Pivovar Hubertus Kácov

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: V Podskalí 6, 285 09 Kácov

www.pivovarkacov.cz

e-mail: pivovar@pivovarkacov.cz

   Základní sortiment:

* Světlé výčepní pivo 10°
* Světlý ležák medium 11°
* Světlý ležák Premium 12°
* Tmavý speciální ležák 13°
* Nealko


Na čepu a v prodeji bylo:

 

  • Na konec roku 2020 novinka – Vánoční tmavý ležák. Vyznačoval se velmi výraznou plností a bohatou pěnou typickou pro tmavé ležáky. V chuti se příjemně snoubily sladkost s hořkostí a vše dokreslila jemná vůně karamele a kávy, která vznikla použitím čtyř druhů sladů. Obsah alkoholu 4,9%.
  • Od 25. února 2019 stáčeli pivo do plechovek přímo v pivovaru. Nová linka zvládla až 3000 plechovek za hodinu.
  • Na přání zákazníků uvařili nový 11° světlý ležák – Hubertus – za studena chmelený. (alk.: 4,4 %). Od 15.2.2019 v prodeji.
  • I v roce 2017 uvařili speciální várku dvanáctky chmelenou čerstvým zeleným chmelem. Zelený chmel s lahodnou jemnou hořkostí a příjemnou chmelovou vůní. Od 6. 10. 2017 v prodeji.
  • Do července 2017 pivovar ze speciálů zatím uvařil: Zelené pivo (Velikonoce), hořký ležák LP 1457, Pšenici (sezónní). Plnil pivo do lahví (500 ml): filtrované – 10°, 11°, 12°, 13°tmavá, nealko; PET (1 l): nefiltr – 10°, 12°, 12° polotmavé, Pšenice (12°), LP1457(12°); plechovka (500 ml): filtrované a pasterované – 12°.
  • V pivovaru uvařili speciální várku dvanáctky chmelenou čerstvým zeleným chmelem. Zelený chmel s lahodnou jemnou hořkostí a příjemnou chmelovou vůní. K dostání od poloviny října 2016.
  • V srpnu 2016 v pivovaru došli k názoru, že nestačí dělat jen dobré pivo, ale musí i dobře vypadat. Proto připravili zbrusu novou lahev.
  • Pivovar v roce 2015 zvýšil výstav o pětinu na téměř 33 000 hl. Rekordní nárůst umožnily nové trhy, zejména regionální. Nově pivo z Kácova mířilo do jižních Čech a na jižní Moravu. Hlavní tuzemské odbytiště měl pivovar na Kutnohorsku, v Posázaví a v Praze. Exportoval hlavně na Slovensko a začal pronikat i na britský a švédský trh. Na vývoz šlo do pěti procent celkového výstavu a zatím výhradně nepasterizované pivo. Veškerý zisk rozpouští pivovar s ročním obratem kolem 100 milionů korun v dalších investicích. Ve skleněných lahvích nebo PET lahvích končilo asi do deseti procent produkce, zbytek se distribuovalo v sudech do restaurací. Pivovar se specializoval na tradiční technologie výroby s kvašením piva v otevřených kádích.
  • Pivovar připravil novinkové speciální pivo – IPA (India Pale Ale). V prodeji od 22. února 2016. K dostání bylo v 1 litrových PET lahví a 30 litrových sudech. Od 1. března byl speciál také k dostání ve všech Billách jako součást multipacku.
  • 29.6.2015 novinky – Pšeničné pivo a Vídeňský ležák. K dostání v 1 litrových PET lahví.
  • Od 26.6.2014 nově v prodeji – Hubertus Nealko.
  • Od 17.12.2013 v prodeji Tmavý vánoční speciál.
  • Od 11.11.2013 nabízela společnost Billa v provozovnách po celé ČR mixpack s výběrem lahvových piv Hubertus.

Starší info:
První zmínka o výrobě piva v Kácově je z roku 1457, tehdy městečko vlastnili Košínové z Košíně. Svým založením je tak kácovský pivovar jedním z nejstarších u nás, a to i proto, že jeho umístění na levém břehu Sázavy je neměnné – tudíž objekt pivovaru se nachází na původní, ještě středověké lokaci. V roce 1628 byla spilka v nynější varně. Když byla v roce 1711 odhadována cena pivovaru, byla jeho hodnota stanovena na 1200 kop českých grošů. Roku 1726 získala kácovské panství s pivovarem Anna Maria, velkovévodkyně Toskánská, čímž se Kácov dostal do područí vládnoucí habsburské dynastie. Mezi nejvyšší soukromý fond patřil Kácov až do rozpadu monarchie, roku 1918. V roce 1914 vrchnost pivovar přestavěla. Měděný kotel o objemu 32 hl byl nahrazen nádobou na 48 hektolitrů, v celé budově byl instalován moderní elektrický pohon a osvětlení. Stará měď byla podle pamětníků prodána velmi lacino. V letech 1916 -1918 patřil rakouskému císaři Karlu I., od roku 1922 byl státní. Už tenkráte se tu vařilo pivo Hubertus. Poté byl pivovar zestátněn a v roce 1948 znárodněn. Následně byl provoz součástí podniků: 1948-1952 Středočeské pivovary n.p., 1953-1954 Benešovské pivovary n.p., 1955-1957 Středočeské pivovary n.p. Jako výrobní podnik pivovar zanikl roku 1957, tudíž po rovných pětistech letech nepřerušené činnosti.
Pivovar funguje v objektu starého, zaniklého pivovaru. V roce 1992 jej koupili pražští podnikatelé Jiří Kapinos a Václav Šindýlek a v roce 1993 uvedli opět do provozu. Plný provoz byl od roku 1995. V témže roce pivovar vyrobil 3 000 hl. Šest sudů dvanáctky také dodali největšímu japonskému pivovaru Kirin. Pivovar byl ukázkou citlivého přístupu k historii. Krásná dvojnádobová varna ze strojíren Pacov byla stylově ozvláštněna starodávným křížem a nezbytným posezením – šalandou. Hostinec byl v bývalém sladovnickém humně. Vyráběla se světlá desítka běžná i kvasnicová, dvanáctka a tmavé pivo vše s označením Kácovské pivo. Pivo se vozilo do několika posázavských hospod, ale i do vlastního pražského hostince U Bergnerů na Vinohradech, kde se týdně vytočilo kolem 25 hl. Majitelé měli v úmyslu vybudovat v areálu také tzv. pivohotel až pro 60 hostů. Provoz ukončil činnost na podzim roku 1996.
Šlechta, stát a soukromá společnost, které se příliš nedařilo, patřily dříve mezi vlastníky středočeského pivovaru Kácov. V roce 2002 se jeho zašlou slávu snažil vzkřísit David Hořejší, podnikatel, jehož koníčkem je obnova v minulosti zanedbávaných menších pivovarů. „Působit v tomto oboru není žádný zlatý důl, ale na slušné živobytí by to mělo stačit,“ řekl. Hořejší přišel se svým společníkem Alešem Veselým do Kácova na podzim roku 2001 a po nezbytných úpravách začal vařit pivo (20.12.2001). Kácovští se tak piva ze svého pivovaru dočkali opět po sedmi letech. Předchozí majitel vyráběl pivo necelé dva roky. „Tuto šanci beru jako dlouhodobou záležitost. Do rozjezdu jsem investoval několik miliónů korun a podle mých propočtů se jen tak brzo nevrátí. Kromě toho se mi tady líbí a s místními, které pokládám za patrioty, se snažím vycházet co nejlépe,“ tvrdil Hořejší. Ten již například zvelebil březnický pivovar, který před jeho příchodem prodával 400 hl měsíčně, poté to bylo šestkrát více. Nastartovat výrobu však podle něj nebylo vůbec jednoduché. Největší překážkou nebyl nedostatek elánu či nepřízeň místní radnice, ale přístup největších českých peněžních ústavů. „Jako vlastník malého pivovaru, který potřebuje na rozjezd několik málo miliónů, nemáte u bank téměř žádnou šanci. Ty pokládají pivovarnictví v tomto rozsahu za rizikový obor,“ uvedl Hořejší. Překážkou také podle něj bylo stáří technologie, na jejíž nákup si potřeboval půjčit. „Zařízení je osm let staré, což bylo pro banky příliš. Přitom naprostá většina českých pivovarů má technologii mnohem starší,“ dodal. Ambicióznímu podnikateli nakonec nezbylo nic jiného, než se obrátit na nejmenovanou leasingovou společnost, která mu úvěr poskytla s ročním úrokem 25 %. I přes tyto problémy Hořejší pivo vařil a poměrně úspěšně. Do dubna 2002 získal 12 hospod nejen v nejbližším okolí, ale dokonce i dvě v hlavním městě. Jen malou část produkce prodal Hořejší ve své vlastní hospůdce v areálu pivovaru. „Hospoda slouží především jako propagace našeho piva. Zatím se to daří, protože si pro něj jezdí lidé ze širokého okolí,“ prohlásil Hořejší. Popularitu si restaurace získala nejen kvalitním pivem, ale i cenou, která je oproti zavedeným značkám čepovaným ve městečku podstatně nižší. Majitelé hodlali využít i strategickou polohu pivovaru, který se nachází přímo u řeky Sázavy v blízkosti jezu a hlavně vodáckého tábora. Právě vodáci mají významnou částkou přispět do pokladny podniku. „Spoléháme na to, že lidé se po celodenní jízdě po řece rádi posilní, a proto pro ně vybudujeme před areálem zahrádku,“ řekl Hořejší. „Rozmýšlel jsem se mezi Dobruškou a Kácovem. V tuzemsku existuje mnoho pivovarů, jejichž provoz lze obnovit,“ uvedl ještě ředitel kácovského podniku David Hořejší.
Zvýšená hladina Sázavy v srpnu 2002 zatopila sklepy a stáčírny pivovaru do výše 2 metrů. Pivo z Kácova v té době mířilo do 15 hospod v okolí a na Slapech.
Na vánoce 2002 chystali v Kácově speciál – tmavý ležák stupňovitost 13 nebo 14.
Křest ohněm prodělal pivovar v roce 2002. Do pivovaru přišla totiž opakovaně velká voda. „První rok byl pro nás částečně úspěšný až do doby, kdy přišla v srpnu povodeň. Ve sklepích jsme měli přes dva metry vody. Veškerá technologie nám plavala, všechno byla taková docela velká apokalypsa,“ uvedl David Hořejší, sládek pivovaru a zároveň jednatel společnosti DAVEP. Nespoutaná Sázava činnost pivovaru v druhé polovině roku 2002 výrazně zbrzdila. „Výroba byla omezená, zhruba měsíc jsme nemohli zásobovat. Tanky, které byly pod vodou, jsme museli vylít,“ dodal Hořejší. Zhruba do konce roku dávala společnost pivovar dohromady tak, aby byl připraven na další sezónu. „Od ledna jsme najeli na normální režim,“ dodal Hořejší. Voda se však vrátila. „V zimě se vrátilo asi čtyřicet čísel, nebylo to tak drastické a situace byla zpacifikovaná asi během týdne,“ dodal Hořejší s tím, že pivovarnickou studnu ani jedna z povodní neohrozila. Výstav pivovaru činil za uplynulý rok okolo 2 500 hl. „Nejvíc na odbyt šla desítka, té se prodává kolem 80 %,“dodal sládek. Pravidelným sortimentem byla rovněž dvanáctka, jejíž prodejnost tvoří zbývajících 20 %. Na Velikonoce a Vánoce vaří v pivovaru třináctistupňový tmavý ležák. „Je to opravdu výjimečně pro tyto dvě sváteční události,“ dodal Hořejší. Od doby, kdy pivovar odstartoval svou obnovenou činnost, majitelé provedli za účelem vylepšení kvality zlatavého moku několik úprav. „Přestěhovali jsme například výrobník ledu přímo do pivovaru, instalovali jsme nové chlazení do prostor ležáckého sklepa, takže ve sklepě budeme mít celoročně okolo dvou stupňů Celsia, což je pro zrání piva jedna z nejdůležitějších věcí,“vyjmenoval Hořejší. Další investice plynuly do otevřených kvasných kádí nebo do raritní dřevěné kádě, v níž probíhá hlavní kvašení. Ta podle Hořejšího sloužila jako ukázka pro exkurze, jak se pivo dělalo ve starých podmínkách.
Na konci roku 2003 pivovar zásoboval svými produkty i nově vznikající minipivovar v Oslavanech. V prosinci 2003 se tam dala ochutnat i speciální tmavá čtrnáctka. V kácovské pivovarské hospodě „Šalanda“ v květnu 2004 točili vynikající kvasnicovou světlou desítku za 10 Kč a dvanáctku za 12 Kč. Pivo zde bylo rovněž prodáváno v 1,5 l PET lahvích (s příplatkem 3 Kč) stočené přímo z tanku.
Velmi kvalitní podmínky pro výrobu chmelového nápoje začali mít majitelé pivovaru od jara 2004. Do vlastnictví totiž získali budovy, v nichž byli v pronájmu, a tak se na konci května 2004 mohli pustit do technologických úprav. „Všemu předcházela veřejná dražba, do které se zapojilo sedm zájemců,“ připomněl ředitel a jeden ze spolumajitelů pivovaru David Hořejší. Do výčtu změn patří zvětšení kapacity a přesun spilky do prostor, kde už byla za císaře Josefa, vytvoření nové filtrace se špičkovým zařízením společnosti Destila či dvojnásobné navýšení kapacity ležáckého sklepa. „V intenzivních přípravách je stáčírna. Po jejím zprovoznění bychom mohli produkovat i lahvové pivo. Dodavatelé technologie jsou už vybraní, zatím však čekáme na uvolnění peněz z bankovního sektoru,“ uvedl Hořejší a na závěr se pochlubil: „Se zástupci Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského v Praze jsme se dohodli, že pro ně začneme od třetího čtvrtletí letošního roku vyrábět pivovarské kvasnice.“
Společnost vlastnící pivovar byla od května 2004 přejmenovaná na Pivovar Kácov s.r.o.

Cena čepovaného piva v Pivovarské restauraci v dubnu 2002: 0,5 l 10 % za 10 Kč, 0,5 l 12 % za 12 Kč.
V létě 2003 zde plnili pivo do 1,5l PET lahví bez etiket – desítka za 30,- Kč/1,5l a dvanáctka za 33,- Kč.
Otevírací doba pivovarské restaurace: Po-Čt 16-22, Pa 15-23, So 11-23, Ne 11-22.
V hostinci pivovaru v listopadu 2004 čepovali světlé výčepní pivo za 10 Kč a světlý ležák za 12 Kč. Zhruba od poloviny prosince pivovar nabízel již tradiční tmavou speciální třináctku za 13 Kč.
Pivovar postupně získával novou podobu. Jeho majitelé na podzim 2004 ukončili první část rekonstrukce, která zahrnovala rozšíření ležáckého sklepa, vznik nové spilky a stanice na výrobu kvasnic či obehnání dvora zdí. „Ve druhé etapě chceme vyměnit střechu nad spilkou a esteticky vylepšit budovu,“ naznačil další plány v prosinci 2004 ředitel a spolumajitel pivovaru David Hořejší. Do seznamu jeho podřízených patřil i sladovník Ondřej Cibulka, jehož úkolem například bylo sacharometrem měřit stupeň prokvašení mladiny.
Na velikonoční svátky roku 2005 pivovar pět uvařil tmavou čtrnáctku.
Zvýšená hladina řeky Sázavy nadělala v březnu 2005 starosti pivovaru, kde do výše jeden a půl metru zaplnila sklepy, stáčírnu piva a přilehlé sklady. „Voda byla asi o dvacet až dvacet pět centimetrů níže než v roce 2002,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší. Poté, co voda odtekla, začali zaměstnanci vyhrnovat bahno a umývat postižené prostory. „Předpokládáme, že úklidové práce skončí asi do neděle. Pak bychom mohli začít s dezinfekcí provozu,“zmínil Hořejší. S výrobou, která nemohla být obnovena, pomáhaly okolní pivovary. V jejich provozech se přemývají sudy a následně plnily dovezeným kácovským pivem. „Dokážeme zásobování pokrýt,“ upřesnil Hořejší. Budovu pivovaru a případná poškození vyhodnotili statik a znalec. Později byly také vyčísleny škody. V roce 2004 byla dokončena první etapa rekonstrukce pivovaru, při které se rozšířil ležácký sklep, vystavěla nová spilka, stanice pro výrobu kvasnic a zeď kolem dvora.
V restauraci pivovaru jste v září 2005 koupili půllitr nefiltrované desítky za 10 Kč a nefiltrovaného světlého ležáku za 12 Kč. Pro zájemce bylo připraveno místní pivo naplněné do PET lahví.
Speciální vánoční pivo – černá 14 byla na čepu v restauracích od 16 prosince 2005.
Pivovar byl opět během povodní v březnu 2006 zaplaven. Tentokrát voda dosáhla ve sklepích 4-5 metrů a voda zalila i podvarní,spilku,filtraci,restauraci a dvůr. Škody na pivu a technologii byly značné.
Sortiment piv v prosinci 2006: 10° kvasnicové, 10° filtrované, 12° kvasnicové. K dispozici měli i pšeničný Hefeweizen uvařený pro Světpiva.
Speciální vánoční chmelový nápoj pro pivní fajnšmekry tradičně s koncem kalendářního roku připravil pivovar i v roce 2006. „Od pátku 15.12.2006 jsme začali čepovat třináctistupňový tmavý speciál. Letos jsme navařili sto hektolitrů. Nabízíme ho v naší restauraci v Kácově nebo u dalších odběratelů v regionu i mimo něj,“ upřesnil majitel pivovaru David Hořejší. Pivovar připravil do dalšího období několik novinek. „Máme před sebou rozsáhlou rekonstrukci varných nádob a co nejdříve chceme konečně rozjet avizovaný prodej našeho piva v lahvích. Stáčírna je v tuto chvíli těsně před zahájením provozu,“ podotkl David Hořejší.
Pivovar od roku 2001 zvedl výstav dvacetkrát na 7 000 hl ročně. Hlavními zákazníky jsou hospody v okolí, ale i v Praze, řekl šéf představenstva pivovaru David Hořejší. „Teď připravujeme lahvové pivo, čímž se zase výstav navýší a chtěli bychom se dostat na 12 až 15 tisíc hektolitrů,“ uvedl v lednu 2007.
V pivovarském hostinci v Kácově jste na velikonoce 2007 mohli ochutnat světlou desítku (0,5 l za 10 Kč), světlou dvanátku (0,5 l za 12 Kč) a tmavou třináctku (0,5 l za 16 Kč). Vše bylo k dispozici i v PET lahvích plněných přímo z tanků za přirážku 3 Kč.
V pivovaru se na podzim 2007 provedla výměna stávající 30 hl varny za varnu novou celoměděnou, dvounádobovou s varem 90 hl. Varna byla v provozu okolo 10.prosince 2007. Pivovar připravil tradiční 13 – 14 % tmavý speciální ležák, který se začal prodávat před vánočními svátky.
V roce 2007 zde bylo vařeno pivo Jihoměšťan 11.
V nové varně dne 11.12.2007 začali vařit pivo pracovníci pivovaru. „Z důvodu navýšení kapacity spojené s plánovaným spuštěním linky na stáčení zlatavého moku do lahví jsme varnu kompletně zrekonstruovali. Nyní jsme schopni vyrobit z jedné várky osmdesát hektolitrů piva, zatímco předtím jen třicet. Dvě varné nádoby jsme přivezli ze Švýcarska,“ uvedl majitel pivovaru David Hořejší. Na rozjetí moderní technologie dohlíželi přední čeští odborníci v čele se sládkem Dušanem Krankusem, který dříve působil v pivovaru Bernard.
„Vánočního tmavého ležáku jsme navařili dost, aby zbylo na všechny. A pokud by to stejně nestačilo, mohou se naši zákazníci v hospodách těšit na velikonoční svátky, kdy si vše zopakujeme,“ řekl David Hořejší.
„Loňský, výhradně tuzemský výstav byl 11 tisíc hektolitrů sudového piva Hubertus. V současné době dodáváme sedmdesáti regionálním odběratelům včetně sítě našich restaurací,“ uvedl v dubnu 2008 ředitel David Hořejší. Všechny vyráběné druhy piva se prodávaly jako nepasterované, ošetřené pouze mikrobiologickou filtrací a nebyla v něm žádné stabilizační, ani jiné chemické látky. Jako vstupní suroviny se používaly pitná voda z vlastní studny, český slad vyráběný na humnové sladovně a české odrůdy chmele.
V pivovaru došlo na jaře 2008 k rekonstrukci spilky a instalaci nových kvasných kádí, kompletní rekonstrukci dopravy sladu a chystala se výstavba nového oddělení ležáckého sklepa.
Na konci roku 2008 pivovar tradičně uvařil 14° černý Vánoční ležák .
Zlatý mok z kácovského pivovaru si odnesl Zlatou pivní pečeť z letošní reprezentační slavnosti piva v Táboře v únoru 2009. Nejvyššího ocenění na prestižní přehlídce se dostalo kvasnicovému pivu. „Táborská přehlídka je nejprestižnější soutěž, která se v současné době u nás v republice pořádá. Jednotlivá piva hodnotí sládci a zaměstnanci pivovarů, což zaručuje odbornou úroveň. Takové hodnocení nás pochopitelně těší o to více,“ konstatoval spokojený ředitel oceněného pivovaru David Hořejší. „Vaříme světlou desítku, dvanáctku a při zvláštních příležitostech, na Vánoce a Velikonoce, tmavou třináctku. Je vyráběna z pěti druhů sladu, je to pivo speciální plné, karamelové chuti,“ pochlubil se sládek Dušan Krankus a vzápětí přiznal, že z vlastní produkce má nejraději světlou dvanáctku, která se v soutěži umístila na pěkném pátém místě. Úspěch sice potěšil, ale Kácovští určitě nehodlají usnout na vavřínech. „Na letošní rok chystáme výměnu filtrace a samozřejmě pokračuje celková rekonstrukce pivovaru. V blízké budoucnosti bychom rádi vybudovali i hotel a rozšířili restauraci,“ nechal nahlédnout do svých plánů David Hořejší.
Řeka Sázava v březnu 2009 opět zatopila pivovar a kromě toho, že podmáčela zdi, kontaminovala várku piva.
Přímo v Kácově v pivovaru se v listopadu 2009 čepovala světlá desítka za 12 Kč a světlá dvanáctka za 14 Kč.
V prosinci 2009 pivovar dal na trh jantarovou Mikulášskou šestnáctku.
Pivovar chtěl do března vyčkat se zdražováním piva. Výrobu kácovského Hubertusu měli pokrývat zatím z marže. Přímo v pivovaru stál v lednu 2010 půllitr desetistupňového piva stále 12 korun. V Kácově doufali, že v roce 2010 budou mít i lahvové pivo, které se může rozšířit do více míst. Dosud ho prodávali v sudech či PET lahvích.
Na velikonoce 2010 pivovar uvařil tradiční tmavou třináctku.
Řeka Sázava se držela 4.6.2010 v Kácově na druhém povodňovém stupni, přestože hladina klesala. Řeka kulminovala v noci. Nejvíce se jí obávali majitelé pivovaru. „Voda stále stoupala. Nakonec dosáhla až na práh, ale dovnitř se nedostala. Škody nejsou velké, jen je trochu poničená omítka,“ uvedl ředitel pivovaru David Hořejší.
Až o čtyřicet procent se zvýšila v roce 2010 výtoč pivovaru v Kácově. Podle ředitele Davida Hořejšího to nebylo jenom tím, že v létě lidé pivo pijí víc. Důvodem bylo i to, že se před rokem přestalo vařit pivo Dačický v Kutné Hoře, které patřilo společnosti Heineken. Kácov tak zaplnil díru na trhu. „Výtoč se oproti loňsku zvýšila extrémně i přesto, že květen a červen byl špatný. Máme větší síť restaurací, jsou horka, ale také máme nové odběratele, čemuž pomohlo zavření pivovaru v Kutné Hoře. Obsadili jsme lokality místo něj,“ uvedl Hořejší. Pivo Hubertus se nyní točilo už i v kempech či u stánků na koupalištích. Rozváželi ho nejen po Kutnohorsku, ale i do Prahy. Roční výtoč byl mezi deseti až patnácti hektolitry. Odběratele ale lákaly i neuvěřitelné ceny. Kvasnicová dvanáctka stála zákazníka v pivovarském výčepu v Kácově jen čtrnáct korun. „Kvůli zvýšení spotřební daně od začátku roku jsme museli o korunu pivo zdražit, ale jsme stále levní. Když se na vesnici prodává pivo za dvacku, je o tři koruny níž než ostatní piva,“ poznamenal Hořejší. Podle něj se lidé začínají obracet na malé pivovary a ochutnávat netradiční piva. „Je to posun. Lidé jsou masírovaní velkými reklamními kampaněmi. Už je to nebaví, chtějí jiné pivo,“ mínil v srpnu 2010 Hořejší. Pivovaršel ale dál. Ještě o prázdninách chtěl otevřít pivovarskou kuchyň a na podzim začít stáčet pivo do lahví. „Chceme, aby se služby zlepšily. Zatím si tady mohli dát lidé jen utopence,“ podotkl Hořejší. „Velký zájem je o pivo s sebou. Zatím ho stáčíme do plastových lahví, v říjnu začneme s lahvovým,“ upřesnil. Téměř dokončený měli i pivovarský hotel. „To je ale otázka peněz,“ řekl Hořejší. Dále se chtěli pustit do výroby nealkoholického piva.
Udržet úroveň kvality piva a úspěšně rozjet stáčírnu skleněných lahví. To byly v roce 2010 prvořadé úkoly nového sládka v kácovském pivovaru. Josefu Zvoníkovi je teprve pětadvacet let.
* Kde jste se vzal v Kácově?
Když jsem absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, byla mi v kácovském pivovaru nabídnuta práce podsládka. Hodilo se mi to, protože nedaleko bydlím – v Červeném Hrádku. Udělal jsem si kolečko provozem a postupem času převzal funkci po sládkovi Dušanu Krankusovi, který odešel, a na jehož práci se snažím navázat.
* Co všechno má sládek na starosti?
To se liší od velikosti pivovaru, ale obecně se dá říct, že řídí výrobu. V minipivovaru dělá všechno od A do Z, je vlastně jediný zaměstnanec. Ve větším provoze, jako například v Kácově, má na starosti lidi, technologické záležitosti, koordinuje výrobu, zařizuje různá školení apod. V případě nadnárodních pivovarů už sládek nemá k výrobě tak blízko, v podstatě se o ni stará seshora, ale už do ní tolik nepřijde.
* Za samotnou kvalitu piva odpovídá také sládek?
Určitě. Nikdo jiný.
* Je vám pětadvacet let, tudíž patříte do skupiny velmi mladých sládků. Kde jste nabíral zkušenosti?
Obor pivovarnictví jsem přímo vystudoval na zmíněné vysoké škole. Navíc jsem několik letních prázdnin strávil v kutnohorském pivovaru, abych získal nějakou praxi. Tu největší dávku zkušeností jsem ale dostal za dva roky působení v Kácově.
* Když jste se už zmínil o Kutné Hoře, jak vnímáte skutečnost, že tam pivovar skončil?
Protože jsem z oboru, tak mě mrzí zavření jakéhokoliv pivovaru, ale zavření pivovaru v Kutné Hoře mě mrzí desetinásobně, protože jsem tam strávil nějaký čas, znal jsem tam lidi a prostředí. Je to smutný. Byl jsem tam i v době, když už to bylo zavřené, a člověk má i slzy v očích.
* Věříte v obnovu vaření piva v Kutné Hoře?
Myslím si, že město v tomto směru poněkud zaspalo, ale snad se to dá ještě trochu zachránit. Uvidíme, jak se to vyvine a co vymyslí.
* Z hlediska konkurence si ale dokážu představit, že Kácovští byli rádi za ukončení výroby piva v Kutné Hoře…
Jako lidi z oboru jsme rádi nebyli, ale jako regionálnímu pivovaru nám to s výstavem piva určitě pomohlo. Ale osobně bych nikdy neřekl, že mě těší zavření jakéhokoliv pivovaru.
* Produkci piva jistě napomáhají i vysoké venkovní teploty.
Určitě. V letních měsících je v pivovaru velmi rušno. Navíc se musíme vypořádat i s dovolenými.
* Kolik ročně piva vyrobíte?
Každoročně se to zvyšuje. Letos bychom chtěli zlomit hranici dvacet tisíc hektolitrů.
* Nějaké pivní speciály stále děláte?
Děláme vánoční a velikonoční tmavý ležák, třináctku. A loni jsme také zkoušeli mikulášskou polotmavou šestnáctku. Ta hodně chutnala, takže bychom rádi tuto tradici zachovali. V sezoně se soustředíme na výrobu výčepního piva a ležáku, ale rozhodně bychom chtěli nějaký další speciál připravit na podzim. Nechte se překvapit, co konkrétně to bude.
* V pivovaru v těchto dnech panuje čilý stavební ruch. Co budujete?
Bojujeme na dvou frontách. Dokončujeme kuchyň pro pivovarskou hospodu, abychom mohli nabízet i vařená jídla. A pak budujeme novou stáčírnu lahví. Po několika letech konečně začneme stáčet pivo do klasických skleněných půllitrových lahví s novou etiketou, což vlastně bude nová etapa kácovského pivovaru, která nastane od podzimu. V tomto směru nás čeká ještě spousta práce, ale cinkání lahví k pivovaru patří.
* V Kácově se ale už stáčí pivo do plastových lahví o objemu jeden litr.
Plastové láhve zůstanou pro kvasnicové pivo, které z důvodu trvanlivosti prodáváme jen v naší hospodě. Filtrované pivo budeme dodávat do obchodů ve skleněných lahvích.
* Vzniknou tedy v pivovaru nové pracovní příležitosti?
V první fázi zahájíme výrobu se zaměstnanci, kteří tady v současné době jsou. Ty už jsme nabrali, mimo jiné i nového obchodního ředitele, který by se měl starat o marketing toho segmentu. Pokud se výstav lahvového piva uchytí a bude se zvyšovat, jistě se práce najde i pro další lidi.
* Když jste nastoupil do funkce sládka, co jste udělal jako první? Změnil jste něco v chodu pivovaru?
Každý člověk, který přijde do nějaké funkce, tak má svoji představu. Určitě jsem něco změnil, ale nechtěl jsem ovlivňovat chuť piva, protože je oblíbená. Sice je od bývalého sládka, ovšem myslím si, že na ní není potřeba nic měnit. Jako hlavní úkol jsem si dal udržet úroveň kvality piva, víc všechno standardizovat a zvýšit kvalitu kontroly, s čímž souvisí lepší vybavení laboratoře. A velkým úkolem je samozřejmě i zmíněná nová lahvovna.
* Kácovský pivovar je častokrát sužovaný povodněmi. Dá se v tomto směru něco dělat?
Z mého pohledu se tomu zabránit nedá. Pivovar na tomto místě stojí od roku 1457, takže se s tím pivovarníci museli vždycky nějak vyrovnat, proto třeba sklepy máme v kopci a ne pod námi. Letos nás povodně ohrožovaly už dvakrát. Jsme na to připraveni pouze tím, že číháme a vystěhujeme, co je potřeba. Musíme s tím zkrátka žít.
* Jak funguje vaše spolupráce s ředitelem pivovaru Davidem Hořejším? Nechává Vám volnou ruku?
Jelikož jsme malá firma, tak chce mít pan ředitel o všem přehled. Ale vycházíme spolu dobře. Kompetence máme rozdělené a já vím, co si mohu dovolit.
* Jaké jsou Vaše ambice? Není kácovský pivovar jen odrazovým můstkem? Nemáte vysněný pivovar, kde byste chtěl třeba jednou pracovat?
Doufám, že pokud se mnou bude spokojenost, tak tady nějakou dobu ještě vydržím. Nepřemýšlím v tomto směru o ničem.
„Pivo se jmenuje Tmavý speciál, zaplatíte za něj osmnáct korun a bude mít ovocnou příchuť. Také je hotový mikulášský pšeničný speciál Weizen,“ řekl v prosinci 2010 ředitel pivovaru David Hořejší.
Velikonoční speciály připravily i středočeské pivovary, třeba kácovský. „Naše velikonoční pivo se jmenuje Hubertus tmavý ležák. Je to třináctka a v kádích je už od ledna,“ řekl v dubnu 2011 sládek Josef Zvoník. Pivo se v pivovaru kácovské hospody točilo o Velikonocích. „Bude tmavé, spíš hořké a karamelové a naši hosté za něj zaplatí asi osmnáct korun,“ upřesnil sládek.
V červnu 2001 již pivovar distribuoval pivo 10° a 12° v nepasterizované a filtrované formě ve skleněné lahvi o objemu 0,5 l.
Pořádnou díru „do světa“ udělal pivovar uzavřením partnerství s fotbalovým klubem Viktoria Žižkov. Naprosto zřejmé to bylo v okamžiku, kdy tisíce televizních diváků mohly sledovat oslavu postupu tradičního pražského týmu do nejvyšší fotbalové soutěže v ČR. Až do této chvíle měli o spojení povědomí většinou pouze fanoušci, kteří navštěvovali žižkovské domácí hřiště, avšak televizní kamery vše odhalily v závěrečném druholigovém utkání mezi Viktorií Žižkov a Hlučínem, kdy reklama na dresech domácího celku a skandované heslo „Pijeme, Žižkov, pijeme! Hubertus“ na bannerech okolo hrací plochy se nedaly přehlédnout. „Prvotní impuls vzešel ze setkání našeho ředitele Davida Hořejšího a Jiřího Vrby, který pracuje jako obchodní ředitel FK Viktoria Žižkov. Následně jsme pak dojednali podrobnosti vzájemné spolupráce, to bylo někdy na počátku podzimu 2010 a spolupráce byla odstartována, “ připomněl obchodní ředitel pivovaru Jan Matějka. Fanoušci Viktorky tak při zápasech pod televizní věží měli možnost ochutnat pivo Hubertus, a jak Matějka konstatoval, ohlas byl veskrze velmi příznivý. „V současnosti již v Praze máme velmi početnou skupinu konzumentů našeho piva, takže reklama na Žižkově byla další marketingovou aktivitou, která padla na úrodnou půdu, o čemž svědčí stále stoupající zájem o naše pivo i v hlavním městě. Nám se tato forma marketingové komunikace od počátku líbila, protože Praha je pro nás, jakožto středočeský pivovar, samozřejmě zajímavý trh,“ uvedl Jan Matějka. Zároveň připustil, že samotný nápis Hubertus na zadní straně dresu toho mnoho fotbalové veřejnosti neřekl. „Ještě jsme pořád v rámci ČR poměrně neznámá značka, a tak jsme spíš profitovali z toho, a to bylo od počátku naším cílem, zprostředkovat fotbalovým fanouškům samotný zážitek s naším produktem. Tedy že fotbaloví fanoušci mohli naše pivo ochutnat přímo ve sportovním areálu při utkání a dát svoje doporučení dalším lidem,“ vysvětlil Matějka. Úspěch v podobě postupu žižkovských fotbalistů do nejvyšší fotbalové soutěže v ČR však oboustranně výhodnou spolupráci paradoxně přibrzdil. Jak už název napovídal, v Gambrinus lize bylo místo pouze pro jeden pivovar. To oba partneři samozřejmě respektovali a dál hledali možnost spolupráce, kterou „pravidla hry“ v 1. lize dovolovala. (zdroj: www.denik.cz)
Na rozšířenou nabídku sortimentu a tradičně kvalitní recepturu vsadili kácovští pivovarníci. Žádaná značka Hubertus se tak před velikonocemi roku 2011 rozšířila o třináctistupňový tmavý speciál a o jedenáctistupňový světlý ležák. V případě takzvaného černého piva sice nejde o žádnou novinku, protože ho v Kácově už několik let vaří jako sváteční chuťovku vždy na Velikonoce a Vánoce, ale v roce 2012 poprvé se začalo jako filtrované stáčet také do skleněných lahví a distribuovat prostřednictvím jednoho z obchodních řetězců po celé ČR. A to dokonce v kartonových obalech, v takzvaném rodinném balení po šesti kusech. „Náš sládek dostal zadání, že tmavý speciál musí chutnat úplně všem, což se dle mého názoru povedlo,“ usmíval se obchodní ředitel pivovaru Jan Matějka. A nezapomněl zmínit, že zatímco některé pivovary uvaří nejdříve světlé pivo a pak ho ztmaví pomocí barviv, v případě Hubertusu funguje tradiční receptura na bázi speciálního sladu. „Je to sice dražší varianta, ale kvalitnější a poctivější, proto je naše pivo tak dobré,“ doplnil svého kolegu sládek Josef Zvoník. Absolutní novinkou, s kterou Kácovští vyrukovali před Velikonocemi, byl světlý ležák Medium. „Zvýšená poptávka trhu nás inspirovala, abychom rozšířili naše portfolio i o tento výrobek,“ dodal ekonom Jan Matějka. Tento druh piva byl k dostání jak v lahvích, tak v sudech. Rok 2011 byl pro pivovar zlomový, neboť v roce desátého výročí obnovení výroby piva v Kácově, vyšel na trh s novinkou pivem ve skleněných lahvích. A podle prvních ohlasů to byla sázka na dobrou kartu. „Dokázali jsme, že i „lahváč“ může chutnat jako točené! A to také díky tomu, že distribuujeme na trh čerstvé pivo, a lidé tak nemusí kupovat „pivní konzervy“ s nekonečnou trvanlivostí, jak tomu ve většině případů bývá,“ zdůraznil Matějka. (zdroj: www.denik.cz)
Dne 2.6. 2012 se v prostorách pivovaru uskutečnila „Kácovská pivní slavnost“, pořádaná v rámci slavnostních dnů středočeských pivovarů.
Od července 2012 bylo možné koupit lahvové pivo Hubertus také v prodejnách Tesco, a to zejména v jihovýchodní části středočeského kraje. (Kolín, Sázava, Zruč nad Sázavou, Čerčany, Vlašim, Pečky, Říčany, Poděbrady).
V létě 2012 se objevila v sortimentu pivovaru novinka – Hubertus Ale svrchně kvašené.
Od 12.11.2012 nabízela společnost Billa v provozovnách po celé ČR mixpack s výběrem lahvových piv Hubertus.
Velmi prestižním oceněním od nezávislé instituce se mohl v roce 2013 nově pochlubit pivovar v Kácově. Česká a moravská pivovarnická akademie jej za rok 2012 vyhlásila vítězem mezi pivovary s ročním výstavem od deseti tisíc do dvaceti tisíc hektolitrů. „Chápeme to jako komplexní hodnocení veškerého dění v našem pivovaru, jehož hlavním cílem je produkce, distribuce a prodej kvalitního čerstvého piva,“ zdůraznil obchodní ředitel pivovaru Jan Matějka. Pivovarníci z Kácova tímto úspěchem symbolicky završili více jak desetileté úsilí, v rámci kterého došlo k postupné rekonstrukci prakticky celého objektu pivovaru a veškerých výrobních provozů: instalace celoměděné varny od věhlasné firmy Ziemann, rekonstrukce stávajícího oddělení spilky a vybudování jednoho zcela nového, instalace nové stáčecí linky na skleněné láhve a zahájení prodeje lahvového piva, zakoupení nového plniče na PET lahve a rozšíření ležáckého sklepa o další nové oddělení. „Z obchodního hlediska je to pak kontinuální nárůst výstavu, který nás v současné době vynesl do elitní společnosti středních nezávislých pivovarů,“ poznamenal Jan Matějka. Stejná instituce ocenila v opravdu velmi silné konkurenci i kácovskou pivovarskou restauraci, a sice jako vítěze kategorie nejlepší pivovarská hospoda/restaurace. „V souvislosti s pivovarskou restaurací stojí určitě za pozornost její rozšíření o nové prostory a také dokončení hotelu, který se nachází přímo v prostorách pivovaru,“ konstatoval majitel pivovaru David Hořejší. „Naše pivovarská restaurace se za poslední období vyprofilovala nejen po stavební stránce, ale především po stránce gastronomické. Místní speciality i pokrmy z denní nabídky, za vskutku přátelské ceny, zde denně vyhledává mnoho spokojených strávníků,“ doplnil David Hořejší. (zdroj: :www.denik.cz)

Výstav:
rok 2002: 2 620 hl
rok 2003: 4 050 hl
rok 2004: 4 619 hl
rok 2005: 5 135 hl
rok 2006: 7 000 hl
rok 2007: 11 000 hl
rok 2015: 31 000 hl

You may also like...