ztrátu 11,3 mil.Kč. Firma se základním jměním 128 mil.Kč v roce 1998 zaměstnávala 118 osob. Ředitel pivovaru byl v roce 1998 Ivo Štorek. Pivovar byl s výstavem 155 914 hl roku 1998 v ČR na 20. příčce. Podnik za první pololetí 1999 meziročně zvýšil výkony o 16,3 % na 89,46 mil.Kč a vyrobil o 7,7 % více piva, téměř 98 860 hl, z toho na sudové pivo připadlo téměř 73 % a přes 2 880 hl na limonády. Téměř 80 % produkce pivovaru v roce 1999 reprezentovalo výčepní pivo. „Velcí stále malým pivovarům vnucovali, ať vyrábí speciality a trh tradičních piv vyklidí. Speciální piva vaříme, ale byl by nesmysl na nich postavit existenci pivovaru, protože se jich vypije málo. Aby se jich prodalo dost, musely by se prodávat v každé samoobsluze, a to je nad distribuční síly malého výrobce,“ řekl v roce 1999 ředitel Štorek. Pivovar naopak v kategorii tradičních piv svoji pozici posilil. „Region máme zmapovaný a jsme schopni okamžitě reagovat na potřeby zákazníků. Navíc nás nezatěžují nepřiměřené náklady na distribuci piva,“ řekl Štorek. Dvacetiprocentní růst výkonů, které dosáhly 156,7 mil.Kč, vykázal pivovar v roce 1999. Do rekordních hodnot se dostal i výstav, pivovar totiž uvařil a prodal 174 000 hl piva a umístil se na dvacáté příčce v rámci celé ČR. „Po dobu vývoje českého trhu jsme neměnili svou strategii založenou na regionalitě a na mírných úpravách cen, které kopírovaly inflaci. Nepřehnali jsme to s investicemi ani s příliš vysokými výdaji na reklamu. Nepouštěli jsme se také do cenové války v hypermarketech,“ vysvětlil ředitel. Pivovar měl silnou pozici zejména Brněnsku. Celkem zajišťoval dodávky pro přibližně tisícovku odběratelů. „Provozní hospodaření jsme výrazně zlepšili, přesto jsme se účetně dostali do ztráty v hodnotě 12 miliónů korun. Vytvořili jsme totiž vysoké rezervy na opravy výrobního areálu, který pochází z 15.století,“ doplnil Štorek. Úvěrové zatížení firmy kleslo v roce 1999 o více než 30 % na 60 mil.Kč. Na dosaženém obratu se podle ředitele významně podílela také výroba a prodej nealkoholických nápojů. Výstav limonád vzrostl trojnásobně na 6 036 hl. „Chytili jsme se na místním trhu, který jsme částečně přebrali konkurenci. Sudová limonáda navíc začíná slině konkurovat nápojům z postmixů,“uvedl ředitel. Tuzemský trh s pivem se podle expertů dostal do nové vývojové fáze. Jednak zřejmě skončilo divoké období zabírání tržních podílů pivovary se zahraničními vlastníky, jednak se firmy budou muset vyrovnat s nepříznivým vývojem spotřeby. V roce 1999 vyrobil 2 000 hl speciálního ležáku Kvasar. U příležitosti začátku roku 2000 uvařil pivovar speciální pivo Černá Hora Výroční (světlý ležák; alk.: 4,8 %; plněno do 0,5 l lahví; pasterováno). Pivovar v roce 2000 oslavil výročí 470 let od založení. Na velikonoční trh roku 2000 uvedl pivovar limonádu Grena s příchutí chmele (chmelový extrakt 0,005 hm.) poprvé v historii firmy ve skleněných pivních lahvích. „Je to jediná láhev na trhu, kterou vykupují snad všechny obchody, a v cenách, za které se vyplatí jít láhev skutečně vrátit. Pro spotřebitele to má zásadní výhodu v tom, že nemusí jako u většiny limonád na trhu platit navíc za nevratný, zpravidla plastový obal,“ vysvětlil v dubnu 2000 Ivo Štorek. Vratná láhev se podle odborníků stávala znovu oblíbeným obalem pro alkoholické i nealkoholické nápoje. „Prosazuje se především v ředitel západní Evropě. Není totiž možné neustále podléhat tlakům obchodních řetězců, které si díky nevratným obalům snižují své náklady. Zatěžují však nejenom životní prostředí, ale také spotřebitele,“ poznamenal Jiří Fusek, předseda představenstva a držitel majoritního podílu v Pivovaru Černá Hora a.s.. Společnost se od 1.5.2000 připojila k řadě větších pivovarů a zvýšila ceny svých produktů. Došlo ke zdražení nejvýše o 6 %, což se do spotřebitelské ceny promítlo maximálně v desítkách haléřů. „Ceny měníme tradičně jednou za rok, a to v důsledku růstu cen vstupů,“ řekl Štorek. Za první pololetí 2000 měl pivovar téměř dvacetiprocentní nárůst prodeje. Rekordních 21 000 hl piva vystavil pivovar za měsíc srpen 2000. Po červencovém propadu díky chladnému počasí, který byl zhruba 13 %, tak firma srovnala ztrátu produkce. „To, co letos v létě, jsme ještě nikdy nezaznamenali,“ řekl majitel pivovaru Jiří Fusek v létě 2000. „Ještě nikdy jsme za měsíc nevyrobili přes dvacet jedna a půl tisíce hektolitrů,“ dodal s tím, že takové množství piva překračovalo běžnou měsíční výrobu o více než tři tisíce hektolitrů. Pivovar dokonce prodal rekordní množství i svého čtrnáctistupňového speciálního ležáku Kvasar, piva s příchutí medu. „Samozřejmě k tomu také kromě počasí přispělo i další ocenění našeho speciálu. Zatímco dříve jsme ho prodávali pouze v lahvích, nyní se začínal čepovat v restauracích,“ dokládal Fusek.
Výstřely z historických děl zahájily v dne 30.9.2000 v Černé Hoře pátou Pivní pouť. Akce zdejšího pivovaru přilákala tisíce lidí. V roce 2000 připravili překvapení v podobě čepované kvasnicové desítky. Příznivci piva sledovali na třech pódiích doprovodný program. Zaměstnanci otevřeli návštěvníkům pivovaru výrobní prostory a připravili pro ně i vyhlídkové jízdy kočárem na zámek. Středověké ležení na nádvoří pivovaru představilo historické zbraně, řemesla a dobovou kuchyni. Oslavy ukončil ohňostroj.
Po několika letech se pivovar rozhodl změnit v roce 2001 strategii: Utahování opasků skončilo, opět začali investovat. Ke změně taktiky opravňovalo firmu podle ředitele Ivo Štorka situace na českém trhu a předpokládané hospodářské výsledky za rok 2000. „Vysoká výkonnost nám umožnila vrátit se k mohutnému investičnímu rozvoji podniku,“ konstatoval v prosinci 2000 Štorek. Na přelomu tisíciletí tak byla dokončena kompletní rekonstrukce varny z roku 1929. Investici dosahující až 42 mil. Kč pivovar financoval z vlastních zdrojů bez zvýšení úvěrového zatížení. Kapacita nové varny se zvýšila o třetinu a nové technologie umožnily snížit náklady při vyšším výkonu. Dramatický vývoj trhu s pivem v ČR provázený cenovou válkou a dělením tržních podílů přežil pivovar právě díky umírněnosti. Pivovar se v roce 2000 mohl pochlubit sedmiprocentním růstem výstavu na 185 139 hl (o 11 134 hl vyšší) a také patnáctiprocentním růstem výkonů na 183,4 mil. Kč (meziročně o 26,8 mil. Kč). „Veškeré hospodářské výsledky budou rekordní v celé staleté historii firmy,“ doplnil Štorek. Přes technologickou kapacitu čtvrt miliónu hl nehodlal pivovar překročit daňově zvýhodněnou hranici výstavu 200 tisíc hl. Rok 2000 podle ředitele přinesl zlom také v oblasti prodeje nealkoholických nápojů. Odbyt limonád totiž vzrostl o 122 % a jejich výstav tak činil 13 453 hl. Výsledkem za rok 2000 však byla ztráta 3,15 mil. Kč proti propadu 12,1 mil.Kč v roce 1999.

Nově rekonstruovanou varnu uvedl pivovar do provozu v na počátku roku 2001. Původní varna z roku 1873 byla poprvé rekonstruovaná v roce 1929 strojní firmou Novák a Jahn. Varna byla železná a měla pouze dvě nádoby s přímým ohřevem na černé uhlí. V roce 1993 se ke dvěma nádobám přidal další kotel, ale s vyšší poptávkou po pivu se nakonec i takto zařízená varna stala malou. Proto se majitelé rozhodli pro rekonstrukci stávajícího zařízení. Úkolem bylo aby varna vařila více várek o větším objemu a zároveň aby došlo k úspoře energií a vody,“ vysvětlil .Štorek. Rekonstrukce započala v dubnu 2000 a ukončena byla v lednu 2001. Současná varna byla čtyřnádobová z potravinářského nerez materiálu. Měla dva rmutovystírací kotle, scezovací káď a mladinový kotel s interním vařákem. „Veškeré vyhřívání kotlů je v současné době pomocí tlakové páry. Varna je moderní, ale technologické postupy zůstaly zachovány tak, jak se uchovaly v historických záznamech pivovaru,“ zdůraznil ředitel. Nová varna uvařila až 6 várek za 24 hodin, což bylo 1 200 hl horké mladiny. Kapacita varny umožnila uvařit ročně přes 200 000 hl kvalitního piva. Pivovar obohatil od 1. dubna 2001 český trh nealko nápojů čtyřmi novými značkami ovocných limonád s přídavkem chmele (např. Koala). Podle Fuska začal podnik chmel přidávat do limonád chráněných patentem jako vůbec první v ČR. Fusek oznámil, že od 1. dubna 2001 pivovar zvýšil ceny piva v průměru o 5 %, když v prodejní ceně se zdražení projevilo v nárůstu o 30 až 50 haléřů za půllitru. Ceny limonád firma zvýšila asi o 2 %. Pivovar nabízel pět druhů světlého, tmavého i řezaného piva.
Podnik měl výstav od ledna do července 2001 o 11 % menší proti roku 2000 a klesl na 97,6 tisíce hl. Na sestup se vydaly také tržby, které se v prvním pololetí snížily o 7 % na 87,8 miliónu Kč. „Výstav klesl za šest měsíců v celé ČR o 2 %. Největší propad nastal právě v Jihomoravském kraji a ve východních Čechách. Červnové výsledky byly snad nejhorší v historii. Něco takové nepamatuji,“ konstatoval ředitel společnosti Ivo Štorek. „Věříme však ve zlepšení ve druhé polovině roku,“ doplnil. Po boomu malých a středních pivovarů v roce 2000, kdy odezněla cenová válka a zvýšila se rentabilita, se podle Štorka obnovil tlak velkých konkurentů. Poklidné vody tuzemského pivovarnického trhu podle něho rozhýbal především příchod belgického kapitálu do a. s. Pražské pivovary. „Opět se přiostřila cenová válka, ozývají se první hlasy, že velké pivovary nebudou s cenou piva hýbat dva roky. Pro malé a střední firmy to znamená jediné: přestanou vydělávat,“ poznamenal Štorek. „Účetně i daňově se pivovar po letech dostal do zisku. Náklady spojené s privatizací se podařilo odepsat,“ dodal Štorek. V souvislosti s prodejem části humpoleckého pivovaru Belgičanům řekl šéf pivovaru a prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek v srpnu 2001: „V současnosti nevyvíjíme žádnou činnost k získání strategického partnera. Pokud bychom v budoucnosti uvažovali o kapitálovém posílení, pak se jako vhodnější jeví forma získání bankovních zdrojů. Tedy ne z oblasti výrobců piva, ale bankovních nebo finančních kruhů, aby byla zachována odbytová i výrobní nezávislost pivovaru. Dne 11.srpna 2001 byla ve sladovně pivovaru slavnostně odhalena téměř 2 metry vysoká socha sv.Václava. Zhotovil ji akademický sochař Dalibor Res. O účelu výklenku, kterému se říkalo „kaple“, se po dlouhá léta nevědělo. Nedávno navštívil pivovar jeden starý pamětník, který prohlásil, že v době jeho mládí byla ve výklenku socha nějakého světce. Nevěděl ovšem kterého. Od sochy byly prý vypravovány místní poutě. Vedení pivovaru se rozhodlo tradici obnovit a tak nechalo zhotovit keramickou sochu. „Protože patronem pivovarníků je sv.Václav, bylo rozhodnuto, ztvárnit tuto postavu. „Sladovna a další budovy pivovaru jsou ze 17.století a patří k nejstarším pivovarským objektům v regionu. Postupně objekty rekonstruujeme tak, aby byla zachována jejich historická podoba. To je hlavní důvod, proč se svatý Václav vrátil po letech do výklenku vrchního patra sladovny,“ vysvětlil ing.Jiří Fusek, předseda představenstva. „Je v životní velikosti a její hmotnost činí 2,5 tuny,“ upřesnil ředitel pivovaru. Dne 29.září 2001 se v konala v Černé Hoře Pivní pouť. Zájemci si mohli prohlédnout i pivovar, který se na organizaci akce podílel. Připraveny byly zábavné programy na třech pódiích a křest nového alba Síla zvyku rockové skupiny Kern. „K dispozici bylo 2 000 míst k sezení, z toho tisícovka pod střechou,“ řekl Jiří Fusek. Milovníky piva podle něj potěšila dvacítka výčepních míst s 80 pípami. Slavnost navštívilo asi 10 000 lidí. Vytočilo se přes 200 sudů. Zhruba v osm večer byl odpálen ohňostroj.
Pivovar zaznamenal koncem října 2001 meziroční pokles výstavu o 14 % na 137 789 hl. Výroba limonád naopak stoupla o 15 % na 13 750 hl, což bylo již o 400 hl více než za celý rok 2000. „Propad se projevil i na tržbách, které oslabily o 6 % na 153 milionů korun,“ řekl Ivo Štorek. Důvodem bylo podle něj přiostření konkurence a také nepříznivé počasí pro konzumaci piva. „Firma ovšem v roce 2000 měla historický výstav a nyní se jen vrací k normálu,“ dodal. V tradici slavností „nového piva“ zamýšlel pivovar po premiéře v roce 2000 pokračovat i nadále. Slavnosti by měly probíhat každoročně vždy na přelomu podzimu a zimy, kdy je dokončena výroba „nového piva“ ze surovin ze sklizně toho kterého roku. „Den pití nového piva 2001“ připravil pivovar na sobotu 10. listopadu 2001 v Černohorské pivnici v Brně na Masarykově třídě. Sud se světlým ležákem narazil sládek pivovaru Vlastimil Zedek ve 12 hodin. Listopadový termín měl od nové sklizně sladovnického ječmene začátkem srpna a chmelu koncem srpna dostatečný odstup, aby bylo zřejmé, že je nové pivo z nových surovin vyrobeno. Pivovar nové pivo od 10.11. 2001 dodával na všechna místa svého obchodního řetězce. Pivovar se již tradičně účastnil v listopadu 2001 jako sponzor vzpomínkových akcí na bitvu tří císařů. V roce 2001 se jeho podpora rozšířila i na území města Slavkova, kde poskytla jeden ze svých obřích stanů pro potřeby bojovníků v historických uniformách. Mimo to zde zdarma napojila svými produkty více jak 1000 žíznivých účastníků rekonstrukce bitvy u Slavkova, kteří se po ní přesunuli na slavnostní pochod Slavkovem. Starosta města Slavkov Petr Kostík konstatoval, že bez podpory této firmy, která se podílela i na úhradě části nákladů za ubytování a stravu, by asi město nemohlo tak rozsáhlou akci uspořádat. Pivovar poskytl také zdarma přístřeší a své produkty ve svém druhém stanu více jak 300 oficiálním hostum, tentokrát ve Tvarožné u Brna. Předseda představenstva ing. Jiří Fusek řekl: „Myslíme si, že takové akce mohou oživit celý region a přitáhnout do něj turisty z celého světa, proto jsem rád, že jsme mohli akci i letos podpořit.“ Samotní účastníci si pochvalovali piva i specialitu, limonádu Grena s přídavkem chmelového extraktu. Stejně jako v roce 2000 dal pivovar na trh na konci roku 2001 vánoční ležák, který byl čistým sladovým pivem.
Pivovar v roce 2001 zaznamenal pokles výstavu na 159 tisíc hl piva z 184 tisíc hl roku 2000. Vyrobil rovněž 15,5 tisíce hl limonád. Firma vykázala tržby na úrovni 170 miliónů korun, což bylo o 13 miliónů méně než v roce 2000. Společnost při dosavadním vývoji českého trhu neměnila strategii založenou na regionalitě a na mírných úpravách cen, které kopírovaly inflaci. „Nepouštěli jsme se také do cenové války v hypermarketech,“ připomenul ředitel Ivo Štorek. Pivovar měl silnou pozici mezi spotřebiteli především na Blanensku a Brněnsku. Celkem zajišťoval dodávky pro přibližně tisícovku odběratelů. „Účetně i daňově se pivovar po letech dostal do zisku. Náklady spojené s privatizací se podařilo odepsat,“ dodal Ivo Štorek.Tržby v meziročním srovnání snížil zhruba o 13 milionů korun na 174 milionů korun. V hospodaření toho roku vykázal předběžně asi 12 milionů korun zisku před zdaněním.Pivovar nabízel pět druhů světlého, tmavého i řezaného piva a limonády podle vlastních receptur. Majiteli pivovaru byli dvě české fyzické osoby bez vlivu zahraničního kapitálu. Pivovar zaměstnával 120 pracovníků. Pivovar nehodlal v roce 2002 reagovat na ohlášené zdražování ceny piva největšími hráči na tuzemském trhu. „Pokud budou v ČR přirozené ekonomické podmínky, ceny piva letos nezvedneme,“ řekl v lednu 2002 spolumajitel pivovaru Jiří Fusek. Investicemi do moderních technologií, které by zajistily snížení výrobních nákladů, bojoval pivovar v roce 2002 proti sílícímu tlaku velkých hráčů na tuzemském pivovarnickém trhu. V roce 2002 chtěla firma investovat přibližně 40 miliónů Kč, což znamenalo, že téměř čtvrtinu obratu roku 2001 reinvestuje. V roce 2001 vložil pivovar do nových technologií na šedesát miliónů korun. „Za poslední tři roky jsme proinvestovali sto padesát miliónů korun. Investice jsou motivovány úsporami nákladů. Například letos vložíme deset miliónů korun do nové mycí linky na láhve, což nám uspoří nejenom dvě třetiny vody, ale také to přinese úspory energií a pracovní síly,“ konstatoval v lednu 2002 ředitel společnosti Ivo Štorek. Pivovar úsporami nákladů sledoval jediný cíl: Nepřizpůsobovat se zdražování piva na českém trhu. „Budeme tvrdě bojovat o své místo na trhu. Uděláme všechna opatření, abychom zůstali v současných cenových relacích,“ doplnil ředitel. Podle informací z ČSMNP se podíl „malých“ na celkové tržním koláči neustále snižuje. „Tlak velkých pivovarů na malé byl v loňském roce nepředstavitelný. Reklamní kampaně a investice do gastronomie dosahovaly astronomických výšek. Dnes se na českém trhu odehrává souboj gigantů s malými pivovary. Tento tlak se již projevuje i na výsledcích těch středních,“ poznamenal prezident svazu Jiří Fusek. Za neetické a nepodnikatelské označil majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek v únoru 2002 informace o prodeji své firmy. Údajně je rozšiřovali obchodní zástupci jiných pivovarů ve snaze ovlivnit klienty a odběratele černohorské společnosti. „Zřejmě začíná nadstavbová kampaň za získání nových trhů,“ řekl Fusek. Zdůraznil, že s akcionáři nikdo nejednal a žádný prodej se neuskuteční. Jiří Fusek vlastnil v pivovaru asi 69 %. Pivovar vydařeně vstoupil do roku 2002. V soutěži 41 českých a pěti zahraničních pivovarů v Táboře získal jeho dvanáctistupňový světlý ležák Zlatou českou pivní pečeť a stříbrnou jeho světlá desítka Tas. Pivovar v roce 2002 požádal agenturu Sapard o podporu při rekonstrukci návštěvnického centra. Z fondů Evropské unie mohl dostat až polovinu z plánovaných nákladů 19,86 miliónu korun. Nejpozději do konce září 2002 chtěl podnik otevřít i malý lihovar a nabídnout konzumentům nový výrobek, pivovici. Cílem rozšíření aktivit pivovaru v regionu bylo zlepšení služeb, nárůst ubytovacích kapacit a pracovních míst. „Zhruba do měsíce představíme také nové pivo,“ doplnil v dubnu 2002 Fusek. Akcí Aprýles 2002 přivítali 27.4.2000 v pivovaru jaro. Ačkoliv počasí nebylo ideální, našlo si i tentokrát do Černé Hory cestu mnoho lidlí. Kromě tradiční nabídky sortimentu pivovarských výrobků a bohatého výběru nejrůznějších laskomin, byl připraven i pestrý kulturní program. Kromě toho měli pořadatelé připravenu řadu soutěží: Miss Aprýles, soutěž v poznávání světlého a tmavého piva a další. Vrcholem dne byl křest speciálního vozidla Černohorské pivní pomoci. Jednalo se o starší hasičské auto, které dali dohromady členové Strany přátel piva z Adamova. Při přepravě z Adamova do Černé Hory však bohužel skončila jeho cesta v Rájci-Jestřebí. Na nádvoří pivovaru mu tak muselo pomoci jiné vozidlo. Ač se zpožděním, jeho křest se nakonec uskutečnil. Návrat k růstovým tendencím ohlásil pivovar v létě 2002. Červnový výstav se dostal na úroveň 15 000 hl (jako v roce 2001), více než 70 500 hl od začátku roku však stále zaostávalo asi o desetinu za výsledkem stejného období roku 2001. Naopak téměř 8 800 hl vyrobených limonád znamenalo od ledna meziroční růst o 30 %. “ Produkce limonád je stabilizujícím prvkem, “ řekl v červenci 2002 ředitel Ivo Štorek. S posilující výrobou se o 2 % na 16, 3 milionu korun zvedly i červnové tržby, přičemž celkových 77, 1 milionu korun od ledna bylo pouze o 6 % za rokem 2001. Dotaci ve výši téměř 10 milionů Kč z fondu EU pro obnovu a rozvoj venkova SAPARD získal pivovar v roce 2002. Byla určena na vznik zařízení při zamýšlené pivní turistické stezce. “ Chceme vybudovat v historických objektech pivovaru kulturní a společenské centrum,“ řekl v červenci 2002 Jiří Fusek. V září 2002 byly zahájeny stavební práce a v dubnu dalšího roku mělo zařízení přivítat první hosty. Kromě posezení při pivu vyráběném v pivovaru budou mít hosté možnost si zahrát kulečník, bowling, sledovat vystoupení nejrůznějších kapel a divadelních představení. V další fázi měl vzniknout v pivovaru malý penzion. Budované centrum mělo stát celkem téměř dvacet milionů. Druhou polovinu, tedy přesně 9,9 milionu korun, investoval pivovar. V roce 2001 však nákladem padesát milionů korun rekonstruoval v dalších ze svých historických budov varnu. Její návštěva byla vrcholem pravidelných exkurzí návštěvníků do výrobních prostor. Hosté pak končili u piva a jídla v takzvané zpovědnici pátera Ševčíka, tedy jen pro ně otevíraném pohostinství s výčepem a grilem. Nově budované zábavní centrum přineslo další pracovní příležitosti pro tuto část Blanenska. Čtvrtinový nárůst výstavu limonád na 11 680 hl ohlásil pivovar za leden až srpen 2002. Výstav piva naproti tomu klesl o desetinu na necelých 115 800 hl.“Ztráty do konce roku zcela jistě podle nynějších trendů výroby i prodeje snížíme“, řekl 19.září 2002 majitel pivovaru Jiří Fusek. Tržby za vlastní výrobky se za stejné období snížily o 6 % na 122,4 miliónu Kč a profit se proti srpnu 2001 propadl o 3 % na 14,8 miliónu. V říjnu 2002 podnik nakoupil zpracovatelskou linku na balení nápojů do PET lahví za 4,5 miliónu korun a do modernizace provozu věnoval dalších 30 miliónů korun. Firma začala prodávat „pivní aperitiv“ Black Hill, který byl prvním nápojem tohoto druhu na světě. Šlo o další z řady pivních speciálů, měl 13,5 stupně a na jeho vývoji se podílela s.r.o. Pivo Praha. „Chutí připomíná pivní bavorák,“ doplnil Fusek. Speciál byl poprvé představen na Pivní pouti, která se uskutečnila 28. září v pivovaru. Mok slavnostně pokřtil zpěvák Laďa Kerndl. Produkci limonád zkomplikovalo ukončení licenční smlouvy na výrobu kofoly s firmou Ivax, což při odběru z a. s. Santa nápoje Krnov zdražil oblíbený nápoj o 15 %. Černohorský sklep po zkušebním provozu 16.9.2002 otevřely pivovar a Střední odborné učiliště tradičních řemesel Brno na prestižním místě v centru Brna. Restaurační provoz měl sloužit výuce žáků gastronomických oborů. „Pět milionů korun představovala investice do tohoto zařízení. Dvacet procent vložila škola a osmdesát procent pivovar. Během šesti let však škola uhradí náš vklad,“ řekl prokurista pivovaru Jiří Fusek. Pro toto spojení měly oba subjekty své důvody. Pivovar chtěl prodávat své produkty, to znamenalo různé druhy piv a nealkoholických nápojů. Nechtěl přímo podnikat v oblasti pohostinství. Škola až do otevření Černohorského sklepa neměla své výukové středisko. Zajímavé bylo, že interiér dotvářely další výrobky žáků školy, například uměleckých kovářů a nejrůznějších dalších tradičních řemesel. Zcela jistě nechtěl pivovar hýbat s cenami do jara 2003. Týkalo se to i limonád. Zatímco od roku 1991 firma pravidelně zvedala ceny každý rok od 4 – 8 %, v roce 2002 poprvé nechala peněženky svých zákazníků v klidu. „Veškeré ceny vstupů jsou stabilní, nic nás ke zdražování netlačí,“ uvedl v listopadu 2002 ředitel Jiří Štorek. Dodal, že pokud bude pěnivý mok od dubna dražší, bude to jen o zanedbatelnou částku. Symbolickým sejmutím velkého obrazu barona Trencka skončila éra Černohorské pivnice v brněnském domě U tří kohoutů v Masarykově ulici. Její počátek sahal do roku 1967. Samotný dům nejvíce proslavil v 19. století jeho tehdejší majitel Vavřinec Padowetz. Příčinou změny bylo příliš vysoké nájemné, které po provozovateli pivnice, pivovaru požadoval nový majitel domu. „Dva- až třikrát více odmítáme platit,“ oznámil 30. prosince 2002 Ivo Štorek. Slavnostní průvod, v němž kráčeli převážně pracovníci pivovaru a jel alegorický vůz, došel s obrazem až na náměstí Svobody. „Budeme hledat pro barona důstojné místo u nás v Černé Hoře, aby se na něj mohli lidé dívat,“ řekl Štorek. Podle odborníků byl tento figurální portrét známého vůdce pandurů a svého času oblíbence Marie Terezie nejvěrnější mezi ostatními jeho podobiznami. Pivovar se rovněž zúčastnil dražby domu U tří kohoutů, jenže management hodlal koupit maximálně za 32 miliónů korun, byl však přeplacen. Dům nebyl v dobrém stavu, potřeboval desítky miliónů investic. V uvolněných prostorách po restauraci vznikl McDonald´s. Pivovar nicméně jednal s majitelem domu o možnosti ponechání menší pivnice v některé části prostorného domu. Možnosti byly i hluboko v podzemí, kde byly nedávno objeveny prostory pod vozovkou Masarykovy ulice. Černohorská pivnice se 180 místy u stolu byla nejstarší v Brně a jediná klasického typu v centru města. Původně se měla zavřít již ke konci roku, ale po dohodě s majitelem zůstala do konce ledna 2003. Ztráta této restaurace znamenalo pro pivovar zhruba 1 % z celoročního výstavu, který v roce 2002 byl 147 000 hl.
V roce 2002 přestal pivovar vyrábět pivo Hardy (světlé výčepní se sníženým energetickým obsahem; alk.: 3,9 %; extrakt: 8,83 %; plněno do 0,5 l lahví) Pivovar na počátku roku 2003 tajil, kde byl umístěn údajně nejvěrnější obraz Franze von Trencka. „Je v areálu pivovaru,“řekl pouze 14.února 2003 obchodní ředitel Ivo Štorek. „Čekáme na znalecký posudek a teprve pak firma rozhodne, jak ho případně zabezpečí.“ Obraz by měl být umístěn ve společensko-zábavním centru, které vznikalo v pivovaru a mělo být lákadlem pro turisty z širokého okolí i ze zahraničí. Kromě gastronomického zařízení mělo být v tomto prostoru ještě v roce 2003 bowling, kino, kulečníková a šipková herna. Obraz až do konce ledna 2003 visel v Černohorské pivnici v centru Brna v domě U tří kohoutů. V roce 2002 získal tuto budovu na rohu Kapucínského náměstí a Masarykovy ulice v dražbě majitel, který prostory bývalé pivnice pronajal za podstatně výhodnějších podmínek společnosti McDonald’s. Pivovar odvezl obraz v závěru roku 2002 a v lednu 2003 se v této budově přestalo čepovat pivo. Přitom v těchto místech vznikl zájezdní hostinec již v roce 1795 a černohorské pivo se tam točilo od osmašedesátého roku. Hosté ho pili roky pod Trenckovým obrazem. Pivovarská akciová společnost ho po svém vzniku v polovině devadesátých let koupila. „K ceně vám řeknu pouze, že číslo má několik nul,“podotkl Štorek. Kupní cena byla údajně několik desítek tisíc korun. Franz von Trenck žijící v letech 1711 až 1749 sloužil v rakouské a v ruské armádě. Tento císařský šlechtický důstojník byl v roce 1740 jmenován velitelem pandurského sboru. Pro zpronevěru byl odsouzen k doživotnímu žaláři na brněnském Špilberku. V roce 2003 pivovar obměnil etikety v souvislosti s ukončením pasterace i lahvového plnění piva. Pivovar prodal za první tři měsíce roku 2003 téměř 27 600 hl piva, což bylo o téměř 4 % méně než v roce 2002. Naopak odbyt limonád vzrostl skoro o desetinu na 3 500 hl. „Na domácím trhu s pivem stále převládá konkurenční bitva, zatímco u limonád jsou volné tržní segmenty,“ řekl na tiskové konferenci ředitel Ivo Štorek. Pivovar začal posilovat výrobu limonád již v minulých letech na základě požadavků konzumentů. Nealkoholické nápoje navíc firmě umožnili využívat inovace při daleko pestřejším sortimentu. Tržby na konci března překročily 30 miliónů korun a zůstaly tak na úrovni roku 2002. Čistý zisk však pětkrát vzrostl na 2,5 miliónu Kč. Podle Štorka to byl důsledek útoku na náklady a zúročení investic. Černohorští jen na přelomu roku investovali do výroby celkem 9,5 miliónu korun, z toho pět miliónů do nové linky na stáčení limonád do PET lahví a zbytek do mikrofiltru na pivo. Firma začala stáčet limonády i do 0,33litrových lahví a na trhu se objevily nové nealkoholické nápoje Sylvana a Kombajnérka. Citronem ochucená voda nesla název Citrofit. Černohorské limonády se plnily do láhví stejného tvaru jako klasické pivní, byly ale menší. Nejdříve začali plnit do klasických pivních, to ale bylo kritizováno s poukazem, že si mládež bude zvykat na pivo. To však vedení pivovaru odmítalo, nepotvrzovaly to ani průzkumy. Tisíce milovníků pěnivého moku a limonád a příznivců dobré zábavy si daly 26.dubna 2003 dostaveníčko v Černé Hoře. Místní pivovar tam již tradiční akcí Aprýles přivítal jaro. Součástí bohatého programu bylo kromě řady hudebních vystoupení soutěží pro malé i velké, také otevření nového kulturně-společenského centra Sladovna, křest nové limonády a exhibiční vystoupení členů cyklotrialového klubu. “ Rekonstrukce bývalé sladovny, kde se centrum nachází, nás přišla na přibližně 25 milionů korun, přičemž 10 milionů korun činil příspěvek z programu Evropské unie Sapard,“ řekl Jiří Fusek. Kapacita za maximálního provozu byla přibližně 500 lidí a návštěvníci se mohli těšit na pódium pro koncerty a divadla, letní kino, fit centrum s posilovnou, saunou, soláriem a masáží. Na své si přišli i takzvaní příznivci hospodského sportu. Pro ně byly připraveny šipky, stolní fotbal či biliárd. Podle slov Jiřího Fuska se akce Aprýles společně se zářijovou Pivní poutí staly již tradičním oblíbeným setkáváním lidí. “ Zatímco Pivní pouť je oslavou pěnivého moku a představením našich výrobních novinek, Aprýles věnujeme spíše dětem. Především pro ně proto chystáme kulturní program, ve kterém letos nechybělo Bo- Bo divadlo z Jihlavy či Heidi Janků. Také proto jsme křtili novou limonádu,“ dodal Jiří Fusek. V létě se firma chystala otevřít další obchodní a sportovní centrum v Boskovicích pod názvem Modrá věž. Pivovar rozjel na jaře 2003 „kontroverzní“ reklamní kampaň, která skončila až v červnu. Do restaurací dodal jako součást vlastní soutěže desetitisíce pivních tácků s křížovkami. Vyluštění jejich tajenky měli soutěžící zasílat na adresu pivovaru. Ke správné odpovědi se ale dopracovali pouze tak, že místo slova černoch doplnili do řádku slovo negr. Ředitel pivovaru Ivo Štorek se však bránil tomu, že by reklamní kampaň byla rasistická. „Není tam ani špetka náznaku rasismu. Pojmenování negr by bylo vulgární, kdybych někomu tak nadával. Ale jako slovesné vyjádření jenom na papíře je v pořádku,“ řekl Štorek. Dodal, že se za rasistu nepovažuje. Zástupci pivovaru neuvažovali ani o stažení pivních tácků z distribuce. Ředitel Štorek by byl ochoten odškodnit případné stěžovatele pouze jednou sklenicí piva. Zda je označení negr opravdu rasistická nadávka, si nebyli jisti ani odborníci.
Pivovar prodal za červen 2003 téměř 17 500 hl piva, což bylo meziročně o 18 % více. Výroba limonád se ve srovnání s loňským červnem zvedla o 70 % na 3 650 hl.
Pivovar a společnost Prelax otevřely v srpnu 2003 v Boskovicích sportovní, obchodní a zábavní centrum Modrá věž. Náklady dosáhly zhruba 70 miliónů korun a region získal kolem 60 pracovních míst. V centru našli zájemci nejen víceúčelové sportovní haly, ale také obchod, multikino a restauraci. Řekl to spolumajitel firmy Prelax a vlastník pivovaru Jiří Fusek. Modrá věž na celkové ploše asi 4100 metrů čtverečních byla třetím podobným centrem po Přerově a Černé Hoře. Její tvůrci se podle Fuska snažili doplnit městskou i vesnickou infrastrukturu a zviditelnit společenskou činnost.
„Zatímco prodej piva v červenci a srpnu stoupl o 11 %, u limonád byl nárůst mnohem prudší, a to o nějakých 180 %,“ řekl Jiří Fusek.
Celkový výstav piva pivovaru v roce 2003 vystoupil na 152 805 hl, což bylo asi o 4 % více ve srovnání s předchozím roce. Zisk společnosti poklesl z 19 mil. Kč v roce 2002 na 4 miliony Kč. Příčinou bylo vytvoření rezerv na chystané opravy zakoupených nemovitostí a mimořádný odvod 3,5 mil.Kč spotřební daně. V roce 2003 se rovněž zvýšil prodej limonád o více než 44 % na 29 064 hl. Pivovar od zimních měsíců roku 2004 do 24.4.2004 realizoval spotřebitelskou soutěž zvanou SMS. Zájemci posílali na určené telefonní číslo osmimístný kód z rubu víčka piva uvařeného v tomto moravském pivovaru. Z došlých „smsek“ byl každý všední den vylosován jeden výherce pětilitrového soudku, každý víkend získal jeden pivař párty pípu a jednou měsíčně byl vylosován šťastný výherce koloběžky Kvasarky.
Pivovaru se zájem o pivo snížil v souhrnu do května o 4 % po čtyřprocentním růstu za leden až březen. Chladnější jaro snížilo také produkci limonád. Ta sice v květnu dále stoupala, po šestinásobném růstu na 5 500 hl od začátku roku do března, ale pouze na konečnou hodnotu devíti procent. „Chladnější počasí hodně zapůsobilo. Podle mého názoru na menším prodeji nápojů se mohlo projevit i víc vlivů. Odklon od zábavy a menší zájem od návštěv nejrůznějších zařízení pro volný čas. Mohl mít na to vliv i vstup do EU, když se lidé rozhodli více šetřit, a změněná daň z přidané hodnoty v pohostinských zařízeních,“podotkl v červnu 2004 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek.
O licenční výrobě v Rakousku a Německu intenzivně jednal pivovar na jaře 2004. „Je to velká příležitost. Zvláště teď po vstupu země do EU, protože licenční výroba u nás není příliš rozvinuta,“ uvedl v červnu 2004 spolumajitel pivovaru Jiří Fusek.
Pivovar zaznamenal v 1.pololetí 2004 pokles prodeje piva – 69 500 hl (pokles o 6 %). „Není to úbytkem zákazníků, prostě se nepije,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivo Štorek. Snížení výroby se podnik snažil vyrovnávat rozšířením distribuční sítě. Za nižší prodej zlatavého moku mohlo podle ředitele jednoznačně pokles průměrných teplot, které potvrdili i meteorologové. „Situace se zcela jistě projeví na utržených penězích,“ dodal Štorek.
Svoji pamětní desku měl od poloviny září 2004 v průčelí pivovaru známý český básník Petr Bezruč. Její slavnostní odhalení proběhlo odpoledne 15. září, na den 137. výročí umělcova narození, a bylo první akcí svatováclavských slavností v roce 2004. Bezruč i se svými přáteli byl totiž na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století v Černé Hoře častým hostem a oblíbil si tam pivo Granát. “ Považuji za nutné, aby se tato historie dostala do povědomí, aby si tady o ní mohli lidé přečíst,“ řekl Jiří Fusek. Desku připomínající svoji osobu měl na budově Sladovny rovněž farář Páter Ševčík, který v roce 1896 založil Rolnickou akciovou společnost, díky níž pivovar zachránil před úpadkem. “ Ve spolupráci s místní farou provádíme i rekonstrukci jeho neudržovaného hrobu,“ podotkl Jiří Fusek. U příležitosti 80. výročí úmrtí pátera Ševčíka byla upomínková deska odkryta 16. října 2004. V mezidobí slavnostních aktů čekala na veřejnost tradiční populární záležitost, pivní pouť. Hodinu před jejím zahájením 25. září vyjel z nádraží ČD v brněnských Řečkovicích do Černé Hory po nově otevřené cyklostezce výprava na kolech. “ Je to ideální výlet pro celou rodinu. Po cestě čeká na všechny účastníky občerstvení, časoměřiči a pro první tři bude v cíli připravena láhev pivní pálenky Monte Negra. Bát se nemusí ani o kola, pro ty budeme mít hlídanou úschovnu,“ slíbil Fusek. Každý dospělý pak během pivní pouti mohl posoudit exkluzivní chuť pivovice Monte Negro uležené v akátových sudech.
Osmadvacetikilometrovou cyklistickou trasu z Brna do Černé Hory otevřel v rámci svých turistických programů pivovar 25.září 2004. Pivní stezka Petra Bezruče začínala u nádraží v Brně-Řečkovicích a nejnáročnější stoupání měla na vrch Jedle ve výšce 561,5 metru nad mořem. Propagační jízda začala hromadným startem zájemců a vyvrcholila v černohorském Centru Sladovna. V areálu pivovaru se pak uskutečnila celodenní Pivní pouť s kulturním programem.
Stále vyšší orientaci na turistiku a zábavu prosazoval pivovar v roce 2004. Firma tak po stamilionových investicích provozovala 9 sportovních a zábavných center v zemi a s 28 bowlingovými drahami byla jedním z jejich největších vlastníků v Česku. Tato zařízení znamenala 4 % odbytu společnosti, což bylo asi 5,5 milionu Kč.
Pivovar registroval v roce 2004 největší pokles v květnu, kdy necelých 12 650 hl výstavu piva znamenalo ve srovnání s rokem 2003 propad o více než 2600 hl. Obdobně na tom byl výstav i v červnu, zatímco červencových 17 244 hl se již blížilo úrovni předchozího roku. V srpnu 2004 však produkce piva spadla zase na 16 700 hl a zůstala opět za úrovní roku 2003. „Kolísání se ale s nepatrnou výjimkou v červnu nijak netýkalo limonád,“ upozornil v říjnu 2004 Ivo Štorek, obchodní ředitel firmy. Výstav limonád naopak přes léto stále rostl a na konci srpna 2004 dosáhl téměř 24 000 hl, což bylo téměř o pětinu více než v roce 2003. Přesně před deseti lety firma dodávala na trh jen 540 hl nealkoholických nápojů.
Pivovar zdražovat pivo na podzim roku 2004 nehodlal. Obchodní ředitel Ivo Štorek v listopadu 2004 uvedl, že jediným produktem, u kterého se možná ceny zvýší, jsou limonády. Jejich cenu ovlivnilo silné zdražení cukru. Naposledy pivovar zdražoval k 1. květnu 2004, před tímto datem však tři roky ponechával ceny piva na nezměněné úrovni.
Pivovar se v hodnocení Sdružení přátel piva (SPP) stal pivovarem roku. „Ocenění nás těší a využijeme ho i obchodně,“řekl v listopadu 2004 majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek bezprostředně po vyhlášení výsledků. Podnik mohl rok používat titul pivovar roku a přiřazené logo, chráněné Úřadem průmyslového vlastnictví. „Pivovar vyrábí limonády a sedm druhů opravdu výborných piv,“zdůvodnil hlasování předseda sdružení Tomáš Erlich. „Musíme se rozhodnout, jak budeme postupovat. V každém případě budeme tuto skutečnost uvádět na všech svých materiálech při nejrůznějších prezentacích. Samozřejmě nevynecháme v tomto směru pivní tácky,“ řekl Fusek. Novou sadu připravovala jedna z tiskáren pro pivovar v lednu 2005. Uvažovalo se i o umístěních loga na sklenicích, ubrusech, slunečních i přímo v restauracích. Kromě toho významného ocenění získal pivovar v posledním období řadu cen i některé jeho výrobky. „V polovině prosince budeme přebírat prestižní ocenění Naše pivko 2005. V kategorii pivovarů s výstavem do 200 000 hl jsme je získali již potřetí,“ prozradil Hubert Adámek z oddělení marketingu pivovaru. Soutěž pravidelně organizovala redakce Pivního kurýra a kromě ocenění Naše pivko se v ní pivovar neztratil ani se dvěma svými výrobky. V kategorii Tmavé pivo roku se umístil na druhém místě Kern, v kategorii Desítka roku skončil Tas sedmý. V rámci největšího světového veletrhu pivovarnictví Brau 2004 v Norimberku zvítězil v kategorii speciálních piv ochucených medem pivní aperitiv Black Hill. „Ocenění získal na základě odborných degustací na Mnichovské univerzitě. Ochutnávku tam provádělo 30 degustátorů z celého světa,“ doplnil Hubert Adámek.
Mikroregiony Boskovicka a Moravský kras se na veletrzích cestovního ruchu Go a Regiontour, které proběhly v lednu 2005 na brněnském výstavišti, prezentovaly na společném stánku s názvem Region Boskovicko a Pivovar Černá Hora, Moravský kras a okolí. Právě výrobce piv a limonád celý stánek zastřešil. Pivovar se nabídl jako subjekt, který by celý tento region spojil. Stánek byl koncipován jako malá hospůdka, kde se jednak prezentovaly jednotlivé mikroregiony, ale také točilo černohorské pivo. Pivovar svou prezentací na veletrhu navázal na svoje již dřívější aktivity v oblasti cestovního ruchu.
Starobrnu a Prazdroji šlapal na jižní Moravě na paty produkt z černohorského pivovaru, kterého se v kraji ročně prodalo sto tisíc hektolitrů v sudech. „Naše pivo dodáváme z devadesáti procent na jih Moravy. Už tři roky za sebou prodáváme zhruba stejné množství. Je pro nás složitější prosadit se v takové konkurenci, protože za námi nestojí silný zahraniční kapitál. Nemůžeme nasadit takovou cenovu politiku jako silné zahraniční koncerny. Naše pivo prodáváme za cenu, která nám umožní přežití,“ řekl v dubnu 2005 obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.
Meziroční zvýšení prodejů i tržeb ohlásil pivovar za první čtvrtletí 2005. „Odbyt vzrostl zhruba o jedno procento na 28 394 hl u piva a u limonád na 5 592 hl. Tržby posílily z 37 milionů na 40,5 milionů,“ řekl ředitel Ivo Štorek. Ekonomický tlak přinutil pivovar k úvahám o zdražení, kterému se dříve vyhýbal. „Podle okamžité situace na trhu zvažujeme zdražení sudového, nikoliv lahvového piva,“ upozornil Štorek. Zvýšení ceny bude v řádu desetihaléřů na půllitr.
Podle ředitele pivovaru Ivo Štorka měli mixované nápoje s pivem stoprocentně budoucnost. Firma je podle něj zatím obchodně zkoumala a v případě rozhodnutí o výrobě mohla využít svou výhodu producenta nealkoholických nápojů. „Sice děláme degustace, ale nás živí hlavně pivo,“ zdůraznil v květnu 2005 Štorek s tím, že na mixovaná piva zatím nenastal v Česku čas.
Pivovar zvýšil od června 2005 ceny piva a limonád v sudech. Pivo zdražil o 4 %. Na jednom půllitru desítky TAS to znamenalo 29 haléřů včetně DPH, u nejsilnějšího piva značky Kvasar pak 48 haléřů. Sudové limonády byly dražší o 5 až 26 haléřů na půllitru. Podle ředitele pivovaru Ivo Štorka firma přistoupila ke zdražení po více než roce hlavně kvůli rostoucím nákladům. „S tradiční ruční, tedy i dražší výrobou chceme přežít v konkurenci nadnárodních gigantů,“ uvedl. Ceny lahvového piva i limonád zůstaly beze změny stejně jako u pivní pálenky Monte Negro. Od poloviny července měly mít podle ředitele všechny výrobky pivovaru ve skleněných lahvích jiný tvar i vzhled etiket. Současně se změnil i vzhled a etikety PET lahví. Mezi novinkami v sortimentu jmenoval stolní perlivé i neperlivé vody Artézia nebo zelený čaj ochucený citronem.
„Když zaprší, prodáváme o třicet procent méně,“ uvedl v červenci 2005 Ivo Štorek, obchodní ředitel pivovaru. „Alespoň u nás platí, že prodáváme v létě o šedesát procent víc nápojů než v zimě. Prodej se zvyšuje se také proto, že lidé si sednou do zahradních restaurací, jdou na koupaliště, v obchodě si koupí víc nápojů. Je to přirozená reakce lidského organismu na skutečnost, že v horku potřebuje víc tekutin,“ zdůraznil Štorek.
Polotmavou desítku Kern začal pivovar dodávat na trh v roce 1991 jako první v zemi. Podle obchodního ředitele Ivo Štorka měl výborný nástup a v hospodách nahradil míchání světlého a tmavého piva. Rekordní objem dosáhl pěti procent produkce, v roce 2005 se pohyboval kolem dvou až tří procent. „Oblibu má, ale není rostoucí,“ uvedl ředitel.
I přes chladné léto ohlásil pivovar jednoprocentní nárůst prodeje na 105 070 hl v závěru měsíce srpna 2005. Výstav limonád pak vzrostl o 2,5 % na 24 380 hl. “ Získali jsme nové odběratele,“ uvedl ředitel podniku Ivo Štorek. Asi dvě procenta z celkové produkce, čtyřikrát více než v roce 2004, pivovar vyvezl, a zlepšil si tak svou pozici. „Peněžně je to také lepší, obrat odhadem vzrostl o 7 %,“ doplnil ředitel. Firma také vyřešila vztahy s obchodními řetězci. Spolupráce s některými řetězci byla neúnosná, vysvětlil Štorek. Jejich neústupnost po ohlášeném červnovém zdražení piva z Černé Hory způsobila to, že se pivovar rozhodl pro síť vlastní produkce. Měla by začít plně fungovat od začátku roku 2006.
Pivovar dne 24.září 2005 na svém nádvoří pořádal Pivní pouť s řadou kulturních vystoupení, exkurzemi a nabídkou pivních specialit. Akci večer uzavřel ohňostroj.
„Pivovary dodávají obvykle na trh v červenci a srpnu dvakrát tolik piva než v ostatních měsících. Letos ne. Podepsalo se na tom chladnější počasí. Český trh stagnuje. Nepředpokládám, že se u nás prodá i v budoucnu při horkých létech víc piva,“ uvedl v řínu 2005 obchodní ředitel Ivo Štorek.
Nejen investicím do výroby chmelového moku se rozhodl věnovat pivovar Černá Hora. A jeho budovatelské záměry šly dále než pouze ke stavbě vlastních restaurací. Vedení firmy hodlalo řešit i svou nespokojenost s nabídkou ubytovacích kapacit v okolí Moravského krasu. Na Blanensku proto pivovar v roce 2006 budoval či zrekonstruoval hned tři hotely. „Chceme podpořit turistiku a vůbec rozvoj regionu. I kdyby k nám turisté chtěli přijet, nemají kde přenocovat. V okolí zatím fungují spíše malé penziony pro pár hostů, zájezdový autobus ale nikde neumístíme, i když o to je zájem,“ popsal v prosinci 2005 předseda představenstva a majitel pivovaru Jiří Fusek. Přímo v Černé Hoře by tak od roku 2006 začal vyrůstat hotel s osmdesáti lůžky, dvěma konferenčními sály a dalším vybavením. „Ubytování je rozhodně potřeba, budovat jej určitě budeme už příští rok. Teď uvažujeme o třech variantách – o postavení hotelu s apartmány a další ubytovny přímo v areálu pivovaru, o vybudování samostatné ubytovny, případně o přestavbě samostatného objektu stojícího v blízkosti pivovaru,“ popsal tiskový mluvčí pivovaru Hubert Adámek. Zázemí pro turisty ovšem rostlo i v Olešnici. Tam obec v létě 2005 vydražila na náměstí stojící Hotel Závrší, který řadu let chátral. Ve spolupráci s pivovarem jej Olešničtí začali v roce 2006 opravovat. „Hotel Závrší je nyní kompletně vybydleným objektem z počátku 80. let. Investice do stavebních oprav si vyžádají více než 15 milionů korun. Dohodli jsme se, že je obce bude hradit z jedné čtvrtiny, zbytek zaplatí pivovar, který bude hotel i restauraci v jeho přízemí provozovat. Kdyby vše leželo na bedrech obce a obecním rozpočtu, na náměstí by nám dál stál prázdný objekt,“ popsal starosta Olešnice Zdeněk Peša.
Pro neobvyklý postup zavedení novinky na trh se rozhodl pivovar na konci roku 2005. Jediné, co o chystaném výrobku sami pivovarníci věděli, byl název Sexy Beer. Nevyřešenou otázkou zůstalo, jak bude „sexy pivo“ chutnat. „Rozhodli jsme se zaměřit na mládež. Po Novém roce chceme zahájit řadu degustací a anket, během nichž se lidé budou vyjadřovat k chuti nového piva a k tomu, co by změnili. My potom upravíme konečnou chuť výrobku,“ odhalil v prosinci 2005 plány majoritní vlastník pivovaru Jiří Fusek. Že by při vývoji novinky, jež se měla objevit na pivních slavnostech 1. května 2006, podporoval alkoholismus mládeže, Fusek odmítl. „Já sám už jsem pán v letech. Mladý je pro mě každý od dvaceti do čtyřiceti let. Přesně pro ně bude Sexy Beer určen,“ bránil se majitel pivovaru.
Jiří Fusek v prosinci 2005 řekl:
* Proč největší zájem o vaše pivo projevují na Slovensku?
“Vyvážíme také do Chorvatska, Gruzie a do Německa. Na Slovensku je zásadní důvod – piva tam jsou převážně licenční. Slováci už začínají být naštvaní, protože na etiketě si přečtou, že je to pivo vyráběné v licenci u nich a vynese se, že na stejné lince jako dříve tam vařené pivo. Je zájem o originální piva, z pivovaru, kde se vyrábí pivo odnepaměti. A nám to otevřelo prostor, a také začínáme na Slovensko hodně vyvážet. Odbyt vlastně narůstá, máme tam na 150 restaurací, není to málo. 90 procent exportu na Slovensko jsou sudová piva.“
„Pivní patriotismus tady je. Naštěstí. Svoji značku podle průzkumů vyžaduje pětadvacet procent spotřebitelů. Patriotismus ale ovlivní především reklama. Pak teprve vlastní zkušenost a poznání,“ sdělila asistentka obchodu pivovaru Jan Fantová.
„Počítám, že spíš až někdy po dubnu. Budeme se ale snažit, aby to nebylo razantní zdražení,“ reagoval v lednu 2006 Jiří Fusek, generální ředitel pivovaru a zároveň šéf Českého svazu malých nezávislých pivovarů. Fusek odmítl dřívější praxi, kdy české pivovary čekaly s vlastní „úpravou“ cen na Prazdroj jako lídra trhu.
Od června 2006 bylo pivo Páter stáčeno mimo pivovar do půllitrových plechovek.
Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízel nově otevřený Šenk u prokuristy v pivovaru. Pod vedením místního sládka si v něm totiž mohl každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti. „V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal v červnu 2006 předseda představenstva pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si ho u nás každý může vypít nebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodal Fusek. Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, měla však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikla i jakási pokusná laboratoř pro pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětlil Fusek. První experiment už měli místní pivovarníci za sebou.
„Lahve nám chybí, musíme je nakupovat dokonce od konkurence,“ řekl v červnu 2006 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Podle něj měla být situace ještě horší. Nové lahve totiž měli výrobci, kteří zabírají asi osmdesát procent trhu.
S příchodem teplého letního počasí roku 2006 stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. „Největší nárůst byl u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím“, řekl v červenci 2006 obchodní ředitel pivovaru Ivo Štorek. Prodej piva a nealkoholických nápojů byl přímo závislý na počasí. Zatímco v posledním květnovém týdnu 2006 dodal do restaurací a hospod 2 800 hl piva, za posledních sedm dní v červnu 2006 to bylo už 4 500 hl. „Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hl na 1 500 hl,“ řekl Štorek. Polovinu produkce tvořila kofolová limonáda Koala, kterou doháněla chmelová limonáda Grena s 35 %. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyráběl od roku 1997 a její podíl každým rokem rostl. Nejvíce se prodávalo desetistupňové pivo. Zbytek tvořily ležáky a pivní speciality. Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsoboval pivovaru logistické potíže. „Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů,“ uvedl Štorek.
Od 25.září 2006 pivovar začal vyrábět nové šestnáctistupňové pivo 1530. Tento název připomínal datum prvního písemného doložení pivovaru. Podnik jej chtěl vyrábět jako doplňkový speciál, očekával výrobu kolem 2000 hl ročně. Pivo bylo slavnostně pokřtěno 30.září 2006 na Pivní pouti při příležitostí desátého výročí akciové společnosti. Zájem o nové šestnáctistupňové pivo měli už odběratelé ve Finsku a Spojených státech. Pivní novinka se objevila také na tuzemském trhu.
Může mít pivovar šanci na úspěch i v oblastech, kde pro drtivou většinu obyvatel platí absolutní zákaz požívání alkoholu? Šéfové pivovaru věřili, že ano a chtěli proniknout na trhy Blízkého východu. Od roku 2007 proto plánovali rozjet výrobu nového typu nealkoholického piva. „To na rozdíl od těch současných nebude obsahovat vůbec žádný alkohol,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Velká část výroby by měla směřovat do muslimských zemí Blízkého východu, kde byla prohibice. „Pokud se ale budou zpřísňovat silniční zákony v evropských zemích, očekáváme zvýšený odbyt i tam,“ řekl Fusek. Novinka pivovaru byla určena také všem milovníkům hořkých nápojů nebo třeba nemocným lidem, co mají alkohol zakázaný od lékaře. Technologii výroby piva s nulovým obsahem alkoholu zatím pivovar střežil. Prozradit jej chtěl až koncem roku 2006, kdy na něj měl získat ochrannou známku. „Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu,“ vysvětlil Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných takzvaných birelů.
Rekordní návštěvnost, nejvíce vypitého piva v historii akce, ale i dopravní kolaps přinesla 10. Pivní pouť v pivovaru dne 30.9.2006. Areál pivovaru v centru dvoutisícové obce podle organizátorů navštívilo šestnáct tisíc lidí, kteří vypili 230 padesátilitrových sudů piva a 130 sudů limonád.
Pivovar připravil na sváteční dny roku 2006 speciální várku Vánočního ležáku. Vánoční ležák byl vyroben z vybraných surovin se stupňovitostí o něco vyšší než klasický ležák s objemovým množstvím alkoholu. V prodejnách byl připraven v tradičních 0,5 l lahvích za stejnou cenu, co klasický ležák. Navíc pivovar připravil pro tento druh piva novou speciální vánoční etiketu a nové speciální sváteční poháry o objemu 0,3 l s tématikou Vánoc.
Pivovar na jaře 2007 rozšířil své pole působnosti. Otevřel „pivovarskou“ turistickou ubytovnu a pustil se do výstavby hotelu, jehož dokončení plánoval na konec roku 2008.
Pivovar plánoval od března 2007 razantně snížit množství odpadů. Čističku napojil na bioreaktor, ve kterém měly kvasit odpadní kaly. Získaným bioplynem chtěl pivovar topit nebo z něj přes turbínu vyrábět elektrickou energii, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Do zařízení pivovar investoval 31 miliónů korun. Po jeho spuštění chtěl ušetřit ročně tři milióny korun a měl by být ze 40 % energeticky soběstačný. V lednu 2007 byla hotova dominantní část celého zařízení – 16 metrů vysoká a 3,2 metru široká věž.
Vedení pivovaru ještě v roce 2007 chtělo v areálu podniku otevřít vlastní pálenici, v roce 2008 pekárnu. „Černá Hora se nedávno stala městysem a k tomu vůně pálenky a čerstvého pečiva neodmyslitelně patří,“ řekl k novince předseda představenstva a většinový majitel pivovaru Jiří Fusek. V palírně měla mimo jiné vznikat pivovice Monte Negro. „Alespoň si budeme moci ohlídat kvalitu. Dosud jsme jezdili pálit do Jevíčka, kde ale úroveň poslední dobou kolísala. A také se to prodražovalo,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Pivo. Téma, o němž dovedl osmačtyřicetiletý sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek zasvěceně hovořit celé hodiny. Aby taky ne, hlavní sládek pivovaru se zlatavému a hořkému pití věnoval celý život.
Víte například, že některé pivovary připravují jediný druh silnějšího piva a ten pak vodou ředí na nižší stupňovitost? „Já raději říkám upravují. Ale ať tak či tak, na kvalitě se to pozná, i když někdo tvrdí opak. Ovšem v Černé Hoře od začátku každý druh piva vaříme na tu kterou stupňovitost,“ s chloubou v hlase ubezpečil Vlastimil Zedek, který v jihomoravské firmě pracoval již 11 let.
* Co obnáší práce sládka? Popište mi, jak vypadá váš běžný den.
Spousta lidí si myslí, že se od rána do večera prolévám pivem a nemám nic jiného na práci, ale opak je pravdou. Sládek nejen v Černé Hoře, ale prakticky v každém pivovaru má na starost nákup surovin, pomocných materiálů pro výrobu. Kontroluje technologické postupy, mikrobiologii a řadu dalších věcí. Samozřejmě mám k ruce několik dalších lidí, ale já na všechno musím dohlížet. U nás je to navíc ještě o to složitější, že kromě piva vyrábíme i nealkoholické nápoje, takže kontroluju také výrobu a kvalitu limonád. A starám se o výrobu pivovice, což je pivní pálenka. Takže v kanceláři moc času nestrávím, jsem hlavně v provozu.
* Počkejte, a kdy teda ochutnáváte to pivo?
Samozřejmě že ochutnávám, ale to není ani třetinka denně. K tomu patří, že zhodnotím vůni piva, barvu. Abych věděl, jestli se nějak nevymyká z naší řady.
* Takže degustujete až finální produkt?
To ne, ochutnávám ho i ve fázi dozrávání, nebo takzvanou mladinu.
* Jak se vůbec ladí chuť piva v tak malém pivovaru, jako je ten černohorský?
Já myslím, že úplně stejně jako ve velkém pivovaru. Všichni vychází z tradice. Někde jsou zvyklí spíš na sladší chuť, jinde zase na hořkou. To máte jako s jídlem. Každý ví, jak by měl chutnat guláš. Základ je u každého stejný, ale finální chuť záleží na tom, jak se doladí třeba kořením. U piva je takovým kořením chmel. Existují odrůdy klasické nebo nové, které taky kupujeme a zkoušíme v naší malé varně. Pak to pivo ochutnáme a řekneme si, jestli je dobré, nebo co by se dalo udělat jinak. Obecně ale platí, že výrazné změny by se dělat neměly. To by spotřebitel okamžitě poznal.
* A zákazník je konzervativní…
Přesně tak. Já jsem rád, že je konzervativní, že nepřistoupí na nějakou extravaganci. I já jsem konzervativní. A černohorský pivovar se chlubí tím, že dělá pivo klasickým způsobem. Že chutná hezky česky.
* Nicméně jak jsme řekli, ten základ je všude stejný…
Ano, dá se říct, že všichni vaří pivo klasickým způsobem. Přesto k tomu někde přistupují tak, že vaří jen jeden druh a ten pak upraví odplyněnou vodou. Kdežto u nás každé pivo od začátku vaříme na tu kterou stupňovitost. Ať je to desítka, jedenáctka, dvanáctka, světlé, polotmavé. Tomu odpovídá množství jednotlivých surovin nebo typ chmelu.
* Upraví odplyněnou vodou? Rozumím tomu dobře, že uvaří jeden druh silného piva a na desítku ho naředí vodou?
Já říkám upraví. Mě se slovo ředění nelíbí. Dobře, každý tomu říká jinak. Ale to se pak na kvalitě piva pozná, jestli je vařené na konkrétní stupňovitost, anebo naředěné vodou, nebo ne? Samozřejmě, spousta konzumentů to pozná. Technologové sice tvrdí, že to poznat nelze, ale já si myslím, že ano.
* Do jaké míry jako sládek ovlivníte chuť piva?
Na to se těžko odpovídá, když si vezmete, že dneska všechny pivovary mají přibližně stejné suroviny.
* Přece ale právě proto je finální chuť hlavně na vás, ne?
No, na mně. Záleží na tom, jakou má pivovar recepturu, kolik čeho dává. Jen tak mimochodem, ona také existuje vyhláška, která říká, jaké by pivo mělo mít pH, jakou by mělo mít barvu, kolik by mělo mít kysličníku uhličitého a tak dále. A pak mi teda řekněte, když jsou na to normy, jak se mají ty pivovary odlišit.
* To řekněte vy mně.
Podívejte, základ piva tvoří voda. Takže na jejím složení záleží především. A v druhé řadě, ale ne méně důležité, záleží na technickém zpracování a přístupu lidí. Já jako sládek můžu říct, že chci, aby to pivo bylo hořké, méně hořké, prokvašené nebo plnější. Jenže kdyby k tomu lidé, kteří se na výrobě piva podílejí, neměli správný přístup, není mi to nic platné.
* Vy jste v Černé Hoře ten, kdo má poslední slovo, když se debatuje nad chutí piva?
Já bych rád řekl, že ne. Když s kolegy ze stáčíren, z obchodu nebo z výroby degustujeme pivo, snažíme se společně najít, jak tu chuť nejlépe nastavit. Pokud se ale výrazně nemůžeme domluvit, pak musím rozhodnout já. Jako sládek za to mám zodpovědnost.
* Říkal jste, je jedno ze základních dělení piva je na hořké a sladší. Jaké pivo vyrábíte v Černé Hoře?
To záleží, jak to kdo bere. Já si myslím, že je mírně, řekl bych příjemně hořké. Někteří kolegové tvrdí, že moravská piva jsou obecně sladší, ale já tento názor nesdílím.
* Vy sice v pivovaru pro kvalitu piva uděláte maximum, ale když ho pak v hospodě zákazníkovi špatně načepují nebo když s ním celkově špatně zacházejí, tak vaši práci zhatí. Jenže to ten konzument neví a pak spílá pivovaru, že vaří patoky. Je to tak?
Na tom je kus pravdy. Však staré pořekadlo praví, že sládek pivo vaří, ale hospodský ho dělá. My máme kolem šesti, sedmi set odběratelů, kteří pivo čepují, a je jasné, že ne všichni mají stejný přístup. Ale to máte všude, i sousedi jsou dobří a špatní. Nicméně pokud se setkám s některým z odběratelů, snažím se mu vysvětlit, nejen jak by měl pivo čepovat, ale taky jak by ho měl skladovat. Nebo jak má pečovat o výčepní zařízení. Ovšem takových, kteří se o pivo nestarají dobře, není mnoho. Konkurence je obrovská a hostinský si štamgastů musí vážit.
* Jakou vlastně máte kvalifikaci pro práci sládka?
Rok jsem se v Litovli učil oboru sladovník, čtyři roky jsem v Praze studoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie, obor kvasná technologie. Ještě na škole jsem chodil do pivovaru na brigády a pak už jsem tam začal pracovat.
* Nikdy jste nezběhl?
Ne, a doufám, že ani nezběhnu. Mě ta práce baví, není stereotypní. Jak se mění klimatické podmínky, mění se i suroviny a my se tomu musíme přizpůsobovat, aby bylo pivo stále stejně dobré. A člověk se v práci setká se spoustou zajímavých lidí.
* Co si dáte, když jdete večer někam posedět? Pivo?
Dám si pivo, a rád. Když někde netočí Černou Horu, klidně ochutnám pivo od konkurence.
* A kolik vypijete kousků?
Já mám pivo rád a vážím si ho jako nápoje, takže se z něho neopíjím. U dvou, tří dokážu sedět celý večer.
* Tak to vás musí docela štvát, když vidíte, jak do sebe někdo obrací osmý, desátý půllitr a už nevnímá, co vlastně pije.
Mně je spíš líto toho člověka než piva. Vážím si našich zákazníků, kteří si každý den dají pivo nebo dvě, ale nejsem zastánce toho, aby se lidé opíjeli. Ale to je každého věc.
* S tím souvisí ještě jedna věc. Česká republika už dlouho drží první příčku na světě v roční spotřebě piva na hlavu. Máme na to být hrdí, nebo je to spíš ostuda?
Podívejte, já taky patřím mezi ty, co vypijí 160 litrů piva ročně. A patří mezi ně spousta národa. Spočítejte si, že dvě piva denně jsou 365 litrů za rok, a to už je víc než dvakrát tolik co průměr. U mě je ten, kdo si denně dá dvě piva, člověk, který má pivo rád.“
Nové nealkoholické pivo pivovaru, které na rozdíl od těch současných nemělo neobsahovat žádný alkohol, dostalo název Forman. Do ankety o název piva se zapojilo kolem 120 lidí, kteří zaslali přes 400 návrhů, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Na český trh se pivo dostalo v květnu 2007, kdy skončila měsíční zkušební výroba. Pivovar je hodlal také vyvážet na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu. Dvojice autorů vítězného návrhu získala od pivovaru 365 lahví nového piva a peněžitou poukázku na odběr zboží. Pivovar plánoval v roce 2007 vyrobit 3000 až 4000 hl nového typu nealkoholického piva. Do budoucna ale Fusek počítal s navýšením výroby tohoto piva až na 20 000 hl. „Vše záleží na tom, jaký bude o novinku zájem. Máme zprávy, že v Asii je nealkoholického piva nedostatek. Nyní jednáme s firmou, která je prý schopna do Asie distribuovat veškerou naši výrobu,“ řekl v březnu 2007 Fusek. Nové technologie výroby piva s nulovým obsahem alkoholu stála kolem čtyř milionů korun a v Česku byla jediná svého druhu. „Výroba takového piva je náročnější na energie i na suroviny. Obsahově je však plnohodnotné jako běžné dvanáctistupňové pivo, jen s tím rozdílem, že je bez alkoholu,“ uvedl Fusek. I přes nákladnější výrobu by se cena nealkoholického piva neměla výrazně lišit od běžných nealkoholických piv.
Dvě zbrusu nové etikety měly od května 2007 nápoje z produkce pivovaru. Jednak nové nealkoholické pivo Forman a jednak Moravské sklepní nefiltrované pivo, jež se začalo také stáčet do lahví. Etikety byly oficiálně představeny dne 1.5. na akci Supermáj v pivovaru.
Pivovar připravil první nealkoholické pivo skutečně bez alkoholu. A sliboval, že chuťově bude od toho s alkoholem k nerozeznání. „Naše nealkoholické pivo Forman bude první v republice se skutečnou nulou. Navíc jeho technologie výroby je stejná, jako když se vyrábí běžné pivo. Jen obsahuje fázi navíc, v níž se z piva odstraní veškerý alkohol. Chutí a vůní proto bude stejné jako pivo s alkoholem,“ sliboval majitel pivovaru Jiří Fusek. Černohorští pivovarníci k odstraňování alkoholu používali úplně novou technologii, takzvanou filmovou vakuovou destilaci. Díky ní kromě piva bez alkoholu získali i další pochutinu – pivní pálenku. Tu pod názvem Pivní režná i s nealko Formanem poprvé představili v úterý 1.května 2007. Na Pivním máji v areálu pivovaru nechyběl degustační stánek, poté se nové nápoje objevil v restauracích i obchodech. A spolu s nimi i další novinka – Mladinká, nealkoholický mladinový citronový nápoj ze sladu a chmelu.
Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje na jaře 2007 přičítali v pivovaru kromě teplému počasí také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Chcete poznat tajemství výroby piva a přitom třeba překvapit přátele něčím opravdu výjimečným? Jedinečnou příležitost k takovému kousku máte v pivovaru v Černé Hoře, kde si můžete uvařit pivo podle vlastní chuti. Stačí poslat mail nebo zavolat do pivovaru a dohodnout si termín. „V našemu šenku si může každý člověk uvařit pivo podle vlastní receptury přímo pod dohledem podsládka. Určit si přitom lze nejen sílu piva a množství alkoholu, který bude obsahovat, ale i druh přidávaného koření a celkovou příchuť piva,“ lákal Hubert Adámek z pivovaru. Jedna várka obsahuje třicet litrů piva, domů si ji ale návštěvníci-pivovarníci hned neodnesou. „Pivo po uvaření musí projít spilkou a ležáckým sklepem, výrobci jej dodáváme zapečetěné až po dokončení všech potřebných technologických procedur na jím udanou adresu,“ vysvětlil Hubert Adámek s tím, že doba dodání je přímo úměrná tomu, jak silné pivo si amatérští pivovarníci vyrobí. Pronájem minipivovaru, v němž je započítaná i cena za dodaný mok, přijde na tři a půl tisíce korun.
Co spojuje tajemný středověký řád templářů a někdejšího majitele valtického panství Karla Eusébia Lichtenštejnského? Až donedávna zřejmě nic, teď na podzim 2007 je ale propojil elixír. Lépe řečeno alkohol. Templářský elixír a Elixír Karla Eusébia byly názvy nových bylinných likérů pivovaru. Vznikaly z pivní režné, destilátu, který pivovar získával při výrobě nealkoholického piva Forman. „Vyrábět je budeme ze čtyřicetiprocentní režné přidáním bylinné směsi, která je výrobním tajemstvím. Likéry budou obsahovat 28 % alkoholu,“ řekl v září 2007 Jiří Fusek. Oba elixíry se na trhu objevily kolem Vánoc 2007. Pivo Forman hodlal pivovar od roku 2008 vyvážet na trhy Blízkého a Středního východu, kde platil absolutní zákaz alkoholu. „Zatím vyrábíme jen pro domácí a slovenský trh. Od příštího roku začneme s propagací v zemích, kam běžně vyvážíme. Zájem bude určitě velký v muslimských zemích v Asii,“ věřil Fusek. Alkohol, který vznikal při destilaci nealkoholického piva, prodával pivovar pod názvem Pivní režná. „S cenou sto korun za půl litru jde o nejlevnější destilát vůbec. I ten chceme v budoucnu vyvážet, zájem vyslovily některé země východní Evropy,“ dodal Fusek.
Řidiče, kteří zastavili na čerpací stanici v Krhově, nečekal tradiční sortiment zboží, na jaký byli zvyklí z většiny benzinek.Dne 19.9.2007 tam totiž pivovar otevřel novou značkovou prodejnu regionálních produktů a restauraci. Benzinka u státní silnice z Brna do Svitav nesla název Černohorský forman. Ředitel pivovaru Jiří Fusek tvrdil, že chce, aby si lidé z regionu odváželi pouze české výrobky za české ceny. „Budeme tam prodávat samozřejmě naše piva a limonády, ale také výrobky označené logem Moravský kras – regionální produkt, květinovou výzdobu tam udělá boskovický zahradník. Nebráníme se spolupráci s dalšími výrobci z regionu,“ popsal Fusek. Pivovar chátrající areál čerpací stanice koupil od společnosti Benzina. Do její nové podoby investoval přes šest milionů korun. Provozoval ji nájemce.
Firma K Brewery Group od roku 2007 majetkově vstupovala do malých a středních nezávislých pivovarů v tuzemsku. Nová investiční skupina měla již majetkový podíl i v pivovaru Černá Hora.
Pivovar zdražil od března 2008 o 10 % čepované pivo a limonády. Koncové ceny v obchodech a restauracích tak vzrostly přibližně o korunu. „Zvýšení cen zapříčinila vysoká cena vstupních surovin, energií a nákladů na dopravu,“ vysvětlil generální ředitel pivovaru Jiří Fusek.
Jiří Fusek, ředitel pivovaru v dubnu 2008 řekl:
„Moderní výroba má několik fází, na kterých se dá výrazně ušetřit. Ještě odpovídající je výroba v CK tancích, kdy je zachován dvojí proces – v jednom tanku pivo kvasí a v druhém zraje. I tak je ale proces výrazně rychlejší než klasické kvašení ve spilce a dozrávání v ležáckém sklepě. Horší je možnost, kdy se oba procesy sloučí a probíhají v jednom tanku. Největší problém ale vidím v tom, když se uvaří pivo v podobě „šestnáctky“ či „osmnáctky“ a ve finále se naředí na potřebnou stupňovitost. To považuji za extrémní necitlivost k pivu – vždyť je to totéž, jako když si děláte šťávu a ředíte vodou sirup. V 15. století byly za ředění piva vodou vynášeny přísné tresty, dnes je to velmi ekonomický postup, kterým velkovýrobci ušetří značnou část nákladů. Nepovažuji to ale za férovou hru, spotřebitel by měl být o využití této technologie informován na etiketách.V Česku neexistuje žádná statistika, jaké množství piva je vyrobeno za pomoci této HGB technologie. I když nechci být úplný pesimista, odhadoval bych, že to bude až 40 % všech piv.“
„K Brewery Group by mohla zajistit pro své pivovary o něco málo nižší nákupní ceny surovin,“ řekl v dubnu 2008 ředitel pivovaru Černá Hora Jiří Fusek. Ten vlastnil podnik z poloviny, druhou polovinu měla právě Radilova skupina.
Na českobudějovickém Výstavišti proběhly v červnu 2008 Slavnosti piva, jejichž součástí byl i 12. ročník degustační soutěže „Pivo České republiky 2008“. Pivovar Černá hora zvítězil celkem 3krát, v kategorii světlá výčepní piva se značkou Tas, pivo Páter bylo hodnoceno jako nejlepší světlý ležák a Moravské sklepní nefiltrované světlé si odneslo prvenství v kvasnicových pivech.
Unikátní novinky chystal pivovar v roce 2008. „Už na podzim dáme na trh v láhvích naše borůvkové pivo. A také další pivo s nulovým obsahem alkoholu – značky Ostrovid s přídavkem karotenu,“ řekl druhý z akcionářů Černé Hory a ředitel pivovaru Jiří Fusek.
Tři pódia a na každém jiný program. Na již dvanácté Pivní pouti v Černé Hoře se představila například skupina Buty, Daniel Nekonečný, Věra Špinarová, Tereza Kerndlová, Laďa Kerndl, Janek Ledecký, Ivan Mládek, Eva Pilarová, Petr Spálený, Michal Nesvadba či Petr Bende. Tradice Pivních poutí organizované pivovarem si cenil starosta městečka Bohumil Hlavička. „Pivovar dělá městu dobrou pověst a Pivní pouť je takovou třešinkou na dortu,“ mínil starosta. Pivovar na pouti kromě tradičních výrobků uvedl i několik novinek. Křest měla například lahvová verze borůvkového piva Modrá luna. „Zvolili jsme trochu poetický název, abychom k tomuto pivu přilákali i něžné pohlaví,“ uvedl za pivovar Hubert Adámek. Borůvkové mělo modrou barvu a obsahovalo pravé borůvky. „Při přípravě piva se sušené borůvky macerují dva týdny v lihu a tento extrakt se pak přidá do piva,“ popsal přípravu piva Adámek. Další novinkou byl také nealkoholický nápoj Ostrovidka, který obsahoval vitamín A, jenž by měl posílit zrak. Zájemci se mohli na pouti osvěžit rovněž první českou zázvorovou limonádou s výtažkem z pravého zázvoru. Celodenní program vyvrcholil v osm hodin večer ohňostrojem, který tentokrát trval skoro půl hodiny a doplnil jej vystoupení Dana Nekonečného s Šumem svistu.
Společnost Přátel piva v listopadu 2008 již po osmnácté vyhlásila nejlepší piva a pivovary roku. V kategorii Desítka roku bylo vítězem Moravské Sklepní nefiltrované.
Pivovar po více než dvou letech vyjednávání uzavřel smlouvu s čínským partnerem a do Asie vypravil v lednu 2009 první dva kontejnery piva za zhruba půl milionu korun. Do konce roku 2009 chtěl pivovar do Číny vyvézt asi 2000 až 2500 hl piva, řekl generální ředitel pivovaru Jiří Fusek. Ještě v roce 2009 by měla v Číně začít také stavba několika restaurací v černohorském stylu. Největší z takzvaných malých pivovarů bude do Číny vyvážet především pivní speciály – třináctistupňové polotmavé pivo Black Hill, čtrnáctistupňové světlé pivo s přídavkem medu Kvasar a pivo 1530 obsahující 6,3 % alkoholu. První dvě zásilky do cíle dorazily 28.2. 2009. Česká piva se zatím na největším čínském trhu příliš neprosadila. Důvodem byla velká dopravní vzdálenost a fakt, že jejich tamější ceny byly velmi nízké. Číňané podle Fuska zatím piva nerozlišují a pijí, „co teče“.
Brněnská skupina Kamelot se stala další kapelou, po které pivovar pojmenoval své pivo. Křest piva je naplánován na 3.března 2009 v Brně, kde Kamelot zahájil ojedinělé turné, v němž se pokusil odehrát šňůru 106 koncertů v řadě bez jediného dne přestávky a zapsat se tak do české knihy rekordů. Pivovar nehledal kmotry mezi hudebníky poprvé, jedno z jeho piv už neslo název Kern po brněnské rockové kapele. Pro Kamelot se pivovar rozhodl i proto, že skupina Kern už ukončila svou činnost.
Nové nealkoholické pivo Forman polotmavý představil veřejnosti pivovar dne 2.5.2009 v rámci zábavné akce Pivní máj, kterou ve svém sídle pořádal.
Co čtrnáct dní putovaly z pivovaru do čínského města Tian Jin kontejnery s pivem. Číňané měli podle Fuska zájem především o pivní speciály, přes hamburský přístav, kde se kontejnery naloďují, tam poputovaly např. speciálně řezané pivo Black Hill nebo světlé pivo s přídavkem medu Kvasar. „Trvalo opravdu dlouho, než jsme u čínských partnerů prorazili, ale začíná to vypadat slibně,“ sdělil Fusek s tím, že v Tian Jinu měli v květnu 2009 otevírat první černohorskou restauraci v Číně, stejný měsíc pak v Pekingu své pivo pivovar představil na velké gastronomické výstavě. „Letos bychom tak do Číny chtěli vyvézt zhruba 3000 hektolitrů našeho piva,“ upřesnil Fusek.
Celkem 24 pivovarských odborníků, sládků, vědeckých a pedagogických pracovníků vybralo z nabídky 64 značek nejlepší piva v degustační soutěži České pivo 2008. Mezi 7 přihlášenými tmavými ležáky obsadil druhé místo ležák Černá Hora Granát.
Titul Pivo České republiky 2009 za světlé výčepní z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích odvezl pivovar se značkou Tas. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
Produkci pivovaru od podzimu mělo obohatit pšeničné pivo. „Pšeničné pivo je lehčí, lépe stravitelné. Je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Bude nefiltrované, jsou v něm cítit kvasnice,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek s tím, že pro další rok chystají i variantu pšeničného piva bez alkoholu. Pro nové, svrchně kvašené pšeničné pivo, hledal pivovar název. Ten, jehož návrh názvu piva bude vybrán, měl získat 365 nápojů z produkce pivovaru a propagační předměty. „Uzávěrka soutěže je osmého srpna. Název by měl být srozumitelný, mít nejvíce tři slabiky a samozřejmě být dobře zapamatovatelný,“ vyjmenoval hlavní kritéria Hubert Adámek z pivovaru. První várku pšeničného piva v pivovaru měli ochutnat pětadvacátého srpna. Milovníci piva měli mít možnost jej poprvé vyzkoušet šestadvacátého září na tradiční Pivní pouti. „Jeho kmotrou by se měla stát zpěvačka Lucie Bílá,“ doplnil Adámek.
Pivovar uvařil od začátku roku do července 97 tisíc hektolitrů piva, utržil 166 milionů korun. Proti prvním sedmi měsícům roku 2008 pivovar utržil o 2 % více, a to 166 milionů korun, uvařil ale o procento méně piva. „Současně jsme ale prodali 31500 hl limonád a 7375 litrů pálenky,“ upozornil Pavlík. Důvody dobrého ekonomického vývoje spatřil ředitel v zajištění exportu do východních zemí, zejména do Číny. V záři pivovar navíc měl zahájit export do Vietnamu, připravoval také export na Ukrajinu a do Ruska. „Na českém trhu se pozitivně projevil intenzivní rozvoj vlastní prodejní sítě. Dnes už máme 17 specializovaných prodejen, kde zajišťujeme od 8 až 14procentní prodeje v jednotlivých sortimentech,“ sdělil Pavlík s tím, že bohatost sortimentu a nepřijatelné podmínky supermarketů pivovaru neumožňují prodávat v těchto řetězcích, neboť pro malé prodejce je obojí likvidující.
Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal pivovar s regionálními týdeníky soutěž „Hledejte název pro nové pšeničné pivo“. V druhém srpnovém týdnu roku 2009 pivovar vyhodnotil výsledky ankety a vybral jako nejpříhodnější název piva – Velen. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.
Proč pivovar zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?
Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene. V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.
Pivovar prodal za osm měsíců roku 2009 navzdory světové ekonomické krizi 115 tisíc hl piva. To bylo stejně jako v předchozím roce. Tržby se zvýšily o 4,2 % na 186 milionů korun. Největší nárůst tržeb byl u nealkoholického piva Forman, kde obrat vzrostl meziročně o 69 %. Zhruba desetiprocentní nárůst zaznamenal pivovar u prodeje lahvových limonád, u sudových naopak tržby klesly o 2 %.
Novinku související s vývozem na Dálný východ začal testovat pivovar v září 2009. Klasické kovové sudy chtěli výrobci pivního moku nahradit nádobami z plastu, které byly výrazně lehčí. Dálkovou přepravu na vzdálenosti mnoha tisíc kilometrů, která se hradila v závislosti na hmotnosti zboží, by to mohlo výrazně zlevnit. „Klasické sudy bychom navíc neměli dlouhodobě blokované v zahraničí,“ popsal další výhodu majitel pivovaru Jiří Fusek. Pivovar už poslal zkušební dodávku do Vietnamu a do Číny. Úspěch ale slavil zatím jen částečný. „Zásilka do Vietnamu dorazila naprosto v pořádku, v té do Číny ale devatenáct z dvaceti zkušebních sudů prasklo. Dopravce zřejmě nedodržel přepravní podmínky. Aby sud praskl, tlak musel stoupnout nad osm barů, teplota se zřejmě zvýšila nad 30 stupňů Celsia,“ uvedl Fusek. Tragédie to podle pivovarníků nebyla. Černá Hora chtěla pivo v plastových sudech exportovat i do budoucna. „Nebyl to problém piva, ale obalu a přepravy, na takovou vzdálenost zatím nikdo pivo v plastu posílat nezkoušel, museli jsme otestovat, co je možné,“ vysvětlil Fusek. Řešení bylo podle něho jednoduché, plastové sudy z Černé Hory napříště poputují v temperovaných kontejnerech, které zajistí, že teplota nepřekročí dvacet stupňů Celsia.
Novým pšeničným pivem Velen naplnili v pivovaru v září 2009 první sudy a lahve. „Toto lahodné dvanáctistupňové pivo začínáme prodávat 19.9.2009. Slavnostně je pokřtíme na Pivní pouti,“ uvedl šéf pivovaru Jiří Fusek. Půllitrová lahev bude stát dvanáct korun. Jiří Fusek zdůraznil, že i když hlavní novinka roku 2009 Velen volně navazuje na tradici a chuť bavorských piv typu weizenbier, pšeničné pivo se v Černé Hoře vařilo už v šestnáctém století. „O našem pšeničném pivu se pochvalně vyjadřoval už lékař Kopp v roce 1535, tedy pět let poté, co máme první písemnou zmínku o pivovaru,“ doplnil Hubert Adámek z pivovaru.
První ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv uskutečněný v rámci gastronomického festivalu Znojemský hrozen 2009 znal své vítěze. Soutěže se podle 26 druhů piv z deseti pivovarů ve třech soutěžních kategoriích. V kategorii světlá speciální piva třetí cenu obdrželo pivo1530 Černá Hora. Druhou cenu získalo pivo Kvasar. V kategorii neobvyklých piv, která byla nejpočetněji obeslaná, druhou cenu získalo pivo Black Hill.
Pivovar získal ochrannou značku Evropské unie. Dne 28.9.2009 uplynula lhůta pro podání připomínek proti zápisu a Evropské komisi žádné doručeny nebyly. Značku pivovar získal až po zapsání do rejstříku. Česko bylo s 21 chráněnými označeními nejúspěšnější členskou zemí ze střední a východní Evropy. Značku „Černohorské pivo“ chtěla firma umístit na všechny pivní etikety. „První várku nových etiket začneme tisknout v říjnu, na trhu by se tak mohly objevit na přelomu října a listopadu,“ řekl mluvčí pivovaru Hubert Adámek.
Dlouhá jednání v roce 2009 spěla k tomu, že portfolio tuzemské pivovarnické skupiny K Brewery obohatí Pivovar Černá Hora. „Mohu potvrdit, že máme zájem stát se jeho stoprocentními vlastníky. Jednáme o koupi, zatím ale není nic podepsáno,“ uvedl Zdeněk Radil, generální ředitel a předseda představenstva K Brewery Group. Pivovar byl úplně prvním nákupem tuzemské skupiny čtyř investorů – majitele Lázní Luhačovice Martina Burdy, finančníka Grzegorze Hóta a menších akcionářů Zdeňka Radila a Evy Kropové. Ti v roce 2007 společně převzali podíl od Zdeňky Schmidtové a postupně se dostali na 50 %. Později celý balík prodali, pojistili si ho však opcí. O tom, že K Brewery se ale úplně nevzdalo účasti v prosperujícím pivovaru, svědčilo i to, že vlastníci uskupení zůstali v jeho statutárních orgánech. Pivovar nadále plně, bez jakékoli vazby na K Brewery, řídil v roce 2009 spolumajitel Jiří Fusek, původně největší akcionář. A úspěšně. Zatímco pivovarnický průmysl se jako celek propadal, Černé Hoře prodeje rostly a rozšiřoval se i vývoz. Několikaměsíční jednání o odkoupení podílu Fuska a jeho syna Daniela ztroskotávala na tom, že K Brewery mělo zájem pouze o pivovar. Fusek ovšem trval na tom, že pokud má své „dítě“ prodat, tak zároveň s hotelem a dalšími aktivitami spojenými s pivní turistikou. Tuto překážku se už nejspíše podařilo překonat. Společnost Pivovar Černá Hora se mohla rozdělit na dvě části. Pivovarnická divize, jejíž jmění bylo oceněno na 232 milionů korun, přešla na firmu Danio Reiro, jak plyne ze zmíněné sbírky listin. Za Danio Reiro vystupoval Zdeněk Radil a v dozorčí radě jsou lidé spojení s K Brewery. Fuskovým zůstala hotelová divize. Na projekt nazvaný Hotel Sladovna měli přislíbeny evropské dotace, což dělení firmy také komplikovalo. „Hotel neumíme provozovat, proto jsme chtěli jen pivovarnickou část. Pivovar s hotelem by ale měly nadále fungovat v symbióze,“ představoval si Radil. „Každopádně znovu zdůrazňuji, nic není definitivní. K celé záležitosti se rovněž musí vyjádřit financující peněžní ústavy,“ dodal Radil.
Šéf a vlastník poloviny pivovaru Černá Hora Jiří Fusek z pivovaru na počátku roku 2010 odešel. Během ledna 2010 by měla jeho podíl koupit společnost K Brewery. Ta dosud vlastnila druhou polovinu akcií pivovaru. V lednu 2010 probíhala jednání o prodeji Fuskova podílu. „Chci svůj podíl prodat spoluakcionáři K Brewery. Ve svých pětašedesáti letech jsem se rozhodl umírnit podnikatelské aktivity,“ potvrdil Fusek. Zatímco pivovar nechal v režii K Brewery, sám se chtěl nadále věnovat svým restauracím. Ponechal si Centrum Sladovna v Černé Hoře, kde dělníci dokončovali stavbu hotelu. V jeho vlastnictví zůstala také benzinová stanice u Krhova, restaurace u Dělnického domu v Blansku a další hostince a nemovitosti na Blanensku. „Chci dát prostor svým dětem a ustoupit do pozadí,“ podotkl Fusek. Výrazná tvář pivovaru dlouhodobě podporovala i sportovce a kulturní dění v regionu. Fusek však v poslední době zvažoval, že tuto podporu výrazně sníží kvůli zvýšení spotřební daně. Společnost K Brewery, která se na internetu prezentovala jako ryze česká společnost usilující o návrat k tradici českého pivovarnictví, se zatím nijak vyjadřovat nechtěla. „Dokud nebudeme mít na stole oficiální rozhodnutí pana Fuska, nechceme to komentovat,“ řekla mluvčí společnosti Barbora Burešová. Podle černohorského starosty pivovar za éry Jiřího Fuska vložil do regionu nemalé peníze. „Podporoval řadu organizací, Černé Hoře ale nedal ani šesťák. Proto změna ve vedení pivovaru městečko neovlivní. Pokud ovšem bude pivovar fungovat dál. Navzájem se totiž potřebujeme,“ mínil Bohumil Hlavička.
„V závěru roku jsme podepsali smlouvy. Pokud do konce února splníme konkrétní odkládací podmínky, pivovar převezmeme,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel K Brewery Group Zdeněk Radil. Doplnil, že odkládací podmínky se týkají především jednání s úvěrujícími bankami. „V tom by neměla být překážka. Nejpozději od 1. března bychom pivovar měli převzít,“ prohlásil Radil.
Jak Radil upřesnil, ve smlouvách o odprodeji Fuskova podílu nefigurovala přímo K Brewery, ale brněnská společnost Sokato. „Od ní pak akcie odkoupíme,“ uvedl Radil, který byl předsedou představenstva odštěpené pivovarské části původního Pivovaru Černá Hora.
Na potravinářském veletrhu v Brně v březnu 2010 vyhrál soutěž v kategorii alkoholických nápojů výrobek z Pivovaru Černá Hora. Pšeničný světlý ležák Velen zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů. Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima. Pivo Velen pivovar uvedl na trh na podzim 2009. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru. Na potravinářském veletrhu uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobkem moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.
Pivovar byl ode 1.4.2010 součástí pivovarnické skupiny K Brewery.
O titul Pivo České republiky 2010 usilovalo na 14. ročníku Slavností piva 51 pivovarů z Čech a Slovenska. Odborníci ochutnali 243 vzorků piva ve 14 kategoriích. Hlavním kritériem hodnocení byly chuť a její vyváženost, říz, barva, pěna, ale i celkový dojem po napití a pitelnost, kterou se vyznačují tradičně vařená piva. Nejlepší tmavý ležák byl podle porotců Granát z Pivovaru Černá Hora.
Horké léto pomohlo pivovarníkům z Černé Hory k rekordnímu odbytu. Pivovar v červenci 2010 pracoval nepřetržitě, tedy na tři směny sedm dní v týdnu. Podle obchodního ředitele pivovaru Bořivoje Bartoňka byly měsíční výstavy podniku v červnu a červenci nejvyšší od roku 1990. Prodeje piva v tropických týdnech vzrostly dokonce o 65 % ve srovnání s předchozími týdny, kdy počasí příliš nepřálo.
Dne 27.9.2010 narazili hospodští ve vybraných provozovnách Svatováclavský pšeničný speciál, 13% pivo z nabídky pivovarnické skupiny K Brewery, na kterém si pivní fajnšmekři mohli pochutnat pouze jedenkrát v roce. Tento svrchně kvašený pivní speciál vytvořil výhradně pro oslavu svátku svatého Václava, patrona Země české a ochránce cechu pivovarníků, vrchní sládek pivovaru Černá Hora Vlastimil Zedek. K jeho výrobě se použila minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Byl charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobovala živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Svatováclavský pšeničný speciál se čepoval na 300 provozoven v Čechách i na Moravě, jejich seznam byl k dispozici na webových stránkách www.kbrewery.cz.
Množství piva, které pivovar za rok 2010 prodal, meziročně narostlo o pět procent. Za růstem produkce stály hlavně vyšší dodávky sudového piva do hospod a restaurací. Do stálého sortimentu pivovaru patřilo čtrnáct značek piv a nejoblíbenějšími z nich byl světlý ležák Páter a světlé výčepní pivo Tas. Více než polovina této pivní produkce se prodala v Jihomoravském kraji. Pivovar patřil s jednoprocentním podílem na českém trhu k největším z malých pivovarů.
Sládci v pivovaru připravili na počátku roku 2011 novinku a to v podobě piva Páter nefiltrovaný světlý ležák. Pivo bylo plné pivovarských kvasnic, které způsobují na první pohled patrný lehký zákal. Kvasnice obsahují velké množství vitamínu B a jsou důležité pro zachování chuti k jídlu a zlepšení trávení. Obsah alkoholu byl 4,4% a pivo neprochází procesem filtrace a pasterizace.
Se začátkem jara 2011 měl pro pivaře pivovar dvě zprávy. Ta špatná byla, že od prvního dubna 2011 zdražil téměř všechny druhy točených piv. Ta dobrá, že na trh přicházel s novými nopálovými pivy. Nopálové pivo, tedy pivo s výtažkem z opuncie, se nikde jinde v Česku koupit nedalo. Obchodní ředitel Bořivoj Bartoněk tvrdil, že černohorské pivo naposledy zdražovalo před dvěma lety. „Jen na začátku loňského roku byla cena upravena o zvýšenou spotřební daň. Teď je hlavním důvodem pro navýšení ceny piva zejména zdražení sladu až o pětadvacet procent. Dále má vliv zvýšení ceny energií, hlavně za plyn, který pivovar používá při vaření piva na varně,“ vysvětlil Bartoněk. Zdražilo hlavně piva v sudech, a to v průměru o šedesát haléřů na půllitr. Ze sudových zůstaly na stejné ceně pouze pšeničný ležák Velen a tmavý ležák Granát, která podražila už v říjnu 2010. „I přesto však černohorská piva ve srovnatelné kategorii piv zůstávají mezi těmi nejlevnějšími,“ zdůraznil obchodní ředitel. Naopak hlouběji do peněženky nemuseli sáhnout ti, kteří kupují lahvová piva. Z těch totiž zdražovalo pouze nealkoholické pivo Forman a pivní speciály Black Hill a 1530. Na stejné ceně zůstaly všechny druhy limonád. V nových nerezových ležáckých tancích v Černé Hoře v březnu 2011 dokvašovala první várka nových nopálových piv. Ta byla ve variantách nealkoholické, pšeničný ležák a světlé výčepní. „Výtažek z opuncie dodává pivu exotickou vůni květu, která je podpořena nasládlými tóny v chuti. Ta zvýrazňuje plnost piva a zjemňuje hořkost,“ popsal sládek pivovaru Vlastimil Zedek. Opuncie, která má mít i léčivé účinky, se do piva přidávala ve formě extraktu. Nopálová piva bylo k dostání pouze v sudech. „Je to premiéra. Trh si sám řekne, a pokud nové pivo půjde na odbyt, začneme ho dodávat i v lahvích,“ doplnil obchodní ředitel. Pivy s opuncií pivovar rozšířil nabídku vyráběných piv na dvacet.
Pivovarnická skupina K Brewery uvedla na počátku června 2011 na trh novinku jako stvořenou pro horké letní dny – svrchně kvašený pšeničný ležák s jemnou limetkovou příchutí nazvaný Velen Garden. Pšeničný ležák Velen začali černohorští sládci vařit na podzim 2009. Za rok a půl jeho existence se stal jednou z nejoblíbenějších specialit nejen v konkurenci piv z Černé Hory, ale také z celého sortimentu skupiny K Brewery. V Černé Hoře se rozhodli připravit ještě jednu variantu piva Velen. „Oproti pivu Velen jsme do piva Velen Garden přidali příchuť limetky, která ještě více umocní svěží pocit při jeho konzumaci. Proto jde o pivo obzvláště vhodné k uhašení žízně za parných letních dnů, třeba při odpočinku na zahrádce oblíbené restaurace,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek pivovaru. Jelikož pivo při výrobě neprochazelo procesem filtrace, zachovalo si vysoký obsah pivovarských kvasnic, které vytvářejí jeho jemný zákal a velmi příznivě působí na zažívací trakt. Obsah alkoholu je 4,8 %.
Pivovar měl v letních měsících roku 2011 nižší výstav než před rokem. Situaci nezachránila ani tropická vedra konce srpna. „Nejhorší byl červenec, který byl snad nejchladnější za posledních deset let. Poznamenalo to celou letošní letní sezonu. Ani vedra posledních dní nám tuto ztrátu nenahradila,“ řekl obchodní ředitel pivovaru Bořivoj Bartoněk. (zdroj: www.denik.cz)
Obchodní jednotka pivovarnické skupiny K Brewery, sdružující sedm regionálních pivovarů v Čechách a na Moravě, změnila název. Místo K Brewery Trade, a.s. používá od 1. února. 2012 název Pivovary Lobkowicz, a.s. . Společnost přitom o změně názvu uvažovala již delší dobu. „Jako ryze česká společnost, za níž stojí pouze český kapitál a která se zabývá prodejem piva vyrobeným výhradně v ČR, chceme nést i český název, který lépe vystihne předmět našeho podnikání,“ uvedl Zdeněk Radil, jeden z akcionářů skupiny a zároveň její generální ředitel. Společnost zvolila název podle své vlajkové lodi – ležáku Lobkowicz Premium, který nesl jméno jednoho z historicky nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, jenž mimo jiné dříve vlastnil také jeden z pivovarů skupiny. Společnost si zachovala slogan „Návrat k tradici“, nezměněn zůstal i název mateřské organizace K Brewery Group, a.s.
Piva společnosti Pivovary Lobkowicz opět bodovala. V prestižní degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2012 pivo Páter obdrželo Certifikát kvality. Soutěže se zúčastnilo celkem 45 pivních značek z 18 pivovarů a jejím odborným garantem byl Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Vzorky byly degustovány ve dvou na sobě nezávislých kolech, což podle organizátorů vyloučí statistické chyby a uspějí jen piva dlouhodobě kvalitní. Anonymní hodnocení prováděli odborní degustátoři ze soutěžících pivovarů, dále z VÚPS a dalších odborných institucí. Degustátoři hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. v barevnosti, jasnosti apod.). V obou kolech soutěže byly u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zvyšoval na jaře 2012 výrobní kapacitu a za tímto účelem právě probíhala rozšíření spilky. Instalovali zde celkem 10 kvasných kádí o celkovém objemu 2.300 hl, čím došlo ke zvýšení kapacity pivovaru o 20 %. Celková výše investice činila téměř 20 mil. Kč. „Rozšíření oddělení spilky nám umožní navýšit výrobní kapacitu pivovaru. Zejména v letních měsících je totiž poptávka po našem pivu natolik vysoká, že ji téměř nejsme schopni uspokojit. Investujeme do tradiční technologie otevřených spilek, jak se na české pivo sluší a patří. Nechceme vyrábět žádná europiva, těch jsou lidé přepití a odklánějí se od nich,“ uvedl Vlastimil Zedek, který na výrobu v piva v Černé Hoře již 16 let dohlížel. Každá z kvasných kádí o délce zhruba 3 m vážila kolem 1,5 t. K jejich instalaci do pivovaru byl zapotřebí jeřáb, který je vyzvedl a skrze střechu spustil do budovy. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar začal na jaře 2012 vyrábět pivo míchané s limonádou. Reagoval na poptávku trhu po tomto druhu piv. Novinku pivovar vyráběl pro celou skupinu Pivovarů Lobkowicz, řekl obchodní ředitel pivovaru Bořivoj Bartoněk. „Je to reakce na spotřebitelské chování lidí. Mladí lidé chtějí zkoušet věci, které dřív nebyly,“ uved Bartoněk. „Míchané nápoje Refresh obsahují jen 2,2 procenta alkoholu, takže osvěží obzvláště v horkých letních dnech. Zároveň si ale uchovávají jemnou pivní hořkost,“ uvedl sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Pivovar nachystal dvě varianty – brusinka s grepem a limetka s pomerančem. Refresh se vyráběl z černohorského ležáku, ke kterému byla v poměru 1:1 přimíchána ovocná limonáda. Díky tomu, že pivovar v Černé Hoře v zimě rozšířil výrobu o zařízení na míchání sirupů, vyráběly se limonády určené pro míchaný nápoj přímo v pivovaru. Pivovary Lobkowicz nabízely míchaný nápoj ve skleněných lahvích o objemu 0,33 l a v sudech o objemu 20 l.
Společnost Pivovary Lobkowicz zdražila od začátku prosince 2012 lahvové i sudové pivo v průměru o čtyři procenta. U nejprodávanějších značek to znamenalo zvýšení ceny zhruba o 60 haléřů za půllitr.“Po důkladné analýze vstupních cen, především sladovnického ječmene, který je základní surovinou pro výrobu piva, ale i cen energií a pohonných hmot jsme se rozhodli přistoupit k úpravě cen většiny našich výrobků,“ uvedla Kameníková.
V ležáckých sklepích Pivovaru Černá Hora v březnu zrálo úplně nové pivo – 11% světlý ležák, který se pyšní výraznou hořkostí a vyšší plností chuti. Pivovary Lobkowicz připravily soutěž o jeho jméno. Autor vítězného návrhu získal celý sud tohoto nového piva.
Nový 3x chmelený světlý ležák dostal jméno Matouš. Dne 6.4. na Zahájení turistické sezóny si název účastníci odhlasovali, podle historické postavy spojované s prvními zmínkami o černohorském pivu.
Výstav piva Výstav limo Tržby HV
1995 165 000 hl
1996
1997 155 876 hl 1 200 hl 118,0 mil.Kč -13,9 mil.Kč
1998 155 914 hl 1 700 hl 130,6 mil.Kč -11,3 mil.Kč
1999 174 035 hl 6 036 hl 156,6 mil.Kč -12,1 mil.Kč
2000 185 139 hl 13 453 hl 183,4 mil. Kč -3,15 mil.Kč
2001 159 000 hl 170,0 mil. Kč
2002 146 662 hl 19 mil.Kč
2003 152 806 hl 29 064 hl 4 mil.Kč
2004 148 524 hl
2005 153 051 hl (export: 6 129 hl)
2006 158 149 hl (export: hl)
2007
2008 162 000 hl 253,5 mil.Kč

You may also like...