Historie pivovaru Benešov po roce 1990

Pivovar byl po roce 1990 součástí firmy Pivovary Bohemia a.s.. Počátek 90.let 20.století znamenal pro pivovar jedinečný vývoj. Vedení podniku načalo novou éru rozvoje společnosti postavenou na vysoké kvalitě vyráběných výrobků. Po roce 1990 bylo vytvořeno nové logo pivovaru a pro pivo byl přijat název Ferdinand podle bývalého majitele Konopiště arcivévody Františka Ferdinanda d´Este. Nová obchodní známka „Ferdinand“ spolu s novou obchodní a reklamní koncepcí přinesly v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hl. 12% stupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. Od 28.1.1993 je majitel pivovar společnost Pivovar Benešov spol.s r.o.. V roce 1994 zahájil pivovar výrobu 10 % a 12 % stupňového piva s názvem Staročeské pivo (vyšel z tradic bývalého podzámeckého pivovaru v nedalekém Konopišti; změnou technologie mělo toto pivo specifickou více kořeněnou chuť s intenzivní hořkostí a jemnou chmelovou vůní; charakteristická byla vysoká trvanlivost, která v lahvích dosahovala 6 měsíců a v sudech 60 dní) a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand a později byl sortiment pivovaru dále obohacen o komerčně velmi úspěšné pivo Rytíř a Blanický rytíř. V roce 1994 dosáhl pivovaru výstavu 204 000 hl. V roce 1994 obdržel pivovar cenu Zlatý palcát Tábor za tmavé pivo. V roce 1999 byl tentýž výrobek oceněn Zlatou pečetí. V roce 1995 byl ředitelem Lubomír Hubáček. V tomto roce chtěl pivovar z důvodu schválené novely zákona o spotřební dani snížit výstav tak, aby se vešel do velikostní skupiny pivovarů s výstavem do 200 tis.hl. Snížení spotřební daně u desetistupňového piva bylo v této skupině 80 Kč a pro pivovar, kde byla desítka hlavním sortimentem, to znamenalo úsporu více než 10 mil. Kč.

 

V roce 1999 vyrobil 163 697 hl piva, tedy o 9,6 % více než v roce 1998. Asi 3 % vyrobeného piva firma vyvezla, proti roku 1998 se export snížil především v důsledku zastavení dodávek do Ruska. Vývoz směřoval hlavně do Švédska.
Výstavem 80 tisíc hl piva za prvních šest měsíců roku se pivovar, v prvním pololetí 2000 zařadil na 19. až 20. místo mezi celkem 55 pivovary v republice. Index výroby tak proti stejnému období roku 1999 naskočil na 103,45 %. Pak však přišel chladnější červenec, kdy po pivu poptávka citelně poklesla. „Jsme regionálním pivovarem, který je poměrně značně závislý na průběhu letní sezóny,“ vysvětlil ředitel Lubomír Hubáček, proč přes slušný výstav během prvního pololetí pivovar celkově nakonec uvařil jen kolem 154 tisíc hl, ačkoliv výstav roku 1999 činil téměř 164 tisíc hl. Jenom v chladném a vlhkém červenci 2000, během něhož okolní kempy, tábořiště a chatové osady takřka zely prázdnotou, pivovar prodal o 5 tisíc hl méně, než původně počítal. Přitom v Benešově si zakládali na tom, že od roku 1897, kdy arcivévoda František Ferdinand d’Este dokončil rozsáhlou přestavbu a modernizaci benešovského pivovaru, se tam vaří klasické české pivo tradiční technologií spodního kvašení ve spilce, a to ze základních surovin, jako jsou žatecký chmel, české sladovnické ječmeny a pitná voda ze Středočeské pánve. Své přitom hrál i fakt, že pivovar měl vlastní sladovnu. V roce 2000 o slad z Benešova projevila zájem i jedna polská firma. „Rozdíl mezi naším ležákem, který zraje ve sklepě až 70 dní, a pivem z cylindrokónických tanků, kde je pivo vyrobeno za několik týdnů, musí být přece pro každého, byť třeba i jen průměrného znalce, patrný,“ tvrdil ředitel. A dodal, že i když zatím trh si žádá především levnější konzumní či výčepní piva, věří, že s oživením ekonomiky přibude u nás opět fajnšmekrů, kteří si rádi pochutnají na kvalitních ležácích. Výčepní světlé pivo, stejně jako světlý i tmavý ležák, vesměs expedované pod obchodní značkou Ferdinand, dobře znali nejen na Benešovsku, ale prakticky v celých středních Čechách i Praze. Avšak také na Královéhradecku či na jižní Moravě. Lahvové výčepní světlé pivo Blanický rytíř šlo navíc koupit v obchodní síti Plus-Discount, přičemž pivovar dodával i do dalších obchodních řetězců, jako byly COOP Praha, Ardanas nebo Flop Jih, s. r. o. Kromě toho pivovar dodával svou produkci i do sítě přibližně 1500 maloodběratelů a sudové benešovské pivo se v roce 2000 pilo ve 370 restauracích. Na výraznější expanzi mimo už obsazená teritoria podle Hubáčka tak malý pivovar s omezenými prostředky na reklamu i přímou podporu restaurací nemohl vůbec pomýšlet. Hubáček tvrdil, že přes stále dražší vstupy pivovar v roce 2000 zatím v tvrdé konkurenci nepomýšlel na zdražení. Kapacita pivovaru byla 230 tisíc hl, jíž tam dosáhli před osmi roky. Avšak právě hlavně z první poloviny 90.let 20.století, kdy nastal rozkvět dravého podnikání všeho druhu, měl pivovar pohledávky za 20 miliónů Kč. Třebaže je šlo považovat prakticky za ztracené, v pivovaru si je občas připomněli, když například pro rok 2001 uvažovali o koupi stáčecí linky pro PET lahve, které by ovšem plnili jen limonádami. Na vánoce 2000 vydal pivovar speciální etikety pro světlé výčepní pivo a světlý ležák.
Pivovar upravoval každoročně ceny piva vždy před letní sezonou. Obchodní náměstek Petr Kožant v březnu 2001 řekl, že bez ohledu na zdražování velkých výrobců v roce 2001 zvýší ceny piva zhruba o 4 – 5 %. Pivovar prodával v dubnu 2001 světlé výčepní pivo za 6,50 Kč za 0,5 l (lahve i sudy). V roce 2001 pivovar vyrobil pro ruský pivovar Pivovarennyj zavod města Sovětsk pivo Tilzit (světlý ležák; alk.: 4,8 %).

Čtěte také:  Historie hostinců – podsudnictví

Na plachtě vozu rozvážejícího benešovské pivo se objevil slogan: „Tak nám přivezli Ferdinada, paní Müllerová !“ V roce 2001 bylo pro pivovar prvořadé odbytiště Benešovsko a Posázaví. Ale snažil se prosadit i v Praze, na jižní Moravě a v jižních Čechách. Probíhala jednání s ruskými a maďarskými partnery. Pivovar zkoušel reklamu i prostřednictvím bilboardů, na kterých byl nápis: „Ferdinand, láska na první půllitr“. V roce 2001 pivovar vyráběl světlou osmičku Rytíř, světlou desítku a dvanáctku, tmavou jedenáctku a nealkoholické pivo. Na vánoce 2001 připravil podnik akce Vánoční kapr (od 1.prosince 2001). Na spodní straně korunky spotřebitelé hledali symbol „kapra“. Poté dne 20.12. 2001 v čase od 11,00 do 15,00 hodin na Masarykovo náměstí v Benešově byla korunka s kapříkem vyměněna za živého vánočního kapra. Etiketu desítky pivovar rozšířil o vánoční motiv s přídavkem „vánoční“. V roce 2001 pivovar pozměnil design plechovky dvanáctky a začal do nich plnit i desítku.
Jednu z cen, které každoročně udělovalo Sdružení přátel piva, dne 6.12.2001 v Praze převzal i benešovský pivovar, jelikož Ferdinand byl oceněn jako Pivo roku. Největším úspěchem pivovaru Ferdinand bylo udělení ceny Desítka roku. „V dalším roce se zúčastníme všech soutěží, na kterých bychom mohli uspět podobně jako letos,“ konstatoval sládek pivovaru Milan Bílek. V novodobé historii byl za svou práci pivovar již několikrát oceněn. V roce 2000 získala jeho tmavá jedenáctka cenu pro nejlepší černé pivo. V roce 2001 získal prestižní ocenění časopisu České pivo desetistupňový Ferdinand. Do Benešova se stěhovalo i ocenění pro nejlepšího sládka roku. „Sládkem je Milan Bílek a díky jeho práci na zkvalitňování piva získáváme nové a udržujeme si staré zákazníky a odběratele,“ tvrdil Hubáček.
Těžce, ale poměrně úspěšně bojoval o přízeň svých spotřebitelů malý, ryze český a nezávislý pivovar i v roce 2001. Zaměstnával 120 lidí a jeho obrat se pohyboval kolem 160 milionů korun. „Boj o trh je obrovský. Velké pivovary se zahraničním kapitálem vybavují hostinské a restaurace a dělají jim pomyšlení,“ řekl o nelehkém postavení pivovaru jeho jednatel Lubomír Hubáček. „Když jim giganty nabídnou vybavení za dvě či tři sta tisíc korun, tak proč by si tam nevzali jejich pivo. To my neděláme, nemůžeme si to dovolit.“ I přesto se podařilo v roce 2001 pivovaru vyrobit 150 000 hl piva, což bylo o deset tisíc hektolitrů více než v předchozím roce. V roce 1999 byl ale výstav dokonce 160 000 hl. „Pokles výroby je způsoben velkým náporem Gambrinusu. Ten má obrovskou reklamní kampaň v médiích a mládež na reklamu dá,“ byl přesvědčen Hubáček. Své zákazníky měl pivovar, který kromě piva vyráběl také limonády a sodové vody, především v tuzemsku. Kromě tří stovek restaurací na Benešovsku byly dalšími baštami benešovského piva také restaurace v Brně a okolí, Uherském Ostrohu, v jižních Čechách a samozřejmě také v Praze. Kromě stálých výčepů dodával pivovar své produkty i do restauračních železničních vozů. Asi 5 % roční výroby však jediný pivovar v okrese Benešov také exportoval do Švédska, Španělska, Ruska, Polska a Francie. V maloobchodní síti bylo možné se s benešovským pivem setkat především v síti prodejen Discount Plus. Tam prodávali lahvovou osmičku Rytíř, černou jedenáctku, světlou dvanáctku a desítku Ferdinand.
Milovníci zlatavého moku s názvem Ferdinand museli za svůj oblíbený nápoj v roce 2002 zaplatit znovu více. „Pouze ale o dvacet či třicet haléřů za půllitr,“ uklidnil v březnu 2002 konzumenty jednatel Lubomír Hubáček.

S vývojem počasí léta 2002 byli výrobci pěnivého moku velice spokojeni.“Oproti loňskému červnu, který nebyl tak příznivý pro prodej piva, máme nyní nárůst 27 %, řekl v červnu 2002 Petr Kožant, obchodní náměstek pivovaru. Pokud by se v letních měsících teploty pohybovaly pod průměrem, pivovary by měly velké problémy vytvořit zisk. „Jsme sezónní pivovar. S porovnáním se zimou vyrobíme a prodáme o sto procent více piva. Jako regionální prodejce jsme hodně závislí na vydařeném počasí,“ pokračoval P. Kožant.Také prodej limonády se v letních měsících podstatně zvýšil. Přibývají sezónní prodejci, zahrádkářské kolonie. „Těšíme se na červenec a srpen, to jsou pro nás malé žně. Hlavně o sudovou limonádu je zájem,“ řekl Petr Kožant. O tom, že by pivovar zvýšenou poptávku nezvládl, neměl obchodní náměstek obavy. „Jedeme v těchto dnech a měsících naplno. Nemůže se stát, že bychom pivo nedodali,“ rezolutně dodal Petr Kožant.
Pro konzumenty piva měli v pivovaru pro sezónu připravenou novinku. „Rozšiřujeme nabídku. Hitem letošního léta je třináctistupňové pivo Sedm kulí s nahořklou chutí a rubínovou barvou, které v těchto dnech přichází do prodeje,“ poznamenal Kožant. Inspirací pro název výrobku červenorubínové barvy byla událost z roku 1914, kdy byl v Sarajevu zavražděn arcivévoda František Ferdinand d´Este, jemuž kdysi pivovar patřil. Traduje se, že z pistole atentátníka, který ukončil arcivévodův život, vyšlo právě sedm ran. Speciální polotmavé pivo se vařilo z několika druhů sladů a chmele s přídavkem bylin, které propůjčují moku charakteristickou vůni a příjemnou suchou hořkost. Zároveň mu dodávají neobvyklou »barvu krve«, řekl 9.července 2002 sládek Milan Bílek.
Velké rozhořčení panovalo 27. srpna 2002 v pivovaru nad zveřejněné reportáži na ČT1, která se týkala piva Ferdinand v Belgii. Desítky hektolitrů českého piva, které belgická policie zabavila pod jednou z tamních nejlepších značek Jupiler, pocházelo podle dostupných informací z Pivovaru Benešov. Zdálo se ale, že ten na podvodu neměl žádný podíl. „Je pravdou, že za poslední dva měsíce jsme prodali asi tisíc sudů desetistupňového piva Ferdinand do Francie. Co s ním náš obchodní partner poté dělal, je jeho věc. Je na tisíc procent nemožné, abychom my pivo stáčeli pod jinou značkou, protože například celní předpisy jsou velmi přísné. Na druhou stranu by to pro nás bylo vyznamenání, kdyby se ukázalo, že naše pivo je tak dobré, jako Jupiler,“ vysvětlil jednatel pivovaru Lubomír Hubáček. Jupiler vyráběl jedna z největších světových pivovarnických skupin, Interbrew. Podle Hubáčka byl francouzský odběratel velmi dobrý, protože platil v hotovosti. „Byly nasmlouvány i další dodávky, ty nyní padly,“ postěžoval si jednatel. Jeho firma ročně vyroběla asi 155 tisíc hl piva. Celou událost detailně sledoval belgický novinář Yves Barbieux, který pracoval pro belgický deník Nieuwsblad. Oficiální místa nechtěla s ohledem na probíhající vyšetřování tuto kauzu veřejně komentovat. Belgická policie 28.8.2002 zadržela jednoho z hlavních podezřelých ze spáchání podvodu. Byl jím italský státní příslušník Toni Castiello, na kterého byla již uvalena vyšetřovací vazba. Podle prvních výsledků šetření se podvodná záměna značek piva týkala nejméně 2000 litrů ve čtyřiceti padesátilitrových sudech. „Iniciátorem a hlavou machinace je zřejmě otec zadrženého – Claudio Castiello, rovněž italský občan,“ řekl Barbieux. Castiello-senior byl však na útěku a policisté po něm teprve usilovně pátrali. Podle reportáže televize nápoj pocházel z jedné hospody jižně od Prahy a byl přepravován do skladu v Belgii, kde se originální závěry na sudech měnily za závěry Jupileru. České pivo se pak prodávalo pod jednou z nejlepších značek piva. Podle ředitele Lubomíra Hubáčka neměl benešovský pivovar s touto aférou nic společného a cítil se být reportáží značně poškozen. “ Neumím si představit, že by kterákoliv hospoda mohla sama přepravovat přes hranice tolik piva. Hned bychom zjistili, že u ní dochází k velkému navýšení. To nemá logiku.“ Na stole obchodního náměstka Petra Kožanta leží faktury, které dokazují, kdy a kolik piva se celně odbavilo. “ Do Francie jsme vyvezli tři kamiony. Co se potom dělo dál, to nejsem schopen říct. Bojujeme na trhu o každé prodané pivo, nyní můžeme přijít o slibně se rozvíjející obchod.“ Pivovar zareagoval na reportáž vydáním prohlášení:“Vedení pivovaru se znepokojením přijalo tuto informaci, kde bylo použito několik desinformačních údajů. Pivovar Benešov exportuje pivo Ferdinand do zemí Evropské unie i východní Evropy. Pivo je vždy celně odbaveno a označeno jako Ferdinand.“
Pivovar otevřel v září 2002 novou restauraci v Hradci Králové s názvem c. k. Restaurant Ferdinanda D´Este (ulice V Kopečku 83). Vnitřek byl stylově zařízen v duchu doby následníka trůnu. Při slavnostním otevření se uskutečnila rekonstrukce sarajevského atentátu, k vidění byly i dobové uniformy.
V Benešově byli po letní sezóně spokojeni. „I přesto, že některé pivovary byly uzavřeny, náš pivovar v konkurenci ostatních pivovarů obstává dobře.“ řekl v říjnu 2002 obchodní ředitel Petr Kožant. Pivovar dodával pivo do sítě hypermarketů Diskont, Billa, Julius Meinl a celkem do 350 restauraci po celé zemi. Asi 70 % piva v sudech šlo ale na prodej hlavně v okresech Benešov, Praha-Východ a Tábor. Na Benešovsku se nejvíce pila desítka, v roce 2002 bylo celkově nejprodávanější právě pivo výčepní.
Pivovar obdržel na konci roku 2002 další významné ocenění. Po úspěchu z roku 2001 mezi „desítkami“ získal od pivních znalců první místo v kategorii Speciál 2002 za třináctistupňové pivo Sedm kulí. Sdružení přátel piva uspořádalo v prosinci 2002 v prostorách smíchovského pivovaru Staropramen již 9. ročník v hodnocení pěnivého moku. Porota v čele s předsedou Dvořákem hodnotila menší pivovary z celých Čech v jedenácti pivních kategoriích – desítka světlá, tmavá, nealkoholické, jedenáctka, dvanáctka, polotmavý ležák, speciál, minipivovar roku, hospoda roku, sládek roku a zvláštní ocenění. Pivovar se mezi konkurencí opět neztratil. „Pivo je určeno převážně pro mladší skupinu lidí, kteří mají tendenci pít silnější pivo. Tomuhle pivu jsme od začátku věřili, že udělá díru do světa. Snad jedinou chybičkou je, že vybraný nápoj není stáčen i do speciálních třetinek. Důvodem je konkurence,“ řekl ředitel pivovaru Lubomír Hubáček. Velký podíl na chuti a kvalitě piva má především sládek. „Jedná se o polotmavé pivo vařené z několika druhů sladu a chmele s přídavkem bylin, které propůjčují tomuto pivu charakteristickou vůni a velmi jemnou suchou hořkost s nádhernou rubínovou barvou,“shrnul ve zkratce přednosti oceněného speciálu sládek Milan Bílek a pokračoval: „Konkurence je tvrdá, proto chceme dál vyrábět kvalitně a prosazovat se na trhu.“ Pivovar měl i v roce 2003 svou vlastní sladovnu. „Tím jsme docela originální. Vyrábíme pro svou potřebu kvalitní slad,“ řekl v březnu 2003 sládek Milan Bílek. „Používáme klasickou technologii, říká se tomu humnová sladovna. Podobnou výrobu jsem zažil před dávnými lety ještě v učení. Přehazovali jsme dřevěnými lopatami brázdy klíčícího obilí. Byla to docela dřina.“ Velké pivovary používají průmyslově připravovaný slad, ale to je podle slov Milana Bílka vždy vidět na tom, že jejich produkce postrádá originalitu. „Malý pivovar, který je závislý na nákupu sladu, je cenově ovlivňován dodavatelem. Výsledný produkt má vlastně diktovatelnou cenu. V České republice má vlastní sladovnu zhruba 20 % malých pivovarů. Ale vlastní sladovna ušetří mnoho peněz. My bychom v případě zájmu byli schopni zájemcům dodávat ročně dvě stě padesát tun suroviny vyrobené starou technologií,“ uvažoval sládek.
Slavností piva, které se uskutečnily 21.6. 2003 v areálu pivovaru, se zúčastnily stovky lidí, přijely také rodiny z okolních okresů. Na pódiu se objevili například Aleš Brichta nebo Rebeka Patryšová. Dospělí pili hlavně zlatavý mok, děti a řidiči limonádu.
Pokud jste chtěli na konci roku 2003 v Německu, v obchodě Norma, patřící jedné z největších obchodních sítí, koupit lahvové pivo, narazili na mok vařený v Benešově. „Uspěli jsme ve složitém, několikastupňovém výběrovém řízením,“ řekla v prosinci 2003 Jiřina Čurdová, manažerka pivovaru pro export o nelehké cestě benešovského piva na německý trh. Pivovar přitom uzavřel s německým partnerem smlouvu na jeden rok. Od října tak Norma odebírala 6 až 8 000 hl piva za měsíc. Do tří skladů v bývalé východní zóně by za dvanáct měsíců mělo doputovat kamiony kolem 20 milionů půllitrových lahví. Kapacita pivovaru i tak nebyla ani zdaleka naplněna. „Jsme schopni vyrobit až dvě stě čtyřicet tisíc hektolitrů piva za rok. Toho, že bychom nedokázali smlouvu s Normou plnit, se nebojím.“ Přestože ryze českým pivovarům zvonila hrana stále hlasitěji, benešovský výrobce piva strategického zahraničního partnera zatím nehledal. Jeho pozici upevnil právě kontrakt s Němci. Dříve, než si Norma stanovila vlastní název benešovského piva, pod nímž ho bude distribuovat, našli zákazníci i v Německu pivo pod značkou Ferdinand.
Pivovar Benešov, společnost s ručením omezeným, jehož většinovým vlastníkem byla akciová společnost JNC, změnil na konci posledního březnového týdne roku 2004 majitele. „Novým majitelem se stala společnost TRIOCAR – 3Š spol. s r.o. (Pivovarská 170, Beroun, jediným společníkem je Zdeněk Švehla z Prahy) , která odkoupila jak 90 % pivovaru z držení JNC, tak mých 10 %,“ uvedl Libor Hubáček, dřívější společník Pivovaru Benešov. Nový majitel pivovaru chtěl podle Hubáčka i nadále v Benešově vyrábět pivo. Do pivovaru by však měl přinést impuls v podobě finančního pokrytí investic v oblasti technologií a marketingu. Hubáček zůstal v pivovaru pracovat i pod novým majitelem. „Nechci prchat,“ tvrdil. „V pivovaru i nadále zůstávám, ovšem na funkci exportního manažera,“ dodal. Transakce by měla přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti pivovaru, který by si měl i nadále uhájit pozici na českém pivovarském trhu.
Na jaře 2004 začal pivovar vařit pro síť maloobchodů Lidl nízkonákladové pivo s názvem Pivo (alk.: 3,7 %).
V první polovině roku 2004 pocházelo 80 % příjmů pivovaru z prodeje lahvového piva. Nebylo divu, že podnik chtěl tento poměr změnit a chtěl být více vidět i v restauracích. Pro zviditelnění pivovar realizoval novou reklamní kampaň. Ta probíhala zejména v regionálních médiích, s ústředními slogany „Ferdinand – skutečné pivo“ a „Našli společnou řeč“. V kampani bylo pivo prezentováno jako nástroj sblížení protikladů. Podle představ pivovaru tak na billboardech našly „společnou řeč“ kupříkladu jeptiška a žena vzhledem připomínající prostitutku. Nedílnou součástí kampaně byla i změna grafické prezentace pivovaru. Spotřebitelé se tak dočkali nového loga (s důrazem na kombinaci tmavozelené a zlaté), etiket, i nové podoby internetové prezentace pivovaru. Pivovar se také hodlal více zaměřit na produkci plechovkového piva a to jak pro domácí trh, tak na vývoz. Benešovští nadále měli v úmyslu klást důraz především na světlou dvanáctku a desítku. Vedení firmy se tak přiklonilo k názoru, že produkce speciálů je pro malé pivovary cestou do pekel, zejména díky vysokým nákladům na jejich zavádění v kombinaci s jejich nízkým odbytem. V Benešově se na rozdíl od některých velkovýrobců i v roce 2004 vyrábělo klasickým způsobem. To znamená, že ležák zrál 60-70 dní. Pivovar však hodlal do nových technologií investovat 20 milionů Kč (z toho v roce 2004 13 mil.).
Velké Oslavy piva Ferdinand začaly dne 26. června 2004 od 10 hodin v areálu pivovaru. Milovníci rezavého světlého moku se kromě čepování královského piva, mezi které patřil i polotmavý speciál – Sedm kulí, mohli těšit na bohatý celodenní doprovodný program. Na královské pivní slavnosti přijel v kočáře i sám „majitel“ konopišťského panství, arcivévoda František Ferdinand d´Este s chotí Žofii Chotkovou a dětmi. Tento vášnivý lovec a sběratel umění, který na konopišťském panství pobýval s habsburskou rodinou na začátku minulého století, zakoupil od měšťanů benešovský pivovar v roce 1897. Pod jeho záštitou byly provedeny rozsáhlé přestavby pivovarnického komplexu, které daly základ dnešní podobě pivovaru v Benešově. Kromě dobových účastníků slavnosti zpříjemnilo čepování piva i finalistka soutěže Česko hledá SuperStar Aneta Langerová se svou sázavskou kapelou SPB, skupina Abraxas a taneční Crash dance. Pro návštěvníky byly připraveny i netradiční disciplíny, jako je pití piva na ex, originální otevření láhve či odhadování vlastních promile alkoholu v krvi. U této výroční příležitosti pivovar také oficiálně představil novou tvář benešovského piva. „Pro nové logo jsme volili podobné prvky jako v minulosti. Hlavní barvy – zelená a zlatá – zůstanou,“ uvedl designér Michal Rosenbaum.
Kompletní sortiment benešovského lahvového piva se dal v srpnu 2004 pořídít v tzv.Pivní ambulanci v budově pivovaru na Táborské ulici. K mání byl samozřejmě i pivovarské suvenýry. Asi 100 metů od brány pivovaru byl vzdálen hostinec U Ferdinanda, ve kterém se mohlo ochutnat kvasnicovou benešovskou dvanáctku za 17,50 Kč či tmavou jedenáctku za 14,50 Kč.
V létě pivovar začal zásobovat světlým nealkoholickým pivem s názvem Nealkoholické pivo i maloobchodní síť Lidl.
Nové restaurace otevřel pivovar na jaře 2005. Benešovské pivo bylo možné si od 18.března 2005 dát originální restauraci v Opletalově ulici v centru Prahy. Další firemní podnik pivovar otevřel 13.4.2005 v Hradci Králové (Komenského 266).
Na soutěži Slavnosti piva 2005 konající se pod záštitou ministra zemědělství ČR a hejtmana Jihočeského kraje v Českých Budějovicích získal tmavý ležák Ferdinand první místo a zlatou medaili v kategorii tmavých piv.
V pivovaru na podzim 2005 zkoumali, zda situace na trhu umožní posunout ceny vzhůru. „Představenstvo rozhodne 9. prosince,“ uvedl spolumajitel Petr Kostka. Podle představitele pivovaru šlo obecně konstatovat, že se na ceně produkce projeví očekávané zdražování energií o zhruba 25 % i cenový skok nafty.“Obecně platí, že cena pohonných hmot představuje třicet až čtyřicet procent přepravních nákladů. Nabídky jednotlivých přepravců na příští rok ještě nemáme,“ vysvětlil Petr Kostka.
Od léta 2004 do jara 2006 s názvy Nealkoholické pivo a Pivo (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; láhev) pivovar zásoboval pivem maloobchodní síť Lidl.
V souvislosti s ukončením působení maloobchodní sítě Carrefour v ČR pivovar přestal produkovat značku Golden Beer (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; ; láhev ).

Jen málokterý z menších producentů piva se mohl pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začala v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získal bronzový Táborský palcát a pokračovala v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračovala ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získala první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo – v roce 2006 pokračoval Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získalo od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získal ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevedlo ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračoval v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získal druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahlo i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získalo první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. O tom, že tato soutěž získávala rok od roku na významu, svědčil nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým byl Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohli být Benešovští na své pivo hrdí. „Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří,“ řekl v říjnu 2006 Milan Bílek, který byl od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který byl spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, byl Milan Bílek šestnáctým sládkem. „Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá,“ poukazoval na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podával. U malých pivovarů to platilo dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. „Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka,“ dodal Milan Bílek. Postupnými kroky pivovar zvyšoval svůj podíl na „domácím“, regionálním poli. „Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit,“ přiblížil plány společnosti Milan Bílek. A co mohl spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? „Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích,“ vysvětlil sládek a dodal, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. „Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků,“ řekl Milan Bílek. V pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska mohl pivař na podzim 2006 setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno měl pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. „Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, „staré české pivo“, jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas,“ komentoval exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar zaměstnával cca 85 lidí z Benešova a okolí a byl pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska.
V roce 2006 pivovar pro velkoobchod Makro vyráběl světlý ležák s označením Aro.
Po Benešově letěla na jaře 2007 „zaručená“ zpráva, že pivovar končí. Jeho zaměstnanci prý měli být propuštěni. Obchodní dům Globus, ale také vietnamská tržnice. To byly „zaručené“ tipy na další využití objektu Pivovaru Ferdinand. Ve městě o tom lidé mluvili stále častěji. „Pivovar končí už pět let,“ odpověděl v nadsázce Jan Šorm, předseda představenstva na konkrétní dotaz. Dementoval ale, že by akciová společnost končila. Připustil však, že řada lidí v pivovaru ještě v roce 2007 měla skončit. „Potřebujeme reorganizaci, proto propouštíme,“ vysvětlil Šorm. Kolika zaměstnanců se propuštění mělo týkat ale neupřesnil. „Z pětasedmdesáti zaměstnanců to bude tak kolem dvaceti procent,“ potvrdil. O důvodech reorganizace nechtěl Jan Šorm mluvit. „Je to kvůli tomu, aby pivovar přežil,“ připustil však. Není ale vyloučeno, že jednou z příčin může být i exekuce ve výši tří milionů korun, kterou musel pivovar podle usnesení soudu zaplatit jiné akciovce.
Pivovar v polovině dubna 2007 přestal vařit.
Ty tam byly chvíle, kdy byl pivovar na prodej. Nebylo to sice tak dávno, jen pár měsíců, ale v červnu 2007 byla situace jiná. Lepší. Tvrdil to alespoň spolumajitel pivovaru a někdejší předseda představenstva Jan Šorm. „Do pivovaru nastoupila jako spolumajitel nová společnost, která dosadila krizový management. Od té doby, od začátku června, nejsem už předsedou představenstva,“ sdělil Šorm a připomněl, že pivovar zaměstnával více lidí, než bylo zdrávo. Proto byli někteří z nich propuštěni. Pivovar přestal prodávat pivo za tři koruny do diskontů. V Benešově se vyrábělo pivo Ferdinand a vedení podniku se snažilo obsadit i trh, který před časem značka vyklidila. „Nebudeme se honit za množstvím, ale za kvalitním pivem,“ ozřejmil Šorm strategii vedení, ale neprozradil, která firma tyto lidi dosadila. „Jde se o českou firmu.“ Ferdinand by měl zůstat tím, čím byl, i nadále, tedy ryze regionálním výrobcem a dodavatelem piva. Měl se snížit výstav piva a zastaralé technologie měly nahradit moderní. Z toho vyplývalo, že se plánovalo i nadále propouštět.

V roce 2007 pivovar již nevyráběl „levná“ piva Rytíř, Blanický rytíř, Rytíř Ardanas (světlé výčepní; alk.: 3,7 %; láhev Bl.Ryt.; láhev Ryt.; plněno do 0,5 l lahví. Název dle nedaleké pověstmi opředené hoře Blaník. ) Pivovar přidal v létě 2008 k výrobě pěti druhů piv od nealkoholického po speciální ještě kvasnicové. Jednalo se o pivo, které není filtrované ani pasterizované, obsahovalo „živé“ kvasnice a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou jinak při pasterizaci zničeny.
Benešovský pivovar Ferdinand představil svůj zlatavý mok na veletrhu Regiontour v Brně v lednu 2009. Čepoval pivo tam i hejtman David Rath.
Pivovar zatím nepocítil úbytek zájmu a nechystal zdražení. „Leden a únor byl na úrovni loňského roku. V březnu a dubnu byl prodej v průměru o devět procent vyšší,“ potvrdil v červnu 2009 předseda představenstva pivovaru Jiří Kubovič. Jiří Kubovič měl za to, že důsledky hospodářské krize dopadnou na Česko a západoevropské země v plné síle až na podzim. „Vidím určité nebezpečí, že by poptávka po pivu pak mohla klesnout,“ dodal. Podle benešovského sládka Josefa Lebedy se pokles výroby dotýká zejména velkých pivovarů.
Titul Pivo České republiky 2009 za tmavý ležák z 13. ročníku degustační soutěže v Českých Budějovicích získal Ferdinand z benešovského pivovaru. S pivem Sedm kulí ovládl i kategorii polotmavých piv. O titul letos ve 13 kategoriích usilovalo 40 pivovarů z Česka i Slovenska s více než 180 pivy. Soutěž Pivo ČR patří počtem přihlášených značek piv k nejvýznamnějším akcím svého druhu v zemi. S výjimkou největších pivovarů, jako jsou Budvar, Prazdroj či Staropramen, se akce zúčastní téměř všichni producenti piva z celé ČR.
„Máme stabilizované ceny energií na dva roky dopředu, což je největší úspora, a také ceny surovin máme nižší, a tak zdražovat nebudeme,“ vysvětlil v lednu 2010 ředitel pivovaru Jaroslav Lebeda, proč ke zvýšení ceny nedošlo.
Pivovar v roce 2010 chmelil pouze granulovaným žateckým chmelem Magnum, Premiant, Žatecký poloraný červeňák. Nepoužíval ani extrakt ani tetrahop. Světlou jedenáctku sice zkoušeli i v lahvích, ale nebyl o ní velký zájem, a nebo se prodávala na úkor dvanáctky, z toho důvodu v Benešově zůstali jen u plnění do sudů. Zařízení HGB zde koupili v roce 2002 z důvodu nárůstu výroby levných řetězcových piv (Blanický rytíř, Rytíř, Golden beer), u kterých se z 10% ředilo na 8,2%. S nástupem nových vlastníků v roce 2007 se tato piva přestala vyrábět s důvodu nerentabilnosti obchodu. Touto chvílí se zařízení HGB stalo víceméně zbytečné. V roce 2010 sloužilo k provoznímu měření stupňovitosti finálního piva.
Koncem dubna 2010 se objevila na trhu lahvová podoba novinky d’Este. Jednalo se o světlý speciál s obsahem alkoholu 6,5%, která byla chmelená žateckým chmelem. Vyznačovala se velkou plností chuti a velice jemnou neulpívající hořkostí. O zařazení do stabilního sortimentu ještě nebylo rozhodnuto.
„Výroba vzrostla minimálně o dvacet procent. Je to na hraně, ale ještě stíháme vařit v klasické pracovní době. Největší spotřeba je na koupalištích, v kempech, dodáváme na Novou Živohošť nebo do Čerčan, kde jsou hlavně vodáci,“ uvedl v červenci 2010 ředitel pivovaru Jaroslav Lebeda. Ferdinand vařil o prázdninách kvasnicovou desítku. „Prodávat ji budeme do září. Má méně alkoholu, proto je v létě vhodná,“ podotkl Lebeda s tím, že je to už jejich třetí speciál. „Lidé si speciály oblíbili. Zřejmě proto, že normální pivo si dají všude,“ mínil Lebeda.
Pivovar získal první místo v soutěži Regionální potravina Středočeský kraj 2010. V kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje byla nejlépe hodnocena novinka pivovaru, světlé speciální pivo d´Este. Na základě tohoto svého prvního ocenění má právo být označeno logem Regionální potravina Středočeský kraj.
XXI. Ročník reprezentačních slavností piva se uskutečnil začátkem února 2011 v Táboře. Bylo to největší setkání pivovarníků a výrobců piva v ČR a jeho součástí byla degustační soutěž Pivní pečeť. Benešovský pivovar v této soutěži opět potvrdil, že umí vařit pivo poctivé a kvalitní. Z Tábora si odvezl dvě stříbrné pečetě, v kategorii polotmavých piv pro 13% Sedm kulí a v kategorii světlé speciální pivo pro 15% d´Este. Sládek Jaroslav Lebeda, který se soutěže zúčastnil i jako degustátor, k tomu dodal: „Potvrzuje se tak správnost cesty, kterou se náš pivovar vydal, vařit pivo tradičním klasickým způsobem při dodržování výrobních postupů a používání těch nejkvalitnějších surovin, vařit pivo neuspěchané a nešizené, pivo, které si naši zákazníci zaslouží a vychutnají si ho. Pivní soutěž byla pro degustátory velmi náročná, anonymní vzorky se hodnotily v několika kolech, při velmi objektivních kontrolních parametrech. I proto si cením umístění našich piv.“
Pivovar získal v červnu 2011 další ocenění pro své piva. Tentokrát si odvážel dvě medaile z Českých Budějovic. 1. místo pro Tmavý ležák 11% a 1. místo pro Polotmavý speciál Sedm Kulí 13%.
Další ocenění pro své pivo obdržel Ferdinand v degustační soutěži České pivo 2011 Českého svazu pivovarů a sladoven. Ve všech kategoriích se v roce 2011 utkalo 69 piv, což byl druhý nejvyšší počet v historii soutěže. Piva hodnotilo 24 degustátorů. V komisi kromě sládků a pivovarských odborníků nejlepší piva vybírali zástupci Chmelařského institutu za Žatce s Státní zemědělské a potravinářské inspekce z Brna. Nejlepším tmavým pivem porota určila ležák pivovaru Ferdinand.
Sdružení přátel piva dne 2. listopadu 2011 v 11hodin v pivovarské restauraci pivovaru Jihlava vyhlásilo za účasti VIP hostů a médií své tradiční ceny, pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti. Pivovar obdržel ocenění ve dvou kategoriích: 2. místo – Kategorie polotmavých piv pro Sedm Kulí 13% a 3. místo – Pivovar roku.
Benešovské pivo bylo opět v Praze. Ve Vršovicích byla od března 2012 otevřena Pivnice Ferdinand (Bulharská ulice 28).

Čtěte také:  Po stopách zmizelých… pivovarů Plzeňska aneb Okolím Kralovic

V roce 2013 již nebyl vyráběn Světlý ležák (světlý ležák alk.: 4,7 %; láhev V létě 2007 plněno už jen do sudů.)
Pivovar začal v roce 2013 vydávat vlastní pivní čtení. V hospodách, kde se točí benešovské pivo, si mohou zájemci zdarma počíst v plátku Ferdinandovy (vy) hlášky.
Dne 14. září benešovský pivovar Ferdinand otevřel své brány a nabídl spoustu dobré zábavy a hlavně proudy dobře vychlazeného piva. Sládek z pivovaru představil nové pivo 11 % Max, které nově doplnilo pivní nabídku Ferdinand. Šlo o světlý speciální ležák vařený na vyšší hořkost (38 jednotek) než ostatní benešovská piva, použitím odrůdy chmele Vital. První várka 17.6. Zrání ve sklepích je 70 denní. Alk.: 4,7 %. Plnění zatím jen do sudů.

Čtyřiačtyřicetiletý Jaroslav Lebeda byl v roce 2014 nejen výrobním ředitelem benešovského Pivovaru Ferdinand, ale také sládkem, tedy tím, kdo pivu dokáže vtisknout typickou chuť. Na tenhle post se vypracoval postupně, přes dělnické profese. Ty si odkroutil, jak jinak, v benešovském pivovaru. „Vystudoval jsem Potravinářskou průmyslovou školu obor kvasná technologie a první praxi v pivovaru jsem měl už v roce 1986,“ vzpomínal jeden z nejdůležitějších lidí Pivovaru Ferdinand. Po maturitě v roce 1989 nastoupil na stálý pracovní poměr, ovšem do dělnické pozice. A prošel snad všechny pivovarské profese. „Kromě vrátného a kotelníka jsem si zkusil opravdu všechno,“ potvrdil Jaroslav Lebeda s tím, že v roce 1995 nastoupil na svou první technickou funkci, mistra varny a spilky. Pak Jaroslav Lebeda profesně „dozrával“ přes podsládka až na pozici sládka. Do něj „dozrál“ v roce 2007.
• Zkusil jste si při výrobě piva téměř všechno a to je výhoda. Nikdo vás neožulí. Je to tak?
Přesně tak. Vím, co která práce obnáší. Vědí to ale také lidé v pivovaře a myslím, že se o to ani nepokoušejí. Druhou výhodou je, že jsem vlastně vzešel z těch lidí, které dnes řídím. Autorita je proto někde jinde, než kdybych byl do Pivovaru Ferdinand jen dosazený.
* Jak těžké je nyní vést pivovar.
Asi jako kteroukoliv jinou firmu. Je to především práce s lidmi. Jde o to dobře zorganizovat práci a navodit takovou atmosféru, aby lidé svou práci dělali rádi. Jde o to, aby neměli dojem, že něco dělají zbytečně.
* Jak těžké je ale vést pivovar tak, aby neskomíral?
Náš pivovar je samostatný, není v žádném z obřích pivovarských řetězců. Lze ho zařadit mezi malé pivovary, i když vyrábí průmyslově. Není to žádný minipivovar. Máme výstav 25 tisíc hektolitrů piva za rok. Máme také více hospod, než jen jednu, jak to často mívají ony minipivovary. Nemůžeme se ale řadit mezi obří pivovary s nadnárodním zázemím.
* Jak těžké je to v konkurenci Prazdroje nebo Krušovic uspět?
Benešovský pivovar žádné finanční injekce, jako jiné pivovary v nadnárodních řetězcích nedostal a nedostává. Veškeré investice, které do obnovy a rozvoje pivovaru vkládáme, získáváme jen z naší vlastní výroby a prodeje. Přes to se nám někdy podaří získat podporu z Evropské unie. Ale ne každá žádost přes přísná kritéria projde a je nakonec vyslyšena a realizována. Život takového pivovaru, jako je Ferdinand, je samozřejmě v konkurenčním prostředí těžký. Držíme se ale stále filozofie, jíž je výroba kvalitního piva z kvalitních surovina a tradiční technologií. V tom je naše deviza. Velké pivovary mají jinou filozofii, a proto upouštějí od tradiční výroby piva. A v tom je naše výhoda. Stále více lidí přemýšlí o tom, co jí a pije. A my nabízíme kvalitní produkt za rozumnou cenu. Z toho také vyplývá, že se nemůžeme dostat na cenu piva v obchodních řetězcích. Ale myslím, že stále dodržujeme pravidlo dobrého poměru výkon – cena. Proti nám ale stojí velký kapitál.
* Co si onen velký kapitál proti vám může třeba také dovolit?
Může financovat hospody. Třeba s nimi uzavírá „smlouvy o reklamě“. V uvozovkách je to správně, protože velké pivovary podpoří hospodského finančně po dobu několika let. Za to ale chtějí, aby se hospodský zavázal, že vytočí za tu dobu určité množství jejich piva. Takový hospodský nemá zakázáno brát i jiná piva, ale jestliže chce dodržet smlouvu, pak nemůže hostům nalévat jiné pivo. Takovým způsobem si pivovary uváží hospodu na pět či sedm let. Proti tomu my žádnou zbraň nemáme. Jediné, co můžeme nabídnout, je kvalita za rozumnou cenu.
* Kde všude štamgasti mohou benešovské pivo pít?
V Benešově a okolí a také v hlavním městě. V Praze máme už třicet hospod, kde točí Ferdinand. Letos se nám daří prodávat pivo i na Brněnsku. Pomohl tomu náš stálý obchodní zástupce. Tomu se tam letos podařilo prodat téměř tisíc hektolitrů a to je velký úspěch. Od září máme svého obchodního zástupce také ve východních Čechách.
* Mluvíte o kvalitě, zkuste říci, kde nakupujete suroviny?
Základní surovinou pro výrobu piva je slad. Ten si vyrábíme sami v naší humnové sladovně. Ječmen na slad nakupujeme z osmdesáti procent od místních zemědělců z Benešovska. Vodu máme svou a používáme také světově nejkvalitnější, žatecký chmel. Je sice nejdražší, ale chceme-li naplnit naši filozofii, musíme kupovat ty nejkvalitnější suroviny. Žatecký chmel je proto jasná volba.
* Expanduje někam benešovský pivovar?
To ne. Chceme být jedineční. Kdysi tu byly ze zahraničí zájmy vyrábět naše pivo v licenci, ale to nechceme. Nechceme ale vyrábět ani piva takzvaných no name značek pro nějakého prodejce, který by ho pak pod svou obchodní značkou prodával dál. Chceme vyrábět a prodávat benešovské pivo Ferdinand.


* Kolik na to máte v pivovaru lidí?
Celkem nás tu pracuje dvaatřicet. Máme ale také osm obchodních zástupců, i když ti pracují na živnostenský list.
* A jak jste na tom s výrobou? Rozvíjí ji?
Ano, svědčí o tom výstav piva, který se za poslední čtyři roky posunuje vzhůru. Ještě sice není konec roku, ale letos prodáme zhruba o patnáct set hektolitrů piva více, než loni. Další plus našeho obchodu je naše vlastní sladovna. Ta jede naplno a vyrábí dva tisíce tun sladu. Sami spotřebujeme zhruba šest set tun, zbytek prodáme především do Německa. Dalším naším artiklem je sudová limonáda. Za rok jí prodáme tři a půl tisíce hektolitrů, což je o osm set hektolitrů více, než loni. Řekl bych, že se nám daří. Proto si můžeme dovolit financovat technologické inovace. Během tří let jsme takto proinvestovali dvacet milionů korun.
* Jaký je poměr prodeje mezi lahvovým a sudovým pivem? Prodáváte pivo také v tancích?
Tankové pivo neprodáváme, nemáme na to hospody, které by dokázaly tank s kapacitou dvacet hektolitrů vytočit během týdne. Z naší výroby představují osmdesát procent sudy, zbytek lahvové pivo. Trend, že se více prodává lahvové pivo, mají na svědomí řetězce, které dávají slevy. Lahvové půllitrové pivo tak lze koupit i za šest či sedm korun. Točené pivo pod dvacet korun neseženete. Proto se lidé přesouvají z hospod do obýváků. Za současné obchodní politiky řetězců nechceme s nimi spolupracovat a to až do doby, kdy se jejich přístup k výrobcům změní. Oni tlačí výrobce s cenou dolů, ale i za to zákazník zaplatí. Samozřejmě nízkou kvalitou piva. Proto prodáváme jen v malých obchodech a hospodách.
* Kolik druhů piv benešovský Pivovar Ferdinand vyrábí?
Osm druhů. Vyrábíme i nealkoholické pivo a pak také desítku, jedenáctku světlou, jedenáctku světlou Max, jedenáctku tmavou, dvanáctku, třináctku Sedm kulí polotmavé pivo a patnáctku světlý speciál. (zdroj: benesovsky.denik.cz)

Dne 9.3.2015 v Benešově otevřeli nově zrekonstruovanou Pivovarskou prodejnu.

Výstav piva:
rok 1992: 233 712 hl
rok 1994: 204 000 hl
rok 1997: 164 369 hl
rok 1998: 149 327 hl
rok 1999: 163 697 hl
rok 2000: 156 269 hl
rok 2001: 140 000 hl
rok 2002: 125 073 hl
rok 2003: 108 555 hl
rok 2004: 123 440 hl
rok 2005: 178 020 hl (export: 23 580 hl)
rok 2006: 102 206 hl (export: hl)
rok 2009: 30 000 hl (export: hl)

You may also like...