Pivovar Nová Paka

   fotogalerie

   etikety

adresa: Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

www.novopackepivo.cz

e-mail: broucek@novopackepivo.cz

• V červnu 2025 novinka – Novopacká 11 – světlý ležák, obsah alk. 4,8 %.
• V květnu 2025 v prodeji Liška 10. Čtyřikrát chmelená desítka uvařená z ŽPČ. Obsah alkoholu 4%.
• Na jaře 2025 limitka – Tajemství paní sládkové – prémiová dvanáctka uvařená dle tradiční receptury objevené v místním pivovarském archivu. Vařeno z původních odrůd českých chmelů, v primárním zastoupení Žatecký poloraný červeňák a plzeňský slad, tato kombinace přináší výraznou hořkost piva a lehký podtón sladové chuti.
• Od března 2025 v nabídce Jarní Zelenáč 11 – zelené pivo uvařené z Žateckého poloraného červeňáku. Alk.: 4,6 %.
• V prosinci 2023 v prodeji Novopacká Černokněžnice. Polotmavý ležák uvařený ze 4 druhů sladů a 2 odrůd chmele. Zcela nová receptura vytvořena ve spolupráci se studenty oboru pivovarnictví. K dostání v 1l PET a 0,5l skleněných lahvích. Alk.: 4,5 %.
• V prosinci 2021 v prodeji Novopacký Zimník. Polotmavá 12°, řezaný ležák.
• V dubnu 2021 novinka – Novopacký Komár. Světlý ležák, alk.: 5,3 %, za studena chmeleno.

Starší info:
Nová Paka vznikla jako poddanské podhorské městečko, střežící dávnou stezku z Čech do Slezska, někdy v první polovině 14.století. Od svého vzniku náležela k nedalekému hradu Kumburk. V polovině 17.století byl zde založen klášter paulánů, s nimiž byla spojena i pivovarská činnost. Mniši drželi v okolí své statky a v blízké Chotči vlastnili pivovar. Chotečský pivovar byl dávným konkurentem místní pivovarnické výroby, stejně jako další blízký Kumburský pivovar v Dřevěnicích u Jičína. První novopacký pivovar je uváděn již při založení města. Stával za městem, v místě bývalé farské zahrady u potoka Rokytky (dnes autobus.nádraží). Byl dřevěný a shořel v roce 1563. V roce 1583 vydal tehdejší kumburský pán Burian Trčka z Lípy svým novopackým poddaným glejt, povolující výstavbu nového pivovaru. Kromě dávek z jednotlivých várek vrchnosti, vyvstaly tak dlohotrvající spory mezi novopackými pivovarníky a panskou správou, která preferovala svůj dřevěnický pivovar. Střety muselo řešit i vojsko. Do města se dováželo i pivo z Miletína, Čisté či Pecky. V roce 1869 bylo zrušeno propinační právo a spory skončily. V roce 1870 založili měšťané a význační občané akciovou společnost s cílem vybudovat nový pivovar. Konala se valná hromada, po zvolení správní rady se započalo s budováním pivovaru (2.března 1871). Plány vypracoval uznávaný odborník ing. J. V. Novák z Prahy. Prováděcí práce vedl místní stavitel František Wolf. V červnu 1872 se uvařila první várka v novém Akciovém pivovaru v Nové Pace. Pod pivovarem byl zřízen rybník, čímž byl dotvořen současný vzhled areálu. Největším konkurentem moderního pivovaru byl samozřejmě Kumburský pivovar. Velký, ale zastaralý provoz patřil knížeti Trauttmannsdorfovi. Dávné spory mezi novopackými měšťany a panskou správou se odrazily i do výroby piva. Až po roce 1892 překonal novopacký pivovar svou produkcí svého dřevěnického konkurenta. Boj dvou pivovarů však trval do roku 1948, kdy poúnorová centralizace ukončila život starého podniku, vyrábějícího už od roku 1511. Název pivovaru přešel do označení 12 % hradního novopackého ležáku Kumburák. Během konkurenčního boje dvou pivovarů zanikla celá řada dalších menších provozů – Lázně Bělohrad, Miletín, Pecka. Akciový pivovar předčil své konkurenty díky moderní technologii, kvalitou piva a i nižší cenou. Na konci 19.století podnik vyráběl hlavně výčepní pivo, méně pak světlý ležák a tmavý speciální Novopacký granát. Zpočátku pivovar ročně vystavil asi 15 000 hl. V letech 1890-1896 byly zvětšeny spilka a sklepy, byl zakoupen silnější parní stroj. Ve výrobním roce 1892-1893 už bylo vystaveno 23 042 hl piva. V roce 1905 byla rozšířena sladovnická humna (slad pokryl potřebu provozu), následovala rekonstrukce hvozdu. Před první světovou válkou podnik uvařil až 40 000 hl piva ročně. Další modernizace byly realizovány až v roce 1929, kdy byla zřízena nová varna. Poté byl ještě zprovozněn moderní parní kotel. Protektorát ubral pivovaru mnoho odběratelů, kteří spadli do náruče Říše. Válečný útlum byl po roce 1945 byl překonáván jen pomalu. Vyhláškou ministryně výživy ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském byl dnem 1. ledna 1948 znárodněn „Akciový pivovar se sladovnou v Nové Pace“, Nová Paka (akciová společnost).

Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
1948-1952 Hradecké pivovary n.p.
1953-1957 Krkonošské pivovary n.p.
1958-1959 Hradecké pivovary n.p.
1960-1990 Východočeské pivovary n.p.; koncernový podnik
1990-1996 Pivovary Hradec Králové s.p.
V dobách socialismu nebyly v pivovaru uskutečněny žádné investice. Postupná centralizace vedla k uzavírání nedalekých pivovarských provozů – Hořice, Dvůr Králové, Vrchlabí. Díky tomu se výstav novopackého pivovaru přiblížil hranici 100 000 hl piva za rok. Podnik však zastarával a předpokládalo se jeho uzavření. Naštěstí změna politického režimu v roce 1989 a následná privatizace chystaný zánik odvrátila.
V roce 1994 pivovar vystavil 80 000 hl piva. Vítězem veřejné obchodní soutěže na přímý prodej pivovaru, do které se v říjnu 1994 přihlásilo 9 zájemců, se stala podnikatelka Jiřina Vašíčková z Prahy. Vítězka musela do 15 dnů od vyhlášení výsledků soutěže Fondu národního majetku ČR zaplatit 10 % z kupní ceny, poté s ní měla být sepsána kupní smlouva. Celková prodejní cena pivovaru byla 52 mil. Kč. K prodeji však nedošlo. Ani druhý zájemce o přímý prodej pivovaru nezaplatil ve stanovené 15denní lhůtě desetinu z částky 50,5 mil. Kč. Právo na odkoupení pivovaru tak přešlo na dalšího – již třetího v pořadí veřejné soutěže. Tím byla fyzická osoba z Prahy, která za pivovar nabídla 42,5 mil. Kč. V závěru roku 1995 byla vypsána opakovaná veřejná soutěž na prodej pivovaru, který byl doposud součástí společnosti Pivovary Hradec Králové s.p.. Výstav pivovaru v roce 1995 činil 74 000 hl. Město Nová Paka se stalo majitelem pivovaru, který získalo v opakované veřejné soutěži v únoru roku 1996. Město za podnik nabídlo 23 210 600 Kč, tedy o pouhých 30 Kč více, než byla minimální cena, kterou požadoval Fond národního majetku jako vyhlašovatel soutěže (minimální cena se rovnala účetní hodnotě). Do soutěže se sice kromě Nové Paky přihlásili ještě další tři zájemci, v jejich nabídkách však byly legislativní nedostatky. Jeden ze zájemců nabídl dokonce 65 mil.Kč, nepředložil však potřebné finanční záruky. Soutěž tak vyhrál jediný řádný účastník soutěže. V roce 1996 pivovar vyráběl piva: Brouček, Kumburák, Kryštof, Granát, Bohém 8 %, Světozor, Pito a Diapivo. Město jako vydražitel na sebe muselo převzít i závazky pivovaru ve výši 34 milionů Kč, z nichž byl však 11,6 milionu dluh pivovaru vůči městu za čističku odpadních vod. Obec poté vytvořila z pivovaru akciovou společnost s majoritním podílem města (Městský pivovar Nová Paka a.s., platilo od 9.7.1996). V roce 1997 skončil pivovar kvůli odpisu starých pohledávek ve ztrátě 300 000 Kč. V roce 1997 pivovar na zakázku časopisu NEI Report vyrobil světlý ležák Jan Beer (alk.: 6,3 %) s fotografií majitele časopisu. Rovněž na zakázku zoologické zahrady ve Dvoře Králové pivovar vyrobil světlý ležák Bílý Nosorožec (alk.: 4,8 %).
S výrobou téměř 50 000 hl zakončil pivovar rok 1998, což bylo o 14 % méně než v roce 1997. Na export z pivovaru odešlo asi 2 500 hl, což byla polovina skutečnosti roku 1997. Důvodem bylo zhroucení ruských trhů. Základní jmění firmy zaměstnávající v roce 1998 celkem 50 lidí činilo 11,7 mil.Kč. Majoritním vlastníkem byl v roce 1998 se 75 % akcií pražský podnikatel Petr Ostrihoň, čtvrtinovým město Nová Paka. O pivo stáčené do 1,5litrových PET láhví pivovaru byl na počátku roku 1999 takový zájem, že podnik nestačil pokrývat poptávku. „Už léta jsem neměl před pivovarem frontu,“ říkal hrdě sládek Daniel Váša. Když před Vánocemi 1998 začali svou desítku stáčet do umělohmotných láhví, před bránou stálo šest nákladních aut a čekalo na pivo v PET láhvích. „Je to ‚petková‘ horečka,“ usmíval se spokojeně Váša a mnul si ruce, jaký obchodní úspěch se mu podařil. Pivovar byl jediným pivovarem, který výrobu piva v 1,5litrových PET láhvích rozjel ve velkém. „Chápu, že z pohledu českého pivaře je to něco proti přírodě,“ uznal sládek. „Ale je to jenom otázka psychologie. Já si také pamatuji ještě dřevěné sudy, pak přišel hliník a teď se používá KEG.“ Daniel Váša si uvědomoval, že umělá hmota nikdy nemůže vytlačit klasické sklo. Umělou hmotu bral Váša jako doplněk svého sortimentu. „Zjistili jsme, že pivo v ‚petkách‘ kupují turisté, kteří jedou na chalupu na hory. Dalšími zákazníky jsou ženy, které ho kupují svým manželům, protože je to lehčí než skleněné láhve. Třetí skupinou jsou dělníci na stavbách,“ vyjmenoval Váša. V zahraničí se už pivo v umělé hmotě prodávalo delší dobu. Pivovar se inspiroval zkušenostmi v Kanadě a Velké Británii. I tak trvalo několik měsíců, než se sládek Daniel Váša odhodlal a umělou hmotu poprvé použil. Nebyl si jist. Sbíral odvahu pro krok, který ho mohl v pivovarském světě znemožnit. Pralo se v něm i to, že jeho předci do pátého kolena byli pivovarští. „Myslím ale, že doba už nazrála k tomu, abychom takový výrobek zákazníkům nabídli,“ tvrdil Váša. „Před lety také nikdo nechtěl dělat minerálky do umělé hmoty a dnes je to naprosto běžné. Stejné to bylo také s krabicovým vínem.“ Pro pivovar měla umělá hmota nezanedbatelnou výhodu: pivo v PET láhvích bylo dražší než ve skle. A lidem to kupodivu nevadilo. „Jsou zvyklí, že nápoje v ‚petkách‘ jsou dražší,“ řekl sládek. Přes všechny úspěchy si však Daniel Váša uvědomoval jednu podstatnou nevýhodu. V PET láhvi nevydrželo pivo moc dlouho, jeho chuť se měnila. V budoucnu proto hodlal stáčet pivo do vhodnějších lahví. „Chci, aby bylo pivo ošetřeno stejně jako ve skle,“ dodal Váša. V roce 1998 měl pivovar ztrátu 450 000 Kč.
O 41 % vzrostl výstav pivovaru za tři čtvrtletí roku 1999 oproti stejnému období předchozího roku a dosud vystavených 52 000 hl již přesahovalo celoroční hodnotu roku 1998. Ředitel, sládek a předseda představenstva pivovaru Daniel Váša přičítal úspěch zejména zintenzivnění obchodní politiky. Jejím důsledkem bylo například zvýšení exportu, který za devět měsíců roku 1999 dosáhl 6 000 hl, když za celý rok 1998 pivovar vyvezl jen 1 600 hl piva. Tržby podniku dosáhly za tři čtvrtletí roku 1999 výše 72 mi.Kč a byly o 41 % vyšší než jejich celoroční hodnota v roce 1998. Pivovar zvýšil v roce 1999 výstav o 33 % na 65 500 ze 49 200 hl. Růst zajistil především export, který stoupl pětinásobně asi na 8 000 hl. Největšími zahraničními odbytišti pivovaru v roce 1999 bylo Polsko, Izrael a Německo. Ke zvýšení prodeje přispělo i stáčení piva do plastových PET lahví, které pivovar zavedl jako první v zemi. To se na výrobě podílelo asi sedmi procenty. Pivovar podobně jako několik dalších výrobců každoročně na Vánoce a Velikonoce vyráběl pivo Výroční. Do Německa pivovar vyvážel pivo pod názvy Slavjanskoe pivo Lager (alk.: 5,0 %) a Slavjanskoe pivo Extra (alk.: 7,1 %), Slavjanskoe pivo Light (alk.: 4,0 %).
Pivovar se ocitl na jaře 2000 v úpadku. Podnik, kterému se v roce 1999 dařilo zvyšovat výrobu i prodej piva, dotlačila do konkursu neschopnost splácet dluhy. (Pivovar dlužil svým 65 věřitelům přes 36 miliónů Kč. Největším věřitelem byla se 14,4 milionu Kč ČSOB.) „Pro nás se nic nemění. Pivo vaříme a prodáváme dál, lidé výplaty dostávají pravidelně,“ uvedl bývalý ředitel pivovaru Daniel Váša. Do konkursu, který vyhlásil Krajský soud v Hradci Králové v březnu 2000, navrhly pivovar firmy Quadra a Soňa Křížová, jimž podnik dlužil za dodávky reklamních materiálů. „Naše celkové dluhy dosahují přes padesát milionů korun, většina nám ale zůstala ještě po státním podniku,“ poznamenal Váša. Základní jmění podniku je 11,7 milionu korun. Pivovar, jehož 75 % vlastnil Petr Ostrihoň a 25 % město, dosáhl v roce 1999 obratu asi 70 milionů korun. Firma měla v roce 1999 podle neauditovaných výsledků ztrátu asi sto tisíc korun. Konkursní správce podniku byl Milan Jelínek. „V prohlášení po příchodu do podniku uvedl, že nechce provoz nijak omezit,“ uvedl Váša, kterého správce pověřil řízením výroby v pivovaru. Pivovar zvýšil ceny piva od 1.května 2000. Koncem léta pořádal pivovar tradičně Novopacké vodnické slavnosti. V těch dnech vodník Pivílko, maskot pivovaru, opustil své domovské stanoviště v Pivovarském rybníce, aby oslavil své narozeniny. V roce 2000 (2.9.) navštívilo slavnosti přes 3800 lidí, na dvoře pivovaru se vytočilo 60 hl piva. Štamgasti si navíc mohli pochutnat na Babiččinu staročeském domácím čertovském pivu, které se poprvé vařilo v pivovaře v roce 1999 na objednávku německého klienta. Na vodnických slavnostech nesmělo toto hutné, černé pivo, lehce nasládlé, chybět. Kdo ho ochutnal, musel potvrdit, že to byla vskutku lahůdka. Navíc tento třináctistupňový mok byl na rozdíl od ostatních druhů černých piv lehce nahořklý. V roce 2000 začal pivovar distribuovat pivo i na severní Moravu. Pro vývoz do Itálie bylo vyrobeno v roce 2000 pivo pod značkou Robert Millenium Lager. V roce 2000 pivovar začal vyvážet pivo v 1,5 l PET lahvích do Litvy pod názvem (podle jména dovozní firmy) Lačplesis Stiprais (alk.: 6,5 %) a Lačplesis Seviškais (alk.: 5,2 %) a Vecriga, do Německa pivovar na zakázku vyvážel pivo pod názvem Dovgan.
Dne 5.ledna 2001 se uskutečnilo zvláštní přezkumné jednání ve věci konkursního řízení na majetek úpadce Městský pivovar Nová Paka. Pivovar dlužil 82 věřitelům více než 50 miliónů korun. Největším věřitelem byl Finanční úřad Nová Paka s pohledávkou téměř 22 mil. Kč. Na zvláštním přezkumném jednání u Krajského soudu v Hradci Králové to řekl správce konkursní podstaty Milan Jelínek. Od července 2000, kdy bylo první přezkumné jednání se zhruba 65 věřiteli požadujícími přes 36 miliónů korun, podalo přihlášky dalších 15 věřitelů. Celková hodnota pivovaru tehdy činila přes 76 miliónů Kč. Konkurs na pivovar vyhlásil soud již 8. března 2000. Podle ředitele Daniela Váši se podnik dostal do úpadku zejména kvůli převzetí dluhů bývalého s. p. Východočeské pivovary Hradec Králové ve výši 36 miliónů Kč. „Vyhlášení konkursu mělo také negativní vliv na naše obchodní partnery. Během dvou měsíců se nám ale podařilo jejich důvěru opět získat,“ poznamenal ředitel. Majoritním vlastníkem pivovaru byl na počátku ledna 2001 se 75 % akcií podnikatel Petr Ostrihoň, majitelem zbývajících akcií bylo město Nová Paka. Konkursní správce Milan Jelínek 5.1.2001 potvrdil, že chtěl pivovar udržet v chodu až do prodeje, k jehož podmínkám patřilo i zachování výroby po dobu nejméně deseti let. Podle správce s podmínkami výběrového řízení souhlasil jeden ze zájemců. Pokud by nenastaly komplikace, mohl věřitelský výbor rozhodnout o novém majiteli ještě v lednu 2001. Orientační kupní cena za pivovar činila 23 miliónů Kč. Konečná cena se však očekávala zřejmě nižší, neboť v pivovaru došlo v poslední době k haváriím na několika klíčových technologických zařízeních, což pro nového vlastníka znamenalo investice za několik miliónů korun. Pivovar v roce 2000 vyrobil 66 000 hl piva (z toho 18 % na export) a zaměstnával 70 lidí. U správce konkursní podstaty společnosti Milana Jelínka se 19.1.2001 sešel veřitelský výbor, který schválil prodej pivovaru. Jeho novým majitelem se na základě výběrového řízení stala akciová společnost ISO BUILDING Praha, která jako jediná z osmi potenciálních zájemců složila základní jistinu 3 mil. Kč a 43 tisíc Kč poplatek za informační memorandum. V nejbližší době měl majitel uhradit doplatek 14 miliónů korun a rozdíly na majetkových účtech. Firma převzala pivovar k 1.únoru 2001, účetnictví v polovině února. Isobuilding jako jediný z osmi potenciálních zájemců akceptoval a přistoupil na podmínky výběrového řízení na prodej pivovaru. Jednou z nich bylo zachovat v pivovaru výrobu nejméně deset let. Valná hromada akcionářů Městského pivovaru se sladovnou Nová Paka dne 22.února 2001 rozhodla o změně názvu společnosti na Pivovar Nová Paka a. s.. Valná hromada rozhodla o navýšení základního jmění pivovaru na 18 mil.Kč. Ve svých dosavadních manažerských funkcích zůstali Daniel Váša a Jaromír Bulko. Sídlo společnosti zústalo v Nové Pace. Obchodní politika pivovaru nedoznala zásadních změn, důraz měl být i nadále kladen na posilování pozic v regionu a na zintenzivnění dosavadních úspěšných exportních akvizic. Pivovar se snažil posílit svůj vliv i v oblasti jižní Moravy. První investice do provozu byla určena na opravy a nákup zařízení, které zásadním způsobem sníží dosavadní náklady. Šlo o stabilizační filtr, jehož zprovozněním došlo k prodloužení trvanlivosti piva. Byl to jeden z požadavků nového vlastníka, který přinášel do pivovaru další kontakty pro rozšíření exportu, směřovaného na prodej košer piva. Ze čtyř pivovarů v Královéhradeckém kraji vykázal v pololetí růst výstavu jen pivovar v Nové Pace, a to o 30 % na 45 300 hl. Export se na jeho produkci podílel plnými 46 %. Největším odběratelem piva bylo Německo. Oslava výročí přestěhování vodníka Pivílka z rybníka v Pecce do pivovarského rybníka v Nové Pace se uskutečnila během Novopackých vodnických slavnostech 8.září 2001. Účastníci 9. ročníku oslavili také vodníkovy 738. narozeniny. Vodník Pivílek a jeho pobočník blázen přijeli parním vlakem dopoledne na novopacké nádraží. Poté se na náměstí začala točit bláznivá voda, vodníkův společník rozdával sladkosti a následovala přehlídka hasičstva. Začátek školního roku pivovarům nepřál. „K počasí se ještě přidává, že lidé mají hluboko do kapsy. To se projevuje samozřejmě na spotřebě,“ minil Daniel Váša. Pivovar prodal zhruba o 10 % piva méně.V roce 2001 pivovar vyvážel do Polska světlý ležák s názvem Český Bohém (alk.: 5,1 %; plněno do 1,5 l PET lahví). V souvislosti se změnou majitele došlo v roce 2001 i k úpravě etiket. Dominující se stal nápis „Novopacké pivo“. Na etiketách byl změněn název pivovaru (vypuštěno slovo „městský“) a upraven byl i tvar (tvar vypovídal o nákupu etiketovacího zařízení ze zaniklého prostějovského pivovaru). „Malé pivovary nemají šanci“ Tento názor prezentoval ředitel pivovaru Daniel Váša. „Když se chceme se svým pivem dostat do nějaké restaurace, musíme ji vlastními náklady vybavit výčepní technikou, sklem a podílet se i na reklamě a opravách. Ročně tak každá restaurace přijde pivovar na několik set tisíc korun navíc. Hlavně v Praze a jiných velkých městech malé pivovary prakticky nemají šanci,“ uvedl v listopadu 2001 Váša. Pivovar v roce 2001 zvedl výstav o 32 % na 87 000 hl a dostal se tak na horní hranici výrobních kapacit. Zvýšení zajistil vývoz, který stoupl třiapůlkrát na asi 41 000 hl, tedy 47 % celkové produkce. Růstu pivovar dosáhl rok poté, co na něj byl prohlášen konkurs. Pivo Kumburák Exklusive bylo plněno od začátku roku 2001 i do 1,5 l PET lahví zejména pro vývoz do Polska.
Pivovar na počátku roku 2002 žádné zvýšení cen piva nepřipravoval. „Počkáme, co udělá krok Prazdroje s trhem a jak na něj zareagují další velcí výrobci piva,“ řekl v lednu 2002 sládek Daniel Váša. Pivovar zdražil od 1. března 2002 půllitr sudové desítky asi o 60 haléřů, tedy zhruba o 8 %. Jedenáctku a dvanáctku zdražil v průměru o 20 až 25 haléřů, tedy asi o 3 %. Ceny lahvového piva podnik neměnil. Zdražení umožnil podniku krok lídrů trhu, Prazdroje a Pražských pivovarů, kteří ceny piva zvedli již začátkem února 2002. „Pokud bychom při růstu cen vstupů ceny piva také nezvýšili, mohli bychom se dostat do finančních problémů,“ řekl sládek pivovaru Daniel Váša. V roce 2002 pivovar vyrobil pro vývoz na Litvu pivo Lačplesís Medus alus (ležák s přídavkem medu; alk.: 5,2 %; plněno do 2 l PET lahví)
Od roku 1998 stáčel pivovar pivo do 1,5litrových PET lahví. Mnoho odborníků i klasických pivařů tento počin odsuzovalo. Podle nich pivo do plastické nádoby nepatřilo. „V zahraničí je tento obal poměrně častý, proto jsme ho zkusili i na našem trhu. Po jeho uvedení do distribuce jsme v PET lahvích prodávali až 25 % z celkové produkce, ovšem prodej stále klesá,“ přiznal v květnu 2002 ředitel a sládek pivovaru Daniel Váša. Podle jeho slov v roce 2002 pivovar prodal v PET lahvích kolem 9 % z výstavu. „Očekáváme, že tento podíl se už stabilizuje, a další pokles už nepředpokládáme. Pivo v PET lahvích si lidé kupují na chalupy a chaty, na koupaliště, jedna PET láhev je skladnější a lehčí než tři piva ve skle,“ poznamenal ředitel. Pivovar byl zajímavý i tím, že přes polovinu piva exportoval, především do Německa, Anglie, USA, Izraele i na Slovensko a v menší míře také do některých východoevropských zemí. Výrobky z Nové Paky mířily například do takových exotických zemích, jako byly Kyrgyzstán či Turkmenistán. Třebaže kurs koruny z posledních měsíců negativně ovlivňoval celkové výnosy, nemínil je podnik vylepšovat zdražováním piva na tuzemském trhu. „Máme i několik restaurací v okolí, ale jsme v nevýhodě pro svoji polohou na trase z Prahy do Krkonoš. Většina cizinců, ale i českých návštěvníků hor vyžaduje značková piva Prazdroj, Budvar a tomu se přizpůsobují rovněž hospody,“ dodal Váša.
Velká horka jara a léta 2002 neovlivnila výrobu piva v pivovaru. Sdělil to v červenci 2002 sládek Daniel Váša. Společnost však musela snížit kvůli nepříznivému kursu koruny výrobu piva o více než desetinu na asi 80 000 hl a propustit téměř třetinu zaměstnanců. „Jako exportně orientovaný pivovar nejsme schopni tak rychlému posilování kursu koruny čelit,“ řekl obchodní ředitel podniku Jaromír Bulko. Pivovar se před půldruhým rokem zaměřil na export, který se mu v roce 2001 podařilo zvýšit třiapůlkrát na 41 000 hl. „Realitě neodpovídající posílení koruny nás však nutí ztrátový export snížit nejméně o 10 000 hl,“ uvedl Bulko. Pivovar výrazně omezil výdaje na investice a opravy. V rámci úspory nákladů již společnost rozhodla o snížení stavu zaměstnanců ze současných 97 na 86 a do konce roku 2002 chtěla jejich počet snížit na sedmdesát. Bulko nevyloučil, že v případě pokračování negativního vývoje kursu koruny by se podnik mohl dostat do ztráty. V prvním polletí 2002 zaznamenal pivovar výrazný propad výstavu o 16 % na 38 000 hl. „Ztrátový export budeme muset letos snížit nejméně o 10 000 hl,“ řekl obchodní ředitel podniku Jaromír Bulko. V 1. pololetí export pivovaru klesl o více než čtvrtinu na 15 000 hl.
Podle slov obchodního ředitele pivovaru Jaromíra Bulka v srpnu 2002 byla situace v podniku stabilizována, tuzemský prodej v zásadě kopíroval křivky předchozího roku. „Co se týká exportu, propady na devizových trzích jsou ve vztahu k české koruně tak velké, že jsme nebyli schopni dodržet nasmlouvané kontrakty. Pokud bychom je totiž respektovali, nutně bychom zhoršili hospodářský výsledek pivovaru. Hovořit o výši ztrát je myslím zavádějící,“ řekl J. Bulko. Předpokládaný pokles vývozu se odhadoval na 30 %, což by nemělo mít zásadní vliv na fungování podniku, který se snažil navýšit tuzemský odbyt. V zahraničí si ponechal klienty, kteří jsou z pohledu výstupních cenových relací jako odběratelé zajímaví. Do konce roku měla zůstat cena novopackého piva nezměněna, k zdražení přistoupil pivovar již v březnu, kdy došlo k zvýšení cen sudového piva a piva, stáčeného do PET lahví. Z původního kádru devadesáti zaměstnanců však došlo ke snížení na sedmdesát.
Dne 7. září 2002 se uskutečnily na Masarykově náměstí a v areálu pivovaru tradiční 10.Vodnické slavnosti. Připraveny byly vodní hrátky, dětské vodnické odpoledne, mistrovství Nové Paky ve vypití tupláku, plavecké závody, soutěž Miss Vodnice 2002 a klání O největší novopacký břich. Novinku – dražbu dvou třicetilitrových soudků třináctky, řídil sám sládek Daniel Váša. Šlo o speciální pivo, které bylo uvařeno původní klasickou metodou na Vánoce 2001 a Velikonoce 2002. „Z těchto várek jsme odebrali několik soudků, které jsme uložili v lednicích. Jde o kvasnicové pivo, které nikam nespěchá. Rozhodli jsme se, že umožníme některým návštěvníkům slavností ochutnat tento vzácný mok s tím, že z každé várky vydražíme po jednom soudku. Vyvolávací cena byla 1000 Kč. Výtěžek dražby – 5500 korun byl společně s financemi od města Nové Paky věnován na konto pro občany postižené povodněmi. Dražba by měla připomenout, že pivovar letos oslaví 130. výročí svého založení,“ řekl Váša.
„Počet menších pivovarů ve východních Čechách se v posledních letech ustálil a vzájemná konkurence v rámci regionu prakticky neexistuje. Ta je pouze mezi pivovary naší velikosti na jedné straně a velkými pivovary typu Plzeňského, Krušovického či Staropramenu na straně druhé. Velké pivovary masírují trh a snaží se získat odbyt s podporou peněz, které my nemáme a nikdy mít nebudeme. Přesto bojujeme o své místo na slunci a podle mého názoru je velmi pravděpodobné, že se dnešním menším pivovarům ve východních Čechách podaří i v budoucnu udržet na mapě pivovarského světa,“ řekl v říjnu 2002 sládek Daniel Váša.
* Na čem bude záviset, zda se váš předpoklad skutečně naplní?
Především na dalším vývoji ceny piva na trhu, na pohybu cen vstupních surovin a energií a na tom, jak se nám podaří vyrovnat se se směrnicemi EU, které nyní postupně nabíhají. Abychom s původním objektem z roku 1872 plně vyhověli všem požadavkům, museli bychom vedle postavit úplně nový pivovar. To samozřejmě udělat nemůžeme, takže budeme muset využívat různých výjimek, které lze dostat. I když slaďování s přepdisy Unie není jednoduché, vstup do Evropy by neměl regionální pivovary ohrozit.
* Jak se vyrovnáváte s konkurencí velkých pivovarů?
Ekonomickému tlaku velkých pivovarů nedokážeme vzdorovat a musíme kopírovat jejich ceny. U nás to, bohužel, zatím není jako v zahraničí, kde velké pivovary prodávají průmyslový výrobek za nějakou cenu a malé pivovary dodávají na trh podstatně dražší krajové speciality. Vyrábět kvalitní pivo v malém množství je totiž podstatně finančně náročnější než vyrábět pivo ve velkém. Jestliže velký pivovar dělá totálně standardizovaný výrobek, tak my se snažíme využívat klasické technologie a dělat pivo s duší. Velkým pivovarům můžeme konkurovat jen kvalitou, větší pružností v zásobování a schopností navázat bližší vztah s hospodskými i spotřebiteli.
* Jaký je typický český pivař? Mění nějak své zvyky?
Stárne populace intenzivních konzumentů, kteří pijí hodně a mají hlavní zásluhu na tom, že u nás podle statistických údajů každý obyvatel ročně vypije 160 litrů piva. Mládež si dá pivo spíš jen jako zpestření k ostatním nápojům, které zná z reklamy. Lidé se musí také víc ohánět v práci, takže si už nedají ve středu deset piv, aby je druhý den bolela hlava a oni nemohli v zaměstnání podávat sto procentní výkon. To vše vyvolává nebezpečí, že klasických pivařů bude stále méně. Ale určitě nevymřou, protože pivo mají Češi v genech. Je to součást našich stravovacích návyků i naší kultury.
* Patříte k největším tuzemským exportérům. Loni jste byli v množství vyvezeného piva šestí v republice, a dokonce jste předstihli i Radegast. Proč se tolik zaměřujete na vývoz?
Hýčkáme si samozřejmě domácí trh, ale ten je přesycen, takže musíme prodávat i ven, abychom využili naši kapacitu. Vyvážíme hlavně do Německa, do Polska, do Ameriky, do Izraele, na Slovensko a do Velké Británie. Když se všechno povede, tak to pro nás je i ekonomicky zajímavé. Loni byl vývoz s dodávkami na domácí trh v rovnováze. Letos bude export kvůli silné koruně o něco slabší.
* Jako první v republice jste začali stáčet pivo do plastových láhví. Je o ně mezi pivaři zájem?
Inspiraci jsme našli ve USA, kde je distribuce piva v plastech poměrně běžná. Pustili jsme se do toho v letech, kdy nám klesal odbyt a plastové láhve nám pomohly přežít. Typický konzument piva v plastu neexistuje kupují si jej bezdomovci, chalupáři, turisté i manažeři bank. Plasty jsou výhodné z hlediska zdravotní nezávadnosti i distribce. Jejich jedinou nevýhodou je, že v nich pivo nevydrží tak dlouho kvalitní jako ve skle. Je to pivo na rychlou spotřebu. Snažíme se proto najít řešení, jak zvýšit trvanlivost piva v plastu, o což už řadu let usiluje celý pivní svět. Komu se to podaří nejdříve, ten bude velmi slavný.“
Pivovar Nová Paka a.s., jehož majitelem byla firma Isobuilding Praha, měl od 1.10.2002 nového ředitele a sládka. Ředitelskou funkci zastával bývalý obchodní šéf Jaromír Bulko, na post sládka byl jmenován Novopačák Ladislav Klazar. Daniel Váša, který vedl pivovar 14 let, ze své funkce odešel a v roce 2003 byl sládkem pivovaru v Nižnevartovsku v Rusku.
Bývalému sládkovi Danielu Vášovi v souvislosti s jeho odchodem z pivovaru položil redaktor Novin Jičínska několik otázek:.
* Po Nové Pace kolují zvěsti, že jste byl své vedoucí funkce v pivovaře zbaven. Jaká je skutečnost?
Po čtrnácti letech působení jsem se rozhodl svou práci jako sládek v Nové Pace ukončit a dále se věnovat svému oboru jinde. Mé rozhodnutí má několik důvodů. Svou roli sehrála i skutečnost, že po tolika letech na jednom místě člověk řeší stále stejné problémy a ustrne. A já si myslím, že je potřeba se dále vzdělávat a rozšiřovat svůj obzor.
* Prozradíte nám své nové uplatnění?
Zatím ne.
* Můžeme se ohlédnout za vaším zdejším působením?
Nastoupil jsem v roce 1988. Přišel jsem po tříleté praxi v trutnovském pivovaře. V Nové Pace jsem zažil několik zajímavých přeměn. Nejdříve chod koncernového podniku, revoluční rok 1989, přechod z koncernu na státní podnik a pak akciovou společnost, poté dobu ročního konkursu a v závěru nového majitele akciové společnosti Isobuilding Praha.
* Které časové údobí bylo nejhorší?
Když se řešila privatizace, a pak konkurs. Nicméně to byla tak obrovská zkušenost, že není čeho litovat. Tím, čím jsme si museli projít, prošel asi málokdo v republice.
* V čem jste byl za ta léta úspěšný?
Za spolupráce s kolektivem se nám na jaře 1989 podařilo o rok oddálit uzavření pivovaru, když v rámci koncentrace výroby se některé závody rušily. Na seznamu hradeckého koncernu, pod který jsme patřily, byl i náš podnik. Rok 1990 byl porevolučním, a to se již řešily úplně jiné záležitosti než likvidace našeho závodu. Nakonec se pivovar udržel v chodu za všech problémů, které přinášela doba, až do současnosti. Dalším úspěchem bylo zahájení stáčení piva do materiálu PET. Byli jsme první v republice, kteří se pustili do projektu ve velkých objemech. Nyní stáčíme do plastu asi 10 % produkce, ale jedná se o prodané pivo, které bychom jinak těžko nabízeli.
* Vždycky člověk nemá na růžích ustláno. Přišly i nezdary?
Nepovedlo se mi, a to je také jeden z důvodů, které mě motivovaly k odchodu, stabilizovat kádr zaměstnanců ve výrobě, z čehož vznikly problémy hlavně s kvalitou některých exportních dodávek a s tím související i finanční ztráty pro společnost. A objektivní odpovědnost za všech okolností leží vždy na sládkovi.
* Hovořili jsme o výrobě, jak je na tom podnik s renovací technologie?
Na začátku mého působení jsme staticky zajistili budovy, opravili střechy, omítky. Modernizace technologie je vždycky závislá na množství finančních prostředků, které může podnik investovat. To jsme si mohli dovolit až v posledních dvou letech. Předtím nebyla situace v pivovaře nikdy stabilizována. Nyní se snažíme především obstát svými produkty při současné náročné konkurenci, neboť i pivo se vyvíjí, mění se jeho chutě, jsou nové moderní trendy, na které musíme reagovat. Nicméně naší obrovskou výhodou je fakt, že pivo vyrábíme stále klasickou technologií, což nemíníme v žádném případě měnit.
* Původně se produkce soustředila na čtyři značky – desetistupňové, jedenáctistupňové světlé i tmavé a dvanáctistupňové pivo. Doznal sortiment nějaké změny?
Došlo k jeho navýšení. V roce 1992, při liberalizaci cen, jsme řešili nejen nabídku sortimentu, ale i označení. Vznikly nové etikety a z původních druhů jsme skončili na osmi značkách, přičemž pivo Brouček je naším stěžejním produktem nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu.
* Zúčastňovali jste se řady prezentačních akcí i odborných přehlídek, kde jste získali ocenění. Kterého si vážíte nejvíce?
Zlatého poháru Pivex. Získali jsme ho v roce 1997 na brněnském veletrhu za desetistupňové pivo Brouček. Podle mého názoru to byla jedna z nejobjektivnějších soutěží.
* K otázce budoucnosti packého závodu. Myslíte si, že v těžkém boji s velkými koncerny obstojí?
Loď se nepotápí a my máme šanci se v konkurenci udržet a obstát. Není možné, aby zanikly všechny malé pivovary, i když samozřejmě ubývají. Nepředpokládám, že se tento trend dotkne packé firmy. Chtěl bych využít této možnosti a poděkovat všem spolupracovníkům v pivovaru, ale i mimo něj, za spolupráci v uplynulém období, které nebylo vždy jednoduché. Zároveň přeji svému nástupci, který má plnou důvěru nejen moji, ale také vedení společnosti, mnoho sil a zdaru při jeho působení v tak odpovědné funkci.“
Pivovar snížil v roce 2002 kvůli nepříznivému kursu koruny výrobu piva téměř o pětinu na úroveň kolem 75 000 hl z rekordních 91 000 hl v roce 2001. „Snížení jde na vrub exportu, na českém trhu zůstaneme přibližně na 50 000 hl,“ řekl v prosinci 2002 ředitel podniku Jaromír Bulko.
Od října 2002 zastával funkci ředitele Jaromír Bulko. „Navazujeme na strategický záměr podniku, který byl dán od prvopočátku: prioritně posílit pozice regionu a proexportní zaměření,“ řekl v prosinci 2002. Na otázku, jak se cítil na vedoucím postu, uvedl, že by tuto situaci nerad komentoval. Nakonec přece jen dodal: „Kdybych měl funkci obsadit před třemi lety, kdy jsem zde nastoupil, určitě bych ji nepřijal. Jde totiž o velkou zodpovědnost, je nutné mít praxi, zkušenosti a znalosti. V pivovarnictví pracuji přes deset let, ale někdy mám pocit, že i to je příliš krátká doba. Řízení podniku je však týmová práce a já mám schopný tým k dispozici, takže zatím je všechno v pořádku. Pivo vařit opravdu neumím, spíše mě láká obchod a ekonomika,“ přiznal J. Bulko. Sortiment byl dostatečně široký, takže zůstal nezměněn, tak jako obaly. Novinky čekaly v roce 2003 zákazníky, kteří konzumovali točené pivo, dále byly připraveny různé soutěže i nové etikety. Pracovní kádr byl ustálen na počtu 70 zaměstnanců. Co se týkalo ceny piva, zatím měla zůstat stabilizována. „Víme, že některé velké pivovarské skupiny navýšily ceny svých produktů. Uvidíme, jak zareaguje trh, a podle toho se zachováme,“ konstatoval ředitel. Upozornil na nedávný úspěch podniku, kdy v trutnovské soutěži Pivtest o nejchutnější pivo získal Kumburák prvé místo. Úspěch byl o to významnější, že zde byly prezentovány značky jako Gambrinus, Budvar, Platan – celkem od 17 producentů. Ředitel rovněž uvedl, že poptávka po košer pivu (Valdštejn Czech Beer Kosher, BrouCzech Kosher – pivo košer jediné v ČR, pro export; plněno do 0,33 l lahví) byl minimální, proto pivovar v roce 2002 ani nepožádal o obnovení výrobního certifikátu. Jistá nebyla ani další existence tradičních vodnických slavností. „Měl jsem určité výhrady k této akci. Je otázkou, zda vodnické slavnosti zůstanou nebo je pojmeme jinak. Každopádně region je pro nás prioritní, takže s organizací obdobné akce počítáme,“ řekl ředitel Bulko.
Pivo Brouček, plněné do 1,5 l PET lahví, bylo distribuováno i jako Valdštejn, do USA pod názvem BrouCzech. Pivo Valdštejn bylo pro vývoz do Polska plněno i do 1,5 l PET lahví.
Podle šéfa pivovaru Jaromíra Bulka nebyl plast vhodným obalem. „Postupem času dochází k oxidaci nápoje, což snižuje jeho kvalitu a tím i trvanlivost. Objem prodeje v této oblasti stagnuje a v podstatě ani neusilujeme o to, aby rostl,“ sdělil v dubnu 2003 Bulko. V roce 2003 dělali pro exportní zakázku pivo „Medovoje“. Konopné pivo Hemp Halley Beer, jež vyráběl svitavský pivovar poté produkoval pro švýcarský trh výrobce z Nové Paky: www.hempvalleybeer.com
Město požádalo na jaře pivovar o zapůjčení prostor v amfiteátru pivovaru pro konání jedenáctého ročníku Vodnických slavností. Pivovar se však od zářijových radovánek distancoval s tím, že Vodnické slavnosti a další názvy byly opatřena ochrannou známkou. Pokud by chtěli pořadatelé názvy využít, museli by pivovaru zaplatit čtvrt milionu korun. „Pracujeme pro společnost i nad rámec svých povinností, ale připravovat akci v takovémto rozsahu s tím, že je zde riziko soudního napadení, je pro nás neúnosné,“ řekl jeden z organizátorů akce Ladislav Jiřička. Novopacké pivní slavnosti tak v roce 2003 neproběhly.
V pivovaru v prvním pololetí 2003 poklesla produkce zlatavého moku o 34 % na 25 256 hl. Byl to nejhorší výsledek ze všech českých producentů piva.
Pivovaru v roce 2003 klesl výstav téměř o třetinu na 48 000 hl z 71 000 hl v roce 2002. Jedním z hlavních důvodů poklesu bylo ukončení dodávek do Lotyšska, kde pivovaru skončila tříletá obchodní smlouva. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. Objem exportu se tím pivovaru v roce 2003 snížil o více než 40 % na 14 000 hl. Zhruba o 11 000 hl se pivovaru propadl i odbyt v ČR, což firma přičetla zejména ukončení dodávek piva na severní Moravu. „Nenašli jsme tam vhodného obchodního partnera,“ uvedl Bulko.
V roce 2003 pivovar exportoval své pivo mimo jiné názvy Šatlava Kosher, Paka Pramen, Zlaté české pivo, Léčplesis Medus alus. Některé značky plnil i do 2,0 l PET lahví.
V únoru 2004 při vlně zdražování piva se ředitel pivovaru Jaromír Bulko svěřil, že nemá žádnou informaci o tom, že by některý pivovar v regionu chtěl v blízké době zvyšovat ceny. „Náš pivovar zhruba 45 % z celkové produkce piva vyváží do zahraničí. Proto máme zcela jiné podmínky než ty pivovary, které buď nemají export, nebo vyvážejí jen minimálně,“ uzavřel Bulko.
Na jaře 2004 se objevilo v maloobchodních sítích pivo Valdštejn v 1,5 l PET lahvích s obsahem alkoholu 4,3 %.
V květnu 2004 pivovar stále vyráběl konopné pivo.
Pivovar i v roce 2004 spoléhal na vývoz. „Export tvoří 40 až 45 % našeho odbytu, a nynější chladna nás proto tolik neovlivňují,“ řekl v červnu 2004 ředitel Jaromír Bulko.
„Proexportní pivovary letní výkyvy teplot příliš neřeší, my polovinu produkce vyvážíme a to jsou obchody méně závislé na teplotách v tuzemsku,“ řekl v srpnu 2004 ředitel společnosti Jaromír Bulko. Podle něj mají pivovary již tradiční odběratele, kteří pivo pijí i v zimě. „Samozřejmě, že je ale možné říci, že když jsou teploty kolem 30 stupňů, tak si pivo dá na zahrádce i člověk, který jej normálně nepije, takže výstav roste,“ uvedl Bulko. Podle něj by pivovar měl zvýšit celkový výstav v roce 2004 na zhruba 55 000 hl.
V roce 2004 pivovar nadále vyráběl pivo Hemp Valley Beer. Bylo vyráběno na základě licenční smlouvy se stejnojmennou firmou. Jednalo se o jedenáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,5 %, které bylo ochucené výtažkem z konopných květů. Pivní speciál byl stočen do nevratných lahví o objemu 0,33 l (byl balen i do kartonu o 24 třetinkách).
Na konec roku 2004 uvařil pivovar světlou třináctku Sládkův Vánoční ležák (alk.: 5,5 %). Pivo bylo plněno do klasických 0,5 l lahví a dokonce i 1,5 l PET lahví.
O čtyři procenta na 46 000 hl klesl v roce 2004 výstav pivovaru. Pokles firma přičetla sílícímu tlaku velkých pivovarů na regionálním trhu. Naopak se pivovaru dařilo v exportu, který zvedl o 3 % na 14 750 hl. Právě v dalším posilování exportu viděl pivovar perspektivu svého růstu. „V roce 2005 bychom se chtěli ve vývozu dostat na úroveň 16 000 hl,“ uvedl ředitel pivovaru Jaromír Bulko.
„Určitě bychom nyní, k 1. dubnu, nezdražovali, aby to nevypadalo jako apríl. Nevylučuji však možnost zvýšení cen, řádově o desetihaléře, během letošního roku. Rozhodne aktuální situace na trhu,“ vysvětlil 1.dubna 2005 ředitel pivovaru Jaromír Bulko. Poznamenal, že v malém pivovaru je výroba pracnější a finančně náročnější než ve velkých firmách. „I tak máme proti nim ceny nízké. Možnosti jejich zvýšení jsou u nás vzhledem k velké konkurenci dost omezené,“ dodal Bulko. V roce 2005 začal pivovar vařit pivo Podkrkonošský speciál (světlý ležák; alk.: 6,3 %) a nahradil tak dříve vyráběné pivo Výroční.
Ke zhruba pětadvacetihaléřovému zdražení přistoupil pivovar v květnu 2005. „Nechceme se podbízet na trhu nízkými cenami, spoléháme na kvalitu. V prvním čtvrtletí jsme oproti loňsku zvýšili výrobu o 32 %,“ vysvětlil ředitel Jaromír Bulko.
V roce 2005 pivovar pro export vyrobil piva s názvy: Bockbier Slavjanskoe, Pils Slavjanskoe, Lagerbier Slavjanskoe.
V roce 2005 již pivovar nevyráběl piva Světozor (světlý ležák; alk.: 5,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; šlo o sladové, speciální bylinkové pivo, vyráběné podle receptury objevené mezi archiváliemi pivovaru) a Bohém (světlé lehké; alk.: 3,5 %; plněno do 0,5 l lahví a sudů; název piva je inspirovaný lehkým „bohémským“ životem).
Stylovou novou restauraci pro ctitele piva pivovar vybudoval v roce 2005. „Vznikla dvoupatrová stylová restaurace asi pro 50 lidí. Ale pivovar jsme dosud opravovali, nedávno jsme dodělali venkovní omítky, takže tam nebylo příliš vhodné prostředí pro návštěvy. Ale od příští sezóny počítáme s větší aktivitou. Pivovar bude jako nový,“ řekla v říjnu 2005 asistentka ředitele Pavlína Krejčová. Na svých internetových stránkách nabízel pivovar prohlídky závodu dopoledne od pondělí do pátku a posezení v restauraci k pořádání různých druhů oslav, firemních a soukromých rautů.
V říjnu 2005 pivovar vystavil 3 800 hl piva, z toho byl export 1 600 hl.
Na konec roku 2005 pivovar uvařil tmavý Podkrkonošský speciál (alk.: 6,3 %).
Pivovar v roce 2005 zvýšil export o 86 % na 27 500 hl piva a v zahraničí prodal takřka polovinu výstavu. Celková produkce pivovaru díky vývozu vzrostla o čtvrtinu na 57 160 hl. Řekl to ředitel podniku Jaromír Bulko. „Podařilo se nám otevřít trh ve Švédsku, na který připadla přibližně polovina nárůstu,“ řekl Bulko. Úspěch měl pivovar také v Polsku a v největších odbytištích v Německu a pobaltských státech. Novopacké pivo také směřovalo do USA, Finska, Koreje, Izraele, Španělsko a Švýcarska. Na export šly hlavně světlý ležák a speciální piva. Celkem sortiment pivovaru, který se na vývoz zaměřil v roce 2001, čítal osm druhů piv. Hospodaření pivovaru s asi 60 zaměstnanci skončilo za rok 2005 v zisku v řádu stovek tisíc korun, tedy podobně jako v minulých letech. Obrat činil asi 80 milionů korun.
Cílem pivovaru pro rok 2006 bylo zvýšení produkce na úroveň 60 000 hektolitrů. „Růstu bychom chtěli dosáhnout hlavně na českém trhu v našem regionu,“ řekl v únoru 2006 Bulko. Více turistů chtěl pivovar také přilákat do pivovarské restaurace na varně, kterou otevřel v červnu 2005.
Zatímco se mnozí exportéři obávali situace na Blízkém východě, pivovar chtěl zdvojnásobit export piva do Izraele. Ředitel pivovaru Jaromír Bulko v září 2006 uvedl, že skončený konflikt mezi izraelskou armádou a bojovníky Hizballáhu v Libanonu dodávky zatím nijak neohrozil. „Na jaře jsme od od izraelského rabína získali pro naše světlé pivo košer certifikát, což nám umožnilo dostat se do tamních obchodních řetězců orientovaných na košer potraviny,“ řekl Bulko. Dosud pivovar do Izraele exportoval klasické pivo, po získání certifikátu tam vyvážel jen košer produkci. Bulko přiznal, že podnik měl z konfliktu v Libanonu obavy. „Kontrakt to však neohrožuje, právě nakládáme další dodávku. Pouze doprava piva byla přesměrována z přístavu Haifa do jižněji položeného přístavu Ashdod,“ řekl Bulko.
Pivovar v roce 2006 vyvezl opět téměř polovinu výstavu 57 400 hl, do zahraničí. Produkce pivovaru vzrostla o půl procenta, export se na ní podílel 27 tisíci hektolitry piva. Hospodaření za rok 2006 očekává podnik ziskové. Pivovar dodával v roce 2006 na trh 8 druhů piva, z nichž byly čtyři speciály. Zhruba 40 % produkce společnosti směřovalo do zahraničí, tradičním trhem pro novopacké pivo bylo USA, pobaltské státy, Německo, Polsko, Izrael, Jižní Korea a Finsko.
Pivovar přišel na podzim 2008 na trh s novinkou. Poprvé ve své historii vyrobil nealko pivo, které získalo trefný název Moto Brouk. Nealkoholické pivo bylo expedováno jak v NRW lahvích, tak v sudech. Určeno bylo pro tuzemský i zahraniční trh. Obsahovalo do povoleného limitu 0,5 % alkoholu a mělo prý podle názoru prvních konzumentů netradiční, ale zajímavou chuť. U zrodu nápoje stál sládek Ladislav Klazar. Prozradil, že byla vytvořena nová receptura jak ve složení surovin, tak ve výrobním procesu, kdy se muselo zabránit tvorbě alkoholu. „Mám pocit, že se podařilo. Musel jsem nastudovat trochu literatury, zapřemýšlet o složení a množství surovin a pak pohlídat výrobní proces. Pivo se povedlo hned napoprvé, uvařeno bylo za 3 týdny,“ řekl v listopadu 2008 sládek. Pivovar s padesáti zaměstnanci i s novinkou nabízel celkem devět druhů zlatavého moku. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírala o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. K samotné existenci závodu dodal: „Náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa.“
Pivovar vyrobil na podzim roku 2008 poprvé ve své historii nealkoholické pivo Moto Brouk. Protože podnik hodně piva vyvážel, zaznamenal větší problémy s ekonomickou krizí než pivovary, které tak velký export neměly. „Pocítili jsme to v době, kdy za euro bylo třiadvacet korun a dolar hodně klesl. To, co teď přichází do Česka, jsou už jen slabé dozvuky a moc nás nepostihnou,“mínil v lednu 2009 Pavlína Krejčová z marketingu firmy. Podle ní pivovar už zaznamenával všeobecný trend, že lidé se snaží v nynější situaci co nejvíce ušetřit a přestávali chodit tak často do hospody. „Lidé už prostě nemají na to jít večer na pivo do hospody, ale koupí si ho někde v supermarketu. Proto ani v nejbližší době neuvažujeme o zvyšování ceny piva. To bychom si ještě více ublížili,“ vysvětlila Krejčová. Pivovar s padesáti zaměstnanci nabízel celkem devět druhů piva. Existence podniku se podle ředitele Jaromíra Bulka opírala o tři pilíře – zásobování regionu, podporu turismu a export. „Bohužel náš stát pramálo dělá pro podporu středních podniků. Vzhledem k silné koruně a slabému dolaru jsme museli korigovat naše exportní aktivity. Nicméně se nám podařilo uzavřít kontrakt s Kanadou a Moskvou, stále vyvážíme do Pobaltí, Koreje, Polska i Německa,“ řekl ředitel.
Po úspěšném uvedení nového nealkoholického piva v závěru roku 2008, jehož prodeje zaznamenaly trojnásobný nárůst oproti prodeji stejného sortimentu v minulém období, byla rodina novopackých piv rozšířena o dalšího člena. Po Moto Broukovi přišel co nevidět na svět Hemp Brouczech, speciální ochucené pivo, jež bylo alternativou současného Hemp Valley Beer. Na otázku, v čem je odlišnost obou značek, odpověděl sládek pivovaru pan Klazar poněkud tajemně: „Ochutnejte a uvidíte.“
Ředitel pivovaru Jaromir Bulko v říjnu 2009 informoval:
*Vydařilo se léto podle vašich představ?
Samozřejmě vždy by mohlo být lépe (současně i hůře), ale nestěžujeme si. To, co jsme si naplánovali pro letošní rok, jsme sice nesplnili na 100%, ale z druhé strany loňskou skutečnost jsme překročili, takže vezmeme-li do úvahy obecně pokles spotřeby piva u nás a nepříliš optimistické vyhlídky na obecnou ekonomickou stabilitu, raději s vynecháním té politické…, mohlo být i hůře.
*Co táhne ekonomiku pivovaru?
Myslím, že prostá, ale smysluplná diverzifikace našich aktivit. Podniková ekonomika není založena jednostranně. Výkyvy v jedné části našich aktivit, které mohou být zapříčiněny čímkoli, a narovnání v daném směru do původního nastavení, je-li to vůbec možné, resp. vyplatí-li se to vůbec, není pak otázkou přežití či nepřežití firmy jako celku, ale „jen“ přijetím vhodných opatření k posílení jiných aktivit, které se podílejí na prosperitě podniku.
*Je možno to konkretizovat?
Samozřejmě, v loňském roce jsme ztratili značnou část vývozu do USA, ne proto, že by snad za louží naše pivo přestalo chutnat, ale proto, že volatilita české koruny působí jako magnet pro spekulace s ní a zároveň likviduje pozice našich výrobků v zahraničí, v tomto případě v dolarových oblastech. Trendové pozvolné posilování domácí měny je přirozeným procesem, je-li opřeno o vyšší produktivitu práce, skokové změny likvidují plánování, dávají možnost vydělat jiným subjektům a znamenají leckdy vyklizení pozic těch, kteří je step by step budovali po dlouhá léta, což v případě amerického trhu je náš konkrétní případ.
*Vzpomínám si, že v našem posledním rozhovoru jste „vyrazili“ s novopackým pivem do Číny. Jak se vám tam daří?
Vzali jsme to jako velkou výzvu a podařilo se nám celý obchodní případ dotáhnout do finální realizační podoby. Cesta k výsledku byla dlouhá a vůbec ne jednoduchá, jiná mentalita lidí, zcela odlišné přístupy k věcem, které by nejen u nás, ale i v rámci Evropy byly považovány za standardní. Za základní a zásadní moment považuji naši cestu do Číny, kde s dovozcem proběhla jednání, jejichž alternativní formu si nedovedu představit. Právě naše fyzická přítomnost a detailní projednání všech nuancí obchodu na místě umožnilo následně bezproblémovou realizaci zakázek. Ke dnešku jsme vyvezli 500 hl piva, do konce roku máme objednávky na 600 hl, což hodnotím v prvním roce spolupráce jako slušný výsledek.
*Nelze si nevšimnout rozšíření obalového sortimentu u konkurence o plastové obaly…
Víte, když jsme s plastem před deseti lety začínali, byli jsme považováni za blázny, a některé komentáře, které máme založeny v našem archívu, byly nejen dosti zajímavé, ale řekl bych některé až za hranicí vkusu, a dnes se to na regálech obchodů plastovými lahvemi jen hemží…
*Poslední otázka, jestli dovolíte, bude směřovat k vašim plánům pro rok 2010.
Zůstat malým nezávislým pivovarem a vařit dobré české pivo, myslím, že v této větě je vše podstatné.
„Připravili jsme řezané speciální,“ seznámil s produktem v prosinci 2009 sládek pivovaru Ladislav Klazar. „Je to polotmavá třináctka,“ upřesnil.
„Zdražíme v průměru o šedesát haléřů. Cena nízkostupňového piva půjde nahoru méně, cena silnějšího více,“ řekla v lednu 2010 Pavlína Krejčová z marketingu novopackého pivovaru.
Pivovar v roce 2010 uvedl na trh novinku – Cinnamon Beer (alk.: 4,1 %). Originální světlé ochucené pivo se skořicí a zázvorem. Dále prodával Třešňové pivo (alk.: 4,1 %). Pivo s příchutí třešní a exklusivní fóliovou etiketou.
Sezonu léta 2010 si pochvalovali v pivovaru v Nové Pace. Podle Pavlíny Krejčové z jeho marketingu zaznamenali také úspěchy v exportu a při získávání nových pozic v České republice. „V kraji, tedy v pivovarské hantýrce kolem komína, už je trh rozdělen, ale naše pivo se dobře ujímá ve vzdálenějších regionech, například na Moravě. Ze zahraničí nám dělá radost rozšíření exportu na Slovensku. Hodně se nám zvedl i export do Španělska,“ řekla Krejčová. Dodala, že řada lidí přestává pít pivo z velkých pivovarů: „Vracejí se k poctivým českým pivům z malých pivovarů, i proto se nám letos daří.“
Pivovar uvařil na konec roku polotmavou třináctku. „Setkává se s obrovským úspěchem, už jsme ji stáčeli do lahví potřetí,“ pochvaloval si v prosinci 2010 Pavlína Krejčová z marketingu pivovaru.
Pivovar na jaře 2011 navařil na 160 hl velikonočního polotmavého třináctistupňového piva Řezák. „Ten prodáváme tři týdny a do Velikonoc by ho lidé měli ještě sehnat,“ řekl v dubnu 2011 ředitel pivovaru Jaromír Bulko.
V červnu 2011 pivovar uvedl na trh pivo Lime Beer (ochucené světlé výčepní pivo s příchutí limetky; alk.: 4,1 %; v nevratné lahvi 0,5 l).
Pivovarníky v Nové Pace naopak těšilo zabodování jejich novinky na trhu. Před pár týdny totiž do obchodů vtrhlo jejich limetkové pivo s citrusovou chutí. „Hned se skvěle chytilo a stoupá nám poptávka po dalších ochucených pivech. Třešňovém, zázvorovém i s konopím,“ řekla vedoucí marketingu pivovaru Eliška Pavlová, podle které jsou už desítky různých ochucených piv a lidé je v létě více pijí, neboť jsou lehčí. „Když je horko, dvanáctka leze více do hlavy. Ale s prodejem našich klasických piv jsme na tom zhruba stejně jako loni,“ pokračovala Pavlová.
Na jaře 2012 pivovar nabízel také novinkové Medové pivo a Výroční řezaný ležák. V roce 2012 pivovar vyráběl energetický nealkoholický nápoj ZOOZ.

Sládek pivovaru v Nové Pace připravil na konec roku 2012 řezanou třináctku, která byla k dostání v běžných lahvích i v jedenapůllitrových petkách. „Krom toho jako sváteční pivo nabízíme ještě Sládkův vánoční ležák, což je světlá dvanáctka,“ řekl novopacký sládek Pavel Kučera.

Pivovar uvařil Jarní speciál z Podkrkonoší. Jako již tradičně se jednalo o pivo polotmavý speciál s krásnou jantarovou barvou. Koupit ho šlo i v síti prodejen Billa od 1.3.2013.
Od 22.dubna byl v prodeji řezaný Májový ležák. Pivo plné chuti a granátové barvy s hustou pěnou.
Od 29.10. v prodeji pouze v limitovaném množství Babiččino novopacké domácí pivo (speciální řezaný ležák s obsahem alkoholu 5,7 %. Jednalo o pivo vyrobené ze čtyř druhů sladu a vyniká příjemnou sladovou vůní s příjemně se snoubícím nahořklým charakterem).
Sládek uvařil již v srpnu opět jednu várku Sládkova Vánočního ležáku. Jednalo se o světlý ležák s obsahem alkoholu 5,5 % s plnější chutí. Pivo bylo v prodeji od 4. listopadu až do vyprodání zásob.
Od poloviny ledna 2014 byl v prodeji nový řezaný speciál. Jednalo se o Dědečkovo Hromniční řezané pivo s obsahem alkoholu 7,1 %. Tento unikát zrál ve sklepě téměř půl roku.
V březnu 2014 šlo ochutnat řezaný Jarní speciál s obsahem alkoholu 6,1 %.
Od 1. října 2014 byl k dostání v podnikových prodejnách a v řetězci Billa speciální edice řezaného ležáku s názvem Podzimní úlet, který byl vyroben ze čtyř druhů sladů a obsahoval 5,3 % alkoholu.
Pivovar na říjen ve spolupráci s rakouskou společností Kor připravili další specialitu, a to Dýňové pivo ve světlé i tmavé variantě. Tento ležák byl, kromě ječných sladů, vařen také z dýňových semen z rakouského Štýrska, čímž získal nezaměnitelnou specifickou chuť.
Od prosince byl k dostání v podnikových prodejnách, v řetězci Billa a ve vybraných prodejnách SD Jednota Nová Paka speciální edice řezaného speciálu s názvem Novopacké Třeskuté, který byl vyroben ze čtyř druhů sladů a obsahoval 6,3 % alkoholu. Toto pivo bylo uvařeno v průběhu měsíce července a dozrávalo přes tři měsíce v ležáckém tanku, čímž si získalo chlebnatou chuť a přírodní nasycenost CO2.
V pivovaru na jaře 2015 uvařili pivní speciál Jarní skotačení z Podkrkonoší, které vynikalo příjemnou hořkostí a sladovou vůní. Toto řezané pivo bylo vařeno z podkrkonošské vody z artézského vrtu, vlastního sladu z ječmene, který pocházel z blízkého regionu a kvalitního žateckého chmele.

Výstav piva:
rok 1994: 80 000 hl
rok 1997: 58 108 hl
rok 1998: 48 837 hl
rok 1999: 65 514 hl
rok 2000: 66 700 hl
rok 2001: 91 000 hl (export 41 000 hl)
rok 2002: 71 537 hl (export 25 000 hl)
rok 2003: 47 730 hl (export 14 000 hl)
rok 2004: 45 966 hl (export 14 750 hl)
rok 2005: 57 158 hl (export 27 547 hl)
rok 2006: 55 380 hl (export: 27 000 hl)