Pivovar Krakonoš Trutnov

 

   fotogalerie

   etikety

adresa: Křižíkova 486, 541 01 Trutnov 1

www.pivovar-krakonos.cz

e-mail: pivovar@pivovar-krakonos.cz


Základní sortiment:

 

 

Krakonoš Výčepní pivo 10 světlé
výčepní pivo světlé
alk.: 3,9 %

Krakonoš Výčepní pivo 10 tmavé
výčepní pivo 10 tmavé
alk.: 3,9 %

Krakonoš Světlý ležák 11
světlý ležák
alk.: 4,3 %

Krakonoš Světlý ležák 12
světlý ležák
alk.: 5,1 %

Krakonoš Velikonoční silné pivo 14
světlé silné pivo
alk.: 5,8 %

Krakonoš Vánoční silné pivo 14
světlé silné pivo
alk.: 5,8 %

  • TEXT

Starší info:
Roku 1582 se spojili trutnovští právovárečníci v měšťanský pivovar. První počátky mechanizované výroby piva spadají do roku 1882. V roce 1900 již vyrobilo 70 zaměstnanců 81 648 hl piva. Další rozšíření proběhlo v roce 1920 a poté v letech 1929-1935. V té době výroba stále rostla, ale do 2. světové války 100 000 hl nedosáhla. Po válce se vařilo okolo 50 000 hl a od roku 1951 opět alespoň 10o pivo. Sta tisíc hektolitrů dosáhl závod poprvé v roce 1962, kdy vypomáhal s dodávkami na Slovensko. V roce 1969 vyhořela sladovna v Horské ulici, což přineslo nejen problémy se zásobováním sladem. Spáleniště zůstalo 15 let nevyužito a jelikož ani pivovar nebyl řádně opravován, fasády i celkový vzhled byl žalostný, vznikla polemika o oprávněnosti pivovaru ve středu města. V té době se objevily návrhy na stavbu nového velkopivovaru v Horním Starém Městě. Tahanice trvaly až do roku 1980, kdy se rozhodlo, že pivovar zůstane ve středu města a přistoupí se k rekonstrukci a ke zvýšení kapacity až na 225 000 hl.
Po znárodnění byl pivovar součástí podniků:
Hradecké pivovary n.p., pivovar Trutnov
Východočeské pivovary n.p., k.p. Hradec Králové

Po privatizaci se stala majitelem společnost Krakonoš spol. s r.o.. V roce 1990 vyvezl pivovar 7 200 hl piva v cisternách do Polska. Pivovaru se podařilo ztrátu roku 1994 v roce 1995 dohnat a vykázat zisk. Zvýšil se i výstav na zhruba 173 tisíc hl. Nižší tržby i zisk proti předchozímu roku vykázal v roce 1997. Zisk dosáhl podle auditovaných výsledků 1,8 mil.Kč oproti 2,8 milionům v roce 1996. Tržby pivovaru poklesly ze 121 na 117 milionů. Prodej klesl o více než deset procent. Na trhu severovýchodních Čech byla stále větší konkurence, navíc na horách, kde měl pivovar solidní odbytiště, se nevydařila ani letní, ani zimní sezóna. Do poklesu se promítl i vliv povodní. Čistý zisk roku 1998 byl ve výši 1,8 mil.Kč, tržby se pohybovaly kolem 120 mil.Kč. Pivovar v roce 1999 zvýšil výstav o necelý tisíc hektolitrů na 125 782 hl, a zastavil tak tři roky trvající pokles výroby. Tržby roku 1999 se pohybovaly kolem 121 milionů korun (nárůst o 1%), čistý zisk byl 11 miliónů korun (6x více než v roce 1998). Pivovar v roce 1999 dosáhl čistého zisku 11 miliónů Kč, což bylo zhruba šestkrát více než 1,8 miliónu korun v roce 1998. Ještě v roce 1995 podnik uvařil 173 000 hl piva, pak mu však výroba postupně klesala až k necelým 125 000 hl v roce 1998. Neustálý růst cen pohonných hmot, energií, surovin a dalších vstupů přinutil pivovar ke zdražení výrobků od 1.července 2000. Ekonom František Pechek připomněl, že jeho podnik prodával pivo již tři roky za stejné ceny. U půl litru šlo zhruba o dvacetihaléřové zdražení. U desítky činil růst ceny 4 %, u dvanáctky šlo ještě o menší navýšení. Za první pololetí roku 2000 zaznamenal pivovar zvýšení výstavu o 11 % na 65 000 hl piva. „Vyšší odbyt je dán celkovým zlepšením hospodářské situace v ČR a částečně i zvyšováním cen velkých pivovarů. Svůj vliv mělo i teplé počasí v dubnu a květnu 2000,“ řekl ekonom společnosti František Pechek. Zvýšení se týkalo všech druhů piva. Pivovar v roce 2000 zvýšil výstav o necelá 2 % na 128 tisíc hl a druhý rok po sobě vykázal růst. Hlavní část odbytu pivovaru směřovala do okresu Trutnov a do Krkonoš. Necelé jedno procento výstavu podnik v roce 2000 exportoval do Německa. Tržby roku 2000 mírně překročily 121 milionů korun roku 1999. Čistý zisk byl nižší než 11 milionů korun v roce 1999. Zhruba 80 % produkce tvořil světlý dvanáctistupňový ležák. Kromě piva dodával odběratelům minerálky a limonády od jiných výrobců, v roce 2000 v množství kolem 5 000 hl. Majiteli pivovaru zaměstnávajícího kolem 70 lidí byli v roce 2000 tři fyzické osoby.

Pivovaru v prvním pololetí 2001 výroba klesla o 7 % na 60 000 hl a vyvezl necelého půl procenta produkce. Pivovar na konec roku 2001 připravil tradičně světlou čtrnáctku. Pivovaru v roce 2001 klesl výstav o 6 % na 121 tisíc hl. Současně šlo o nejnižší výstav pivovaru v jeho novodobé historii. Příčinou poklesu bylo zejména chladnější počasí v první polovině roku a zostřené konkurenční prostředí v restauracích, sdělil ekonom pivovaru František Pechek. Tržby pivovaru se pohybovaly na úrovni 128 miliónů korun. Tržby firma při nižším výstavu udržela kvůli květnovému zdražení piva v průměru o 30 až 40 haléřů na půllitr. Hospodaření pivovaru bylo podle Pechka i v roce 2001 ziskové. Základní kapitál podniku činil 1,8 miliónu korun.
Pivovar dne 8.května 2002 uspořádal kvůli výročí 420 let vaření piva v Trutnově den otevřených dveří. Kdo chtěl, uviděl, jak se pivo vyrábí. Za deset korun mohl i ochutnat. Navíc se pobavil při dechovce a folkové muzice. „Tolik lidí na jednom fleku jsem naposledy viděl před lety při oslavách prvního máje,“ uvedl jeden z účastníků oslav. A měl opravdu. Od desáté hodiny dopoledne byl areál pivovaru doslova nacpaný milovníky lahodného moku. Pro ty nejzvědavější byla připravena i exkurze po pivovaru. „Jsem překvapený, jak se pivo v Trutnově vaří. Přiznám se, že místní pivo mám rád a nedám na něj dopustit. Ale teď ho mám ještě radši,“ uvedl Petr Holomíček z Pardubic. Na Trutnovsku měl chalupu a zdejší pivo si vozil domů i pro konzumaci ve všedních dnech. Na oslavě navíc ochutnal sváteční čtrnáctistupňové pivo.
Pivovar již přes rok držel ceny svých výrobků na stejné úrovni. Jak uvedl v červnu 2002 ředitel Karel Janko, zdražovat nechtěl ani v roce 2002. „Ceny vstupů se nezvyšovaly tak markantně, abychom zdražovali i my. Musíme dobře hospodařit. Konkurence je velká, proto investujeme do modernizace výroby, abychom zvyšovali kvalitu. Už pátý rok máme stabilní odbyt,“ řekl.
Pivovaru v 1.pololetí 2002 výstav klesl o 4 % na 58 000 hl, pivo nevyvážel.
Klidní mohli být zákazníci pivovaru, který měl pevné ceny od května 2001. „Pokud nedojde k většímu nárůstu cen vstupů, zdražovat nebudeme přinejmenším do léta 2003,“ ubezpečil v prosinci 2002 ředitel Karel Janko.
Pivovar v roce 2002 snížil výstav o 3,5 % na 117 000 hl. To byl nejnižší výstav v jeho novodobé historii. Klesající výkon podnik přičetl sílícímu tlaku velkých pivovarů na obsazení restaurací i v regionech, kde dříve měly silné postavení místní pivovary.
„Myslíte si, že Krakonoš je starý chlap? Tak se podívejte na etiketu trutnovského piva – je na ní muž v nejlepších letech, v plné síle. To je jasné. Protože po pivu se mládne,“ vysvětlil v březnu 2003 s přehledem Jan Špalek, jeden ze spolumajitelů pivovaru. Přestože české pivo je fenomén a vypije se ho v tuzemsku snad nejvíc „na hlavu“ na světě, stále víc pivovarů se dostávalo buď do rukou zahraničního kapitálu, nebo zaniklo. Trutnovský byl jedním z těch, který odolával. Svou tradici udržoval již od roku 1582 (obrázek Krakonoše je ovšem mladší, pochází z roku 1895). Vaření piva v Trutnově má kořeny ještě starší. Podle historických záznamů mělo město „právo várečné“ již v roce 1260, o osmdesát let později je potvrdil český král Jan Lucemburský. Tohle právo znamenalo, že pivo směly vařit vybrané měšťanské domy, které se střídaly podle předem stanoveného pořadí. Vypráví se, že Trutnovští si je ochraňovali stejně jako „právo mílové“, které hájilo měšťany před konkurencí šlechty. Jakmile bylo za branami města objeveno jiné než místní pivo, dali konšelé sudy rozbít – stalo se tak například Janu Zilvarovi z Vlčič, který do Trutnova propašoval tři sudy svého moku. Pro pivovarníky to byly zlaté časy. Dnes si v trutnovských hospodách můžete objednat kdekteré pivo, a nejen z Čech. Ale Krakonoš, to je něco, na co jsou horalé hrdí. Se stejnou hrdostí vás Jan Špalek provede pivovarem. Vyučil se tu tak trochu nedobrovolně, za minulého režimu nesměl studovat. Ale od té doby prošel všemi provozy. Dalo by se říct, že umí všechno, kdekoli může dnes, pár let před důchodem, něco zkontrolovat nebo v něčem pomoci. Přestože už dávno nevypadají pivovary jako ve filmu Postřižiny, s historií vaření piva se v trutnovském setkáváte na každém kroku. Tak například pro pivovar, předchůdce toho dnešního, který vznikl v roce 1582 spojením všech právovárečníků, se dokonce tady na horách pěstoval i chmel. Jedno z trutnovských návrší se proto jmenuje Chmelnice. Dnes se chmel dováží – stejně jako slad. Sladovna vyhořela v roce 1962 a nebyla už obnovena. Historickým kouskem je samotná varna, kde výroba piva začíná. Obrovské měděné kotle dodala do Trutnova První brněnská strojírna při rekonstrukci ve třicátých letech minulého století a vaří se v nich dodnes. Zajímavé je, že tehdy byla varna stavěna na kapacitu 500 000 hl piva za rok. Nikdy tedy nebyla plně využita. Současná roční produkce, nejvyšší za poslední dobu, byla přibližně 130 000 hl. Z varny teče pivo do spilky. To jsou nádrže, v nichž po přidání pivovarských kvasnic pivo deset až dvanáct dnů kvasí, cukry z varny se mění na alkohol. Pak pivo zraje – dnes už ne v dřevěných sudech jako kdysi, ale ve velkých nerezových tancích. Leží tu čtyřicet až padesát dnů, stane se z něj tedy ležák. Kdysi ležely sudy s pivem v bočních křídlech sklepení a „hlavní loď“ se pěchovala ledem. Vydržel od zimy do podzimu. Z ležáckých tanků pak stačí jen pivo přefiltrovat a plnit – do sudů či lahví. Do plastových lahví se v Trutnově plnit pivo nechystali. Jednak je to prý špatná míra (půl litru člověk vypije, větší dávka zvětrává) a jednak je používání skla ekologické, neboť jde o vratný obal. Jan Špalek navíc tvrdil zajímavou věc – dnes už si jen minimálně chodí lidé do hospody se džbánem pro pivo. Buď jdou „na pivo“, nebo si koupí lahvové. „Vidíme to na produkci. Nikdy v minulosti nebyl takový zájem o lahvové pivo, jako je dnes,“ konstatoval. Jan Špalek jako zkušený pivař tvrdil, že skoro každé pivo je dobré. Záleží na náladě zákazníka, na jeho momentální chuti a samozřejmě na tom, jak s pivem nakládá hostinský. Pivovar byl jeden z mála u nás, který stále pro vaření piva používal hlávkový chmel, zatímco jiné podniky už přešly na chmelové granule. „Vaříme klasicky a máme za to, že pro přírodní pivo jsou nejlepší přírodní, základní suroviny,“ vysvětlil Jan Špalek. Voda z pivovarské studny stačí zásobovat výrobu celoročně, dovážený slad se vybírá velice pečlivě. Pivo nebylo ani pasterizováno, ani chemicky stabilizováno. Nejmodernější vymožeností tu byl nový „dolešťovací a dočišťovací“ filtr. Dobře filtrované pivo vydrží bez dalších úprav (při dodržení skladovacích podmínek – významně dodává Jan Špalek) minimálně padesát dní. A lidé, kteří tu pracují, se nemění. I to je pro kvalitu piva důležité. Jsou svému pivovaru věrní. Ubývá jich však. Když Jan Špalek začínal v ležáckém sklepě, pracovalo tam jedenáct lidí. Dnes stačí tři. „Jak se provoz automatizuje, potřebujeme méně lidí. Ale přece nepřipravíme lidi o práci, kterou dělají řadu let,“ zjednodušil Jan Špalek personální filozofii firmy. „Počkáme, až jdou do penze, a nebereme nikoho nového. I penzisté sem pak chodí na dva či tři dny v týdnu na brigádu a mohou si něco přivydělat. Je to dobře a lidé už si dneska práce váží, jsou ochotni všechno se naučit, kdokoli tu může za jiného všude zaskočit,“ dodal. Možná právě proto, že sám prošel celou výrobou, je podle něj nesmírně důležité dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy: „Spousta lidí to považuje za vyhazování peněz. Ale na tom se nedá šetřit.“ Když přešel Krakonoš do soukromých rukou několika podnikatelů (všichni v pivovaru pracovali a znali ho jako své boty), málokdo jim dával šanci přežít. „Smáli se nám, že vozíme pivo v otlučených autech. Přežili jsme dvanáct let, dnes máme mercedesy. Jen se musí umět všude šetřit, držet kvalitu,“ vysvětlil Jan Špalek. Majitelé pivovaru netoužili po tom, rozvážet pivo do velké dálky, ale nebránili se tomu. Pivovar zásoboval hospůdky, restaurace a horské boudy od Trutnova až k Bydžovu, Červenému Kostelci, na Rýchory, dodával lahvové pivo do obchodní sítě, ale neodmítal zákazníky z větší dálky. Před časem se trutnovské pivo zabydlelo až v hospodách na jižní Moravě v okolí Znojma.
„Ve výstavu piva jsme letos zhruba na stejné úrovni jako loni. Dokazují to i čísla. Ke konci srpna jsme v roce 2002 uvařili přibližně jen o 100 hl piva méně než za stejné období letos. Náš pivovar tedy nějaké enormní zlepšení kvůli teplému letnímu počasí nezaznamenal,“ uvedl v září 2003 ředitel Karel Janko.
Pivovaru teplé počasí roku 2003 nepomohlo a výstav mu třetí rok po sobě klesl, tentokrát asi o 2 % na 115 000 hl. Současně to byl nejnižší výstav v novodobé historii podniku. Klesající výstav firma přičetla stále silnějšímu tlaku velkých pivovarů. „Ve vedrech mají lidé největší zájem o desítku, zatímco náš pivovar vyrábí z 80 % světlý dvanáctistupňový ležák,“řekl ekonom pivovaru František Pechek. Desítka tvořila asi 17 % produkce, zbytek připadl na jedenáctku a dvě speciální piva. Přes nižší prodej by měl pivovar vykázat zisk, jeho výši ale Pechek neupřesnil. Tržby by se měly pohybovat kolem 115 milionů korun, když v roce 2002 byly asi o milion korun vyšší. I po snížení výstavu zůstal Krakonoš po Pivovaru Náchod druhým největším pivovarem v Královéhradeckém kraji. Hlavní část odbytu pivovaru směřovalo do okresu Trutnov, do Podkrkonoší a na Hradecko, celkem měl přes 1000 zákazníků. Kromě piva podnik dodával odběratelům minerálky a limonády od jiných výrobců, v roce 2003 to byly necelé 3 000 hl.
„Zatím všechno ekonomicky utáhneme sami. Nereagujeme na kroky velkých pivovarů,“ poznamenal v únoru 2004 k vlně zdražování ředitel pivovaru Karel Janko.
Prodej piva během léta 2004 pivovaru stoupl. „Výstav se nyní zlepšil, přesná čísla zatím nemáme k dispozici, ale mám obavu, že pokles prodeje z letošního května a chladného začátku léta již nedoženeme,“ řekl v srpnu 2004 ekonom společnosti František Pechek s tím, že v květnu prodal pivovar o zhruba 15 % méně než v roce 2003.
Pivovaru v roce 2004 klesl prodej piva o 6 % na 107 900 hl. Hlavním důvodem snížení prodeje byl výpadek dodávek cisternového piva, kterého pivovar ročně prodával od 3 000 do 6 000 hl. „Odbyt lahvového a sudového piva zůstal v roce 2004 téměř stejný,“ řekl jednatel pivovaru Karel Janko. Přes nižší prodej pivovar vykázal zisk.
Klidní zatím mohli být v roce 2005 ti, kteří si oblíbili pěnivý mok z Trutnova. Ředitel pivovaru Karel Janko 1.dubna 2005 ujistil, že jeho podnik žádné zvyšování cen, které držel nezměněné již několik let, v tomto roce nechystal. „Stalo by se tak pouze v případě, že by výrobní vstupy výrazně vzrostly,“ podotkl ředitel.
„Tropické teploty vždy zvyšují odbyt piva, kterého jsme pro nadcházející letní sezonu navařili dost,“ potvrdil v červnu 2005 ředitel pivovaru Karel Janko. Na konec roku 2005 uvařil pivovar již tradičně světlou čtrnáctku.
Pivovar v roce 2005 zopakoval prodej 108 000 hl piva z roku 2004. Podařilo se mu tak zastavit pokles odbytu trvající od roku 2001. Pivovar byl druhým největším v Královéhradeckém kraji. Zhruba 60 % odbytu pivovaru našlo kupce v regionu Krkonoš a Podkrkonoší. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský podnik žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2005 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák. V červenci 2005 pivovar rozšířil své podnikání o hotelnictví, když nákladem přibližně 30 milionů korun přestavěl na hotel a restauraci objekt bývalé pivovarské hospody. Počet zaměstnanců díky tomu pivovar zvýšil o 24 na nynějších více než 80 lidí. Základní kapitál podniku byl 1,8 milionu korun. Jeho majiteli byly tři fyzické osoby.
„Přes velkou konkurenci se snažíme držet pozice v regionu a posilovat je. Letos bychom chtěli zopakovat loňský výsledek,“ řekl v únoru 2006 jednatel firmy Karel Janko. Ceny piva podnik držel stejné od května 2001. „Snažíme se šetřit, ale růst cen energií je obrovský. Případné zdražení tak po rozboru situace v prvním čtvrtletí nemůžeme vyloučit,“ řekl Janko.
Od 28.března 2006 byla v prodeji sezónní specialita pivovaru, 14% světlé pivo Krakonoš. Velikonočního speciálu bylo uvařeno 187 hl a k mání byl v lahvích i sudech.
Od 4.prosince 2006 expedoval pivovar svou tradiční vánoční světlou čtrnáctku.
Trutnovskému pivovaru se v roce 2006 snížil výstav piva přibližně o osm procent na 99 000 hl. Pokles podnik přičetl především špatnému počasí, které negativně ovlivnilo odbyt v turistických střediscích Krkonoš v srpnu a na konci roku. Krkonoše a Podkrkonoší byly hlavním odbytištěm pivovaru. Podnik, jehož roční tržby činí přes 100 milionů korun, v tomto regionu prodával kolem 60 % produkce. Na rozdíl od jiných menších pivovarů trutnovský pivovar žádné pivo nevyvážel. Asi 80 % výstavu pivovaru v roce 2006 připadlo na světlý ležák. Zbytek tvořila světlá a tmavá desítka, světlá jedenáctka a speciální čtrnáctistupňový ležák.
Pivovar vyráběl pivo na přírodní bázi, které mělo kratší trvanlivost. Proto v létě 2007 nikam nevyvážel. „V letních měsících se piva prodá o třetinu více než v zimě, 65 % tvoří točené pivo, o které je větší zájem,“ konstatoval v srpnu 2007 podílník společnosti František Pechek. Pivovar se soustřeďoval především na výrobu dvanáctky. Právě po ní poptávka v letních měsících stoupala.
Pivovaru v roce 2007 klesla produkce piva o sedm procent na 92 360 hl. „Pokles podnik přičítá sílící konkurenci ze strany velkých pivovarů a loňské slabé zimní sezoně na horách. Právě do Krkonoš a Podkrkonoší směřuje významná část produkce pivovaru,“ řekl ekonom pivovaru František Pechek. Pivovar byl druhým největším v Hradeckém kraji. Přes nižší prodej pivovar podle Pechka i za rok 2007 čekal zisk. V roce 2006 firma vykázala zisk sedm milionů korun a tržby 122 milionů korun. Přes 80 % výstavu piva v pivovaru v roce 2007 připadlo na světlý ležák.
„Nejsem si však jist, zda byla někdy výroba přerušena na delší dobu, možná v průběhu války,“ řekl ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek. Pivovar měl na jaře 2008 55 zaměstnanců, na výrobě piva se podílelo okolo čtyřiceti lidí. „Existuje pivovarská škola, kde se učí technologie a základy výroby. Není to jednoduché, protože se často mění výrobní postupy a záleží na tom, jakou technologii pivovar zrovna používá. My vyrábíme pivo klasicky – varna, spilka a sklep,“ vysvětlil v dubnu 2008 Pechek. Ve výrobě bylo 5 druhů piv: Krakonoš výčepní desítka, jedenáctka, dvanáctka, tmavé pivo desítka a speciál čtrnáctka. Speciální pivo se vyrábělo na Velikonoce a Vánoce, u zákazníků se těšilo velké oblibě. Krakonoš bylo nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál. Rozdíl je v koncentraci a době zrání piva. Výčepní pivo zraje ve sklepě 3 týdny, ležák okolo 60 dnů a speciál okolo 70 dnů,“ podotkl Pechek. Pivovar neměl sladovnu, takže slad dovážel. Naopak vodu měl vlastní a čerpal ji z vlastní 80 metrů hluboké studny. Chmel měli Trutnovští z úštěcké oblasti. „Zásobujeme okolí Trutnova zhruba v okruhu 100 kilometrů. S pivem ale jezdíme i na Moravu,“ konstatoval ekonom a pokračoval: „Začali jsme také s vývozem piva do zahraničí – do Polska. Je s tím ale problém. Protože nepasterujeme a chemicky nekonzervujeme, tak má pivo trvanlivost 50 dnů. V zahraničí jsou zvyklí, že jsou piva stabilizována a vydrží třeba rok. To u nás nepřichází v úvahu, proto je možnost exportu snížena.“ Trutnovský pivovar spolupracuje s pivovarem v Náchodě. „Nakupujeme od nich diapivo a pito, protože nemáme technologii k výrobě,“ dodal Pechek.
Ředitel pivovaru Karel Janko prý zatím o krizi jen slyšel. „A to od lidí, kteří sem jezdí třeba nabízet suroviny k výrobě piva. Ale nás se zatím krize ještě moc nedotkla,“ řekl v lednu 2009 a dělal si legraci, že zrovna stojí na vrátnici s koštětem v ruce a případnou krizi z pivovaru vymetá. Potvrdil, že ani pivovar v současnosti o zdražování piva neuvažoval. Pivovar vařil pět druhů piv: Krakonoš výčepní desítku, jedenáctku, dvanáctku, tmavé pivo desítku a speciál čtrnáctku. Speciální pivo, které se vyrábělo na Velikonoce a na Vánoce, se u zákazníků těšilo velké oblibě. Krakonoš bylo nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál,“ řekl ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek.
„Jsme na tom sice lépe, než je odhadovaný celostátní sedmiprocentní pokles, ale piva jsme vyrobili o něco méně. Zásobujeme 60 procent Krkonoš, kde není tolik lidí, co jindy,“ řekl v červenci 2009 ředitel pivovaru Karel Janko.
Pivovar přispěl do východočeského svátečního pivního lístku roku 2009 tradiční speciální čtrnáctkou.
Pivovar v roce 2009 zvýšil výstav přibližně o procento na 88 060 hl. O růst se zasloužil prodej do Polska, kam pivovar vyvezl přes 800 hl. Řekl to ředitel a spolumajitel pivovaru Karel Janko.
Ředitel pivovaru Karel Janko v srpnu 2010 připustil, že v tomto roce se prodej jejich piva zatím nepatrně snížil: „Jsme na tom přibližně stejně jako vloni. Jeden měsíc prodáme piva méně, jiný více. Jinak jedeme řádově na devadesát osm procent loňska.“
Trutnovský Krakonoš navařil i v roce 2010 Vánoční speciál. „Je to čtrnáctka a máme jí řádově šest set hektolitrů,“ řekl ředitel Karel Janko. Také jeho pivovar se i v dnešní krizi a při úbytku hostů v hospodách vcelku slušně držel.
Deštivé léto roku 2011 neuškodilo jen plovárnám, ale i pivovarníkům. Méně lidí si sedlo na hospodské zahrádky, klesl i odbyt na festivalech. Ředitel pivovaru Krakonoš v Trutnově Karel Janko v srpnu 2011 konstatoval, že dosavadní počasí nestálo poslední měsíc za moc. Přesto prý pivovar v Trutnově nepozoroval žádný velký výkyv v prodeji. „Jsme přibližně na loňské produkci a prodeji,“ řekl. Na otázku, zda pivovaru nemůže pomoct hlášené letní počasí o víkendu a v příštím týdnu, se však moc optimisticky netvářil: „Krkonoše jsou dnes už poloprázdné, takže nás už se to asi nebude týkat.“
Trutnovský Krakonoš na konec roku 2012 zase navařil poctivou světlou čtrnáctku, podle sládka výjimečnou silou i chutí.
Výstav piva:
rok 1995: 173 000 hl
rok 1996: 173 000 hl
rok 1997: 142 119 hl
rok 1998: 124 848 hl
rok 1999: 125 782 hl
rok 2000: 128 760 hl
rok 2001: 121 200 hl
rok 2002: 116 943 hl
rok 2003: 114 708 hl
rok 2004: 107 868 hl
rok 2005: 108 126 hl (export: 0 hl)
rok 2006: 99 303 hl (export: 0 hl)
rok 2007: 92 360 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 87 000 hl (export: 0 hl)
rok 2008: 88 060 hl (export: 800 hl)
Tržby 2003: 115 mil.Kč
Tržby 2006: 122 mil.Kč
HV 2003: zisk 6 mil.Kč
HV 2004: zisk
HV 2006: zisk 7 mil.
HV 2007: zisk

You may also like...