Pivovar Budějovický Budvar

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: K. Světlé 512/4, 370 04 České Budějovice 3

www.budvar.cz

e-mail: info@budvar.cz


Základní sortiment:

 

 

Budvar Výčepní
světlé výčepní
alk.: 4 %

Budvar 33
světlý ležák
alk.: 4,6 %

Budweiser Budvar
světlý ležák
alk.: 5 %

Budvar Tmavý ležák
tmavý ležák
alk.: 4,7 %

Budvar Nealko
světlé nealkoholické
alk.: 0,5 %

Bud Strong
silné pivo světlé
alk.: 7,4 %

Pardál Světlé výčepní
světlé výčepní
alk.: 3,8 %

Pardál Echt
světlý ležák
alk.: 4,5 %

  • TEXT

Starší info:
Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným – žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem. První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání byl ze strany německých zaměstnavatelů vyvinut značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar. Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný. Další jednání o českém pivovaru byla zahájena na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svolána první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894. První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovány byly nakonec dvě lokality a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost byla nakonec dána Pražskému předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha. V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 m2). Práce na hloubení základů byly zahájeny až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova. Stavební práce na pivovaru byly v roce 1895 kvůli dlouhé zimě zahájeny s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru (do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny) stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotovy včas. Dokončena nebyla pouze sladovna, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896. Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení: předseda dr. František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda dr. František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli: bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, dr. Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek. Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 pan Antonín Holeček. Po několika pokusných a velmi slibných várkách nastal konečně slavný den. Bylo 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. Tento okamžik byl netrpělivě očekáván snad všemi Čechy v Budějovicích a blízkém okolí. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° – 1 – 4 – /200 hl.“ Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář pivovaru byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem pivovaru bylo počítáno až od počátku roku 1896. Český akciový pivovar začal vařit velmi kvalitní pivo. Počáteční úspěch překvapil i samotné zakladatele. Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile: v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier (tedy pivo z Českých Budějovic). V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Budějovický Budvar, národní podnik, Budweiser Budvar, National Corporation, Budweiser Budvar, Entreprise Nationale byl založen dne 1.2.1967. Podnik byl zřízen na základě výměru Ministerstva potravinářského průmyslu ze dne 21.12.1966 a doplňujícího výměru Ministerstva zemědělství a výživy ČR. Podle uvedených výměrů tvořil majetkovou podstatu národního podniku veškerý majetek a práva bývalého Českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích, později firemně přejmenovaného na „Budvar“ český akciový pivovar v Českých Budějovicích, včetně majetku jímž byl majetek bývalého českého akciového pivovaru dále rozšířen a doplněn v rozsahu, jak byl tento majetek potom samostatně spravován i po znárodnění a naposledy začleněn do Jihočeských pivovarů a tam samostatně spravován a evidován. Majetkovou podstatu podniku, který se vyčlenil z národního podniku Jihočeské pivovary, tvořil tedy veškerý majetek bývalého českého akciového pivovaru Budvaru, českého akciového pivovaru resp. „Budvaru“, českého akciového pivovaru v Českých Budějovicích včetně práv patentních, známkových, z chráněných vzorů a označení původu jak byl vždy samostatně veden a spravován i po znárodnění.

Čtyři vrcholní manažeři Budvaru (Ing.Jiří Boček, Ing.Josef Tolar, ing.Robert Chrt, Ing.Petr Jánský Csc) založili dne 12.7. 1993 společnost MBB spol.s r.o. s jediným účelem – zprivatizovat pivovar do svých rukou. Tento projekt, podle něhož by získali minoritní podíl akcií a postupně pak další akcie podle hospodářských výsledků, svou cestu skončil na ministerstvu zemědělství. K získání Budvaru byli nejblíže v roce 1998, ale naději jim překazil pád Klausovy vlády. Od té doby jakékoliv debaty o způsobu odstátnění Budvaru usnuly. V roce 1994 pivovar vystavil 755 013 hl piva (export byl 432 899 hl, tuzemsko 322 114 hl). Tržby Budvaru dosáhly v roce 1997 výše 1,593 miliardy Kč, což bylo o 16,1 % více než v předchozím roce. Hrubý zisk pivovaru byl v roce 1997 celkem 430 mil.Kč, přičemž ve srovnání s rokem 1996 se zisk před zdaněním zvýšil o 43,3 %. Pivovar v roce 1997 vyrobil 1 108 000 hl piva, což bylo o 8 % více než v roce 1996. Vývoz, který představoval 540 000 hl, se zvýšil o 9,2 %. Celkové výnosy pivovaru v roce 1997 činily 1,986 miliardy korun. Od jara 1997 začal Budvar nabízet pivo Bud. Vyráběl se ze stejných základních surovin jako ostatní druhy, pouze odlišnou technologií. Ta kladla důraz na velmi dlouhé ležení (nejméně 300 dnů) a vysokou „plnost“, danou používáním sladu. Intenzita hořkosti piva byla vyšší než u ležáků, ale její charakter byl díky použití žateckého chmele jemný. Bud se prodával v elegantních třetinkových lahvích. V roce 1997 pivovar vyrobil pro Švédsko světlé pivo Extra Light s obsahem alkoholu 2,6 %. V severské zemi se změnil daňový systém a Budvar se zde chtěl udržet. Dříve sem dovážel světlou osmičku.

Stříbrná medaile byla Budvaru udělena na mezinárodním Beer Summitu 1998 v japonské Ósace, který patřil mezi nejvýznamnější pivovarské události roku. Pivo Budějovický Budvar ocenila porota soutěže na norském pivním festivalu roku 1998 v Oslu titulem Nejlepší importované pivo roku. Pivovar vyvážel část produkce do Norska od roku 1992 přes distribuční společnost Boulevard Beverage Company AS. Ředitel společnosti Frank Tansen k úspěchu na festivalu uvedl, že Budvar byl až příliš dlouho ve stínu amerického piva, které převzalo ten samý název. „Doufám, že norští konzumenti piva zjistili, že David bývá obvykle lepší než Goliáš,“ uvedl Tansen. Norských pivních slavností se zúčastnilo 250 zahraničních i tuzemských pivovarů. V roce 1998 zahájil Budvar otevírání „Budvar barů“ (Praha, České Budějovice). Byl zde nabízen kompletní sortiment piva. Lahůdkou byl světlý kroužkovaný ležák, což je točené kvasnicové pivo.

Za leden až duben 1999 Budvar vystavil 340 700 hl (meziroční pokles o 4 %), z toho prodal v tuzemsku 201 900 hl (meziroční nárůst o 14 %) a do zahraničí zamířilo 138 800 hl (meziroční pokles o 22 %). Celkové výnosy za toto období byly 674,6 mil. Kč. Po necelých třech letech pivovar přistoupil od 1.července 1999 ke zdražení piva. V průměru u dvanáctistupňového piva stoupla cena o 0,80 Kč na půllitr, za desítku zákazník zaplatil asi o 0,60 Kč více. Důvodem byl nárůst vstupních nákladů na výrobu a distribuci piva. Budvar získal na belgické výstavě World Quality Selections 99, která testovala kvalitu produktů, dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Porota z Mezinárodního institutu pro testování kvality v Bruselu ocenila zlatem dvanáctistupňový prémiový ležák Budweiser Budvar v lahvi a plechovce a stříbrem silné, sedmnáctistupňové pivo Bud. V roce 1999 byl sládek Josef Tolar. V roce 1999 Budvar budoval nová obchodní střediska v klíčových regionech České republiky. Střediska byly všechna vystavěna na „zelené louce“ dle jednotného architektonického konceptu, ve kterém dominují tradiční barvy Budvaru červená a bílá. Vlastní budova zohledňuje veškeré technické a logistické nároky obchodního střediska. Kapacita se řídila kupní silou a obchodním potenciálem regionu. Cílem budování vlastní distribuční sítě bylo kromě rozšiřování prodeje Budvaru mimo jihočeský region také dosažení dokonalé úrovně služeb pro zákazníky: zrychlení dodávek, maximálně čerstvé produkty, regionální podpora prodeje a servis výčepních zařízení. Každé obchodní středisko nabízí kompletní portfolio výrobků Budvaru.
Při výrobě Budvaru se i v roce 1999 užívalo osvědčených a tradičních surovin, jako je žatecký hlávkový chmel, voda z třísetmetrových artézských studní a moravský slad. Tyto suroviny dodávaly Budvaru jeho specifickou mírně nahořklou chuť. Kvalita závisí i na průměrné době „ležení „, která se s využitím nových tanků zvýšila na 90 dnů. Do piva se nepřidávaly žádné chemické přísady ani konzervační látka.

Export Budvaru, který byl největším českým vývozcem piva, se v pololetí roku 1999 meziročně snížil o 18 %. Projevilo se zde především zhoršení ekonomické situace v postsovětských zemích a licencovaný a dovozní přirážkou prodej piva na Slovensko. Pivovar pocítil i rušení Duty Free obchodů v rámci Evropské unie a mírný pokles na klíčovém německém trhu, kde držel cenu i přes prudký pád cen místních piv. Vedení podniku bylo v roce 1999 přesvědčeno, že stále oddalovaná privatizace rozvoj pivovaru zatím neomezovala, protože už počátkem 90.let dokázalo prosadit oddělení jeho rozvoje od termínu odstátnění.Nový společný podnik Budweiser Budvar Vertriebgesellschaft Deutschland mbH představil Budvar v říjnu 1999 na největším světovém potravinářském veletrhu ANUGA v Kolíně nad Rýnem. „Základním posláním nově založené společnosti bylo koordinovat a rozvíjet nadnárodní tradici prodeje piva v lahvích a plechovkách. Kromě celoněmecké distribuce piva tam přebrala nově založená společnost odpovědnost za jednotnou marketingovou a reklamní podporu piva Budweiser Budvar, které bylo třetím nejvíce importovaným pivem na německém trhu vůbec,“ uvedl k tomu ředitel Budvaru Jiří Boček. Společnosti, která byla založena v srpnu 1999, bylo v Berlíně a v novém společném podniku měl českobudějovický pivovar sedmdesátiprocentní podíl. O zbytek se dělily tři německé importérské společnosti. Budvar vyvážel do Německa řádově 200 tisíc hl piva ročně, tedy téměř šestinu své celkové produkce. Přestože patřil na německém trhu k nejdražším značkám, jeho odbyt tam rostl. Reklamní kampaň Budvaru v roce 1999 byla natolik úspěšná, že její tvůrci obdrželi ocenění Effie za nejefektivnější kampaně roku 1999 (hodnotila Asociace reklamních agentur). Pivovaru pomohl na špici růst prodejů o desetinu během osmi měsíců kampaně a nová prezentace značky jako piva pro mladé a úspěšné lidi. Budvar za tři čtvrtletí roku 1999 vystavil 956 000 hl piva, což představovalo meziroční nárůst o více než 6 %. Firma zvýšila celkové výnosy o téměř 7 % na 1,815 miliardy korun a hrubý zisk o 17,2 % na 427 mil.Kč.V roce 1999 se pivovar rozkládal na 7 ha plochy, v roce 2000 měl přikoupit dalších 5 hektarů. Budvar zaměstnával v roce 1999 celkem 570 zaměstnanců a průměrná mzda činila 16 600 Kč.

Budvar v roce 1999, po fúzi Prazdroje s Radegastem tuzemská pivovarnická trojka, vystavil celkem 1 258 tisíc hl piva, tudíž v meziročním srovnání bezmála o 7,6 % více. Podnik po letech neustálých přírůstků v roce 1999 poprvé zaznamenal pokles exportu o 8 %, když vyvezl asi 491 000 hl. Na exportu se nejvíce projevily potíže v Rusku (vývoz tam poklesl o 70 %), Německu (pokles o 6 %) a na Slovensku. Pivovary v Německu v roce 1999 rozpoutaly cenovou válku, kdy cena jedné přepravky o čtyřiadvaceti třetinkových lahvích spadla z přibližně 26 marek na hladinu mírně nad dvacet. Budvar přitom ceny nezměnil a zůstal na osmadvaceti markách, čímž se cenová propast mezi ním a konkurenčními značkami ještě více prohloubila.“Dlouhodobě budujeme image našeho piva v Německu jako superprémiovou značku,“ vysvětlil vrchní sládek Josef Tolar, proč Budějovičtí rovněž nesnížili ceny. I přes pokles vývozu si však Budvar nejenže udržel přívlastek největšího českého exportéra, ale kvůli výraznějšímu poklesu exportu u ostatních pivovarů si tuto pozici dokonce upevnil: Zatímco v roce 1997 neslo etiketu Budweiser Bier 30 % veškerého tuzemského vývozu, v roce 1999 to bylo o 5 % více. Na rozdíl od Německa firmě rostly o desítky procent objemově menší trhy, jako například Francie nebo Polsko. „Ve Francii jsme konečně našli stabilního importéra. Nyní si od tohoto trhu slibujeme velkou perspektivu do budoucna,“ uvedl Tolar. V roce 1999 Budvar působil v 56 státech. Nejvýraznějším úspěchem roku 1999 byl meziroční nárůst prodejů doma asi o pětinu. Prodal 767 tisíc hl (např. v roce 1991 to bylo 138 000 hl). Podíl na domácím trhu se tak zvýšil z 3,71 na 4,56 %.V tuzemsku se Budvaru podobně jako Prazdroji jednoznačně osvědčila vlastní distribuční síť. Obchodní střediska prodala už 55 % výstavu. Budvaru, v roce 1999 už přes 760 000 hl. Do výstavby distribučních středisek v roce 1999 společnost investovala 176 mil.Kč. To znamenalo podstatnou změnu v investiční politice Budvarských – do roku 1997 totiž směřovaly investice zejména do technologií. Přestože pivovar nepodlehl v boji o zákazníka trendu velmi levných piv, v jeho portfoliu přece jen rok 1999 posílila desítka, která tvořila už asi třetinu vyrobeného piva.“Většinu desetistupňového piva prodáme v jihočeském regionu, kde s ní konkurujeme extra levným značkám,“ konstatoval sládek Tolar. Vedle toho Budvar obměnil etikety speciální šestnáctistupňové značky Bud a snažil se ji prezentovat jako pivo pro mladou generaci.

Tržby roku 1999 dosáhly 2,39 miliardy korun (vzrostly z 2,2 miliardy Kč roku 1998 o téměř dvě stovky milionů) hrubý zisk se zvýšil o 17 % na 478 milionů, čistý zisk byl ve výši okolo 325 mil.Kč, což by bylo asi o dvacet milionů více než v roce 1998. Investice roku 1999 dosáhly 220 mil.Kč a kromě distribuční sítě mířily i do modernizace lahvárenské techniky. Budvar koncem roku 1999 přikoupil i 3,5 ha okolních pozemků, které jsou rezervou pro jeho další rozšíření produkce. Šestnáctistupňového piva Bud v roce 1999 vyrobil 2 200 hl.

Budvar otevřel 31.ledna 2000 nové obchodní středisko v Teplicích, které mělo zajišťovat distribuci piva v severních Čechách. Pro Budvar to bylo po Českých Budějovicích, Praze, Ostravě, Plzni, Pardubicích a Mladé Boleslavi již sedmé středisko. Dne 7.února 2000 zahájilo v Brně provoz osmé obchodní středisko Budvaru. Toto obchodní středisko bylo prvním přímým zastoupením Budvaru v Brně a na Jižní Moravě. Z prozatím pronajatých prostor začal Budvar vedle stávajících smluvních distributorů zásobovat svým pivem jihomoravský region až do vzdálenosti padesáti kilometrů od Brna. „Budějovický Budvar je kvalitní prémiové pivo. Jako takové potřebuje kvalitní a dobře udržované výčepní zařízení na jedné straně a na straně druhé co nejefektivnější vazbu mezi výrobcem a konzumentem. Z obchodního hlediska je pro Budvar prioritou číslo jedna maximální zlepšení služeb poskytovaných našim stálým zákazníkům a zvyšování počtu obchodních partnerů. Z těchto důvodů jsme se rozhodli pro vlastního regionálního obchodního střediska v Brně, díky kterému budeme schopni podporovat restaurace profesionálním a rychlým servisem a samozřejmě dovážet čerstvé a kvalitní pivo. Věřím, že regionální obchodní střediska s místními zaměstnanci jsou obchodním kanálem, který v současné době nejlépe vyhovuje potřebám našich obchodních partnerů a bude přínosem k vyšší efektivitě prodeje našeho piva a budování prestižní značky Budějovický Budvar,“ uvedl ing. Robert Chrt, obchodní manažer společnosti.
Ocenění v anketě nejobdivovanějších firem České republiky získal Budvar v březnu 2000. Ve 2. ročníku ankety podle nejvýznamnějších managerů se zařadil do skupiny deseti nejlepších firem. V kategorii Potravinářský a tabákový průmysl se pivovar umístil dokonce na prvním místě. Budvar byl podle respondentů jedna z nejvíce se rozvíjejících firem v ČR. Nejednalo se o vyhodnocování formou komisí, ale o spontánní hodnocení anketou mezi 1300 manažery,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. Za první čtvrtletí roku 2000 meziročně zvýšil prodej o 12,5 % na 237 350 hl a potvrdil tak trvalý růst,který ho v roce 1999 zařadil v zemi na třetí místo. Prodej v ČR se zvýšil o 18,6 % a export o 3,9 %. Celkové výnosy pak za první tři měsíce roku 2000 vzrostly o 12,8 % na 512 miliónů korun a pivovar vytvořil hrubý zisk 106 mil.Kč. K 31.3. 2000 pracovalo v pivovaru 594 zaměstnanců.
Jednání Jihočeských pivovarů (JčP) o prodeji majetku, o kterém rozhodli akcionáři 21.3.2000, byly na konci března 2000 v plném proudu. Kromě třeboňské a protivínské radnice měl o něj zájem také Budvar. Šlo mu už dlouho o budovu generálního ředitelství JčP v ulici Karoliny Světlé těsně přiléhající k jeho areálu. „O případném prodeji tohoto objektu se jedná už nejméně dva roky, ovšem bez jakýchkoli závěrů. V současné době jsme ale obdrželi další konkrétní nabídku, kterou vyhodnocujeme, takže jednání budou pokračovat,“ sdělil dne 28.3.2000 ředitel Budvaru Jiří Boček. Navrženou kupní cenu však neprozradil.

Ponechat národní podnik Budvar jednou provždy v rukou státu – tak si představoval ministr zemědělství Jan Fencl ideální budoucnost největšího domácího vývozce piva. Svou vizi však ještě musel prosadit ve vládě. Ministr dne 21. dubna 2000 při otevření pražského obchodního střediska Budvaru označil pivovar za národní bohatství, o které je potřeba dbát a opečovávat ho. „Domnívám se, že jde o nejlepší variantu dalšího vývoje českobudějovického pivovaru. Ten je totiž jediným v zemi, který stále ještě používá při výrobě tradičního postupu. Existuje obava, že v případě privatizace by soukromý vlastník přešel na náhražky původních surovin,“ vzkázal vysvětlení ministr Fencl. Budvar při výrobě používal ze sta procent žatecký poloraný chmel červeňák. Vedení firmy, které bylo jedním z uchazečů o Budvar, Fenclova představa nevzrušovala. „Jde pouze o jednu vyslovenou úvahu, nikoli o definitivní rozhodnutí,“ reagoval šéf podniku Jiří Boček. „Devět let podnikáme jako státní podnik a nijak nás to nepoznamenalo. Zatímco v roce 1991 byla hodnota pivovaru 450 miliónů, v roce 2000 už 2,1 miliardy Kč,“ uvedl Boček.
Budvar získal v 39. ročníku světové soutěže World Quality Selections 2000 dvě zlaté medaile, a obhájil tak v tomto hodnocení kvality produktů své postavení z roku 1999. Zatímco v roce 1999 zlaté medaile obdržel jeho světlý ležák v lahvi i v plechovce, v roce 2000 pivovar získal nejvyšší ohodnocení pro oba své prémiové výrobky – světlý ležák a pivo BUD Superstrong. Nezávislá instituce hodnotící kvalitu výrobků z celého světa Monde Selection byla založena v roce 1961. Certifikát pivo 20. století obdržel Budějovický Budvar. V anketě, kterou vyhlásila v květnu 2000 redakce Pivního kurýra a Kvasného průmyslu, hlasovalo 60 znalců z pivovarů, odborných škol a výzkumných zařízení.
Dne 8. června 2000 oznámil Budvar svůj záměr zvednout od 1. července 2000 ceny v průměru od šesti do deseti procent. Například půllitr lahvové desítky tak podražil o čtyřicet haléřů, lahvové dvanáctky o osmdesát haléřů. „Posledním impulsem byl prudký nárůst cen pohonných hmot. Ovšem během uplynulého roku rostly i ceny chmele a energií,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Firma tak zdražila dva měsíce po tuzemském lídru Prazdroji. Na přelomu května a června 2000 v pivovaru kvůli neobvyklým horkům zažili nepředvídaný nárůst poptávky, kterou při nepřetržitém provozu jen obtížně zvládali. Jen za tyto dva měsíce Budvar vystavil 304 000 hl, tedy přibližně stejně jako za pololetí v roce 1993. Podnik vykázal za první pololetí roku 2000 celkové výnosy 1,339 miliardy Kč. Výstav dosáhl 682 000 hl piva, hrubý zisk pivovaru činil 316 miliónů Kč a meziročně se zvýšil o 17,4 %. Pivovar prodal na domácím trhu za pololetí 427 000 hl piva, ze 60 % prostřednictvím osmi vlastních prodejních středisek. Prodej v tuzemsku se meziročně zvýšil o 18,5 % a export o 8,3 % na 255 000 hl.
Od ledna do září 2000 pivovar vyrobil 1,023 milionu hl piva, o 7 % více v meziročním srovnání. Výnosy především díky letnímu zdražení cen rostly dvanáctiprocentním tempem – za devět měsíců dosáhly 2,03 miliardy korun. Největšímu tuzemskému vývozci piva však stagnoval objem exportu, naopak tuzemský prodej pivovar zvedl o 13 %.
Po téměř třech letech intenzivní výstavby vlastní tuzemské distribuční sítě, která v posledních letech táhla růst produkce a v roce 2001 býla dokončena otevřením obchodních středisek v Pardubicích a Brně, se pivovar opět vrátil k masivním investicích do výroby. Zahájil tak ambiciózní projekt, během něhož chtěl současný výstav téměř zdvojnásobit. Mělo se tak stát zhruba do pěti let, kdy se měla produkce zvýšit z 1,5 v roce 2001 až na 2,7 miliónů hl piva. Prvním krokem se v roce 2000 stala přístavba ležáckých sklepů pro dlouhodobé dokvašování piva, která rozšířila jejich kapacitu o třetinu. Dokončena měla byla na jaře 2001. Kapacity se zvýšily také u sudové stáčírny a generální opravou měla projít varna. Tyto první „intenzifikační“ investice, k nimž docházelo v současném areálu, měly přijít podnik asi na sto miliónů korun a měly by umožnit zvýšit výstav na 1,7 až 1,8 miliónu hl piva. Na ně měla v dalších etapách navázat už rozsáhlá výstavba na nových pozemcích, které Budvar koupil ve svém okolí. O výši těchto investic se zatím jen spekulovalo. Podle prvních odhadů by se měly pohybovat v miliardách korun. Tím se měla vytvořit výchozí pozice pro další růst. „Jdeme krok za krokem. Pivovar prochází trvalým růstem a rozhodnutí o dalších investicích je jen logickým pokračováním úspěšného vývoje. Našim cílem není skokový růst, který by znamenal ošizení technologií. Kvalita je pro nás prvořadá,“ řekl v prosinci 2000 ředitel Jiří Boček.
Ačkoli pivovar zůstal i jedenáct let po pádu komunistického režimu národním podnikem (platilo pravidlo, že stát je vůbec tím nejhorším vlastníkem), měl za sebou rok 2000 jako mimořádně úspěšné období. Budvaru zároveň patřil mezi českými pivovary hned několik přívlastků „nej“: například podle zisku byl nejúspěšnějším a byl i největším exportérem, neboť každé třetí vyvezené pivo neslo etiketu Budweiser Bier. Ovšem Budvar měl po roku 1989 na startovní čáře přece jen určitý náskok před ostatními – už za socialismu měl pozici exportně zaměřeného pivovaru. Navíc pod stejnou značkou prodával i americký pivní kolos Anheuser-Busch, největší světový výrobce piva, který známku Budweiser celosvětově proslavil. Budvar zaměstnávající přes šest set lidí prudce rostl, když během deseti let takřka ztrojnásobil produkci: v roce 2000 vyrobil 1,35 milionu hl piva, z toho půl milionu putovalo na zahraniční pulty. S tržbami roku 2000 ve výši 2,65 miliardy korun představoval Budvar největší jihočeský pivovar. „Naše pivo prezentujeme jako prémiový ležák, v žádném případě se nehodláme cenově podbízet,“ prohlásil před lety ředitel Jiří Boček, když začínala éra levných nízkostupňových piv. Tento růst táhly především masivní investice, jež v uplynulé dekádě dosáhly něco málo přes jednu miliardu korun. Budvarští nejprve modernizovali výrobní technologie, v roce 1997 pak přesměrovali tok investic do vybudování vlastní distribuční sítě. Koncem roku 2000 se opět vrátili k investování do rozšiřování výrobních kapacit, které chtěli do pěti let téměř zdvojnásobit na 2,7 milionu hl ročně. To vše bez strategického partnera. Analytici proto měli pro Budvar výhradně jen slova chvály. „Vlastní distribuční síť, kterou si vytvořily Prazdroj a Budvar, se plně osvědčila a ukázala se jako podmínka, jak se udržet na přeplněném trhu,“ řekl Jan Tesař z banky ČSOB.
Pivovar zaznamenal v roce 2000 meziroční nárůst celkových výnosů o 11,4 % na 2,669 miliardy Kč proti 2,396 miliardy korun v roce 1999. O výsledcích pivovaru informovala Linda Bartoníčková z agentury ExMise, která pivovar mediálně zastupovala. Jak Bartoníčková uvedla, Budvar vystavil v roce 2000 celkem 1,347 miliónu hl piva, čímž zvýšil výstav proti roku 1999 o 7,1 %. Budvar prodal na tuzemském trhu 843 tisíc hl piva. Na export bylo v roce 2000 určeno 504 tisíc hl piva, což bylo o 2,6 % více než v předchozím roce. V polovině roku 2000 činil podíl Budvaru na tuzemském trhu 5,3 %, přičemž v kategorii ležáků to bylo 8,5 %. Na exportu českého piva se Budvar podílel 32,2 %, podíl ležáku byl o 9,8 procentního bodu vyšší. Počet zaměstnanců pivovaru se v roce 2000 zvýšil na 623 proti 571 v roce 1999, produktivita se zvýšila o 19,32 %, a to z 1,395 miliónu Kč na 1,562 miliónu Kč přidané hodnoty na přepočteného pracovníka. Firma se v roce 2000 stala pivním vítězem Euro 2000 v anketě, kterou pořádal britský časopis Match of the Day.

Místo používání chuťových buněk a svých degustačních schopností daleko více budvarský vrchní sládek Tolar v polovině února 2001 mával rukama na jeřáby a koordinoval práci několika firem. Zkrátka, když se kuchyň změní v jedno velké staveniště, šéfkuchař se logicky stává stavbyvedoucím. Budvar téměř na týden (12.2.-16.2.2001) zastavil výrobu a Josefa Tolara proto čekal náročný úkol: Uhlídat tři pracoviště najednou. Srdce pivovaru, varna, procházela omlazovací lázní v podobě generální rekonstrukce. Stáčírnu sudového piva zase čekalo rozšíření kapacity. A třetím staveništěm bylo vztyčení devíti sedmnáctimetrových CK tanků, díky nimž pivovar zvýšil kapacitu ležáckých sklepů o 15 %. Každý tank má kapacitu 3 770 hl. V přepočtu na půllitry chmelového moku se jich do něj vejde tři čtvrtě miliónu. Všechny tyto investice do výroby byly jen prvním krokem Budvaru na cestě za smělým cílem zdvojnásobit do dvou let produkční kapacitu. Práce probíhaly schválně v únoru, kdy je nejslabší odbyt piva. „Vše musí klapnout, aby odstávka netrvala zbytečně dlouho,“ přál si Tolar. Pomalu každý den ho čekali setkání s dodavatelskými firmami, aby zkontroloval jejich práci a upřesnil další úkoly. V úterý 13.2.2001 přivezli na speciálních podvalnících dodávku tří CK tanků z Bratislavy, kam dopluly po řece z Německa. „Jen složení a umytí tanků trvalo asi tři hodiny. Muselo to jít rychle, aby třicetimetrové podvalníky dlouho neblokovaly náš dvůr,“ vysvětlil sládek, pro onen týden výrobně-technický ředitel. Během středy a čtvrtka (14.a 15.2.) musely jeřáby vztyčit obří CK tanky do svislé polohy, aby v pátek (16.2.) mohla dorazit dodávka dalších tří kusů. Sklepy jsou paradoxně nejvyšší budovou v celém pivovaru. Dominanta je vysoká 32 metrů a velkoobjemových tanků v ní je již 36.
Několikaleté hledání cesty Budvaru jak se dostat zpět na americký pivní trh, kam mu dveře zavřela před šedesáti lety podepsaná dohoda s tamním gigantem Anheuser-Busch (AB), zřejmě v roce 2001 skončila. Budvar se do USA začal dovážet pod značkou Czechvar. V prvním týdnu března 2001 byla do USA vyexpedována zásilka pěti kontejnerů, obsahující 7 500 kartonů budějovického piva. Přestože se představitelé pivovaru tuto průlomovou skutečnost dne 7.3.2001 zdráhali přiznat s tím, že všechny podrobnosti zveřejní až koncem března, potvrdil ji ale Petr Boháček z firmy Czech Beer Importers Inc. Ta v USA zastupovala několik českých pivovarů, včetně Budvaru. Boháček předpokládal, že pivovar AB, který byl největším producentem piva na světě, tuto skutečnost neobejde bez povšimnutí. „Očekáváme další problémy,“ přiznal. Podle Jiřího Kuliše, českého obchodního rady v USA, se však Czechvar na americkém území objevil již před půl rokem. „Jde především o oblasti v okolí New Yorku a Los Angeles. Nebyly to ovšem žádné velké objemy,“ sdělil Kuliš. Nedomníval se, že by tento krok Budvaru znamenal pro podnik nějaké problémy. „V názvu piva se neobjevuje slovo „bud“,“ konstatoval v březnu 2001 obchodní rada. Kuliš mínil, že české pivo má v USA obrovskou perspektivu, což dokazovalo i stále významnější postavení značky Pilsner Urquell. „Je to nosná položka českého vývozu do Ameriky. Jen v roce 2000 export českého piva za oceán představoval 10 miliónů dolarů,“ dodal Kuliš. Budějovická firma má vstup na trh USA komplikovaný dohodou s AB z roku 1939, která značně omezila jeho práva. Proto je zřejmé, že společnost hledala co nejméně konfliktní označení, jako je právě Czechvar, což by umožnilo další existenci této značky. Jedinými ostrůvky jihočeského piva v USA dosud byly jen ambasády některých zemí, na nichž bylo možné na základě rozhodnutí Federální komise pro mezinárodní obchod z února 2000 nabízet lahvové pivo Budvar. Ročně Budvar tímto způsobem prodal do čtyř set hektolitrů svého moku. Dne 8.3.2001 sdělil prezident a výkonný ředitel Anheuser- Busch International, Inc. Stephen Burrows, že americká pivovarnická společnost AB nemá nic proti českému pivu značky Czechvar, které do USA vyvážel Budvar. „Jestliže český pivovar prodává své pivo v USA pod označeními, na které má vlastnická práva, pak nemáme žádné námitky. Nesmějí ale porušit naše práva na známky Budweiser, Bud a další související označení,“ sdělil Burrows. Dodal, že český pivovar nevlastní žádná práva ke značkám Budweiser nebo Bud v USA. „Tyto známky jsou jedny z nejcennějších na světě a my je budeme chránit proti jakýmkoli pokusům českého výrobce či kohokoli jiného, kdo by je chtěl použít,“ upozornil americký manažer.

Czechvar – tak se pro USA překřtil Budvar, aby mohl proniknout na domácí trh svého úhlavního konkurenta AB. S touto novou značkou, kterou Budvar vybíral dva roky z patnácti různých variant, se hodlal po dlouhých 62i letech opět vrátit do zámoří. Přejmenováním chtěli manažeři Budvaru obejít dohodu s Američany z roku 1939, podle které nesměly pivovary z Č.Budějovic prodávat v USA piva pod označením Budweiser, Budweis a Bud. Druhý českobudějovický pivovar, Samson, ze stejného důvodu už léta vyvážel do USA pivo pod značkou Crystal. Konkurenční společnost AB, s níž vedl Budvar ostré známkoprávní spory v několika zemích, zatím žádnou protiofenzivu na nejnovější krok nechystala. Do lahví olepených etiketou Czechvar začal Budvar plnit svůj prémiový ležák, který v ostatních zemích prodával pod označením Budějovický Budvar či Budweiser Budvar. „Značka Czechvar vznikla kombinací slov czech a pivovar, takže spojení znamená český pivovar. Název jsme vybrali tak, aby byl srozumitelný jak pro Čechy, tak i pro Američany. Logo bylo graficky podobné naší tradiční značce,“ uvedl Jiří Boček. Budvar už do Ameriky, kde prodával s třemi distribučními firmami, poslal první zkušební zásilku. „A zájem předčil všechna naše očekávání, a to nejen mezi Čechy a slovanskými národnostními menšinami, ale i mezi Američany,“ pochlubil se obchodní ředitel Robert Chrt. Proto podnik začal se stabilním prodejem ve státech Kalifornie, Florida, Illinois, New York, Massachusetts, Georgia a Severní Karolína. Na americkém trhu, kde stále rostl podíl importovaných evropských piv, se czechvar prodával výhradně v lahvích. Nově se Budvar zařadil do kategorie nejdražších prémiových ležáků – balení šesti třetinkových lahví stálo od pěti do devíti dolarů, tedy v přepočtu 195 až 350 korun. „I přes tyto vysoké ceny vidíme USA jako jeden z nejperspektivnějších exportních trhů,“ uvedl sládek Josef Tolar. Ještě v roce 2000 hodlal pivovar přes oceán vyvézt tři tisíce hektolitrů piva, příští rok dvojnásobek. Nejbližším cílem Budvaru bylo prodávat v Americe až patnáct tisíc hektolitrů ročně. Zřejmě na delší čas poslední vlastní obchodní středisko v Česku otevřel pivovar dne 20.dubna 2001 v Pardubicích. Podnik, který tak měl v dubnu 2001 osm vlastních obchodních míst, dále v Brně, Českých Budějovicích, Mladé Boleslavi, Ostravě, Plzni, Praze a Teplicích, tak završil budování domácí distribuční sítě.

Za první čtvrtletí roku 2001 podnik svůj výstav meziročně zvýšil o téměř 2 % na 272,4 tisíc hl. Zatímco v tuzemsku prodej klesl o 1,8 % na 164 tisíc hl, export vzrostl o 8 % na 108,4 tisíc hl. Celkové výnosy dosáhly 534 miliónů Kč (plus 4,2 %). Ještě výrazněji vzrostl hrubý zisk, který v této době činil 135 miliónů Kč. To bylo meziročně o plných 27,5 % víc. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka se v ekonomice projevil především zlepšení spotřebitelského klimatu importovaných piv v Evropě. „Zvláště v Německu, což je náš klíčový trh, jsme i z velkého základu zaznamenali devítiprocentní růst,“ řekl v dubnu 2001 Boček. Stalo se tak hlavně díky dceřiné firmě BBD Berlín. Obchodní manažer podniku Robert Chrt sice v tuzemsku připustil negativní vliv chladnějšího počasí, ale připomněl, že zdejší výsledek zatím ovlivnila i obchodní expanze roku 2000. Ta tehdy v ČR během prvních tří měsíců představovala rekordní, téměř dvacetiprocentní nárůst „Laťku jsme si i doma prostě nastavili hodně vysoko,“ mínil Chrt. Třetí vítězství za sebou získal Budvar v červnu 2001 v prestižní mezinárodní soutěži kvality World Quality Selections. K prvenství v roce 2001 pomohl prémiový ležák Budweiser Budvar a speciální pivo Bud superstrong. Za vynikající umístění v posledních třech letech získal pivovar navíc i zvláštní trofej za mezinárodní vysokou kvalitu piva. Podle sládka Josefa Tolara šlo o velký úspěch, protože porota vystupovala zcela nezávisle. Budvar byl od července 2001 bez jakékoliv úvěrové zátěže. Koncem června 2001 mu vypršely úvěrové smlouvy na posledních asi 22 miliónů korun a podnik byl zcela oddlužen. „Nebudeme mít ani provozní úvěry a pracovat budeme s vlastním kapitálem,“ potvrdil finanční manažer Budvaru Petr Jánský. Přestože pokládal minulé bankovní úvěry za velmi výhodné, při dostatku vlastních zdrojů a řadě nových investic se podnik rozhodl dát přednost tomuto způsobu jejich zhodnocení.

Budvar byl v roce 2001 posledním tuzemským pivovarem, který při vaření moku používal klasické chmelové hlávky. Rovněž i z tohoto důvodu patřila tato značka piva v tuzemsku mezi nejdražší. „Voňavější chmel, než je žatecký hlávkový, snad ani neexistuje,“ konstatoval podsládek Budvaru Aleš Dvořák. Podle něj tento typ chmele vyžaduje při skladování například klimatizaci.

Značka nealkoholického piva Budvar Free vykazovala zhruba od roku 1998 každoročně asi desetiprocentní nárůst prodeje. Doma méně prodaného piva kvůli nepříznivému počasí, ovšem vylepšené hospodářské výsledky díky rostoucím exportu. Tak vypadalo první pololetí 2001 Budvaru v meziročním srovnání. Třetí největší tuzemský pivovar uvařil během půl roku 653 000 hl, o 4 % méně než v pololetí 2000. Propad odbytu způsobil domácí trh, na němž Budvar prodal meziročně o 8 % méně – 392 000 hl. „Meziroční srovnání však výrazně ovlivnil předčasný příchod letní sezony v roce 2000, který tehdy způsobil nárůst prodejů,“ připomněl finanční ředitel Budvaru Petr Jánský teplé jaro 2000. Tehdy pivovar téměř nestíhal vařit, aby uspokojil poptávku. Veškerý pokles odbytu šel na vrub levnějšího desetistupňového piva, zatímco dražší prémiový ležák a speciální piva i v roce 2001 rostly. Pololetní hospodářské výsledky vypadaly lépe než ty výrobní, protože na rozdíl od domácího trhu se Budvaru více dařilo v cizině. Tam podnik prodal pivo dráž, a tudíž inkasoval i vyšší zisky. Díky tomu šestiměsíční tržby v podstatě stagnovaly na úrovni 1,34 miliardy Kč a hrubý zisk dokonce vzrostl o 3 % na 326 milionů. Budvar se před lety uvedl známou reklamou „Soud Čechů s Američany“, za kterou obdržel ocenění Effie za změnu pozice značky. Z této reklamy pocházel i zlidovělý slogan „Jdeme na pivo“, kterého se Budvar od té doby moudře držel a rozvíjel ho v roce 2001 v dalších motivech určených spotřebitelům superprémiového segmentu. Na podzim 2001 připravil unikátní komunikaci v oblasti internetu, která měla značku omladit a potvrdit její výlučnost. Za prvních sedm měsíců roku 2001 se v amerických supermarketech prodalo budějovického piva víc, než Budvar předpokládal. Státem ovládaný pivovar chtěl na americkém trhu v roce 2001 prodat zhruba 3 000 hl piva, na konci července 2001 však Američané vypili už 5,5 tisíce hl Budvaru. Většina z nich však samozřejmě nevěděla, že pila „Budweiser“. Slovo Budvar se totiž neobjevilo ani v textu. Název firmy nahradila zkratka B. B. N. P., která znamenala Budějovický Budvar, národní podnik. Když firma citovala z historických dokumentů obsahujících slovo Budvar, namísto příslušného jména bylo ve zprávě slovo „zcenzurováno“. Při propagaci piva na severoamerickém trhu použil Budvar slogan, který zjevně odkazoval na probíhající známkoprávní spory s pivovarem Anheuser-Busch. „Czechvar – jenom jméno je jiné,“ tvrdila reklama. Na internetové stránce www.czechvar.com zase návštěvník našel větu: „Ano, je to opravdu to, co si myslíte, že to je…“ Kampaň Budvaru popudila jeho úhlavního amerického konkurenta. Anglicky psaný týdeník Prague Business Journal citoval prezidenta a generálního ředitele pivovaru AB Stephena Burrowse, který měl dojem, že budějovičtí chtějí parazitovat na slávě jeho podniku. „Budvar využívá k šíření své slávy náš vzájemný spor. Myslím, že je to součást jejich marketingového plánu. To my jsme vybudovali značku paláce jménem Bud a oni se teď do něj chtějí nastěhovat,“ řekl Burrows. „S takovým tvrzením nemůžeme souhlasit. Czechvar je obchodní značka, jejíž propagaci se věnujeme separátně a rozhodně ji nestavíme na soudních sporech. Jejich drtivou většinu navíc vyvolává právě AB, takže na nich naše strategie ani nemůže být postavená,“ uvedl Jiří Boček. V USA zaznamenal czechvar největší úspěch ve městech New Yorku a Chicagu. V Chicagu a jeho okolí přitom žije nejpočetnější česká komunita. K dostání jsou papírová balení po šesti lahvích za sedm až osm dolarů. „V USA věnujeme na podporu prodeje 16 % obratu – to rozhodně není málo. Czechvar je navíc v USA zhruba třikrát dražší než běžné pivo a je zařazený do kategorie super prémiových. Je asi o dva dolary na six-packu (balení šesti třetinkových piv) dražší než ostatní evropská dovozová piva,“ tvrdil Boček. To dělá z czechvaru prémiové pivo, s nímž se americký budweiser z produkce AB nemohl poměřovat. Značka Czechvar se dostala v létě 2001 i do Kanady. Kvůli složité administrativě sice zatím jen do provincií Britská Kolumbie a Ontario, postupně se však očekával vstup i na jiná území země. „Jde o menší množství několika kontejnerů. Podobně jsme ale začínali i v USA,“ uvedl obchodní manažer Robert Chrt. Budvar hodlal, podobně jako v USA, i v Kanadě prodávat nekonfliktním způsobem, aby tak neporušoval historickou známkoprávní smlouvu s pivovarem AB z roku 1939. „Lidé i přes vyšší cenu přijali naše pivo velmi příznivě,“ byl spokojen šéf Budvaru Jiří Boček. Vysvětlil to nejen puncem zakázaného a nedostupného nápoje, ale i dobrým renomé českých a evropských piv. Budvar uspořáda dne 1.září 2001 pro mladé lidi na rozloučení s prázdninami ve svém areálu techno party. Asi čtyři tisícovky křepčily v rytmu techna na nádvoří, obestavěném v prolukách hradbami beden do výše sedmi metrů kvůli zvukové izolaci. „Pořádáme party už třetím rokem vždycky na začátku a na konci prázdnin. Je to samozřejmě také propagace podniku, ale zároveň součást naší filozofie. Snažíme se být v regionu, kde působíme, ‚dobrým občanem‘ a část svého zisku věnovat ve prospěch jeho obyvatel. Nabízíme mladým tuto zábavu z týchž důvodů, jaké nás vedou třeba k pravidelnému sponzorování českobudějovické nemocnice a dalším podobným aktivitám,“ řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček, který se přišel podívat, zda na party nejsou nějaké problémy. Výstav klesl, výnosy rostly. Taková byla průběžná bilance pivovaru za devět měsíců roku 2001. Zatímco výstav dosáhl l1,01 miliónu hl a za stejným obdobím roku 2000 zaostal o 1,27 %, výnosy v této době vzrostly o 1,86 % na 2,072 miliardy Kč. Celkové tržby se přitom zvýšily o 3,7 %, v tuzemsku pak dokonce o více než 4 %. Hrubý zisk překročil 492 miliónů Kč, a meziročně se tak zvýšil o 0,86 %. Podle ekonomického manažera Petra Jánského za vyššími zisky bylo třeba vidět především rostoucí prodej prémiového ležáku. „Kromě toho se výrazně zvýšil i prodej speciálního silného piva Bud Super Strong,“ uvedl finanční šéf podniku. Dvanáctistupňového piva se prodalo přes 672 tisíc hl (+ 1,3 %), Bud Super Strongu pak 1 938 hl (+ 8,5 %). Zatímco ale prodej v Česku klesl o více než 5 % na 609,8 tisíce hl, export se zvýšil o 6,5 % na 400,5 tisíce hl piva. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt pokles domácí spotřeby vysvětlil chladným počasím na počátku roku a během léta 2001. „To je stejné pro všechny pivovary,“ řekl. Budvar však díky růstu exportu nejen v tradičních, ale i nových zemích, jako bylo Irsko, Chorvatsko nebo Dánsko, a vyšší spotřebě v Rusku, posílil pozice na zahraničních trzích. První z deseti nových přetlačných tanků, které zvýší kvalitu stáčení piva do KEG sudů, byl 12.listopadu 2001 instalován v pivovaru. „Po instalaci devíti ležáckých tanků na jaře 2001 šlo o další fázi projektu, který nám pomůže zvýšit celkový výstav,“ řekl sládek Josef Tolar. Dokončení těchto prací se očekávalo 20. prosince 2001, zapojení nových kapacit do výroby pak v lednu 2002. Budvar po dobrých zkušenostech zvolil za dodavatele opět německou firmu Ziemann – Bauer GmbH. Každý její vertikální tank, který pojme tisíc hektolitrů piva a váží osm tun, byl plně automatizován a řídí ho počítač. Budvar v roce 2001 do rozvoje výroby vložil na 380 miliónů korun.
Budvar každoročně zdobil etiketu premiového ležáku vánočním motivem a přáním do nového roku. V roce 2001 byla etiketa dvanáctky opravdu zdařilá. Pivo bylo nazváno Sváteční světlý ležák. Na přední etiketě byl slogan: „P.F. 2002 všem milovníkům piva“. Na zadní etiketě bylo novoroční přání od sládka Tolara. Vánočně zabalené pivo se objevilo v obchodní síti v polovině listopadu. Celkem 12,245 milionu Kč vydal v roce 2001 Budvar na sponzorské dary. „Podporujeme kromě zdravotnictví také školství, kulturu, sociální programy a sport,“ připomněl Jiří Boček. Největší částku – přes pět milionů korun – dostala Nemocnice České Budějovice. Do školství investoval podnik 2,29 milionu Kč. „Peníze byly určeny především budějovickým gymnáziím a základním školám,“ upřesnil ředitel. Rovnými dvěma miliony korun přispěl Budvar Jihočeskému divadlu v Českých Budějovicích. „Významnou částkou 1,67 milionu jsme pomohli handicapovaným spoluobčanům,“ dodal Boček s tím, že příspěvek dostala českobudějovická Arpida, Tyflokabinet i Tyfloservis a Centrum zdravotně postižených sportovců. Menší částky, řádově ve stotisících korun, byly určeny na sociální a humanitární účely i pro mládežnický sport.

Rok 2001 byl pro Budvar obtížnější než rok předchozí. Jedním z faktorů byla i klesající tendence konzumace piva nejenom v ČR ale i v ostatních evropských státech, což potvrzovali i pivovarníci z Velké Británie a Německa. Konkrétně pivovar zaznamenal v roce 2001 na domácím trhu určitou stagnaci spotřeby, export však naopak stoupl o 8 %. Nově či po delší pauze vstoupil Budvar například do Chorvatska, Dánska, Finska, Irska, Austrálie a na Nový Zéland. „Vstup na nové trhy se nám vydařil,“ potvrdil obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Výrazného úspěchu zaznamenalo budějovické pivo v Irsku. Také trh v USA přivítal Budvar kladně. Zatímco management pivovaru předpokládal, že v roce 2001 dodá do USA tři tisíce hektolitrů moku, nakonec se tam dostalo třikrát více. Největším odběratelem zůstalo i nadále Německo, kam bylo za první tři čtvrtletí roku 2001 vyvezeno 140,5 tisíce hlů piva, což bylo o 8,3 % více než v roce 2000. Přes 66 tisíc hl bylo vyvezeno do Velké Británie.

Budvar stále zůstával státním podnikem. Vláda dne 9.ledna 2002 uložila ministerstvu financí, aby zamítlo všechny doposud předložené návrhy na jeho privatizaci a vyňalo z ní majetek Budvaru. Důvodem je obava z toho, že by nový vlastník mohl pivovar či známku Budweiser prodat americké konkurenci Anheiser-Busch.

Budvar se v roce 2002 rozhodl k expanzi na ostrovní trh – už teď jeho druhý největší – a založil v Londýně dceřinou distribuční firmu Budweiser Budvar U. K. Budvar byl tak na britských ostrovech, kam v roce 2001 vyvezl asi 90 tisíc hl piva, jediným českým pivovarem s vlastní distribucí. Situaci tam neměl jednoduchou: Británie byla jedinou zemí na světě, kde směl Budvar i americký konkurent Anheuser-Bush prodávat pod značkou Budweiser. „Založení dceřiné společnosti v Londýně znamená velkou výzvu konkurenci, protože na britském trhu je velké množství importovaných piv, mezi nimiž se podařilo Budvaru vybudovat silnou pozici. Budeme aktivněji podporovat naši značku a chceme se více přiblížit britskému spotřebiteli,“ uvedl v lednu 2002 obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Britská „dcera“ Budvaru byla v Evropě už druhá: před dvěma lety zřídil pivovar zastoupení ve svém největším exportním odbytišti, v Německu. Budvar považoval Německo za jeden z nejdůležitějších zahraničních trhů. Proč? „Jako sousední země to máme za rohem, je obrovská, bohatá a tamní lidé mají rádi pivo,“ vypočítal v lednu 2002 výhody Jan Horejš z Budvaru, který měl na starosti export do Německa. Pivovar v roce 2001 v Německu prodal prodal asi 195 tisíc hl, což představovalo pětiprocentní meziroční nárůst. Na base s dvaceti půllitrovými ležáky Budweiser Bier visela cedulka 12,32 euro, což bylo v přepočtu 395 korun. Budvar byl v Německu nejen nejsilnějším českým pivním exportérem, ale na trhu, jemuž vládly domácí pivovary, boduje i mezi importéry: zaujal třetí místo mezi dováženými pivy hned po dánských značkách Faxe a Carlsberg. Prodeji Budvaru v Německu v roce 2001 dominovalo sudové pivo, které tvořilo 70 % exportu. Točené se prodávalo v hospodách výrazně dráž než v supermarketech – jeden půllitr za dvě až tři eura. Přesto v roce 2002 plánoval Budvar rozšířit značku více i v potravinářském maloobchodě a obchodech s nápoji. „Připravujeme projekty na podporu prodeje a zvýhodněné ceny větších balení,“ řekl šéf Budweiser Budvar Deutschland Walter Schmidt.

Alespoň načas měl Budvar v lednu 2002 jasno – privatizovat se v dohledné době nebude. Podle ředitele podniku Jiřího Bočka to na strategii firmy nic nemění, naopak jí to paradoxně dává větší klid na práci.
* Plných deset let se neustále diskutovalo, co bude s Budvarem, až tato vláda rozhodla, že zůstane ve vlastnictví státu. Zaskočilo vás to?
Těm důvodům, které k tomu kabinet vedly, rozumím, a proto mě to nezaskočilo. Ale také vím, že jde o rozhodnutí, které kterákoliv jiná vláda může změnit.
* Pokládáte to za ideální řešení?
Co je ideální? Dívejte se na to pragmaticky. Pivovar nyní privátního vlastníka nepotřebuje. Finanční zdroje či obchodní síť si dokáže zajistit i bez nějakého strategického investora. Nevidím to jako handicap. Málo se třeba ví, že v době, kdy mezi pivovarskými společnostmi dochází k neustálým akvizicím a značky se mezi nimi přelévají, vlastnictví státu do určité míry zvyšuje naší nezávislost a důvěryhodnost.
* Jedním z vládních argumentů byla ochrana duševního vlastnictví a známkoprávní spory se světovým lídrem, americkým Anheuser-Busch. Existuje mezi vámi vůbec možnost nějaké dohody?
To by byly jen spekulace a já se skutečně nerad na takový led pouštím. Ale stejně jako v běžném životě nebo politice i tady může platit: Nikdy neříkej nikdy.
* Podle dostupných informací jdou náklady AB na soudní spory do desítek miliónů dolarů. Nevyčerpává vás to finančně?
Samozřejmě že ochrana našich zájmů něco na soudních výlohách stojí, ale že bychom byli „usouzeni“ nebo finančně vyždímáni, to nehrozí. Za Budvar mohu říci, že se „pereme“ jen o nové obchodní příležitosti. To je hlavní důvod sporů. Tam, kde si myslíme, že je obchodní potenciál, se snažíme vstoupit a prodávat naše pivo. Když nás společnost Anheuser-Busch napadne, logicky se bráníme. Prostor v zahraničí je a my ho chceme využít. Děláme to kvůli obchodu, dobrým cenám, ne něčemu jinému.
* Mezi sedmi projekty, které vláda při svém rozhodnutí zamítla, byl i návrh firmy MBB, tvořenou manažery podniku. Za předpokladu, že byste plnili stanovená růstová kritéria, nebyli vaše šance malé. Neztratíte motivaci?
Kdyby to bylo jen o motivaci, tak řeknu, že desetileté motivování také unaví. Takhle to ale není. Máme radost, když se daří. To je naše motivace. Proto bych o nějaké její ztrátě nemluvil. Tím spíš, že máme řadu rozjetých projektů a ambice dál růst a prosazovat se. Dokonce bych řekl, že vynětí z privatizace vytváří klidnější podmínky pro to, abychom se jim mohli plně věnovat. Naše značka si to zaslouží.
* Budete se nyní už moci chovat jako standardní podnikatelský subjekt?
To nám neumožnilo vynětí z privatizace, ale novelizace zákona 219 o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Přiznávám, že loňský rok byl kvůli němu dost problematický, protože nám zkomplikoval chování v hospodářských vztazích, investicích, nastavování obchodních podmínek nebo třeba celkové konkurenceschopnosti. Zákonodárci, kteří chtěli upravit podmínky pro hospodaření s majetkem státu, nás totiž zařadili na stejnou úroveň jako Ústavní soud, NKÚ, Kancelář prezidenta nebo úřad vlády, tedy organizace, které se v konkurenčním tržním prostředí na rozdíl od nás nepohybují. To ale naštěstí novela změnila. Ptáte-li se na to, pak ano, teď se už můžeme chovat jako každý jiný subjekt. Kontrola státu je zajištěna přes zakladatele a dozorčí radu.
* S čím byly problémy?
Třeba s obchodními podmínkami, které nemohly být plně konkurenceschopné.
* Poznamenalo vás to?
Mohl bych říct, že v tuzemsku, kde jsme vloni zaznamenali asi pětiprocentní pokles prodeje, ano, ale to není můj styl. Bylo by to hodně laciné, protože těch vlivů bylo daleko víc. Třeba noví vlastníci Prazdroje a Pražských pivovarů dali do odvětví devět miliard korun. Část z těchto financí pochopitelně šla do podpory obchodu a projevila se zostřením konkurence a finanční válkou o gastronomické objekty. Udělali jsme si analýzu a její závěr je zřejmý – počasí ani kupní sílu neovlivníme, ale ostatní je v naší moci. Proto rozšíříme počet obchodních zástupců, aktualizují se obchodní podmínky, musíme dál zlepšit servis i marketingovou podporu.
* Povede to i k rozšíření vašich osmi tuzemských obchodních středisek?
Kontaktní místa tvoří základní páteř, ale v letošním roce s jejich rozšířením nepočítáme. Jak ale na trhu pracujeme, absolutně vyloučit to nelze.

Jedním milionem korun podpořil v roce 2002 Budvar město České Budějovice. „Částka byla určena na výstavy, například Vacantie v Holandsku, Holiday World v Praze, ITB v Německu či TTW ve Švýcarsku, ediční činnost a další významné akce města,“ uvedl primátor Miroslav Tetter. Mezi podporovanými akcemi bude například slavnost otevření hlavní turistické sezóny, slavnosti města a mezinárodní cyklistický závod Pasov – Linec – České Budějovice. Spolupráce měla podle Tettera přispět především k propagaci obou subjektů v evropském i světovém měřítku. „V Českých Budějovicích je poměrně dost velkých podniků, ale ne všechny město takto výrazně podporují,“ konstatoval primátor. „Spolupráce se opakuje už šestým rokem a máme s ní ty nejlepší zkušenosti. Slouží k propagaci nejen města, ale i pivovaru,“ dodal
Budvar v roce 2002 chtěl provozovat kultovní českobudějovickou restauraci Masné krámy . „Máme o ni skutečně zájem. Je to proslulá pivnice, v níž se od nepaměti točí naše pivo,“ připustil 4.března 2002 ředitel Budvaru Jiří Boček. Podnik jednal se současným nájemcem o postoupení smlouvy. Jasno mělo být do pololetí. „Jsme připraveni na finanční investici, která by zlepšila prostředí i technické zázemí,“ uvedl šéf pivovaru. Budvar už ve městě vlastnil a provozoval Hotel Malý pivovar a pivovarskou pivnici. V obou gastronomických zařízeních byl rukopis silného vlastníka znát. Město, které v Masných krámech drželo třetinový podíl, by podobný postup uvítalo. „Úroveň pivnice šla dolů a je třeba do ní dost investovat,“ měl jasno primátor Miroslav Tetter. Podle něho ale za situace, v níž měli hlavní slovo restituenti, mohlo město jen přihlížet. „Nedovedu si ale představit, že by se tam točilo jiné pivo než Budvar,“ uvedl Tetter. Nevyloučil přitom ani budoucí prodej městského podílu. Spolunájemce restaurace František Vlček odchod z Masných krámů připustil. „Zájemců je víc, ale čekáme na Budvar. Uvidíme, jak to dopadne,“ nechtěl věc víc komentovat.“Kdyby se stav objektu zlepšil, podnikání by to pomohlo. Hospoda je v centru na každém rohu a konkurence velká.“ Masné krámy vděčí za svůj vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí a přikázal postavit Masné krámy. V roce 1952 byly postranní vchody zazděny a kotce se změnily v restaurační boxy, kde místo u stolu najde na 300 lidí. Od roku 1994 má restaurace svůj název zaregistrován jako ochrannou známku.

Budvar odstartoval v dubnu 2002 období, jež se mohla s nadsázkou nazvat pivní revoluce v Česku. Do reklamy na pivo, která doposud v tuzemsku výhradně oslovovala muže, vtrhnul feminismus. Čeští muži – tolik hrdí na své pivo, pivní tradici a pivní patriotismus – to zkrátka museli spolknout: Národní symbol si už zcela podrobila komerce. Nejradikálnějším štamgastům, kteří považují pití piva za ryze pánskou záležitost, se to nemuselo líbit. „Ženy jsou důležitou součástí naší cílové skupiny,“ vysvětlil člen marketingového týmu Budvaru Tomáš Chalupský, který měl na starosti rozvoj a podporu značky. Dámy tvořily okolo 28 % zákazníků Budvaru. Nová kampaň, která odstartovala v televizi a poté pokračovala v tisku a na venkovních billboardech, měla oslovit především ženy ve věku 18 až 35 let. Ještě v roce 2001 přitom všechny velké tuzemské pivovary masírovaly televizní reklamou pouze muže, jen málokdo unikl. V roce 2002 ale Budvar jako první pivovar v zemi teď nachystal intenzivní reklamní kampaň zaměřenou na ženy. Budvarští kvůli tomu dokonce na jaře 2002 úplně zastavili klasické mužské reklamy a soustředili všechny své marketingové síly výhradně na dámy. I když cílem spotu zobrazujícího krásné dámy s půllitry bylo jistě také přitáhnout do hospody pány – tentokrát nejen kvůli pivu. Samotný televizní spot byl podobný tomu, jejž spotřebitelé už znali. Jen místo čtveřice mužů šly na pivo čtyři ženy – do hospody vyrážely z různých míst, měly různé zájmy, profese i společenské postavení. Stejně jako v mužské obdobě spotu se Budvar snažil profilovat coby představitel superprémiového segmentu: Mířil na úspěšné dámy, jež sice vedou aktivní život, ale neztrácejí schopnost bavit se. Též hlavní slogan „jdeme na pivo“ Budvar zachoval, ovšem v případě žen tam ještě přidal dovětek: nediv se. „Ten dobře vystihuje danou situaci, je to určitý dvojsmysl. Každý si mohl sám domyslet, komu to žena říká a co tím myslí. Právě to dělá reklamu zajímavou,“ usmíval se Chalupský.

Budvar měl v plánu v roce 2002 zvýšit vývoz prémiového ležáku pod jménem Czechvar do USA na 13 až 15 tisíc hl proti 8,5 tisíce hl v roce 2001. Distribuce Czechvaru začala v březnu 2001 v sedmi státech USA a postupně se rozšířila až na současných 15. Do konce roku 2002 mělo přibýt dalších pět států, kde bude pivo z Budvaru k mání. Czechvar se přitom řadil do skupiny superprémiových piv a jeho cena se pohybuje od 6,99 do 7,99 dolaru (asi 252 až 288 korun) za balení šesti lahví. Již v roce 2001 byl vývoz do USA ziskový. V srpnu 2001 zahájil Budvar prodej Czechvaru také v Kanadě, kam v roce 2002 plánovali vyvézt asi tři tisíce hektolitrů. Od poloviny roku 2002 se distribuce rozšířila ze dvou na pět provincií. USA jsou největším trhem importovaného piva na světě. Roční spotřeba byla asi 235 miliónů hl, podíl dovozu se pohybuje kolem 17 % a stále stoupá. Rovněž v Kanadě, kde je při spotřebě 21 miliónů hl podíl dovozu zhruba 7,5 %, segment importovaných piv rostl.

Nová obchodní značka Czechvar našla v roce 2002 využití i v Evropě. Kvůli předběžnému opatření vůči importérům začal podnik od března 2002 svůj ležák do Itálie dodávat pod tímto názvem. Podle představitelů Budvaru šlo o dočasné opatření. „Práva k ochranné známce Budweiser Budvar máme i nadále. Respektujeme ale verdikt vůči našim partnerům,“ vysvětlil nečekanou změnu ředitel Budvaru Jiří Boček. Na importéry však zaútočila konkurenční americká společnost AB poté, co podle svých představ neuspěla ve sporu s Budvarem. Předběžné opatření vydal milánský soud v únoru 2002 a byla namířená proti společnostem K. Kiem se sídlem v Laně a Italsung Trade Milano. Tímto opatřením jim zakázal distribuovat pivo pod známkou Budweiser Budvar. Podle představitelů českého podniku šlo o řešení, které by mělo být účinné pouze po dobu platnosti tohoto předběžného opatření. Jak ale dlouho potrvá, nešlo odhadnout. Podle Pavla Svobody z agentury Mozaic, která v Česku zastupuje zájmy AB, se potvrdilo, že docházelo k porušení práv amerického pivovaru. „Ochranná známka Budweiser je spolu se značkou Bud pro Američany klíčová. Proto jejich ochraně věnují mimořádnou pozornost,“ konstatoval Svoboda. Obchodní manažer Budvaru Robert Chrt připustil, že alternativní řešení nebylo z hlediska spotřebitelů příjemné. Tím spíš, že v Itálii firma během posledních sedmi let zvýšila prodej o 15 % na 23 370 hl v rice 2001 a tuto zemi zařadila mezi svými exportními trhy na páté místo. „Věřím ale, že se zde k naší hlavní exportní značce Budweiser Budvar ještě vrátíme,“ uvedl Chrt.

Čeští vyjednavači odvezli na jaře 2002 do Bruselu seznam výrobků, které by chtěli chránit podobně jako je v EU chráněno například francouzské šampaňské. To správné nesmí být z jiné oblasti než Champagne, každé jiné považuje unie na svém trhu za padělek. Češi chtějí takzvaným místem původu označit například znojemské okurky, pardubický perník či budějovické pivo. A právě Budvaru může Evropská komise takovým označením pomoci nejvíce. Při sporech s americkým producentem piva Budweiser by pak totiž mohly soudy v členských zemích EU unie přihlédnout k tomuto způsobu právní ochrany. Zástupci ministerstva zemědělství i Budvaru ovšem už předem upozorňují, že to neznamená konec amerického Budweiseru na evropském kontinentu. V mnohých zemích totiž mají Američané přihlášený Budweiser jako ochrannou známku.
Za prvé čtvrtletí 44 miliónů, za celý rok asi 120 miliónů Kč. To jsou částky, které musel Budvar v roce 2002 oželet na svém hrubém zisku díky silné koruně. Přesto významný český exportér piva tvrdilí, že jeho podnikatelské aktivity to nijak významně nenarušuje. Proto se ani na rok 2002 plánované investice za 250 miliónů korun nekrátil. „Musíme se však víc podívat na to, jak pracovat s výnosy a náklady. Některé nákladové položky, hlavně ostatní služby, je třeba redukovat a přizpůsobit vývoji,“ připustil změny ředitel Jiří Boček. Ten by přitom neodmítl dlouhodobější prognózu, aby firmy mohly kursovým změnám uzpůsobit své dlouhodobé plány. „Jdeme-li do EU, měli bychom znát nejen horizont vstupu, ale i prognózu, na níž se koruna může vůči euru dostat,“ mínil Boček. Ten přitom chválil nastavené exportní ceny, které ani po posílení koruny podnik neohrozily. „Kdybychom se cenově podbízeli nebo byli v nižších hladinách, dopad by byl krutý. To ale není náš případ,“ uvedl. Budvar přes kursové ztráty za první čtvrtletí 2002 vykázal při tržbách 520 miliónů Kč zisk více než 67 miliónů Kč. Výstav v této době dosáhl 260 tisíc hl. Podnik se rozhodl růst produkce podpořit i novým designem obalů. „Současná podoba už neodpovídala image značky i jejímu postavení na trhu,“ vysvětlil změnu šéf marketingu Daniel Jírovec. Zásadnější změna, k níž pivovar přistoupil po devíti letech, přišla jednorázově na asi 6 miliónů korun. Jen výměna papírových etiket za „hliníkové“ ale náklady ročně prodraží o osm miliónů. „Pretesty ukázaly, že spotřebitelé změnu přijali,“ tvrdil Jírovec.

1. Q 2001 1. Q 2002
Výstav (tisíc hl) 272 260
Zisk (milióny Kč) 135 67
Tržby (milióny Kč) 534 520

Dne 1.6.2002 se kanala akce Posezení s Budvarem na pivovarském dvoře s country.
Částečné zklamání mohli po volbách v červnu 2002 cítit případní zájemci o privatizaci Budvaru, úspěšného a ziskového pivovaru. Ten totiž i nadále měl zůstat v rukou státu, privatizace definitivně nepadá v úvahu. I nadále totiž zůstane v platnosti přání odcházejícího ministra zemědělství Jana Fencla. Ten prosadil rozhodnutí, podle něhož se Budvar nesměl privatizovat do doby, než budou ukončeny všechny známkoprávní spory s americkým konkurentem. Vzhledem k tomu, že ve světě mezi sebou pivovary vedly desítky soudních sporů o ceněnou značku Budweiser, jejich ukončení – a tudíž umožnění privatizace – bylo spíše z oblasti sci-fi. „Prodávat Budvar znamená dát jej všanc Anheuseru,“ vysvětloval své obavy Fencl. Záměr se neměl změnit ani v případě, pokud by do křesla ministra zemědělství usedl někdo z kandidátů Koalice. I pravicoví politici si totiž přáli, aby Budvar zůstal státní. Vždyť Fenclovy myšlenky víceméně už dříve sdíleli. Sociální demokrat Jan Mládek z Dráchova na Soběslavsku, který byl zvolen do sněmovny a je jedním z kandidátů na některý z ekonomických ministerských postů, si přál jen drobnou změnu: Aby Budvar přešel ze státních rukou do rukou veřejných. „To znamená, že bychom pivovar vložili například do nové sociální pojišťovny,“ popsal své představy.

České Budějovice postihly v srpnu 2002 rozsáhlé záplavy. „Pivovar obnovil výrobu v plném rozsahu, voda nezpůsobila téměř žádnou škodu,“ informoval 15.8. 2002 Martin Doležal z firmy ExMise, která mediálně Budvar zastupuje. Podniku povodeň příliš neuškodila především díky vhodnému umístění a zvládnuté přípravě na velkou vodu.

V proslulé pivnici Masné krámy v Českých Budějovicích, která byla od září 2002 na příkaz hygienika zavřená, se bude opět točit pivo. Zastupitelé 24.října 2002 schválili prodej městského třicetiprocentního podílu v restauraci za 5,6 milionu korun Budvaru. Bohatý pivovar byl okamžitě připraven investovat až 20 milionů korun do pivnice, aby ji zmodernizoval a vyvedl ze současného žalostného stavu. Peníze šly nejen do stavebních úprav, ale především na nákup nových technologií v kuchyni a veškerého vybavení restaurace. „Chceme z Masných krámů udělat ukázkovou pivnici, jakýsi chrám piva v našem domovském městě,“ prohlásil obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. Ovšem bude to na úkor zeštíhlení: Pivovar vybuduje kuchyni nově v dosavadní zadní části hospody, což bude mít za následek snížení míst k sezení z 260 na 200. „Budvar je silným investorem, který opět dokáže uvést symbol města do provozu na odpovídající úroveň,“ obhajoval prodej ekonomický náměstek primátora Zdeněk Čáp. Budvar teď hodlal jako majitel 30 % Masných krámů uzavřít nájemní smlouvy z ostatními devíti soukromými vlastníky, kteří dohromady drželi zbývajících 70 %. Pivovar jim sice bude platit nájemné, ale o něco nižší – bude zkrátka umořovat peníze, které investuje do rekonstrukce.

Dvanáctka Budvar byla 19.12.2002 už počtvrté v řadě vyhlášena pivem roku v prestižní anketě oborového českého časopisu Pivní kurýr. V historii ankety ovšem už zvítězil prémiový ležák pivovar celkem šestkrát. „Úspěchu si vážíme zejména proto, že o našem vítězství rozhodli přímo konzumenti. Příznivci piva tak opět ocenili přednosti originálního budějovického ležáku,“ řekl Jiří Boček, když převzal cenu od ministra zemědělství Jaroslava Palase.

Kromě Budvar barů, které jsou zaměřeny především na mladší spotřebitele, začal Budvar v roce 2003 budovat i řetězec značkových pivnic Budvarka. První z nich otevřel po desetidenní rekonstrukci v hotelu Malý pivovar v centru Českých Budějovic. Pivnice by postupně měly vzniknou ve více než deseti městech ČR a vedení pivovaru počítá s jejich otvíráním i v zahraničí. Nabízet budou veškerý sortiment Budvaru. „Koncept vznikl s cílem vytvoření sítě pivnic, které budou určeny jak stálým zákazníkům, tak domácím a zahraničním turistům. Sloužit by měly především střední generaci konzumentů, kteří mají rádi prostředí tradiční a přitom moderní pivnice,“ řekl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec. Budvarky budou mít společné prvky, například výzdobu a architektonické detaily, jídelníček i oblečení obsluhy. Podle Jírovce budou vznikat ve spolupráci s partnery, kteří budou zajišťovat provoz a případně se budou podílet také na investicích.

Zatímco české pivovarnictví se po čtyřech letech stagnace v roce 2002 nadechlo a podle předběžných výsledků zvýšilo výrobu o více než 2 % na 18,3 miliónu hl, jeden z lídrů trhu Budvar v téže době ztrácel. Výstav mu meziročně klesl o 104 000 hl na 1,213 miliónu hl a výnosy o 160 miliónů na 2,43 miliardy korun. Zůstal mu však hrubý zisk 280 miliónů korun, i když i ten je o 165 miliónů nižší. „Pokles bych nepřeceňoval. Podnikání není o objemech, ale o ekonomice,“ řekl v lednu 2003 šéf nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Podle něho republiková čísla hodně ovlivnil nejen růst Prazdroje, ale i pivovary, sázející na levná piva. „Budvar je kvalitní značka, držící cenu. To se za dané situace muselo projevit. Levná piva ale podrážejí nohy nám všem,“ dodal. Na ekonomice Budvaru se nejvíc podepsal silný kurs koruny, který jen tržby z exportu srazil o 130 miliónů korun, a letní záplavy. Ty po srpnu 2002 poznamenaly hlavně maloobchodní prodej lahvových piv. „Lidé měli jiné starosti, turistů bylo méně a dražší piva to pocítila,“ vypočítal příčiny ředitel podniku Jiří Boček. Podobný vývoj pivovar zaznamenal i v povodněmi zasaženém Sasku, tedy na klíčovém německém trhu. Přestože vývoz Budvaru klesl meziročně o 2,5 %, v zahraničí podnik prodal 42 % produkce. Hlavně zásluhou dceřiných společností v Německu, Velké Británii a Chorvatsku, které proti předloňským 13 % už prodaly třetinu exportní produkce. „Rozjezd dceřiných firem je pracný, ale vrací se tím, že máte pevnější pozici na místním trhu a lépe pracujete se značkou. Navíc se odbourá zprostředkovatelská obchodní marže. To musí být na firemní ekonomice znát,“ mínil analytik Martin Pražák z poradenské firmy Dafi CZ. Budvar loni hlavně do modernizace pivovaru vložil 135 miliónů korun a stále podniká bez úvěrů. Podle ekonomického manažera Petra Jánského ani výsledek rozvoj nepoznamenal. „Jsme příliš silní na to, aby v jednom roce s námi byť stamiliónový propad, něco udělal,“ řekl finanční šéf.
Budvar v roce 2003 disponoval nejmodernějším skladem chmele v republice. Získal ho rekonstrukcí 107 let staré sladovny při nákladech asi 6 miliónů Kč. Nové prostory pojmou jedné ze základních surovin pro jeho výrobu 180 tun. Slisovaný je tu složený v balících o váze 150 kg. Budvar disponoval ještě jedním, starým skladem, o kapacitě 80 tun. Při ročním nákupu od dodavatelů v rozsahu 250 až 300 tun vydrží pivovar se zavezeným chmelem celou jednu sezónu. „Při budování skladu jsme kladli důraz na optimalizaci podmínek, tedy stálou teplotu pět stupňů Celsia a také zamezení nadbytečného proudění vzduchu, které chmelu neprospívá,“ upřesnil v březnu 2003 sládek Tolar.

V průběhu roku 2002 se začaly reklamní kampaně zaměřovat i na nemalou cílovou skupinu – na ženy. Úspěšně hodnotil i Budvar svou kampaň z poloviny roku 2002. „Naši cílovou skupinu tvoří lidé od 18 do 36 let, se středním a vyšším vzděláním a středními a vyššími příjmy. Ženy jsou mezi nimi zastoupeny asi 26 %,“ popsal obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. „Kampaň Ženy byla krátkodobá a navázala na předchozí kampaně tím, že vycházela z konceptu ‚Když máme chuť, jdeme na pivo‘, rozšířeného o dovětek ‚Nediv se‘,“ shrnul Chrt.

Budvar začal v květnu 2003 využívat nový artéský vrt, který mu podle sládka Josefa Tolara zajistí přístup k unikátní hlubinné vodě na dalších 100 let. Vrt, který je hluboký 300 metrů, nahradí jeden ze dvou současných. První artéská studně, která byla hluboká téměř 197 metrů, byla v pivovaru vyvrtána už v roce 1922. Budvar používá k výrobě piva velmi čistou a měkkou vodu, která je optimální pro vaření světlého piva.
Budvar sice ve světě sbíral v roce 2003 vavříny, doma byl však čím dál dražší. Od června 2003 stál půllitr jeho světlého ležáku o 70 haléřů více, v případě čepovaného o 60 haléřů více, řekla mluvčí firmy Denisa Mylbachrová. „Další zdražení letos nebude, protože ceny měníme maximálně jednou ročně,“ řekla.

Pokud by americká pivovarská společnost AB získala Budvar, byly by zřejmě jejím hlavním cílem ochranné známky a nikoli další rozvoj tohoto jihočeského pivovaru. Řekl 21.7.2003 sládek Budvaru Josef Tolar. Podle něj není zájem AB o Budvar nahodilý a trvá již od počátku 90. let minulého století. Německý časopis Focus bez dalších podrobností napsal, že AB se zajímá o koupi Budvaru. O privatizaci pivovaru uvažovala vláda. Stanovisko ministerstva zemědělství k prodeji Budvaru bylo i nadále odmítavé. „V případě, že však vláda o privatizaci pivovaru rozhodne, ministr bude toto rozhodnutí respektovat,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Martin Severa. „Jestliže by firma AB (po získání Budvaru) vlastnila teoreticky vzato obě ochranné známky, tedy tu původní, vzniklou v Českých Budějovicích, a druhou, potvrzenou předchozími smlouvami, není obtížné hádat, jak by se asi rozhodovala. Zřejmě by to byla paralela s americkým pivovarem Budweiser Dubois, který jako poslední z amerických pivovarů, nepatřících AB, používal také známku Budweiser,“ řekl Tolar. Budweiser Dubois byl po řadě let soudních sporů a AB, které vyhrával díky své dobré známkoprávní pozici, prodán jiné pivovarské společnosti. „Stalo se tak podle přání posledního majitele, protože ten asi tušil, že vlastnictví AB by tomuto pivovaru nemuselo přinést zrovna rozkvět. Ale dalšími prodeji se stejně ocitl v rukách firmy AB a ta ho okamžitě zavřela, aby vyřešila ten známkoprávní problém,“ uvedl Tolar.

V Budějovicích neměl Budvar ani v roce 2003 vlastní stáčírnu do plechu. Vznikal zde proto paradox. Pivo bylo v tancích vyváženo do Rakouska, kde byly dvě stáčírny. Celníci pak na toto pivo pohlíželi jako na přepracované a zemí původu se stalo Rakousko jako členský stát Unie. Proto bylo pokaždé jinak zdaněno, když putovalo dál, například do Maďarska, Švýcarska, Slovenska nebo do zemí bývalého Sovětského svazu.
V roce 2003 založil pivovar ve Velké Británii samostatnou dceřinou společnost BBUK a začal se tak o distribuci svého piva v celé Británii starat vlastními silami. K tomuto kroku jej vedly stagnující výsledky prodeje v království, přestože trh ve Velké Británii byl pro Budvar strategickým trhem. Výsledek se dostavil velmi brzy a jak se ukázalo například ve Skotsku, byl to počin prozíravý. Budvar zaznamenal meziroční nárůst prodeje svého ležáku v této části Velké Británie celkem o 20 %. Nejvýznamnější byl přitom odbyt točeného ležáku, který se zvýšil o celých 200 %. „Podařilo se to především zahájením reklamní spolupráce se skotským fotbalovým klubem FC Falkirk, kterému se v sezoně 2002 velice dařilo,“ řekl k tomu ředitel britské dceřiné společnosti John Harley. Fotbalový klub FC Falkirk s pěti stovkami fanoušků přijel v červenci 2003 do Českých Budějovic na tréninkové soustředění, jehož součástí byla i účast na tradičním fotbalovém turnaji v Nové Včelnici.
Novým oficiálním partnerem extraligy ledního hokeje a české reprezentace se od nové sezóny, oficiálně začínající 12. září 2003, stal Budvar. Smlouva s Budvarem byla uzavřena na pět let do sezóny 2007 – 08 s pětiletou opcí. „Hledali jsme partnerství, které by podpořilo vysokou image naší značky. V úspěšném hokeji jsme ho našli,“ věří změněné strategii šéf firemního marketingu Martin Jírovec. Podnik se dosud ve sportovním sponzorství pohyboval hlavně na regionální úrovni. Přitom výraznějšímu vstupu do fotbalu brání fakt, že v něm už dlouhodobě působí jiný pivovar, Plzeňský Prazdroj.
Budvar otevřel v srpnu 2003 v Českých Budějovicích v pořadí již šestý Budvar Bar. Rekonstrukce bývalé plzeňské Švejkovy restaurace v multifunkčním objektu v Krajinské ulici, na které se částečně podílel i pivovar, začala 18. srpna a trvala deset dnů. Další Budvar Bar vznikl jen kousek od známé pivnice Masné krámy, kterou chce Budvar opravit, ale jež zatím zůstává zavřená. „Rozhodli jsme se uzavřít smlouvu s provozovatelem objektu na 10 let. Tímto krokem se nám v Českých Budějovicích podařilo získat další skutečně reprezentativní prostor, který bude nabízet celý sortiment z produkce našeho pivovaru,“ řekl vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Nedaleké Masné krámy byly asi deset měsíců zavřené. Budvar v nich koupil podíl od města a připravoval rekonstrukci, ale prodej napadl jeden z dalších spoluvlastníků a oprava tak vůbec nezačala. Budvar Bary, z nichž dva jsou v Českých Budějovicích a po jednom v Praze, Plzni, Hradci Králové a Bratislavě, tvoří síť značkových zařízení Budvaru. Pivovar je budoval od roku 1998, kdy bylo otevřeno první v pražské restauraci U Medvídků.
Britská spotřebitelská organizace Kampaň za pořádné pivo (CAMRA), která si vzala za cíl zachovat maximální rozmanitost pivního trhu vyjádřila v září 2003 obavy o další osud Budějovického Budvaru v souvislosti s možnou privatizací tohoto národního podniku. Budvar je podle uskupení zcela unikátní pivo, jedno z nejautentičtějších. CAMRA sleduje situaci kolem budějovické firmy již od 90.let a varuje, že v případě odstátnění by se Budvar nakonec ocitl v rukou některé z globálních společností. Což by mohlo vést k zániku tohoto pivovaru. Organizace uvedla příklad pivovaru Dubois, který si rovněž dělal nárok na označení Budweiser. Americký Anheuser Busch už v 70.letech tohoto výrobce koupil a provoz uzavřel. Ačkoli CAMRA nechce mluvit do formy vlastnictví Budějovického Budvaru, domnívá se, že spojení se státem je za nynějších podmínek nejlepší ochranou pro toto historické a jedinečné pivo a zejména pro jeho milovníky. Na nedávném obřím britském pivním veletrhu The Great British Beer Festival sdružení zahájilo podpisovou kampaň k vlastní petici proti privatizaci Budvaru pod heslem „Ať Budvar zůstane český“, kde má nyní podle mluvčího 3000 podpisů. CAMRA předpokládá, že sežene 10 000 podpisů. V roce 1994 tehdejšímu ministrovi Igoru Němcovi předala 600 dopisů varujících českou vládu před prodejem akcií budějovického Budvaru firmě Anheuser Bush a vedla proti tomu rozsáhlou kampaň v Čechách, Británii a Evropě. Byla to tehdy její první akce zaměřená mimo Británii.
Ministr financí Bohuslav Sobotka v pořadu televize Nova dne 7.9.2003 oznámil, že současná vláda zřejmě Budvar nebude privatizovat. Brání tomu podle ministra současná právní pozice Budvaru a spory o značku Budweisser, které jsou vedeny ve světě. Právní analýzy, které si česká vláda nechala připravit hovoří proti privatizaci pivovaru za současného stavu. Dodal však, že diskuse o budoucnosti Budvaru bude ve vládě pokračovat.

Dynamický spot Budweiser Budvar Pamplona, plný jižního temperamentu, byl prvním výstupem reklamní agentury Kaspen, která měla vrátit známému českému pivu renomé prémiové značky. Stavěla na myšlence – kvůli Budvaru opustíte i věci, které máte nejradši. Právě s ní vyhrál Kaspen před časem výběrové řízení pivovaru, když ve finále tendru porazil TBWA a Bates Praha. Budvar tedy definitivně opustil předchozí strategii – Jdeme na pivo. Ta byla hodně masová a její háček byl v tom, že nepomáhala dále budovat a profilovat značku. Nový příběh těží z atmosféry svátku San Fermín. Záměrem bylo ukázat závod, který se každoročně koná ve španělské Pamploně. Ve finále byli dva režiséři Thed Lensen a David Alcalde. Rozhodovalo se proto mezi Kolumbií a Španělskem. Nakonec zvolili pro zkušenost s velkými projekty pro značku Johnny Walker Theda Lenssena. Točilo se v Kolumbii na přelomu srpna a září 2003. Řidič kamionu, který měl vypadat jako Čech, byl v castingu vybrán ze čtyřiceti Argentinců, zatímco „honáci“ býků jsou tamní lidé. Na place bylo až 300 nasmlouvaných komparzistů a spolu s náhodným komparzem to bylo až 700 lidí. Nejdůležitějším úkolem bylo, aby býci místního farmáře vypadali nebezpečně, což nebylo až tak snadné docílit. Vyvrcholením spotu je příjezd kamionu s Budvarem, jemuž dají býčí provokatéři předost před dokončením závodu.
Bez nealko piva v nabídce se neobešel ani Budvar. Nealkoholické pivo je v případě tohoto pivovaru určeno především pro gastronomii. „Letos jsme rozšířili naši nabídku nealkoholického piva o nový obal – vratné třetinkové lahve. Tato nabídka se setkala s úspěchem, za měsíce červen až srpen 2003 jsme v tuzemsku zaznamenali nárůst prodeje nealkoholického piva Budvar Free o 8 %,“ řekla Petra Klangová z marketingu Budvaru.

Budvar potřebuje pro zajištění výroby ročně 22,5 tisíce tun ječmene. Informoval o tom výrobní ředitel a hlavní sládek Josef Tolar. „Pro výrobu našich piv upřednostňujeme původní české odrůdy ječmene, jakými jsou například Akcent, Amulet, Kompakt nebo Tolar. Dlouhodobé zkušenosti sládků Budvaru potvrzují, že kvalita i odrůdové složení sladového ječmene má výrazný vliv na výsledné senzorické vlastnosti piva,“ uvedl Tolar a poznamenal, že pivovar má kromě kvalitativních jakostních kritérií z oblasti Hané smluvně zaručeno i dodržení odrůdové skladby sladového ječmene. Díky objemu obilí si Budvar na Hané vytvořil pozici, která mu umožňuje takzvané právo první volby ve výběru nejkvalitnější suroviny.
Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality.

Doma není nikdo prorokem. O platnosti tohoto okřídleného hesla se na konci roku 2003 mohli přesvědčit zástupci Budvaru. Zatímco v soudních sporech se svým americkým konkurentem sbírali Budějovičtí jeden úspěch za druhým, doma jako by se jim lepila smůla na paty. Světoznámá pivnice Masné krámy v Českých Budějovicích zůstává kvůli sporům mezi jedním ze soukromých spoluvlastníků a městem už rok a půl uzavřená. A když se zdálo, že pivovar vynahradí pivařům oblíbené „Masňáky“ otevřením Budvar baru v Krajinské ulici, přišla další rána. Soud totiž rozhodl, že současný nájemce restaurace, kterému Budvar vybavil hospodu vlastním zařízením, podniká v pronajatých prostorách neoprávněně. Majitelé budovy totiž údajně neoprávněně zrušili smlouvu předchozímu nájemci, který v restauraci točil Plzeňský Prazdroj. „Rozsudek je jasný a bez možnosti odvolání. Zrušení smlouvy bylo protiprávní a my se můžeme okamžitě do pivnice vrátit,“ řekl jednatel firmy Gastro Art Milan Zelinka. Už přišel v doprovodu právníka důrazně upozornit současného nájemce hospody, aby nemařil soudní rozhodnutí a prostory předal oprávněnému uživateli. Ať už se ale Gastro Art vrátí do pivnice za týden, či za měsíc, Budvar tam údajně čepovat nebude. Zelinka totiž obviňuje vedení pivovaru, že si dostatečně neprověřilo smluvní vztahy v budově a pomohlo vybudovat budvarskou restauraci někomu, kdo v ní vůbec neměl právo podnikat. Jak případy Masných krámů, tak Budvar baru jen podtrhují paradoxní situaci v soužití pivovaru a jeho domovského města. Zatímco Budvar získal v roce 2003 mnoho mezinárodních ocenění včetně vítězství ve Světovém pivním poháru ve skotském Edinburghu či nedávno v soutěži o české pivo roku časopisu Pivní kurýr, v Českých Budějovicích se stále potýká s problémy. Výkladní skříň Budějovického Budvaru, restaurace Masné krámy, je stále uzavřená, a pivovar tak v centru města provozuje prakticky jen jedinou, ryze firemní restauraci. V největší pivnici na hlavním českobudějovickém náměstí se usadil Plzeňský Prazdroj. Turistům, kteří do Budějovic přijíždějí, vybaveni informacemi o zdejším vynikajícím pivu, musí při pohledu na reklamní štíty cizích pivovarů v centru a uzavřené Masné krámy připadat, že si spletli město. Nechovají se Budějovice ke svému pivovaru příliš macešsky? Ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček tvrdí, že jde jen o klamné zdání. „Případ uzavřených Masných krámů nás skutečně mrzí, protože to není zdaleka jen naše škoda, ale především škoda pro město,“ řekl Boček. Podobně nepříjemná by podle něj byla i ztráta Budvar baru. Na druhé straně Boček tvrdí, že jde pouze o dva nejkřiklavější případy velkých restaurací, ze kterých se nedá usuzovat, že by se obyvatelé Budějovic obrátili k Budvaru zády. „Pravdou je, že nám někteří jednotliví lidé v Budějovicích opravdu takzvaně lepí smůlu na paty. Obecně ale prodej našeho piva v domovském městě poslední dobou stoupá,“ uzavřel Boček.

Z celkové výroby roku 2003, tedy 1,171 miliónu hl, což znamenalo meziroční pokles asi o 3,5 %, vyvezl Budvar 538 000 hl do zahraničí. Představovalo to meziroční nárůst exportu o 5 %. Podle ředitele Budvaru Jiřího Bočka dosáhly v roce 2003 výnosy podniku 2,484 miliardy korun, konsolidované výnosy pak 3,606 miliardy. Významně se na tom podílely dceřiné společnosti Budvaru ve Velké Británii, Chorvatsku a Německu. „Na evropském trhu se nám podařilo upevnit svoji pozici v segmentu super prémiových piv. Například naše dceřiná společnost ve Velké Británii dosáhla růstu výnosů o více než 44 %,“ informoval Boček. Prodej budějovického piva na domácím trhu naopak meziročně poklesl o přibližně 9 % na 633 000 hl. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Prazdroje. Přesto Budvar očekával dosažení hrubého zisku ve výši 350 miliónů korun, což by vzhledem k předchozímu roku znamenalo skokový nárůst hospodářského výsledku téměř o čtvrtinu.
Budvar v roce 2003 zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 %. Podle manažera pro ruský exportní trh Tomáše Bártů prodal v roce 2003 pivovar na ruském trhu 24 000 hl svého ležáku. Podíl dovozu piva z ČR činil 2 % objemu do Ruska importovaných piv. Budvar se čepoval také v restauraci, která se nachází v centru Moskvy. Velkou událostí února 2004 byla bezesporu první várka černého piva v Budvaru. Stalo se tak po mnoha desetiletích, kdy se v tomto pivovaru vařila jen piva světlá. Navíc celá akce byla pojata jako happening, kde všichni zainteresovaní zaměstnanci přišli do práce v černém tričku. Byl totiž pátek třináctého. Budvar řešil nabídku tmavého piva prodejem piva Regent ze sousedního pivovaru v Třeboni. Vlastní produkt byl dvanáctistupňový ležák, který byl nabízen jen ve značkových restauracích jako čepované pivo.
Milión korun daroval pivovar Jihočeskému divadlu na jeho provoz. Šek na tuto částku předal ředitel pivovaru Jiří Boček na Divadelním plese v DK Metropol.
Od únoru 2004 měli příznivci Budvaru o důvod navíc zůstat věrni své značce. Budvar totiž přišel na trh s novým neotřelým typem skla, s pivním džbánkem. Hostům restauračních zařízení byl k dispozici ve dvou variantách 0,5 l a 0,33 l. Tvar a provedení džbánku, pro který je charakteristické zejména použití doplňkového reliéfního štítu s „B“ a originální tvar ucha, chránil průmyslový vzor. Džbánek byl vyroben ze silné skloviny, aby byla dobře zajištěna teplotní stálost načepovaného ležáku. Díky absenci jakékoli optiky tak dává vyniknout jiskře a typicky zlatavé barvě světlého ležáku. „Před několika lety bylo velmi módní využívat na nápojovém skle výhradně reliéfní technologie pro zobrazení značky piva. Tento trend se v současné době mění. My v současném provedení využíváme klasického dekorování sklenice logotypem značky ve zlatém provedení v kombinaci s reliéfním provedením štítu s „B“,“ sdělil vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec a dodal: „jako doplněk jsme do horní části ucha umístili symbol „B“ ve štítu v typicky firemních barvách červené a bílé. Domníváme se, že nový exkluzivní džbánek Budweiser Budvar ocení všichni vyznavači vysoké kultury pití piva“. Dodavatelem džbánku je firma Sahm ČR, s.r.o., grafický návrh pochází z dílny českobudějovického Ateliéru Malec.
Pivovar připravil na celý březen 2004 ve 23 restauracích českých a moravských měst soutěž Budvar cup pro hokejové příznivce, jejichž hlavní výhrou budou dvě vstupenky na zápas mistrovství světa. Hlavní částí soutěže je turnaj ve stolním hokeji, do nějž se hráči kvalifikují na základě losování. Jako další se v rámci akce uskutečňuje sázková hra a vědomostní soutěž, tzv. hokejový videostop, kterých se mohou zúčastnit všichni přítomní. Vítězové postoupí do regionálního a poté do celostátního finále, které se uskuteční koncem dubna přímo v budějovické Budvar Aréně.
Budvar připravil pro Mistrovství světa v hokeji v roce 2004 nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo mělo hokejový design, který však nesly také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar dodával speciální balení na trh od března do června 2004. Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru měla speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar.
Budvar uvedl na trh tmavou variantu svého originálního ležáku Budweiser Budvar. Dne 27. dubna 2004 byl v prostorách ležáckého sklepa pivovaru tento nový druh piva slavnostně pokřtěn zpěvákem Karlem Černochem a vrchním sládkem Budvaru Josefem Tolarem.
Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej na jaře 2004 šlo koupit v 21 státech. Takový byl po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar na zaoceánský trh. Poptávka po nové značce byla slibná. S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka. „Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem,“ řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. Američanům nevadila ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. „Liquor stores“ – obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí). To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický. Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. „Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky,“ upozornil na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt. Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát. K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. „Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme – stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná,“ potvrdil Chrt. Ten USA pokládal za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů. Budvar v roce 2003 prodal 7700 a v roce 2002 9000 hl Czechvaru. Došlo ke změně distributora – v roce 2004 to byla coloradská společnost Distinguished Brands International.
Koncem roku 2003 došlo v Turecku ke zrušení státního monopolu a regulace prodeje dovozu piva. Český chmelový mok se tak opět v červnu 2004 dostal i k tureckým pivařům prostřednictvím ležáku Budweiser Budvar. Příprava k exportu, jejíž součástí byla i smlouva s místním importérem, trvala jihočeské firmě zhruba rok a půl. Celkový výstav piva v Turecku byl podle World Beer Reportu v roce 2002 7 830 mil. hl. Kvůli státní regulaci bylo jen 10 000 hl dovezeno.
„Letošní chladné léto určitě postihlo všechny výrobce nápojů, Budějovický Budvar nevyjímaje. V našem případě se však zatím nejedná o dramatické poklesy prodejů,“ podotkla v červenci 2004 mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. „V červenci jsme zatím zaznamenali pouze mírný pokles, který se projevil především u sudového výčepního piva, jehož prodej je přímo závislý na obsazenosti rekreačních objektů, zahrádek a dalších sezónních zařízení,“ dodala.
Budvar v roce 2003 investoval do posílení pozice své značky v místě spotřeby 20 milionů korun. „V rámci této akce, jež začala v dubnu 2003, vybavil novými reklamními prvky přes 1000 gastronomických zařízení v ČR,“ řekl vedoucí marketingu pivovaru Daniel Jírovec. V roce 2004 firma na tyto účely počítala se zhruba stejnou částkou. Obměna vizuální prezentace značky je podle Jírovce součástí aktivní politiky Budvaru v rámci jeho programu pro gastronomii. „Netýká se jen vnějších světelných reklam (vývěsních štítů), ale i vnitřních reklam, takzvaných menu-boxů, nových skleněných pohárů a dalších reklamních prvků,“ uvedl.
Od poloviny července, kdy teploty vzduchu vzrostly na 27 až 30 stupňů, zvýšil Budvar prodej piva o 30 až 40 %. Podle ředitele pivovaru Jiřího Bočka ale pivovarská branže pozdním nástupem léta ztratila na celkovém objemu prodaného piva v květnu více než sedm procent a v červnu kolem 3,5 procenta. Staré heslo „co se v horkých měsících nevypije, to se už v zimě nedožene“ podle něj stále platí beze zbytku. Vedení Budvaru například překvapil zájem lidí o nový tmavý ležák. „Náš záměr prodat letos kolem 5000 hektolitrů této novinky, což by proporcionálně odpovídalo prodeji tmavého piva na našem trhu, se nám tak podaří splnit za necelé čtyři měsíce,“ dodal ředitel Budvaru.
Budvar neplánoval v roce 2004 licenční výrobu na některém z vývozních trhů, protože jinde se prý stejné pivo uvařit nedalo. „Vybrali jsme si filozofii výroby v místě původu,“ řekl 6.října 2004 sládek Josef Tolar. Licenční výroba šetří dopravní náklady , a dá se tak dosáhnout vyšší produkce dané značky. Dovážené originály lze ale prodávat díky exkluzivitě za vyšší cenu, uvedl Tolar. Budvar zdůvodňoval svou strategii tím, že konečné vlastnosti piva výrazně ovlivňují použité suroviny, typ technologie i um pracovníků. Klíčovou surovinu – vodu – čerpal ze 300 metrů hlubokých artézských studní. Podle Tolara lze vodu upravovat, ale jen v základních charakteristikách. Stejného složení se dosáhnout nedá. Podobně mají místní podmínky vliv na kvalitu sladu i chmele. Technologii lze pro licenční výrobu pořídit stejnou, ale vlastnosti uvařeného moku mohou změnit nepatrné rozdíly v materiálu, tvaru nádob, způsobu ohřevu nebo chlazení, řekl Tolar.
Jedním z velkých pivovarů, který si snažil zachovat konzervativní výrobní postup byl právě Budvar. „Ležák necháváme zrát v ležáckých sklepích po dobu 90 dní. K výrobě piva používáme výhradně žatecký hlávkový chmel, vybraný moravský slad a vody z vlastních artéských studní,“ sdělila v listopadu 2004 mluvčí Denisa Mylbachrová. Jako jeden z největších exportérů piva měl totiž Budvar impulsy ze zahraničí, že české pivo je ceněné právě pro svou kvalitu, autentičnost, jedinečné suroviny a způsob výroby.
„Pivovar Budějovický Budvar připravil pro konzumenty speciální vánoční balení našeho klasické světlého ležáku v půllitrových lahví. Obsahuje osm lahví a dárek pro spotřebitele – limitovanou sérii vánoční sklenice,“ řekla mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Vánočně balená piva šlo koupit zejména v obchodních řetězcích.
Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se na konci roku 2004 přely dva slavné české pivovary – Prazdroj a Budvar. Prazdroj v prosinci 2004 neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovávala údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci. „Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu ? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva,“ říkalo se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. „My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ,“ uvedl prezident rady Radek Pokorný, který uvedl, že Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina o tom ale Prazdroj neuvažoval. „Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to , že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví,“ tlumočila postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle Plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. „V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií,“ řekl mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin. K reklamní kampani Budvaru měly výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. „Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne,“ tvrdil Stanislav Bernard. Pro pivaře byl spor pivovarů spíše otázkou osobního patriotismu. V českobudějovické restauraci U Hrušků vyšli vstříc oběma stranám a točili obě piva zároveň. „Původně jsme točili jenom budvar, ale někteří zákazníci chtěli plzeň. Obě piva jsou špičkou v Čechách i ve světě. O tom, které z nich je lepší, rozhoduje spíše osobní chuť. Někdo má rád hořkou plzeň, někdo sladší budvar,“ uvedl majitel restaurace.
Podle hospodářských výsledků vytvořil Budvar v roce 2004 hrubý zisk v hodnotě 312 mil. Kč. Celkem prodal 1,112 mil. hl piva a celkové výnosy dosáhly 2,307 mld. Kč. Na tiskové besedě o tom informoval ředitel národního podniku Jiří Boček. „S hospodářským výsledkem jsme spokojeni, i když pokud se týká objemu prodeje, tak ten byl o 4,98 % nižší než v r. 2003“, řekl Boček. „Pokles přičítáme zejména nebývale chladnému počasí v době od dubna až do července, ale to se dotklo celého nápojového průmyslu nejen v Čechách. K poklesu prodeje došlo také např. v SRN, kde byla transformována distribuční síť. Na druhé straně se ale zvýšil prodej např. ve Finsku, Norsku, nebo v Austrálii“, řekl Boček. Podle ředitele byl r. 2004 také rokem úspěšného uvedení tmavého ležáku Budweiser Budvar na český trh. Významné bylo rovněž získání ochrany podle místa původu pro pojmy Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU i opakované získání titulu Pivo roku. Z právního hlediska bylo významné potvrzení Nejvyšším soudem ČR právní subjektivity národního podniku ve sporu s Budějovickým měšťanským pivovarem, který se snažil o výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z rejstříku firem. Tento spor byl, podle Bočka, veden zcela účelově ve snaze o privatizaci Budvaru. V r. 2004 investoval Budvar do rozvoje 165,8 mil. Kč. Mezi významné investice patřily mj. nové akumulační nádrže varní vody a zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny.
Budějovický měšťanský pivovar neuspěl v lednu 2005 se svým návrhem na výmaz Budvaru z obchodního rejstříku ani u Vrchního soudu v Praze. Měšťanský pivovar tvrdil, že právní postavení Budvaru jako národního podniku nemá oporu v zákoně, a Budvar tudíž právně neexistuje.
Budvar v lednu 2005 dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. „Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu 5000 metrů krychlových,“ řekla 12.1.2005 mluvčí společnosti Nikola Dřevínková. Prostřednictvím nádrží se z podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu vodního skoku. Jde o přisávání vzduchu do potrubí v zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich oddělení usazením.
„Kdo si dnes vzpomene na to, že se lahve v obchodě obracely dnem vzhůru, jestli pivo není kalné,“ vzpomínal v lednu 2005 šéf Budvaru Jiří Boček. Podle skalních příznivců zlatavého moku průmyslová velkovýroba stírá rozmanitost chutí českých piv. „Uhlazují se, aby vyhověla chuti co největšímu množství lidí,“ mínil sládek Budvaru Josef Tolar
Nové muzeum českobudějovického pivovaru bylo na počátku roku 2005 těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během turistické sezony 2005. Většina expozic již byla hotová a dělníci dokončovali instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku. Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízelo muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohli zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zavezl až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. „Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35 000 lidí,“ uvedl ekonomický náměstek.
Pivovar v únoru 2005 instaloval myčky s kapacitou 48 000 lahví za hodinu, které byly výkonnější než původní, zároveň splňovaly přísné technologické a ekologické normy. Pro pivovar to byla největší investice rou 2005. Myčky transportovaly dva jeřáby o nosnosti 190 tun. V neděli ráno v 05:00 začala demontáž starých částí linek a v 11:00 už byla v objektu první nová padesátitunová myčka. „Vše se zdařilo, přálo nám i počasí, takže oproti harmonogramu se akce zrychlila o čtyři hodiny,“ řekl hlavní mechanik pivovaru Dalibor Čáp. Budvar se pro nové myčky rozhodl po zhodnocení stavu opotřebení původních linek, provedení kalkulace nákladů jejich provozu a zhodnocení jeho energetické náročnosti. „Celá instalace se stihla udělat za čtyři dny, zkušební provoz nových myček by měl začít ve středu,“ uvedla mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová. Jako dodavatele mycích linek vybral Budvar německou firmu KHS Dortmund, která byla významným světovým dodavatelem lahvárenské techniky. V roce 2004 investoval Budvar do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Investoval především do nové akumulační nádrže varní vody, do expozice českobudějovického pivovarnictví a do zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. V roce 2005 chtěl dokončit v areálu pivovaru návštěvnické centrum.
Svůj vzdělávací program pro hostinské měl i Budvar. „My se ale snažíme vysvětlovat hostinským způsob správné péče o pivo přímo v jejich restauracích a jejich místních podmínkách,“ řekl v únoru 2005 sládek Budvaru Josef Tolar, kterého v roce 2004 britské pivovarnické sdružení vybralo za sládka roku. Tolar přiznává, že rapidní nárůst počtu restaurací po sametové revoluci přinesl i nečekaný problém. Pivo často čepuje každý, kdo má ruce a nohy. A kvalita nápoje, skladovaného v určitých případech v nevhodných podmínkách s nevhodnou teplotou, natočeného místo na tři zátahy výčepního kohoutu pouze na jeden zátah a poškozeného dalšími prohřešky, takové nekvalitní péči odpovídá. „Jestliže chceme lákat turisty na tradiční české pivo nezaměnitelné chuti a kvality, pak nemůžeme nabízet v restauracích přechlazený nápoj bez pěny, na který jsou turisté zvyklí už z domova,“ řekl budvarský sládek.
Budvar se v roce 2005 stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech – Robert Bosch a Dura Automotive CZ – nabízel svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí. Kromě vysokého platu a dalších výhod si zaměstnanci cenili příspěvků, které Budvar poskytoval svým zaměstnancům na dovolené. Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděloval pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostávalo šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činila dvacet jeden tisíc korun, což bylo téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr. K tomu mají „Budvaráci“ týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízel také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohli domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí – buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek. A co za to musel správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil v březnu 2005 ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musel podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cenila na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíželo při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí.
Tmavý ležák z Budvaru byl na pivním festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyvážel teprve krátce, vařit jej začal v dubnu 2004. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Porotu 21. ročníku londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma. Festival přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu – cider a dovážených piv. Budějovický pivovar tmavý ležák exportoval i do Finska a od dubna 2005 jej nabídnul i na Slovensku. O jeho distribuci jednalo s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který v roce 2004 vyvezl 509 000 hel piva, dodává do více než 50 zemí světa.
Poptávka po slabším pivu v cestovním obalu přiměla Budvar stáčet do plechovek. Dosud v nich nabízel pouze dvanáctku. Na trh se desítka v plechu dostala v dubnu 2005. „Tím, že jsme nabízeli pouze dvanáctku, jsme byli v nevýhodě oproti ostatním. Rekreanti a turisté, kteří si plechovkové pivo kvůli jeho skladnosti a nižší váze především kupují, mají zájem i o slabší desítku,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Josef Tolar. V létě na chalupě nebo při sportu přijde lehčí desítka více vhod. „Teď budeme desítku expedovat do našich obchodních středisek, za čas se objeví i ve všech řetězcích,“ doplnil vedoucí tuzemského obchodu Budvaru Vladimír Novák. Pivo mělo být k dostání i na benzinových pumpách. Doporučená prodejní cena byla 16,90 korun za půllitr. Lahvová stála o sedm až osm korun méně. Plechovkové pivo stáčel Budvar v Rakousku a Holandsku.
Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou v dubnu 2005 ve svém pivovaru otevřel Budvar. Zástupci Budvaru zároveň představili i novou budovu návštěvnického centra a prohlídkovou trasu pivovarem. „Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu,“ řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které ji doprovázejí, Budvaru zapůjčily Jihočeské muzeum a okresní archiv. „Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než sedm set let starou tradici budějovického pivovarnictví a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží,“ řekl Jánský.
Multipack zvolil Budvar na léto 2005. „Jde o 10-pack výčepního piva (9x láhev 0,5 l + 1 zdarma) v letním balení. Od letošního jara se na pultech také objevila novinka v podobě výčepního piva v plechovce (0,5 l). Jako každý rok i letos připravujeme řadu hudebních a společenských akcí v prostorách pivovaru Budvaru,“ řekla v květnu 2005 Denisa Mylbachrová, PR manažerka Budvaru.
O pětinu vyšší denní prodej piva v porovnání s rokem 2004 měl Budvar o posledním květnovém víkendu. Podle mluvčí Denisy Mylbachrové zvýšil pivovar za celý květen prodej zhruba o 17 %.
Ti Češi, to je národ! Mají Budvar, modelky, sportovce, knedlíky a kapry, říkali noví vymyšlení velvyslanci země, britští podnikatelé Robert Sheldon a Dave Giddens alias Bob & Dave, zcela propadlí českému pivu. Jako obchodníci cestují po celém světě a všude svérázně propagují Budvar a Česko. Potkat je zatím můžeme na londýnském letišti, francouzské Riviéře, v New Yorku nebo na hokeji ve Vídni. Taková byla nová reklamní kampaň Budvaru. „Bob a Dave se stali symbolem, ikonou značky,“ uvedl v červenci 2005 Tomáš Chalupský z pivovaru. Kampaň se rozjela na podzim 2004 v televizi spoty na plovárně, kde Dave vysvětlil Bobovi, kdo jsou Češi. „Záměrem bylo oživit značku, vzbudit emoce hrdosti a sebevědomí národa i jinde než ve sportu a upozornit na kvalitu a exkluzivitu piva,“ popsal Daniel Farkaš z agentury Kaspen, která Boba s Davem pro pivovar vymyslela. Kampaň plnila účel, znalost značky vystoupala čtyři měsíce po zahájení mezi premianty. „Jsme spokojeni, spontánní znalost reklamy vzrostla z 39 na 69 % a znalost značky na 80 %, na úroveň Pilsner Urquell a Gambrinus,“ řekla Pavlína Jandová z marketingu Budvaru. Firma využila toho, že Budvar byl dříve spíše vývozním pivem, takže ho znali v zahraničí, a tak nechala cizince, aby ho chválili. To Čechy nejvíc potěšilo. „Reklama říká: Toto je pýcha národa. Ti Češi se mají, mají hezké holky, sportovce, kapry a zázračné pivo,“ komentoval nápad Jiří Mikeš z Asociace komunikačních agentur. Bob a Dave, Angličani s pivními břichy, kteří byli opravdoví asi jako Cimrman, měli své webové stránky, nové spoty a fanoušky. „Snažili jsme se najít reálné charaktery, hodící se k sobě. Jsou to dlouholetí kamarádi a takoví všeználkové, kteří si užívají života a vyznávají se k lásce k Čechům,“ popisoval Farkaš.
Na 32. ročníku agrosalonu Země živitelka v srpnu 2005 prohlásil premiér Jiří Paroubek, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku. „Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme,“ uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček. Management Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netajil se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil. „Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna,“ řekl Boček.
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR neuznal v září 2005 výpovědi dovozních smluv čtyř německých firem s Budvarem. Ten jim v roce 2004 překvapivě ukončil dlouholetou obchodní spolupráci. Pivovar musel s nimi začít jednat. Importéři zase ale nemají nárok na náhradu škody. Budvar s německými firmami A. Kamphenkel + Vertriebs, Heinz Kampmann, Otto Pachmayr a Strelow spolupracoval desítky roků. Firmy proto výpovědi nechápaly. Podle šéfa Budvaru Jiřího Bočka šlo ale o čistě ekonomické rozhodnutí vyvolané vývojem prodeje na německém trhu. Zatímco přes vlastní síť stoupal, přes importéry klesal. To podnik pokládal za neúnosné a situaci radikálně řešil. Boček věřil v dohodu, z níž by měly užitek všechny strany. Od strategie postavené na vlastní firmě Budweiser Budvar Import, ale nechtěl ustoupit. Jen tak prý mohl mít pivovar nad obchodem úplnou kontrolu. Přestože Budvar v pololetí zvýšil své zahraniční prodeje o dvě procenta, v SRN se držel na úrovni 188 tisíc prodaných hektolitrů (jako v roce 2004). Tedy o 26 tisíc méně než v roce 2003.
Budvar měl od 1. září 2005 nového ekonomického manažera. Stal se jím šestačtyřicetiletý Petr Žáček, který do Budvaru přešel z postu ředitele výrobní divize Motor Jikov Strojírenská. Žáček ve vedení pivovaru zodpovídal za řízení veškeré ekonomické a finanční agendy. Ve funkci vystřídal odcházejícího Petra Jánského.
Už 110. výročí svého založení si připomněl Budvar v roce 2005. Dne 8.října 2005 se v rámci Dne otevřených dveří mohli všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří. Zdarma si mohli také prohlédnout nově otevřenou multimediální expozici, která přibližila historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru:
* Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar?
„Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva.
* O jaké pivo šlo?
Bylo to světlé desetistupňové pivo.
* Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes?
Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát – devadesát dní. Nic se nezkracuje.
* Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl?
Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku – Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka – více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva.
* Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne…
Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala.
* Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru?
Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru.
* Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například?
Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny.
* Co vás v historii pivovaru zaujalo?
Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul.
* Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím?
Všichni zdejší sládci něčím vynikali.
* Ona ta profese je dost osobitá…
Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 – 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva.
* Pobavilo vás v archivních záznamech něco?
Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo – například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského – v tomto případě voli – jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku…
* Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru?
Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy.
* Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela….
Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes.
* Jak se pivo dostávalo k zákazníkům?
K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka.
* Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní?
Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice – Praha.
* Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě?
Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky.
* Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců?
To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků.
* Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu?
Pivovar měl obrovskou výhodu – hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska – Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo.
* A kdy vzniklo označení Budvar?
Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov – Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar.“
Budvar, třetí největší pivovar v zemi, uvedl koncem října 2005 na trh nové půllitrové lahve. Zelené lahve nahradily hnědé skleněné obaly NRW, které pivovar používal od počátku 90. let. Celková investice do výměny činila téměř 50 milionů korun. Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčel do nich světlý ležák a světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen samotné lahve, ale i vzhled a design etiket a hliníkové folie na hrdle lahve. Od úprav si poslední český pivovar v majetku státu sliboval zvýšení atraktivity výrobků a jejich lepší odlišení od konkurence. Zároveň se vzhled nových půllitrových lahví sjednotil s již prodávanými třetinkovými obaly. „Exkluzivní produkt zahrnuje exkluzivní obal. Obal prodává a v tom vidíme jednoznačný skok nahoru,“ řekl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt. Jak podotkl ředitel pivovaru Jiří Boček, Budvar se vlastně vracel k tvaru lahve, do níž již v minulosti své pivo stáčel. Zavedení nových obalů Budvar testoval i u spotřebitelů. Podle průzkumu tři čtvrtiny nakupujících preferovali novou láhev před starým obalem. „Vývoj nové vlastní lahve trval zhruba rok a čtvrt. Podíleli se na něm designéři a specialisté na sklářskou výrobu,“ dodal Chrt. V roce 2004 Budvar investoval do svého rozvoje 156,8 milionu korun. Obnovil například nové akumulační nádrže varní vody a zajistil zamezení hlukových emisí z objektu lahvovny. Od roku 1990 vložil Budvar do svého rozvoje zhruba 3,2 miliardy korun.
S obrovským zájmem se setkala dne 8.10.2005 oslava 110. výročí založení Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok (15 Kč). Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv. „Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2 200 lidí. Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu 2005 a jež představovala historii pivovaru.
Sedm jihočeských firem se probojovalo do žebříčku Českých 100 nejlepších 2005. Nejlépe se umístil Budvar, který skončil na 36. místě. „Být mezi stovkou nejlepších českých firem je potěšující. Přesto je nám jasné, že ocenění v anketě je něco jiného než vlastní činnost a rozvoj. Je to však pro nás zároveň závazek, abychom svými výsledky tomuto postavení dostáli,“ uvedl v listopadu 2005 ředitel pivovaru Jiří Boček.
Časopis Pivní Kurýr dne 15.prosince 2005 vyhlásil Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotili piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků. Ocenění si Budvar cenil více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček. Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček. Za Budvarem skončil na druhém místě Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. V roce 2005 jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo. Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, v roce 2005 neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastnil.
Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom v prosinci 2005 Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner. Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkaly televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003. „Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby,“ uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Reklamu v médiích zajišťovala pivovaru agentura Kaspen. Nejznámější reklamou byla série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.
Rekordní počet návštěvníků přilákala v roce 2005 možnost seznámit se s prostředím pivovaru. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21 000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37 000 osob. V roce 2005 si areál pivovaru prohlédlo už více než 42 000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil. Úspěšný první rok měla za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomínala na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců. Pivovar přitahoval hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvořili turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20 %, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ řekla Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra. Každý desátý návštěvník pivovaru pocházel z Francie. Velkou část hostů tvořili studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohli využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětlila Eva Jašková. O prohlídku Budvaru projevila zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška.
Jiří Boček byl spojen s pivovarem po celou dobu jeho samostatné existence. Byl březen 1991, bylo mu čtyřiatřicet a do čela firmy, právě se osamostatňující z Pivovarů České Budějovice, ho vynesla popularita mezi zaměstnanci. Od té doby z lokálního, byť ve světě známého, výrobce piva udělal jeden z největších českých pivovarů. Boček přitom podnik přebíral bez manažerských zkušeností. Do Budvaru přišel jako technolog a pak v něm šest let strávil ve funkci podsládka. Tedy druhého muže odpovídajícího za výrobu. Tři roky mu trvalo, než se v nové funkci aklimatizoval. „V té době jsem neměl vůbec představu o celkovém fungování podniku. O jeho obchodní strategii a ekonomických záměrech. Všechno jsem se musel učit včetně řízení porad a takových těch standardních pracovních úkonů,“ řekl v lednu 2006. V roce 1997 chyběl jediný týden do toho, aby se Jiří Boček stal spolumajitelem pivovaru – vláda totiž projednala privatizační projekt, podpořený ministrem zemědělství Josefem Luxem, který pivovar prodával firmě manažerů podniku. Jenže plán kvůli „sarajevskému atentátu“ nevyšel a pak se už nikdy tato varianta na stůl nedostala. Budvar pod Bočkem dosud vzkvétal. Produkce se od jeho nástupu téměř ztrojnásobila. Počet zemí, kde se Budvar prodával, rozšířil z osmnácti na víc než padesát. V poslední době ale produkce pivovaru stagnovala či mírně klesala, zatímco jiné pivovary i díky zapojení do nadnárodních skupin rostly. Domácí trh byl nasycen, tuzemské pivovary tak bodovaly v cizině. Jenže Budvar si v každé zemi nejdříve musel vybojovat svou značku, protože i americký pivovar Anheuser-Bush používal ochranné známky Budweiser či Bud. „Za každou cenu výstav nehoníme. Kdyby šlo jen o množství, nějakou levnou značku „za tři devadesát“, bychom ho vyhnali. To ale není naše cesta. Držíme kvalitu i cenu. I proto jsme stabilním, ekonomicky silným a soběstačným podnikem,“ měl Boček jasno. Na to, že řídí státní firmu, nemyslel. O ministrech – svých „šéfech“ – nemluvil. Neviděl k tomu důvod. Budvar nedostával dotace, naopak do státního rozpočtu přispíval milióny každý rok. Zatím sice platilo usnesení vlády Miloše Zemana, že do doby, než se vyřešení známkoprávní spory s Američany, Budvar odstátněn nebude. Možná už po volbách ale k privatizaci může dojít. „Tím, že Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi zeměpisná označení, uznala jejich historii. V tom je obrovská hodnota. To zahodit by bylo trestuhodné. To je jako kdyby se Francouzi zřekli svých koňaků, vín a sýrů. Každá země si hájí své proslulé výrobky a i to je jedna z forem jejich prezentace v zahraničí. Je to ochrana historie, kultury a přináší to i obchodní příležitosti,“ zamýšlel se nad privatizací Boček. „Je to fajn chlap, kterého uznávám. Co to znamená? Třeba schopnost, chytrost, férovost. Co se domluví, to vždy platí,“ řekl Stanislav Bernard, který s Bočkem pracoval v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven. Druhou výraznou Bočkovou vlastností je, že nezpychl. Často ho lze vidět, jak se ráno nebo večer po pivovaru prochází v pracovním „vaťáku“, protože v ležáckých sklepích bývá chladno. Není to ale formální návštěva. S lidmi si sice rád popovídá, ale hlavně chce mít přehled, co se v podniku děje. Bývalý podsládek se v něm nezapřel.
Dlouhotrvajícímu mrazu v lednu 2006 se musely přizpůsobit i jihočeské pivovary. Teploty hluboko pod nulou totiž ohrožovaly kvalitu piva. Pivovary byly ale připravené. Budvar měl na svých kamionech speciální izolační plachty, které jsou schopny pivo uchránit do -20°C. Těmi rozvážel pivo do obchodních středisek po celé republice, odkud je do obchodů vozila menší skříňová auta – izolovaná také do -20°C. Odolnost nákladních prostor aut proti mrazu vyžadoval i od svých smluvních přepravců. „Izotermické plachty máme na autech po celý rok, protože v létě mají stejný efekt – ochraňují pivo před horkem a udržují ho ve stálé teplotě,“ doplnil mluvčí Budvaru Petr Samec.
V červnu 2006 se chystalo v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nemohl nasadit svou hlavní značku Budweiser. V Německu na ni totiž měl již od šedesátých let exkluzivitu Budvar. Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli. „Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech,“ řekl v únoru 2006 Jiří Boček. Německo bylo pro Budvar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodávalo zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar. Ve velké části německých restaurací se točilo budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodávalo i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe. Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který měl Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: „Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují.“
Krajský soud dne 21.2.2006 předběžným opatřením zakázal Budvaru reklamní spoty, v nichž dva anglicky hovořící muži v dresech české hokejové reprezentace propagovali pivo. Podle mínění soudu totiž zneužívali olympijské symboly. Pivovar, který ve zmíněné reklamě spojil svou značku s „hokejádou“ či „hokejovou“ pochodní, verdikt respektoval, přestože s ním nesouhlasil a měl k dispozici právní rozbory podporující jeho mínění. V první přestávce zápasu Česko – Kanada sice reklamní spot s Bobem a Davem běžel, ovšem ve verzi, v níž olympijská symbolika nebyla. Používat v reklamách například pětici kruhů či pochodeň mohl pouze Český olympijský výbor a jeho oficiální partneři. Mezi nimi Budvar nebyl. Ten byl oficiálním sponzorem českého hokeje, s nímž internetovou a televizní kampaň v době konání her v Turíně spojil. „Bohužel jsme neměli možnost se k věci u soudu vyjádřit. Olympijskou chartu ctíme. Máme na to právní analýzy. Kampaní jsme chtěli podpořit český hokej na olympiádě,“ uvedl v únoru 2006 ředitel Budvaru Jiří Boček. Budvar se neodvolal. Než by soudní klání proběhla, hry, k nimž byl třídílný příběh Boba a Davea natočen, by skončily. Nakoupené časy proto nahradil „nekonfliktní“ reklamou.
Reklama, v níž britští fanoušci Bob a Dave popíjejí Budvar během „hokejiády“, se mohla pivovaru značně prodražit. Za reklamní spot, který údajně porušil zákon o ochraně olympijských symbolik, mu hrozila žaloba. Český olympijský výbor se chtěl domáhat i náhrady škody. Přesnou výši požadovaného odškodného zatím výbor nevyčíslil. Podle právníků by ale mělo jít řádově o desítky milionů korun. K žalobě se připojil i Mezinárodní olympijský výbor. „Reklama společnosti Budvar používá napodobeninu olympijské pochodně a slova olympiáda. Je to nekalá soutěž a vyvolává u spotřebitelů klamnou představu,“ řekl v březnu 2006 právník ČOV Jan Šťovíček. Společnost Budvar se proti jednání Českého olympijského výboru ohradila. Celá věc se podle Budvaru zatím v médiích neměla objevit, protože zatím nepadlo konečné rozhodnutí soudu. „Touto medializací se olympijský výbor snaží vzbudit dojem, že naše společnost jednala protiprávně, a tím poškozuje její dobré jméno,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec v tiskovém prohlášení. Dodal, že předběžné opatření není rozhodnutím ve věci, žaloba musí protistrana teprve podat. „Nadále trváme na našem stanovisku. Zatím jsme neměli šanci předložit naše argumenty a naše důkazy, které o této věci máme,“ řekl Samec. Upřesnil, že si firma není vědoma, že by že porušila zákon či Olympijskou chartu. „Budějovický Budvar je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003 a má právo používat v reklamních kampaních slogan „Oficiální pivo českého hokeje“. Cílem kampaně „hokejiáda“ byla podpora národního týmu českých hokejistů, kterou našemu týmu dává Budvar při všech velkých hokejových turnajích,“ uvedl Samec v tiskovém prohlášení. Na Budvar se ale nechystali jen olympionici. Podle právníků ČOV oznámil žalobu na Budvar i americký pivovar Anheuser Bush. Ten byl oficiálním dodavatelem olympiády v Turíně a chtěl se podle ČOV domáhat u soudu ještě vyšší částky.
V březnu 2006 se tmavý ležák z Budvaru objevil i v lahvích.
Několikaletý spor mezi Budvarem a třemi velkými německými dovozci skončil smírem. Smír dne 28.3.2006 v Drážďanech uzavřel ředitel pivovaru Jiří Boček s německými firmami A. Kamphenkel + Vertriebs z Berlína, Otto Pachmayr z Mnichova a Strelow z Hamburku. Skončil tím konflikt z roku 2003, kdy Budvar jednostranně vypověděl kvůli klesajícím prodejům smlouvu německým firmám, které v zemi prodávaly jeho pivo. Důvodem bylo, že zatímco prodej přes vlastní síť Budvaru rostl, přes importéry klesal, což podnik pokládal za neúnosné. Nynější smír obchodních partnerů přinesl novou organizaci prodeje Budvaru na německém trhu. Prodej maloobchodníkům nově zajišťovala dceřiná společnost pivovaru Budweiser Budvar Importgesellschaft se sídlem v Erfurtu. Němečtí dovozci tím ztratili dosavadní exkluzivní licence, za což dostali finanční kompenzaci.
Budvar byl nejvíce obdivovanou firmou roku 2006 v Jihočeském kraji. Prestižní žebříček, který byl sestavován na základě hlasování asi 1500 manažerů významných společností, ekonomických analytiků či zástupců profesních asociací, už po osmé uspořádalo sdružení CZECH TOP 100. Budějovický Budvar, n. p. zároveň patřil mezi sedm nejobdivovanějších společností České republiky.
Především na televizní obrazovky a na internet se zaměřil Budvar při reklamní kampani spojené s hokejovým šampionátem v Lotyšsku v květnu 2006 . Partner české hokejové reprezentace zahájil televizní kampaň s Bobem a Davem, která byla doplněna řadou dalších aktivit především na internetu (např. on-line hry, tapety, loga do mobilů, tetování aj.). Pivovar navíc uvedl na trh světlý lahvový ležák ve speciálním hokejovém balení s originální dárkovou sklenicí. „Od roku 2003 je pivo Budweiser Budvar oficiálním pivem českého hokeje. Naše reklamní aktivity proto pravidelně již několik let spojujeme s extraligou i se všemi velkými hokejovými turnaji,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Základem kampaně byla série televizních spotů, ve kterých vystupovala populární dvojice Bob a Dave v roli hokejových fanoušků. Bob a Dave připravili také řadu novinek na svých internetových stránkách www.bob-dave.cz pod heslem „Češi jsou hokejoví králové posledních 10 let“. S hokejem se zákazníci v tomto období setkávali i přímo v obchodech. Světlý ležák Budweiser Budvar si mohli zakoupit ve zvláštním hokejovém balení osmi láhví, které obsahovalo navíc originální sklenici jako dárek. Během mistrovství světa v obchodech po celé republice působily také speciální hokejové promotýmy.
Zatímco v roce 2004 vyvezl Budvar do Lotyšska, země hostící hokejové mistrovství světa v květnu 2006 celkem 1 655 hl piva, v roce 2005 už Lotyši vypili téměř dvojnásobné množství ležáku Budweiser Budvar – celkem 3 088 hl. To představovalo meziroční zvýšení o 87%. „Lotyšsko pro nás představuje prozatím malý trh, který nepatří mezi 10 našich největších exportních zemí. Naše pozice se tam, přes obrovskou konkurenci, stále zlepšuje. Celkový import piva do Lotyšska byl v roce 2005 jen asi 200 000 hl. Na celkovém dovozu jsme se podíleli 1,5% a to považujeme za velmi dobrý výsledek,“ řekl Robert Chrt, obchodní manažer Budvaru. Čísla o lotyšském importu zahrnovaly veškeré dovezené pivo, včetně například velmi levného piva z Ukrajiny. „Bohužel nemáme k dispozici zcela přesná čísla, ale odhadujeme, že v segmentu prémiových, a tedy drahých importovaných ležáků, máme asi 10% tržní podíl,“ doplnil Robert Chrt. Cena 0,5l točeného piva Budweiser Budvar v restauracích se pohybovala mezi 1,0 –1,5 latu, cena půllitrové láhve Budvaru v obchodech je 0,6 latu. Běžná točená piva lotyšské provenience v restauracích se prodávala v průměru za 0,6 –1,2 latu a lahvová za 0,3-0,4 latu. Lat je v přepočtu asi 42,- Kč. Pivovar do Lotyšska vyvážel pouze světlý ležák Budweiser Budvar a stejnojmennou ochrannou známku měl v zemi také zaregistrovanou. Ležák putoval do pobaltského státu z 60% v lahvích, zbylou část představovalo sudové pivo. „Budweiser Budvar se točí v několika desítkách restaurací, především v Rize a v dalších velkých městech a prodává se i v obchodních řetězcích. V současné době se zaměřujeme především na rozvoj naší distribuční sítě. Vyhledáváme například další vhodné restaurace a staráme se o jejich podporu,“ řekl o obchodní strategii Tomáš Bártů, exportní manažer Budvaru pro Lotyšsko.
Budvar získal v květnu 2006 stříbrnou medaili ve světové soutěži „Brewers Association (BA) World Beer Cup â 2006“. Tato soutěž hodnotila piva z celého světa a určovala nejvýznačnější druhy piva, které byly v současnosti ve světě vyráběny. Zlaté, stříbrné a bronzové medaile v 85 pivních kategoriích byly uděleny během slavnostního večera „World Beer Cup Gala Awards Ceremony“ ve Washington State Convention & Trade Center v Seattlu v USA. Budvar získal stříbrnou medaili v kategorii „Bohemian-Style Pilsener“ za světlý ležák Budweiser Budvar, který se do USA vyvážel pod jménem Czechvar Premium Czech Lager. Vítěze soutěže „World Beer Cup 2006“ vybírala mezinárodní porota ze 2 221 vzorků, které do soutěže dodalo 540 pivovarů z celkem 56 zemí. K účasti bylo vyzváno celkem 3 800 pivovarů ze 100 zemí. Mezinárodní porotu tvořilo 109 odborníků z 18 zemí.
Budvar získal za svůj světlý prémiový ležák zlatou medaili na mezinárodní soutěži testující kvalitu výrobků Monde Selection. Stříbrnou medaili získal také další z produktů Budvaru, tmavý ležák Budweiser Budvar. Soutěž už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu. Ocenění dne 26.6.2006 převzali zástupci Budvaru na závěrečné ceremonii, která se konala poprvé v historii v Praze. „Pro Budějovický Budvar je zisk medaile z Monde Selection velkým úspěchem, protože testování se účastní významné značky piva z celého světa. Výrobky hodnotí nezávislá odborná porota v množství parametrů a ocenění v této soutěži je pro spotřebitele vždy zárukou nejvyšší kvality výrobků,“ uvedl po předání cen sládek Budvaru, Josef Tolar. Tento rok bylo testováno více než 1400 produktů ze 71 zemí všech kontinentů. Porota posuzovala celkem 300 druhů piv v osmi skupinách, které byly rozděleny celkem do 19 kategorií.
V Budvaru zajišťovaly trvanlivost lahvového piva dva zmodernizované pastéry. Úpravy pasterovacích strojů stály pivovar 16 milionů korun a šlo o jednu z nejvyšších plánovaných investic v roce 2006. Spolehlivý a hospodárný chod zařízení zabezpečoval nový automatický systém, vyměněny byly také opotřebované mechanické části strojů. Od modernizace si Budvar sliboval především významné snížení provozních nákladů a zvýšení spolehlivosti stáčecích linek. Budvar doposud pracoval s tunelovými pastéry z druhé poloviny 80. let. „Původní špičkové stroje nabízely na svou dobu převratnou konstrukci mechanických částí. Možnosti automatizace řízení procesů se ale posunuly kupředu, stále větší důraz se také v současnosti klade na energeticky šetrný provoz. Proto se pivovar rozhodl celé zařízení zmodernizovat,“ uvedl Dalibor Čáp, hlavní mechanik a energetik Budvaru. Modernizované stroje pro pasterizaci lahvového piva mohly spolehlivě pracovat další řadu let. Jejich činnost řídil moderní automatizovaný systém Simatic S7, který rovněž zajišťoval sběr a archivaci provozních dat. Veškeré mechanické díly pastérů na obou stáčecích linkách prošly generální opravou. Na náročnou přestavbu a opravu strojů stačily pivovaru čtyři dny na přelomu dubna a května, takže dodávky zákazníkům nebyly žádným způsobem dotčeny. I rekonstruované pastéry zajistily produktům Budvaru požadovanou minimální trvanlivost, která byla u exportního prémiového světlého i tmavého ležáku garantována v délce jednoho roku. „Jakost piva je v Budějovickém Budvaru vždy na prvním místě. Po opětovném uvedení pastérů do provozu testy a měření prokázaly, že striktně požadovaná vysoká kvalita piva zůstala zachována. Oba stroje také nad očekávání dobře šetří provozní náklady. Spotřeba vody se v průměru snížila o více než 60 %, o 21 % poklesla také spotřeba páry. Pokud by se hodnoty úspor nezměnily, ušetří pivovar ročně 2,8 milionů korun a celá investice by se splatila do šesti let,“ doplnil Dalibor Čáp. Renovaci zařízení zajistila společnost KHS Dortmund, významný světový dodavatel lahvárenské techniky. Tato německá firma Budvaru v roce 2005 dodala a zprovoznila mimo jiné dvě nové myčky lahví.
Televizní spoty zimní reklamní kampaně „Hokejiáda“ pivovaru nebyly klamavé. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která tuto možnost od dubna prošetřovala, zastavila v červenci 2006 správní řízení v této věci. RRTV zahájila toto správní řízení na základě podnětu Českého olympijského výboru (ČOV). Rozhodnutí RRTV již nabylo právní moci. „Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vítáme. Po předložení našich argumentů podpořila již druhá nezávislá a odborná instituce náš právní názor, že Budvar kampaní „Hokejiáda“ neporušil žádné české zákony ani další právně závazné předpisy. Vedle RRTV náš názor nedávno podpořila také arbitrážní komise Rady pro reklamu,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Správní řízení RRTV se týkalo možného porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Toho se měl Budvar dopustit tím, že objednal v televizním vysílání reklamy, které mohly být klamavé. Konkrétně měly tyto reklamy u spotřebitelů vyvolávat klamnou představu o spojení pivovaru případně jím vyráběného piva, se Zimními olympijskými hrami v Turíně. Podnět k zahájení správního řízení s RRTV i stížnost k Radě pro reklamu podal ČOV. V obou případech se opíral o tvrzení, že reklamní kampaň Hokejiáda měla zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. Porušení zákona se měl Budvar údajně dopustit využitím hokejového brankáře Milana Hniličky, zneužitím symbolu olympijské pochodně, použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně a dokonce také upozorněním, že „Budějovický Budvar není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského výboru“.
Horké letní počasí roku 2006 způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budvaru. Pivovar pracoval v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. V červnu 2006 dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 % a v červenci dokonce o 16 %. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hl. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a partie, již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ řekl v srpnu 2006 Josef Tolar, sládek Budvaru. Již na počátku srpna se v pivovaru vařil ležák, který se objevil na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplnil Josef Tolar. Kvalita výroby piva v Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ řekl Jan Šavel, vedoucí výzkumu Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budvar pro výrobu celé své produkce používal výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele, případně chmelové preparáty (extrakty).
Budvar se stal generálním partnerem nejvýznamnějšího tuzemského sdružení v oblasti cestovního ruchu a gastronomie – Národní federace hotelů a restaurací České republiky (NFHR ČR). Smlouva o partnerství byla uzavřena na jeden rok s možností jejího dalšího prodloužení.
Budvar by měl mít i v roce 2007 dostatek kvalitního chmele pro výrobu svého originálního piva. Již před zahájením sklizně v roce 2006 totiž uzavřel smlouvy s dodavateli, ve kterých byly specifikovány kvalitativní parametry i požadované množství. Pivovar nakupoval chmel vždy na celý rok dopředu a skladoval ho ve vlastních prostorách. Kvalita piva z Budvaru proto nebyla ohrožena obecně nižší kvalitou chmele ze sklizně roku 2006. „Jsme jediný velký pivovar v ČR, který vyrábí veškerou produkci výhradně z hlávkového žateckého chmele. Uzavřením smluv s dodavateli ještě před sklizní odstraňujeme riziko, že v případě horší úrody nebudeme mít dostatek kvalitního chmele pro naši výrobu. Máme záruku, že nakoupíme skutečně ten nejlepší chmel, který bude na podzim k dispozici,“ řekl v září 2006 Josef Tolar, sládek Budvaru. „Chmel skladujeme v speciálních klimatizovaných prostorách přímo v areálu pivovaru. Je to sice o něco nákladnější, ale můžeme se spolehnout na to, že chmel bude po celou dobu uskladněn správně a že se jeho kvalita nesníží,“ doplnil Josef Tolar. Podobný systém nákupu fungoval i pro slad. Budvar používal pouze moravský slad vyrobený ze tří vybraných odrůd: Kompakt, Tolar a Malz. Všechny druhy piva z Budvaru (včetně nealkoholického piva) byly vyráběné pouze z celých hlávek žateckého poloraného červeňáku. Tento chmel dodával pivu jemnější hořkost, typické aroma a řadu biologicky hodnotných látek, například tříslovin, fytoestrogenů, vitamínů a minerálů. Budvar nepoužíval k výrobě piva levnější druhy chmele, nebo dokonce chmelové extrakty.
V sobotu 16. září proběhla v areálu Budvaru oslava 111. výročí založení pivovaru. V rámci Dne otevřených dveří prošlo areálem pivovaru během celého dne přes 10 000 lidí. Největší zájem veřejnosti vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva. Protože se na exkurze již od dopoledních hodin začaly tvořit dlouhé fronty, museli organizátoři zvýšit počet plánovaných exkurzí téměř na dvojnásobek. Místo původně plánovaných 25 prohlídek nakonec při 48 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 2 400 návštěvníků. Dalších 1 248 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Doprovodných program tvořily koncerty, při kterých se postupně střídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru velkého pódia. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes country a jazz až k chorvatské skupině Karma, jejíž koncert byl vyvrcholením celého dne,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.
Budvar v červenci 2006 také prodal o 62 % více nealkoholického piva než v roce 2005.
„Nedá se říci, že se nás to netýká. Situaci na trhu analyzujeme, ale je to záležitost vysoce citlivá a trh nechce zdražovat,“ vyjádřil se v říjnu 2006 mluvčí Budvaru Petr Samec jako reakci na zdražování Prazdroje. Budvar naposledy zvýšil cenu v březnu 2005. „Zatím vyčkáváme,“ uvedl Samec a poukázal na to, že se zvyšují ceny za suroviny i energie. „Energie mají ještě větší váhu než suroviny,“ upozornil.
Budvar po roce vyhodnotil prodejní výsledky spojené s uvedením nových lahví. Projekt bylo možno hodnotit jako velmi úspěšný. Na tuzemském trhu došlo v období listopad 2005 až říjen 2006 k meziročnímu zvýšení prodeje lahvového piva z Budvaru o 28%. V listopadu 2006 uplynul rok od uvedení nových originálních lahví Budvaru na trh. Počáteční investice 49,4 mil. Kč do moderního a atraktivního obalu se vyplatila, neboť došlo k významnému nárůstu prodejů celého sortimentu lahvového piva. Nárůst se projevil zejména na tuzemském trhu, ale zvýšení bylo dosaženo i v zahraničí. V období listopad 2005 až říjen 2006 došlo ke zvýšení prodejů v ČR oproti předcházejícímu období o 28 %, zvýšení lahvového piva na exportních trzích činilo 4,4%. Celkový prodej lahvového piva Budvaru včetně exportu se tak za období listopad 2005 až říjen 2006 meziročně zvýšil o více než 12 %. “Prodejní výsledky předčily naše očekávání. Jednoznačně se potvrdily marketingové průzkumy, které jsme provedli ještě před uvedením nových lahví na trh. Nové lahve lépe upozorňují spotřebitele na výjimečnost obsahu a také lépe odlišují pivo z Budějovického Budvaru od konkurenčních produktů.,” řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Pivovar představil nové zelené lahve typu ALE s originálním designem veřejnosti poprvé 5. října 2005. Na pultech obchodů se nové lahve začaly postupně objevovat od listopadu 2005 a zhruba do Vánoc 2005 (do vyprodání skladových zásob v obchodech) byly na trhu současně oba typy láhví. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek piva, což mělo přinést nárůst prodejů v segmentu lahvového piva. Důležitým faktorem v celém projektu bylo i sjednocení vzhledu lahví o obsahu 0,33 litru a 0,50 litru a s ohledem na menší hmotnost nové lahve také úspory nákladů na distribuci zboží, zejména díky nižší spotřebě pohonných hmot. Úspory v oblasti distribuce za první rok dosáhly 1,5 mil. Kč. V souvislosti s výměnou lahví splnil Budvar také všechny své zákonné povinnosti a etické principy a k 30. 11. 2006 ukončil výkup původních lahví NRW.
Budvar připravil novinku pro zpestření předvánoční nabídky v obchodech netradiční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Balení obsahovalo 9 lahví v kartónu s praktickým držadlem. Design vánočního balení byl celkově upraven tak, aby ho bylo možné použít jako praktický dárek. “K období Vánoc neodmyslitelně patří nejlepší jídlo a pití a dokladem toho je i každoroční zvýšená poptávka po našem pivu v prosinci. Proto jsme pro zákazníky připravili speciální dárkové balení,“ řekl v listopadu 2006 Petr Samec, PR manažer Budvaru. Prodej vánočního balení ležáku Budweiser Budvar byl podporován reklamní kampaní v místech prodeje (nákupní vozíky a podlahové samolepky) a také venkovní reklamou (city light a billboardy). Budvar v roce 2006 uvedl na trh již dvě speciální balení světlého ležáku s hokejovou tématikou a také letní a hokejové balení výčepního piva. „Zvláště letní multipack se nám velice osvědčil. Letos jsme prodali o 13 % letního balení výčepního piva více než v roce 2005,“ dodal Petr Samec.
Budvar zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců roku 2006 výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činil 13 %. To byl vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh byl velmi náročný a stagnoval. Ležák Budweiser Budvar byl nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku. Úspěšné výsledky měly základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH – s pivovarem Ottakringer Brauerei bylo nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru. „Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ řekl Petr Samec. Rakousko patřilo mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budvaru. V roce 2005 tam Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.
Světlý ležák Budweiser Budvar patřil ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl v roce 2006 zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu v listopadu 2006 figurovalo pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar měl v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšovala. Svědčily o tom mimo jiné i nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnoval a v roce 2006 poklesl asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patřilo 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii. „Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem ČR v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ řekl Petr Samec. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodal Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybovala mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království bylo pro Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřovalo téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyvážel do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílelo sudové pivo. V roce 2005 začal Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích. Britský trh patřil mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávali přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokázali nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávali pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvořila 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferovali zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí byl vynikající image a pověst značky. O to dbala od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která měla 16 britských zaměstnanců a sídlila v Londýně. Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004.
Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva v listopadu 2006 titul „Tmavé pivo roku“. Bylo to v krátké době již třetí ocenění, které tmavý ležák získal. V únoru 2005 bylo toto pivo na londýnském festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ vyhlášeno nejlepším importovaným pivem a v červnu 2006 získalo v Praze stříbrnou medaili ve světové soutěži kvality „Monde Selection“. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) roku 2006 udílelo tituly již po patnácté. Piva byla hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality – tedy hlasováním členů a odbornou degustací. Hlasování se zúčastnilo 804 členů SPP. Hodnoceno bylo celkem 143 druhů piv všech kategorií. “Tmavý ležák jsme uvedli na trh až v roce 2004. Za krátkou dobu získal již tři ocenění, z nichž nejvýše hodnotíme právě titul udělený Sdružením přátel piva. Jeho členové jsou skuteční znalci piva, nikoliv teoretici,” řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. Prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar v roce 2006 předčil očekávání. V období leden až říjen 2006 se výstav meziročně zvýšil o 50% a již počátkem listopadu byl splněn roční plán prodeje. „V prodeji nám letos jednoznačně pomohlo zavedení tmavého piva v láhvích. Velmi výrazně nám vzrostl i export,“ dodal Samec. Tmavý ležák se vyvážel do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska, Finska a dalších zemí. V roce 2005 vyrobil Budvar 12 757 hl tmavého ležáku. Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyráběn stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používalo více druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený.
„Naposled jsme upravovali cenu loni v březnu. Další změny v tuto chvíli nechystáme,“ sdělil v listopadu 2006 mluvčí Budvaru Petr Samec.
Kvůli očekávanému růstu poptávky Budvar v roce 2007 investoval do nákupu nových sudů. Celkem bylo nakoupeno 10 000 nových sudů typu PLUS KEG. Konkrétně to bylo 2500 kusů sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhla 21 mil. Kč. Přitom již v létě 2006 bylo nutné nakoupit 3000 kusů sudů o objemu 30 l v celkové hodnotě 5,8 mil. Kč. Nákupem menších sudů vycházel Budvar vstříc také požadavkům trhu, neboť segment gastronomie stále více preferoval pivo v menších obalech. „Poptávka po našem sudovém pivu v letošním roce vzrostla, především díky exportu. Protože v příštím roce očekáváme další nárůst, musíme se včas připravit hlavně na letní sezónu,“ řekl v prosinci 2006 Petr Žáček, ekonomický ředitel Budvaru. Velmi výrazný nárůst prodeje sudového ležáku Budweiser Budvar byl zaznamenán ve Velké Británii, kde v roce 2006 došlo k meziročnímu navýšení prodeje točeného piva asi o 15%. V roce 2006 se tak ve Spojeném království prodalo zhruba 27 000 hl točeného světlého a tmavého ležáku. Export sudového piva se výrazněji zvýšil i do Irska, Slovinska a některých dalších zemí. V roce 2005 se sudové pivo podílelo na prodejích Budvaru ze 46%, zbytek tvořily láhve, plechovky a tankové pivo.
Budvaru se v roce 2006 dařilo na zahraničních trzích. V roce 2006 totiž vyvezl nejvíce piva ve své historii. Celkem do padesáti států světa odteklo z pivovaru 556 tisíc hektolitrů piva, to bylo o sedm procent více než v roce 2005. Zájem byl především o světlý ležák Budweiser Budvar. Nejrychlejší růst prodeje zaznamenal pivovar na svých nejdůležitějších vývozních trzích, jako bylo Německo, Velká Británie, Slovensko a Rakousko. „Výsledků si ceníme o to více, že v těchto zemích je mimořádně tvrdá konkurence a poptávka po pivu tam stagnuje nebo dokonce mírně klesá,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. V Německu vzrostl prodej meziročně o 5 %, a dosáhl tak hranice 190 tisíc hektolitrů. Na britský trh podnik v roce 2006 vyvezl celkem 106 tisíc hektolitrů, což bylo o 11 % více než v předešlém roce. Značka Budweiser Budvar se mezi Brity těšila velké oblibě. Organizace Superbrands ji v roce 2006 dokonce zařadila do seznamu značek, které jsou momentálně nejvíce „in“. U našich slovenských sousedů v roce 2006 Budvar prodal meziročně o 10 % více (60 000 hl) a v Rakousku dokonce o 23 % (45 000 hl). I tmavého ležáku prodal pivovar v zahraničí více než v roce 2005. Přes 10 tisíc hektolitrů tohoto typu piva mířilo do třinácti států světa. Celkem Budvar v roce 2006 vyrobil 1,151 milionu hektolitrů piva, z toho 48 % směřovalo za hranice.
V roce 2006 dosáhl Budějovický Budvar, n. p. dobrých výsledků. Hrubý zisk se meziročně zvýšil o 15 % na celkových 267,2 milionů Kč. Vlastní kapitál podniku byl navýšen o 7 % na 3,788 miliardy Kč. Výstav piva se v porovnání s rokem 2006 zvýšil o 5 % a dosáhl 1,152 milionu hektolitrů. Mezi domácími výrobci potvrdil Budvar svou pozici mezi třemi největšími producenty. Na tuzemské výrobě se Budvar podílel 5,8 %. Velmi úspěšný byl export piva, který se meziročně zvýšil o 8%. Budvar vyvezl do 50 států celkem 555 000 hl piva, což byl nejlepší výsledek během 112 let existence pivovaru. Budvar byl třetím největším exportérem piva z ČR. V segmentu ležáků mu patřilo dokonce druhé místo a jeho podíl na exportu ležáků činil 20,2 %.
Americký pivovar Anheuser-Busch začal do USA dovážet ležák Czechvar Premium Czech Lager, který vyráběl Budvar. Oznámily to 8.ledna 2007 firmy ve společném prohlášení. Dohoda ale neměla mít vliv na jejich vzájemné právní spory ohledně značky Budweiser a dalších ochranných známek v jiných zemích. Podmínky dohody, jež vstoupila v platnost 5. ledna 2007, nebyly zveřejněny. Pivovary se nicméně shodly, že tato jejich spolupráce nemůže být při žádném ze vzájemných sporů využita jako podpůrný argument pro jednu ze stran. „Dohoda je zároveň historickým mezníkem ve vztazích mezi našimi společnostmi. Od diskusí mezi právníky jsme dokázali přejít k věcnému dialogu, který přinese prospěch oběma stranám. Náš podnik tím získal nejlepšího importéra v USA,“ řekl generální ředitel Budvaru Jiří Boček. Czechvar se měl prodávat v samostatných třetinkových lahvích, v baleních po šesti nebo 12 třetinkách, dále v půllitrových lahvích a také jako točené pivo. V roce 2006 byl distribuován do 30 amerických států. Smlouva navíc zaručovala distribuci Czechvaru v USA do sítě téměř 600 nezávislých velkoobchodů společnosti A-B. Anheuser-Busch kontroloval asi polovinu amerického trhu s pivem a jeho značka Bud Light byla nejprodávanější v zemi. Firma ale sázela také na rostoucí popularitu dovážených piv.
Už 111 let měl na svědomí specifickou chuť Budvaru stejný kmen kvasinek. Zatímco některé pivovary druhy kvasinek spolu s modernizací výroby obměnily, českobudějovický podnik od první várky piva používal stále stejnou kulturu. „Na našem typu kvasinek lpíme. Naši předkové měli při jeho výběru neuvěřitelně šťastnou ruku. Kvasinky vyhověly každé nové situaci ve výrobě, takže nebyl důvod tento kmen měnit,“ řekl v lednu 2007 šéf výzkumného pracoviště Budvaru Jan Šavel, který s budvarskými kvasinkami pracoval už čtyřicet let. Změnit typ kvasinek musí pivovary například při urychlování výroby. Některé dokonce používaly pro každý druh piva jiné kvasinky. Budvar si vystačil s jediným kmenem. Tajemství samotné kultury znali jen pracovníci laboratoří, budvarské kvasnice se však ostatním pivovarům prodávaly. „Dostali jsme i nabídku z ciziny na koupi našeho kmenu. To neděláme, protože se snažíme zachovat místní označení Budvaru. Navíc nezáleží jen na kvasinkách, ale na způsobu práce s nimi. Nelze si představovat, že když si někdo koupí naše kvasnice, může vyrábět Budvar,“ tvrdil vrchní sládek Budvaru Josef Tolar. Kvasinky jsou mikroskopické houby, z nichž některé způsobují kvašení. Tento jednobuněčný organizmus dokáže chuť piva výrazně ovlivnit. „Spolu s vodou a tradičními surovinami jsou pilíři Budvaru,“ mínil vrchní sládek. Čisté kmeny kvasinek se v pivovarnictví začaly používat relativně nedávno. První z nich izoloval botanik Emil Christian Hansen v roce 1893. Do té doby se v pivovarnictví používalo takzvané nekontrolované kvašení. „Velký problém měli s kvašením piva například ve středověku. Ne náhodou byly v blízkosti pivovarů octárny, které nepovedené várky dále zpracovávaly,“ řekl šéf budvarského výzkumu Šavel. Zkažené dávky piva také putovaly do lihovarů, kde se z nich vyráběla pivní pálenka. Použité kvasnice dodával Budvar do zemědělských podniků, kde se jimi krmili hospodářská zvířata. Používat se ale daly i daleko efektivněji. „V cizině se z kvasnic separují určité typy látek, které se používají jako potravinové doplňky. Kvasnice jsou jako zdroj cenných látek stále nedoceněné,“ uzavřel Tolar.
Budvar v roce 2007 pokračoval v obchodní ofenzívě. Uzavřel smlouvu o obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg, který se měl postarat o distribuci budějovického ležáku ve své prodejní síti ve Skandinávii a Chorvatsku. Smlouva se týkala prodeje prémiového ležáku, který se měl v severských státech prodávat pod českou značkou Budějovický Budvar, protože známka Budweiser v nich vesměs patřila americké firmě Anheuser-Busch.
Pivo z Budvaru začal roce 2007 ve Finsku distribuovat tamní pivovar Sinebrychoff. Vyplynulo to ze smlouvy o obchodní spolupráci, kterou obě firmy uzavřely.
V únoru 2006 byla v českých obchodech a restauracích nová budvarská značka piva – Pardál. Budvar ji nabídl jako odpověď na Gambrinus a jemu podobná piva. „Pivo už je uvařené, stočené do lahví a teď jen čeká na etikety,“ řekl v únoru 2007 šéf Budvaru Jiří Boček. Jméno sice nechtěl prozradit, ale Pardál byl nejčerstvější zápis v seznamu ochranných známek. „Půjde o pivo chuťově i cenově odlišné od naší prémiové značky Budvar,“ řekl Boček. Marketingový analytik a šéfredaktor časopisu Marketing & Media Daniel Köppl pokládal název Pardál za šťastně zvolený. „Má dynamiku, emoce, které nejsou negativní, vzbuzuje sílu. Je to dobrý trik, snadno převoditelný i do cizích jazyků,“ vysvětlil.
Budvar v lednu 2007 zahájil spolupráci s PR agenturou Weber Shandwick, která pro něj měla realizovat korporátní a produktovou komunikaci. Agentura Weber Shandwick se stala vítězem výběrového řízení na poskytovatele PR služeb, které Budvar organizoval na podzim 2006. „Agentura Weber Shandwick nás přesvědčila o své profesionalitě, předložila nejlepší prezentaci a také dobrou cenovou nabídku. Věříme, že nový tým je zárukou pro další zlepšení naší PR komunikace,“ komentoval výsledky výběrového řízení Petr Samec, PR manažer Budvaru.
Pivo s lépe držícími i umístěnými etiketami a hlavně v kartonech balených po různém množství lahví včetně reklamních předmětů nabízel nově zákazníkům Budvar v únoru 2007. Podnik instaloval tři nové stroje na lahvových linkách za šedesát milionů korun. „Modernizace strojů je součástí dlouhodobé strategie pivovaru. Hlavním cílem je zvyšování konkurenceschopnosti a snižování nákladů,“ řekl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček. Budvar tímto krokem nahradil stroje staré až dvacet let. Nové přístroje byly přizpůsobivější různým požadavkům. Významně se například zkrátil čas při změně druhů jednotlivých obalů. Díky moderní technologii podnik na lince ušetřil dvě pracovní místa. Z obchodního hlediska byl pro pivovar nejpodstatnější nový stroj pro balení kartonů. Oproti starému pracoval s dvojnásobným výkonem s rychlostí až šedesát zabalených kartonů za minutu. Nabízel také větší variabilitu v počtu lahví zabalených v jednom kartonu. Budvar zatím dodával na trh lahve balené po deseti nebo dvaceti kusech. Nový přístroj ale mohl balit i krabice s osmi nebo devíti lahvemi. Stroje dodala i namontovala německá firma KHS Dortmund. „Z pohledu podpory prodeje je důležité, že nové zařízení umožňuje strojní vkládání reklamních předmětů přímo do kartonů, například sklenic. Poptávka po takovém balení piva mezi zákazníky roste,“ tvrdil mluvčí pivovaru. Výměny se dočkaly také etiketovací stroje na dvou stáčecích linkách, které umožnily nastavit přesnou polohu etikety na lahvi. Demontáž všech starých částí linek a instalování nových strojů trvala týden.
Budvar dne 1.března 2007 uvedl na trh nové světlé výčepní pivo pod značkou Pardál. Toto pivo rozšiřilo stávající nabídku Budvaru, ale zároveň vybočovalo z této řady svou výrazně odlišnou chutí s vyšší hořkostí, která byla doslova ušitá na přání jeho budoucích spotřebitelů. Toto pivo bylo zajímavé tím, že se na jeho přípravě podíleli právě ti, pro které bylo určeno. “Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu, od které očekáváme další zvýšení celkových prodejů společnosti.“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Pivo Pardál bylo vařeno z tradičních kvalitních surovin a z vody získané z artéských studní. „Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z nabídky Budvaru a bude oslovovat zcela nové zákazníky,“ doplnil Jiří Boček. Samotný projekt vývoje nového piva začal již v srpnu roku 2005. Budvar zvolil při vývoji piva unikátní strategii, která neměla v ČR a zřejmě ani ve světě obdoby. Šanci významně ovlivnit vlastnosti výsledného produktu dostali sami spotřebitelé. Ti se do projektu zapojili na podzim roku 2006, kdy probíhala série tří kol velkých ochutnávkových akcí. Vybraní pivaři z celého Jihočeského kraje pod vedením technologa pivovaru a autora základní receptury Pardála Ing. Aleše Dvořáka degustovali a hodnotili chuť i další vlastnosti piva, které byly na základě jejich připomínek dále upravovány. „Příprava nového piva pro mě byla velkou výzvou. Za konečnou chutí Pardála se skrývá mnoho měsíců práce, ve kterých jsme pivo vylaďovali podle připomínek budoucích konzumentů. Věříme, že i díky nim se nám podařilo připravit pivo, které bude zákazníkům opravdu chutnat,“ komentoval vývoj nového piva Aleš Dvořák. O silném spojení Pardála s jeho tvůrci svědčil i fakt, že se je Budvar rozhodl využít i v reklamní kampani. Na billboardech nebo pivních táccích byli tak vyobrazeni právě skuteční účastníci ochutnávek. „Jsme rádi, že se nám podařilo rozvinout spolupráci s konzumenty i na oblast reklamy. Ta se tak stává nejen originální a zajímavou, ale i věrohodnou. Účastí v reklamní kampani, se pivaři, kteří se podíleli na vývoji Pardála, hrdě přihlásili k výsledku své práce,“ vysvětlila Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál. Pardál byl v první fázi, která začne právě 1. března 2007, prodáván pouze v regionu jižních Čech. O datu uvedení do celostátní distribuce mělo být rozhodnuto po vyhodnocení výsledků prodeje v průběhu roku 2007. Pardál byl dodáván ve dvou formátech balení – v lahvích o objemu 0,5l a tradičních 50-ti litrových KEG sudech. V restauracích by se cena nového piva měla pohybovat v rozmezí 14 – 16 Kč za půllitr točeného piva. V obchodech bylo základní doporučení cena 8,30 Kč za láhev 0,5l.
Carlsberg Sverige AB posiloval od začátku roku 2007 své portfolio o nejznámějších importovaná piva z celého světa. Nejnovějším přírůstkem v jeho nabídce bylo pivo Budějovický Budvar. Pivovary Budějovický Budvar, n.p. a Carlsberg Sverige AB podepsaly dohodu o prodeji a marketingu piva Budvar ve Švédsku, která vstoupila v platnost 1. dubna 2007. „Jsme velice hrdí na to, že můžeme švédskému trhu nabídnout pivo s tak bohatou tradicí – Budějovický Budvar. Důležitou součástí strategie společnosti Carlsberg je obohacování švédské pivní kultury vysoce kvalitními pivy jak místními, tak i zahraničními. Budvar se stává osvěžujícím prvkem našeho portfolia. Takzvané pivní speciality a mezinárodní prémiová piva mají narůstající trend nejenom ve Švédsku, ale i v celém světě,“ řekl Stig Sunde, generální ředitel společnosti Carlsberg Sverige. „Švédský trh má pro Budvar skvělý potenciál. I když začínáme na relativně nízké úrovni prodeje, těšíme se na zvýšení tržního podílu našeho piva na švédském trhu. Carlsberg Sverige je pro nás tím nejlepším partnerem díky jeho znamenité kombinaci nadšení pro pivo a jedinečnému obchodnímu modelu v prodeji, marketingu a distribuci,“ dodal Jiří Boček.
Budvar podepsal v květnu 2007 s dánským výrobcem piva Carlsberg importní smlouvu o dovozu a prodeji prémiového ležáku Carlsberg v ČR.
Budvar v květnu 2007 odeslal první kontejnery s pivem, které bylo určené pro zákazníky v Korejské republice. Pivovar tímto krokem zahájil obchodní činnost v Korejské republice. Možnost vyvážet do Koreje se Budvaru otevřela v roce 2004, kdy po osmiletém známkoprávním sporu definitivně získal ochrannou známku „Budějovický Budvar“ a právo používat obchodní firmu (označení výrobce) „Budweiser Budvar, N.C.“. Přípravy na zahájení exportu trvaly velmi dlouho, neboť korejský trh byl na evropské poměry velmi komplikovaný a exotický. Také hledání vhodného importéra bylo náročné. „Korejský trh považujeme za perspektivní a vidíme tam zajímavou obchodní příležitost. Přestože celková spotřeba piva v Koreji stagnuje, poptávka po importovaném pivu tam již několik let pozvolna roste a do roku 2011 se očekává nárůst o 11%. Importovaná piva budou zvyšovat svůj podíl na korejském trhu,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „V letošním roce očekáváme v Koreji prodej více než 1000 hektolitrů ležáku,“ dodal Robert Chrt. „Do Koreje budeme vyvážet výhradně světlý ležák značky Budějovický Budvar v lahvích o objemu 0,33l. První květnová zásilka má objem 300 hl,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer Budvaru pro Asii. Ležák Budějovický Budvar byl dodáván do všech hlavních distribučních kanálů – tedy do hypermarketů, do prodejen nezávislého maloobchodu i do kvalitních restaurací a barů. V Koreji měl patřit mezi nejdražší značky importovaných piv a jeho konzumenty byli především muži ze střední a vyšší příjmové skupiny.
Budvar prodal v prvním pololetí 2007 na domácím trhu o 10,85% piva více než ve stejném období roku 2006. To byl téměř 4x lepší výsledek, než byl vývoj na českého trhu. Celkem vystavil Budvar pro tuzemský trh 319 737 hl piva. „Z výsledků máme samozřejmě velkou radost, protože potvrzují vzestupný trend našeho pivovaru, zahájený loni. Projevily se výsledky naší aktivní obchodní a marketingové politiky, zlepšila se práce obchodního týmu a efekt začaly přinášet další projekty, které jsme připravili v minulých letech,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Nejlepších výsledků jsme dosáhli v prodeji nealkoholického piva. Tam bylo meziroční zvýšení o 55%,“ dodal Chrt. Nealkoholické pivo ale tvořilo jen asi 1,4% produkce Budvaru. Prodej v tuzemsku se opíral především o výčepní pivo a světlý ležák vlajkové značky Budweiser Budvar. K dobrým výsledkům pivovaru částečně přispělo i uvedení nové značky výčepního piva Pardál. Pardál se zatím prodával jen v regionu jižních Čech.
Budvar zaznamenal v prvním pololetí roku 2007 meziroční nárůst exportu o 11,29 %. Celkem vyvezl do celého světa 291 770 hl piva. Na nárůstu se významně podílely státy Rusko, Německo, Rakousko a Slovensko, kde se export navýšil o 12,3 %. Poptávka na těchto zahraničních trzích je především po světlém a tmavém ležáku Budweiser Budvar, výjimku tvořila Slovenská republika, kde významný podíl tvořilo výčepní a nealkoholické pivo. „V prvním pololetí roku 2007 jsme dosáhli velmi pozitivních výsledků, zejména z důvodu nárůstu poptávky na našich top zahraničních trzích. V Německu, Rusku Rakousku a Slovensku je opravdu silná konkurence o to více nás těší zájem zákazníků,“ řekl Robert Chrt. Podíl exportu na celkové produkci pivovaru tvořil 48 %. Budvar vyvážel pivo do více než 50 států světa. Jednalo se i o tak exotické destinace, jako je Nový Zéland, Austrálie, Afghánistán a Mongolsko.
Budvar realizoval významnou investici do systému páteřní přepravy lahvového a sudového piva. V červenci 2007 byly do provozu nasazeny tři nové tahače pro velkokapacitní kamionové návěsy, tzv. Budvar Expresy. Flotila Budvar Expresů se tak skládala ze 14 návěsů, každý s kapacitou 33 paletových míst a nosností 26 tun. Úkolem Budvar Expresů bylo zajištění základní přepravy piva z pivovaru do jednoho z osmi obchodních středisek rozmístěných po celé ČR, nebo přímo k významným odběratelům. Budvar Expresy převážely mimo jiné i speciální kontejnery s nepasterovaným pivem. Budvar Expresy byly celoročně vybavené „termoplachtami“, které v létě chránily pivo před přehřátím a v zimě před mrazem. Lokální dopravu piva z obchodních středisek k zákazníkům zajišťovaly menší skříňové automobily. „Nové tahače značky Scania nahradily opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2000 a 2001. Každý z tahačů za tu dobu najezdil kolem 1 350 000 km. Náklady na jejich provoz již však byly nepřiměřeně vysoké a hlavně se začala snižovat jejich spolehlivost,“ řekl Vlastimil Němeček, vedoucí dopravy Budvaru. Hodnota investice byla přes 6 mil. Kč.
Budvar zahájil počátkem roku 2007 obchodní spolupráci s dánským pivovarem Carlsberg. Dceřiné společnosti koncernu Carlsberg v Chorvatsku, ve Finsku a ve Švédsku se staly importéry a distributory piva z produkce Budvaru. Obchodní spolupráce byla zatím v počátcích, ale přesto už bylo možné ji předběžně vyhodnotit. „S výsledky spolupráce se společnostmi ze skupiny Carlsberg v Chorvatsku, Finsku i Švédsku jsme velice spokojeni. Během prvních sedmi měsíců roku 2007 vzrostl náš prodej v těchto zemích meziročně o 37,2 %,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel. Vývoz piva do těchto tří teritorií dosáhl objemu 8 602 hl. „Překvapil nás především velký zájem o tmavý ležák Budweiser Budvar v Chorvatsku. Tmavá piva se obecně pijí spíše v chladnějších oblastech. Letos jsme v Chorvatsku prodali přes 800 hl tmavého ležáku v lahvích i sudech,“ dodal Chrt. Prodej tmavého ležáku v Chorvatsku za celý rok 2006 činil jen 32 hl. Ve Finsku a ve Švédsku se pivo z Budvaru prodávalo pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, v Chorvatsku pod ochrannou známkou „Budweiser Budvar“. Asi 1/3 objemu piva se prodala v sudech, zbytek tvořily láhve 0,5 a 0,33 litru. V Chorvatsku se prodával také světlý ležák v plechovkách.
V průběhu jara 2007 se začal projevovat nedostatek přepravek na pivo klíčové značky Budweiser Budvar. Důvodem byl dynamický růst prodejů lahvového piva v tuzemsku i v zahraničí: za první pololetí 2007 došlo k celkovému meziročnímu nárůstu prodejů lahvového piva o 19,7%. Prodej lahví v tuzemsku vzrostl o 31%, v zahraničí celkově o 9%. Nárůst o 9,1% byl dosažen i na klíčových trzích v Německu, Rakousku a Slovensku. V tuzemsku se projevil i velmi úspěšný nástup značky Pardál. Zájem zákazníků o Pardála několikanásobně předčil očekávání pivovaru. Kvůli nedostatku přepravek na pivo Pardál musel pivovar dokonce krátit objednávky a v reklamní kampani vyzýval pijáky k rychlejšímu vracení zálohovaných přepravek do obchodů. „Rozhodli jsme se nakoupit celkem 250 000 kusů přepravek pro značky Budweiser Budvar i Pardál, které nezbytně potřebujeme pro plynulé uspokojování tuzemských objednávek i rostoucí poptávky v zahraničí,“ řekl Robert Chrt.
Tmavý ležák Budweiser Budvar zvítězil v jedné z nejkomplexnějších pivních soutěží na světě – „World Beer Awards“, organizované britským pivním magazínem „Beers of the World“. V kategorii ležáků získal titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa). „Získání titulu „World´s Best Lager“ si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků a jeho prodej rychle roste,“ uvedl k ocenění Petr Samec, PR manažer. V roce 2006 činil výstav tmavého ležáku Budweiser Budvar téměř 20 000 hl, což bylo meziroční zvýšení o 56%. Asi polovina produkce byla exportována do 13 států. V Británii se v roce 2006 prodalo necelých 2000 hl tmavého ležáku. Dynamický nárůst prodeje pokračoval i v prvním pololetí roku 2007, kdy celkové meziroční zvýšení činilo více než 50%. V soutěži „World Beer Awards“ byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 „stylech“ v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo. Vítězové 42 skupin (stylů) postoupili do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů subkategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v subkategorii „World´s Best Dark Lager“. Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul „World´s Best Lager“ („Nejlepší ležák světa“). Celá procedura hodnocení je poměrně obsáhlá a náročná, hlavně vzhledem k širokému spektru produktů v soutěži. Předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz, k tomu říká: „Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze. Doufám, že nejen celkoví vítězové naší soutěže, ale všechny zúčastněné značky získají zaslouženou pozornost spotřebitelů a budou jim přinášet radost a potěšení.“
Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.
Skupina Carlsberg a Budvar se dohodly na distribuci piva z českého pivovaru v Dánsku. Společnost House of Beer převezme distribuci od 1. ledna 2008. Obchodní spolupráce mezi oběma pivovary již probíhá ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v České republice. Smlouva o spolupráci v Dánsku se týká rozšíření nabídky společnosti House of Beer o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: světlého prémiového ležáku a tmavého ležáku. Společnost House od Beer A/S byla založena v roce 2002 jako nezávislá společnost vlastněná firmou Carlsberg Denmark jako jediným vlastníkem.
Tmavý ležák Budweiser Budvar získal ocenění od české odborné veřejnosti. V rámci „Odborné degustace piv“ při Žatecké Dočesné 2007 se umístil na 2. místě v kategorii „Ležák tmavý“. V letošním roce bylo v 10 kategoriích hodnoceno 175 piv ze 36 pivovarů. „Druhého místa v rámci Žatecké Dočesné 2007 si velmi vážíme. Je pro nás dalším potvrzením chuti a kvality našeho tmavého ležáku, které tentokrát přišlo od české odborné veřejnosti. Soutěž navíc proběhla přímo v geografickém centru oblasti, odkud pochází jedna ze základních ingrediencí tohoto piva – tedy žatecký chmel,“ komentoval ocenění Petr Samec, PR manažer Budvaru. Tmavý ležák byl v nabídce Budvaru od roku 2004. Jeho prodej stále rostl. V roce 2006 činil výstav tmavého ležáku Budweiser Budvar téměř 20 000 hl, což bylo meziroční zvýšení o 56%. Asi polovina produkce byla exportována do 13 států. V roce 2007 dynamické zvyšování prodeje tmavého ležáku pokračuje: za prvních devět měsíců je meziroční zvýšení asi 50%. Největší objem tmavého ležáku směřovalo do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska a Finska. Tmavý ležák měl překvapivě veliký úspěch v Chorvatsku.
Dne 30. listopadu 2007 v 9:00 hod bylo do legendární českobudějovické pivnice Masné krámy po více než pětileté odmlce znovu zavezeno pivo – kroužkovaný ležák Budvar. Masné krámy tak budou na své znovuotevření, které je naplánováno na 5. prosince, připraveny v plné síle. „První závoz piva do Masných krámů je neklamným příznakem toho, že restaurace po pěti letech skutečně ožívá a do pivních žil se jim vrátil tlak,“ komentoval tuto událost Petr Samec. Premiérová dodávka piva proběhla pomocí originálního kontejnerového systému, který Budvar vyvinul v roce 2007 a již od června ho využíval k zásobování restaurací tankovým pivem v Praze a v jižních Čechách. Podstatou tohoto systému byly speciální tepelně izolované kontejnerové zásobníky na pivo o objemu 10 hl. Pivo v nich vydrželo studené nejméně 24 hodin. Kontejnery se za sterilních podmínek plnily v pivovaru. Pomocí upraveného dodávkového automobilu, který byl mimo jiné vybaven přečerpávacím zařízením a vlastní sterilní hadicí se převezl k dané restauraci a na místě se pomocí zmíněné hadice připojil přímo na pivní tank v restauraci. Na rozdíl od většiny konkurenčních systémů rozvozu tankového piva tedy nebylo nutné čištění přívodního potrubí mezi tankem a kontejnerem při každém plnění, při kterém existovalo zvýšené riziko kontaminace piva. Dodávkový automobil byl v případě prvního závozu Masných krámů přistaven k bočnímu vstupu z Krajinské ulice. Masné krámy jsou vybaveny čtyřmi pivním tanky, z nichž každý má objem 10 hl.
V Masných krámech byl kromě kroužkovaného ležáku Budvar k dispozici i točený tmavý ležák a výčepní pivo Budvar. Nabídku doplnilo lahvové nealkoholické pivo Budvar, speciální pivo Bud Super Strong a importovaný ležák Carlsberg.
Budvar zdražil od prosince 2007 své pivo v průměru o čtyři až šest procent. Ceny se lišily podle druhu piva a balení. Hlavním důvodem bylo dramatické zvýšení cen základních surovin, tedy sladu a chmele, ale i energií a dopravy, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Cena světlé i tmavé lahvové dvanáctky tak například vzrostla o jednu korunu na 17,90 koruny. Půllitr sudového ležáku z Budvaru podražil o 0,80 koruny na 15,90 koruny. Lahvová budvarská desítka nově stála 10,10 koruny, její cena se tedy zvýšila o 0,40 koruny. Točenou desítku pivovar prodával za 11,50 koruny, což bylo o 0,60 koruny více než nyní. „Jsou to doporučené ceny. Ty na trhu se mohou samozřejmě lišit,“ podotkl mluvčí pivovaru. Ohlášené zdražení podle něj zohlednil i očekávaný nárůst prakticky všech vstupů na počátku roku 2008, například energií, lahví či kartónových obalů. „Vývoj cen sladu a chmele byl v roce 2007 výrazně nadinflační. Naši dodavatelé zvýšili ceny chmele až o 15 % a sladu dokonce o 44 %. Nepůjdeme cestou nákupu lacinějších náhražek nebo méně kvalitních surovin,“ dodal mluvčí pivovaru.
Budvar připravil pro předvánoční trh roku 2007 speciální vánoční balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Tento tzv. „multipack“ obsahoval devět půllitrových lahví. Prodej vánočních multipacků byl doprovázen reklamní kampaní. Grafika kampaně byla shodná s grafikou obalu multipacku.
V roce 2007 vyrobil pivovar celkem 1 253 159 hl piva. Tento výsledek znamenal výrazný meziroční nárůst produkce o 8,7 %.Budvar prodal v tuzemsku 666 159 hl, což bylo o 11,5 % více než v roce 2006. Spotřeba piva na českém trhu přitom vzrostla jen asi o 1 % na celkových 16,4 mil. hektolitrů a Budvar tak posílil svůj tržní podíl.V exportu pak dosáhl největšího prodeje ve své historii. Do 53 zemí celého světa vyvezl 587 tisíc hektolitrů piva, což bylo o 5,8 % více než v roce 2006. V roce 2007 realizoval své první dodávky piva do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie. „Ceníme si především výsledků na domácím trhu. Navýšení našeho prodeje v České republice je mnohem vyšší, než byl růst české spotřeby,“ sdělil obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. K nárůstu domácích prodejů výrazně přispěla nová značka světlého výčepního piva Pardál, které byla na trhu od 1. března 2007. Přes hranice v roce 2007 současně putovalo nejvíce piva ve 112leté historii pivovaru z Českých Budějovic. „Většinu našich prodejů realizujeme v zemích EU, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá. Navíc naše pivo patří ve všech zemích mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků,“ doplnil Chrt.
V roce 2007 vyvezl Budvar nejvíce piva ve své historii. Rekordní objem piva – celkem 587 000 hl – směřoval do 53 států celého světa. Znamenalo to meziroční zvýšení exportu piva o 5,88 %. Ležák značky „Budweiser Budvar“ patřil mezi nejznámější české značky ve světě a všude se prodával jako prémiová značka, která patřila vždy mezi nejdražší na trhu. Asi 77 % vývozu Budvaru tvořily v roce 2007 prodeje v pěti zemích: v Německu, ve Velké Británii, na Slovensku, v Rakousku a v Rusku. V této skupině zemí se celkový prodej meziročně zvýšil o 4,2 %. „Nejvíce oceňuji nárůst prodeje v Rusku. Meziroční zvýšení činilo 25 %,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Spokojeni jsme ale i s výsledky v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním trhem. Prodali jsme tam meziročně o 2 % piva více, přestože německý trh s pivem poklesl o 3 % a naše značka patří mezi nejdražší,“ doplnil Robert Chrt. Dobré výsledky byly dosaženy na Slovensku a v Rakousku, kde se prodeje zvýšily shodně asi o 11 %. „V Rakousku je ležák Budweiser Budvar již tradičně nejprodávanějším importovaným pivem a udržuje si velký náskok před ostatními,“ dodal Robert Chrt. Výsledky mohly být lepší pouze ve Velké Británii. Tam se meziroční prodej snížil o 7 %. Příčinou bylo mimořádné špatné letní počasí, díky němuž během letních měsíců došlo k celkovému poklesu spotřeby piva v Británii o 15-17 % a letní výpadek se nepodařilo nahradit. Na výsledcích exportu 2007 se příznivě projevila také spolupráce s koncernem Carlsberg. V průběhu roku 2007 převzaly společnosti ze skupiny Carlsberg prodej piva v 5 státech: ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku a Bulharsku. Meziroční prodej v těchto zemích se díky tomu zvýšil o 39 % a dosáhl celkového objemu asi 14 000 hl. Osvědčila se i spolupráce s novým importérem v USA. Během roku 2007 v USA probíhalo přechodné období spojené s administrativně náročným převáděním licencí od subdistributorů v jednotlivých státech, což vyžadovalo ze strany společnosti Anheuser-Busch jednak značné úsilí a čas, jednak finanční investice. Společnost Anheuser-Busch přesto prodala v roce 2007 o 37 % více piva než bývalý importér v roce 2006 – celkem asi 11 000 hl světlého ležáku pod značkou Czechvar. V roce 2007 vyvezl Budvar poprvé pivo do tří nových zemí: Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.
V lednu 2008 se začalo objevovat na pultech obchodů v celé ČR nové světlé výčepní pivo značky Pardál. „Za rozhodnutím rozšířit prodej značky Pardál na celou republiku stojí především velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u našich zákazníků v regionu jižních Čech, kde jsme začali s distribucí již na jaře 2007. Pardál zákazníky oslovil a jeho prodejní výsledky v roce 2007 několikanásobně předčily naše očekávání,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru.
Budvar uvedl 1.dubna 2008 na český trh novinku – nealkoholické pivo v sudech KEG. Zákazníci měli možnost objednat si v restauracích čepované nealkoholické pivo Budweiser Budvar. Dodávalo se v sudech o objemu 20 litrů do restaurací v celé ČR. Budvar vyráběl nealkoholické pivo již od roku 1992, ale dosud ho na trh dodával pouze v lahvích o objemu 0,5 a 0,33 litru. „Zavedení sudového nealkoholického piva je naší reakcí na dynamický růst poptávky po našem nealko pivu v posledních dvou letech. V roce 2005 jsme v České republice prodali 10 207 hektolitrů nealkoholického piva, v roce 2007 už 18 817 hektolitrů. Loni se náš prodej nealkoholického piva meziročně zvýšil o 31 procent,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budvaru. „Novinkou vycházíme vstříc přáním našich zákazníků. Očekáváme, že čepované nealkoholické pivo nám letos pomůže k dalšímu zvýšení prodeje,“ dodal Horejš. Zárukou kvality a chuti nealkoholického piva Budweiser Budvar je i fakt, že sládek Budvaru – Josef Tolar – byl členem týmu, který v roce 1975 vytvořil první nealkoholické pivo v Československu.

Josef Tolar, sládek Budvaru v dubnu 2008 řekl:

„Při využití technických novinek jsme vždy důsledně dbali na to, abychom se vyhnuli dopadům na změnu charakteru a senzorických vlastností našeho piva. Při přechodu na novou techniku jsme podle našeho názoru využili její výhody, ale zároveň jsme se dokázali vyhnout pokušení „ekonomizace“ výroby, například zkrácení výrobních lhůt nebo sloučení procesů hlavního kvašení a zrání piva do jednoho kroku. Technologii HGB nepoužíváme. V praxi to znamená, že nevaříme husté koncentrované pivo (stupňovitost 14-16), které bychom na úplném konci výrobního procesu (při filtraci) ředili vodou na požadovanou stupňovitost. Podle vývoje v zahraničí budou další modernizace směřovat k ekonomizaci, energetické i surovinové úspornosti a intenzifikaci výroby. To by mohlo v praxi znamenat zkracování výrobních lhůt, snižování hořkosti nebo využívání surovin, které nejsou pro pivo českého typu obvyklé (maltózový sirup, kukuřice aj.). Ve varně se mohou začít používat enzymy pro zpracování nestandardních škrobových surovin. Při využívání technologie HGB se mohou objevit i další atypické zásahy – například korekce (zvýšení) hořkosti v závěru výroby nebo úprava barvy piva při filtraci. Zaváděním jednotných receptur a technologie, standardizací řízení výroby a zaváděním tzv. BAT (pozn. Best Available Technology) v rámci nadnárodních pivovarnických skupin musí logicky docházet ke zmenšování chuťových rozdílů mezi jednotlivými značkami. V posledních letech bezpochyby dochází ke snižování rozmanitosti v chuťových profilech piv a unifikaci v globálním měřítku.“
Právě před čtyřmi lety – 28. dubna 2004 – rozšířil Budvar, svou nabídku o tmavý ležák Budweiser Budvar. Tento prémiový tmavý ležák s jemně hořkou karamelovou chutí získal během relativně krátké doby řadu příznivců, o čemž svědčil růst jeho výstavu. V roce 2007 Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což bylo ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej v roce 2007 dosáhl objemu 11 728 hl, což bylo v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se v roce 2007 prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to bylo meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. „Velmi si cením výsledků v Chorvatsku. V jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené, ale v Chorvatsku si tmavý ležák Budweiser Budvar vede překvapivě dobře. Chorvatsko je v dovozu tmavého Budvaru na šestém místě a na našich celkových prodejích se tam tmavý ležák loni podílel ze 22 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar se v roce 2007 vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější byl Vietnam.
Budvar vyvážel do Kanady od roku 2001, kdy bylo vyvezeno prvních 500 hl světlého ležáku. Od té doby se prodeje postupně zvyšovaly. Zatím nejvíce piva v historii – téměř 5000 hl – vyvezl Budvar do Kanady v roce 2007. Znamenalo to meziroční zvýšení o 43 %. Příznivý vývoj pokračovali v roce 2008. „Naše pivo získává stále více zákazníků. Za první čtvrtletí roku 2008 naše prodeje v Kanadě meziročně vzrostly o 23 %, v březnu činilo zvýšení dokonce 87 %. Věříme, že mistrovství světa v hokeji pozitivní vývoj prodeje Czechvaru ještě podpoří. Zákazníci se v tomto období budou více zajímat o importované výrobky,“ řekla v květnu 2008 Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Budvar vyvážel do Kanady výhradně světlý ležák v lahvích pod značkou Czechvar. Zákazníci ho mohli zatím koupit především v maloobchodních prodejnách.
Z pivovaru byla 16. června 2008 odeslána historicky první zásilka piva do Číny. Dodávka obsahovala 2600 kartonů lahví (206 hl) světlého ležáku, který se v Číně měl prodávat pod označením „Budějovický Budvar“. Dva kontejnery s pivem měly dorazit do Šanghaje za 31 dnů, tedy 17. července. Na pultech se měly objevit počátkem srpna. V prvním období se prodej soustředil pouze na aglomeraci Šanghaje, ve které žije více lidí, než v celé ČR. Vstup Budvaru do Číny blokoval od roku 1997 spor o registraci ochranných známek „Budějovický Budvar“. Spor byl ve prospěch Budvaru ukončen až v listopadu 2006. Samotné přípravy k zahájení exportu byly složitým a časově náročným procesem, který trval 18 měsíců. „Kvůli jazykové a kulturní bariéře trvalo několik měsíců vyhledání vhodného a seriózního importéra. Složité bylo i vyřízení mnoha potřebných certifikátů a skutečnou lahůdkou bylo vytváření čínského ekvivalentu názvu naší značky,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii. Příprava etikety trvala od října 2007 do dubna 2008. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, bylo nezbytné na etiketě uvést ekvivalent ochranné známky „Budějovický Budvar“. Výsledkem byl čínský výraz (čte se „Bai De Fu“), který znamenal „Mít mnoho štěstí“ nebo „Všichni mají mnoho štěstí“.
Budvar zahájil v červnu 2008 na Slovensku celoplošnou reklamní kampaň na podporu svého prémiového ležáku Budweiser Budvar. Jejím cílem bylo zvýšit povědomí o značce Budweiser Budvar, posilovat prémiovost a originalitu této značky a tím také podpořit další růst prodejů. Budvar na Slovensku zintenzivnil svou reklamní činnost po mimořádně úspěšných výsledcích, kterých dosáhl v roce 2007 na domácím i slovenském trhu. V roce 2007 vyvezl Budvar na Slovensko o 11% více piva. Slovenský trh byl třetím nejdůležitějším exportním teritoriem Budvaru. „Přípravě kampaně jsme věnovali velkou pozornost. Slováci pivu rozumějí a dokáží ocenit jeho kvalitu. Stejně tak jsou právem hrdí na svou zemi. Proto jsme pro naši kampaň zvolili jasnou a čistou grafiku a také slogany, které s nadsázkou připomínají, že Slováci mají dost věcí, na které mohou být pyšní,“ vysvětlil Veronika Schwarzová, exportní manažerka Budvaru pro Slovensko. Reklamní kampaň byla postavena na spojení prémiového ležáku Budweiser Budvar a pro Slovensko typických prvků či dominant. Na vizuálech se tak objevily motivy krásy slovenských žen, Tatry nebo halušky. Cílovou skupinu tvořili muži, kteří vyhledávají kvalitní značkové produkty a dokáží je ocenit. Autorem reklamní kampaně byla pražská agentura Kaspen.
Budvar pokračoval i v roce 2008 v obchodním růstu. Za první pololetí roku 2008 prodal celkem 639 190 hl, což bylo meziročně o 4,7 % více. V roce 2007 byla hranice výstavu 500 000 hl překonána počátkem června, v roce 2008 tomu bylo již v květnu. V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o 6 % více lahvového piva (361 000 hl) a o 4 % více sudového piva (241 000 hl). Ostatní prodeje tvořilo tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. „Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 %, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 % prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong,“ dodal Chrt. Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budvar především v tuzemsku a to o 8,3 %. Export Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 %. „I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 %, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 mil. Kč,“ vysvětlil Chrt. Zvýšený výstav a prodej se projevil i na provozu pivovaru. Již od května 2008 pivovar fungoval v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a 6 mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a 4 mimořádné víkendové. Varna pracovala prakticky bez přerušení již od března.
Jedním z hlavních partnerů hokejové extraligy byl v sezoně 2008/09 Budvar. Lední hokej byl pro pivovar klíčovým sportem, který hrál velkou roli v komunikaci značky Budweiser Budvar již od roku 2003. Budvar tak i v roce 2008 a 2009 provázel fanoušky při zápasech jejich oblíbených týmů v Extralize Ledního Hokeje i při zápasech českého národního hokejového týmu.
Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie byla již tradičně nejsilněji obsazena a v roce 2008 se jí účastnilo celkem 20 značek. Cenu českých sládků pořádal již 15 let časopis Pivní kurýr a konala se dvakrát ročně. Jarní část byla určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků. „Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ řekl v říjnu 2008 Aleš Dvořák, technolog Budvaru, který byl členem jedné z porot. Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které v roce 2008 získalo pivo z produkce Budvaru.
Světlé výčepní pivo Pardál mělo za sebou vydařené letní období roku 2008. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území ČR prodalo celkem 65 548 hl piva Pardál. Meziročně to představovalo zvýšení o 144 %. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007. „Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budvaru. „Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětlila Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé ČR. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero.
Budvar překonal dne 30.září 2008 psychologickou hranici 1 milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hl piva, což bylo o 4,7 % více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 %. Export za první pololetí vzrost o 0,6 %. „Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. Budvar během posledních čtyř let stále zkracoval dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu 1.000 000 vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v předchozím roce 17. října. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1.025 811 hl, přičemž hranice 1 000 000 hl dosáhl 20. prosince.
Sdružení Přátel Piva (dále jen SPP) v listopadu 2008 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2008. Budvar získal od SPP celkem 5 medailí. „Sládkem roku 2008“ se stal Josef Tolar, sládek a výrobně-technický ředitel Budvaru. SPP ho zvolilo pivovarskou osobností roku za „jeho celoživotní dílo, za jeho konzervativní přístup při modernizaci pivovaru, která probíhala zejména v letech 1990 – 2002 a za to, že se nenechal zlákat tzv. ekonomičtějšími způsoby výroby piva.“ „Tmavým pivem roku 2008“ byl vyhlášen tmavý ležák Budvar. Tmavý ležák tak zvýšil celkový počet svých ocenění z domácích i mezinárodních soutěží na osm. V kategorii „Pivovar roku“ získal Budvar druhé místo. „Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ řekl Petr Samec, PR manažer Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodal Samec.
Z pivovaru byla v prosinci 2008 odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hl lahvového ležáku Budvar směřovaly do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvořily kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru. Doprava trvala asi 14 dnů a kyrgyzští zákazníci si tak mohli první láhve moci koupit těsně před Silvestrem. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70% spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii. Ležák Budvar měl na pultech stát 70 – 90 Somů (asi 35 – 45 Kč). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodal Bártů.
Produkce piva v Budvaru v roce 2008 významně vzrostla, přestože celková výroba piva českých pivovarů se snížila o 2 % a tuzemská spotřeba piva klesla až o 3 %. V roce 2008 vystavil Budvar celkem 1 312 580 hl piva, což představuje meziroční nárůst produkce o 4,5 %. „Celkových výsledků si velmi vážíme. Stojí za nimi tvrdá práce, protože produkce českých pivovarů se podle předběžných údajů loni asi o dvě procenta snížila,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel. „Velmi úspěšní jsme byli v tuzemsku, kde jsme prodali o 9,7 % piva více, zatímco celková spotřeba na českém trhu poklesla předběžně asi o 3 %,“ dodává Robert Chrt. Zákazníci v ČR loni vypili celkem 731 059 hl piva z Budvaru. Export Budějovického Budvaru se meziročně snížil o 1 %. Objem 581 522 hl exportovaného piva je i přesto druhým nejvyšším v historii pivovaru. „S výsledky exportu jsme vzhledem k ekonomickému vývoji v posledních měsících spokojeni. Ležák Budweiser Budvar patří na všech trzích mezi nejdražší importované ležáky a přestože se v našich klíčových exportních zemích celková spotřeba piva loni snížila, dokázali jsme v podstatě udržet naše tržní pozice,“ komentoval exportní výsledky Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru.
Podařilo se splnit také plán zisku, který před vytvořením účetní rezervy ve výši 80 mil. Kč dosáhl hodnoty 213 mil. Kč. Hospodaření pivovaru ovlivnila řada negativních faktorů: posílení české koruny znamenalo pro Budvar záporný dopad do tržeb ve výši 140 mil. Kč. Nárůst nákupních cen přinesl dodatečné náklady ve výši přibližně 90 mil. Kč u základních surovin a 28 mil. Kč u obalového materiálu. Výrazný vliv mělo i zvýšené dopravné výrobků nebo zdražení energií. Vliv na hospodářský výsledek pivovaru měla také počínající globální recese. V roce 2008 investoval Budvar do rozvoje podniku 282 mil. Kč. Klíčovou investicí byly dva plniče piva (80 mil. Kč), další prostředky směřovaly do podpory prodeje, obnovy vozového parku, logistiky – zahájení výstavby nového skladu, obalů a informačních technologií. Veškeré investice byly financovány výhradně z vlastních zdrojů podniku.
K 31. prosinci 2008 odešel do důchodu Josef Tolar – sládek a výrobně-technický ředitel pivovaru. Jeho nástupcem a desátým sládkem v historii Budvaru od 1.ledna 2009 Ing. Adam Brož. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva. Ing. Adam Brož pracoval v Budvaru od roku 1999 na řadě pozic ve výrobním úseku. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení. Je jedním z žáků pana Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností.
K českým zákazníkům zamířil v únoru 2009 speciální edice světlého ležáku „Budweiser Budvar“. Pivo, neoficiálně nazývané „Dobsonův ležák“, pomáhal vyrobit pan Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie. Iain Dobson vykonával 2. října 2008 po celý den funkci sládka Budvaru. Tuto výsadu získal jako vítěz dobročinné aukce na největším britském pivní festivalu (Great British Beer Festival). Hlavní cenu do aukce věnoval sládek Budvaru, Josef Tolar, který jako první Čech v historii také zasedal ve festivalové porotě pro výběr nejlepšího piva Velké Británie. Iain Dobson prožil v průběhu své návštěvy v Budvaru reálný pracovní den sládka. „Várku piva, kterou pomáhal připravit pan Dobson, jsme během procesu výroby sledovali. Protože náš ležák dokvašuje 90 dnů, byl „Dobsonův ležák“ zralý až v půlce ledna,“ řekl Josef Tolar. Lidé poznali kartóny s „Dobsonovým ležákem“ podle data minimální trvanlivosti, které je 27.7.2009. „Panu Dobsonovi jsme několik kartonů na ochutnání samozřejmě poslali,“ dodal Tolar.
Tmavý ležák Budvar se začal vařit v roce 2004. Již v roce 2005 se uskutečnily první vývozy do Německa, Velké Británie, Ruska, Finska a na Slovensko. V roce 2008 se tmavý Budvar vyvážel již do 21 zemí a jeho vývoz se meziročně zvýšil asi o 5 %. Tmavý ležák se na celkové výrobě podílel asi dvěma procenty. V březnu 2009 byla např. na Ukrajinu odeslána první dodávka 96 sudů tmavého ležáku. „Loňský prodej tmavého ležáku v lahvích se na Ukrajině zvýšil meziročně o 40 %. Náš importér vidí velký prostor pro úspěšný prodej tmavého ležáku v sudech, a proto jsme se dohodli na zahájení dodávek,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení. V průběhu března 2009 byly realizovány historicky první dodávky tmavého ležáku také do Itálie a Španělska. V obou případech to byly láhve. „Původně jsme o prodeji tmavého ležáku ve Středomoří vůbec neuvažovali, protože v jižních státech není podle průzkumů trhu tmavé pivo příliš oblíbené. Překvapil nás ale obrovský úspěch v Chorvatsku a relativně velký zájem v Řecku,“ dodala Pánková. V Chorvatsku se v roce 2008 prodalo přes 2000 hl tmavého ležáku, to bylo téměř dvakrát více než v roce 2007. Chorvatsko bylo tak v prodeji tmavého ležáku druhým nejdůležitějším exportním trhem. Nejvyšší poptávka byla v roce 2008 v Rusku.
Počátkem roku 2007 uzavřel pivovar Budvar, n.p. importní smlouvy o distribuci a prodeji piva s nadnárodními pivovarnickými skupinami Anheuser-Busch InBev a Carlsberg Breweries A/S. V roce 2008 s nimi probíhala obchodní spolupráce na území sedmi států. Anheuser-Busch InBev prodává světlý budvarský ležák na území USA, dánská skupina Carlsberg se stará o distribuci v Bulharsku, Dánsku, Finsku, Chorvatsku, Srbsku a Švédsku. Od ledna 2009 navíc převzal Carlsberg prodej piva z Budvaru také na území Bosny a Hercegoviny. „S výsledky spolupráce s nadnárodními koncerny jsme velmi spokojeni. V sedmi státech, o které se naši partneři starají, došlo k celkovému meziročnímu zvýšení prodeje piva z Budějovického Budvaru o 15,3 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. Vývoz piva do těchto zemí dosáhl v roce 2008 celkového objemu 31 924 hl. „Nejvíce oceňuji výsledky na největších trzích této skupiny zemí. V USA došlo k meziročnímu zvýšení o 7 %, v Chorvatsku dokonce o 27 %,“ dodala Pánková. Asi 86 % objemu tvořil světlý ležák, který se v jednotlivých zemích prodává pod označením Budweiser Budvar, Budějovický Budvar nebo Czechvar.
Budvar připravil na jaro 2009 pro své zákazníky dvě novinky v oblasti balení produktů. První novinka se vztahovala k plechovkám světlého ležáku Budvar o objemu 0,5 litru. Doposud byly tyto plechovky distribuovány v tzv. „trayích“ po 24 kusech. Od začátku dubna 2009 každý tray nově obsahoval 4 papírové taštičky se 6 kusy plechovek. Toto balení umožnilo zákazníkům lepší transport, manipulaci i skladování. Zákazníci si samozřejmě nadále mohli zakoupit i jednotlivé plechovky. „Toto balení by mělo být pro naše zákazníky velmi příjemné, proto jej zavádíme na trvalo. Důležitou zprávou je i to, že nový formát obalu se neprojeví do ceny, která zůstává stejná,“ řekl Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje Budvaru. V roce 2008 prodal Budvar v plechovkách asi 5 % své produkce. Druhou novinkou byl multipack nealkoholického piva Budvar, který obsahoval 8 lahví o objemu 0,5 litru. Tento akční multipack byl určen především pro nadcházející motoristickou sezonu. „Obliba multipacků u našich spotřebitelů obecně roste, což nám potvrdil i loňský zájem o multipack nealkoholického piva, který výrazně předčil naše očekávání. Spotřebitelé především oceňují praktičnost tohoto typu balení při nákupu většího počtu lahví,“ dodal Martin Horejš. Celkový prodej nealkoholického piva Budvar se v roce 2008 meziročně zvýšil o 13 %. Nealkoholické pivo Budvar se prodávalo v lahvích o objemu 0,5 litru nebo 0,33 litru a od roku 2008 i sudech KEG o objemu 20 litrů.
Ekonomická krize se Budvaru v roce 2009 zatím výrazně nedotkla. Pivovar vystavil během čtyř měsíců roku celkem 374 538 hl piva. To bylo meziročně o 1,6 % méně. Tržby za toto období však meziročně vzrostly o 2,28 %. Propad produkce byl způsoben snížením prodeje v lednu a únoru. Od března však pivovar výrazně zvyšoval výrobu. V březnu prodal Budvar o 4 % piva více a v dubnu dokonce o 8 % piva více, než ve stejných měsících roku 2008. Duben 2009 tak byl nejúspěšnějším dubnem v historii pivovaru. K rekordnímu dubnovému výsledku výrazně přispěl export, který se meziročně zvýšil o 20 %.
Se zahájením hlavní prodejní sezony roku 2009 přišel Budvar na trh s novinkou v portfoliu. Od 1.června 2009 vstoupil se značkou Pardál Echt do segmentu jedenáctistupňových piv. „Po analýze našeho portfolia i možností českého trhu jsme se rozhodli pro vstup do segmentu tzv. „jedenáctek“, a to se značkou Pardál. Chceme nejen navázat na výrazný prodejní úspěch výčepního piva Pardál, ale využít i jeho obchodního potenciálu. V neposlední řadě reagujeme i na požadavky našich zákazníků, kteří si přáli „silnější“ variantu Pardála,“ vysvětlil Jiří Boček, ředitel Budvaru. Pardál Echt doplnil výčepní pivo Pardál, které Budvar uvedl na trh před dvěma lety. To si rychle získalo své zákazníky a prodejní výsledky předčily očekávání. V roce 2007, kdy bylo pivo Pardál distribuováno jen v jižních Čechách, se jej prodalo 76 369 hl. V roce 2008 dosáhl objem prodeje značky Pardál již 193 034 hl. Značka Pardál se tak v roce 2008 stala 16. nejprodávanější značkou piva v České republice. Vývoj piva Pardál Echt byl zahájen v létě roku 2008 analýzami trhu a marketingovou studií. Na podzim téhož roku byly stanoveny základní parametry produktu a v prosinci pak byly uvařeny první várky a realizovány interní testy. V lednu 2009 se do vývoje Pardála Echt zapojili sami spotřebitelé. Pivaři, kteří se podíleli již na vývoji výčepního piva Pardál, a jejich kamarádi, se zúčastnili dvou kol ochutnávek. Na základě jejich připomínek upravoval Aleš Dvořák, technolog pivovaru, chuť i další vlastnosti nového piva. V březnu 2009 byla uvařena finální várka piva Pardál Echt. Pardál Echt byl dodáván ve vratných lahvích o objemu 0,5 litru, a to v klasických přepravkách po 20 lahvích nebo v papírových kartonech po 10 lahvích.
Základní parametry piva Pardál Echt:
Stupňovitost: 11,3 %
Hořkost: 30 MJH
Barva: 14-15 ECB
Říz: střední, zaručuje příjemnou pitelnost
Kvalitní suroviny: 3 druhy sladu, chmel, žádné chmelové extrakty, voda z artéských studní
Obsah alkoholu: 4,5% obj.
Trvanlivost: 180 dnů

Budvar odeslal v květnu 2009 do Austrálie první zásilku světlého ležáku v sudech. Jednalo se celkem o 144 sudů KEG, každý o objemu 30 litrů. Doprava zásilky trvala asi 6 týdnů. Od poloviny července se čepovaný Budvar nabízel prozatím 10 vybraných restaurací v Sydney a Melbourne. Cena za čepovaný půllitr se pohybovala kolem 7 australských dolarů. Do Austrálie vyvážel Budvar světlý ležák v lahvích od roku 2004. V roce 2008 byl objem vývozu do Austrálie asi 2 300 hl.
Budvar v roce 2009 nakoupil vratné obaly na pivo za více než 62 miliónů Kč. Jednalo se o další investici, která má zajistit plynulé zásobování zákazníků v hlavní pivovarské sezóně. „Obaly budeme potřebovat také v souvislosti s uvedením naší poslední novinky – jedenáctky Pardál Echt – na český trh. Pro nákup byla v době podepisování kontraktů také velmi vhodná doba, neboť ceny sudů i přepravek oproti loňsku výrazně poklesly,“ řekl Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky. Budvar nakoupil celkem 20 000 kusů sudů KEG a 230 000 plastových přepravek na půllitrové i třetinové láhve.
V srpnu 2009 se v českých restauracích začínala objevovat novinka z Budvaru – čepovaná jedenáctka Pardál Echt. Po mnoha letech tak Budvar opět nabízel čepované 11o pivo. Podle historických záznamů se „jedenáctka“ vařila v Budvaru naposledy v roce 1940. „Tímto produktem po mnoha letech znovu vstupujeme do tržního segmentu čepovaných jedenáctek. Věříme, že navážeme na úspěšný prodej výčepního piva Pardál a plně využijeme i potenciál nové značky Pardál Echt, kterou jsme uvedli na trh letos v červnu. Na trhu čepovaných jedenáctek chceme získat významnou pozici,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Výčepní pivo Pardál se prodávalo od roku 2007. Jeho prodej byl zatím velmi úspěšný – v roce 2008 prodal Budvar 193 000 hl tohoto piva, což byla produkce středně velkého pivovaru. V červnu 2009 byl zahájen prodej jedenáctistupňového Pardála Echt v lahvích a prozatím se vyvíjela podle očekávání. Vývoj piva Pardál Echt byl zahájen v létě roku 2008 analýzami trhu a marketingovou studií. Jedním z podnětů byl i zájem zákazníků o „silnějšího“ Pardála. Na podzim 2008 byly stanoveny základní parametry produktu. V prosinci 2008 byly uvařeny první várky a realizovány interní testy nového piva. V lednu 2009 se do vývoje Pardála Echt zapojili sami spotřebitelé. Pivaři, kteří se podíleli již na vývoji výčepního piva Pardál, a jejich kamarádi, se zúčastnili dvou kol ochutnávek. Na základě jejich připomínek byla upravována chuť i další vlastnosti nového piva. Pardál Echt v lahvích se prodávalo od 1. června 2009.
V červenci 2009 opustila pivovar historicky první dodávka piva do Spojených Arabských Emirátů. Celkem 105 hl světlého ležáku značky Budvar v lahvích o objemu 0,33 litru směřovalo do Dubaje, který patřil mezi nejdůležitější světová finanční a turistická centra. „Trh Spojených Arabských Emirátů považujeme za velmi perspektivní. Existuje tam stabilní prostředí, které je relativně tolerantní ke konzumaci alkoholu a především dynamicky rostoucí skupina solventních zákazníků – tedy turistů. Jen v samotném Dubaji se má počet turistů během tří let zvýšit trojnásobně a podobně se zvýší i počet restaurací,“ řekl Jiří Pokorný, exportní manažer pro Blízký Východ. Z těchto důvodů se bude Budvar prodávat především v luxusních restauracích 5* hotelů, například v „Le Méridien Dubai“ Cena za láhev světlého ležáku o objemu 0,33 litru se měla pohybovat kolem 26-36 Dirhamů (AED), což je v přepočtu zhruba 150 – 180 Kč.
Při příležitosti zahájení nového ročníku Extraligy ledního hokeje připravil Budvar speciální balení světlého ležáku Budweiser Budvar. Tento tzv. „multipack“ obsahoval osm půllitrových lahví a svým nápadným hokejovým designem by měl zaujmout nejen hokejové fanoušky, ale i další spotřebitele. Partnerem českého hokeje je značka Budvar od roku 2003 a v roce 2009 opět nesla status „Oficiální pivo hokejové extraligy“ a „Oficiální pivo českého hokeje“.
Oslav 114. výročí založení Budvaru se 12.9. 2009 zúčastnilo kolem 10 tisíc lidí. Kvůli obrovskému zájmu organizátoři museli zvýšit počet prohlídek z plánovaných 24 na uskutečněných 39. „Tradičně se velkému zájmu veřejnosti těšily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem profesionálních průvodců. Lidé se mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva. Zájem o prohlídky pivovaru byl mnohem větší, než organizátoři předpokládali. Proto byl počet prohlídek zvýšen z původně plánovaných 24 na 39 exkurzí. Výrobní prostory pivovaru tak během dne vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 lidí si prohlédlo multimediální expozici Příběh budějovického piva,“ řekl manažer Budvaru Petr Samec. Doprovodný program tvořily koncerty, při kterých se postupně střídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní Budvar scény. Další stovky lidí zaplnily prostor Pardál scény, na které vystupovaly hudební formace s nabídkou tvrdší hudby. Během dne se hudební žánry postupně měnily. Vyvrcholením sobotní akce byl koncert Petra Koláře a závěrečný ohňostroj. Zájem veřejnosti nás příjemně překvapil, areál pivovaru byl po celý den zaplněn,“ dodal Samec.
Dne 7.10.2009 byly do zkušebního provozu na stáčírně lahví Budvaru uvedeny nové stroje, které zvýší spolehlivost a výkonnost stáčecích linek. Jednalo se o technologický soubor, který zrychlí a zefektivní ukládání a vykládání plastových přepravek s pivními lahvemi na palety a zjednoduší další manipulaci s plnými paletami. Soubor zařízení se skládal z depaletizačního a paletizačního stroje (vykládání/nakládání přepravek na palety), stroje pro ovíjení plných palet plastovou fólií a tiskárny, která nanáší na zabalené palety etikety. Výkon nového zařízení je 54 000 lahví za hodinu a hodnota investice dosáhne 15 mil. Kč. Dodavateli jsou firmy Manex Bořetice a JaGa Praha.
Od počátku listopadu 2009 se na pultech vybraných obchodů objevilo speciální vánoční balení světlého ležáku Budvar. V praktické krabici s plastovým držadlem našli zákazníci osm půllitrových lahví prémiového ležáku a také dárek zdarma: originální sklenici s vánočním motivem.
Sdružení Přátel Piva (dále jen SPP) dne 11.11.2009 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2009. V kategorii „Tmavé pivo roku 2009“ získal tmavý ležák Budweiser Budvar stříbrnou medaili. „Náš tmavý ležák získal od Sdružení Přátel Piva již čtvrté ocenění. Vzhledem k velké konkurenci si letošní medaile velmi ceníme. Jde totiž o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru. Tmavý ležák, který byl na trh uveden až v roce 2004, tak zvýšil celkový počet svých ocenění z domácích i mezinárodních soutěží na devět. Nejprestižnější z nich je titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“ v roce 2007. V roce 2008 získal tmavý ležák stříbro na žatecké Dočesné a titul „Tmavé pivo roku 2008“ od Sdružení Přátel Piva. V roce 2007 obdržel druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od Sdružení Přátel Piva a stříbrnou medaili od odborné poroty na žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení Přátel Piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).
Budvar představil 3. prosince 2009 ve vyhlášeném hamburském klubu Thomas Read speciální láhev („Club-Flasche“), určenou výhradně pro německou gastronomii. Slavnostní party ve stylu módní přehlídky s mottem „Budweiser Budvar – Your Style“ se zúčastnili zástupci spotřebitelů, zákazníků, německých médií i dceřinné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH. „Přestože v Německu patříme mezi nejdražší značky piva, spotřeba piva tam klesá a konkurenční boj je mimořádně ostrý, dokázali jsme v této zemi meziročně zvýšit prodej piva o více než devět procent. Další prostor pro růst vidíme také v segmentu stylových značkových restaurací. Speciální láhev pro gastronomii by nám měla pomoci k získání většího tržního podílu v tomto segmentu,“ řekla Dominika Kovaříková, regionální obchodní manažerka pro Německo z Budvaru. Nová vratná láhev světlého ležáku Budweiser Budvar o objemu 0,33 litru se od lahví určených pro maloobchodní prodej odlišila zcela novou etiketou, která zvýraznila logo a omezila některé grafické prvky používané na tradičních etiketách. Také celkový design láhve byl upraven tak, aby lépe odpovídal prostředí stylových značkových restaurací v Německu. Německo bylo pro Budvar nejdůležitější exportní zemí. Na celkovém vývozu pivovaru se podílelo asi ze 30 %.
Německo bylo i v roce 2009 nejdůležitějším exportním trhem Budvaru. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílelo asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znali budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě a originální chuti si značka Budvar vybudovala mimořádně silnou a stabilní pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků. Němci jako znalci piva oceňují unikátní chuť ležáku Budweiser Budvar s jemnou hořkostí, kvalitní suroviny i tradiční výrobní postup. „V roce 2009 prodal Budvar v Německu 204 755 hl ležáku Budweiser Budvar. Znamenalo to meziroční zvýšení o 9,3 %. Velký podíl na výsledku má skvělá práce kolegů z naší dceřiné společnosti, kteří dokázali v době ekonomické krize dokonale využít potenciál a vysokou image naší značky,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. K růstu prodejů značky Budvar došlo jak v segmentu maloobchodu, tak i v gastronomii. Ležák Budvar byl v roce 2009 nabízen ve více než 1000 stylových restauracích a klubech. Export Budvaru byl v roce 2009 úspěšný. Pivovar vyvezl do 58 zemí celkem 580 000 hl piva, což je prakticky stejný objem, jako v roce 2008. Nově začal pivovar vyvážet do Spojených Arabských Emirátů, Mexika a Kosova.
Rakousko je nejstarším vývozním teritoriem Budvaru. Již v roce 1897 dovážel pivovar s velkým úspěchem několik druhů piva do Vídně. Poptávka byla tak vysoká, že už v roce 1901 byl ve Vídni vybudován vlastní sklad. Pivo bylo na počátku 20. století dodáváno také přímo na císařský dvůr. V Rakousku působí i nejstarší obchodní partner Budvaru: nepřetržitá spolupráce s rodinnou firmou Kolarik (dnes Kolarik & Leeb GmbH) trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patřila i vyhlášená restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je kromě grilovaných vepřových kolen a dalších českých specialit oblíbená i díky dokonale ošetřenému ležáku Budweiser Budvar. Schweizerhaus je zároveň největší restaurací na světě, která čepuje Budvar. V roce 2009 bylo do Rakouska exportováno přes 52 000 hl ležáku Budvar, to bylo meziročně o 5,8 % více. Od roku 2004 se objem prodeje tohoto piva v Rakousku zvýšil o 40 %. Meziroční nárůst byl o to cennější, že spotřeba piva v Rakousku se loni snížila o 3 %. Ležák Budweiser Budvar tak v roce 2009 upevnil svou pozici nejprodávanějšího českého piva v Rakousku. Na rakouském importu piva z ČR (asi 90 000 hl ročně) měl Budvar podíl kolem 55 %. Budvaru se v roce 2009 dařilo i v dalších německo-jazyčných zemích. Ve Švýcarsku o 3,2 %. Budvar dosáhl výborných výsledků i v některých dalších zemích. Na Slovensku se prodej meziročně se zvýšil o 6 %. Nárůst v Polsku byl o 12 % a v Kanadě dokonce o 38 %. Velkou výjimkou bylo Rusko. Díky devalvaci rublu a zvýšení spotřební daně na pivo se prodeje ležáku Budweiser Budvar v této zemi snížily o 40 %.
Budvar v roce 2009 vystavil 1 275 271 hl, i přes meziroční pokles o 2,8 % dosáhl výrazně lepší výsledek než pivovarnické odvětví jako celek. Budvar posílil svůj podíl na české výrobě z 6,6 % na 7,1 %. Přes pokles výstavu piva zvýšil pivovar tržby o 1,2 % na celkových 2,041 miliardy Kč. Na poklesu produkce piva, podobně jako na celém hospodářství, se podepsala pokračující recese. Hlavní značkou pivovaru zůstává Budweiser Budvar, jehož podíl na výrobě činil 84,4 %. Slibně se rozvíjela také značka Pardál. Podařilo se výrazně překročit plán zisku před zdaněním, který před vytvořením účetní rezervy ve výši 93 mil. Kč dosáhl hodnoty 298,6 mil. Kč. Zisk před zdaněním se meziročně zvýšil o 40%. Objem investic dosáhl v roce 2009 hodnoty 313 milionů Kč. Největší investiční akce směřovaly do plně automatizovaného skladu za 87 milionů Kč, na nákup nových přepravek a sudů za 64 milionů Kč a na zvýšení výkonu lahvových linek v hodnotě 56 milionů Kč. Budvar měl trvale velmi vysoký podíl exportu – více než 45 % – což bylo nejvíce mezi velkými českými pivovary. V roce 2009 vyvezl do 58 zemí celkem 579 947 hl piva. Vývoz meziročně poklesl o 0,3 %, ale takový výsledek bylo možné v podmínkách globální recese považovat za úspěch. Podíl Budvaru na českém exportu tak meziročně výrazně stoupl o 3,4% na 19,1%. V České republice Budvar prodal 695 324 hl piva, což představuje meziroční pokles objemu prodeje o 4,9 %. I tento výsledek byl lepší než propad celkové spotřeby piva v ČR, který činil 5,8 %.
Maďarsko se od ledna 2010 stalo již osmou evropskou zemí, ve které se o prodej a distribuci piva z Budvaru starala společnost ze skupiny dánského koncernu Carlsberg. „Změnu importéra jsme provedli v rámci naší širší spolupráce se sekcí koncernu Carlsberg pro jihovýchodní Evropu, která probíhá také v dalších čtyřech státech této oblasti,“ řekla Veronika Schwarzová, obchodní manažerka Budvaru pro Maďarsko. Maďarsko patřilo pro Budvar mezi méně významná exportní teritoria. V roce 2009 tam Budvar vyvezl 5 300 hl světlého ležáku Budweiser Budvar. Stejně jako na ostatních exportních trzích patřil Budweiser Budvar v Maďarsku mezi prémiové a tedy i drahé značky piva – cena půllitrové láhve na pultech se pohybuje kolem 330 forintů (asi 33 Kč).
V Budvaru byla v březnu 2010 ukončena další etapa modernizace stáčírny lahví. Do ostrého provozu byl spuštěn unikátní systém pro paletizaci přepravek a kartonů s hotovým pivem. Nově instalované stroje nahradily původní, dnes již technicky zastaralé části stáčecí linky (stroj na vkládání láhví do přepravek, paletizační stroj a ovíjecí stroj). Technologický celek se skládal z několika speciálních zařízení, z nichž nejzajímavější je robotické rameno pro skládání jednotlivých vrstev přepravek nebo kartonů na palety. Nová koncepce transportu hotových výrobků s využitím spirálového dopravníku a s patrovým uspořádáním výrazně zvyšila akumulační kapacitu lahvové linky. Jednalo se o největší investici Budvaru v roce 2010 v hodnotě 41 mil. Kč. Dodavatelem byla německá firma KHS Dortmund.
V březnu 2010 zamířily z Budvaru do Číny historicky první sudy se světlým a tmavým ležákem. Obsah dvou kontejnerů tvořilo 470 sudů světlého a 320 sudů tmavého ležáku, celkem 237 hl. Cílovým místem byla Šanghaj. Většina exportovaného piva bylo určena pro hosty restaurace v českém pavilónu na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010, která byla zahájena 1.května 2010. Pivovar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho ležák byl jediným „Oficiálním pivem české expozice“. Česká restaurace na EXPO 2010 byla vybavena výčepním zařízením, sklenicemi, ubrusy a dalšími doplňky s logem Budvaru a v budvarských barvách byl jednotně oblečen i personál. Půllitr ležáku stál 45 RMB (v přepočtu asi 126 Kč). Do Číny vyvážel Budvar od roku 2008. Dosud tam dodával pouze světlý ležák v láhvích. V Číně se ležák prodával pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplnil i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“.
Petr Samec jako reakci na test MF Dnes řekl v březnu 2010:“Ne, jeho používání má jen ekonomické důvody Pojem „české pivo“ v sobě obsahuje tradiční výrobní postupy, řemeslnou poctivost a kvalitní přírodní suroviny. Podle našeho názoru do českého piva tetrahop v žádném případě nepatří. My máme kritéria na suroviny ještě mnohem přísnější: používáme výhradně přírodní lisované chmelové hlávky, které pivu dodávají jednak přirozenou hořkost, a řadu dalších přírodních sloučenin, které příznivě ovlivňují senzorické vlastnosti piva. Používání tetrahopu, chmelových extraktů, dalších netradičních surovin (např. maltózový sirup) a nových výrobních technologií při výrobě piva má čistě ekonomické důvody a je vedeno snahou maximálně „osekat“ výrobní náklady.“
Budvar dne 6.4.2010 odeslal do Nizozemska první kamion světlého ležáku. Jednalo se o návrat na nizozemský trh po šesti letech. Zásilka obsahovala jak láhve o objemu 0,33 a 0,5 litru, tak i sudy. Během několika týdnů se ležák Budvar objevil na pultech obchodů a také čepovaný v několika restauracích. Vzhledem k vyspělosti tamějšího pivního trhu a náročným zákazníkům bylo Nizozemsko pro Budvar velmi zajímavou exportní destinací. „Nizozemsko je pro nás atraktivním exportním teritoriem. Místní zákazníci jsou velmi nároční na kvalitu piva a mají rádi také pivní speciality. Zároveň dokážou kvalitní pivo ocenit a zaplatit za něj odpovídající cenu,“ řekla Dominika Kovaříková, obchodní manažerka Budvaru pro oblast Beneluxu. „Spolupráci s Nizozemskem jsme obnovili po šesti letech. Důvodem této odmlky bylo relativně složité hledání vhodného partnera, který by splňoval naše náročné požadavky a v rámci velmi silně vyprofilovaného trhu by dokázal spolu s námi prosazovat zájmy a strategii naší znovuzaváděné značky,“ dodala Kovaříková.
Budvar v květnu 2010 odeslal do Austrálie první zásilku tmavého ležáku. Jednalo se celkem o 108 hl v půllitrových lahvích. Doprava zásilky trvala asi šest týdnů. Austrálie patřila mezi nejvzdálenější vývozní teritoria Budvaru. „Australanům naše pivo s jemnou hořkostí zachutnalo. Svědčí o tom i velmi dobrý vývoj našeho prodeje. Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že zde bude úspěšný i náš tmavý ležák,“ řekl Tomáš Bártů, exportní manažer pro Austrálii. Pivovar začal do Austrálie vyvážet světlý ležák pod značkou „Budějovický Budvar“ v roce 2004. Tehdy byl prodaný objem 380 hl. Během pouhých pěti let se podařilo tento objem zvýšit osminásobně. V roce 2009 činil vývoz do Austrálie 3100 hl, což představovalo, navzdory ekonomické recesi, meziroční zvýšení o 35 %. Velmi dobře se v této zemi rozvíjel i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide v červenci 2009. Cena za půllitr se pohybovala kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč).
Budvar zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s červnem 2010, tento meziroční nárůst činí 11,33 %. V červnu Budvar prodal 136 718 hl piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budvar, přestože bylo pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.
Vynikající pozici značky Budvar v Německu potvrdil pravidelný audit agentury Nielsen v maloobchodních prodejnách. V prvním pololetí roku 2010 byl originální prémiový ležák Budvar nejprodávanějším importovaným pivem v německém maloobchodě a zároveň nejdražší českou značkou, která se v německých prodejnách prodávala. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budvar podílel v prvním pololetí 2010 celkem 13%, což znamenalo meziroční posílení o více než 1%. Půllitrová láhev Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů. Prodej v Německu zajišťovala dceřiná společnost Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH se sídlem v Erfurtu, které se v posledních letech velmi dařilo. V roce 2009 činil objem prodeje ležáku Budvar v Německu 204 755 hl. Znamenalo to meziroční zvýšení o 9,3 %. Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílelo asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.
Budvar na podzim 2010 rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie. „V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva,“ uvedl generální ředitel pivovaru Jiří Boček.
Sdružení Přátel Piva dne 11.11.2010 zveřejnilo výsledky svého výročního hodnocení piv, pivovarů a pivovarských osobností za rok 2010. V kategorii „Tmavé pivo roku 2010“ získal tmavý ležák Budweiser Budvar stříbrnou medaili. „Vzhledem k velké konkurenci na českém pivním trhu si ocenění velmi vážíme. Medaile Sdružení Přátel Piva (SPP) je o to cennější, že jde o komplexní hodnocení podložené kombinací hlasování a anonymní degustace skutečných znalců piva,“ řekl Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru.
Budvar vyvezl v roce 2010 rekordní objem piva. Do 58 států celého světa bylo exportováno 604 791 hl zlatého moku, což představovalo meziroční navýšení o 4,3 %. Vlajkovým produktem exportu byl prémiový ležák Budweiser Budvar, který se v některých teritoriích prodával také pod označeními Budějovický Budvar nebo Czechvar. Ležák se na celkovém exportu podílel z 90%. Asi 84% exportovaného objemu piva směřovalo do zemí Evropské unie. Největšími exportními trhy byly v roce 2010 Německo, Spojené království, Slovensko, Rakousko a Rusko. „Naším největším úspěchem je nárůst prodejů v Německu, které je naším nejdůležitějším exportním teritoriem. Dosáhli jsme tam nejvyššího prodaného objemu v historii na úrovni 214 408 hl, což bylo o 4,7% meziročně víc,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení Budvaru. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ doplnila Pánková. „Vážíme si i trvalého úspěchu na Slovensku, kde náš vývoz vykazuje trvalý růst od roku 2004 a během šesti let se zvýšil téměř o polovinu. I přes zavedení Eura a tíživou ekonomickou situaci v roce 2010 jsme na Slovensku dosáhli meziročního růstu o 2,2%,“ uzavřela Pánková. Dařilo se i v dalších zemích. Po výrazném propadu prodeje v roce 2009, který byl způsoben devalvací rublu a dalšími protikrizovými opatřeními, se prodej Budvaru v Rusku zvýšil o 20%. Značka Budweiser Budvar zůstává nejprodávanějším českým pivem v Rakousku a náročném švýcarském trhu došlo k meziročnímu zvýšení prodeje o 3,9%. Významně se zvýšil vývoz například do Polska (+ 69%), Švédska (+ 36%), Itálie (+ 34%), Austrálie (+ 32%) nebo do Nového Zélandu (+ 42%). Růst byl dosažen i v USA (+ 4%) nebo Kanadě (+ 5%). V Číně se objem prodeje zvýšil téměř na trojnásobek, především díky účasti pivovaru na výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V Norsku, Arménii, Gruzii nebo na Ukrajině se prodeje meziročně zvýšily více než dvojnásobně. V roce 2010 byl nově zahájen vývoz piva do Indie a po šesti letech byly obnoveny dodávky do Nizozemí. Budvar také obohatil exportní portfolio v některých zemích o nové produkty i balení. Realizoval například historicky první dodávky tmavého ležáku do Číny a Austrálie, nealkoholického piva do Nizozemí a speciálního silného piva Budějovický Budvar Premier Select (16o s obsahem alkoholu 7,6% a dobou zrání 200 dnů) do Indie, Itálie a Austrálie.
Budvar dne 29.6.2011 zveřejnil auditované hospodářské a obchodní výsledky roku 2010. Kvůli složité situaci na pivním trhu došlo loni ke snížení tržeb za pivo o 5,2 %. Tento propad se však podařilo plně kompenzovat efektivnějším nákupem materiálů a služeb, redukcí neefektivních režijních nákladů, devizovým zajištěním proti posilující české koruně i řadou dalších opatření. Hospodářský výsledek Budvaru před zdaněním se díky tomu v roce 2010 zvýšil meziročně o 7 % a dosáhl hodnoty 220 mil. Kč. „Vzhledem k ekonomické situaci v Evropě a v ČR i vzhledem k vývoji českého pivovarského průmyslu hodnotíme výsledky Budvaru v roce 2010 jako velmi dobré,“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Ekonomické výsledky podniku umožnily v roce 2010 investovat částku 167,7 mil. Kč například do modernizace výrobních kapacit, podpory prodeje, logistiky a informačního systému. Budvar v roce 2010 dosáhl nejvyššího exportu piva ve své historii: do 58 zemí vyvezl téměř 605 000 hl, což bylo meziročně o 4,3 % více. Budvar se tak v roce 2010 stal druhým největším exportérem piva z ČR, když jeho podíl na českém exportu činil 21,4 %. V tuzemsku prodal v roce 2010 Budvar o 7,2 procenta piva méně. Kromě ekonomické nejistoty spotřebitelů a snížením celkové spotřeby piva byl prodej v tuzemsku negativně ovlivněn také zvýšením spotřební daně a růstem DPH.
Budvar rozšířil svou nabídku sudového piva o malé sudy KEG s objemem 20 litrů. Tyto sudy se dosud v Budvaru používaly pouze pro dodávky nealkoholického piva. Od 1. února 2011 mohli zákazníci v malých sudech nově objednávat i světlý a tmavý ležák Budvar. Samozřejmě zůstala zachována možnost objednávat pivo i v sudech o objemu 30 nebo 50 litrů. „Tento krok uvítají především majitelé restaurací, které s potýkají s dlouhodobým poklesem spotřeby čepovaného piva. Menší sudy jim pomohou v tom, aby mohli podávat skutečně čerstvé pivo v nejvyšší kvalitě,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje. V ČR totiž již řadu let pokračoval pokles průměrné výtoče piva v restauracích. Zatímco v roce 2005 se v průměrné české provozovně prodalo za měsíc 22,6 hl čepovaného piva měsíčně, v roce 2010 to bylo jen 18,8 hl, což byl pokles o 17%. Průměrná výtoč se jen v roce 2010 meziročně snížila o 4%. „Očekáváme, že menší sudy osloví i majitele restaurací zaměřených na kvalitní gastronomii nebo kavárny. Tam jsme dosud kvůli menší spotřebě dodávali jen pivo v lahvích,“ doplnil Martin Horejš.
Budvar od února 2011 zvýšil ceny u části svého sortimentu o dvě procenta. Týkalo se to cen sudů o menších objemech a značky Budvar. Důvodem zdražení byly zvýšené náklady na distribuci menších sudů. Ceny dalšího sortimentu zůstávaly beze změn. Zvýšily se ceny u sudů o objemech 20 a 30 litrů, světlého a tmavého ležáku a výčepního piva. Cena stoupla o 30 haléřů na půl litru. Piva pod značkou Pardál se zdražení nedotklo.
Budvar vyráběl nealkoholické pivo značky Budvar již od roku 1992, ale dosud ho na trh dodával pouze v lahvích o objemu 0,5 a 0,33 litru a v sudech KEG o objemu 20 litrů. Dne 1.3.2011 byl zahájen prodej tohoto piva v novém typu obalu, konkrétně v plechovkách o objemu 0,5 litru. Novinka byla dostupná v prodejnách většiny celostátních obchodních řetězců, v prodejnách nezávislého maloobchodu i na čerpacích stanicích. Doporučená cena plechovky byla 15,90 Kč. „Zavedením nealkoholického piva v plechovkách reagujeme na rostoucí poptávku spotřebitelů. Během posledních pěti let se prodej našeho nealkoholického piva zvýšil více než dvojnásobně a loni vzrostl o dalších 7 procent. Očekáváme další nárůst odbytu a věříme, že konzumenti náš nový praktický obal přivítají,“ řekl Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budvaru.
Pivovar uvedl v březnu 2011 na trh jednocestné – tedy nevratné – sudy na pivo systému KeyKeg o objemu 20 a 30 litrů. Jednalo se o zásadní technologickou novinku v oblasti balení a distribuce čepovaného piva. V případě nevratného sudu odpadal finančně, časově a administrativně náročný zpětný transport obalu od prodejce zpět do pivovaru. KeyKeg byl také výrazně lehčí než klasický nerezový sud. Při objemu 20 litrů byla hmotnost prázdného obalu KeyKeg pouze jeden kilogram, zatímco hmotnost klasického nerezového sudu byla devět kilogramů. KeyKeg tak šetřil i životní prostředí, neboť snižoval spotřebu pohonných hmot na přepravu piva/prázdných obalů a navíc byl vyrobený z plně recyklovatelných materiálů. „Z našeho pohledu i z pohledu zákazníka je ale nejdůležitější fakt, že KeyKeg dokáže udržet senzorickou i mikrobiologickou stabilitu piva stejně, jako klasický nerezový sud,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. Systém KeyKeg totiž fungoval na podobném principu jako populární pivní tanky. Pivo se plnilo do vnitřního sterilního vaku ze speciální vícevrstevné fólie, která byla absolutně nepropustná pro plyny. Při čepování nepřicházel tlačný plyn nikdy do styku přímo s pivem, ale tlačil pouze na vnitřní obal s pivem. Nevratné sudy KeyKeg Budvar využíval pouze jako strategický nástroj pro rozvoj globálního exportu. S dodávkami piva v tomto typu obalu na tuzemský trh zatím nepočítal. „První dodávka 384 nevratných sudů KeyKeg byla tento týden odeslána do Ruska,“ řekla 17.3.2011 Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. „V žádném případě nechceme vratné sudy plně nahradit sudy KeyKeg. Hlavní potenciál jednocestného sudu vidíme ve vzdálených teritoriích, nebo tam, kde je drahá či komplikovaná sekundární distribuce vratných obalů. Zájem o KeyKeg už projevili naši partneři v Číně, Austrálii, Řecku nebo na Kypru,“ dodala Renata Pánková.
Nealkoholické pivo Budvar se vyrábělo od roku 1992. V roce 2006 poptávka po nealkoholickém pivu výrazně stoupla v důsledku zavedení bodového systému pro řidiče. Od té doby se objem jeho prodeje neustále zvyšoval. Zatímco v roce 2005 vyrobil Budvar pouze 10 207 hl nealkoholického piva, v roce 2010 to bylo již 22 270 hl, tedy asi 1,8 % celkového výstavu pivovaru. Nealkoholické pivo Budvar se mnoho let vyváželo pouze na Slovensko. Obrat nastal v roce 2010, kdy o tento produkt projevil zájem importér v Nizozemí. V roce 2011 zvýšená poptávka pokračovala. „Během prvního pololetí 2011 se náš export zvýšil o 32,6 % a dosáhl objemu 2 522 hl. Největším odbytištěm našeho nealkoholického piva zůstává Slovensko, kde se prodej v prvním pololetí meziročně zvýšil o 13 %,“ řekla Renata Pánková, vedoucí exportního oddělení. V roce 2011 byly zahájeny dodávky do Turecka, Španělska, Irska, Kazachstánu, Austrálie, Řecka a Rakouska. Na trh se nealkoholický Budvar dodával v lahvích 0,33 a 0,5 litru, v sudech KEG o objemu 20 litrů a od března 2011 také v plechovkách 0,5 litru.
Budvar dne 3.10.2011 uvedl na trh v ČR a na Slovensku zcela nový typ přepravek pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky byly určené výhradně pro značku Budweiser Budvar. Inovované přepravky se vyznačovaly moderním výrazným designem, který odpovídal současným nárokům na prezentaci značky Budvar a její pozici na trhu. Důležitým argumentem pro zavedení těchto přepravek bylo i sjednocení vizuální prezentace značky v místech prodeje, neboť velmi podobný design přepravek využívala značka Budvar již několik let pro láhve o objemu 0,33 litru. „Nové přepravky poskytnou zákazníkům také výrazně vyšší uživatelský komfort: jejich držadla jsou totiž vyrobena z měkkého, avšak vysoce odolného materiálu, který zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci,“ řekl Marek Honetschlager, manažer pro inovace z Budvaru. Každé držadlo obsahovalo jasně viditelný nápis „ORIGINAL“, který zákazníky upozornil na skutečnost, že pivo Budvar se nevyráběl licenčně a že každá láhev byla uvařena a naplněna v Českých Budějovicích. Pro pokrytí svých potřeb musel Budvar objednat celkem 1 080 000 kusů nových přepravek. „Celkové náklady na výměnu přepravek přesáhnou 200 mil. Kč. Kromě samotných přepravek bylo nutné investovat do výrobních forem a také do seřízení automatů pro výkup přepravek obchodech,“ řekl Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budvaru. Projekt byl zahájen v září 2009. Samotná výroba zakázky byla zahájena v lednu 2011 a celé množství bude dodáno v květnu 2012. V únoru 2012 mělo dojít k nasazení nového formátu obalů také v Německu, Rakousku, Maďarsku a Slovinsku. Z trhu byly průběžně stahovány přepravky staré. Výrobcem přepravek byl belgický DW Plastics NV. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar uvedl na podzim 2011 do zkušebního provozu zařízení na stáčení piva do soudků o objemu 5 litrů, tzv. party-soudků. Party-soudek je praktický obal určený především pro menší domácí oslavy. Jeho hlavní výhodou je, že pro čepování piva nepotřebuje žádné výčepní zařízení, neboť jeho součástí je integrovaný výčepní ventil. Dodavatelem stáčírny je německá firma ESAU & HUEBER. Zařízení naplní za hodinu až 300 soudků (15 hektolitrů piva). „Plnění party-soudků přímo v pivovaru nám umožní rychleji reagovat na požadavky zákazníků, dovolí stáčet i malé akční série párty-soudků a sníží i ekologickou zátěž na výrobu, neboť zcela odpadne transport piva do stáčírny v Německu a naplněných soudků zpět do pivovaru,“ řekl Dalibor Čáp, vedoucí oddělení techniky a energetiky z Budvaru. Pivo v těchto obalech dodal Budvar na trh již více než 10 let. V roce 2010 bylo v tomto typu obalů na trh dodáno 2800 hl světlého ležáku Budweiser Budvar, z toho asi 75% směřovalo na export. Největší poptávka po party-soudcích byla v Německu. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar zvýšil v roce 2011 prodej piva meziročně o 5,5% na celkový objem 1,32 mil. hektolitrů. Na vynikajícím výsledku se podílel především export, který byl nejvyšší v historii pivovaru a meziročně vzrostl o 7,8 %. V tuzemsku činil nárůst objemu 3,4 %. Prodej vlajkového produktu – světlého ležáku značky Budvar – se zvýšil o 6,5 %. Podíl lahvového piva na prodejích se meziročně zvýšil o 10,5% a jeho objem poprvé překonal hranici 800 000 hl. Podnik dosáhl také meziročního nárůstu tržeb o 1,9%. Budvar měl za sebou úspěšný obchodní rok. Přes komplikovanou situaci na evropském a především na českém trhu s pivem dokázal pivovar zvýšit prodej piva meziročně o 5,5% na celkový objem 1,32 mil. hektolitrů. „Budvar prodal v roce 2011 druhý nejvyšší objem piva ve své 116 let dlouhé historii. Za velký úspěch považuji naše exportní výsledky. Objem vývozu překonal náš dosavadní historický rekord z roku 2010. V roce 2011 jsme meziročně vyvezli o 7,8% více piva, tedy přes 650 000 hl,“ řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. Podíl exportu na celkovém výstavu pivovaru tak dosáhl 49,4%. „Pozitivní byl i nárůst našeho prodeje v tuzemsku o více než tři procenta. Podařilo se nám tak zvrátit nepříznivý trend roku 2010, ve kterém jsme na domácím trhu kvůli nárůstu spotřební daně ztratili přes sedm procent,“ dodal Robert Chrt. „Velmi důležitá je i skutečnost, že výrazného zvýšení na tuzemském trhu i v zahraničí dosáhl náš vlajkový produkt, tedy světlý ležák Budvar,“ doplnil Robert Chrt. Prodej tohoto ležáku se zvýšil o 6,5%. V roce 2011 pokračoval také dlouhodobý trend zvyšování podílu piva ve skleněných lahvích na celkových prodejích pivovaru. Objem piva baleného v lahvích se meziročně zvýšil o 10,5% a stáčírna poprvé v historii překonala hranici 800 000 hl. Budvar dosáhl také mírného meziročního nárůstu tržeb o 1,9%. „Nižší dynamika nárůstu tržeb byla způsobena jednak posilováním koruny, jednak strukturálním přesunem evropské poptávky z gastronomie do segmentu maloobchodu,“ uzavřel Robert Chrt. (tisková zpráva pivovaru) Budvar dosáhl v roce 2011 zvýšení prodeje piva o 5,5 % na celkový objem 1,32 mil. hl. To byla dvojnásobně vyšší dynamika růstu, než jaké dosáhl český pivovarnický průmysl jako celek. Pivovar v roce 2011 dosáhl také nejvyššího objemu exportu v celé své historii s meziročním nárůstem o 7,7 % a posílil tak svou pozici české exportní dvojky: na českém exportu piva se podílel z více než 22 %. Budvar zvýšil také prodej v tuzemsku, a to o 3,4 %. I v tomto parametru tak překonal průměr růstu celého oboru, který činil 2,7 %. Velmi významného navýšení o 6,5 % dosáhl v roce 2011 prodej světlého ležáku Budweiser Budvar, který je vlakovou lodí podniku. Tržby pivovaru se v roce 2011 zvýšily o 1,9 % na 1,97 miliardy Kč. „V době značné ekonomické nejistoty překročil Budějovický Budvar prakticky všechny naplánované ekonomické ukazatele. Meziročně podnik zvýšil hrubý zisk o 9 % na celkovou výši 239,7 mil. Kč a čistý zisk po zdanění vzrostl o 9,2 %, dosáhl tak 190,3 mil. Kč,“ řekl Petr Žáček, ekonomický ředitel Budvaru. Podnik se dokázal úspěšně vyrovnat s řadou negativních faktorů, například s posilováním české koruny, přesunem poptávky spotřebitelů v celé Evropě do segmentu lahvového piva nebo s nárůstem cen energií, služeb a materiálů. V roce 2011 pracovalo v pivovaru 614 zaměstnanců, což je meziročně o dvě procenta méně. (tisková zpráva pivovaru)
Většina velkých pivovarů v posledních letech investovala do vlastních stáčecích linek piva do boom prožívajících plastových lahví PET. Budvar se ale vydal jiným směrem. Kvůli stoupajícím prodejům investoval 95 milionů korun do vlastní linky na stáčení piva do Čechy jinak nepříliš oblíbených plechovek. S budováním linky, která byla jednou z klíčových investic Budvaru, se začalo na počátku roku 2012 a do provozu by měla být spuštěna v prvním čtvrtletí roku 2013. Pivovar doposud stáčel své značky do plechovek v pivovaru Ottaklinger sídlícím ve Vídni. „V loňském roce jsme se dostali na takový objem prodeje plechovkového piva, který nás opravňuje k zahájení výstavby vlastních stáčecích kapacit,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 generální ředitel Budvaru Jiří Boček. (zdroj: E15)
Vláda neplánuje privatizovat Budvar, prohlásil dne 6.2.2012 premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na vyjádření jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD). Ten chtěl od premiéra záruku, že k privatizaci Budvaru nedojde. „ Nikdy jsme o tom nemluvili a neuvažovali a není to ani v žádných záměrech a plánech. Máme zájem na tom, aby Budvar byl prosperující firmou a měl velkou tržní hodnotu,“ uvedl Nečas. (zdroj: Právo)
Ministr zemědělství Petr Bendl dne 13.4.2012 po dohodě s premiérem Petrem Nečasem obměnil dozorčí radu podniku Budějovický Budvar. Cílem změn bylo snížení počtu členů rady z 12 na devět a především její částečné odpolitizování. Národní ekonomická rada vlády (NERV) měla v dozorčí radě pivovaru dva zástupce.
Budvar se stal v květnu 2012 výhradním dovozcem cideru značky Somersby v ČR. Somersby je prémiovou značkou dánského koncernu Carlsberg Breweries. Od června 2012 se na pultech obchodů, v restauracích, trendy barech a hudebních klubech objevila první varianta tohoto nápoje – Apple Cider Somersby. Vyráběla se z kvašeného jablečného moštu a v jeho chuti i vůni jsou proto příjemně cítit čerstvá jablka. Byl mírně perlivý, velmi osvěžující a určený primárně ke konzumaci v horkých letních měsících – proto se vždy podává na ledu. Somersby Apple Cider obsahoval 4,5 % alkoholu – patřil tedy mezi tzv. polosuché cidery. S „Zahájením prodeje Somersby vstupujeme do zcela nového segmentu trhu. V cideru vidíme značný obchodní potenciál, neboť využijeme aktuální trend rostoucí poptávky po nových a neobvyklých příchutích. Somersby nabízí zajímavou alternativu zejména ke sladovým alkoholickým nápojům. Věříme, že bude mít úspěch i u zákazníků, kterým z nějakých důvodů nevyhovuje hořká chuť klasického piva nebo ochucených nápojů na bázi pivních limonád. Zvláště v letních měsících ho budou vyhledávat i konzumenti vína kvůli výrazně nižšímu obsahu alkoholu,“ řekl Martin Horejš, vedoucí tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Somersby Apple Cider se dodával v lahvích i plechovkách o objemu 0,33 litru. (tisková zpráva pivovaru)
Pivovar zahájil v srpnu 2012 kompletní výměnu pivních sklenic pro čepované pivo značky Budweiser Budvar. Zcela nová kolekce skla obsahovala džbánek s uchem, pivní sklenici a pohár na nožce. O design a ucelenou koncepci celé řady se postaral mezinárodně uznávaný český designér Rony Plesl. Oproti původnímu značkovému sklu se nová řada vyznačovala silným jednotným tvaroslovím, které je jasně rozpoznatelné na každé sklenici, džbánku či poháru. “Stávající sklenice vznikaly postupně od 90. let 20. století a jejich styl nebyl jednotný. To podporovalo nejednotné vnímání i samotné značky mezi spotřebiteli. Protože značka Budweiser Budvar prošla v uplynulém období zásadním redesignem komerční komunikace, chápeme redesign pivního skla jako další důležitou etapu tohoto procesu,” řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. “Tvar sklenic vychází ze siluety písmene “B” v logu Budvar a zajišťuje tím zásadní odlišnost od sklenic pro jiné značky na českém trhu. Zároveň tento tvar na sklenicích a pohárech přesně padne do dlaně a sklenice se tak při pití výborně drží.” popsal tvar sklenic Marek Honetschläger, manažer pro inovace z Budvaru. Branding sklenic měl jednotnou a navazující formu. Rozdělení pro servírování různých druhů piva zajišťoval barevný štítek „B“ v horní části sklenic, který měl barvu červenou (pro světlý a tmavý ležák a výčepní pivo), zelenou (pro nealkoholické pivo) nebo zlatobílou (pro kroužkovaný ležák). Tento systém byl přehledný, přitom decentní a umocňoval vzácně jednotný designový výraz celé řady. Ve spodní části sklenic bylo umístěno výrazné bíle „pískované“ logo „Budweiser Budvar“.Velký důraz byl kladen i na praktičnost. Díky projmutí uprostřed padnou sklenice i poháry výborně do ruky. Poháry měly navíc zesílené dýnko, aby odolaly i ostřejšímu zacházení, a které zároveň kontrastovalo s jemnými zakulacenými liniemi samotného poháru. Uzavřené horní okraje sklenic lépe držely pěnu a dávaly vyniknout vůni žateckého chmele. Masivní dno (tzv. “led”) pomáhalo jednak udržovat správnou teplotu podávaného piva, jednak zajistilo dobrou stabilitu všech sklenic a jejich odolnost při umývání. Výrobcem skla byl známý dodavatel nápojového skla SAHM. (tisková zpráva pivovaru)
Budvar v září 2012 ukončil reklamní aktivity spojené s propagací značky Budweiser Budvar v rámci české hokejové extraligy. Z důvodu závažného porušení smlouvy ze strany společnosti BPA sport marketing a.s. (dále jen BPA) se pivovar rozhodl odstoupit od Smlouvy o reklamě. Značka Budweiser Budvar podporovala českou hokejovou extraligu dlouhodobě – od roku 2003, tedy devět sezón. Poslední vývoj na stadiónu v Brně však zásadním způsobem zasáhl do práv Budvaru, která byla smlouvou o reklamě garantována. „Závažným porušením smlouvy a tedy i důvodem pro odstoupení od smlouvy je skutečnost, že BPA nám v této sezóně nezajistila exkluzivní prodej našeho piva na hokejovém stadionu v Brně. Do projektu spojení značky Budweiser Budvar s hokejovou extraligou jsme přitom vstoupili především proto, abychom mohli budovat přímý vztah fanoušků k naší značce. Podávání našeho piva během hokejových utkání je pro nás klíčové a žádná jiná reklamní aktivita pro nás nemá srovnatelnou hodnotu,“ řekl Petr Samec, manažer Budvaru. Ukončení smlouvy s BPA se nijak nedotkne dlouholeté podpory hokeje v Českých Budějovicích ze strany pivovaru. (tisková zpráva pivovaru)
Dne 1.11. 2012 v 11:11 hodin byly v Litoměřicích zveřejněny výsledky zřejmě jediné spotřebitelské pivní soutěže v České republice. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) vyhlásilo nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku 2012 ve 12 kategoriích. V konkurenci celkem 302 nominovaných piv se prosadil i tmavý ležák značky Budweiser Budvar a získal titul „Tmavé pivo roku 2012“. „Výsledku si velmi vážíme, neboť svědčí o dlouhodobé kvalitě a především oblibě našeho tmavého ležáku v komunitě milovníků a znalců dobrého piva. Náš tmavý ležák získal od SPP během devíti let celkem osm medailí, z toho tři zlaté,“ řekl Petr Košin, specialista pro řízení jakosti piva z Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar byl na trh uveden v roce 2004. Vyrábí se ze čtyř druhů ječných sladů (českého, mnichovského, karamelového a praženého) a hlávkového žateckého chmele. Charakterizuje jej velmi tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti a delikátní vůně po praženém sladu a kávě.
Pivovar dne 22.11.2012 odeslal do USA historicky první zásilku tmavého ležáku. Ze známkoprávních důvodů se tento tmavý ležák nesměl v USA prodávat pod značkou Budweiser Budvar, proto byl na etiketách označen alternativní značkou Czechvar. První dodávka obsahovala tři kontejnery, celkem 93 312 lahví (307,8 hektolitru). Lahve o objemu 0,33 litru se na pultech amerických obchodů objevily v multipackovém balení po šesti kusech (tzv. „basket“). Takový typ balení není v ČR obvyklý, ale v severní Americe jej zákazníci preferovali a byl tam zcela běžný. Cestu kamionem, vlakem a lodí do přístavů New Jersey a Oakland urazil tmavý Czechvar během čtyř, respektive šesti týdnů. Na pultech vybraných amerických obchodů a v restauracích se objevil počátkem ledna 2013. „Našim obchodním aktivitám v USA prospívá mimořádný zájem a aktivita našeho nového importéra, který se během poměrně krátké doby od zahájení vzájemné spolupráce rozhodl obohatit dovážený sortiment také o originální tmavý ležák z České republiky. Zákazníkům, kteří již znají Czechvar světlý, proto nabídne také jeho tmavou variantu,“ řekla Vlasta Kociánová, obchodní manažerka Budvaru pro severní Ameriku. Nový importér Budějovického Budvaru v USA – společnost United States Beverage (dále jen USB) – spolupracovala s pivovarem teprve od července 2012. USB dosud nabízel zákazníkům pouze světlý ležák Czechvar v lahvích nebo sudech. „Od rozšíření portfolia očekáváme zvýšení povědomí o značce Czechvar, získání nových distribučních míst a v konečném důsledku i celkové zvýšení prodejů. Pokud půjde prodej dobře, chceme v příštím roce zahájit export tmavého Czechvaru také v sudech,“ dodala Kociánová. Tmavý Czechvar se v první fázi dodával především do městských aglomerací na východním a západním pobřeží USA.
Pivovar vystavil v roce 2012 celkem 1 340 000 hl piva. To bylo meziročně téměř o 2 % více. Byl to lepší výsledek, než jakého dosáhl český pivovarský průmysl. Na nárůstu měl hlavní podíl světlý ležák Budweiser Budvar, který je vlajkovým produktem pivovaru a jehož prodej vzrostl o téměř 5 %. Velmi výrazně – o 19 % – se zvýšil i prodej světlého ležáku Pardál Echt. V roce 2012 uvedl pivovar na tuzemský trh světlý kvasnicový ležák Pardál Echt a jablečný cider Somersby, realizoval řadu inovací spotřebitelských obalů, provedl zásadní změny v marketingové komunikaci a založil dceřinou společnost na Slovensku. „Dařilo se nám v zahraničí i v tuzemsku,“ shrnul výsledky Robert Chrt, obchodní ředitel Budvaru. „Loni jsme dosáhli nového historického rekordu v exportu piva a upevnili jsme naši pozici české exportní dvojky,“ řekl Robert Chrt. K zákazníkům v 58 státech putovalo celkem 657 000 hl budvarského piva, tedy nejvíce ve 117 let dlouhé historii pivovaru. „Klíčovým teritoriem pro nás zůstává západní Evropa. Spotřeba piva tam sice dlouhodobě klesá, ale náš prodej se neustále zvyšuje. Například v Německu, které je naší nejdůležitější exportní zemí, jsme loni prodali nejvíce piva v historii,“ dodal Robert Chrt. V období 2006 – 2012 zvýšil Budějovický Budvar objem exportu o 18 %. V tuzemsku navýšil pivovar prodej piva značek Budweiser Budvar a Pardál o více než 2 %. Celkové tržby pivovaru za pivo v roce 2012 vzrostly asi o 100 mil. Kč (meziročně o 5 % více) a dosáhly objemu 2,1 miliardy Kč.
Piva z pivovaru Budvar získala dvě medaile v prestižní britské soutěži International Beer Challenge 2012. V 16. ročníku soutěže ocenila porota stříbrnou medailí speciální pivo Bud Premier Select a bronzovou medailí nealkoholické pivo Budweiser Budvar.
Pivovar v roce 2012 výrazně zvýšil export ležáku Budweiser Budvar v nevratných sudech systému KeyKeg. V roce 2012 si světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar v sudech KeyKeg objednali zákazníci ve 14 zemích. Vývoz tohoto produktu se meziročně zvýšil o 127 % a dosáhl celkového objemu 4 700 hl. Stáčírnu na sudy KeyKeg uvedl Budvar do provozu v březnu 2011. Nevratné sudy byly určeny výhradně pro export a na tuzemský trh se nedodávaly.
„Při zavádění nevratných sudů bylo naším primárním cílem zavedení anebo zvýšení prodeje sudového piva ve vzdálených destinacích. Chtěli jsme eliminovat administrativní a logistické bariéry, které znemožňovaly, nebo z různých důvodů příliš komplikovaly dodávky piva v klasických vratných sudech do některých lokalit. Výsledky předčily naše očekávání. Sud KeyKeg se tak stal jedním z faktorů, které přispěly k úspěchu našeho exportu v roce 2012,“ řekla Renata Pánková, vedoucí oddělení exportních prodejů Budvaru. V roce 2012 exportoval pivovar nejvíce piva ve své historii – celkem 657 000 hl, což bylo meziročně o 1 % více. „Nejvíce piva v nevratných sudech jsme vyvezli do Ruska, na Ukrajinu a do Austrálie,“ doplnila Pánková. Významnými odběrateli byly také Vietnam, Japonsko, Nový Zéland, Čína nebo Hongkong. V listopadu 2012 byla první zásilka sudů KeyKeg odeslána do Brazílie.
Budvar v roce 2012 vynikajících prodejních výsledků v Německu, které bylo s podílem 38% nejdůležitějším exportním teritoriem pivovaru. Prostřednictvím dceřiné společnosti Budweiser Budvar Importgesellschaft mbH (dále jen BBI) prodal pivovar na území SRN v roce 2012 celkem 251 182 hl piva, což bylo meziročně o 8% více a zároveň nejvyšší prodaný objem v historii vývozu do Německa. Německá spotřeba piva přitom v roce 2012 podle sdružení německých pivovarů DBB poklesla o 1,8% a propadla se na nejnižší úroveň od roku 1990. V roce 2012 se v Německu vypilo 96,5 milionu hektolitrů piva proti objemu 98,2 milionu hektolitrů v roce 2011. Zhruba 96% objemu vyvezeného do Německa tvořil v roce 2012 světlý ležák Budvar. Velmi silnou pozici značky Budweiser Budvar na německém maloobchodním trhu potvrdil i nejnovější pravidelný audit agentury Nielsen. „Podle průzkumu byl světlý ležák Budweiser Budvar v roce 2012 nejprodávanějším importovaným pivem v německých maloobchodních prodejnách a meziročně posílil svůj tržní podíl v tomto segmentu na 15%. Navíc byl Budweiser Budvar vůbec nejdražší českou značkou v Německu,“ řekla Anna Tischlerová, obchodní manažerka Budvaru pro Německo. „V Německu máme mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou a vysoce důvěryhodnou. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ dodala Anna Tischlerová. Průměrná cena ležáku Budvar v německém maloobchodě byla v roce 2012 podle agentury Nielsen 78,5 eurocentů za 0,5 litru, zatímco běžné pivo německé provenience má cenu kolem 40 eurocentů.
Budvar se v červnu 2012 stal výhradním dovozcem cideru Somersby Apple Cider pro ČR. Somersby bylo prémiovou značkou dánského koncernu Carlsberg Breweries. Zájem českých zákazníků potvrdil zajímavý obchodní potenciál cideru. Lidé totiž v polední době stále více hledají nové a neobvyklé příchutě nápojů a nebojí se zkoušet novinky. „Úspěšně a v pravý čas jsme vstoupili do zcela nového segmentu, který se loni začal na českém trhu rozvíjet. Spotřebitelům jsme nabídli zajímavou alternativu ke sladovým alkoholickým nápojům, pivním limonádám, ale i vínu. Zákazníci přijali značku Somersby velmi dobře. Díky tomu jsme dokázali prodat více než 2100 hektolitrů jablečného cideru a získali jsme významný tržní podíl v tomto segmentu,“ řekla v únoru 2013 Alžběta Eignerová, trade marketing manažerka Budvaru. Segment cideru v České republice byl zatím velmi malý. Podle odhadu Unie lokálních výrobců cideru činila česká produkce tohoto nápoje v roce 2012 jen asi 1000 hektolitrů.
Pivovar Budějovický Budvar, n.p., dne 14.2.2013 uvedl do provozu novou linku na stáčení plechovkového piva. Slavnostního přestřižení pásky a spuštění nejdůležitější části linky – plniče piva – se ujal prezident ČR Václav Klaus. Přítomni byli i další představitelé státní exekutivy, zástupci regionální a místní samosprávy, dodavatelé investičního celku i významní odběratelé piva v plechovkách. Stáčírna plechovek je vybavena nejmodernějším zařízením pro plnění plechovek o objemu 0,33 litru, 0,44 litru a 0,5 litru. Umožní také balení plechovek v mnoha praktických a uživatelsky komfortních skupinových balení do fólie (pro 4, 6, 8 nebo 12 plechovek) nebo do balení s odnosnou páskou. Nejdůležitějším prvkem technologického celku je plnící monoblok s využitím volumetrického plnění pracující v aseptickém prostředí. Linka má nominální hodinový výkon plniče piva 16 800 kusů plechovek. Dodavatelem strojní technologie je německá firma KHS GmbH a dodavatelem stavební části společnost Porr a.s. Celková hodnota investice je 110 mil. Kč. „Stáčírna plechovek patří mezi naše nejdůležitější investice v posledních letech. Prodej piva v plechovkách nám výrazně roste a očekáváme, že i do budoucna se bude poptávka po pivu v tomto obalu zvyšovat,“ řekl Jiří Boček, ředitel Budvaru. Zatímco v roce 2005 prodal Budvar 9 000 hl piva v plechovkách, v roce 2012 to bylo více než 74 000 hl. Asi 75 % plechovek směřovalo na export, největší objemy pak do Rakouska, Švýcarska, Německa a Kanady. V roce 2013 nabízel Budvar v plechovkách pouze světlý ležák, výčepní pivo a nealkoholické pivo. Plnění piva do plechovek pro Budějovický Budvar prozatím zajišťoval vídeňský pivovar Ottakringer.
Ohlédnutí do historie: Počátky plechovkového piva v Budvaru:
V roce 1973 zavedl Budvar novinku – plechovkové pivo. Pokus o stáčení piva do plechovek přímo v pivovaru však narážel na technické problémy a dopadl nakonec neúspěšně. Podnět k této akci vyšel z Generálního ředitelství pivovarů a sladoven, které pro pivovar zakoupilo 1,5 milionu plechovek o obsahu 0,33 litru. Současně byl z Rakouska dovezen ruční plnič. Plnící stroj byl prozatímně nainstalován ve staré lahvovně a veškerá manipulace a plnění byly prováděny ručně. Skutečně zručná pracovnice naplnila za jednu hodinu 100 – 120 plechovek. Ovšem na takto primitivní bázi nemohlo plnění pivo do plechovek probíhat. Problémy byly například s chlazením stáčeného piva, kontrola plnosti plechovek neprobíhala zpočátku vůbec. Proto vedení pivovaru vstoupilo v jednání s pivovarem „Zlatý bažant“ v Hurbanovu, kde měli plnící linku na plechovky již nainstalovánu. Za úhradu nákladů zde probíhalo stáčení 12% piva až do května 1974, kdy došlo k vyčerpání zásob plechovek. Cena jedné plechovky byla na tuzemském trhu stanovena na 5,- Kčs. Připomeňme, že cena 0,5 litru 12% piva byla v té době stanovena na 2,80 Kčs.
Budvar plánoval během roku 2013 výrazně posílit pozici značky BUD na českém trhu. Zákazníci znali již od roku 1997 pivní speciál BUD Premier Select (do roku 2009 pod názvem BUD Super Strong). V reakci na rostoucí poptávku po nejrůznějších pivních specialitách uvedl pivovar od 18. března 2013 na trh mimořádnou várku piva BUD Premier Select Limited Edition, která byla vyrobena z čerstvě sklizených hlávek Žateckého poloraného červeňáku. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí v pivovaru zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zcela výjimečně. BUD Premier Select Limited Edition byl jediným pivem na českém trhu, uvařeným výhradně z čerstvého chmele. Limitovaná várka navíc obsahovala pivovarské kvasinky. „Vytvořili jsme unikátní pivní speciál, který zvláště ocení pivní “fajnšmekři“. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější hořkost. Pivovarské kvasinky pak přidávají jemnou kvasničnou příchuť, zvyšují přirozenou plnost a celkově zlepšují senzorické vlastnosti,“ řekl Adam Brož. Limitovaná edice BUD Premier Select o objemu 400 hl byla uvařena v srpnu 2012 a vzhledem k mimořádně dlouhé době zrání (200 dnů) byla ke konzumaci připravena až v březnu 2013.
Budvar v březnu 2013 na maloobchodní trh zcela nové dárkové balení čtyř lahví BUD Premier Select. „Protože mimořádné chuťové vlastnosti piva BUD Premier Select dokáží správně vychutnat pouze zkušenější, zodpovědnější a vyzrálejší konzumenti, rozhodli jsme se důrazně upozornit na to, že BUD Premier Select je nevhodný pro osoby mladší než 21 let. Zároveň chceme mladé lidi varovat před vyšším obsahem alkoholu,“ řekl Aleš Eder, brand manažer Budvaru. Upozornění bylo uvedeno na všech etiketách BUD Premier Select a stalo se i součástí veškeré komunikace značky BUD. „Dodržování věkového limitu 21 let pro konzumaci nelze v současné době legálními prostředky vymáhat ani kontrolovat. Proto to chápeme především jako náš dobrovolný příspěvek k osvětě především mezi mladými lidmi a apel k zodpovědné konzumaci alkoholu,“ dodal Aleš Eder.
Budvar zahájil od 1.dubna 2013 na celém území ČR prodej nového míchaného nápoje z piva pod názvem PardálOVO bezové. „PardálOVO bezové vyváženě kombinuje chuť a osvěžující aroma bezového květu a přitom nepotlačuje výrazný pivní charakter a hořkost. Věříme tedy, že PardálOVO bude z těchto důvodů příznivě přijímáno nejen muži, ale i ženami. Očekáváme, že v letošním roce prodáme nejméně 10 250 hektolitrů tohoto produktu,“ řekl Jiří Boček ředitel Budvaru. Nový nápoj byl zákazníkům po celé ČR i na Slovensku k dispozici v plechovkách a lahvích o objemu 0,5 litru. Byl vyroben ze světlého ležáku Pardál Echt a kvalitního sirupu YO z květu černého bezu. Neobsahoval žádná umělá barviva ani chemické konzervanty. Obsahoval 2% alkoholu a energetický obsah je 135 kJ/100 ml. Vývoj produktu v laboratoři Budvaru byl zahájen v září 2011. V říjnu 2012 se do ladění parametrů nového nápoje zapojilo nejprve 120 zástupců spotřebitelů – poprvé včetně žen – a v další fázi téměř 1000 jejich přátel a rodinných příslušníků. „Pardálové otevřeli svůj doposud ryze mužský svět i ženám a společně vyladili nápoj, který kombinuje mužnou hořkost s osvěžující ovocnou příchutí,“ řekla Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Nápoj „PardálOVO bezové“ bylo tedy určený pro muže i ženy a měl by harmonicky propojovat jejich často velmi odlišné světy. Proto i jeho hlavní sdělení zní: „Vyladili jsme ho tak, aby nás bavil oba“.
Budvar uvedl v červenci 2013 na trh zcela nové přepravky pro 20 pivních lahví o objemu 0,5 litru. Přepravky byly určené pro celý sortiment značky Pardál – tedy pro světlé výčepní pivo Pardál, světlý ležák Pardál Echt a také pro míchaný pivní nápoj PardálOVO bezové. Kromě České republiky se pivo Pardál vyváželo do Německa a na Slovensko. Nové přepravky nahradily původní obaly, které byly vytvořeny speciálním přelepem starých přepravek pro značku Budweiser Budvar a které byly původně v oběhu od roku 1993. Hlavním cílem bylo zajistit jasné odlišení značky Pardál v místech prodeje od levných nebo privátních značek. Byla zachována dominantní tmavě červená barva, která vyjadřuje příslušnost k Budějovickému Budvaru. Nový vizuální styl působil dravěji a moderněji. Prostou červeno-bílou kombinaci nahradily dynamické přechody od temně karmínové až po světle červenou. Komiksovou postavu vystřídala hlava šelmy doplněná motivem hlubokých drápanců od pardálí tlapy. „Nová přepravka má stejné vnější rozměry i stejné vnitřní uspořádání jako stávající přepravka, což vyloučí jakékoliv technické problémy při manipulaci. Navíc poskytuje zákazníkům a uživatelům výrazně vyšší uživatelský komfort. Držadla jsou ergonomicky tvarována, což zamezí nepříjemným otlakům prstů při ruční manipulaci a zvýší i bezpečnost úchopu,“ doplnil Marek Honetschlager, Innovation manager Budvaru.
Pivovar dosahoval v roce 2013 dobrých obchodních výsledků. V období leden až červenec prodal meziročně o 10% piva více. Prodej vlajkového produktu – světlého ležáku značky Budvar – vzrostl meziročně o 8%. Díky nové stáčírně plechovek, která byla uvedena do provozu v únoru 2013, došlo ke zvýšení prodeje piva v plechovkách téměř na dvojnásobek. K dobrým výsledkům přispěly dvě i novinky v sortimentu – nefiltrované kvasnicové pivo Budweiser Budvar Cvikl a míchaný nápoj z piva PardálOVO bezové. Prodej cideru značky Somersby vzrostl meziročně na dvojnásobek. Nárůst prodeje Budvaru táhl především export, který se zvýšil o 15%. I přes nepříznivé klimatické podmínky na většině hlavních evropských trhů dosáhl Budvar nárůstu u řady velkých exportních trhů díky rozšíření distribuce a intenzifikaci obchodu. V tuzemsku byl celý pivovarský průmysl pod tlakem řady negativních faktorů. „Ekonomická nejistota a s ní spojená neochota spotřebitelů utrácet za zbytné položky rodinných rozpočtů, velmi dlouhá zima, chladné jaro i červnové povodně obecně snižovaly tuzemskou poptávku po pivu. Přesto se nám podařilo navýšit prodej v České republice o 5%,“ řeklRobert Chrt, obchodní ředitel Budvaru.
Speciální pivo BUD Premier Select získalo v září 2013 významné ocenění v 8. ročníku soutěže World Beer Awards, kterou organizuje britské vydavatelství Paragraph Publishing. Mezinárodní porota ve čtyřech kolech slepých ochutnávek hodnotila vzorky rozdělené do 8 hlavních kategorií a 68 stylů. Celkem bylo v roce 2013 přihlášeno přes 600 vzorků piva ze 30 zemí. Pivo BUD bylo vyhlášeno nejlepším světovým pivem v pivním stylu „silný ležák“ („Strong Lager“) a získalo titul „World Best Strong Lager“. „Pivu BUD se ve Spojeném království podařilo vylepšit úspěch z roku 2012, kdy v soutěži International Beer Challenge získalo stříbrnou medaili. Věříme, že ocenění pomůže při zvyšování prodeje tohoto mimořádného piva v řadě evropských zemí,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru.
Pod dohledem sládka a zástupců chmelařské firmy ARIX, a.s. byla 3.9.2013 v podvečer uvařena speciální várka piva s použitím čerstvých chmelových hlávek. Čerstvé chmelové hlávky patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musejí zpracovat bezprostředně po sklizni, tedy ve stejný den, kdy byly očesány. Z tohoto důvodu se v pivovarské praxi používají jen zcela výjimečně a Budvar bude v roce 2013s zřejmě jediným českým pivovarem, který z čerstvého chmele uvaří pivo. Použitý chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák – celkem 360 kg – byl sklizen v úterý 3. září ráno na chmelnici „Splav“, která patří do slavné lokality „Údolí Zlatého potoka“ v katastru chmelařské obce Blšany. Dodavatelem chmele byla společnost ARIX, a.s., která patří mezi přední české firmy na trhu s chmelem. Již kolem 16. hodiny byl načesaný chmel na varně Budvaru přidán do speciální várky piva BUD Premier Select se stupňovitostí přes 16% a finálním obsahem alkoholu 7,5% obj. “Chmelení jsme provedli tradičním způsobem, kterým vaříme i všechna naše ostatní piva, tedy ručním přidáváním hlávek chmele přímo do mladinového kotle ve třech dávkách. Čerstvý chmel dodává pivu větší množství aromatických látek a poněkud výraznější, ale stále jemnou hořkost ve srovnání s chmelem sušeným,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. V Budvaru byla z čerstvého chmele letos uvařena pouze jediná várka speciálního piva BUD Premier Select o objemu 400 hl hotového piva. Pivo uvařené 3. září 2013 zákazníci mohli ochutnat až ve druhé polovině března 2014, neboť doba zrání piva BUD bylo kolem 200 dnů. Speciální pivo z čerstvého chmele bude dodáváno pouze do vybraných restaurací a pivnic po celé republice v sudech o objemu 20 litrů.
V chladném období roku pravidelně stoupá poptávka po chuťově výraznějších tmavých pivech. Budvar proto uvedl v říjnu 2013 na český trh limitovanou sérii nového druhu tmavého ležáku s příchutí višně – Budweiser Budvar Dark Cherry. „Je to plnohodnotný tmavý ležák s obsahem alkoholu 4,5 % a zásadně se tak liší od běžných mixů piva a limonád. Věříme, že nabízíme velmi zajímavý nápoj, kterým chceme primárně oslovit ženy a také milovníky neobvyklých piv,“ řekl Petr Košin, specialista řízení jakosti piva a vedoucí týmu, který nový druh ležáku vyvíjel. „Díky obsahu 13 % višňové šťávy má černo-červenou barvu a pevnou pěnu, která zanechává na sklenici kroužky. Ve vůni rozpoznáte peckovinu višně a pražený slad tmavého ležáku. Chuť je bezprostředně po napití osvěživě kyselá s mandlovou vůní pecek, rychle však přechází k lehce svíravé chuti višně, a hořké chuti praženého sladu, po které zůstává v ústech dozvuk hořké čokolády. Ta nutí malými doušky upíjet dál,“ dodal Adam Brož, , sládek Budvaru. Pití po malých doušcích se spíše než pivu blíží vínu a proto se Dark Cherry servíruje ve sklenicích z tenkého skla na nožce. Nové pivo bylo k dostání pouze v několika stovkách vybraných českých restaurací. Dodává se v sudech o objemu 20 litrů a se stáčením do láhví se prozatím nepočítalo.
Budvar v roce 2013 uvařil 1,424 milionu hl piva. To bylo nejvíc v jeho 118leté historii a bylo to o 6,2 % více než před rokem. Za celou svou historii vyrobil Budvar 46,8 milionů hl piva, z toho více než polovinu během posledních dvaceti let. Rekordních výsledků dosáhl i export pivovaru. Do 65 zemí putovalo 763 tisíc hl piva, což bylo o 106 tisíc meziročně více. Větší oblibě za hranicemi podle pivovaru pomáhalo to, že se firmě daří zvyšovat počet zemí, ve kterých může používat své ochranné známky Budweiser Budvar, Budějovický Budvar a Czechvar. Počet států, kam podnik vyvážel své pivo, se i díky tomu meziročně zvýšil o sedm. Tržby za pivo meziročně vzrostly o 94 milionů korun, a dosáhly tak historického maxima 2,223 miliardy korun. „Loňské obchodní výsledky považujeme za úspěch, neboť jsou výrazně lepší, než celkové výsledky českého pivovarnického průmyslu. V řadě parametrů jsme navíc dosáhli nejlepších výsledků v historii našeho pivovaru,“ komentoval výkon pivovaru jeho ředitel Jiří Boček.
Pro letní sezónu roku 2014 nasadil pivovar na trh světlý ležák Pardál Echt v plechovce o objemu 0,5 litru. V únoru 2013 uvedl Budějovický Budvar do provozu vlastní stáčírnu plechovek. Tato investice mimo jiné umožnila pružnější reakce na požadavky trhu. V uplynulém roce byl sortiment piva prodávaného v plechovkách rozšířen o tři druhy. I díky tomu Budvar prodal v plechovkách zhruba dvojnásobný objem piva, než v roce 2012.
Budvar zvýšil v roce 2013 meziročně zisk o více než 46 % na 325 836 milionu korun. Podle auditovaných výsledků tržby za prodej vlastních výrobků a služeb dosáhly 2,186 miliardy korun, byly tak o 87 milionů vyšší než v roce 2012. Výstav zaznamenal historické maximum – 1,423 milionu hektolitrů.
Budvar se chystal na historicky třetí vaření piva z čerstvých chmelových hlávek. Žatecký poloraný červeňák česali 29.8. dopoledne na chmelnici U Splavu, která leží v katastru chmelařské obce Blšany a patří do slavné lokality Údolí Zlatého potoka. Protože čerstvý chmel je vzácnou surovinou, která podléhá rychlé zkáze, musí ji již v den sklizně použít při vaření piva. Z chmelových hlávek vařili 2 várky – tedy dvojnásobek objemu roku 2012.
Pivovar dne 15.10. zveřejnil podrobnosti k novince – B:Cherry, která se v průběhu října objevila ve vybraných restauracích v ČR a také v Německu, Spojeném království a USA. Jednalo se o limitovanou edici tmavého ležáku s příchutí višně, určenou výhradně pro gastronomii.
Budvar uvedl v listopda 2014 na český trh převratnou novinku pod názvem Budweiser Budvar B:CRYO. Jednalo se superspeciální pivo, vyráběné patentově chráněným postupem tzv. kryokoncentrací v láhvi: vymražením vody z piva vzniká SPIRIT PIVA, tedy pivo zbavené těla. Vyrábí se ze speciálního piva, které ve vhodně vytvarované láhvi po zmrznutí vytvoří heterogenní pórovitou strukturu složenou z ledu a mikroskopických kanálků, vyplněných velice silným pivem B:CRYO. Pomocí originálního narážecího zařízení je B:CRYO vytlačováno z láhve a hosté si sami čepují nápoj do sklenic. „Touto novinkou zakládáme zcela novou pivní kategorii. Náš postup kryokoncentrace v láhvi je světově unikátní a máme jej patentově chráněný. B:CRYO představuje ucelený gastronomický systém, který přináší do restaurací nejen mimořádně zajímavé pivo, ale také originální servírovací rituál a s ním spojenou společenskou zábavu pro hosty,“ řekl Adam Brož, sládek Budvaru. Vývoj nového piva trval téměř 2 roky. „Primární pro nás byly samozřejmě chuťové vlastnosti B:CRYO, ale museli jsme vyvinout kromě jiného i originální výčepní zařízení a najít optimální vlastnosti láhve,“ dodal Petr Košin, vedoucí vývojového týmu z Budějovického Budvaru.
Budweiser Budvar B:CRYO bylo mimořádné silné pivo, které si konzument „vyráběl“ přímo na stole restaurace. Host si objednal vždy celou láhev piva o objemu 1,5l, ze které získal přibližně 3 -3,5 dcl B:CRYO. Po načepování mělo B:CRYO., stupňovitost asi 40, hořkost 60 EBC a obsah alkoholu kolem 21% obj. K dispozici bylo pouze ve vybraných restauracích, které disponují vyškoleným personálem a speciálním výčepním zařízením. Do restaurací se dodávalo v nezamražené formě. Pije se ze sklenic o objemu 0,2 l na nožce. Chutná jako pivo, ale zároveň hřeje jako destilát. Pije se pomalu, při konzumaci je potřeba plným douškem zaplavit všechny chuťové receptory v ústech.

Výstav piva 1.pololetí 1998 1.pololetí 1999
Výstav celkem 583 200 hl 595 500 hl
– z toho ČR 295 500 hl 360 000 hl
– z toho export 287 700 hl 235 500 hl
Výnosy 1 130,5 mil. Kč 1 140,4 mil.Kč

Výstav 1 – 3/ 2000 Prodej celkem Prodej ČR Prodej zahraničí
1999 237 350 hl 140 836 hl 96 287 hl
2000 267 154 hl 167 065 hl 100 089 hl

Rok Výstav piva Tržby HV
1991 490 000 hl (ČR 138 000 hl)
1993 640 000 hl 1 045 mil.Kč 127 mil. Kč
1994 755 013 hl (ČR 322 114 hl, export 432 899 hl) 1105 mil.Kč 167 mil.Kč
1995 909 000 hl 1 410 mil. Kč 227 mil. Kč
1996 1 026 000 hl 1 671 mil.Kč Zisk 300 mil.Kč
1997 1 108 017 hl 1 985 mil.Kč Zisk 469 mil.Kč
1998 1 169 196 hl (ČR 637 000, export 532 000) 2 221 mil.Kč Hrubý zisk 409 mil.Kč
1999 1 258 657 hl (ČR 767 000, export 491 000) 2 392 mil.Kč Hrubý zisk 478 mil.Kč
2000 1 347 272 hl (ČR 843 000, export 504 223) 2 669 mil.Kč
2001 1 350 000 hl (ČR 789 000, export 528 000) 2 669 mil.Kč zisk 445 mil.Kč
2002 1 213 121 hl (ČR 699 000, export 514 000) 2 430 mil.Kč zisk 280 mil.Kč
2003 1 170 653 hl (ČR 633 000, export 538 000) 2 484 mil. Kč (konsolidované: 3 606 mil.)
2004 1 112 360 hl (export: 509 000 hl) 2 307 mil. Kč zisk 312 mil.Kč
2005 1 091 303 hl (export: 513 722 hl)
2006 1,151 mil.hl (export: 556 000 hl)
2007 1 253 159 hl (export: 587 tisíc hl; v tuzemsku 666 159 hl)
2008 1 312 580 hl (export: 581 522 hl; v tuzemsku 731 059 hl)
2009 1 275 271 hl (export: 579 947 hl; v tuzemsku 695 324 hl) tržby 2,041 mil. Kč
2010 1 250 059 hl (export 604 791 hl; v tuzemsku 645 268 hl)
2011 1,32 mil. hl (export 650 000 hl; v tuzemsku 648 000 hl) čistý zisk 190,3 mil. Kč
2012 1,34 mil. hl (export 657 000 hl; v tuzemsku 683 000 hl) tržby 2,1 miliardy čistý zisk 190,3 mil. Kč
2013 1,424 mil. hl (export 763 000 hl; v tuzemsku hl) tržby 2,223 miliardy zisk 325 836 mil.Kč

You may also like...