Budějovický měšťanský pivovar

   fotogalerie

   etikety

adresa: Lidická tř. 458/51, 370 01 České Budějovice 7

www.samson.cz

e-mail: info@samson.cz

• Při příležitosti výročí 230 let od založení pivovaru uvařili výjimečný, extra hořký, 4x chmelený ležák. IBU 35. Od 1.6.2025 v distribuci
• V dubnu 2021 nabízeli Nefiltrovaný ležák. Jednalo se o nepasterovaný a nefiltrovaný ležák s vysokým obsahem ušlechtilých pivovarských kvasinek. K dostání je pouze v pivovarské prodejně v 1 l lahvích.
• V listopadu 2020 novinka – Nachmelený ležák. Jednalo se o plnosladový prémiový ležák s výrazným chmelovým aroma Žateckého poloraného červeňáku a dokonalým řízem. Byl vařen tradičním způsobem na 2 rmuty.

Starší info:
Od samého založení města Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 se v Českých Budějovicích vařilo pivo. Jednou z výsad občanů královského města bylo totiž právo várečné. Karel IV. pak právovárečným měšťanům přidal právo mílové. S tím se objevili i první spory. Roku 1464 českobudějovičtí vypravili rychtáře s ozbrojenci a ničili pivovarská zařízení v širokém okolí, i ve vesnicích patřících Rožmberkům. Uskutečnilo se i nové měření ochranné míle a chytří měšťané prosadili místo od kostela až od Rožnovské brány. Vaření piva se rovněž postupně stávalo předmětem sporu mezi měšťany a radnicí. Také radní chtěli získat peníze z prodeje zlatavého moku. Roku 1495 došlo k dohodě, podle níž si právovárečníci ponechávají právo vařit pivo z ječného sladu – červené a město bude vařit pivo bílé – pšeničné. Radní ve stejném roce dali stavět vlastní pivovar. Ten stál na začátku historie budoucího pivovaru Samson. Spotřeba piva v tomto období rychle rostla. Na vaření piva existoval pořadník, přísně se dbalo na kvalitu surovin a dodržování technologie. Sládkové patřili k nejbohatším měšťanům. Hospodářský úpadek po třicetileté válce vedl k zániku vaření piva v domech měšťanů a v roce 1722 vzniká pivovar, ve kterém budou vařit pivo měšťané společně. Od této doby existuje ve městě Velký a Malý pivovar a spor magistrátu s měšťany pokračuje. Komise císařovny Marie Terezie v roce 1751 uznává vinu radních a oba pivovary byly převedeny pod správu měšťanstva. Dlouholetý spor definitivně končí vítězstvím právovárečníků v roce 1795 uzavřením smlouvy o sloučení obou pivovarů .Tento letopočet je uznáván rokem založení pivovaru Samson. V dalších letech jsou oba stávající pivovary pouze rekonstruovány. Až v roce 1851 byl na novém pozemku na Lineckém předměstí vybudován první objekt dnešního pivovaru – lednicový sklep. Poté dochází k dalším modernizacím, rozloha objektu se rychle rozšiřuje a po dokončení sladovny v roce 1871 se sjednocuje veškerá výroba v jediném pivovaru. V souvislosti s chystaným založením Českého akciového pivovaru a se snahou chránit práva starší pivovarské firmy, rozhoduje správní rada roku 1894 o novém názvu : „Budějovičtí právovárečníci – Měšťanský pivovar Budějovice – založen v roce 1795“ (Das Bürgerliche Brauhaus in Budweis). Pivovar se v dalších letech rozvíjel a jeho výstav neustále rostl. Pivo se vozilo po celé Evropě, ale také už i do USA. Vařilo se světlé výčepní 10,6%; dvojitý ležák 11,6%; exportní ležák 12,6% a tmavý kozel 13,6%. Na přelomu 19. a 20.století se objevují první střety s konkurenčním akciovým pivovarem a Plzní. Světové války a krize přinesly úpadek pivovaru. Krátkozraké jednání s americkým Anheuser-Busch přineslo své nepříznivé důsledky v dalších letech. V roce 1945 se dostal pivovar do národní správy, podnik byl konfiskován a po roce 1948 se stal součástí spojených jihočeských pivovarů. První českobudějovický pivovar byl ochuzován centrálním řízením ve prospěch Budvaru. Byl mu odebrán export, prováděny jen nejnutnější rekonstrukce. Později byl vývoz omezen jen na východní Evropu. Po roce 1989 došlo k vytvoření akciové společnosti Jihočeské pivovary a v roce 1992 se opět objevil na scéně První českobudějovický pivovar Samson. Došlo k rychlé modernizaci, pivovar opět začal exportovat na západ i do USA.

Po padesáti devíti letech putovalo českobudějovické pivo opět do USA. Pivovar uzavřel s americkými odběrateli pro rok 1994 kontrakt na 2000 hl. Samson v dobývání zámořského trhu předstihl svého konkurenta Budvar, který z důvodu známkoprávních sporů nesměl vůbec do USA vyvážet. Ředitel Samsonu Václav Moravec řekl: „Do USA exportujeme především dvanáctku Crystal, ale i černou desítku pod stejnou značkou. Vzhledem k delší přepravní vzdálenosti je doba trvanlivosti u desítky šest měsíců a u dvanáctky rok,“ Moravec dále dodal, že pivo ze Samsonu bylo zatím určeno pro Texas, Floridu, New York, ale i Boston a New Jersey. Celý kontrakt vznikl díky spolupráci s Čechoameričanem Františkem Sudou, který si v roce 1993 odvezl ze Samsonu několik kartonů piva na výstavu do Las Vegas, kde americkým obchodníkům pivo za chutnalo natolik, že se rozhodli začít ho v USA prodávat. Samsonská dvanáctka se tak v roce 1994 po Rakousku, Německu, a Anglii začala objevovat i v USA. Dvě stě let od svého vzniku si v červnu 1995 připomněl pivovar, který byl součástí a.s. JčP. Ředitel Samsonu ing. Václav Moravec v květnu 1995 řekl, že v pivovaru dochází k rozsáhlé rekonstrukci, po níž by se kapacita produkce pěnivého moku měla zvýšit z 325 000 hl roku 1994 při pětidenním pracovním týdnu na půl miliónu hektolitrů a při nepřetržitém provozu dokonce na 640 000 hl světlé i tmavé desítky a samozřejmě rovněž dvanáctky. Jak konstatoval Moravec, kolem 87 % piva bylo určeno zatím pro tuzemské odběratele, ale od roku 1990 rostl i export zejména do Rakouska, Velké Británie a USA. Za černé stránky historie pivovaru označil Moravec období od konce druhé světové války do roku 1989, kdy byly investice do rozvoje Samsonu minimální a pivovar se až počátkem devadesátých let mohl vrátit ke svému dřívějšímu firemnímu názvu – První českobudějovický pivovar Samson, pod nímž byl znám v Evropě i zámoří. Novou varnu o kapacitě sedmi várek 430 hl horké mladiny denně uvedl pivovar do provozu v roce 1996. Hodnota celé dodávky, kterou zajišťovala a.s. ZVU Hradec Králové, činila 55 mil. Kč. Řídicí systém pocházel od firmy Siemens a dodavatelem stavební části byly Českobudějovické pozemní stavby. Slovenský pivovar Steiger Vyhne vystavil v červnu 1998 prvních 4000 beden desetistupňového piva Samson, které vyráběl v licenci stejnojmenného pivovaru. Při výběru pracovníci Samsonu navštívili pět slovenských pivovarů a Steiger, jehož roční kapacita byla 250 tisíc hl, nejlépe vyhovoval požadavkům. Po privatizaci v roce 1993 v něm byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, po jejímž kompletním dokončení se jeho kapacita zvýšila o dalších padesát tisíc hektolitrů. Licenční smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s možností výpovědi při neplnění sjednaných podmínek. Prodej licenčního Samsonu, který byl stáčen také do sudů, zajišťovala dceřiná s.r.o. Jihočeské pivovary Slovakia, která sídlila v Pezinoku. V roce 1997 se na slovenském trhu prodalo 12 000 hl Samsonu. Licenční výroba se nezapočítávala do přísných slovenských dovozních kvót, takže Samson mohl i nadále pivo z Českých Budějovic na Slovensko také vyvážet. Pivovar Steiger, jehož jediným majitelem byl v roce 1998 Eduard Rada, byl založen v roce 1473. V první etapě jeho rekonstrukce byly vyměněny kvasné kádě, modernizována byla i lahvovna a filtrace. Při výrobě Samsonu se používal slovenský slad, kvasinky stejného typu jako v Českých Budějovicích a chmelový extrakt z Německa.
Samson, který si navzdory protestům Budvaru vysoudil právo používat značku Budweiser Bürgerbräu, vyrobil v prvním červnovém týdnu roku 1998 první dodávku lahvového piva na německý trh pod touto ochrannou známkou. „První kamion bude určen pro supermarkety a gastronomická zařízení. Zatím půjde do prodeje ve dvou spolkových zemích,“ uvedl 4.6.1998 Petr Fencl, generální ředitel JČP. Distribuci na německém trhu zajišťovala nová firma, v níž měla majoritní podíl česká strana. Za první pololetí roku 2000 vystavil pivovar 105 244 hl piva, z nichž bylo 16,5 % prodáno v zahraničí. Provozní hospodaření bylo ztrátové. S novým produktem vstoupil pivovar na předvánoční trh. „Díky novému etiketovacímu stroji, který jsme pořídili, máme možnost produkovat zcela nový obal našeho piva, a to u půllitrových i třetinkových lahví,“ vysvětlil v prosinci 2000 generální ředitel JčP Miroslav Leština. Láhve s nově vařeným pivem Budweiser Bürgerbräu zdobil místo klasického krčku tzv. šáteček na hrdle. „Chtěli jsme obohatit nabídku piva na trhu. Celosvětovým trendem je výroba kvalitního a vícestupňového piva,“ vysvětlil obchodní ředitel ing. Jiří Nekola. „Světlý ležák Budweiser Bürgerbräu, který obsahuje 12,6 % původní stupňovitosti, se tady vařil od 90.let 19. století až do roku 1938 zejména na vývoz do střední a západní Evropy i na Balkán,“ dodal J. Nekola. Podle jeho slov se jednalo o pivo na opravdové pochutnání, sváteční stůl. „Má plnou, hořkosladkou chuť, která je typická pro budějovická piva.“ V prodeji byl na konci roku 2000 v půllitrových i třetinkových lahvích a jak se po necelém měsíci, kdy byl v distribuci, ukazovalo, je o něj velký zájem. V Samsonu, který v prosinci 2000 produkoval celkem sedm druhů piv, se management v rámci restrukturalizace zaměřil zejména na kvalitu. „Dobré pivo tady vařili už naši předci, kteří obstáli i jako vývozci, a my na tuto tradici chceme navázat. Zaznamenali jsme výrazný pokles reklamací a začínají se k nám vracet restaurace i zákazníci, kteří v minulosti přecházeli na jiné značky,“ dodal ještě generální ředitel M. Leština. V roce 2000 pivovar vyvezl 25,6 tis.hl. JčP v roce 2000 zvýšily úvěrové zatížení o 57 miliónů na 475 miliónů Kč. Naopak krátkodobé závazky v této době klesly o 19 % na 157 miliónů Kč. Auditor firmy Pavel Ortman připouštěl, že konečný důsledek nesplácení úvěrů nelze nyní odhadnout. „Na případné závazky nebyla v účetní závěrce vytvořena žádná rezerva,“ uvedl. Výstav Samsonu sice spadl o 11,2 % na 199 tisíc hl, ale proti téměř třetinovému pádu let předchozích šlo o zastavení poklesu. Z této produkce přes 67 % koupili spotřebitelé v jižních Čechách, zhruba 13 % šlo na export. Podnik v roce 2000 při tržbách 286 miliónů Kč skončil ve ztrátě 186 miliónů Kč. Během tří let to byl už třetí velký propad. Zatímco v roce 1998 činil 210,4, o rok později to bylo 285,2 miliónu Kč. Firma vykázala koncem roku 2000 záporné vlastní jmění 149 miliónů Kč. Vedení podniku, který omezil nedůležité výdaje, prodal část majetku, zpřísnil kontrolu nákladů a reorganizoval obchod, přesto věřilo v přežití. Proto podle managementu ani nebyly důvody ke zrušení společnosti či prohlášení konkursu. Naopak s pivem Budweiser Bürgebräu se měl zaútočit na domácí pivní elitu. Překvapivě optimisticky byla laděna valná hromada a.s. JčP dne 22.června 2001. Firmu přitom interní zpráva Konsolidační banky (KoB) pokládala vzhledem k výsledkům hospodaření a obrovskému množství závazků za kandidáta konkursu. Zpráva představenstva sice připomněla hlubokou platební neschopnost a celkovou krizi, avšak s odkazem na stočtyřicetiprocentní růst produktivity práce z tržeb a vystaveného hektolitru piva věřilo, že to signalizuje změnu pozitivním směrem. „Očekáváme hospodářské výsledky, které ztráty z minulých let vyrovnají a vrátí společnost do ziskového hospodaření,“ uvedl ředitel podniku Miroslav Leština. S výjimkou konstatování finančního ředitele Martina Trešla, že v současné době není splácen žádný úvěr, přičemž se s věřitelskými bankami jednalo o restrukturalizaci dluhů a nastavení splátkových režimů, byl ale vývoj hodnocen nicneříkajícími slovy. „První kvartál byl záporný, za leden až červen očekáváme výsledek blízký nule. Rozhodující část roku je před námi a kontrakty nás opravňují k optimismu,“ odpověděl například Trešl na dotaz drobného akcionáře na bilanci roku 2001. Nešlo získat ani údaje o výstavu, protože podnik profesnímu pivovarskému svazu měsíční údaje nesděloval. O výsledcích roku 2001 se proto šlo jen dohadovat. Od věci proto asi nebylo interní konstatování KoB o těžké komunikaci a složitém přístupu k aktuálním firemním číslům. „Klíčové bude, jak se věřitelské banky zachovají. Jestli budou mít dál trpělivost při vymáhání závazků, nebo ji ztratí. Banky rozhodnou o tom, zda je optimismus manažerů na místě,“ soudil finanční analytik. Valná hromada schválila změnu obchodního jména Jihočeských pivovarů na Budějovický měšťanský pivovar, a. s.. Jeho základní kapitál činil 27,276 miliónu Kč. Většinovým vlastníkem měl být budějovický podnikatel Jan Diviš
Na společnost podala 18. září 2001 pražská společnost General Transport Holdings návrh na prohlášení konkurzu. „Návrh měl všechny náležitosti a byl zaslán všem známým věřitelům,“ potvrdil 5.října 2001 místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích pro obchodní a správní úsek Milan Tripes. Jak Tripes dále informoval, mezi největší věřitele pivovaru patřila např. Konsolidační banka a ČSOB. Právě druhý z uvedených finančních ústavů byl prostřednictvím General Transport Holdingu údajně hlavním iniciátorem tlaku na „potopení“ pivovaru.“Z novodobé činnosti společnosti nevzešly žádné důvody pro podání návrhu na konkurz. Se všemi věřiteli jsme uzavřeli dohody a ty plníme, stejně jako veškeré závazky z běžného obchodního styku,“ reagoval generální ředitel Miroslav Leština. Jakékoli spekulace o důvodech tohoto kroku zatím odmítl komentovat. „Návrh ještě neznamená, že konkurz bude vyhlášen. Navíc v této zemi může podat návrh na konkurz každý na každého,“ dodal Leština.
Generální ředitel Miroslav Leština řekl dne 26.října 2001:
* Budějovický měšťanský pivovar, nástupce Jihočeských pivovarů (JčP), čelí návrhu na konkurs, podanému firmou General Transport Holdings. Není tajemstvím, že bývalé JčP se dlouhodobě potýkaly s obrovskými finančními problémy. Je vůbec ve vašich silách konkurs odvrátit?
Návrh na konkurs – tak, jak byl podán, a tak, jak my ho dnes vidíme ze spisu – chápeme jako řízenou akci, která má vyvolat nedůvěru vůči našemu obchodnímu jménu. Je zde snaha využít aktuální situace na trhu třetí osobou. Nezakrývám, že zde stále určité problémy trvají, podotýkám ale, že je už dva roky úspěšně řešíme.
* Cítíte se poškozeni?
Ano. Návrh na prohlášení konkursu byl podán společností, která s námi obchodně nikdy nespolupracovala a nejedná se tedy o přímý závazek. Tato společnost koupila pohledávku a hned následující den podala k soudu návrh na prohlášení konkursu. Závazek za tímto věřitelem nám však nikdy platně právně nevznikl. Připravujeme pro soud vyjádření k nedůvodnému podání návrhu na prohlášení konkursu a naši právníci současně shromažďují podklady k podání podnětu vyšetřovacím orgánům z důvodu podezření, že došlo k protiprávnímu jednání s cílem poškodit naši společnost a vyvolat lavinovou reakci směřující k zániku pivovaru.
* Přesto se v souvislosti s Budějovickým měšťanským pivovarem v kuloárech stále mluví o velkých dluzích…
Splatili jsme valnou část všech závazků, zejména z obchodního styku. S ostatními věřiteli jednáme a myslíme si, že výsledek bude ku prospěchu obou stran.
* Po určité odmlce se kolem Budějovického měšťanského pivovaru znovu rozvířily mediální vody také kvůli vašemu útoku na ochrannou známku Budweiser patřící státnímu Budějovickému Budvaru.
My to jako útok nechápeme. Jde nám jen o ochranu vlastních historických práv. Budweiser Bier – Budějovické pivo, mají rozhodnutím Vrchního soudu právo využívat oba pivovary. Žádáme o výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser – budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let dříve než Budvar, a proto tvrdíme, že máme stejné, ne-li větší, právo užívat Budweiser jako součást kombinované značky také.
* Ředitel Budvaru Jiří Boček nedávno prohlásil, že už při dřívějším sporu mezi JčP a Budvarem v Německu spolupracovali právníci JčP s právníky americké společnosti Anheuser Busch. Jste na Američany napojeni?
Ne. A vyjádření pana Bočka považuji za unáhlené a ryze spekulativní.
* Nicméně se v této souvislosti lze jen stěží ubránit spekulaci, že vám jde o zvýšení ceny pivovaru před jeho následným prodejem.
Jde nám jen o jedno. Stabilizovat, restrukturalizovat a uchovat více než sedmisetletou tradici výroby piva v Českých Budějovicích a více než dvousetletou tradici pod značkou Budweiser Bier z Budějovického měšťanského pivovaru.
* Opravdu?
Jinými slovy znovu opakuji, usilujeme o nápravu špatného politicko – obchodního rozhodnutí z roku 1991, kdy došlo k hektickému odtržení Budvaru z rodiny Jihočeských pivovarů bez vyřešení známkoprávních vztahů. Neútočíme na Budvar. Chceme jen zpět svá historická práva a jsme připraveni se dohodnout.“
Zdražení piva před zimou, kdy po letním vrcholu pivní sezony tradičně klesá odbyt, bylo v jihočeském regionu neobvyklé. Jenže Samson to mohl obhájit – zdražil od listopadu 2001 poprvé po dvou letech, kdy procházel těžkou krizí. „Zvýšení cen v průměru o 5 % vychází z kalkulace avizovaného růstu cen energií – elektřiny a vody,“ řekl obchodní ředitel Jiří Nekola. Hrozbu soudu mezi městem Třeboň a pivovarem ve věci užívání třeboňského znaku na pivních etiketách obě strany zažehnaly. Městský úřad hodlal prostřednictvím svého právníka pivovar se sídlem v Českých Budějovicích žalovat za to, že jako nástupnická firma bývalého vlastníka značky Regent, Jihočeských pivovarů, dlužila městu částku 300 tisíc korun za jeden rok užívání znaku v polovině 90. let. Na takovou sumu si město svůj znak cenilo. “ Žádný soud nebude, protože došlo k mimosoudní trojdohodě mezi námi, městem a Bertinými lázněmi, které radnici ze sta procent patří. Všechny tři strany měly u sebe navzájem pohledávky a závazky. Domluvili jsme se, že si je navzájem vyrovnáme a sepíšeme o tom smlouvu,“ uvedl v prosinci 2001 ředitel Miroslav Leština. Ten při hájení zájmů firmy poukázal na smlouvu pivovaru s Bertinými lázněmi, podle níž se mělo v lázeňském areálu točit pivo Samson, nikoli Regent, jak tomu bylo dnes. Výsledkem dohody bylo, že v lázních zůstalo pivo značky Regent jako místní výrobek. Mimosoudní dohodu ocenil i starosta Třeboně Jiří Houdek, podle jehož slov bylo podstatné, že nikdo nebude nikomu nic dlužen. K částce 300 tisíc korun za užívání znaku dodal, že šlo o hrubou částku, která mohla být ještě vyšší díky úroku. „Právě to by se prokazovalo u soudního líčení, které jsme zažehnali vzájemnou domluvou,“ doplnil Houdek. Novinkou konce roku 2001 byl Budweiser Bürgerbräu Stout (alk.: 8 %). Začal se prodávat v nevratných třetinkových lahvích, v podstatě to byly lahve NRW, akorát na nich bylo nad etiketou na obvodu vyraženo B.B.B. ANNO 1795. Jedna láhev stála přímo v pivovaru něco přes 17 Kč. Budějovický měšťanský pivovar, nástupce bývalých Jihočeských pivovarů (JčP) a výrobce Samsonu, nesměl na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod označením Budweiser Bürgerbräu. Na podnět Budvaru o tom v rámci předběžného opatření rozhodl 19.prosince 2001 Krajský soud v Českých Budějovicích. Svůj verdikt soud zdůvodnil tím, že etiketa Budweiser Bürgerbräu, používaná měšťanským pivovarem, může být přímým spotřebitelem zaměněna s výrobky Budvaru. Předběžné opatření už bylo platné. „Rozhodnutí je v podstatě obdobné jako v Německu ve stejné věci a vyjadřuje zájmy chráněné zákonem,“ okomentoval úspěch Budvaru jeho ekonomický manažer Petr Jánský. Připomněl, že proti předběžnému opatření bylo možné odvolání, to ale nemělo odkladný účinek, což znamenalo, že i když se měšťanský pivovar odvolá, do doby jiného rozhodnutí s pivem Budweiser Bürgerbräu do prodeje nesměl. Tento spor mezi dvěma českobudějovickými pivovary, jejichž vedení sedělo ještě před nedávnem na židlích jen pár metrů od sebe, rozhodně nebyl ničím novým. Začátkem roku 2000 se totiž podařilo Budvaru vytlačit tehdejší JčP se známkou Budweiser Bürgerbräu z Německa. Jihočeské pivovary změnily své jméno na Budějovický měšťanský pivovar (BMP), což byl český překlad už zmíněného označení a konflikt začal gradovat. 19. července podal BMP podnět k Úřadu průmyslového vlastnictví ČR na výmaz ochranné známky Budweiser registrované Budvarem a krátce nato atakoval další tři budvarské značky – takzvaný krček s označením Budweiser Budbräu, válečnou značku Budweiser Budvar psanou švabachem a značku Budweiser Bier Budbräu. „Jde nám jen o ochranu vlastních historických práv. Budweiser Bier – Budějovické pivo, jako označení původu, mají rozhodnutím Vrchního soudu právo využívat oba pivovary. Žádáme o výmaz všeobecného přídavného jména Budweiser – budějovický jako ochranné známky. My jsme tu byli o sto let dříve než Budvar a proto tvrdíme, že máme stejné, ne-li větší právo užívat Budweiser jako součást kombinované značky také,“ vysvětloval výpad proti Budvaru generální ředitel BMP Miroslav Leština. Budvar neotálel a jako protiútok napadl měšťanský Budweiser Bürgerbräu. Soud mu dal zatím za pravdu.
O známku Budweiser a její varianty vedl Budvar už celá desetiletí boj především s americkým pivovarnickým gigantem, společností Anheuser Busch (AB), prakticky po celém světě. Právníci největšího tuzemského exportéra piva v roce 2000 bránili značku před AB asi ve 40 soudních sporech a zhruba stejném počtu správních řízení vedených patentovými úřady. Úspěšní byli v poslední době například v Německu, Rusku, Bulharsku, v Pobaltí, Švýcarsku, či na Novém Zélandu. Samson, se sice potýkal s finančními potížemi a velkými dluhy z minulosti, ale přesto se mu v roce 2001 překvapivě podařilo zvednout výrobu o 13 % na 223 tisíc hl. Za jejich prodej pivovar utržil 240 milionů korun. Podnik většinu piva prodal v Jihočeském kraji. Dalších 30 % z produkce putovalo do ostatních částí republiky a 17 % na export. Nejvíce do Německa, Rakouska, Ruska a Itálie. Čtyři z pěti vyrobených piv tvořily desítky, zbytek speciální vícestupňová piva dvanáctka, třináctka a nejsilnější osmnáctka. „Do výsledků se promítl úspěšný začátek restrukturalizačních opatření vedoucích k záchraně společnosti. Podařilo se nám vrátit se do ztracených hospod a restaurací díky výrazně zlepšené a stabilní kvalitě piva Samson – Budweiser Bier. Získali jsme nové trhy v zahraničí, zejména s novým pivem Budweiser Burgerbräu,“ uvedl šéf pivovaru Miroslav Leština. Samson patřil českobudějovickému podnikateli Janu Divišovi, který se stejně jako jeho předchůdce, podnikatel a bývalý předseda fotbalového svazu František Chvalovský, snažil úspěch pivovaru spojit s kouzelným souslovím Budweiser Bier. Úřad na ochranu průmyslového vlastnictví zamítl v březnu 2002 žádost BMP na výmaz ochranné známky Budweiser patřící Budvaru. Současně odmítl BMP zaregistrovat značku Budweiser Bürgerbräu. Měšťanský pivovar se proti tomu odvolal. Rozhodnutí patentového úřadu předcházel verdikt soudu, který v prosinci 2001 v rámci předběžného opatření zakázal nástupci Jihočeských pivovarů na domácím trhu prodávat a distribuovat pivo pod tímto označením. BMP dosáhl jediného, byť zanedbatelného, úspěchu – výmazu švabachem psané známky, kterou Budvar nepoužíval už od druhé světové války. „Jde o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž je možné se odvolat k Patentovému soudu a následně k Nejvyššímu soudu. Očekáváme, že vedení BMP tento krok učiní,“ sdělil ředitel Budvaru Jiří Boček. Šéf BMP Miroslav Leština potvrdil úmysl odvolat se poté, co obdrží rozhodnutí.
BMP na jaře 2002 vedl jednání s americkou firmou Bodega 1800 o dodávkách až padesáti kontejnerů piva Samson ročně do regionu Floridy.
Při Hornických slavnostech města Rudolfova se dne 1.6.2002 čepoval Rudolfovský ležák, který vyrobil speciálně pivovar Samson. “ Jde o mladé nefiltrované pivo, se kterým se lidé jen tak nesetkají,“ uvedl organizátor. BMP nesměl od jara 2002 na svých etiketách užívat oficiální znak města České Budějovice. Exkluzivní právo tak nadále zůstalo v rukou konkurenčního Budvaru, ačkoliv ve městě vařily pivo oba dva. Samson o znak požádal radu města, ale ta to zamítla. „Nemohli jsme porušit exkluzivitu na pivo patřící Budvaru, protože ten na základě smlouvy dává městu sponzorský dar jeden milion korun ročně,“ vysvětlil lidovecký radní Rudolf Vodička. „Podle našeho mínění by právo užívat znak měl mít každý, kdo o to řádně požádá a splní potřebné podmínky. Není přece možné někoho zvýhodňovat,“ reagoval na rozhodnutí šéf pivovaru Miroslav Leština. BMP, jenž zadlužený a ztrátový stál v roce 2001 na pokraji bankrotu, konečně snížil své dluhy. Vedení firmy se během uplynulého roku podařilo srazit bankovní úvěry z 475 milionů korun na 279 milionů. Údaje se dozvěděli akcionáři společnosti na valné hromadě dne 24.června 2002. Firma však i nadále zůstávala výrazně ztrátová v roce 2001 dosáhl prodělek 131 milionů korun, rok předtím to bylo 186 milionů. Manažeři zlepšující se trend označili za důkaz úspěšně probíhající záchranu a ozdravení pivovaru. „Společnost není v úpadku z důvodu jejího předlužení. Nadále představenstvo postupně přijímá opatření za účelem řešení ztrát z let minulých,“ řekl akcionářům předseda představenstva a generální ředitel podniku Miroslav Leština. Krajský soud vydal v prosinci 2001 na návrh Budvaru předběžné opatření, jímž uložil BMP povinnost zdržet se distribuce a prodeje piva s označením Budweiser Bürgerbräu. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí po vyjádření obou stran koncem března 2002 potvrdil s upřesněním v duchu přípustného označení místa původu – tedy že zmíněný pojem Budweiser Bürgerbräu na etiketách musel být umístěn pod nebo nad vlastním názvem piva a nesměl přesáhnout polovinu velikosti tohoto názvu. Protože odvolání BMP proti prosincovému předběžnému opatření nemělo odkladný účinek a pivovar dál distribuoval svůj výrobek s napadeným označením, podal Budvar k Okresnímu soudu v Č. Budějovicích návrh na výkon rozhodnutí, a soud vyměřil žalovanému subjektu v červnu 2002 pokutu ve výši 100 000 korun. Aby zjistil alespoň přibližně rozsah škod způsobených pivovaru dne 8.srpna 2002 rozvodněnou Malší, musel jeho generální ředitel některými částmi podniku proplavat. „Jako styl jsem nejčastěji používal prsa,“ řekl se zjevnou ironií Leština. Brzy ráno totiž řeka, na jejímž břehu pivovar leží, zbortila plot a začala brát uskladněné pivní sudy. Ačkoli se Leština okamžitě s několika desítkami zaměstnanců pustil do záchranných prací, zdivočelá řeka jich přesto odnesla možná pár set. Na ochranu dalších prostor pivovaru ale nezbýval čas. „Ve sklepích máme sedm metrů vody, museli jsme proto zastavit výrobu,“ konstatoval Leština. Podle jeho odhadů přišla firma o desítky miliónů korun. „O tom, že se bude upouštět přehrada Římov jsme se dozvěděli až ve čtvrtek ve tři hodiny ráno. Kdybychom byli varováni včas, mohli jsme škody alespoň minimalizovat,“ postěžoval si šéf pivovaru. „Osmdesát procent pivovaru bylo pod vodou. Ta zatopila sklady i výrobní linky,“ potvrdil. Nejvíce práce dalo zaměstnancům pochytat prázdné plovoucí sudy. Hrozilo nebezpečí, že se po rozbouřené Malši dostanou do města a ucpou průduchy pod mosty. Voda by se rozlila i do míst, kam se nedostala. Malše se v případě pivovaru vrátila do svého původního řečiště. V místě, kde teď stojí, totiž kdysi opravdu tekla. BMP, jejž vybudovali v roce 1795 na Lineckém předměstí na břehu Malše němečtí právovárečníci, přežil konfiskaci v roce 1945 i hrozbu bankrotu v roce 2001. Když v červnu 2002 manažeři na valné hromadě tvrdili, že výrobce piva Samson má nejhorší za sebou, nemohli tušit, co strašlivého je čekalo. Rozvodněná řeka během jednoho týdne hned dvakrát zaplavila velkou část pivovaru. Škody na zničeném zařízení podnik odhadly na 80 milionů Kč. Zaměstnanci odmítli zvěsti, že jde o smrtelnou ránu. „Zcela určitě přežijeme,“ tvrdil Miroslav Leština. Pivovar dostal dvě rány – nejprve ve čtvrtek 8. srpna, kdy se přihnala stoletá voda po Malši. „Selhala městská povodňová komise, vůbec nás nevarovala, takže jsme se nestačili ani připravit,“ upozornil Leština. Rozbouřená řeka ráno odnesla stovky prázdných sudů ze dvora, poškodila sklady, zalila sklepy. A především zničila stáčecí linky sudového i lahvového piva a přetlačené tanky. Všichni zaměstnanci včetně šéfa Leštiny tenkrát ve spodním prádle plavali po dvoře – chytali sudy a další věci, co šlo zachránit. Povodeň ušetřila jen varnu a spilku, které byly na horním dvoře. Pracovníci společnosti byli celý víkend v práci a uklízeli spoušť po ničivém živlu. Zbytečně. Podruhé, v pondělí 12. srpna, už krizový štáb pivovarníky varoval před další záplavovou vlnou – ale nebylo to nic platné. „Okolo pivovaru jsme vystavěli hráze. Jenže tentokrát byla voda ještě o dva metry vyšší a daleko dravější,“ vzpomínal ředitel. Pivovar zatím dál zásoboval své odběratele ze zásob, které si navařil dopředu na letní sezonu. Pivo měl sice kde vařit, ale už ne kde stáčet. Pomoc proto nabídl Regent Třeboň, konkurenční boj jako by šel v krizi stranou. „Vozí k nám nefiltrované pivo a my jim ho upravíme a stáčíme do lahví i sudů,“ uvedl sládek Regentu Jaromír Klouda. BMP překonal prvotní šok ze dvou záplavových vln, při kterých došlo k obrovským škodám na majetku a s velkým nasazením svých zaměstnanců a dobrovolníků obnovil distribuci a vaření piva. Od 19.8.2002 již probíhala distribuce obvyklým způsobem v závislosti na možné dopravní obslužnosti. Zákazníci mohli zavolat na bezplatnou linku a informovat se o podrobnostech distribuce, nebo nahlásit škody na výčepních zařízeních. Prodej v prodejně Cash & Carry byl nepřerušen. Pivovar musel strhnout hlavní budovu skladu, jehož statiku narušila povodeň. Vedle skladu byly odstraněny i podemleté objekty pomocných provozů a garáží. BMP dne 28.8.2002 obnovil stáčení piva, které na dva týdny vyřadila povodeň. Pro muže-zaměstnance to znamenalo, že konečné mohli shodit z, tváří plnovousy.. “ Po povodních jsme si všichni slíbili, že se neoholíme dříve, než opět zprovozníme zařízení a stočíme první pivo,“ vysvětlil Miroslav Leština. Stáčecí linky zatím fungovaly jen provizorně. Zatímco konkurenční pivovary v Třeboni a v Protivíně při záplavách BMP ochotně pomohly a nabídly mu své kapacity, národní podnik Budějovický Budvar se podle generálního ředitele BMP Miroslava Leštiny zachoval opačně. Leština navíc uvedl, že druhý českobudějovický pivovar se pokusil povodní využít k převzetí pozic BMP na trhu. Vedení Budvaru tato tvrzení odmítlo. „V době, kdy stát deklaroval pomoc všem postiženým v zaplavených oblastech, se zástupci státního pivovaru snažili využít našich problémů a vytlačit nás z trhu. Našim odběratelům tvrdili, že kvůli povodním končíme svou činnost nejen my, ale i naši distributoři. Tím se pochopitelně cítíme poškozeni,“ řekl Leština. Výhrady vůči obchodním praktikám Budvaru založil pivovar na poznatcích velkoobchodníků a distributorů piva. „Je zarážející, že Budvar se v době, kdy se celá země probouzela z povodňového šoku, snažil poslat ke dnu podnik, který zaměstnává 140 lidí, z nichž mnozí byli sami povodněmi postiženi. Chápu sice, že mohlo jít o selhání jednotlivců, to však obecnou rovinu problému nemění,“ sdělil v říjnu 2002 Leština. Budvar tvrzení svého menšího konkurenta odmítl. „Poté, co nám zástupci BMP při osobním setkání dne 19.8. 2002 přednesli svou žádost o pomoc při stáčení piva, pochopili jsme složitost jejich situace a obratem jim následující den zaslali konkrétní nabídku pomoci v oblasti stáčení sudového piva. Z technologických důvodů jsme BMP nemohli nabídnout možnost stáčet pivo lahvové. 23.8. jsme od pana Leštiny obdrželi zamítavou odpověď se sdělením, že využili nabídky jiných pivovarů,“ reagoval obchodní manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že tím Budvar považoval celou záležitost za ukončenou, neboť jeho vedení předpokládalo, že BMP už pomoc nepotřeboval. „Veškerá další obvinění BMP jsou nerelevantní a jsou takového charakteru, který se těžko vyvrací,“ konstatoval Chrt. V říjnu 2002 už pivovar, byť v provizorních podmínkách, vyráběl opět na dvě směny. Spolu s likvidací následku povodní BMP současně zahájil přípravné práce na obnově a modernizaci celého pivovaru. Dvě polonahé krásky povalující se po silném motocyklu Harley-Davidson. Doporučují vám „konečně pivo“ – říznou desítku Samson. BMP však nápaditá a provokativní kampaň zatím moc nepomohla. Pivovar v roce 2002 uvařil a prodal 209 500 hl piva, což v meziročním srovnání představovalo skoro šestiprocentní pokles. Podle vedení to byl důsledkem povodní, které na jeden měsíc vyřadily pivovar z provozu. „Povodně zapříčinily jednak znatelný pokles poptávky, jednak přímo ovlivnily chod celého pivovaru,“ připomněl generální ředitel Miroslav Leština. Tržby BMP následkem slabšího celkového odbytu klesly o devět milionů korun na 195 milionů. Domácí propad prodejů alespoň částečně vylepšily úspěchy v zahraničí – dařilo se především v sousedním Rakouskou. „Podíl exportu se zvýšil na téměř 15 %. Vyvážíme do 17 zemí celého světa,“ uvedl obchodní šéf Jiří Nekola. Zadlužená a ztrátová firma prožívala těžké období. Sotva se začala odrážet od úplného dna, kde skončila za éry dřívějšího vlastníka Františka Chvalovského, dostala další ránu – povodně. Hlavním úkolem bylo co nejdříve vylepšit pošramocené finanční zdraví společnosti. Provozní hospodaření pivovaru v roce 2002 skončilo kladným výsledkem teprve podruhé od roku 1996 – provozní zisk činil 60 milionů korun. Jenže celkový výsledek srážely dolů velké dluhy z minulosti. Jen bankovní úvěry činily v roce 2002 čtyři stovky milionů korun. Hospodaření pivovaru v roce 2002 skončilo ztrátou 90 milionů korun, rok předtím byla ztráta ještě o čtyřicet milionů vyšší. Celková výše nahromaděných ztrát z minulých let se vyšplhala na 354 milionů korun. Firma ve výroční zprávě přiznala, že na zaplacení takové sumy teď nemá peníze. „Přesto lze předpokládat, že v souladu se zahájením restrukturalizace a jejím dosavadním pokračováním bude neuhrazená ztráta v následujících období vypořádána,“ věřila finanční ředitelka Štěpánka Kolářová. K tomuto názoru se přiklonil také nezávislý auditor na základě zlepšujícího se trendu hospodaření a snižujícího se úvěrového zatížení pivovaru. „V této souvislosti uvádíme, že společnost není v úpadku z důvodu jejího předlužení,“ napsal auditor ve své zprávě. Rozhodujícím majitelem firmy zaměstnávající 150 lidí byl v roce 2002 českobudějovický podnikatel Jan Diviš, jenž držel 85 % akcií. Pivovar pro čtvrtý ročník rudolfovských hornických slavností (7.6.2003) vedle speciálního 13 nefiltrovaného ležáku připravil i sběratelské lákadlo. Samson připravil 1/2 miliónu lahví, kde na zadní etiketě bylo logo slavností, což byla příležitost pro sběratele.
Pivovar slavil v roce 2003 úspěchy v USA. Vzbudil zájem mimo jiné na výstavě America`s Food & Beverage Show, kde získal kontakty na americké společnosti mající zájem o spolupráci a distribuci tohoto piva na americký i karibský trh. Společnost Bodega 1800 by měla například zájem o odběr 40-50 kontejnerů ročně. Na jednání o konkrétních podmínkách obchodu, které obě společnosti vedly, se podílela i agentura CzechTrade.
Českobudějovický krajský soud zakázal v únoru 2004 BMP používat označení Budweiser Bürgerbräu jako značky piva. Soud vyhověl žalobě Budvaru, podle níž značka vzbuzovala dojem, že pivo je jeho výrobek. „Budějovický měšťanský pivovar nesmí toto označení užívat,“ uvedl mluvčí Budvaru Martin Doležal. Budvar tvrzení o záměně doložil u soudu průzkumem mezi spotřebiteli, podle kterého se polovina z dotázaných domnívala, že pod touto značkou se skrývá budvarské pivo. Rozhodnutí soudu nenabylo právní moci. Předcházelo mu předběžné opatření v roce 2003 na žádost Budvaru. Šéf BMP pokládal spor za uzavřený. „Soud jen potvrdil skutečnost existující více než dva roky. Vyhověli jsme tehdy předběžnému opatření a od té doby používáme novou chráněnou značku B.B. originál světlý ležák s označením původu Budweiser Bürgerbräu,“ uvedl Miroslav Leština.
BMP neuspěl v lednu 2005 se svým návrhem na výmaz Budvaru z obchodního rejstříku ani u Vrchního soudu v Praze. Měšťanský pivovar tvrdil, že právní postavení Budvaru jako národního podniku nemá oporu v zákoně, a Budvar tudíž právně neexistuje.
BMP prodal v roce 2004 v Jihočeském kraji dvě třetiny své produkce – 129 000 hl.
BMP po více než padesáti letech mohl svůj světlý ležák opět označovat ochrannou známkou B.B. Budweiser Bürgerbräu. Umožnil to Úřad průmyslového vlastnictví, který mu koncem listopadu 2005 tuto více než stoletou ochrannou známku zaregistroval. Pivovar to oznámil 16.prosince 2005 po doručení písemného vyrozumění. Jeho ředitel Miroslav Leština rozhodnutí označil za průlomové, protože všechny ochranné známky se slovem Budweiser byly v šedesátých letech minulého století převedeny na národní podnik Budějovický Budvar. „Věřím, že to posílí naši obchodní pozici. I když je známka registrovaná jen pro Česko, v zahraničí nám může pomoci v soudních sporech, které v některých zemích z podobných důvodů vedeme jak s Budvarem, tak americkým pivovarem Anheuser-Busch,“ uvedl. Název Budweiser Bürgerbräu (Budějovický měšťanský var) pivovar v nedávné minulosti několikrát na lahvích i reklamních předmětech používal. Na návrh Budvaru mu to soud vydáním předběžného opatření vždy zakázal. „Teď z Budweiser Bürgerbräu uděláme naši hlavní značku,“ plánoval Leština.
BMP se zúčastnil 16. ročníku slavností piva v Táboře, které se konaly od 31.1. do 3.2.2006. „Do odborných degustací o Českou pivní pečeť jsme přihlásili šest vzorků. Věřím, že naše piva uspějí. Mám favorita. Je to náš originální světlý ležák Budweiser Bier. Z minulých ročníků si naše piva odvezla i zlatá ocenění. Táborské slavnosti netvoří ale jen odborné soutěže, ale v laické části mohou spotřebitelé ochutnat naše točené pivo. Dalo by se říct, že slavnosti jsou jednou velkou ochutnávkou. Přímo od pivařů si můžeme vyslechnout názor na naše piva. To je pro nás velmi důležité.“, řekl v lednu 2006 Miroslav Leština.
BMP neuspěl u Městského soudu v Praze. Soud zamítl v lednu 2006 správní žalobu, kterou BMP podal proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z 8.1.2003 s cílem dosáhnout výmazu ochranné známky „Budweiser Bier Budbräu“ z rejstříku ochranných známek. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví z roku 2003 bylo rozsudkem potvrzeno a ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“, jejímž majitelem je Budějovický Budvar, n.p., zůstala i nadále v platnosti. BMP se žalobou pokoušel dosáhnout výmazu ochranné známky č. 113067 „Budweiser Bier Budbräu“, kterou vlastní Budějovický Budvar, n.p., z rejstříku ochranných známek. Městský soud v Praze správní žalobu BMP proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví zamítl a potvrdil předchozí rozhodnutí tohoto úřadu z 8.1. 2003. Ochranná známka „Budweiser Bier Budbräu“ tak i nadále zůstane zapsána v rejstříku ochranných známek.
„Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme,“ uvedl v únoru 2006 generální ředitel pivovaru Miroslav Leština. Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Prazdroj.
BMP se upsal fotbalista Karel Poborský. V červnu 2006 ho pivovar nasadil do reklamní kampaně. Smlouva byla zatím uzavřená na půl roku. „Chceme tak posílit image firmy a našich značek, hlavně pak prémiové B.B. Budweiser Bier,“ potvrdil šéf firmy Miroslav Leština. Jeho pivovar se tak chtěl dostat ze stínu většího městského rivala Budvaru. Podle Leštiny firma hledala jihočeskou legendu, na níž by svou kampaň mířenou na své hlavní trhy v jižních, středních a severních Čechách, postavila: „Poborský vyšel nejlépe.“ Cenu kontraktu Leština nesdělil. Uvedl ale, že celá kampaň (jejíž součástí je nové multibalení, závěsy na přepravky, billboardy, 3D poutače nebo stolní hra „cvrnkačka“) vyšla na milióny korun. Poborský tak rozšířil počet fotbalových reprezentantů, kteří v době šampionátu vystupují v reklamách.
BMP začal nabízet své nealkoholické pivo Pito i v novém praktickém třetinkovém balení. K tomuto kroku se rozhodl na základě významně se zvyšující poptávky po nealko pivu v souvislosti s novým dopravním zákonem. Nové třetinkové balení bylo určeno zejména do gastronomických provozů, ale bylo k dispozici i v maloobchodní prodejní síti. „Během letních měsíců jsme zvýšili meziroční nárůst prodejů Pita o 85%. Zájem o Pito stoupá v letošním roce i v zahraničí, nově vyvážíme Pito například do Španělska či Pobaltských zemí,“ řekl v září 2006 generální ředitel BMP Miroslav Leština. „Pito vařené v Budějovickém měšťanském pivovaru má intenzivní pivní chuť, která je balancovaná tak, že i přes homeopatické množství alkoholu vybízí k dalšímu napití,“ dodal Leština. Třetinkové Pito bylo distribuováno v lahvi, jejíž design vytvořil ateriér Malec. Třetinková láhev byla označena originálním znakem pivovaru.
BMP prodal v červenci 2006 nealkoholického Pita o 60 % víc než v červenci 2005.
„Zatím držíme ceny a zdražení nechystáme,“ potěšil v říjnu 2006 nejednoho pivaře generální ředitel BMP Miroslav Leština jako reakci na zdražování Prazdrojem. „Na každý rok si děláme vlastní cenovou politiku bez ohledu na to, zda Plzeň zdražuje, či nikoliv,“ doplnil Leština.
BMP mohl na podzim 2006 začít prodávat své pivo v Polsku pod označením BB Budweiser Bürgerbräu. Polský patentový a známkový úřad totiž neuznal v listopadu 2006 námitky Budvaru proti registraci zmíněné známky. Jednalo se o konečné rozhodnutí, proti němuž se nešlo odvolat. „Jsme rádi, že další stát Evropské unie, tedy Polsko a jeho patentový a známkový úřad, potvrdil historická práva BMP k označení Budweiser. Při rozhodování byla historická skutečnost, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic, jedním z důležitých argumentů pro neuznání námitek Budějovického Budvaru, který se snažil naší registraci zabránit,“ uvedl generální ředitel pivovaru Miroslav Leština. BMP vařil a prodával pivo pod značkami B. B. Budweiser Bier, Samson Budweiser Bier, Samson černý Budweiser Bier, 1795 Budweiser Bier, PITO Budweiser Bier a Dianello Budweiser Bier. Pivo exportoval v roce 2006 do třiceti zemí světa.
„Zdražení nechystáme, alespoň prozatím. Snažíme se jít cestou snižování vnitřních nákladů tak, aby růst vstupů do výroby spotřebitel nepocítil,“ řekl generální ředitel BMP v listopadu 2006 Miroslav Leština..
Novým výkonným ředitelem BMP byl od 1.února 2007 Daniel Dřevikovský, který zde dosud působil na pozici finančního ředitele.
Od 1.prosince 2007 změnil BMP ceny. „Podle druhu piva to bude o korunu až dvě koruny na půllitr. Větší zvýšení bude u vícestupňových piv,“ uvedl předseda představenstva Miroslav Leština. Doplnil, že je to první zdražení za poslední tři roky a zdůvodnil ho nárůstem ceny sladů minimálně o 40 % a zmínil i vyšší vodné a stočné. „Reagujeme tím už na ceny co přijdou,“ odvětil Leština na dotaz ohledně předpokládané změny cen energií na počátku příštího roku. Potvrdil, že se již tvoří smlouvy na příští rok, ale pokud by se pohly vstupy musel by na to prý měšťanský pivovar podle předsedy představenstva reagovat.
„Právě jsme ve fázi vyhodnocování cen vstupů, takže zatím není možné úpravu cen námi vyráběných piv vyloučit ani potvrdit,“ uvedl za BMP v září 2008 ředitel společnosti Daniel Dřevikovský.
BMP byl na jaře 2009 na prodej. Akcionáři pivovaru nabízeli celkem 97 % akcií za 1,5 miliardy korun. „Je to úvaha o hledání strategického partnera. Ta jednání stále probíhají,“ komentoval v dubnu 2009 prodej Miroslav Leština, který spolu s Janem Divišem vlastnili největší podíly v pivovaru – poslední tři roky ztrátovém. Mezi zájemci se objevily české pivovarnické skupiny jako PMS Přerov nebo K Brewery. Ale okolnosti nabídky už sondoval i jihočeský soused Samsona – státem vlastněný Budvar. „Pan Leština mne oficiálně informoval o záměru prodat pivovar, my jsme se informovali o podmínkách, především o ceně, ale vyhodnotili jsme to negativně,“ vyjádřil se za akcionáře Budvaru ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Nejhezčí pivní korunka roku 2009 zdobila pivo Pražačka z BMP. Rozhodli o tom sběratelé pivních etiket a pivovarských suvenýrů. Na 36. setkání sběratelů v Táboře řekl tajemník sdružení klubů sběratelů pivovarských suvenýrů František Pinkava. Sběratelé vybírali z téměř 600 pivních etiket, 66 tácků a 84 pivních korunek, které se objevily v roce 2009.
V roce 2009 brány podniku opustilo 143 tisíc hektolitrů piva. V žebříčku velikosti pivovarů v zemi se pohyboval okolo desátého místa. Podnik uvažuje o tom, že by začal stáčet pivo do plastových lahví.
„V horkých dnech jsou v provozu i zahrádky nebo jiná venkovní posezení, a tím pádem provozovatelé takových restaurací vytočí mnohem víc piva,“ sdělil v červenci 2010 předseda představenstva BMP Miroslava Leština.
Úspěšné období měl v červenci 2010 BMP. „Prodej nám v průměru vzrostl o 20 až 22 %. Pracujeme nepřetržitě na tři směny, abychom stačili plnit požadavky zájemců,“ řekl předseda představenstva Miroslav Leština. Pokud se v červenci vydaří počasí, bývá pro pivovary nejúspěšnějším měsícem v roce. „V horkých dnech jsou v provozu i zahrádky nebo jiná venkovní posezení, a tím pádem provozovatelé takových restaurací vytočí mnohem víc piva,“ uzavřel Leština.
Společnosti Russian Tradition Group. Russian Tradition Group si v budějovickém Samsonu nechával vařit privátní značky Pražečka a Černovar, určené výhradně pro ruský trh.
V BMP dne 11.10.2010 zahájili sladovickou kampaň. V Česku bylo 32 sladoven, jen patnáct ale přímo v pivovarech. Právě budějovický pivovar svou sladovnu měl. Pivovarníci dali akci slavnostní ráz – ječmen a budoucí slad požehnal biskup českobudějovické diecéze Jiří Paďour. Naposledy se podobný obřad v pivovaru odehrál před více než šedesáti lety. „Beru to vážně jako zákmit toho, že se nejen navazuje na tradici, ale dokonce by se nějaká i měla vytvořit,“ uvedl biskup Jiří Paďour. Ječmen, ze kterého se vyrábí slad, odebíral pivovar od dodavatelů z jihu Čech. Sládek Luboš Martiš dodal: „Pivovar je plně soběstačný, pokud je výstav zhruba do 200 tisíc hektolitrů. Ze 3000 tun nakoupeného ječmene se vyrobí 2600 tun sladu, který se následně v pivovaru zpracovává.“ V roce 2010 chtěli v BMP uvařit 180 až 190 tisíc hektolitrů piva – to bylo asi o 30 % více, než v předchozím roce. Zhruba polovina produkce šla na export.
Představenstvo BMP plánovalo zvýšit základní kapitál firmy více než jednou tolik z dosavadních 27,3 milionu korun o 35 milionů, možná ještě o deset milionů více. Zvýšení kapitálu firmy bylo hlavním bodem mimořádné valné hromady firmy svolané na 11. března 2011. „Důvodem je posílení kapitálové situace společnosti,“ uvedlo představenstvo firmy v pozvánce na mimořádnou valnou hromadu. Zvýšení základního kapitálu představenstvo navrhovalo formou úpisu nových akcií peněžitými vklady.
Skoro dva roky se pokoušeli většinoví vlastníci Samsona prodat akcie tohoto zadluženého a ztrátového jihočeského pivovaru. V roce 2011 se jim to konečně povedlo. Podle zápisu v obchodním rejstříku byla společnost JD BEER INVEST a.s. majitelem sta procent akcií od června 2011 Cena nebyla zveřejněna, ale spekulovalo se o výši 300 miliónů korun v hotovosti nebo kapitalizaci pohledávek. Ještě před více než rokem si však tehdejší vlastníci cenili Samsona, k jehož hodnotě patří i desítky registrovaných ochranných známek včetně B.B. Budweiser Bier, na víc jak miliardu korun. Většinu majetku v té době drželi podnikatelé Jiří Diviš, Miroslav Leština a Radek Bezkočka, jejichž podíl necelých 98 procent JD Beer Invest koupila a okamžitě na valné hromadě odhlasovala výkup zbylých akcií menšinových akcionářů. Zbylých 2,16 % akcií vykoupila JD Beer Invest od minoritních vlastníků Samsona za cenu 18 korun za jednu kmenovou akcii v hodnotě 10 korun. Proti výkupu však někteří akcionáři protestovali s odkazem, že celý proces nebyl pod dohledem nezávislého orgánu. BMP v posledních letech minimálně investoval, byl dlouhodobě ve ztrátě, ta z roku 2010 dosáhla podle zveřejněné výroční zprávy 30 miliónů korun. Tržby přitom vzrostly o 13 % na 183 miliónů. „Hodláme revitalizovat pivovar a vrátit na český trh slávu nealkoholického piva Pito a silného lokálního brandu Samson. Firma již investovala od svého příchodu do pivovaru více než 100 milionů korun,“ řekl nově dosazený předseda představenstva Michael Dědeček. Vlastníkem JD Beer Invest byla nizozemská investiční společnost Collis, kde byl jedním z akcionářů František Savov. Podnikatel, spojovaný s kontroverzními obchody kolem někdejšího svazáckého majetku, mj. figuroval před časem i jako svědek v kauze vyšetřování případu zmizelých 500 miliónů z České konsolidační agentury (ČKA). Ovládal mimo jiné i knižní vydavatelství Mladá Fronta a média jako bylo E15, Sedmička, Strategie nebo dětská Mateřídouška. Pivovar v roce 20101 zvýšil produkci na necelých 160 tisíc hektolitrů piva, na českém trhu měl necelý jednoprocentní podíl. (zdroj: byznys.ihned.cz)
V roce 2011 přestal pivovar vyrábět Tmavé výčepní pivo (alk.: 3,6 %; láhev ) a nahradil ho tmavou dvanáctkou.
Americká pivovarnická společnost Anheuser-Busch koupila v lednu 2012 firmu Budějovický měšťanský pivovar a dostala se tak k části jejích registrovaných ochranných známek s názvem Budweiser Bier. Uvedly to Hospodářské noviny (HN). Američané si tím zároveň otevřeli cestu k případné privatizaci čtvrtého největšího producenta piva v Česku – národního podniku Budějovický Budvar. Měšťanský pivovar, který patřil v Česku k menším producentům, Američané podle listu koupili od společnosti Harvestor. V ní byl akcionářem František Savov, podnikatel spojený s nevýhodnými prodeji někdejšího svazáckého majetku. Detaily transakce, včetně prodejní ceny, byly předmětem obchodního tajemství, řekl HN Michal Donath, mediální zástupce Savova a Pivovaru Samson. Harvestor nejprve rozdělil měšťanský pivovar na samostatnou firmu Pivovar Samson, na kterou přešel majetek, technologie i zaměstnanci původního pivovaru a která nadále patřila Harvestoru. Ve zbytkové části společnosti, kterou následně koupili Američané, zůstaly ochranné známky a nevelké pozemky se zdrojem vody, psaly HN. Označení Budweiser používal nejen měšťanský pivovar, ale ve světě ještě častěji Budvar. Oba pivovary se se společností AB, která byla od roku 2008 součástí největší světové pivovarnické společnosti Inbev, o název Budweiser soudily již téměř 34 let.
Nejen štamgasti restaurace U Havlíčka v budějovické Havlíčkově kolonii, ležící přes řeku proti pivovaru Samson, sledovali v březnu 2012 s obavami události, které provázely bývalý Budějovický měšťanský pivovar. Pivo v něm vyráělaí nově vzniklá akciová společnost Pivovar Samson, jejím akcionářem byla firma Harvestor Limited sídlící v Kyperské republice. Ochrannou známku i vrt s vodou ale přitom vlastnila firma Anheuser-Busch InBev (ABI). Ta se přetahovala s mladším pivovarem v krajské metropoli Budějovickým Budvarem 
o značku a světový trh.
„Sem k Havlíčkovi chodí lidé rádi na Samson, který se tady tradičně čepuje,“ řekl Petr Vitoň, bydlící nedaleko. Nájemce Michal Pilbauer ale viděl budoucnost pronajaté restaurace černě. „Koncem dubna odcházím,“ řekl hostinský.
„Lidé nemají peníze, tak přestávají chodit na točené a raději doma ucucávají lahvové. Majitelé hospod by si měli uvědomit, že je jiná doba než před patnácti lety, a neměli by chtít velký nájem. Když z tržeb zaplatím pronájem a lidi, dělám skoro zadarmo,“ řekl Michal Pilbauer s tím, že za minulého vedení byl prý pivovar Samson k hospodám, které čepovaly jeho pivo a byly vlajkovou flotilou pivovaru, shovívavější.
Obavy z navěky vyschlých trubek tlumil generální ředitel Samsonu Michael Dědeček. „Pivovar Samson letos investuje desítky milionů do obměny zastaralých výrobních technologií, do výroby nových produktů v rámci ochucených piv, tzv. radlerů, a do marketingové komunikace 
k posílení podílu na trhu. Pro sezonu chystáme vhodná balení ochucených radlerů i několik pivních speciálů,“ řekl Michael Dědeček. V roce 2011 měl Samson za cíl výstav piva nad 200 000 hl, export činil polovinu. „Do tří let chceme zvýšit výstav nad 300 000 hl,“ tvrdil v březnu 2012 Michael Dědeček a odmítl možnost potíží s firmou ABI. „V šachu nás nedrží. Pro svoji potřebu má firma jen jeden z vrtů a navíc významně podporuje naši expanzi na zahraničních trzích. Všechny kroky jsou v souladu s naší dlouhodobou strategií. Upřímně pochybuji o tom, že by se výroba piva měla z Českých Budějovic vytratit. Copak Volkswagen zastavil výrobu škodovek?“ dodal Michael Dědeček. Boj o pivo ale už komentovali i politici, například ti z hnutí Starostové a nezávislí (STAN). „Prodej ochranné známky Budějovického měšťanského pivovaru je cestou 
k jeho konci,“ myslel si Jaroslav Houba z jihočeského výboru hnutí.
„Všechna podnikatelská rizika včetně závazku společnosti vůči věřitelům byla vyvedena do nástupnické společnosti Samson. To připomíná klasický tunel, kdy se z krachující společnosti prodá to dobré, kdežto problémy zůstanou 
v nové společnosti, která cíleně zkrachuje a pošle se do insolvence.“ Jaroslav Houba byl přesvědčen, že se nad budějovickým pivovarem stahují mraky. „Svědčí o tom odprodej zdroje vody firmě ABI, bez kterého nemůže pivovar fungovat. Ta může kdykoliv pivovar odstavit. Po sérii prohraných známko-právních sporů s Budějovickým Budvarem se chce ABI k ochranné známce Budweiser Bier dostat tímto způsobem. O výrobu piva 
v Budějovicích, které má ve městě dlouhodobou tradici, skutečně nejde,“ dodal Jaroslav Houba s tím, že jejich hnutí se situaci dále věnuje. (zdroj: ceskobudejovicky.denik.cz) Pivovar v létě 2012 představil dvě nové příchutě radlerů. Samson radler Speck (čti špek) s jablečno – konopnou příchutí a Samson radler Černý rybíz. Špeck je v limitované sérii a oslovil asi hlavně mladé muže. Třeba jen tím, že je to první špek, po kterém není žízeň. Rybíz by měl chutnat spíše ženám.Na tiskové konferenci na pražském Vyšehradě Samson zároveň ukázal svůj Samson Van, který jezdil po ČR. Právě v něm vozil všechny své čtyři příchutě (Lemon, Grep, Černý rybíz, Špeck), nealko Pito i klasickou desítku a rozdával je lidem. Multifunkční americký veterán, ve kterém jely dvě krásné mladé slečny, byl schopný se za pár minut změnit v bar, mixážní pult s bednami nebo kino.
Nealkoholické pivo Pito z dílny pivovaru Samson se mohlo pyšnit označením „Česká chuťovka 2012″. Tímto prestižním oceněním ho vyznamenali odborníci z pražského Výzkumného ústavu potravinářského, a to 18. října 2012 na slavnostním večeru v prostorách Národního zemědělského muzea. Takto označené mohou být jen výrobky, které mají výtečnou chuť a kvalitu a to Pito prokázalo. Do tohoto ročníku se přihlásilo na 40 výrobců se 104 produkty. Značku nakonec obdrželo celkem 50 českých produktů od 33 výrobců v 6 kategoriích.
Pivovar Samson udělal nejprve malý test. Připravil na jaře 2013 jednu várku nového pšeničného piva s názvem HefeWeizen a ve svých provozovnách ho dal ochutnat lidem. Během rekordně krátké doby byla novinka českobudějovického pivovaru vypitá a hospodští chtěli další sudy. V tu chvíli bylo jasno. Samson HefeWeizen půjde na českých trh i v půllitrových lahvích. Čeští pivaři jsou už totiž dostatečně zralí a odvážní na to, aby si opět oblíbili pšeničné pivo. Konkrétně Samson HefeWeizen byl pšeničný kvasnicový nefiltrovaný světlý ležák s obsahem alkoholu 5,2 procenta. Jednalo se o typicky zakalené pšeničné pivo s ovocně medovým nádechem a hustou bohatou pěnou. „Vyzkoušeli jsme si, že čeští pivaři už se nebojí zakalení, které je pro pšeničná piva tak typické. Na chuť, která je zcela jiná než u klasických piv, si mnozí z nich budou zřejmě chvíli zvykat, pro nás však bylo jednoznačně potěšující, že většina HefeWeizen vyzkoušela a dala mu šanci,“ řekl sládek pivovaru Samson Luboš Martiš.
Pivovar znovu zabodoval se svými výrobky v soutěži Česká chuťovka. V roce 2012 bylo oceněno v kategorii nealkoholických nápojů Samson Pito. V roce 2013 získala v kategorii piva cenu světlá desítka, tedy Samson Original Czech Světlé výčepní pivo 10°. Slavnostní vyhlášení a předání cen jubilejního pátého ročníku Česká chuťovka se uskuteční v Rytířském sále Senátu ČR ve čtvrtek 17. října 2013. „Snažíme se, aby naše pivo mělo stále vyšší kvalitu, a neustále pracujeme i na vylepšování chuti. V loňském roce jsme upravili recepturu Pita, což mělo velký úspěch a Pito získalo ocenění Česká chuťovka. Redesignovali jsme také lahve a etikety našich piv, což určitě napomohlo ke zvýšení prodejů. Ocenění naší světlé desítky si moc vážíme a budeme i nadále pracovat na tom, abychom udrželi tu nejvyšší kvalitu piva Samson,“ řekl obchodní ředitel Pivovaru Samson David Posekaný.
Pivovar v roce 2013 dosáhl více než dvojnásobných prodejů svého nealkoholického Pita oproti minulému roku. Uvedené navýšení se týká jak prodaných hektolitrů, tak utržených příjmů a zároveň všech balení, ve kterých je Pito k dispozici – tedy lahví, plechovek a sudů. V roce 2012 výsledek prodeje Pita činil celkem 4 000 hektolitrů. „Zvýšení prodejů určitě pomohla upravená receptura PITA, která lidem opravdu chutná. Nové Pito jsme uvedli na trh v loňském roce a od té doby prodeje výrazně stoupají. Navíc se nám podařilo prosadit i na exportních trzích, kde za zmínku stojí například Dánsko nebo Čína,“ řekl obchodní ředitel Pivovaru Samson David Posekaný. Prodejům podle Pivovaru Samson pomohl i nedávno uvedený rebranding – po kompletní změně typu lahve a designu etikety v roce 2012 byla celková změna Pita dokončena uvedením nové atraktivní přepravky speciálně vyvinuté pro toto nealkoholické pivo, která je mezi konkurenčními produkty jasně rozpoznatelná. „V loňském roce získalo Pito ocenění kvality Česká chuťovka 2012. To, a také fakt, že se Pita prodává stále více, jen potvrzuje naši zkušenost, kterou v Samsonu máme všichni. Pito je skutečně dobře vyladěné pivo, které se i přesto nebo právě proto, že je takzvaně „bez radosti“, tedy bez alkoholu, perfektně hodí do aktuálních trendů v dosahování aktivního a zdravého životního stylu,“ dodal David Posekaný z Pivovaru Samson.
Pivovar Samson kontrolovala od 31. prosince 2013 nová firma. Jeho vlastník, společnost Taurus se sídlem na Kypru, rozdělil původní a.s. na dvě části. Rošáda měla vést k prodeji pivovaru americkému konkurentovi Budějovického Budvaru a soupeři ve sporech o značku Budweiser – společnosti Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev (ABI). Podle šéfa Budvaru Jiřího Bočka by případný příchod ABI do Českých Budějovic neměl vliv na známkoprávní spory.
Původním majitelem Pivovaru Samson byla kyperská společnost Harvestor, ze které se od Nového roku stal Taurus. Ten ovládá novou akciovou společnost Pivovar Samson, která vaří pivo. Z původní firmy Pivovar Samson vznikla společnost Beer system s jedním zaměstnancem, kde skončil zbytek majetku. I tu kontroloval Taurus. Podle mluvčího pivovaru Michla Donatha o přípravu na prodej pivovaru společnosti ABI nejde. „Jediné k čemu došlo, je přejmenování vlastníka z Harvestor na Taurus. Jedná se tedy o čistě technické opatření a ve skutečnosti se v pivovaru nic nemění. Rozštěpení pivovaru je příprava na další možné akvizice. V této souvislosti dochází pouze ke změně organizační struktury,“ uvedl dnes Donath v tiskové zprávě.
Dne 7.6. 2013 pivovar začal plnit nové pšeničné piva s názvem HefeWeizen do lahví.

Společnost Taurus One Limited se sídlem na Kypru prodala v červenci 2014 sto procent akcií Pivovaru Samson skupině Anheuser-Busch, která je součástí světového pivovarnického lídra AB InBev. Informoval o tom mediální zástupce společnosti Taurus Michal Donath. „Mohu pouze jenom potvrdit, že novým majitelem firmy Pivovaru Samson a.s. se stal Anheuser a je teď stoprocentním vlastníkem,“ potvrdil iDNES.cz Donath. Doplnil, že původní vlastník si nepřeje poskytovat o transakci jakékoliv další informace. „Výrobu a obchod Samsonu integrujeme doevropské části naší skupiny AB InBev,“ uvedla pro MF DNES mluvčí pivovarnické skupiny Karen Coucková. Podle ní tato akvizice dále posílí právní pozici Anheuseru-Busch ve sporech o značku BUDWEISER s českým Budvarem. „Momentálně zvažujeme možnosti expanze pod značkou Samson Budweiser,“ uvedla mluvčí. Pivovaru se v posledních letech příliš nedařilo. V roce 1997 vyrobil Samson (Budějovický měšťanský pivovar) 420 tisíc hektolitrů piva. Po patnácti letech to bylo méně než třetina – 126 tisíc. V roce 2011 se Budějovický měšťanský pivovar rozdělil. Výrobu piva si prostřednictvím nově vzniklé firmy Pivovar Samson ponechala kyperská společnost, která údajně patří miliardáři Františku Savovovi. Druhou část koupil americký gigant Anheuser-Busch. Tomu šlo hlavně o ochranné známky, které obsahovaly slovo Budweiser. Na počátku roku 2014 se Samson rozdělil znovu. Původní společnost se přejmenovala na Beer System, vedle toho vznikla nová firma Pivovar Samson. V původní společnosti zůstal jediný zaměstnanec, drobná finanční hotovost a vysokozdvižný vozík. Za rozdělením firmy tak mohla být snaha o účetní očištění společnosti. Prodej jiném zájemci než americké skupině by byl problematický. Samson neměl vlastní zdroj vody, ten od roku 2011 ovládal právě Anheuser-Busch. Bez artéské studny pivovar nemohl vyrábět pivo s chráněným zeměpisným označením Českobudějovické pivo, Budějovické pivo nebo Budějovický měšťanský var. (zdroj: ekonomika.idnes.cz)

Rok Výstav piva Tržby HV
1994 325 000 hl
1995 362 000 hl
1996
1997 420 652 hl
1998 330 800 hl
1999 225 239 hl
2000 199 473 hl 286 mil. Kč ztráta 186 mil. Kč
2001 223 000 hl 240 mil. Kč ztráta 130 mil.Kč
2002 209 600 hl 195 mil.Kč ztráta 89 mil.Kč
2003 210 000 hl
2004 195 000 hl
2005 148 000 hl (export: 38 000 hl)
2009 143 000 hl (export: 50 %) 162,2 mil.Kč ztráta 33,6 mil.Kč
2010 159 000 hl 183 mil.Kč ztráta 30 mil.Kč